Ne (417)
Ano (41)
Počet nalezených dokumentů:
458
Publikováno od
do
Hodnota lidové písně
Toncrová, Marta
2021 - český
Text se zamýšlí nad hodnotou lidové písně v kontextu vývoje názorů na tento kulturní fenomén v dějinách českých zemí. Protože nejstarší doklady českých světských lidových písní jsou doloženy jen ve formě církevních zákazů, je zjevné, že vnímání jejich hodnoty bylo ze strany církve zjevně odlišné od postojů obecného lidu. V osvícenství a v 19. století se postupně prosazují názory příslušníků vzdělaneckých kruhů, jejichž silně estetizující a moralistický přístup ovšem řadu lidových písní hodnotil velmi negativně. S rozvojem českého národního hnutí od 20. let 19. století lze sledovat stále bližší vztah profesionálních hudebníků, sběratelů a skladatelů k lidovým písním a jeho odraz nejen v hudební, ale také v literární a výtvarné tvorbě. Od přelomu 19. a 20. století dochází k výrazné proměně pohledu na celou oblast hudebního folkloru díky postupnému etablování vědecké disciplíny – folkloristiky. Systematické terénní výzkumy dovolují poznat také poměr lidových zpěváků k jejich písním, poměrně striktní diferenciaci písní podle jejich funkce i „hodnoty“ (rozlišování písní starých a nových, hodnotných a méně hodnotných, mužských či ženských, obřadních, pracovních, tanečních, písní vhodných pro to, aby byla zapsána sběratelem i těch, které byly zpívány jen za zvláštních okolností). The author examines the value of folk song in the context of the development of views of folk songs in the history of the Czech lands. Because the oldest evidence of Czech secular folk song has been documented in the form of various Church prohibitions, it is obvious that the Church perceived the value of folk songs differently from that of common people. The opinions of the members of the educated social strata gradually became visible in the period of the Enlightenment and in the 19th century, nevertheless, because of their highly estheticized and moralizing approach, they judged numerous folk songs very negatively. With the development of the Czech national movement, which started in the 1820s, we can observe a close attitude towards folk songs from professional musicians, collectors, and composers, which was reflected not only in music creation, but in literature and fine arts as well. At the turn of the 20th century, because of the gradual establishment of folkloristics (ethnography) as a science, there appeared a distinctive change of view on the whole sphere of musical folklore. Systematic field research allows us to understand the attitude of folk singers to their songs, as well as the rather strict differentiation of songs according to their functions and “values”: distinguishing old and new songs, valuable and less valuable, female and male, ceremonial or work-related, as well as dance songs, songs worth recording by a collector, and songs that were performed on special occasions only.
Klíčová slova:
Folk song; bearers of folk tradition; function of folk song; rating and sorting of folk songs
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Hodnota lidové písně
Text se zamýšlí nad hodnotou lidové písně v kontextu vývoje názorů na tento kulturní fenomén v dějinách českých zemí. Protože nejstarší doklady českých světských lidových písní jsou doloženy jen ve ...
Od folkloru k world music: Hudba a kapitál
Uhlíková, Lucie; Přibylová, I.
2021 - český
Sborník z 18. mezinárodního kolokvia zaměřeného na lidovou, etnickou hudbu a world music. The conference edited proceedings on folk and ethnic music, modern folk music and world music.
Klíčová slova:
folk music; ethnic music; world music; cultural capital; social capital; cultura heritage
Plné texty jsou dostupné na vyžádání prostřednictvím repozitáře Akademie věd.
Od folkloru k world music: Hudba a kapitál
Sborník z 18. mezinárodního kolokvia zaměřeného na lidovou, etnickou hudbu a world music.
The conference edited proceedings on folk and ethnic music, modern folk music and world music.
Zápisy slovesného folkloru na Valašsku v rámci tzv. wollmanovské sběratelské akce
Pospíšilová, Jana
2021 - český
Výsledkem sběratelské akce studentů Franka Wollmana v letech 1930-1931 na Valašsku je 400 textů pohádek, pověstí atd. Budou součástí připravované edice. The result of a collector's action of Frank Wollman's students in 1930-1931 in Wallachia is 400 texts of fairy tales, legends, etc. They will be part of the upcoming edition.
Klíčová slova:
Frank Wollman; region Wallachia; Oral traditions
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Zápisy slovesného folkloru na Valašsku v rámci tzv. wollmanovské sběratelské akce
Výsledkem sběratelské akce studentů Franka Wollmana v letech 1930-1931 na Valašsku je 400 textů pohádek, pověstí atd. Budou součástí připravované edice....
Mezi venkovem a městem: proměny „životního prostoru“ lidových tradic v kontextu vývoje folklorního hnutí v českých zemích ve druhé polovině 20. století
Uhlíková, Lucie
2020 - český
Folklorní hnutí v českých zemích nevzniká teprve v důsledku kulturněpolitického vývoje po únoru 1948, kdy v Československu přezvali moc komunisté, nýbrž souvisí s euforickým obdobím těsně po druhé světové válce a navazuje také na vývoj v meziválečném Československu i na starší activity. Postupně vznikl nový jevištní i hudební žánr reprezentovanými výraznými osobnostmi, které se stávaly vzory pro způsob práce s folklorním materiálem. Ten souvisel především s kulturou venkova, jeho novým životním prostorem se však stalo zejména město. Aktivity folklorních souborů přispěly k tomu, že lidové tradice se ve druhé polovině 20. století staly nejen prostorem pro uměleckou seberealizaci, ale také důležitým sociokulturním kapitálem na úrovni lokální i regionální. The folklore movement in the Czech lands is not related only to the development of cultural policy after the communist coup in Czechoslovakia in February 1948. It is also connected to the period of enthusiasm that immediately followed the ending of World War II in Europe, although its importance is rooted in the inter-war development of Czechoslovakia and older activities. Gradually, a new stage and musical genre were developed that were represented by outstanding personalities, who became role models for the way they worked with folklore. This related predominantly to rural culture; however, very soon the city became its new environment. Various activities of folk ensembles contributed to the fact that in the second half of the 20th century, folk traditions became not only a space for artistic self-realization, but an important form of sociocultural capital at the local and regional levels.
Klíčová slova:
folklore movement in Czechoslovakia; Folk ensemble; folklore on stage; culture and politics; tradition as political capital
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Mezi venkovem a městem: proměny „životního prostoru“ lidových tradic v kontextu vývoje folklorního hnutí v českých zemích ve druhé polovině 20. století
Folklorní hnutí v českých zemích nevzniká teprve v důsledku kulturněpolitického vývoje po únoru 1948, kdy v Československu přezvali moc komunisté, nýbrž souvisí s euforickým obdobím těsně po druhé ...
Hudba, čas a prostor v progresivní reflexi Leoše Janáčka
Procházková, Jarmila
2020 - český
Příspěvek se soustřeďuje na tu část Janáčkovy teorie hudby, která byla zaměřena na souvztažnost hudby a prostoru, a tím i logicky zahrnovala termín čas jako kontinuum, ve kterém hudba probíhá. Ideální studijní materiál Janáček nalezl v nápěvcích mluvy a v lidové písni, tedy v oblastech nezatížených písemnou (psanou) petrifikací a umožňujících sledovat rytmicky a výrazově spontánně vznikající projevy. Studie se zabývá také pozdějšími Janáčkovými reflexemi specifické vazby hudby na prostor, kterou je psychická interiorizace hudební matérie. Teoretické vysvětlení týkající se lidové písně Janáček částečně nalezl v geografickém determinismu – „mesologické vlivy“ jsou podle něj příčinou regionálně specifických rysů v melodii, rytmice a dalších složkách lidové hudby. Na začátku druhého desetiletí 20. století je možné v Janáčkově teorii vysledovat nové filosofické a metodologické, včetně Einsteinovy teorie relativity. Skladatel rezignoval na termín prostoročas, který má v sobě zakódovanou variabilitu a nezávislost na pozorovateli. Právě subjektivita pozorovatele, předpokládající časové i tím i významové posuny, se stala součástí Janáčkova nazírání na hudební materiál jak ve fázi recepce, tak zejména v tvůrčím procesu. Tento náhled podpořil Janáčkovu tendenci k tektonickému pojetí hudební struktury, utvrdil jej v sofistikované práci s časovými vrstvami a ve svém důsledku tak dopomohl k vytvoření dramaturgicky unikátních počinů v oblasti operní tvorby. The paper focuses on that specific part of Janáček’s theory of music that deals with the relationship of music and space, thus logically including the term time as a continuum in which music takes place. Janáček found ideal study material in speech melodies (nápěvky) and in folk song, that is, in an area not touched negatively by literary (written) petrification. This enabled him to observe manifestations that originated spontaneously in rhythm and expression. The paper also deals with later reflections by Janáček of the specific connection of music with space, that is, the psychological internalization of music matter. Janáček found the theoretical explanation of folk song partly in geographical determinism. In his opinion, mesological influences determine the regionally-specific features of melody, rhythm, and other components of folk music. New philosophical and methodological influences, including Einstein’s Theory of Relativity, could be observed in Janáček’s theory in the beginning of the 1920s. The composer stopped using the term space-time, which included encoded variability and the independence of the observer. It was this subjectivity of the observer, presupposing shifts in time and thus in meaning, that became a part of Janáček’s understanding of the musical material, both in the reception phase and especially in the process of creation. This view supported Janáček’s tendency towards the tectonic concept of music structure, affirming him in his sophisticated work with time layers and consequently helping him create unique deeds in dramaturgy in the area of composing opera music.
Klíčová slova:
Leoš Janáček; (folk) music theory; geographical determinism; theory of relativity; rhythmic organization of music
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Hudba, čas a prostor v progresivní reflexi Leoše Janáčka
Příspěvek se soustřeďuje na tu část Janáčkovy teorie hudby, která byla zaměřena na souvztažnost hudby a prostoru, a tím i logicky zahrnovala termín čas jako kontinuum, ve kterém hudba probíhá. Ideální ...
Slezská identita: metodologickému nacionalizmu navzdory
Wyss, Johana
2020 - český
V tomto příspěvku autorka vysvětluje jak a proč se slezská identita vzpírá zažitým předpokladům, že fixní etno-nacionální identita je přirozená a nutná forma moderní společnosti a také nepostradatelná analytická jednotka. In this article, the author illustrates how and why does Silesian identity pose a challenge to the assumption that a fixed ethno-national identity is a natural and necessary form of a modern society and an indispensable analytic unit.
Klíčová slova:
silesian identity; methodological nationalism; cultural hybridity
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Slezská identita: metodologickému nacionalizmu navzdory
V tomto příspěvku autorka vysvětluje jak a proč se slezská identita vzpírá zažitým předpokladům, že fixní etno-nacionální identita je přirozená a nutná forma moderní společnosti a také nepostradatelná ...
Od folkloru k world music: Hudba a prostor
Uhlíková, Lucie; Přibylová, I.
2020 - český
Sborník z 17. mezinárodního kolokvia zaměřeného na lidovou, etnickou hudbu a world music. The conference edited proceedings on folk and ethnic music, modern folk music and world music.
Klíčová slova:
folk music; ethnic music; music and space; music and politics
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Od folkloru k world music: Hudba a prostor
Sborník z 17. mezinárodního kolokvia zaměřeného na lidovou, etnickou hudbu a world music.
The conference edited proceedings on folk and ethnic music, modern folk music and world music.
Lidová píseň a prostor (na příkladu Moravy a Slezska)
Toncrová, Marta
2020 - český
Článek se zabývá vztahem prostoru a lidové písně na příkladu výzkumu hudebního folkloru a lidové zpěvnosti na Moravě a ve Slezsku. Některé písně nebyly vázány na konkrétní prostředí, jiné zněly častěji nebo výhradně v interiéru, pro interpretaci dalších byl potřeba volný prostor. Působení prostoru na píseň někdy umocňovala také jejich funkce: vznikaly tak rozdíly mezi intimním zpěvním přednesem a zpěvem spojeným s tancem. The article deals with the relationship of space and folk song, using examples from research on music folklore and folk singing in Moravia and Silesia. While some songs were not connected to specific environments, others were often or exclusively performed indoors, while others had to be performed in the open space. The impact of space upon a song was sometimes strengthened by the function of the song: either intimate singing, or singing connected with dance.
Klíčová slova:
folklore; folk song; spatial interpretation of folk song
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Lidová píseň a prostor (na příkladu Moravy a Slezska)
Článek se zabývá vztahem prostoru a lidové písně na příkladu výzkumu hudebního folkloru a lidové zpěvnosti na Moravě a ve Slezsku. Některé písně nebyly vázány na konkrétní prostředí, jiné zněly ...
Zavádění agrolesnických systémů na zemědělské půdě
Krčmářová, Jana; Szabó, Péter; Kala, Lukáš; Doležalová, H.; Snášelová, M.; Králík, T.; Jobbiková, J.; Vávrová, K.; Weger, J.; Ehrenbergerová, L.; Martiník, A.; Chládová, A.; Kotrba, R.; Houška, J.; Lojka, B.
2020 - český
Současné intenzivní a industriální zemědělství v České republice přináší mnoho ne-gativních dopadů na životní prostředí. Agrolesnictví, tj. pěstování stromů na země-dělské půdě při současném zachování zemědělské produkce, může tyto negativní dopady minimalizovat. Dřeviny pěstované v agrolesnických systémech (ALS) plní produkční funkci a zároveň mají významné ekosystémové a mimoprodukční funk-ce. Cílem této metodiky je definovat agrolesnictví, charakterizovat jednotlivé typy a odhadnout jejich rozsah v ČR. Cílem je poskytnout podkladové materiály, na jejichž základě je možné založit agrolesnické systémy na zemědělské půdě. Výsledkem je jasná definice, klasifikace a charakterizace jednotlivých ALS v ČR. Dále je odhadnuto rozšíření jednotlivých ALS v Česku a jejich historické kořeny. Vlastní metodika zaklá-dání ALS navrhuje vhodný design, sortiment doporučených dřevin a popisuje postup správné výsadby a péče o dřeviny. Důležitou součástí metodiky je analýza legisla-tivního prostředí pro výsadbu dřevin na zemědělské půdě, ekonomické hodnocení ALS a také vytipování vhodných dotačních titulů pro takovou výsadbu. V neposlední řadě metodika shrnuje existující osvětu a vzdělávání v agrolesnictví v Čechách. The current intensive and industrial agriculture in the Czech Republic has many nega-tive impacts on the environment. Agroforestry, i.e. growing trees on agricultural land while maintaining agricultural production, can minimize these negative effects. Tree species grown in agroforestry systems (AFS) fulfil a productive function and at the same time provide important ecosystem services. The aim of this methodology is to define agroforestry, characterize individual types of AFS and estimate their extent in the Czech Republic. The aim is to provide background materials on the basis of which it is possible to establish agroforestry systems on agricultural land. The result is a clear definition, classification and characterization of different AFS in Czechia. Furthermore, their extension is estimated, and their historical roots explained. The methodology of establishment of AFS proposes a suitable design, list of suitable of woody species and describes the procedure of correct tree planting and management. An important part of the methodology is the analysis of the legislative environment for tree planting on agri-cultural land, economic evaluation of AFS and also the selection of suitable subsidy titles for such establishment. Last but not least, the methodology summarizes the existing capacity building and education in agroforestry in the Czech Republic.
Klíčová slova:
agricultural land; agroforestry; landscape
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Zavádění agrolesnických systémů na zemědělské půdě
Současné intenzivní a industriální zemědělství v České republice přináší mnoho ne-gativních dopadů na životní prostředí. Agrolesnictví, tj. pěstování stromů na země-dělské půdě při současném zachování ...
Mezi ruchadlem a Českou chalupou. (Ne)objevení „lidové” invence v 19. století a jeho důsledky pro výzkum tzv. lidové kultury
Woitsch, Jiří
2020 - český
Ve studii jsou představeny a na konkrétních příkladech diskutovány konceptualizace lidu a tzv. lidové kultury v 19. a počátkem 20. století, pro které byly typické dva krajní póly představ o schopnostech neelitních vrstev společnosti aktivním způsobem tvořit. Zastánci jednoho z těchto přístupů předpokládali bezvýhradné a pasivní přejímání vzorů, technologií apod. z ekonomicky a sociálně vyspělejšího prostředí, představitelé druhého připisovali „lidu“ neobyčejné tvůrčí schopnosti vedoucí až ke vzniku epochálních vynálezů. Tyto koncepty silně rezonovaly v nejrůznějších středoevropských směrech humanitních a sociálních věd po celé 20. století – zcela symptomaticky, zejména v případech, kdy se výzkumu „lidové kultury“ věnovali historici, muzeologové, uměnovědci nebo naprostí laici. Oba směry spojuje krajně problematická představa lidu jako kolektivní tvůrčí nebo naopak zcela pasivní entity. The article presents and uses specific examples (swing plow called ruchadlo and timber vernacular dwelling houses) to analyze the conceptualization of the common people and vernacular culture in the 19th and the beginning of the 20th century. Two opposing beliefs on the ability of the non-elites to be actively creative were typical for this era. The one side assumed a completely passive taking over of patterns, technologies, etc. from economically and socially more advanced environments, while the other attributed exceptional creative abilities to „regular folk,“ some even leading to historic discoveries. These two concepts strongly resonated in various Central European trends in the humanities and social sciences throughout the entire 20th century. This was symptomatic, especially in those instances, where historians, museologists, art historians or even non-academic experts were the ones conducting the research. Both lines of thought share the highly problematic notion of viewing the people as a creative collective entity or a passive entity.
Klíčová slova:
history of ethnology; folk; creative activity; vernacular architecture
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Mezi ruchadlem a Českou chalupou. (Ne)objevení „lidové” invence v 19. století a jeho důsledky pro výzkum tzv. lidové kultury
Ve studii jsou představeny a na konkrétních příkladech diskutovány konceptualizace lidu a tzv. lidové kultury v 19. a počátkem 20. století, pro které byly typické dva krajní póly představ o ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze