Number of found documents: 500
Published from to

The Symposium as Mysterious Revelation of the Dionysiac Nature
Hobza, Pavel
2008 - English
The main theme of the Symposium is the Dionysiac nature, whose various aspects are dealt with in the seven encomiastic speeches to Eros. Seven speeches are divided into two parts containing three speeches and Aristophanes' speech is the turning point of the dialogical action. The last three speeches reveal the essence of the Dionysiac nature illustrating three different Dionysiac ambivalences. Hlavní téma dialogu Symposion je pojednání o Dionýsovské přirozenosti, jejíž různé aspekty postupně rozvíjí a variuje všech sedm chvalořečí na Eróta. Sedm chvalořečí je rozděleno na dvě části po třech, přičemž Aristofanova čtvrtá řeč představuje zásadní dialogický předěl. Vlastní podstatu Dionýsovské přirozenosti pak ukazují poslední tři chvalořeči, postupně rozvíjející tři různé Dionýsovské ambivalence. Keywords: Plato; the Symposium; Dionysus; Dialogical reading Available at various institutes of the ASCR
The Symposium as Mysterious Revelation of the Dionysiac Nature

The main theme of the Symposium is the Dionysiac nature, whose various aspects are dealt with in the seven encomiastic speeches to Eros. Seven speeches are divided into two parts containing three ...

Hobza, Pavel
Filosofický ústav, 2008

Fysis u Platóna
Hobza, Pavel
2008 - Czech
Termín fysis má u Platóna celou řadu nejrůznějších významů, takže se na první pohled nezdá, že by Platón s tímto termínem spojoval nějakou specifickou filosofickou koncepci. Zkoumání dialogu Symposion však ukazuje, že v protikladu k hippokratovské koncepci, kde byla fysis pojímána jako přirozenost lidského těla, Platón koncipoval fysis člověka jako touhu či směřování. In Plato, the term phusis has a wide range of meanings, so at first sight it doesn't seem that Plato combined with this term a specific philosophical conception. However, the investigation of the Symposium suggests that in the opposition to the Hippocratic conception, in which phusis was conceived of as the nature of human body, Plato conceived of phusis as the human desire or aiming at. Keywords: Plato; the Symposion; nature; phusis Available at various institutes of the ASCR
Fysis u Platóna

Termín fysis má u Platóna celou řadu nejrůznějších významů, takže se na první pohled nezdá, že by Platón s tímto termínem spojoval nějakou specifickou filosofickou koncepci. Zkoumání dialogu Symposion ...

Hobza, Pavel
Filosofický ústav, 2008

Spory o přednost ve středověku a na počátku raného novověku
Novotný, Robert
2008 - Czech
Studie zkoumá fenomén sporů o přednost v pozdně středověkých a raně novověkých českých zemích a analyzuje jejich vznik, průběh a způsoby řešení v různých sociálních prostředích a institucích. The study focuses on the disputes about rank in the late medieval and early modern Czech lands and analyses their origin, progress and solution in the diverse social classes and institutions. Keywords: social history; disputes about rank Available at various institutes of the ASCR
Spory o přednost ve středověku a na počátku raného novověku

Studie zkoumá fenomén sporů o přednost v pozdně středověkých a raně novověkých českých zemích a analyzuje jejich vznik, průběh a způsoby řešení v různých sociálních prostředích a institucích....

Novotný, Robert
Filosofický ústav, 2008

Totožnost a různost v novoplatónských metafysických systémech
Němec, Václav
2008 - Czech
Článek je věnován převzetí a transformaci Platónova učení o nejvyšších rodech jsoucna u novoplatónských autorů: Plótina, Porfyria, Prokla a Maria Victorina, se zaměřením na postavení totožnosti a různosti v jejich metafysických systémech. Autor v něm dokládá, že v pozdní antice existovala paralelní linie k hlavnímu proudu novoplatónského myšlení, která se významně odlišuje od hlavních představitelů novoplatonismu mimo jiné svým specifickým pojetím různosti. Toto odlišné pojetí různosti vede k hluboké transformaci novoplatónského metafysického systému, který se v této podobě mohl stát vhodným myšlenkovým modelem pro křesťanskou trojiční theologii. The article is concerned with the adoption and transformation of Plato's doctrine of the genera of being by the Neoplatonic authors: Plotinus, Porphyry, Proclus and Marius Victorinus. The inquiry is focused on the role of sameness and otherness in their metaphysical systems. It is argued that in the late antiquity existed a parallel tradition to the Neoplatonic mainstream. This parallel tradition departed from the main Neoplatonic line i. a. by its specific concept of otherness. This variant concept of otherness contributed to a deep transformation of the Neoplatonic metaphysical system which in this form could serve as a suitable model for the Christian doctrine of Trinity. Keywords: Neoplatonism; Metaphysics; Patristics; Genera of Being; Doctrine of Trinity Available at various institutes of the ASCR
Totožnost a různost v novoplatónských metafysických systémech

Článek je věnován převzetí a transformaci Platónova učení o nejvyšších rodech jsoucna u novoplatónských autorů: Plótina, Porfyria, Prokla a Maria Victorina, se zaměřením na postavení totožnosti a ...

Němec, Václav
Filosofický ústav, 2008

Unity and Plurality in Semantics: Cajetan on Analogy
Dvořák, Petr
2008 - English
The paper explains the semantic theory of analogy in Thomas Aquinas and Thomas de Vio, known as Cajetan. Článek vysvětluje sémantickou teorie analogie u Tomáše Akvinského a Tomáše de Vio zvaného Kajetán. Keywords: history of philosophy; analogy; Thomas de Vio Available at various institutes of the ASCR
Unity and Plurality in Semantics: Cajetan on Analogy

The paper explains the semantic theory of analogy in Thomas Aquinas and Thomas de Vio, known as Cajetan....

Dvořák, Petr
Filosofický ústav, 2008

Antický svět v 19. století: blízký nebo vzdálený?
Kepartová, Jana
2008 - Czech
Autorka se zabývá vztahem české společnosti 19. st. k antickému světu: antika se sice na školách vyučovala v mnohahodinových dotacích, přesto však autopsie ukázala, že antický svět se svou pohanskou mentalitou zůstával českému člověku často velmi vzdálený. The author deals with the relationship between Czech society of the 19th century and the ancient world. Despite many school lessons devoted to this subject the autopsy has demonstrated that the ancient world with its pagan mentality remained rather distant for the Czech society of the 19th century. Keywords: ancient world; 19th century Available at various institutes of the ASCR
Antický svět v 19. století: blízký nebo vzdálený?

Autorka se zabývá vztahem české společnosti 19. st. k antickému světu: antika se sice na školách vyučovala v mnohahodinových dotacích, přesto však autopsie ukázala, že antický svět se svou pohanskou ...

Kepartová, Jana
Filosofický ústav, 2008

Proč jít k Euthydémovi do učení?
Chvatík, Ivan
2008 - Czech
Autor chce ukázat, že cílem Platónova dialogu Euthydémos není zesměšnit sofistický způsob disputace, nýbrž upozornit na problémy, na něž vážná filosofická dialektika naráží v samém jádru řeči, zvláště pokud jde o zasvěcování druhých do této nejvyšší z lidských aktivit. Zdá se, že dialog vylučuje možnost, že by bylo možno vyučovat filosofii jako nejvyšší lidskou dovednost a cestu k blaženosti, a osvětluje paradoxní charakter této dovednosti. Tato zvláštní dovednost, kterou je lidská rozumnost (fronésis), je ledem vrozená. Nelze se jí vnějškově naučit, lze ji jen kultivovat. V závěru textu se autor ptá, zda by nebylo možno identifikovat Platónův pojem fronésis s jeho ideou Dobra. The paper attempts to show that the purpose of the Euthydemus is not to ridicule the sophist’s art of disputation, but rather to point out the problems which serious philosophical dialectics encounters in the very essence of language, especially as concerns initiating others into this highest of all human activities. As the author sees it, the dialogue denies the possibility of teaching philosophy as the supreme human virtue and way to bliss, while explaining the paradoxical characteristics of such a virtue. This special virtue, i.e. human rationality (phronesis), is inherent in human beings; one cannot learn it extrinsically, but merely cultivate it as such. The author finally suggests further consideration of whether Plato’s concept of phronesis can be identified with his idea of the Good. Keywords: Sophists; Wits; Fronesis; Arete; The Good Available at various institutes of the ASCR
Proč jít k Euthydémovi do učení?

Autor chce ukázat, že cílem Platónova dialogu Euthydémos není zesměšnit sofistický způsob disputace, nýbrž upozornit na problémy, na něž vážná filosofická dialektika naráží v samém jádru řeči, zvláště ...

Chvatík, Ivan
Filosofický ústav, 2008

Jeden jediný, jeden trojjediný nebo tři jediní
Otisk, Marek
2008 - Czech
Studie se věnuje slavnému sporu Anselma z Canterbury a Roscelina z Compiegne o interpretaci trojjedinosti Boží. This paper deals with the famous dispute (between Anselm of Canterbury and Roscelin of Compiegne) concentrated on the interpretation of trinity of God. Keywords: trinity; philosophy; theology Available at various institutes of the ASCR
Jeden jediný, jeden trojjediný nebo tři jediní

Studie se věnuje slavnému sporu Anselma z Canterbury a Roscelina z Compiegne o interpretaci trojjedinosti Boží....

Otisk, Marek
Filosofický ústav, 2008

Od sókratovského logu k parmenidovskému: Jak číst dialog Euthydémos
Hobza, Pavel
2008 - Czech
Klíčovým úkolem při interpretaci dialogu Euthydémos je zjistit, proč se chce Sókratés stát žákem obou bratrů. Je to kvůli "logice", na níž je založen diskurs či způsob myšlení obou bratrů, přičemž tato "logika" vposled tkví v Parmenidově myšlení. Pokud uvážíme, že Sókratés je vylíčen jako někdo, kdo není schopen dojít k pozitivnímu závěru, pak Sókratovou motivací pro učení se u obou bratrů je snaha překonat vyvracející negativitu své moudrosti. The key task of the interpretation the Euthydemus is to establish why Socrates wants to become a pupil of both brothers. It has to do with the "logic" of both brothers' discourse or way of thinking which is, in turn, based on the Parmenidean logic. If we take into account that Socrates is depicted as someone who is not able to arrive at a positive conclusion, then Socrates' motivation for learning from both brothers, i.e., for adopting their wisdom, is to be seen in his effort to overcome the refutational negativity of his own discourse. Keywords: Plato; the Symposion; nature; phusis Available at various institutes of the ASCR
Od sókratovského logu k parmenidovskému: Jak číst dialog Euthydémos

Klíčovým úkolem při interpretaci dialogu Euthydémos je zjistit, proč se chce Sókratés stát žákem obou bratrů. Je to kvůli "logice", na níž je založen diskurs či způsob myšlení obou bratrů, přičemž ...

Hobza, Pavel
Filosofický ústav, 2008

Jak je důležité míti filipa
Chvatík, Ivan
2008 - Czech
Přednáška chce předvést, že přestože je dialog Charmides formálně aporetický, daří se Platónovi hledanou rozumnost, fronésis, mezi řádky zachytit. Nejde to však pomocí definice, protože rozumnost není žádná věc, ani obsahové vědění. Zdá se, že je to sebevztah, který umí rozvrhovat jednání v nepředvídatelné situaci, umí posoudit, zda něco bylo uděláno dobře či špatně, umí posoudit, co člověk ví a neví, a je tedy lidskou schopností, která teprve jakékoli vědění umožňuje a bez které člověk nemůže dobře jednat a být šťasten. V tomto smyslu souvisí rozumnost, o kterou v dialogu jde, velmi těsně s platónsky pojatým dobrem a má co dělat s platónsky pojatou lidskou "nesmrtelností". Although the dialogue is formally aporetical, this paper argues that Plato succeeded in grapsing – between the lines – the phronesis Charmides is looking for. However, this is not possible by means of a definition, since phronesis is neither a thing nor substantial knowledge. It seems to be a sort of self-reference, an ability to project one’s acting in unpredictable situations, to judge if something was done well or wrong, to consider what one knows and what not. Hence phronesis is the ability which precedes and makes any knowledge possible and without which nobody can act well and be happy. In this sense the phronesis of this dialogue is closely connected with the Platonic concept of the good and has much in common with the Platonic concept of human "immortality". Keywords: Sophists; Wits; Fronesis; Arete; The Good Available at various institutes of the ASCR
Jak je důležité míti filipa

Přednáška chce předvést, že přestože je dialog Charmides formálně aporetický, daří se Platónovi hledanou rozumnost, fronésis, mezi řádky zachytit. Nejde to však pomocí definice, protože rozumnost není ...

Chvatík, Ivan
Filosofický ústav, 2008

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases