Ne (241)
Použitá omezení
(2)
Počet nalezených dokumentů:
241
Publikováno od
do
Badatelské „přelety“ mezi Čechami a Moravou. Příspěvek ke vzájemné spolupráci Innocence Ladislava Červinky a Klimenta Čermáka
Velímský, Filip
2023 - český
Čáslavský archeolog a muzejník Kliment Čermák navázal a po dobu svého života pak i udržoval poměrně hojné styky s řadou osobností z moravské archeologické obce. Příspěvek přináší dílčí přehled těchto kontaktů s jednotlivými badateli, zejména pak Innocencem Ladislavem Červinkou, přičemž primárně vychází z dochované korespondence a rukopisů uložených v rámci Čermákovy pozůstalosti v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, Archivu Městského muzea a knihovny v Čáslavi a Státního okresního archivu v Kutné Hoře. Do příspěvku jsou zahrnuty i zjištěné informace o vzájemném publikování textů na stránkách spolkových periodik Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a Moravského archeologického klubu. Kliment Čermák, the archaeologist and museum curator in Čáslav, established and during his lifetime maintained relatively abundant contacts with a number of personalities from the Moravian archaeological community. The contribution provides a partial overview of these contacts with individual researchers, especially with Innocenc Ladislav Červinka, while is primarily based on the preserved correspondence and manuscripts stored as part of Čermák's estate in the Literary Archive of the Museum of Czech Literature in Prague, the Archive of the Municipal Museum and Library in Čáslav and the State District Archive in Kutná Hora. The contribution also includes the information about the mutual publication of texts on the pages of the periodicals of the Museum and Patriotic Society „Včela Čáslavská“, the Patriotic Museum Society in Olomouc and the Moravian Archaeological Club.
Klíčová slova:
Kliment Čermák; Innocenc Ladislav Červinka; archaeology; collaboration between researchers; correspondence
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Badatelské „přelety“ mezi Čechami a Moravou. Příspěvek ke vzájemné spolupráci Innocence Ladislava Červinky a Klimenta Čermáka
Čáslavský archeolog a muzejník Kliment Čermák navázal a po dobu svého života pak i udržoval poměrně hojné styky s řadou osobností z moravské archeologické obce. Příspěvek přináší dílčí přehled těchto ...
Skryté kulturní hodnoty chráněných území
Fišer, J.; Novák, David; Šmejda, L.
2023 - český
Kulturní charakter krajiny vyplývá nejen z její současné hospodářské struktury, ale také z antropogenní minulosti, která se odráží v četných památkách, jež ukazují, že lidé v minulosti využívali i tu část krajiny, která je nyní chráněna pro své přírodní hodnoty. Intenzita těchto činností však byla spojena s obecnými strategiemi osídlení, které výrazně respektovaly geomorfologické charakteristiky krajiny. Velkoplošná chráněná přírodní území se vyznačují výjimečnými krajinnými prvky nebo významnými přírodními hodnotami. I v těchto částech krajiny byl minulý vliv člověka významný a zanechal zde své stopy. Intenzita a specifika tohoto vlivu jsou v článku prezentovány na základě archeologických dat. Archeologická data byla zpracována do rastru, jehož hodnoty jsou vztaženy k počtu archeologických období přítomných v daném území. Chráněná krajina byla lidmi využívána spíše sporadicky a nárůst aktivity lze spojit až s obdobím středověku a novověku. Plochy nechráněné krajiny byly v minulosti využívány intenzivněji. Vysvětlení tohoto rozdílu však není založeno na sociálních preferencích, ale na geomorfologické struktuře chráněné krajiny a s ní spojené historii osídlení. The cultural character of the landscape stems not only from its current economic structure but also from the anthropogenic past reflected in numerous relics, which show that people in the past also used the part of the landscape that is now protected for its natural values. However, the intensity of these activities was linked to general settlement strategies with a strong respect to the geomorphological characteristics of the landscape. Large-scale protected natural areas are characterised by exceptional landscape features or significant natural values. Even in these parts of the landscape, past human influence was significant and left its traces. The intensity and specifics of this influence are presented in the paper on the basis of archaeological data. The archaeological data were processed into a grid whose values are related to the number of archaeological periods present in the given area. The protected landscape was used by people rather sporadically and the increase in activity can only be associated with the mediaeval and modern periods. Areas of the unprotected landscape were more intensively used in the past. However, the explanation for the difference is not based on social preferences but on the geomorphological structure of the protected landscape and its associated settlement history.
Klíčová slova:
past human activities; archaeology; protected natural sites; landscape history; land use
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Skryté kulturní hodnoty chráněných území
Kulturní charakter krajiny vyplývá nejen z její současné hospodářské struktury, ale také z antropogenní minulosti, která se odráží v četných památkách, jež ukazují, že lidé v minulosti využívali i tu ...
Ivan Borkovský. Archeolog mezi legendou, dvěma světovými válkami a dvěma totalitními režimy
Maříková-Kubková, Jana; Adámek, František
2023 - český
Archeolog Ivan Borkovský vedl více než čtyřicet let technicky a později i odborně výzkum Pražského hradu, vedle toho se věnoval desítkám dalších lokalit. Patří k nejvýraznějším osobnostem československé a české archeologie středověku. Byl kolegou a učitelem celé řady významných archeologů, historiků a architektů. Přesto v jeho osobním životě a v jeho osudech ve vypjatých obdobích 20. století jsou neznámé momenty. Ve vzpomínkových textech jeho žáků a kolegů se vyskytují příběhy, které se za téměř padesát let od jeho smrti staly legendami. Většina z nich se ale nezakládá na pravdě. Je otázkou, zda podnět k těmto příběhům dal Ivan Borkovský sám nebo zda vznikly později a jakou roli v nich sehrála osobnost vypravěče. Předkládaný text se věnuje především těmto zvratům v jeho životě a pokouší se archivním průzkumem potvrdit nebo vyvrátit často opakovaná cliché. V neposlední řadě je cílem práce připravit půdu pro komplexnější zpracování jeho odborného odkazu, které nebude možné bez pochopení úskalí, jež jeho život provázela. Archaeologist Ivan Borkovský led the technical and later professional research of Prague Castle for more than forty years, in addition to dozens of other sites. He is one of the most prominent personalities of Czechoslovak and Czech archaeology of the Middle Ages. He was a colleague and teacher of a number of prominent archaeologists, historians and architects. Yet there are unknown moments in his personal life and in his fate in the tense periods of the 20th century. In the memoirs of his students and colleagues, there are stories that have become legendary in the nearly fifty years since his death. But most of them are not based on truth. The question is whether Ivan Borkovský himself gave rise to these stories or whether they were written later and what role the personality of the narrator played in them. The presented text focuses on these twists and turns in his life and attempts to confirm or refute the oft-repeated clichés through archival research. Last but not least, the thesis aims to pave the way for a more comprehensive treatment of his scholarly legacy, which will not be possible without an understanding of the pitfalls that accompanied his life.
Klíčová slova:
Ivan Borkovský; Prague Castle; Ukrainian immigration
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Ivan Borkovský. Archeolog mezi legendou, dvěma světovými válkami a dvěma totalitními režimy
Archeolog Ivan Borkovský vedl více než čtyřicet let technicky a později i odborně výzkum Pražského hradu, vedle toho se věnoval desítkám dalších lokalit. Patří k nejvýraznějším osobnostem ...
Praha – Olomouc. Sídelní potenciál a vznik biskupství
Maříková-Kubková, Jana; Šlézar, P.; Dehnerová, H.
2023 - český
Po srovnání biskupských sídel v Praze a Olomouci jsme došli k závěru, že přestože se na první pohled zdají velmi odlišná, jsou obě archeologicky dosti podobná. Oba jsou členěné kopce v blízkosti řeky s vhodným prostorem pro zemědělství a s doklady výrobních areálů. V jejich celkové struktuře je zřetelné vyvýšené sídliště s kultovním místem, v obou případech vázané na nekropole. V Praze se sídelní a výrobní činnost soustřeďuje na západní části Hradčanského výběžku, v Olomouci na Petrský a Václavský vrch. After comparing the bishops’ seats in Prague and Olomouc, we have concluded that despite seeming very different at first glance, both are archaeologically quite similar. Both are structured hills close to a river with suitable space for agriculture and with evidence of manufacturing sites. In their overall structure, there is a clear elevated settlement with a cult site, in both cases linked to a necropolis. In Prague, settlement and manufacturing activities centre on the western part of the Hradčany promontory, in Olomouc on the Petrské and Václavské hills.
Klíčová slova:
Prague bishopric; Olomouc bishopric; settlement potential
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Praha – Olomouc. Sídelní potenciál a vznik biskupství
Po srovnání biskupských sídel v Praze a Olomouci jsme došli k závěru, že přestože se na první pohled zdají velmi odlišná, jsou obě archeologicky dosti podobná. Oba jsou členěné kopce v blízkosti řeky ...
Hledání hrobu kněžny abatyše Mlady
Frolík, Jan; Drtikolová Kaupová, S.; Stránská, P.; Světlík, Ivo; Velemínský, P.
2023 - český
Mezi osobami spojenými s počátkem pražského biskupství je také sestra knížete Boleslava II. kněžna Mlada. Jako zakladatelka kláštera sv. Jiří v něm byla uctívána. Místo jejího pohřbu bylo zapomenuto a bylo hledáno od doby barokní. V této souvislosti je věnována pozornost hrobům JK-102 a JK-110 v kapli sv. Anny v klášteře a také ostatkům vyzvednutým v této kapli v 17. století. Hrob JK-110 byl nově datován do doby kolem roku 1000. The sister of Prince Boleslav II Princess Mlada is among the persons associated with the beginning of the Prague bishopric. As the founder of the monastery of St. George was worshiped in it. The place of her burial was forgotten and searched for since the Baroque period. In this context, attention is paid to the graves JK-102 and JK-110 in the chapel of St. Anne in the monastery and also to the relics taken from this chapel in the 17th century. Grave JK-110 was newly dated to around the year 1000.
Klíčová slova:
Prague Castle; Early Middle Ages; anthropology; C14 dating
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Hledání hrobu kněžny abatyše Mlady
Mezi osobami spojenými s počátkem pražského biskupství je také sestra knížete Boleslava II. kněžna Mlada. Jako zakladatelka kláštera sv. Jiří v něm byla uctívána. Místo jejího pohřbu bylo zapomenuto a ...
Liturgické oděvy a předměty z hrobů pražských biskupů
Bravermanová, Milena; Březinová, Helena; Bureš Víchová, J.
2023 - český
Článek představuje unikátní soubor fragmentů liturgických textilií, insignií a dalších předmětů z období 11. až 13. století pocházejících z hrobů pražských biskupů z katedrály sv. Víta. Stěžejní část souboru tvoří fragmenty hedvábných tkanin a tkanic, z nichž byly původně zhotoveny součásti liturgického odění. Dalšími nálezy jsou předměty z různých materiálů, například kožené střevíce, části berel a liturgické náčiní. The article presents a unique collection of fragments of liturgical textiles, insignia and other objects from the 11th to 13th centuries from the graves of Prague bishops from the St. Vitus Cathedral. The core part of the collection consists of fragments of silk fabrics and laces, from which parts of the liturgical vestments were originally made. Other finds are objects made of various materials, such as leather shoes, parts of crosiers and liturgical objects.
Klíčová slova:
liturgical textiles; Prague Castle; Prague bishops; St. Vitus Cathedral
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Liturgické oděvy a předměty z hrobů pražských biskupů
Článek představuje unikátní soubor fragmentů liturgických textilií, insignií a dalších předmětů z období 11. až 13. století pocházejících z hrobů pražských biskupů z katedrály sv. Víta. Stěžejní část ...
Jaroslav Böhm a Niederlova koncepce Státního archeologického ústavu
Starcová, Marcela
2023 - český
Vznik Státního archeologického ústavu je spojen s mimořádnou osobností Lubora Niederla, jeho zakladatele a prvního ředitele, jenž formuloval koncepci vědecké práce nové instituce. Začala fungovat na počátku roku 1920 a v prvním desetiletí své existence se potýkala s vážnými finančními a personálními problémy, které omezovaly její činnost. Naplnění Niederlovy koncepce se od třicátých let 20. století věnoval s plným nasazením Jaroslav Böhm, od roku 1939 ředitel Státního archeologického ústavu. Jeho cílem bylo vybudovat ústav jako moderní instituci, která by stála v čele československé archeologie. Po začlenění Státního archeologického ústavu do Československé akademie věd v roce 1953 se Jaroslav Böhm zaměřil na upevnění jeho pozice jako ústředí vědecké a výzkumné práce. Z velké části se zasloužil o to, že se Archeologický ústav v prvních dvou poválečných dekádách zařadil na špičku oboru v mezinárodním měřítku. The establishment of the State Institute of Archaeology is connected with the extraordinary personality of Lubor Niederle, its founder and first director, who formulated the concept of the scientific work of the new institution. It started operating in the early 1920s and in the first decade of its existence faced serious financial and personnel problems that limited its activities. Since the 1930s, Jaroslav Böhm, director of the State Institute of Archaeology since 1939, devoted himself to the fulfillment of Niederle's concept. His goal was to build the institute as a modern institution that would stand at the forefront of Czechoslovak archaeology. After the incorporation of the State Institute of Archaeology into the Czechoslovak Academy of Sciences in 1953, Jaroslav Böhm focused on consolidating its position as a center for scientific and research work. He was largely responsible for the fact that the Institute of Archaeology ranked at the top of the field on an international scale in the first two post-war decades.
Klíčová slova:
State Institute of Archaeology; Lubor Niederle; Jaroslav Böhm; history of the institution; history of archaeology
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Jaroslav Böhm a Niederlova koncepce Státního archeologického ústavu
Vznik Státního archeologického ústavu je spojen s mimořádnou osobností Lubora Niederla, jeho zakladatele a prvního ředitele, jenž formuloval koncepci vědecké práce nové instituce. Začala fungovat na ...
Metodika konzervování-restaurování nízkopálené nestabilní keramiky
Kloužková, A.; Svobodová, Ljuba; Dvořáková, P.; Kolářová, M.; Kohoutková, M.; Vokáč, M.; Randáková, S.
2022 - český
Metodika je zaměřena na konzervování-restaurování nízkopálené nestabilní keramiky. Podává ucelený přehled o vhodných postupech pro zpracování materiálu tohoto typu. Obsahuje souhrn vhodných metod pro hodnocení stupně poškození, postupy odběru vzorku a doporučené analýzy pro identifikaci chemického a mineralogického složení keramiky. Dále popisuje možnosti čištění, postupy konsolidace, lepení a doplňování chybějících fragmentů a případné retuše. Obsahuje rovněž zásady pro vhodné uložení těchto předmětů a pro pochopení jednotlivých metod jsou uvedeny komentované příklady. The methodology is focused on the conservation-restoration of low-fired unstable ceramics. It provides a comprehensive overview of suitable procedures for processing this type of material. It contains a summary of suitable methods for assessing the degree of damage, sampling procedures and recommended analyses for identifying chemical and mineralogical composition of ceramics. It also describes cleaning options, consolidation procedures, bonding and filling of missing fragments and possible retouching. It also contains principles for the appropriate storage of these objects and annotated examples are given to understand the individual methods.
Klíčová slova:
ceramics; low-fired unstable ceramic body; porosity; aging of ceramics; stability; flexural strength; conservation-restoration; adhesives for ceramics
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Metodika konzervování-restaurování nízkopálené nestabilní keramiky
Metodika je zaměřena na konzervování-restaurování nízkopálené nestabilní keramiky. Podává ucelený přehled o vhodných postupech pro zpracování materiálu tohoto typu. Obsahuje souhrn vhodných metod pro ...
Několik poznámek k náhrobníkům z raného a počátku vrcholného středověku
Podhorský, Jan
2022 - český
K rozšíření znalostí o náhrobnících z raného a počátku vrcholného středověku přispěly v minulosti významnou měrou souhrnné práce shromažďující poznatky roztroušené v pramenech různého charakteru a publikace nových výzkumů i výzkumů již uzavřených, ale dosud nepublikovaných. Z území Čech a Moravy je známo již 83 lokalit ze 72 katastrálních území s doloženými či pravděpodobnými nálezy náhrobníků z raného středověku. Zajímavý a dosud nevysvětlený jev představuje nápadně vyšší výskyt náhrobníků v Čechách (72 lokalit) ve srovnání se situací na území Moravy (11 lokalit). Přes rostoucí počty nově zjištěných lokalit s nálezy náhrobníků z raného středověku, zůstávají některé další aspekty studia tohoto fenoménu obtížně vysvětlitelné. Zvláště pak ve vztahu k pokračování jejich výskytu také na počátku vrcholného středověku, kdy komplikace představuje zejména nevýrazný projev pohřebního ritu, na jehož základě by bylo možné přesnější chronologické zařazení. Otázka výskytu nezdobených náhrobníků v období vrcholného středověku je řešena na příkladu spíše ojedinělých dokladů, u nichž je ale patrná nejistá chronologická příslušnost. Oproti tomu situace zdokumentovaná při výzkumu na Mariánské louce v Děčíně naznačuje, že užívání nezdobených náhrobníků nemuselo být ještě ani ve 14. století ničím neobvyklým. Popisované příklady se dále věnují možnostem spíše výjimečného použití náhrobníků v prostředí společenských elit, kde je však potenciál dochování náhrobníků v primární poloze a jejich identifikace zkomplikován častými translacemi ostatků a stavebními zásahy. Významné rozšíření dosavadních poznatků přináší současný výzkum zaniklého středověkého pohřebiště na lokalitě Nesvětice (k. ú. Libkovice u Mostu) datovaného předběžně do období 11.–13. století, odkud pochází dosud největší soubor náhrobníků z našeho území. Význam tohoto výzkumu tkví především v rozsahu zkoumané plochy, kde množství odkrytých hrobů s náhrobníky vrhá nové světlo na studium této složky pohřebního ritu. In the past, collective works gathering knowledge scattered in sources of various kinds and the publication of new researches as well as researches already closed but not yet published significantly contributed to the expansion of knowledge about tombstones from the Early and beginning of the High Middle Ages. From the territory of Bohemia and Moravia, 83 localities from 72 cadastral areas are already known with documented or probable finds of tombstones from the Early Middle Ages. An interesting and as yet unexplained phenomenon is the noticeably higher incidence of tombstones in Bohemia (72 localities) in comparison with the situation in the territory of Moravia (11 localities). Despite the growing number of newly discovered sites with finds of tombstones from the Early Middle Ages, some other aspects of the study of this phenomenon remain difficult to explain. Especially in relation to the continuation of their occurrence also at the beginning of the High Middle Ages, when the complication is mainly an insignificant manifestation of the funeral rite, on the basis of which a more accurate chronological classification would be possible. The question of the occurrence of undecorated tombstones in the High Middle Ages is resolved using the example of rather unique documents, which, however, manifest an uncertain chronological affiliation. On the other hand, the situation documented during research at Mariánská louka (Marian Meadow) in Děčín suggests that the use of undecorated tombstones may not have been unusual even in the 14th century. The described examples further address the possibilities of a rather exceptional use of tombstones in the milieu of the social elites, where, however, the potential of the preservation of tombstones in the primary position and their identification is complicated by frequent translations of the remains and construction interventions. A significant expansion of existing knowledge is provided by the current research of the defunct medieval burial ground in the locality of Nesvětice (cadastral district Libkovice u Mostu) dated preliminary to the 11th–13th centuries, where the largest collection of tombstones on our territory comes from. The significance of this research lies primarily in the scope of the researched area, where the number of exposed graves with tombstones sheds new light on the study of this component of the funeral rite.
Klíčová slova:
sepulchral monuments; archaeology; 10th-14th centuries
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Několik poznámek k náhrobníkům z raného a počátku vrcholného středověku
K rozšíření znalostí o náhrobnících z raného a počátku vrcholného středověku přispěly v minulosti významnou měrou souhrnné práce shromažďující poznatky roztroušené v pramenech různého charakteru a ...
Metodika konzervování-restaurování glazované keramiky
Kloužková, A.; Svobodová, Ljuba; Dvořáková, P.; Kolářová, M.; Kohoutková, M.; Randáková, S.; Šefců, R.; Kloužek, J.; Vokáč, M.; Kubásek, J.
2022 - český
Metodika je zaměřena na konzervování-restaurování glazované keramiky s ohledem na stabilitu a pórovitost keramického střepu. Podává ucelený přehled o vhodných postupech pro zpracování materiálu tohoto typu. Obsahuje přehled vhodných metod pro hodnocení stupně poškození (jak střepu, tak glazury), postupy odběru vzorku a metody pro identifikaci chemického a mineralogického složení keramiky i glazury a stability jejich celkového systému. Dále popisuje možnosti čištění, postupy konsolidace, lepení a doplňování chybějících fragmentů a případné retuše střepu i glazury. Obsahuje rovněž zásady pro vhodné uložení těchto předmětů a pro pochopení jednotlivých výsledků jsou uvedeny komentované příklady. The methodology is focused on the conservation-restoration of glazed ceramics with regard to the stability and porosity of the ceramic shard. It provides a comprehensive overview of suitable procedures for processing this type of material. It contains an overview of suitable methods for assessing the degree of damage (both ceramic body and glaze), sampling procedures and methods for identifying chemical and mineralogical composition of ceramics and glazes and the stability of the system. It also describes cleaning options, procedures for consolidation, bonding and filling of missing fragments, and possible retouching of the ceramic body and glaze. It also contains principles for the appropriate storage of these objects and annotated examples are given to understand the individual results.
Klíčová slova:
ceramics; stable ceramic shard; glaze; porosity; degradation; aging of ceramics; moisture expansion; restoration of ceramics; analyses; bonding of ceramics; adhesives for ceramics
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Metodika konzervování-restaurování glazované keramiky
Metodika je zaměřena na konzervování-restaurování glazované keramiky s ohledem na stabilitu a pórovitost keramického střepu. Podává ucelený přehled o vhodných postupech pro zpracování materiálu tohoto ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze