Ano (431777)
Počet nalezených dokumentů:
431777
Publikováno od
do
Ošetřovatelská péče u pacientů po operaci varixů
ZAJÍCOVÁ, Eva
2024 - český
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění dolních končetin a zaměřuje se na ošetřovatelskou péči o nemocného po operaci varixů. Snaží se zhodnotit informovanost pacientů, kteří podstoupili chirurgické odstranění varixů, o pooperačních režimových opatřeních a následně popisuje specifika péče po výkonu. Teoretická část se skládá z anatomie a fyziologie cév, kde se zaměřuje především na žíly dolních končetin. Dále pokračuje charakteristikou chronické žilní insuficience, na kterou navazuje hlavní téma, a to jsou varixy dolních končetin. U varixů se zabývá etiologií, příznaky, prevencí, rizikovými faktory a také diagnostikou tohoto onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny možnosti a způsoby léčby, předoperační a pooperační péče u pacientů indikovaných k chirurgickému řešení. Výzkumná část je zaměřena na pooperační péči u pacientů po operaci varixů, na zhodnocení informovanosti pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Následně jsou popsána specifika ošetřovatelské péče u těchto pacientů. Cílem práce je zhodnotit informovanost pacientů po operaci varixů a popsat specifika ošetřovatelské péče o pacienty po operaci varixů. Výzkumné šetření probíhalo formou kvalitativní strategie pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sběru dat se zúčastnilo dvanáct sester ze třech chirurgických oddělení různých nemocnic. Po získání informací bylo následně provedeno jejich zpracování. V závěru jsou popsána a porovnána specifika ošetřovatelské péče a je zhodnocena informovanost pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Z výsledků vyplývá, že specifika péče a způsoby edukace jsou poměrně individuální záležitostí, která se odvíjí od rozsahu výkonu, stavu a také věku pacienta. Ve vybraných nemocnicích byla zjištěna odlišná specifika a postupy v péči o pacienty po operaci varixů. The bachelor's thesis deals with the issue of diseases of the lower limbs and focuses on nursing care of patients after varicose vein surgery. It tries to evaluate the awareness of patients who have undergone surgical removal of varicose veins, about postoperative regimen measures and describes post-procedure care. The theoretical part consists of the anatomy and physiology of the veins of the lower limbs. It continues with the characteristics of chronic venous insufficiency, which is followed by the main topic, varicose veins of the lower limbs. Etiology, symptoms, risk factors, and diagnosis are discussed here. The work presents treatment options, preoperative and postoperative care In the research part, we focused mainly on postoperative care in patients after varicose vein surgery, where we tried to evaluate the patient's awareness of postoperative regimen. Then, after assessing the sawareness, we tried to describe the spefifics of nursing care in these patients. Aim of the study: to evaluate the awareness of patients after varicose vein surgery and to describe the specifics of nursing care. The research was conducted using a semi-structured interview. Twelve nurses from three surgical departments of different hospitals participated in the data collection. In the conclusion, the specifics of nursing care are presented and the patients' awareness of postoperative measures is evaluated. The results show that the specifics of care and education are individual and depend on the range of performance, condition and age of the patient. In selected hospitals, different procedures were found in the care of patients after these operations.
Klíčová slova:
varixy; křečové žíly; dolní končetiny; operace varixů; cévní operace; pooperační péče; edukace; ošetřovatelství; pacient; varicose veins; lower limbs; varicose vein surgery; vascular surgery; postoperative care; education; nursing; patient
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Ošetřovatelská péče u pacientů po operaci varixů
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění dolních končetin a zaměřuje se na ošetřovatelskou péči o nemocného po operaci varixů. Snaží se zhodnotit informovanost pacientů, kteří ...
Nastavení komunikace v organizaci z pohledu vedení organizace a jednotlivých pracovníků
BICEROVÁ, Markéta
2024 - český
Diplomová práce se věnuje tématice nastavení komunikace v organizacích a shrnuje její nastavení ve třech libovolně vybraných organizacích. Diplomová práce má stanovené dva cíle, zjistit, jakým způsobem je nastavena komunikace mezi vedením a jednotlivými pracovníky v organizacích a zmapovat, zda a jakým způsobem probíhají supervize, a jak napomáhají v nastavení komunikace mezi pracovníky. Výzkum je realizován kvalitativní výzkumnou strategií pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Pro výběr výzkumného souboru je zvolena metoda záměrného výběru. Výzkumný soubor je tvořen 11 pracovníky, z čehož jsou dva pracovníci na pozici ředitele organizace a jeden na pozici vedoucího služby. Analýza výsledků je provedena otevřeným kódováním a axiálním kódováním a je vytvořen paradigmatický model. Analýza dat ukazuje, jak zaměstnanci vnímají nastavení komunikace v organizaci, ve které pracují, jaký přínos mají pro pracovníky organizací supervize a zda napomáhají ve zlepšení komunikace mezi nimi. Pracovníci organizací vnímají komunikaci jako velmi důležitou, nepřetržitě na kvalitě komunikace pracují a snaží se ji vylepšovat. Supervize vnímají jako nedílnou součást kvalitního chodu organizace a zároveň vnímají, že supervize pomáhají jak ve zlepšování interní a externí komunikace, tak ale i předcházejí syndromu vyhoření a napomáhají k psychické pohodě všech pracovníků. Diplomová práce obsahuje subjektivní hodnocení kvality komunikace mezi pracovníky, hodnocení a přínosy supervize, které mohou sloužit jako zpětná vazba pro organizace, ve kterých se řeší problematika interní komunikace či problematika supervizí. The diploma thesis deals with the topic of communication settings in organizations and summarizes its settings in three arbitrarily selected organizations. The diploma thesis has two goals: to find out how communication is set up between management and individual workers in organizations and to map whether and how supervision takes place and how they help in setting up communication between workers. The research is carried out using a qualitative research strategy using a semi-structured interview. An arbitrary selection method is chosen for the selection of the research set. The research team consists of 11 employees, of whom two employees are in the position of the director of the organization and one is in the position of service manager. The analysis of the results is done by open coding and axial coding, and a paradigmatic model is created. The obtained data is processed in the Canva program. Data analysis shows how employees perceive the communication settings in the organization in which they work, what benefit they have for the employees of the organization and whether they help to improve communication between them. Employees of organizations perceive communication as very important; they continuously work on the quality of communication and try to improve it. They perceive supervision as an integral part of the high-quality operation of the organization and at the same time they perceive that supervision helps both in improving internal and external communication, as well as preventing burnout and contributing to the psychological well-being of all employees. The diploma thesis contains a subjective evaluation of the quality of communication between workers, evaluation, and benefits of supervision, which can serve as feedback for organizations in which the issue of internal communication or the issue of supervision is addressed.
Klíčová slova:
Komunikace; interní komunikace; supervize; organizace; nastavení; Communication; internal communication; supervision; organization; settings
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Nastavení komunikace v organizaci z pohledu vedení organizace a jednotlivých pracovníků
Diplomová práce se věnuje tématice nastavení komunikace v organizacích a shrnuje její nastavení ve třech libovolně vybraných organizacích. Diplomová práce má stanovené dva cíle, zjistit, jakým ...
Problematika pádů seniorů ve zdravotnickém zařízení
BUCHOVÁ, Nikola
2024 - český
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku pádu seniorů ve zdravotnickém zařízení. Cílem této práce bylo zmapovat příčiny pádů seniorů. Dále bylo cílem zjistit rizikové faktory, popsat důsledky pádů a zjistit preventivní opatření sester v oblasti prevence pádů seniorů ve zdravotnickém zařízení. V teoretické části se popisuje stárnutí, poté jsou v teoretické části zmíněny geriatrické syndromy, různé příčiny pádů a rizikové faktory pádů. V další kapitole se popisuje prevence pádů, kde jsou zařazeny a popsány kompenzační pomůcky. V poslední kapitole se krátce popsala edukace pacienta ve zdravotnickém zařízení. V druhé části této práce se nachází část empirická. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu, metodou polostrukturovaného rozhovoru. V rámci výzkumu byly vytvořeny 2 rozhovory, kdy v jednom rozhovoru bylo vytvořeno 12 otázek, které byly určeny sestrám, a do druhého rozhovoru bylo vytvořeno 15 otázek, které byly určeny pro hospitalizované pacienty. Rozhovorů se účastnilo 7 dotazovaných sester a 7 hospitalizovaných pacientů. Data byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Vytvořeno bylo 5 kategorizačních skupin u dotazovaných sester a 4 kategorizační skupiny u hospitalizovaných pacientů. Z výsledků v empirické části vyplývá, že mezi nejčastější příčiny pádů se řadí, nevhodná obuv, mokrá podlaha, špatné osvětlení a špatné použití postranic (zábran). Do rizikových faktorů nejčastěji patří přidružená onemocnění pacientů, věk, změna prostředí, špatná dostupnost signalizačního zařízení a užívání medikace. Co se týká důsledků po pádu, nejčastěji se objevily hematomy, tržné rány a bolest. Preventivní opatření u sester jsou nejčastěji signalizační zařízení, madla v koupelnách, zábradlí na chodbách. Dále do preventivního opatření řadíme, vhodnou obuv, řádné osvětlení, nastavení lůžka, dále použití postranic (zábran). This bachelor's thesis focuses on the issue of elderly falls in a healthcare facility. The aim of this thesis was to map the causes of falls in the elderly. Furthermore, the aim was to identify risk factors, describe the consequences of falls, and identify nurses' preventive measures in preventing senior falls in a healthcare facility. The theoretical part describes aging, then the theoretical part mentions geriatric syndromes, different causes of falls and risk factors of falls. The next chapter describes falls prevention, where compensatory aids are included and described. The last chapter briefly described patient education in a healthcare facility. The second part of this thesis is the empirical part. The empirical part was prepared by means of qualitative research, using the method of semi-structured interview. In the research, 2 interviews were created, in one interview 12 questions were created for nurses and in the other interview 15 questions were created for hospitalised patients. Seven nurses and seven hospitalized patients participated in the interviews. Data were processed using open coding, by the pencil and paper method. Five categorization groups were created for the interviewed nurses and four categorization groups for the hospitalized patients. The results in the empirical section show that the most common causes of falls include inappropriate footwear, wet floors, poor lighting and poor use of guardrails (barriers). Risk factors most commonly include associated patient illnesses, age, change of environment, poor accessibility of signalling equipment and use of medication. Regarding sequelae after falls, hematomas, lacerations and pain were the most common. Preventive measures for nurses are most commonly signalling devices, grab rails in bathroom, handrails in corridors. Other preventive measures include, appropriate footwear, proper lighting, bed adjustments, and the use of bed rails (barriers).
Klíčová slova:
Edukace; pády; zdravotnické zařízení; problematika; senior; Education; falls; healthcare facilities; problematice; senior
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Problematika pádů seniorů ve zdravotnickém zařízení
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku pádu seniorů ve zdravotnickém zařízení. Cílem této práce bylo zmapovat příčiny pádů seniorů. Dále bylo cílem zjistit rizikové faktory, popsat důsledky ...
Péče o dekubity v domovech pro seniory jako ošetřovatelský problém
ČERNÁ, Eliška
2024 - český
Tato práce popisuje realizaci péče o klienta s dekubitem v domovech pro seniory, jak probíhá spolupráce ošetřovatelského týmu a jaké překážky ošetřovatelský tým během celého procesu zaznamenává. Teoretická část se zaměřuje na problematiku dekubitů a jejich klasifikaci, zkoumá různé metody léčby v závislosti na stupni postižení a také se zabývá prevencí vzniku dekubitů. Dále se tato část práce zabývá domovy pro seniory a zaměřuje se na role pracovníků v těchto zařízeních a detailněji analyzuje poskytovanou ošetřovatelkou péči. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o klienty s dekubitem. Dalším cílem bylo zjisti spolupráci mezi ošetřovatelským týmem a jako poslední bylo zjistit jaké překážky v péči o klienta s dekubity vnímají členové ošetřovatelského týmu. Pro dosažení stanovených cílů byly získány odpovědi na výzkumné otázky pomocí kvalitativního výzkumu dotazovací metody technikou rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořily sestry pracující v domově pro seniory, které pečují o klienta s dekubity. Výsledky výzkumu ukázaly, že sestry provádí péči o klienta s dekubity jinými léčivými prostředky. Výzkum ukázal rozmanitou četnost převazů dekubitů. Dále bylo zjištěno, že spolupráce mezi členy by měla být více důsledná v oblasti informovanosti dalších členů ošetřovatelského týmu. Výzkumné šetření dále odhalilo překážky v nedostatku léčivých prostředků, polohovacích pomůcek a výživy This paper describes the implementation of care for a client with decubitus in a nursing home, how the nursing team works together, and what barriers the nursing team experiences throughout the process. The theoretical part focuses on the issue of decubitus and its classification, examines different methods of treatment depending on the degree of disability and also deals with the prevention of decubitus. Furthermore, this part of the thesis deals with homes for the elderly and focuses on the roles of the staff in these facilities and analyses in detail the nursing care provided. The aim of the bachelor thesis was to map the specifics of nursing care for clients with decubitus. Another aim was to find out the collaboration between the nursing team and the last aim was to find out what barriers in the care of clients with decubitus were perceived by the members of the nursing team. In order to achieve the objectives, answers to the research questions were obtained using qualitative research using interview technique. The research sample consisted of nurses working in a home for the elderly who care for a client with decubitus. The results of the research showed that the nurses carry out care for the client with decubitus by other means. The research showed a varied frequency of decubitus dressings. It was also found that collaboration between members should be more consistent in informing other members of the nursing team. The research investigation further revealed barriers in the lack of medication, positioning aids and nutrition
Klíčová slova:
Dekubit; péče o dekubit; domov pro seniory; ošetřovatelský tým; Decubitus; decubitus care; nursing home; nursing team
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Péče o dekubity v domovech pro seniory jako ošetřovatelský problém
Tato práce popisuje realizaci péče o klienta s dekubitem v domovech pro seniory, jak probíhá spolupráce ošetřovatelského týmu a jaké překážky ošetřovatelský tým během celého procesu zaznamenává. ...
Percepce soukromí pacienta
HOFREITEROVÁ, Anna
2024 - český
Bakalářská práce se zabývala problematikou soukromí pacientů v nemocničních zařízeních. Cílem této práce bylo zjistit, jak vnímají soukromí pacienti hospitalizovaní na lůžkovém oddělení, jak vnímaly sestry soukromí pacientů a jakými způsoby zajišťovaly sestry soukromí pacientů na lůžkovém oddělení. Byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zjišťovaly, jak pacienti hospitalizovaní na lůžkovém oddělení vnímají soukromí. Dále se zaměřovaly na pohled sester na vnímání soukromí pacienta a to, jakými způsoby zajišťují sestry soukromí pacientů hospitalizovaných na lůžkovém oddělení. V teoretické části práce definuje základní pojmy související se soukromím pacienta, jako je povinnost mlčenlivosti, poskytování informací se souhlasem pacienta, poskytování informací bez souhlasu pacienta, práva pacientů, zdravotnická dokumentace, lidské potřeby a zajištění soukromí pacientů při vybraných ošetřovatelských výkonech. Za účelem dosažení cíle byla využita kvalitativní metoda výzkumného šetření, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru u pacientů hospitalizovaných na interním lůžkovém oddělení a u sester pečujících o tyto pacienty, dále u pacientů hospitalizovaných na chirurgickém lůžkovém oddělení a u sester pečujících o tyto pacienty. Výzkumný vzorek tvořilo 6 pacientů a 5 sester. Výsledky získaných dat vedly ke zjištění, že sestry měly adekvátní vědomosti ohledně problematiky nakládání s citlivými informacemi pacientů. Sestry měly odpovídající znalosti v postupech, kterými lze chránit soukromí pacientů, přestože ne všechny sestry tyto postupy využívaly v praxi. Výzkumné šetření dále odhalilo, že se pacienti hospitalizovaní na lůžkových odděleních nad vlastním soukromím mnohdy v nemocničním prostředí nezamýšleli a otázka soukromí pro ně byla problematickým a obtížným tématem k rozhovoru. V případě, že by vedení zkoumané nemocnice mělo zájem o výsledky šetření, budou mu tyto výsledky poskytnuty. The bachelor's thesis dealt with the issue of patient privacy in hospital facilities. The aim of this work was to find out how patients hospitalized in the inpatient ward perceive privacy, how nurses perceived patient privacy and in what ways nurses ensured the privacy of patients in the inpatient ward. Three research questions were set to investigate how patients hospitalized in an inpatient ward perceive privacy. Furthermore, they focused on the nurses' view of the perception of patient privacy and the ways in which nurses ensure the privacy of patients hospitalized in the inpatient ward. In the theoretical part, the work defines basic terms related to patient privacy, such as the duty of confidentiality, providing information with the patient's consent, providing information without the patient's consent, patients' rights, medical documentation, human needs and ensuring the privacy of patients during selected nursing procedures. In order to achieve the goal, the qualitative research method, the interview method and the semi-structured interview technique were used for patients hospitalized in the internal inpatient ward and for the nurses caring for these patients, as well as for patients hospitalized in the surgical inpatient ward and for the nurses caring for these patients. The research sample consisted of 6 patients and 5 nurses. The results of the obtained data led to the finding that the nurses had adequate knowledge regarding the issue of dealing with sensitive patient information. Nurses had adequate knowledge of procedures to protect patient privacy, although not all nurses used these procedures in practice. The research investigation further revealed that patients hospitalized in inpatient wards often did not think about their own privacy in the hospital environment, and the issue of privacy was a problematic and difficult topic for them to talk about. If the management of the investigated hospital is interested in the results of the investigation, they will be provided with them.
Klíčová slova:
Dokumentace; důstojnost; etický kodex; informace; práva pacientů; soukromí; vztah mezi lékařem a pacientem; vztah mezi zdravotní sestrou a pacientem; zdravotní sestry; Doctor-patient relationship; documentation; dignity; ethics codex; informatik; nurse patient relationship; nurses; patient rights; privacy
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Percepce soukromí pacienta
Bakalářská práce se zabývala problematikou soukromí pacientů v nemocničních zařízeních. Cílem této práce bylo zjistit, jak vnímají soukromí pacienti hospitalizovaní na lůžkovém oddělení, jak vnímaly ...
Potřeba intimity pacientů mužů 65+
BAMBÁSKOVÁ, Diana
2024 - český
Tato práce se zaměřuje na problematiku intimity pacientů nad 65 let v nemocničním prostředí. Cílem bylo zkoumat specifika potřeb intimity, vnímání dodržování intimity a přístup zdravotnického personálu k těmto potřebám. Teoretická část se věnovala definicím a vymezení základních pojmů, jako jsou potřeba, intimita, důstojnost člověka, etika, povinná mlčenlivost a práva pacientů. Empirická část byla provedena pomocí kvalitativního výzkumu, který zahrnoval rozhovory s pacienty nad 65 let a zdravotnickým personálem. Výsledky potvrdily, že muži této věkové kategorie projevují vysokou citlivost k udržení svého soukromí a důstojnosti během hospitalizace. Zároveň vykázali ochotu komunikovat se zdravotnickým personálem ohledně svých potřeb intimity. Ukázalo se, že individuální potřeby intimity jsou velmi variabilní a závisí na osobních preferencích, zdravotním stavu a životním stylu pacientů. Závěry práce podtrhují význam poskytování individualizované péče respektující tyto rozdíly a zdůrazňují potřebu dalšího zkoumání této problematiky. This work focuses on the issue of intimacy among patients aged 65 and over in a hospital setting. The aim was to examine the specifics of intimacy needs, perceptions of intimacy maintenance, and healthcare professionals' approach to these needs. The theoretical part addressed definitions and delineations of basic concepts such as need, intimacy, human dignity, ethics, mandatory confidentiality, and patient rights. The empirical part was conducted through qualitative research, involving interviews with patients aged 65 and over and healthcare professionals. The results confirmed that men in this age group exhibit a high sensitivity to maintaining their privacy and dignity during hospitalization. They also showed a willingness to communicate with healthcare professionals about their intimacy needs. It was found that individual intimacy needs vary greatly and depend on patients' personal preferences, health status, and lifestyle. The conclusions underscore the importance of providing individualized care that respects these differences and highlight the need for further exploration of this issue.
Klíčová slova:
intimní potřeby; muži 65+; zdravotní péče; intimní zdraví; stárnutí; komplexní péče; intimate needs; Men aged 65 and over; Healthcare; Intimate health; Aging; Comprehensive care
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Potřeba intimity pacientů mužů 65+
Tato práce se zaměřuje na problematiku intimity pacientů nad 65 let v nemocničním prostředí. Cílem bylo zkoumat specifika potřeb intimity, vnímání dodržování intimity a přístup zdravotnického ...
Specifika ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu nemoci
FRANTA, Ondřej Darek
2024 - český
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o onkologické pacienty v terminálním stadiu nemoci. Cíle bakalářské práce byly zaměřeny na zmapování specifik ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu, zmapování specifik v komunikaci s těmito pacienty a dále na zhodnocení náročnosti péče o onkologické pacienty v terminálním stadiu. Metodika a výzkumný soubor K dosažení výsledků bylo využito metody dotazování, a to pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na onkologických odděleních standardního typu a také na jednotce intenzivní péče. Výzkumný soubor tvořilo jedenáct sester. Zpracování dat probíhalo pomocí otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Analyzováním dat následně vznikly tři kategorie a osm podkategorií. Výsledky Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že sestry řadí mezi hlavní specifika ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu především adekvátní tlumení bolesti s cílem minimalizovat utrpení a co nejvíce zvýšit kvalitu života. Dále respektování pacientovy potřeby být v kontaktu s blízkými. Stran specifik komunikace bylo zjištěno, že sestry považují za stěžejní empatický přístup s nastavením lidské tváře a vyjádřením podpory v nelehkých chvílích. Dále důkladnou informovanost, kterou lze předcházet případným konfliktům či nedorozuměním. Mimo jiné bylo zjištěno, že sestry vnímají jako nejnáročnější bezmoc při umírání pacienta, který trpí. V tomto ohledu následně vyplývá, že sestry kladou důraz na oddělení pracovního a soukromého života, což lze považovat za preventivní opatření hrozícího syndromu vyhoření. Dle získaných informací sestry v paliativní péči naplňuje remise pacientova onemocnění nebo dopomoc při důstojném odchodu. Výsledky pro praxi Výsledky byly využity pro vytvoření scénáře simulační výuky pro studenty, a to v oblasti komunikace s onkologickými pacienty v terminálním stadiu nemoci. Bakalářská práce tak může poskytnout náhled na specifika péče o dané pacienty a přispět ke zvýšení povědomí o této problematice. Summary This bachelor diploma thesis deals with the issues of nursing care of oncology patients in the terminal phases of the disease. The goal of the thesis is to map specifics of nursing care of oncology patients in the terminal stage and specifics of communication with these patients. Furthermore, the goal of this thesis is to evaluate how demanding it is to nurse oncology patients in the terminal stage. Methodology and research group The results were achieved by the method of questioning via semi-structured dialogues with nurses working at standard oncology departments as well as at intensive care units. The research group consisted of eleven nurses. The data was processed via open coding by method of pen and paper. The analysis of the data subsequently created three categories and eight subcategories. Results The results of the research imply that according to the nurses the most important specific of nursing care of oncology patients in terminal stage is adequate usage of painkilling medication to minimize the suffering and improving the quality of life. The next important specific is the need of patient to be in touch with his or her close people. From the communicating point of view, the research concluded that the nurses consider empathy and friendly face as key elements. Expressing support in difficult times is also very important. The nurses perceive profound awareness as the next key element to avoid possible conflicts or misunderstanding. Among other things, the research declared that the most challenging part for the nurses is the feeling of being powerless while a suffering patient is dying. Therefore, the nurses emphasize the need to separate private and working life. This separation could be understood as a precaution against burnout syndrome that is threating. The acquired data demonstrates that the nurses working in palliative care feel fulfilled when the patient's disease is in remission or when they can assist dignified passing. Results for practice The results of the research were used to create script of simulative teaching for students in the field of communication with oncology patients in terminal stage of the disease.The hope is that this diploma thesis may provide insight into specifics of nursing care of the patients in question, and it may contribute to raise awareness of this field.
Klíčová slova:
Komunikace; onkologičtí pacienti; ošetřovatelská péče; paliativní péče; terminální stadium; Communication; oncology patients; nursing care; palliative care; terminal stage
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Specifika ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu nemoci
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o onkologické pacienty v terminálním stadiu nemoci. Cíle bakalářské práce byly zaměřeny na zmapování specifik ošetřovatelské ...
Age management v pobytových sociálních službách
NEDBALOVÁ, Aneta
2024 - český
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak je realizován age management v pobytových sociálních službách v okrese Jindřichův Hradec z pohledu řízení a vedení pobytových sociálních služeb. Prvním dílčím cílem bylo zjistit zkušenosti z pohledu řízení pobytových sociálních služeb s realizací age managementu. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, jaké postupy mají pobytové sociální služby v rámci age managementu. Třetím dílčím cílem bylo zjistit, zda a jakým způsobem pobytové sociální služby pracují s Work Ability Indexem. Výzkumná část byla realizována na základě kvalitativní výzkumné strategie. Využita byla metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Data byla zpracována pomocí otevřeného kódování a tematické analýzy. Informanti byli vybráni na základě totálního výběru přes instituce. Výzkumný soubor tvořil 7 informantů, kterými byli vedoucí pracovníci pobytových sociálních služeb. Výzkumem bylo zjištěno, že v pobytových sociálních službách jsou využívány pouze prvky age managementu, nikoli celý koncept. Vedoucí pracovníci mají zkušenosti jenom s určitými prvky a ukázalo se, že často o age managementu nejsou dostatečně informováni. V oslovených organizacích je však realizováno mnoho různých postupů, které jsou součástí age managementu, i když si vedoucí pracovníci nejsou vědomi toho, že se jedná právě o součásti age managementu. Nástroj Work Ability Index bohužel nevyužívá žádá z organizací. Tato diplomová práce může být přínosem pro studenty managementu sociálních služeb a vedoucí pracovníky pobytových sociálních služeb, kterým poskytuje inspiraci a náhled na využití prvků age managementu v pobytových sociálních službách. The aim of the diploma thesis was to find out how age management is implemented in residential social services in the district of Jindřichův Hradec from the point of view of management and control of residential social services. The first partial objective was to find out the experience from the point of view of the management of residential social services with the implementation of age management. The second partial objective was to find out what procedures residential social services have in the context of age management. The third partial objective was to find out whether and how do the residential social services work with the Work Ability Index. The research part was carried out on the basis of a qualitative research strategy. The method of questioning and the technique of semi-structured interview were used. The data were processed using open coding and thematic analysis. The informants were selected on the basis of a total selection through institutions. The research sample consisted of 7 informants, who were managers of residential social services. The research has found that only elements of age management are used in residential social services, not the whole concept. The managers have experience with only certain elements and it has been shown that they are often not sufficiently informed about age management. However, many different procedures are implemented in the addressed organizations that are a part of age management, even if the managers are not aware that these are parts of age management. Unfortunately, none of the organizations uses the Work Ability Index tool. This diploma thesis can be beneficial for students of social services management and managers of residential social services, to whom it provides inspiration and insight on the use of age management elements in residential social services.
Klíčová slova:
age management; pobytové sociální služby; management; věk; stárnutí populace; zaměstnanci; age management; residential social services; management; age; population ageing; staff
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Age management v pobytových sociálních službách
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak je realizován age management v pobytových sociálních službách v okrese Jindřichův Hradec z pohledu řízení a vedení pobytových sociálních služeb. Prvním dílčím ...
Role sestry v péči o klienty se schizofrenními poruchami.
DOLEJŠÍ, Aneta
2024 - český
Empirická část práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně vzniklá data byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka papír, kdy byla data rozdělena do pěti kategorií a osmnácti podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo celkem 10 informantů. Byly to sestry poskytující péči osobám se schizofrenními poruchami v zařízeních lůžkové akutní, následné, ale také ambulantní a komunitní psychiatrické péče. Praxe ve zdravotnictví u těchto informantů se pohybovala v rozmezí 2 až 30 let. Výzkumný soubor byl vybrán účelovou metodou. The empirical part of the thesis is processed by means of qualitative research with the technique of semi-structured interview. Subsequently, the data generated was processed using open coding, pencil paper method where the data was divided into five categories and eighteen sub-categories. The research population consisted of a total of 10 informants. They were nurses providing care to persons with schizophrenia disorders in inpatient acute, follow-up, as well as outpatient and community psychiatric care settings. The health care experience of these informants ranged from 2 to 30 years. The research population was selected by purposive sampling.
Klíčová slova:
Schizofrenie; všeobecná sestra; praktická sestra; ošetřovatelská péče; psychiatrická péče; komunitní péče; role sestry; Schizophrenia; general nurse; nurse practitioner; nursing care; psychiatric care; community care; role of the nurse
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Role sestry v péči o klienty se schizofrenními poruchami.
Empirická část práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně vzniklá data byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka papír, ...
Potřeby transplantovaných pacientů po znovu zařazení do dlouhodobého dialyzačního programu
DUŠKOVÁ, Denisa
2024 - český
Úvod: V této bakalářské práce byly zkoumány potřeby transplantovaných pacientů znovu zařazených do dlouhodobého dialyzačního programu. Neuspokojené potřeby takových pacientů mohou vést ke zhoršení jejich zdravotního stavu. Je proto důležité vnímat pacientovy touhy a přání. Výsledky této problematiky tak mohou přispět k lepšímu pochopení potřeb pacienta nejen ze stran ošetřovatelského personálu, ale i pacientovy rodiny a jeho okolí. Cíl a výzkumné otázky: Hlavním cílem této práce bylo zjistit specifické potřeby těchto pacientů. Odpovědi byly hledány na otázky, jaké jsou specifické potřeby, jak se potřeby změnily před transplantací a po opětovném zařazení na dialýzu, jaké potřeby nejsou dostatečně uspokojeny a jaké jsou pro pacienty nejdůležitější. Metodika: Data byla získávána pomocí kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaného rozhovoru ve vybraném dialyzačním středisku v Jihočeském kraji. Údaje byly zpracovány metodou kódování pomocí statistického programu ATLAS.ti. Následně bylo identifikováno 5 kategorií s jejich podkategoriemi. Výsledky: Z výsledných dat bylo zjištěno, že pacienti nejvíce touží po potřebě spánku a odpočinku, být bez bolesti, po běžném životě a dostatečné podpoře od rodiny. I nedostatečné uspokojení v oblasti spánku nebrání ovšem pacientům vykonávat nějaký druh fyzické aktivity, který se pozitivně odráží i na psychické pohodě. Bylo také zaznamenáno, že nejdůležitější pro pacienty během dialýzy je klidný a nekomplikovaný průběh. Závěr: I přes výsledky tohoto výzkumu je nutné brát ohled na člověka jako individuální bytost, která se může od většiny ve svým potřebách lišit. Introduction: In this bachelor thesis, the needs of transplanted patients re-entering a long-term dialysis program were examined. The unsatisfied needs of such patients may lead to a deterioration in their health. It is therefore important to perceive the patient's desires and wishes. The issues addressed in this thesis can contribute to a better understanding of the patient´s needs not only by the nursing staff, but also by the patient's family and his surroundings. Objective and research questions: The main objective of this study was to identify the specific needs of these patients. Answers were sought to the questions such as what the specific needs are, how the needs changed before transplantation and after re-entering the dialysis, which needs are not met adequately, and which ones are the most important for the patients. Methods: The data were obtained through qualitative research in the form of a semi structured interview at a selected dialysis center in the South Bohemian Region. The data were processed by the coding method using the ATLAS.ti statistical program. Subsequently, 5 categories were identified with their subcategories. Results: From the resulting data it was found that patients most desire the need for sleep and rest, being pain-free, leading a normal life, and receiving sufficient support from family. However, inadequate satisfaction in the area of sleep does not prevent patients from engaging in a form of physical activity, which positively affects their mental well being. It was also noted that the most important aspect for patients during dialysis is a calm and uncomplicated process. Conclusion: Despite the results of this research, it is necessary to consider a person as an individual being whose needs may differ from the majority.
Klíčová slova:
potřeba; transplantace; dialýza; pacient; znovu zařazení; ošetřovatelství; need; transplantation; dialysis; patient; re-entering; nursing
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Potřeby transplantovaných pacientů po znovu zařazení do dlouhodobého dialyzačního programu
Úvod: V této bakalářské práce byly zkoumány potřeby transplantovaných pacientů znovu zařazených do dlouhodobého dialyzačního programu. Neuspokojené potřeby takových pacientů mohou vést ke zhoršení ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze