No (399)
Yes (9)
Used filters
(2)
Number of found documents:
408
Published from
to
Recepce Rukopisů v satiře a v humoru
Hemelíková, Blanka
2014 - Czech
Česká humoristicko-satirická recepce zrcadlí kontroverze spjaté s Rukopisy, ale také je dokladem využití literárního materiálu památek k "čistému humoru". Komika nejprve napomahála obrozenecké demytizaci (zesměšněním "sakrálnosti" památek), poté se zapojila do bojů pro Rukopisy a proti nim. Zde nejprve namířila na zahraniční oponenty "autentičnosti" Rukopisů, poté na domácí oponenty. Krátce je zmíněna satirická lokální recepce evropského ossianismu, včetně anglické odezvy na Macphersonův podvrh. Czech manuscripts were importantly reflected in humour and satire, the key issues being the cult and myth connected with the manuscripts and controversies in the battles for or against authenticity of the manuscripts. The local echoes of the mainstream of European Ossianism is brought to mind, too.
Keywords:
Czech literature; 19th century; forged manuscripts; humor; satire
Available at various institutes of the ASCR
Recepce Rukopisů v satiře a v humoru
Česká humoristicko-satirická recepce zrcadlí kontroverze spjaté s Rukopisy, ale také je dokladem využití literárního materiálu památek k "čistému humoru". Komika nejprve napomahála obrozenecké ...
Experiencialita: rozděluje, nebo spojuje popis a vyprávění?
Jedličková, Alice
2014 - Czech
Příspěvek přehodnocuje – ve vědecké rozpravě z různých důvodů opakovaně odmítané – rozlišování mezi popisem a vyprávěním a uvádí argumenty v jeho prospěch, a to jednak ve snaze ukázat jeho užitečnost v analýzách literárních i jinými médii produkovaných narativů, jednak se záměrem připravit půdu pro další studie sborníku zaměřující se na ekfrázi a její aspekty, jako jsou temporalita, perspektivizace a její intermediální funkce. The paper revisits the – in the scholarly discourse for various reasons time and again rejected – differentiation between description and narration arguing in its favour, hoping to illuminate its usefulness in the analyses of both literary narratives and those produced by other media, as well as to pave the way for papers focusing on ekphrasis and its aspects such as temporality, perspectivization and intermedia functions.
Keywords:
description; narration; experientiality; intermediality
Available at various institutes of the ASCR
Experiencialita: rozděluje, nebo spojuje popis a vyprávění?
Příspěvek přehodnocuje – ve vědecké rozpravě z různých důvodů opakovaně odmítané – rozlišování mezi popisem a vyprávěním a uvádí argumenty v jeho prospěch, a to jednak ve snaze ukázat jeho užitečnost ...
The chariot of Thespis
Hrbata, Zdeněk
2014 - English
The analysis of the Gautier´s famous novel Captain Fracasse is governed by principles of historical poetics, i. e. by taking into account the presence of generic and discursive models or their elements distributed in the novel´s structure (like roman comique, theatricality, novel od adventure, journey topos).
Keywords:
Gautier, Théophile; adventure; journey; description
Available at various institutes of the ASCR
The chariot of Thespis
The analysis of the Gautier´s famous novel Captain Fracasse is governed by principles of historical poetics, i. e. by taking into account the presence of generic and discursive models or their ...
Možnosti poezie
Zizler, Jiří
2014 - Czech
Úvodní slovo ve sborníku textů z 11. ročníku literární soutěže Hořovice Václava Hraběte.
Keywords:
Czech poetry; literary prizes
Available at various institutes of the ASCR
Možnosti poezie
Úvodní slovo ve sborníku textů z 11. ročníku literární soutěže Hořovice Václava Hraběte.
Experientiality: does it divide or link description and narration?
Jedličková, Alice
2014 - English
The paper revisits the – in the scholarly discourse for various reasons time and again rejected – differentiation between description and narration arguing in its favour, hoping to illuminate its usefulness in the analyses of both literary narratives and those produced by other media, as well as to pave the way for papers focusing on ekphrasis and its aspects such as temporality, perspectivization and intermedia functions.
Keywords:
description; narration; experientiality; intermediality
Available at various institutes of the ASCR
Experientiality: does it divide or link description and narration?
The paper revisits the – in the scholarly discourse for various reasons time and again rejected – differentiation between description and narration arguing in its favour, hoping to illuminate its ...
Popis a jeho subjekt: očima pozorovatele
Fedrová, Stanislava
2014 - English
Kategorie pozorovatele jakožto klíčového zprostředkovatele vnějšího světa (či obrazu vnějšího světa) vyvstává z konfrontace verbální a vizuální deskriptivity. Studie se tak soustředí právě na úlohu pozorovatele a funkce jeho vnímání ve výstavbě deskripce. Je třeba nastolit otázky postupů přebírání perspektivy postavy do diskurzu vypravěče či implicitního pozorovatele. Musíme přitom rozlišovat mezi modem pozorovatele, zdůrazňujícím percepční rovinu, a interpreta, tj. takového vnímání okolního světa, které vědomě využívá např. piktoriálních modelů a kulturních/vizuálních konceptů a připravuje tak evokaci či vizualizaci čtenáře. Studie zkoumá tradičně chápanou "objektivitu" neinterpretující postavy a představuje škálu pozorovatelských perspektiv v popisu a rovněž v ekfrázi jako specifickém popisném typu. The category of beholder as key mediator of the surrounding world (or its image) in an artwork results from confrontation of verbal and visual descriptivity. The paper focuses on the role of beholder and the influence of processes of her perception on the descriptive structure. It seems inevitable to inquire into the ways and devices of transforming the perspective of a character into narratorial discourse or into that of an implied beholder. Concurrently, it is necessary to differentiate between the mode of beholder where emphasize is on perception, and the mode of interpreter, i. e. such apprehension of the world, which employs e. g. pictorial models and cultural/visual concepts intently in order to induce evocation or visualization in readers. The paper examines the assumed “objectivity” or noninterpretative character of description by displaying a variety of observer’s perspectives in description and also in ekphrasis as a specific type of description.
Keywords:
intermediality; literary description; ekphrasis; visual studies
Available at various institutes of the ASCR
Popis a jeho subjekt: očima pozorovatele
Kategorie pozorovatele jakožto klíčového zprostředkovatele vnějšího světa (či obrazu vnějšího světa) vyvstává z konfrontace verbální a vizuální deskriptivity. Studie se tak soustředí právě na úlohu ...
České Rukopisy a polské návraty k národním zpěvům
Dobiáš, Dalibor
2014 - Czech
Studie si klade otázku, kterak zrcadlí polská literatura druhé poloviny 10. let a počátku 20. let 19. století české Rukopisy královédvorský a zelenohorský (RKZ), které jako „nejvýznamnější podvod ve stylu Macphersonových Ossianových zpěvů“ (Donald Rayfield) podstatně formovaly českou kulturu 19. i 20. století. Soustřeďuje se geneticko-typologicky na Śpiewy historyczne z muzyką i rycinami (Historické zpěvy s hudbou a rytinami, 1816) Juliana Ursyna Niemcewicze (1758–1841), jejichž vznik RKZ předcházel, a na edici Ruska prawda (Ruská pravda, 1820, 1822) historika slovanského práva Ignacyho Benedykta Rakowieckého, která proti Josefu Dobrovskému docenila i pohanské reálie RZ a zapůsobila tak na českou recepci tohoto rukopisu. V dynamicky se přetvářející české a polské literatuře 10. let 19. století studie na případě RKZ a Śpiewů historyczných pojmenovává řadu společných prvků, ale charakterizuje i odlišné kulturní a společenské zázemí, které motivovalo zásadní odlišnosti RKZ a Śpiewů. České RKZ vzniklé v tradici evropského ossianismu vyzdvihuje studie především jako jedinečný lingvoliterární počin při přestavbě českého básnického jazyka v druhé polovině 10. let 19. století. This study raises the issue of how late 1810s and early 1820s Polish literature reflects the Czech forged manuscripts, which "as the most prominent fraud in the style of Macpherson’s Songs of Ossian" (Donald Rayfield) substantially molded 19th and 20th century Czech culture. The generic and typological focus is on Śpiewy historyczne z muzyką i rycinami (Historical songs with music and engravings, 1816) by Julian Ursyn Niemcewicz (1758–1841), which preceded the Czech manuscripts, and the edition of Ruska prawda (Russian Truth, 1820, 1822) by the historian of Slavonic law Ignacy Benedykt Rakowiecki, which in opposition to Josef Dobrovský appreciated the pagan realia in the Zelená Hora manuscript and so had an effect on its Czech reception. In the dynamically transforming Czech and Polish literature of the 1810s, this study identifies a number of common elements based on the case of the manuscripts and Śpiewy historyczne, but it also characterizes the differing cultural and social backgrounds behind the basic differences between the manuscripts and Śpiewy. The Czech manuscripts, created in the tradition of European Ossianism, are highlighted by the study primarily as a unique linguistic and literary achievement in the reconstruction of Czech poetic language in the latter half of the 1810s.
Keywords:
Czech literature; 19th century; forged manuscripts; mystification; Polish literature
Available at various institutes of the ASCR
České Rukopisy a polské návraty k národním zpěvům
Studie si klade otázku, kterak zrcadlí polská literatura druhé poloviny 10. let a počátku 20. let 19. století české Rukopisy královédvorský a zelenohorský (RKZ), které jako „nejvýznamnější podvod ve ...
Introduction. On description
Jedličková, Alice
2014 - English
Preface to a book On description.
Keywords:
description; narratology; literary theory
Available at various institutes of the ASCR
Introduction. On description
Preface to a book On description.
Druhá část Rukopisu královédvorského a její nálezce Antonín Pfleger Kopidlanský
Píša, Petr
2014 - Czech
Příspěvek podává rozbor vzpomínky Antonína Pflegra (1811–1896, literárně činného pod přízviskem Kopidlanský), podle níž roku 1821, ve svých deseti letech, nalezl v kobce věže královédvorského děkanského kostela pergamenový proužek náležící k Rukopisu královédvorskému, který později věnoval Václavu Hankovi. Pflegrův objev pergamenového proužku je interpretován jako doklad o raném uctívání místa nálezu rukopisných památek, které začíná plnit roli místa paměti českých národních dějin. Příspěvek ukazuje dále postupnou institucionalizaci a kolektivizaci vzpomínání na místo nálezu Rukopisu, stejně jako pokles této tradice na lokální úroveň po odeznění hlavní fáze sporů o pravost rukopisných památek. This paper presents an analysis of the memoirs of Antonín Pflegr (1811–1896), who was literarily active under the name of Kopidlanský, which claimed that in 1821, when he was ten years old he found in a cell in the Dvůr Králové decanal church tower a parchment strip belonging to the Dvůr Králové manuscript, which he later presented to Václav Hanka. Pfleger’s parchment strip discovery is interpreted as proof of the early worship of the place in which the manuscripts were found, which started to play the role of a Czech national history heritage site. This paper refers to the ongoing institutionalization and collectivization involved in commemoration of the site on which the manuscript was allegedly discovered and the decline in this tradition at a local level after the main wave of disputes over the authenticity of the manuscripts had passed over.
Keywords:
Dvůr Králové manuscript; Pfleger Kopidlanský, Antonín; forged manuscripts; Dvůr Králové nad Labem
Available at various institutes of the ASCR
Druhá část Rukopisu královédvorského a její nálezce Antonín Pfleger Kopidlanský
Příspěvek podává rozbor vzpomínky Antonína Pflegra (1811–1896, literárně činného pod přízviskem Kopidlanský), podle níž roku 1821, ve svých deseti letech, nalezl v kobce věže královédvorského ...
Description and its subject: through the eyes of the observer
Fedrová, Stanislava
2014 - English
The category of beholder as key mediator of the surrounding world (or its image) in an artwork results from confrontation of verbal and visual descriptivity. The paper focuses on the role of beholder and the influence of processes of her perception on the descriptive structure. It seems inevitable to inquire into the ways and devices of transforming the perspective of a character into narratorial discourse or into that of an implied beholder. Concurrently, it is necessary to differentiate between the mode of beholder where emphasize is on perception, and the mode of interpreter, i. e. such apprehension of the world, which employs e. g. pictorial models and cultural/visual concepts intently in order to induce evocation or visualization in readers. The paper examines the assumed “objectivity” or noninterpretative character of description by displaying a variety of observer’s perspectives in description and also in ekphrasis as a specific type of description.
Keywords:
intermediality; literary description; ekphrasis; visual studies
Available at various institutes of the ASCR
Description and its subject: through the eyes of the observer
The category of beholder as key mediator of the surrounding world (or its image) in an artwork results from confrontation of verbal and visual descriptivity. The paper focuses on the role of beholder ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases