Počet nalezených dokumentů: 266
Publikováno od do

Vliv závažnosti pozdních následků léčby na subjektivní kvalitu života dětských onkologických pacientů
Blatný, Marek; Kepák, T.; Sobotková, Veronika; Jelínek, Martin; Slezáčková, Alena; Bartošová, Kateřina; Tóthová, K.
2011 - český
Psychosociální problémy po prodělané léčbě dětské malignity jsou vedle zdravotních problémů nejzávažnějšími následky protinádorové terapie. V předkládané studii se zabýváme vlivem závažnosti pozdních následků léčby na subjektivní kvalitu života dětských onkologických pacientů. Soubor tvořilo 95 bývalých onkologických pacientů (47 chlapců a 48 dívek) ve věku 13 – 19 let, kteří byli 2 – 5 let v remisi. Pro zjišťování kvality života jsme použili dotazník MMQL (Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument), závažnost následků léčby byla hodnocena na čtyřbodové škále dle CTCAE (Common Terminology Criteria for Adverse Events v3.0). Závažnost pozdních následků léčby ovlivňuje negativně u dospívajících fyzický výkon, kognitivní fungování, spokojenost s vlastním tělem a zapojení do sociálních vztahů. Psychologické (emoční) fungování a životní spokojenost nejsou pozdními následky léčby výrazněji zasaženy. Psychosocial problems of patients who underwent childhood malignancy treatment are together with health problems the most severe consequences of anticancer therapy. In this study, we deal with relationship between severity of late effects and subjective quality of life of childhood cancer survivors. The sample consisted of 95 cancer survivors (47 boys and 48 girls) aged 13 to 19 who were in remission for 2 to 5 years at the time of examination. To measure quality of life we used the Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument (MMQL), severity of late effects we assessed on 4-point scale in accordance with CTCAE (Common Terminology Criteria for Adverse Events v3.0). Severity of late effects of anticancer therapy influences negatively physical functioning, cognitive functioning, body image and social functioning. Psychological (emotional) functioning and outlook of life are not significantly impacted by severity of late effects. Klíčová slova: childhood cancer survivors; quality of life; late effects Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Vliv závažnosti pozdních následků léčby na subjektivní kvalitu života dětských onkologických pacientů

Psychosociální problémy po prodělané léčbě dětské malignity jsou vedle zdravotních problémů nejzávažnějšími následky protinádorové terapie. V předkládané studii se zabýváme vlivem závažnosti pozdních ...

Blatný, Marek; Kepák, T.; Sobotková, Veronika; Jelínek, Martin; Slezáčková, Alena; Bartošová, Kateřina; Tóthová, K.
Psychologický ústav, 2011

Vztah Poláků k Čechům – vývoj a souvislosti
Leix, Alicja
2011 - český
Češi jsou pro Poláky momentálně nejoblíbenějším národem. Nebylo tomu tak ale vždy. Článek uvádí základní historická fakta, která ovlivnila polsko-české vztahy na pozadí vztahů s jinými národy – především Slovenskem, Německem, Ruskem a Maďarskem. Nejvíce pozornosti však věnuje analýze dnešní situace. Prezentuje některé polské reálie, svědčící o mimořádné popularitě české kultury. Tlumočí, kdo je „Čechofil“, pozastavuje se u literatury – hlavně u děl polských autorů píšících o Česku a Češích. Uvádí a rozebírá některé výsledky mezinárodního výzkumného projektu AV ČR Meziskupinové postoje a meziskupinový kontakt v pěti středoevropských zemích. Komentuje relevantní údaje poskytnuté statistickými úřady a také několik dalších českých i polských studií, věnovaných různým souvislostem polsko-českých vztahů. Czechs are currently the most favorite nation in Poland. It has not always been like this. The article starts with a brief historical introduction of the most important facts which used to influence Czech-Polish relationships, including the role of their neighbours – Slovakia, Germany, Russia and Hungary. The biggest attention is devoted to the current situation when the popularity of the Czech culture in Poland is constantly growing. The article points to the most popular books about the Czech Republic and its people written in Poland, it also explains the term „czechofilie“(„Czechophilia“). It introduces results from an international project Intergroup Attitudes and Contact in Central Europe as well as relevant statistics data and outcomes of severeal Czech and Polish studies devoted to various aspects of the Polish-Czech relationships. Klíčová slova: Polish-Czech relationships; national stereotypes Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Vztah Poláků k Čechům – vývoj a souvislosti

Češi jsou pro Poláky momentálně nejoblíbenějším národem. Nebylo tomu tak ale vždy. Článek uvádí základní historická fakta, která ovlivnila polsko-české vztahy na pozadí vztahů s jinými národy – ...

Leix, Alicja
Psychologický ústav, 2011

Charakteristiky kariérní orientace z hlediska 50letého longitudinálního výzkumu
Millová, Katarína; Blatný, Marek; Jelínek, Martin; Šolcová, Iva
2011 - český
Studie se zabývá psychologickými a environmentálními prediktory a koreláty kariérní orientace ve střední dospělosti. Zkoumaný soubor byl tvořen 74 jedinci (32 mužů, 42 žen; věk 41-44 let), kteří se účastní longitudinální studie probíhající od roku 1961. Atmosféra v rodině původu, inteligence a školní prospěch ve 12 letech predikují pouze úroveň vzdělání v dospělosti, ale nikoli orientaci pracovní kariéry (která je tvořená stabilitou kariérní linie a dlouhodobou nezaměstnaností). Úroveň vzdělání v dospělosti zároveň mírně souvisí s orientací pracovní kariéry. Stabilita kariéry je ovlivněna i osobnostními charakteristikami měřenými ve střední adolescenci, zejména extraverze. Jedinci s vysokou extraverzí v adolescenci měli proměnlivou (ale nikoli nestabilní) kariérní linii ve střední dospělosti. V dospělosti kariérní orientace souvisela i s rizikovým chováním a s pocitem koherence: rizikové chování bylo spojeno s dlouhodobou nezaměstnaností a pocit koherence se stabilitou kariérní linie. The study deals with the psychological and environmental predictors and correlates of career orientation in middle adulthood. The sample consisted of 74 participants (32 men, 42 women; 41-44 years) who participate in the longitudinal study running from 1961. Atmosphere in the family of origin, intelligence and school success at 12 years predict only educational level in adulthood, but not career orientation indexed by stability of career line and long-term unemployment. Concurrently, educational level in adulthood is slightly related to career orientation. The stability of career line, is influenced also by personality characteristics measured in middle adolescence, especially by extraversion. Highly extraverted adolescents had variable (but not unstable) career line in their middle adulthood. Career orientation was associated with risk behavior and with sense of coherence: risk behavior was connected to long-term unemployment and sense of coherence to stability of career line. Klíčová slova: career orientation; middle adulthood; longitudinal study Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Charakteristiky kariérní orientace z hlediska 50letého longitudinálního výzkumu

Studie se zabývá psychologickými a environmentálními prediktory a koreláty kariérní orientace ve střední dospělosti. Zkoumaný soubor byl tvořen 74 jedinci (32 mužů, 42 žen; věk 41-44 let), kteří se ...

Millová, Katarína; Blatný, Marek; Jelínek, Martin; Šolcová, Iva
Psychologický ústav, 2011

Stereotypy o stáří
Štěpánková, H.; Lukavský, Jiří
2011 - český
Příspěvek bude v první části pojednávat o stereotypech vztahujících se ke stárnutí a jejich dopadech na stárnoucího člověka. Tyto stereotypy, ať již kladné či záporné, mají nesporný vliv na duševní i tělesné zdraví jedince. Druhá část příspěvku bude informovat o programu trénování paměti pro seniory a části výzkumu zaměřené na zjištění subjektivně pociťovaných změn v hodnocení relevantních aspektů. Nálezy výzkumu dáváme do souvislosti s možností žádoucího ovlivnění stereotypů o stárnutí. First, the paper presents stereotypes about aging and its impact on the aging population. It is indisputable that these stereotypes, no matter whether they are positive or negative, have an influence on psychological as well as physical health. Second, the paper informs about memory training programme for seniors and the part of research focused on subjectively perceived changes in relevant aspects. Research findings are discussed in terms of possibilities to influence the stereotypes about the aging population. Klíčová slova: stereotypes; memory training; seniors Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Stereotypy o stáří

Příspěvek bude v první části pojednávat o stereotypech vztahujících se ke stárnutí a jejich dopadech na stárnoucího člověka. Tyto stereotypy, ať již kladné či záporné, mají nesporný vliv na duševní ...

Štěpánková, H.; Lukavský, Jiří
Psychologický ústav, 2011

Psychologické prediktory a koreláty subjektivně vnímaných zdravotních obtíží: longitudinální perspektiva
Slezáčková, Alena; Millová, Katarína; Blatný, Marek; Jelínek, Martin
2011 - český
Dílčí studie vycházející z Brněnského longitudiálního výzkumu optimálního celoživotního vývoje se zabývá zkoumáním psychologických korelátů zdravotních problémů u osob středního věku a jejich prediktorů v adolescenci. Výzkumný soubor byl tvořen 74 jedinci ve středním věku (32 mužů a 42 žen ve věku od 41 do 44 let), kteří v longitudinální studii participují již od roku 1961. Z analýzy dat získaných pomocí metod EPI, SOC, NEO, TCI, Logo-test a Dotazník zdravotního stavu vyplývá, že nejvýraznějším prediktorem zdravotních potíží v dospělosti je míra extraverze ve věku 16 let. Ve středním věku byly nalezeny souvislosti psychosomatických potíží a míry extraverze, neuroticismu, sense of coherence a sebedirektivity. Konkrétní zdravotní problémy (bolest, dechové obtíže) ve středním věku souvisejí také s mírou existenciální frustrace a sebedirektivitou. Výsledky této studie upozorňují na význam zkoumání psychologických prediktorů a korelátů zdravotního stavu osob v dospělém věku. The study examines the psychological correlates of health problems in people of middle age and their predictors in adolescence. The sample consisted of 74 participants (32 men and 42 woman aged from 41 to 44 years) who participate in the longitudinal study running from 1961. An analysis of data obtained using the methods EPI, SOC, NEO, TCI, Logo-test and Health questionnaire revealed that the most significant predictor of health problems in adulthood is extraversion at age 16. We found in middle age connections between psychosomatic problems and the degree of extraversion, neuroticism, Sense of Coherence and self-directedness. Specific health problems (pain, shortness of breath) in middle age are also connected to the degree of existential frustration and self-directedness. The results of this study highlight the importance of studying the psychological correlates and predictors of health status of individuals in adulthood. Klíčová slova: longitudinal study; subjectively assessed health; correlates; predictors Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Psychologické prediktory a koreláty subjektivně vnímaných zdravotních obtíží: longitudinální perspektiva

Dílčí studie vycházející z Brněnského longitudiálního výzkumu optimálního celoživotního vývoje se zabývá zkoumáním psychologických korelátů zdravotních problémů u osob středního věku a jejich ...

Slezáčková, Alena; Millová, Katarína; Blatný, Marek; Jelínek, Martin
Psychologický ústav, 2011

Subjektivní percepce meziskupinového kontaktu s příslušníky čtyř národů sousedících s Českou republikou
Kouřilová, Sylvie
2011 - český
Příspěvek se zaměřuje na subjektivní percepci meziskupinového kontaktu s lidmi ze zemí sousedících s Českou republikou. Studie je součástí projektu „Meziskupinový kontakt a postoje v pěti středoevropských zemích“, jehož cílem je kromě dalšího identifikovat, jak kontakt s lidmi jiných národností souvisí s postoji k těmto národům. Čeští vysokoškoláci popisovali svoji zkušenost s Němci (N = 176), Rakušany (N = 165), Poláky (N = 174) a Slováky (N = 176). Pomocí obsahové analýzy volných výpovědí bylo stanoveno šest oblastí tematicky postihujících meziskupinový kontakt Čechů s jejich sousedy. Charakterizace identifikovaných kategorií, jejich ilustrace příklady z dat a frekvence jejich výskytu přibližuje průběh meziskupinového kontaktu se čtyřmi sousedními národnostmi. The paper focuses on subjective perception of intergroup contact with people from four countries neighboring to the Czech republic. The study is a part of a research project „Intergroup attitudes and contact in Central Europe“. One of the goals of the project is to determine how contacts with people of other nationalities relate to attitudes towards these nations. Czech university students described their experience with Germans (N = 176), Austrians (N = 165), Poles (N = 174), and Slovaks (N = 176). Content analysis of their open statements revealed six topics covering nature of contact with people of the given nationalities. Description of the identified categories, their illustration with examples from data as well as their frequency across respondents´ statements give picture about intergroup contact with the four neighboring nationalities. Klíčová slova: intergroup contact; intergroup attitudes; border regions Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Subjektivní percepce meziskupinového kontaktu s příslušníky čtyř národů sousedících s Českou republikou

Příspěvek se zaměřuje na subjektivní percepci meziskupinového kontaktu s lidmi ze zemí sousedících s Českou republikou. Studie je součástí projektu „Meziskupinový kontakt a postoje v pěti ...

Kouřilová, Sylvie
Psychologický ústav, 2011

Post-Communist Syndrome: a Mental Heritage. A Theoretical Framework and Empirical Findings
Klicperová-Baker, Martina; Feierabend, I.; Košťál, J.
2010 - anglický
The article discusses post-totalitarian symptoms and the concept of post-totalitarian syndrome which can explain mentality of some dissatisfied Eastern European citizens. The current Czech post-totalitarian conditions are analyzed in terms of specific grievances and human needs; it is suggested that the disappointed include numerous frustrated but otherwise pro-democratic citizens. Complaints focus on economic insecurity (fear of unemployment, lack of security at the old age), crime (both white collar economic and street crime), lack of overall safety and disappointment with the general decline of interpersonal relations. Although respondents found it much easier to be upset with the current circumstances than with the totalitarian past, direct questions referring to the pre-1989 police state revealed an overwhelming awareness of and frustration with it. The most intense current anger is provoked by misconduct of politicians, yet democracy as a regime is not doubted. Klíčová slova: post-communism; democracy; post-communist syndrome Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Post-Communist Syndrome: a Mental Heritage. A Theoretical Framework and Empirical Findings

The article discusses post-totalitarian symptoms and the concept of post-totalitarian syndrome which can explain mentality of some dissatisfied Eastern European citizens. The current Czech ...

Klicperová-Baker, Martina; Feierabend, I.; Košťál, J.
Psychologický ústav, 2010

Styly dialogického jednání: návrh konceptuálního rámce
Chrz, Vladimír
2010 - český
V příspěvku je navržen konceptuální rámec pro porozumění dialogickému jednání s vnitřním partnerem. Dialogické jednání je uchopeno z hlediska Jungova pojetí individuace, aktivní imaginace a transcendentní funkce. In this article we propose a conceptual frame for understanding dialogical Acting with the Inner Partner. Dialogical acting is viewed through the Jung´s conceptions of individuation, active imagination and transcendent fiction. Klíčová slova: dialogical acting; individuation; active imagination; transcendent fiction Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Styly dialogického jednání: návrh konceptuálního rámce

V příspěvku je navržen konceptuální rámec pro porozumění dialogickému jednání s vnitřním partnerem. Dialogické jednání je uchopeno z hlediska Jungova pojetí individuace, aktivní imaginace a ...

Chrz, Vladimír
Psychologický ústav, 2010

Slovenské tango: percepce profilů osobnostních charakteristik Slováků
Hřebíčková, Martina; Kouřilová, Sylvie
2010 - český
Studie je věnována zkoumání národního stereotypu Slováků a jeho srovnání se stereotypy Čechů, Němců, Rakušanů a Poláků. 4136 českých vysokoškoláků ze sedmi univerzit v různých částech ČR a 100 dospělých posuzovalo typického představitele pěti středoevropských zemí na škálách „National Character Survey“. Typického Slováka vnímají stejným způsobem vysokoškoláci v různých částech ČR i dospělí. Druhým cílem bylo porovnání osobnostních profilů slovenského auto- (posouzení Slováky) a hetereostereotypu (posouzení Čechy). Profil typického Slováka podle českých respondentů (heterostereotyp, data z roku 2009) nekoresponduje s profilem typického Slováka podle slovenských vysokoškoláků. Na závěr srovnáváme profily osobnostních vlastností typických představitelů pěti sledovaných zemí. Profil vlastností typického Slováka koresponduje s profilem typického Poláka, zatímco profil typického Němce koresponduje s profilem typického Rakušana. The study focuses on national stereotype of Slovaks and its comparison with Czech, German, Austrian and Polish stereotypes. Over 4,136 Czech university students and 100 adults in eight subsamples from different parts of the Czech Republic rated five “typical country representatives” on National Character Survey Results indicated that the typical Slovak is perceived the same way across groups of respondents. The second goal of our study was to compare Slovak auto- (ratings by Slovaks) and heterotereotypes (ratings by Czechs). We found no correspondence between perceptions of a typical Slovak from an ingroup and outgroup perspective. Our third goal was to compare stereotypical profiles of the five countries’ representatives based on ratings from Czech respondents. We found that the profile of a typical Slovak corresponds with the profile of a typical Pole, while profile of a typical German corresponds with the profile of a typical Austrian. Klíčová slova: national stereotypes; five-factor model; typical Slovak Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Slovenské tango: percepce profilů osobnostních charakteristik Slováků

Studie je věnována zkoumání národního stereotypu Slováků a jeho srovnání se stereotypy Čechů, Němců, Rakušanů a Poláků. 4136 českých vysokoškoláků ze sedmi univerzit v různých částech ČR a 100 ...

Hřebíčková, Martina; Kouřilová, Sylvie
Psychologický ústav, 2010

Vliv onkologického onemocnění dítěte na kvalitu života rodičů
Slezáčková, Alena; Blatný, Marek; Kepák, T.
2010 - český
Studie vycházející z širšího rámce výzkumného projektu QOLOP analyzuje způsoby myšlení a prožívání rodičů onkologicky nemocných dětí. V průběhu let 2006-2008 se do výzkumu zapojilo 120 respondentů, použitou metodou byla metoda písemných výpovědí. Pomocí obsahové analýzy byly identifikovány nejvýznamnější rizikové oblasti dopadu onkologického onemocnění dítěte na kvalitu života jejich rodičů i známky jejich posttraumatického rozvoje (PTR). Nejvýraznější změny byly shledány v oblasti mezilidských vztahů, změny hodnotového systému i změny týkající postoje k sobě. Výsledky poukazují na úzkou propojenost kladných i negativních uvědomovaných důsledků náročné životní situace. S využitím statistických postupů jsme zjistili také souvislosti PTR rodičů s biologickými a sociodemografickými proměnnými respondentů i jejich dětí. Výsledky přispějí k lepšímu porozumění prožívání a myšlení rodičů dětí po onkologické léčbě, jež se mohou uplatnit v návrhu praktických terapeutických intervencí. We analyzed the impact of child’s oncological disease on parent’s quality of life (QoL). 120 parents of childhood cancer survivors 2 to 9 years after the treatment entered the study within 2006-2009. We used free responses method for description and subjective evaluation of positive and negative influence of child’s illness on particular domains of family life. Content analysis was used for analyzing the statements. Main positive and negative impacts of child’s illness on parent’s QoL were identified. Basic domains of posttraumatic growth PTG (changed self-perception , new possibilities, changes in interpersonal relations and spirituality, greater respect for life) and their bio-psycho-social determinants were distinguished. Statistically significant relations with the predominance of given positive aspects over negative ones were determined with respect to respondents’ age, time lapsed from the completion of active treatment and seriousness of late effects of child’s treatment. Klíčová slova: childhood cancer; posttraumatic growth; duality of life; family Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Vliv onkologického onemocnění dítěte na kvalitu života rodičů

Studie vycházející z širšího rámce výzkumného projektu QOLOP analyzuje způsoby myšlení a prožívání rodičů onkologicky nemocných dětí. V průběhu let 2006-2008 se do výzkumu zapojilo 120 respondentů, ...

Slezáčková, Alena; Blatný, Marek; Kepák, T.
Psychologický ústav, 2010

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze