Národní úložiště šedé literatury

Vliv řízené mikrooxidace na technologii bílých vín
Průšová, Božena
2019 - Czech Disertační práce se zabývala vlivem mikrooxidace na technologii bílých vín. K experimentu byly použity odrůdy ‚Rulandské bílé‘ a ‚Rulandské šedé‘, v ročnících 2016 a 2017. Mikrooxidace byla aplikována v první třetině fermentačního procesu a v období zrání vína. Sledoval se vliv mikrooxidace na průběh fermentace. U mikrooxidovaných vín byl zjištěn statisticky významný nárůst živých kvasinek bezprostředně po aplikaci mikrooxidace, oproti kontrolnímu pokusu. Nárůst buněčné hmoty byl potvrzen i měřením spotřeby amoniakálního dusíku a dusíku obsaženého v aminokyselinách. Výsledky experimentu ukazují v mikrooxidovaném víně vyšší spotřebu amoniakálního dusíku. Obsah aminokyselin se statisticky významně neměnil. V průběhu celého fermentačního procesu byl sledovám průběh antioxidační aktivity. Mezi mikrooxidovanými vzorky a kontrolou nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly, v některých případech byla antioxidační aktivita mikrooxidovaných vín statisticky významně vyšší. Tento jev lze vysvětlit tvorbou nových fenolických látek, například kyseliny gallové, což bylo v některých případech potvrzeno výsledky z HPLC a teoreticky vyšší produkcí meziproduktů rozpadu buněčných stěn, které jsou silnými antioxidanty. Ve výsledném víně se stanovil aromatický profil pomocí GC analýzy a senzorického hodnocení. Výsledky z GC analýzy ukazují vyšší koncentrace vyšších alkoholů a esterů. Výsledky tohoto experimentu z ročníku 2016 byly úspěšně publlikovány v recenzovaném odborném periodiku Ciencia e Técnica Vitivinícola: Bozena Prusova, Mojmir Baron, Effect of controlled micro-oxygenation on white wine, Ciencia Téc. Vitiv. 33 (1) 78-89 (2018), DOI: 10.1051/ctv/20183301078. The PhD.-dissertation thesis deals with the effect of microoxidation on white wine technology. The varieties ‚Pinot Blanc‘ and ‚Pinot Gris‘ were used for the experiment in 2016 and 2017. Micro-oxygenation was applied in the first third of the fermentation process and during the maturation of wine. The effect of microoxidation on the course of fermentation was monitored. In micro-oxygenated wines, a statistically significant increase in the number of living yeast was observed immediately after the micro-oxygenation treatment, compared to the control experiment. The increase in cell mass was also observed by measuring the consumption of ammoniacal nitrogen and nitrogen contained in the amino acids. The results of the experiment show a higher consumption of ammonia nitrogen in the micro-oxygenated wine. The amino acid content did not change significantly. During the whole fermentation process, the course of antioxidant activity was monitored. There were no statistically significant differences between micro-oxygenated wines and control, in some cases the antioxidant activity of micro-oxygenated wines was significantly higher. This phenomenon can be explained by the formation of new phenolic compounds, such as gallic acid, which in some cases has been confirmed by HPLC results and theoretically higher production of yeast cell wall breakdown intermediates, which are potent antioxidants. An aromatic profile was determined in the resulting wine by GC analysis and sensory evaluation. Results from GC analysis show higher concentrations of higher alcohols and esters. The results of this experiment from the year 2016 have been successfully published in the reviewed periodical Ciencia e Técnica Vitivinícola: Bozena Prusova, Mojmir Baron, Effect of controlled micro-oxygenation on white wine, Ciencia Téc. Vitiv. 33 (1) 78-89 (2018), DOI: 10.1051/ctv/20183301078. Keywords: antioxidační aktivita; bílé víno; fenolické látky; mikrooxidace; výživa kvasinek Available in digital repository of Mendel University. Vliv řízené mikrooxidace na technologii bílých vín

Disertační práce se zabývala vlivem mikrooxidace na technologii bílých vín. K experimentu byly použity odrůdy ‚Rulandské bílé‘ a ‚Rulandské šedé‘, v ročnících 2016 a 2017. Mikrooxidace byla aplikována ...

Průšová, Božena
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Výživa ovocných sadů sírou
Hnátková, (roz. Bělíková) Hana
2019 - Czech Disertační práce s názvem "Výživa ovocných sadů sírou" se zabývá sledováním vlivu hnojení sírou ve formě mimokořenové aplikace hnojiv s obsahem různých forem síry na výnos plodů, na minerální složení rostlinné hmoty, na vybrané kvalitativní parametry plodů a na výskyt houbových chorob jabloní. Pro experimentální část byla vybrána pokusná výsadba jabloní odr. Gloster na podnoži M9 a pěstitelského tvaru zákrsku ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích, s.r.o. V rámci dvouletého experimentu bylo realizováno šest variant ošetření: 1) kontrolní varianta bez aplikace hnojiv a fungicidů; 2) aplikace hnojiva s elementární sírou a bórem – Sulfika SB-C (35 % S); 3) aplikace hnojiva se sírany a hořčíkem – EPSO Top (11 % S); 4) aplikace hnojiva s thiosírany a draslíkem – SK sol (17 % S); 5) aplikace hnojiva Sulfika SB-C doplněna o standardní fungicidní program bez obsahu síry; 6) aplikace fungicidu Kumulus (s 80% obsahem elementární síry) doplněná o standardní fungicidní program bez obsahu síry. Dávka síry byla u variant 2–6 shodná (3,2 kg síry na hektar za celou vegetaci). Výsledky získané během dvou pokusných let řešení disertační práce prokázaly, že pro udržení požadovaného výnosu, kvality a zdravotního stavu plodů jabloní je rozhodující adekvátní fungicidní ochrana, která může být vhodně kombinována s použitím hnojiva Sulfika SB-C. The dissertation entitled „Nutrition of fruit orchards with sulphur“ explores the influence of sulphur fertilisation in the form of foliar application of fertilisers containing various forms of sulphur on yields, mineral composition of plant matter, on selective qualitative parameters of fruits and on the incidence of fungal diseases of apple trees. For the experimental part of dissertation was chosen the orchard of apple trees cv. Gloster on rootstock M9 in central leader training at the Research and Breeding Institute of Pomology Holovousy, Ltd. The two-year experiment had six treatments: 1) control treatment without fertilisers or fungicides; 2) application of fertiliser containing elemental sulphur and boron (Sulfika SB-C); 3) application of fertiliser containing sulphates and magnesium (EPSO Top); 4) application of fertiliser with thiosulphates and potassium (SK sol); 5) application of fertiliser Sulfika SB-C supplemented with the standard fungicide programme without sulphur; 6) application of the Kumulus fungicide (containing elemental sulphur) supplemented with the standard fungicide programme without sulphur. The rate of sulphur was the same (i.e. 3.2 kg of sulphur per hectar) in treatments 2–6 in the entire growing season. The results proved that adequate fungicide protection is crucial to maintain the desired yield, quality and health condition of apple fruits, and can be suitably combined with the Sulfika SB-C fertiliser. Keywords: jabloň; mimokořenová výživa; síra Available in digital repository of Mendel University. Výživa ovocných sadů sírou

Disertační práce s názvem "Výživa ovocných sadů sírou" se zabývá sledováním vlivu hnojení sírou ve formě mimokořenové aplikace hnojiv s obsahem různých forem síry na výnos plodů, na minerální složení ...

Hnátková, (roz. Bělíková) Hana
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Optimalizace procesu chlazení mléka
Nejtek, Vlastimil
2019 - Czech Dizertační práce se zabývá potenciálními energetickými úsporami při chlazení kravského mléka. Teoretická část obsahuje informace o kravském mléce a chladicích systémech pro chlazení mléka. Měření v laboratorních podmínkách bylo provedeno za účelem získání dostatečného množství naměřených dat pro kvalifikované použití deskových chladičů při měření v reálných provozních podmínkách. Praktická část měření v reálných provozních podmínkách byla realizována v zemědělském podniku. Praktická část zkoumá chlazení mléka pomocí deskových průtokových chladičů mléka a ze získaných hodnot formuluje závěry a doporučení pro praxi. The dissertation deals with potential energetic saving in cow milk cooling. The theoretical part contains an information about cow milk and refrigeration systems for milk cooling. Measuring in laboratory conditions was performed with the aim to collect a sufficient quantity of measured data for the qualified application of flat-plate coolers in measuring under real operating conditions. The practical part measuring in real operating conditions was implement in a farm. The practical part examines milk cooling using milk flow-through plate coolers and from the values obtained it formulates conclusions and recommendations for practice. Keywords: chladič; chlezení; mléko Available in digital repository of Mendel University. Optimalizace procesu chlazení mléka

Dizertační práce se zabývá potenciálními energetickými úsporami při chlazení kravského mléka. Teoretická část obsahuje informace o kravském mléce a chladicích systémech pro chlazení mléka. Měření ...

Nejtek, Vlastimil
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Sekundární metabolismus jednobuněčných řas v přítomnosti nanočástic
Strejčková, Aneta
2019 - Czech Tato práce shrnuje významné informace o mikrořasách a nanočásticích. Zabývá se možným mechanismem účinku nanočástic, popisuje některé nejvíce využívané nanočástice a shrnuje dostupné informace o jejich toxickém působení u řas. Hlavní výzkumná část práce se zabývá vlivem nanočástic na sekundární metabolismus jednobuněčných řas, zaměřený zejména na fenolické látky a jejich roli v antioxidační odpovědi mikrořas. Míra oxidačního stresu byla hodnocena pomocí růstu biomasy, celkové antioxidační kapacity a změn v obsahu látek gluta-tion-askorbátového cyklu. V rámci práce byly sledovány také karotenoidy, chlorofyly, vita-míny, které hrají roli významných antioxidantů a látky methioninového cyklu. Celkové flavonoidní látky a polyfenoly byly stanoveny spektrofotometrickou metodou. Stejná metoda byla použita pro sledování růstu řas, celkové antioxidační kapacity, obsahu chlorofylů a karotenoidů. Obsah jednotlivých fenolických látek, stejně jako vitamínů a látek glutation-askorbátového a methioninového cyklu, byl zjišťován pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí. This work summarizes important information about microalgae and nanoparticles. It deals with the possible mechanism of the effect of nanoparticles, describes some of the most used nanoparticles and summarizes available information on their toxic impact on algae. The main research part deals with the influence of nanoparticles on the secondary metabolism of uni-cellular microalgae, focused mainly on phenolic compounds and their role in the antioxidant response of microalgae. The level of oxidative stress was investigated by evaluating biomass growth, total antioxidant capacity and concentration changes of compounds involved in the glutathione-ascorbate cycle. This work also focused on carotenoids, chlorophylls, vitamins, that play an important role as antioxidants, and substances of the methionine cycle. Total quantities of flavonoid compounds and polyphenols were determined by spectrophoto-metric method. The same method was also used to monitor algal growth, total antioxidant capacity, chlorophyll and carotenoid content. The content of individual phenolic compounds, as well as the vitamins and compounds of glutathione-ascorbate and methionine cycles, was determined by liquid chromatography with mass spectrometry detection. Keywords: mikrořasy; nanočástice; toxicita Available in digital repository of Mendel University. Sekundární metabolismus jednobuněčných řas v přítomnosti nanočástic

Tato práce shrnuje významné informace o mikrořasách a nanočásticích. Zabývá se možným mechanismem účinku nanočástic, popisuje některé nejvíce využívané nanočástice a shrnuje dostupné informace o ...

Strejčková, Aneta
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Chřadnutí rostlin v bioremediační krajině
Funai, James
2019 - English Současná doporučení pro strukturu půdních médií pro bioremediaci dešťové vody obsahují velké poměry písku. Krajinné segmenty na tomto typů půdních médií však trpí katastrofální ztrátou rostlin během několika málo let od založení, čímž ztrácejí většinu svých biologických funkcí. Filtrační a výsadbová média, která se používají v oblasti managementu dešťové vody by však naopak měla mít pozitivní vliv na zdravotní stav remediační flóry a na ní vázané fauny při současném zachování technických specifik a estetických požadavků. Zlepšený zdravotní stav a zlepšená biologická aktivita ekosystémů by tak vedla k delší životnosti těchto ekosystémů a ke zlepšení jejich biologických a technických funkcí. Prostřednictvím vyhodnocení dat z experimentálních ploch sledovaných po dobu 3 let prezentovaných v této práci bylo prokázáno že zvýšené obsahy břidlic a břidličnatě rozpadavých hornin v půdách (remediačních médiích) zlepšují celkový stav společenstev, která jsou na nich za účelem remediace pěstována. Current soil media recommendations for stormwater bioremediation landscapes contain large ratios of sand. These same landscapes suffer catastrophic plant loss within several years thus losing a majority of biological functionality. Filter and planting media used in stormwater management landscapes should improve floral and faunal health while maintaining engineered specifications and esthetic requirements. With improved ecosystem health and activity, these landscapes could last longer, perform better, and cost less to maintain. Through evaluation of experimental plots over 3 years, lessons shared in this dissertation include realized failures in a high sand soil and success in soils engineered with expanded shale to achieve a better functioning landscape. Keywords: Bioremediace; Břidličnatost; Nízkodopadový rozvoj; Přírodní systémy čištění; Zasakovací dešťové zahrady Available in digital repository of Mendel University. Chřadnutí rostlin v bioremediační krajině

Současná doporučení pro strukturu půdních médií pro bioremediaci dešťové vody obsahují velké poměry písku. Krajinné segmenty na tomto typů půdních médií však trpí katastrofální ztrátou rostlin během ...

Funai, James
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Fyziologické, anatomické a morfologické reakce sazenic buku lesního a smrku ztepilého na stres suchem a následnou závlahu
Hájíčková, Martina
2019 - Czech Buk lesní (Fagus sylvatica L.) a smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) jsou nejrozšířenější listnatá a jehličnatá dřevina v České republice. Vzhledem ke své citlivosti na sucho jsou ohroženy probíhající změnou klimatu, která může na současných stanovištích buku i smrku způsobit zhoršení jejich vitality. Už nyní narůstá intenzita a délka období sucha a zvyšuje se i frekvence dříve výjimečného jarního sucha. Dizertační práce vychází z experimentů se sazenicemi buku lesního a smrku ztepilého vystavených různé úrovni sucha (plná závlaha, střední sucho a silné sucho). Po 3–6 týdnech sucha byly sazenice další 2 týdny plně zavlažovány a byla hodnocena jejich reakce z hlediska fyziologie, anatomie a morfologie. Experimenty probíhaly u sazenic s rašícími listy a s plně vyvinutými listy pro srovnání reakce na jarní a letní sucho. Reakce sazenic na sucho byla celkově silnější na jaře. Při jarním i letním suchu se snížily parametry výměny plynů (u silně stresovaných sazenic smrku i buku až o 100 %), hydraulická vodivost a v menší míře také fluorometrické parametry. Efektivita využití vody při jarním suchu klesla, zatímco při letním suchu vzrostla. Biomasa nadzemní části sazenic byla suchem redukována více než biomasa kořenů. Šířka letokruhu klesla, u sazenic buku přibližně dvojnásobně než u sazenic smrku. Cévy a cévice v kmeni a letorostech snížily svůj počet i velikost, v řapících sazenic buku jejich velikost naopak vzrostla. Po závlaze redukované parametry vzrostly, k obnově hydraulické vodivosti, anatomie a morfologie na úroveň kontrolních sazenic však nedošlo. Zatímco u středně stresovaných sazenic se většina fyziologických parametrů obnovila, u silně stresovaných sazenic zůstaly především parametry výměny plynů nižší. European beech (Fagus sylvatica L.) and Norway spruce (Picea abies (L.) Karst) are the most abundant deciduous and coniferous tree species in the Czech Republic. Both beech and spruce are due to their sensitivity to drought threatened by ongoing climate change that can cause deterioration of their vitality in current habitats. Drought periods are already becoming longer and stronger and previously rare spring droughts become more frequent. The dissertation thesis is based on experiments with Norway spruce and European beech seedling exposed to different levels of drought (well-watered, moderate drought and severe drought). After three to six weeks of drought, the seedlings were well-watered for another two weeks and their response of physiology, anatomy and morphology was evaluated. Experiments were conducted with seedlings at early stage of leaf development and with fully developer leaves to compare response to spring and summer drought. Overall drought response was stronger in spring. Both spring and summer drought reduced gas exchange parameters (in both beech and spruce seedlings up to 100 %), hydraulic conductivity and less strongly also fluorometric parameters. Efficiency of water use in stressed seedlings decreased in spring, while it increased in summer. Shoot and leaves biomass was more reduced by drought than root biomass. Tree-ring width decreased about two times more in beech seedlings than in spruce seedlings. Vessel and tracheids in stem and shoots reduced their number and size, on the contrary, vessel size increased in beech petioles. After rewatering the reduced parameters increased, however, hydraulic conductivity, anatomy and morphology did not reach values of well-watered seedlings. While most of physiological parameters restored in moderately stressed seedlings, in severely stressed seedlings mainly gas exchange parameters remained lower. Keywords: anatomie xylému; embolie; Fagus sylvatica; fluorescence chlorofylu; hydraulická vodivost; klimatické změny; nedostatek vody; Picea abies; regenerace; rychlost fotosyntézy Available in digital repository of Mendel University. Fyziologické, anatomické a morfologické reakce sazenic buku lesního a smrku ztepilého na stres suchem a následnou závlahu

Buk lesní (Fagus sylvatica L.) a smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) jsou nejrozšířenější listnatá a jehličnatá dřevina v České republice. Vzhledem ke své citlivosti na sucho jsou ohroženy ...

Hájíčková, Martina
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru.
Klasová, Kristýna
2019 - Czech Předkládaná disertační práce se komplexně zabývá problematikou využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru. V literární části práce jsou uvedena teoretická východiska vztahující se k dané problematice. Na tyto poznatky navazuje práce v experimentální části, která se snaží nalézt odpovědi na neuspokojivě vyřešená dílčí témata problematiky a prohloubit některé již získané poznatky do takové míry, aby bylo možné širší uplatnění letničkových záhonů z přímého výsevu ve veřejné zeleni českých obcí a měst. Pro naplnění tohoto hlavního cíle bylo v disertační práci řešeno několik samostatných dílčích témat. V praktické části práce bylo provedeno terénní šetření, v rámci kterého byly vytipovány a navštíveny modelové objekty, zejména zahraniční, vzhledem k tomu, že v době zahájení řešení disertační práce bylo v České republice využití letničkových záhonů z přímých výsevů spíše výjimečné. Celkem bylo navštíveno 12 měst a obcí s 87 plochami záhonů. Na základě získaných dat byla vypracována typologie ploch pro použití letničkových záhonů z přímých výsevů, čímž byly vymezeny možnosti využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru s důrazem na jejich limity a potenciál. Experimentální část práce se skládá ze dvou samostatných experimentů. První z nich je zaměřen na ověřování vybraných technologií zakládání letničkových záhonů z přímého výsevu, které by v co nejvyšší míře eliminovaly výskyt nežádoucích jednoletých plevelů. Tento experiment byl založen opakovaně v letech 2013, 2014 a 2015. Výsledky každého roku byly využity k úpravám technologií ověřovaných v následujících letech. V roce 2015 bylo ověřováno celkem 10 finálních variant technologií zakládání. Pro tyto finální technologie byly navíc stanoveny materiálové a pracovní náklady na založení a péči. Druhý experiment je zaměřen na ověřování nových potenciálně vhodných druhů a kultivarů letniček pro zakládání z přímého výsevu, které by rozšířily používaný sortiment letniček. V roce 2014 bylo ověřováno 45 taxonů letniček, v roce 2015 byl experiment rozšířen a celkově bylo ověřováno 70 taxonů letniček. Poslední část práce je zaměřena na přenos získaných zkušeností do praxe. V rámci této části práce byly modelové technologie ověřovány ve veřejném urbánním prostoru měst Strakonice, Plzeň, Lednice, Brno aj. Zkušenosti z mnoha uskutečněných realizací jsou jednou z důležitých součástí této práce. Předkládaná práce shrnuje poznatky v oblasti letničkových záhonů z přímého výsevu, které autor získal v průběhu 6 let. This dissertation thesis deals with the issue of annual flower beds raised by direct sowing which are located in urban space. The literary part of this thesis presents theoretical data of this issue. These data are followed by work in the experimental part which tries to find the answers to unsatisfactorily tackled parts of this issue and to deepen existing knowledge to such an extent that a wider use of annual beds based on direct sowing in Czech public greenery could be possible. In order to fulfill this main goal, several sub-themes were dealt with. In the practical part of this thesis a field research was done. Moodel objects were selected and visited. They were especially foreign ones because at the time when the dissertation work was started the use of annual flower beds from direct sawing was rather exceptional. In total, 12 cities with 87 beds were visited. On the basis of the obtained data the typology of areas for the use of annual flower beds from direct sowing was elaborated. In this way the possibilities of using annual beds from direct sowing in urban space were defined with focus on their limits and potential. The experimental part consists of two separate experiments. The first one focuses on verification of selected technologies for establishment of annual flower beds from direct sowing which would eliminate the occurrence of unwanted annual weeds as much as possible. This experiment was repeated in 2013, 2014 and 2015. The results of each year were used to improve the technologies validated in the years to follow. 10 final variants of founding technologies were verified in 2015. For these final technologies material and labor costs for foundation and care have also been set. The second experiment focuses on verifying new potentially suitable species and cultivars of annuals for direct sowing which would extend the range of usually used annuals. 45 taxa of annuals were verified in 2014, in 2015 the experiment was extended and 70 taxa of annuals were verified. The last part of the thesis deals with the transfer of experience into practice. In this part the model technologies were verified in public urban space in the towns of Strakonice, Plzeň, Lednice, Brno and others. The presented dissertation summarizes the knowledge in the field of annual flower beds raised by direct sowing which the author obtained in 6 years. Keywords: květiny; letničky; přímý výsev; technologie zakládání; veřejná zeleň; záhon Available in digital repository of Mendel University. Využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru.

Předkládaná disertační práce se komplexně zabývá problematikou využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru. V literární části práce jsou uvedena teoretická východiska vztahující ...

Klasová, Kristýna
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Studium fenolických látek hroznů révy vinné
Kumšta, Michal
2019 - Czech Jádrem předkládané práce je šest publikací věnujících se fenolickým látkám ve víně a hroznech. V literárním přehledu jsou popsány hlavní skupiny fenolických látek vyskytujících se v hroznech a ve víně z nich vyrobených. Jsou popsány hydroxybenzoové a hydrxyskořicové kyseliny, stilbeny, flavan-3-oly, flavonoly a anthokyany. Uvedena je též jejich syntéza v bobulích révy vinné. Dále jsou popsány reakce probíhající v moštu za účasti oxidativních enzymů postihujících především kyselinu kaftarovou s následnými reakcemi zahrnujícími glutathion, nebo kyselinu askorbovou. V hotovém víně je popsána oxidace za účasti kovů vedoucí ke vzniku acetaldehydu a další možné reakce oxidačních produktů. Praktická část zahrnuje potřebné chemikálie, úpravu a zpracování vzorků, použité instrumentální vybavení a popis metod použitých k stanovení jednotlivých analytů kapalinovou chromatografií, nebo skupinové spektrofotometrické stanovení. První tři publikace řeší fenolické látky v ryzlinku rýnském, jež umožňují ověření geografického původu hroznů. Další publikace ke stejnému účelu používá anthokyany. Stanovení profilu anthokynových barviv umožňuje též vyloučit nevhodné genetické zdroje při šlechtění révy. Stanovení skupin fenolických látek odhaluje kinetiku procesů probíhajících při maceraci rmutu. At the center of the presented work is six publications devoted to phenolic substances in wine and grapes. In the literary review are written main groups of phenolic substances found in grapes and wines made from them. In the topic are hydroxybenzoic and hydroxyscinnamic acids, stilbenes, flavan-3-ols, flavonols and anthocyanins. There is also mentioned theirs synthesis in grape berries. Reactions occurring in musts with participation of oxidative enzymes are involved also. Also are described the reactions occurring in grape musts with participation of oxidative enzymes affecting mainly cafftaric acid and subsequent reactions involving glutathione, or ascorbic acid. Oxidation of finished wines with the participation of metals ions leads to formation of the acetaldehyde is described also. This proces produces other reaction products too. The practical part includes necessary chemicals, treatment and processing of samples, the instrumental equipment and the description of the methods used in determination of the individual analytes by liquid chromatography. Other methods have been used to spectrophotometric determination of phenolic compouds. The first three publications deal with phenolic substances in Rhine Riesling, which allow verification of the geographical origin of grapes. Next publication uses anthocyanins for the same purpose. Determination of anthocyane dye profile makes possible to exclude inappropriate genetic sources for grape breeding. Determination of specific phenolic substances goups reveals the kinetics of processes taking place during maceration of mash. Keywords: fenolické látky; flavonoidy; neflavonoidní fenolické sloučeniny; réva; stilbeny; víno Available in digital repository of Mendel University. Studium fenolických látek hroznů révy vinné

Jádrem předkládané práce je šest publikací věnujících se fenolickým látkám ve víně a hroznech. V literárním přehledu jsou popsány hlavní skupiny fenolických látek vyskytujících se v hroznech a ve ...

Kumšta, Michal
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Nanotoxikologie pokročilých materiálů
Michálková, Hana
2019 - Czech V současné době je v mnoha oborech využívána široká škála nanočástic, která je poměrně dobře prozkoumána. Nicméně s vývojem nových pokročilých nanomateriálů přichází nové možnosti jejich využití jak v nanomedicíně, tak v jiných oborech, a z toho také plynou rizika spojená s jejich potencionální toxicitou. Tato práce se zabývá rozsáhlým tématem cytotoxicity jak samotných nanomateriá-lů, tak jejich úpravou pro lepší navázáním cytostatik, aby mohlo dojít k zvýšení účin-nosti. Práce je převážně zaměřena na interakce nanomateriálů s buňkami, zjištění to-xicity nanomateriálů a jejich potenciální využitelnost pro nanomedicínu. Hlavním cílem této práce je vypracovat souhrnný přehled informací o nanomateriá-lech, jejich fyzikálně-chemických vlastnostech a jejich využití v nanomedicíně, nano-částice modifikovat pro zajištění cílené léčby a testovat cytotoxicitu na vybraných buněčných liniích. Nowadays, a wide range of nanoparticles is used in different fields of human acti-vities. These relatively are well-researched. However, with the development of new nanomaterials, new possibilities for their use both in nanomedicine and in other fields are possible. This phenomenon is accompanied by potential toxic risks of these mate-rials. The presented thesis deals with the extensive topic of cytotoxicity of both nanoma-terials and their modification for better binding of cytostatics to increase their effi-cacy. Experimental work is focused on the interaction of nanomaterials with the cells and their environment, the determination of the toxicity of nanomaterials and their potential use in nanomedicine. The main aim of my thesis was to prepare a comprehensive summary about nano-materials, their physico-chemical properties, to modify nanoparticles surface to provi-de an entity for targeted drug delivery and to test cytotoxicity on selected cell lines. Keywords: cytostatika; nanomateriály; toxicita Available in digital repository of Mendel University. Nanotoxikologie pokročilých materiálů

V současné době je v mnoha oborech využívána široká škála nanočástic, která je poměrně dobře prozkoumána. Nicméně s vývojem nových pokročilých nanomateriálů přichází nové možnosti jejich využití jak ...

Michálková, Hana
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Vliv nanočástic na rostliny
Novotná, (roz. Štuříková) Helena
2019 - Czech Syntetické nanomateriály a nanočástice se díky svým výhodným vlastnostem rozšířily do mnoha oblastí lidské činnosti. V této souvislosti se začal stále intenzivněji studovat jejich dopad na životní prostředí. Rostliny považujeme za základní kámen ekosystému a tvoří nezbytnou složku potravy člověka. Disertační práce shrnuje dosavadní poznatky o vlivu nanomateriálů/nanočástic na různé druhy rostlin (převážně zemědělských plodin) a o mechanismu jejich příjmu, transportu, akumulaci, metabolismu a s ním související fytotoxicitou. V experimentální části práce byl sledován transport kadmioteluridových kvantových teček (CdTe QDs) v těle slunečnice roční (Helianthus annuus L.) a dále byl u stejného druhu rostliny vyhodnocen a srovnán vliv nanočástic oxidu zinečnatého (ZnO NPs), aplikovaných do roztoku pro kořenovou výživu, s vlivem síranu zinečnatého na fyziologické a biochemické parametry slunečnice. Byl také sledován vliv ZnO NPs na mikrořasu Chlamydomonas reinhardtii. Studium mobility CdTe QDs u slunečnice prokázalo schopnost transportu a akumulace těchto nanočástic v žilnatině. U ZnO NPs byl prokázán negativní vliv na klíčení a růst rostlin, který korespondoval se změnou aktivity stresových markerů. Fytotoxický efekt měl navíc ve srovnání s ZnSO4 vyšší intenzitu. Na druhé straně se u slunečnice povedl prokázat lepší příjem zinečnatých iontů pod vlivem ZnO NPs, než pod vlivem ZnSO4. Tato skutečnost nabízí k zamyšlení potenciální budoucí uplatnění těchto nanočástic ve výživě rostlin. U Chlamydomonas reinhardtii ZnO NPs negativně ovlivnily růst této mikrořasy a pozměnily u ní hladiny některých metabolitů spojených s odpovědí na stres. Engineered nanomaterials and nanoparticles are, due to their convinient properties, becoming common in many fields of human activity. According to this, there is growing concern about their impact on the environment. The plant kingdom is an essential component of all ecosystems and it is also an important human food source. This dissertation thesis summarizes existing knowledge about impact of nanoparticles/nanomaterials on different plant species (mainly cultural crops) and about mechanism of uptake, translocation, accumulation, metabolism and phytotoxicity of nanoparticles. In the experimental part, the transport of cadmium telluride quantum dots (CdTe QDs) in sunflower (Helianthus annuus L.) was observed. The impact of zinc oxide nanoparticles (ZnO NPs) on sunflower was compared to zinc sulfate and evaluated via physiological and biochemical parameters. The effect of ZnO NPs on microalgae Chlamydomonas reinhardtii was also observed. The study of mobility of CdTe QDs in sunflower showed the plants’ abillity to transport and accumulate CdTe QDs in vascular bundles. ZnO NPs were toxic for plants and negatively affected their germination and growth. This fact correlated with the change of stress markers activity, and the phytotoxic effect was even more intense in comparison to ZnSO4. On the other hand, the better uptake of zinc ions was observed under influence of ZnO NPs, than under the influence ZnSO4. This fact offers the consideration of ZnO NPs as potential fertilizer. The ZnO NPs also negatively affected growth of Chlamydomonas reinhardtii and changed its levels of some stress metabolites. Keywords: fytotoxicita; nanočástice; rostliny Available in digital repository of Mendel University. Vliv nanočástic na rostliny

Syntetické nanomateriály a nanočástice se díky svým výhodným vlastnostem rozšířily do mnoha oblastí lidské činnosti. V této souvislosti se začal stále intenzivněji studovat jejich dopad na životní ...

Novotná, (roz. Štuříková) Helena
Mendelova univerzita v Brně, 2019