Počet nalezených dokumentů: 1757
Publikováno od do

Důvěra vrcholným politikům – srpen/září 2023
Červenka, Jan
2023 - český
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.\n\nMezi zkoumanými vrcholnými politiky zařazenými do výzkumu nejvyšší podíl důvěry byl zaznamenán u prezidenta Petra Pavla (55 %), za nímž se na druhém místě umístil předseda hnutí ANO Andrej Babiš (42 %).\n\nS výjimkou prezidenta u všech zkoumaných politických představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.\n\nNejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové a předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy (shodně 77 %).\n\nOproti poslednímu šetření z dubna a května 2023 se zhoršilo hodnocení v případě ministra spravedlnosti Pavla Blažka, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, ministra kultury Martina Baxy, předsedy Pirátů, místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy, ministryně obrany Jany Černochové, předsedy Senátu Miloše Vystrčila, ministra zemědělství Marka Výborného, ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka, ministra financí Zbyňka Stanjury, ministra vnitra Víta Rakušana, ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, ministra dopravy Martina Kupky, ministryně pro výzkum, vědu a inovace Heleny Langšádlové, ministra životního prostředí Petra Hladíka, místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a prezidenta Petra Pavla. In the period from the end of July to the mid of the last third of September 2023 the Public Opinion Research Centre investigated whether respondents trust to top politicians. In a survey there were included names of leaders of parties holding seats in the Chamber of Deputies, members of government, heads of both parliament chambers, and the president. Klíčová slova: public opinion; Top Politicians; president; Popularity; trust Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Důvěra vrcholným politikům – srpen/září 2023

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Postoje veřejnosti k právům homosexuálů – duben/květen 2023
Kyselá, Monika
2023 - český
V dubnu a květnu 2023 byl do pravidelného šetření Naše společnost opět zařazen blok otázek týkající se tolerance české společnosti vůči homosexuálně orientovaným ženám a mužům. Zároveň byly zjišťovány postoje občanů k tomu, zda by lidé s homosexuální orientací měli mít právo uzavřít registrované partnerství, uzavřít sňatek, adoptovat děti z „ústavů“ – tzv. dětských domovů a adoptovat děti svého partnera či partnerky, s nimiž žijí a na jejichž výchově se podílejí. In April and May 2023, a set of questions on the tolerance of Czech society towards homosexually oriented women and men was included in the regular Our Society survey. At the same time, citizens' attitudes were surveyed as to whether people with homosexual orientation should have the right to enter into registered partnerships, marry, adopt children from "institutions" - so-called children's homes, and adopt the children of their partner with whom they live and in whose upbringing they participate. Klíčová slova: public opinion; homosexuals; rights; tolerance; registered partnerships; marry; adopt children Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Postoje veřejnosti k právům homosexuálů – duben/květen 2023

V dubnu a květnu 2023 byl do pravidelného šetření Naše společnost opět zařazen blok otázek týkající se tolerance české společnosti vůči homosexuálně orientovaným ženám a mužům. Zároveň byly zjišťovány ...

Kyselá, Monika
Sociologický ústav, 2023

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti – duben/květen 2023
Tuček, Milan
2023 - český
V rámci svého jarního šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny. Poslední šetření dané problematiky proběhlo v roce 2019.\n\nNecelé dvě třetiny (63 %) dotázaných hodnotí soužití s Romy jako špatné, v tom 15 % jako velmi špatné.\n\nOd roku 2015 (posledních pět výzkumů) se ovšem toto negativní hodnocení zeslabilo o 20 procentních bodů (oproti roku 2019 o devět bodů).\n\nStereotypní pohled na romskou populaci se celkově zeslabil. Tento pohled není podmíněn sociodemografiky dotázaných, avšak souvisí s (negativním) hodnocením soužití Romů s majoritou.\n\nŘešení romské problematiky ze strany vlády považují dvě pětiny dotázaných za uspokojivé. Podobný je i podíl respondentů, kteří je považují za neuspokojivé. Místní samospráva je v tomto ohledu hodnocena lépe (převažuje hodnocení uspokojivé 41 % ku 26 % neuspokojivé). April and May survey of CVVM focused on public attitude and public relationships between Czech population and Romany minority. Survey showed that almost two thirds of Czech citizens (63%) see living together of Romany and non-Romany population as bad in Czech Republic generally. But since 2015 this negative perception decreased for 20 percentage points. Klíčová slova: public opinion; Romanies; minority; relationships; problems; policy Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti – duben/květen 2023

V rámci svého jarního šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Reforma sociálních odvodů OSVČ: vstupní analýza
Prokop, D.; Pertold, Filip
2023 - český
Studie analyzuje dopady celkem tří variant. Vládní varianta byla představena 11. 5. spolu s dalšími změnami v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Výzkumníci z PAQ a IDEA dodávají vylepšenou vládní variantu, která optimalizuje zveřejněný návrh, a poté ideální podobu reformy. Ideální varianta PAQ + IDEA počítá se zrušením paušální daně a revizí paušálních výdajů. Nezhoršuje pozici nízkopříjmových OSVČ s reálnými náklady (zejména řemeslníci), zároveň omezuje zvýhodnění vysokopříjmových OSVČ s malými náklady. Vede k narovnání nerovností mezi samotnými OSVČ i mezi zaměstnanci a OSVČ, snižuje motivaci ke švarcsystému. Otevírá prostor pro reformu zdanění zaměstnanců (jejíž podobu jsme navrhli v předchozí studii). Pomáhá konsolidovat rozpočet a brání budoucí sociální krizi, kterou by způsobily nízké důchody pro statisíce živnostníků. The study analyses the impacts of a total of three variants. The government variant was presented on 11 May together with other changes under the so-called consolidation package. Researchers from PAQ and IDEA come up with an improved government variant that optimises the published proposal, and then with the ideal form of reform. The ideal PAQ + IDEA variant envisages the abolition of the flat tax and the revision of the flat expenditure. It does not worsen the position of low-income self-employed with real costs (especially artisans), while limiting the advantage of high-income self-employed with small costs. It leads to a levelling of inequalities between self-employed workers themselves and between employees and self-employed workers, reducing the incentive to false self-employment. It opens up space for reform of employee taxation (the form of which we proposed in a previous study). It helps consolidate the budget and prevents a future social crisis caused by low pensions for hundreds of thousands of self-employed workers. Klíčová slova: self-employed workers; taxation reform; social security Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Reforma sociálních odvodů OSVČ: vstupní analýza

Studie analyzuje dopady celkem tří variant. Vládní varianta byla představena 11. 5. spolu s dalšími změnami v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Výzkumníci z PAQ a IDEA dodávají vylepšenou vládní ...

Prokop, D.; Pertold, Filip
Národohospodářský ústav, 2023

Sympatie české veřejnosti k některým zemím – podzim 2023
Červenka, Jan
2023 - český
V rámci šetření realizovaného od konce září do začátku prosince 2023 předložilo CVVM svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.\n\nNejvíce sympatií získalo Slovensko, stejně jako v minulých letech. Na druhém místě je Rakousko, následované Polskem.\n\nNa konci žebříčku se umístily Ukrajina, Čína a Rusko.\n\nVe srovnání s minulým šetřením z konce roku 2021 došlo u všech zemí vyjma Polska ke zhoršení jejich hodnocení. In Autumn 2023 survey CVVM investigated how sympathetic or unsympathetic are some selected countries to the Czech public. In this survey 13 countries were selected.\n\nThe most sympathetic country among them according to Czech citizens is Slovakia followed by Austria, Poland, Great Britain and France. Klíčová slova: public opinion; countries; sympathetic Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Sympatie české veřejnosti k některým zemím – podzim 2023

V rámci šetření realizovaného od konce září do začátku prosince 2023 předložilo CVVM svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Mediální diskurz o Green Dealu z hlediska energetiky
Kolářová, Marta
2023 - český
Green Deal, iniciativa Evropské komise zaměřená na ochranu klimatu a snížení emisí skleníkových plynů, vyvolal v české veřejné debatě kontroverze. Analýza mediálního diskurzu o Green Dealu z hlediska energetiky ukazuje, že Zelená dohoda je vnímána převážně negativně. V médiích byla označována odsuzujícími výroky a negativními charakteristikami zejména předními českými politiky. Vstřícnější pohled na ni mají české firmy, obce a odborníci. Veřejná debata se proměňuje zejména vlivem války na Ukrajině ve prospěch energetické bezpečnosti a urychlení zelené transformace. Green Deal, the European Commission's initiative to protect the climate and reduce emissions greenhouse gases, has sparked controversy in the Czech public debate. An analysis of media discourse on the Green Deal from an energy perspective shows that the Green Deal is perceived predominantly negatively. In the media, it has been labelled with condemnatory statements and negative characteristics, especially by leading Czech politicians. A more favourable view of it is held by Czech companies, municipalities and experts. The public debate is being transformed in particular by the impact of the war in Ukraine in favour of energy security and accelerating the green transformation. Klíčová slova: energy; media; Green Deal Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Mediální diskurz o Green Dealu z hlediska energetiky

Green Deal, iniciativa Evropské komise zaměřená na ochranu klimatu a snížení emisí skleníkových plynů, vyvolal v české veřejné debatě kontroverze. Analýza mediálního diskurzu o Green Dealu z hlediska ...

Kolářová, Marta
Sociologický ústav, 2023

Quo vadis? Evidence on new firm-bank matching and firm performance following “sin” bank closures
Goncharenko, R.; Mamonov, Mikhail; Ongena, S.; Popova, S.; Turdyeva, N.
2023 - anglický
In this paper, we analyze how firms search for new lenders after a financial regulator forcibly closes their prior banks, and what happens to the firms’ performance during this transition period. In 2013, the Central Bank of Russia launched a large-scale bank closure policy and started detecting fraudulent (sin) banks and revoking their licenses. By 2020, two-thirds of all operating banks had been shuttered. We analyze this unique period in history using credit register data. First, we establish that before sin bank closures, there was no informational leakage and the borrowing firms remain unaffected. After the closures, there is a clear sorting pattern: poorly-performing firms rush to other (not-yet-detected) sin banks, while profitable firms transfer to financially solid banks. We find that the coupling of poorly-performing firms and not-yet-detected sin banks occurs more frequently when the two sin banks (the prior and the next lender) are commonly owned or when the local banking market is unconcentrated. Finally, we show that during the transition period (i.e., after the sin bank closures and before matching to new banks), poorly-performing firms shrink in size and experience a sharp decline in borrowings and market sales, whereas profitable firms strengthen in terms of employment, investment, and market sales. A potential mechanism involves credit risk underpricing by sin banks: we find that poorly-performing firms (especially commonly owned) received loans at lower interest rates than profitable firms prior to sin bank closures. Klíčová slova: credit register; bank clean-up; regulatory forbearance Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Quo vadis? Evidence on new firm-bank matching and firm performance following “sin” bank closures

In this paper, we analyze how firms search for new lenders after a financial regulator forcibly closes their prior banks, and what happens to the firms’ performance during this transition period. In ...

Goncharenko, R.; Mamonov, Mikhail; Ongena, S.; Popova, S.; Turdyeva, N.
Národohospodářský ústav, 2023

The price of war: macroeconomic and cross-sectional effects of sanctions on Russia
Mamonov, Mikhail; Pestova, Anna
2023 - anglický
How much do sanctions harm the sanctioned economy? We examine the case of Russia, which has faced three major waves of international sanctions over the last decade (in 2014, 2017, and 2022). In a VAR model of the Russian economy, we first apply sign restrictions to isolate shocks to international credit supply to proxy for the financial sanctions shocks. We provide a microeconomic foundation for the sign restriction approach by exploiting the syndicated loan deals in Russia. We then explore the effects of the overall sanctions shocks (financial, trade, technological, etc.) by employing a high-frequency identification (HFI) approach. Our HFI is based on each OFAC/EU sanction announcement and the associated daily changes in the yield-to-maturity of Russia’s US dollar-denominated sovereign bonds. Our macroeconomic estimates indicate that Russia’s GDP may have lost no more than 0.8% due to the financial sanctions shock, and up to 3.2% due to the overall sanctions shock cumulatively over the 2014–2015 period. In 2017, the respective effects are 0 and 0.5%, and in 2022, they are 8 and 12%. Our cross-sectional estimates show that the real income of richer households declines by 1.5–2.0% during the first year after the sanctions shock, whereas the real income of poorer households rises by 1.2% over the same period. Finally, we find that the real total revenue of large firms with high (low) TFPs declines by 2.2 (4.0)% during the first year after the sanctions shock, whereas the effects on small firms are close to zero. Overall, our results indicate heterogeneous effects of sanctions with richer households residing in big cities and larger firms with high TFPs being affected the most. Klíčová slova: sanctions news shock; monetary policy; commodity terms-of-trade Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
The price of war: macroeconomic and cross-sectional effects of sanctions on Russia

How much do sanctions harm the sanctioned economy? We examine the case of Russia, which has faced three major waves of international sanctions over the last decade (in 2014, 2017, and 2022). In a VAR ...

Mamonov, Mikhail; Pestova, Anna
Národohospodářský ústav, 2023

Exul. Perno. Tiskařská a provenienční bohemika v knihovně kostela Panny Marie v Pirně
Vaculínová, Marta
2023 - český
Pobělohorský vývoj v českých zemích vnesl velký zmatek nejen do životů velké části nekatolických věřících, ale také do jejich knihoven. Po léta budované knižní celky se staly se obětí konfiskací, rozprodávání, krádeží i plenění. Jen malou část si intelektuálové mohli vzít s sebou do exilu. Jednou ze zahraničních knihoven, v níž se svazky z majetku českých exulantů zachovaly, je knihovna kostela Panny Marie v Pirně. Velkou část tamních bohemik zakoupila v minulém století Národní knihovna, další část bohemik (zejména provenienčních) zůstala ale dodnes v prostorách vedle kostelního kúru. Pokusili jsme se o zmapování provenience bohemik z pražské i pirenské části a zachycení stop knižních celků exulantů i dalších významných osobností. Součástí příspěvku jsou soupisy tisků a proveniencí obou částí. The development in the Czech lands after the White Mountain Battle brought great confusion not only to the lives of a large part of the non-Catholic citizens, but also to their libraries. Book collections built up over the years became objects of confiscation, sale, theft and plunder. Intellectuals were only able to take a small part with them into exile. One of the foreign libraries in which volumes from the property of Czech exiles have been preserved is the library of the Church of Our Lady in Pirna, Saxony. A large part of the local bohemica was purchased by the National Library in the last century, but another part (mainly books of Czech provenance) remains in the historical repository next to the church cure. We have tried to map the provenance of bohemica from both the Prague and Pirna parts and to capture traces of book collections of exiles and other important personalities. The paper includes inventories of the prints and provenances of both parts. Klíčová slova: Pirna; Czech exiles after 1620; humanist literature; book provenance; Ladislav Zejdlic of Šenfeld; Johann Heinrich Großmann Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Exul. Perno. Tiskařská a provenienční bohemika v knihovně kostela Panny Marie v Pirně

Pobělohorský vývoj v českých zemích vnesl velký zmatek nejen do životů velké části nekatolických věřících, ale také do jejich knihoven. Po léta budované knižní celky se staly se obětí konfiskací, ...

Vaculínová, Marta
Filosofický ústav, 2023

Důvěra vrcholným politikům na přelomu let 2022 a 2023
Červenka, Jan
2023 - český
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím od listopadu 2022 do začátku ledna 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.\n\nMezi zkoumanými vrcholnými politiky zařazenými do výzkumu nejvyšší podíl důvěry byl zaznamenán u předsedy hnutí ANO Andreje Babiše (45 %) a u předsedy hnutí SPD Tomia Okamury (43 %).\n\nU všech zkoumaných politických představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.\n\nNejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové (65 %).\n\nOproti poslednímu šetření z jara 2022, případně z července 2021 se zlepšilo hodnocení v případě předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, předsedy Pirátů a místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, předsedy Senátu Miloše Vystrčila, předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.\n\nNárůst nedůvěry s případným poklesem důvěry se objevil v případě předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy, předsedkyně TOP 09 a zároveň předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, předsedy hnutí STAN, 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, ministra financí Zbyňka Stanjury, ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, ministra kultury Martina Baxy, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové a ministryně obrany Jana Černochové.\n\nU ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely a u předsedy KDU-ČSL, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky došlo souběžně k nárůstu podílu důvěřujících i nedůvěřujících. In the period from November 2022 to the beginning of January 2023 the Public Opinion Researcch Centre investigated whether respondents trust to top politicians. In a survey there were included names of leaders of parties holding seats in the Chamber of Deputies, members of government, heads of both parliament chambers, and the president. Klíčová slova: Top Politicians; Popularity; trust; public opinion; president Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Důvěra vrcholným politikům na přelomu let 2022 a 2023

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím od listopadu 2022 do začátku ledna 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze