Počet nalezených dokumentů: 4719
Publikováno od do

„Pouhé Lumíra jmě přešlo na potomky.“ Bardi v Rukopisech a v diskusi o národní literatuře
Dobiáš, Dalibor
2022 - český
Studie sleduje diskusi o staročeských bardech Rukopisu královédvorského jako předobrazu moderních editorů a básníků v průběhu první polovině 19. století v historickém a kritickém diskursu i v adaptacích v umění. V jejích proměnách sleduje zároveň utváření představ o kánonu české literatury, resp. o autorském uměleckém díle jako jeho prosazujícím se zakládním prvku. The paper analyses the discussion of the Old Bohemian bards of the Manuscript of Dvůr Králové as a prefigurement of modern editors and poets during the first half of the 19th century in historical and critical discourse and in adaptations in art. In its transformations, it also traces the formation of ideas about the canon of Czech literature, or about the work of art as its emerging founding element. Klíčová slova: Romantic nationalism; national poetry; autorship; Ossian; Manuscripts of Dvůr Králové and Zelená Hora Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
„Pouhé Lumíra jmě přešlo na potomky.“ Bardi v Rukopisech a v diskusi o národní literatuře

Studie sleduje diskusi o staročeských bardech Rukopisu královédvorského jako předobrazu moderních editorů a básníků v průběhu první polovině 19. století v historickém a kritickém diskursu i v ...

Dobiáš, Dalibor
Ústav pro českou literaturu, 2022

Stromy: postoje a vizuální preference.
Stachová, Jana; Čermák, Daniel
2022 - český
Výzkum představený v tomto příspěvku je založený na analýze dat z reprezentativního šetření české populace zaměřeného na postoje ke stromům a preference krajin se stromy. Ptáme se, zda důraz na environmentální hodnoty stromů obecně, a starých a suchých stromů zvláště, vede k preferenci přírodě blízké krajiny se stromy. Výsledky ukazují, že lidé, kteří oceňují environmentální hodnotu stromů, častěji preferují přehlednou a organizovanou krajinu se stromy, zatímco specifičtější environmentální postoj oceňující staré a suché stromy se odráží ve vyšších preferencích pro přírodě blízkou podobu krajiny. The study presented in this paper uses a representative sample of the Czech population to analyse the relationships between attitudes to trees and preferences for landscapes with trees. We ask whether a positive assessment of the environmental functions of trees in general and old and dead trees in particular, leads to preferences for wilderness-like forms of the tree landscape. The results show that people who appreciate the environmental benefits of trees are more likely to prefer transparent and organised landscapes with trees, whereas the more specific environmental attitude appreciating old or dead trees is reflected in higher preferences for wilderness-like. Klíčová slova: trees; landscape with trees; attitudes; visual preference Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Stromy: postoje a vizuální preference.

Výzkum představený v tomto příspěvku je založený na analýze dat z reprezentativního šetření české populace zaměřeného na postoje ke stromům a preference krajin se stromy. Ptáme se, zda důraz na ...

Stachová, Jana; Čermák, Daniel
Sociologický ústav, 2022

Infrastruktury (dějin) umění
Buddeus, Hana; Lomová, J.
2022 - český
Úvodní kapitola sborníku ze VII. sjezdu historiků a historiček umění, který se konal v září 2021 v Ústí nad Labem, předkládá téma infrastruktur jako jedno ze stěžejních témat současného umění a ptá se, jaké místo mají v disciplíně dějin umění. V centru pozornosti se ocitá dobově a místně podmíněný kontext, všechno co dílo obklopuje, co jej materiálně tvoří a co umožňuje nebo přímo podmiňuje jeho existenci, co jej uchovává v čase a co k němu přivádí pozornost. The introductory chapter of the proceedings of the VIIth Congress of Art Historians, held in September 2021 in Ústí nad Labem, presents the topic of infrastructures as one of the central themes of contemporary art and asks what place they have in the discipline of art history. The focus is on the temporally and locally conditioned context, everything that surrounds the work, what materially constitutes it and what enables or directly conditions its existence, what preserves it in time and what brings attention to it. Klíčová slova: exhibition history; history of art history; fine art reproduction; monument conservation; art schools; art collecting Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Infrastruktury (dějin) umění

Úvodní kapitola sborníku ze VII. sjezdu historiků a historiček umění, který se konal v září 2021 v Ústí nad Labem, předkládá téma infrastruktur jako jedno ze stěžejních témat současného umění a ptá ...

Buddeus, Hana; Lomová, J.
Ústav dějin umění, 2022

Ztracený epitaf a náhrobník Václava Hájka z Libočan
Mezihoráková, Klára
2022 - český
Již od počátku 17. století zmiňovali četní autoři pragensií hrob Václava Hájka z Libočan (katolický kněz a autor slavné Kroniky české, † 1553) s náhrobkem a epitafem v kostele sv. Anny kláštera dominikánek na Starém Městě pražském. Navzdory této skutečnosti obě památky beze stopy zmizely během 19. století. Zatímco o náhrobníku víme jen to, že byl ze „žlutého mramoru“, k epitafu se dochovaly nejen popisy, ale i dvě vyobrazení v mladších vydáních Kroniky české, z let 1718 a 1761. I přes tuto neúplnou dokumentaci je epitaf nejlépe poznanou částí vybavení kláštera sv. Anny. Článek poukazuje na překvapivou skutečnost, že tyto monumenty nebyly ztraceny v dražbách po zrušení kláštera v roce 1782, jak by se dalo očekávat, ale pravděpodobně o skoro sto let později. Beginning in the 17th century, the numerous authors of documents about Prague referred to the grave of Václav Hájek of Libočany (the Catholic priest and author of the famous Czech Chronicle, † 1553) with a tombstone and epitaph being located in the Church of Saint Anne at the Convent of Dominican Nuns in the Old Town in Prague. Despite this fact, both monuments disappeared without a trace during the 19th century. While the only information about the tombstone is that it was made of ‘yellow marble’ the descriptions of the epitaph have survived as well as two depictions from the later editions of the Czech Chronicle from 1718 and 1761. In spite of the incomplete documentation, the epitaph presents the best-identified part of the furnishings of the Convent of Saint Anne in Prague. This article points to the surprising fact, that these monuments were not lost in auctions after the cancellation of the monastery in 1782, as one would have expected, but probably nearly a hundred years later. Klíčová slova: epitaph; tombstone; Václav Hájek z Libočan; monastery of St. Anne in Prague Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Ztracený epitaf a náhrobník Václava Hájka z Libočan

Již od počátku 17. století zmiňovali četní autoři pragensií hrob Václava Hájka z Libočan (katolický kněz a autor slavné Kroniky české, † 1553) s náhrobkem a epitafem v kostele sv. Anny kláštera ...

Mezihoráková, Klára
Ústav dějin umění, 2022

Nástěnné malby a jejich interpretace mezi obrazem a strukturou materiálu
Mádl, Martin
2022 - český
Studie je věnována problematice materiálu v struktuře uměleckého díla a jeho významu v uměleckohistorické interpretaci. Na příkladu nástěnných maleb se zamýšlíme nad problémem uchopení úlohy materiálu v uměleckohistorickém výkladu obrazu a na obtížemi odborného dialogu mezi historiky umění na straně jedné a restaurátory a technology na straně druhé. The study is devoted to the problem of material in the structure of a work of art and its importance in art historical interpretation. Using the example of wall paintings, we consider the problem of grasping the role of material in art historical interpretation of a painting and the difficulties of professional dialogue between art historians on the one hand and restorers and technologists on the other. Klíčová slova: painting; painting technique; mural painting; structure Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Nástěnné malby a jejich interpretace mezi obrazem a strukturou materiálu

Studie je věnována problematice materiálu v struktuře uměleckého díla a jeho významu v uměleckohistorické interpretaci. Na příkladu nástěnných maleb se zamýšlíme nad problémem uchopení úlohy materiálu ...

Mádl, Martin
Ústav dějin umění, 2022

České názvy obydlí a jejich původ
Karlíková, Helena
2022 - český
Článek etymologicky analyzuje původ některých názvů obydlí v češtině (např. byt, dům, chýše, chalupa aj.). The article etymologically analyzes the origin of some names for dwellings in Czech (e.g. byt, dům, chýše, chalupa etc.). Klíčová slova: Czech; dwellings; etymology Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
České názvy obydlí a jejich původ

Článek etymologicky analyzuje původ některých názvů obydlí v češtině (např. byt, dům, chýše, chalupa aj.)....

Karlíková, Helena
Ústav pro jazyk český, 2022

TGM, jižní Slované a Balkán
Hladký, Ladislav
2022 - český
Článek stručně charakterizuje a hodnotí vztahy mezi T. G. Masarykem a jižními Slovany v období od 90. let 19. století do roku 1937. The study briefly characterises and evaluates relations between T. G. Masaryk and the South Slavs in the period from 1890s until 1937. Klíčová slova: T. G. Masaryk; South Slavs; Balkan Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
TGM, jižní Slované a Balkán

Článek stručně charakterizuje a hodnotí vztahy mezi T. G. Masarykem a jižními Slovany v období od 90. let 19. století do roku 1937....

Hladký, Ladislav
Historický ústav, 2022

Restaurování, památková obnova a technologické průzkumy jako infrastruktury dějin umění – a vice versa
Klípa, Jan; Dienstbier, Jan
2022 - český
Text je úvodem k části o restaurování a konzervaci jako infrastrukturách dějin umění a zabývá se vzájemným vztahem dějin umění a konzervace. The text is an introduction to the section on restoration and conservation as infrastructures of art history and deals with the interrelationship between art history and conservation. Klíčová slova: restoration; conservation; technological research Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Restaurování, památková obnova a technologické průzkumy jako infrastruktury dějin umění – a vice versa

Text je úvodem k části o restaurování a konzervaci jako infrastrukturách dějin umění a zabývá se vzájemným vztahem dějin umění a konzervace....

Klípa, Jan; Dienstbier, Jan
Ústav dějin umění, 2022

The Folk Song Cultural Heritage in the Context of Political Correctness: When hep, hep is not hop, hop
Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
2022 - anglický
The paper explores folk songs written down in what is present-day Czech Republic from roughly the beginning of the 19th century to the 1970s. It shows how song lyrics were treated in the past when they did not conform to the social conventions, aesthetics, ethical ideals, and patriotic goals of the time. When such songs were written down by collectors, their lyrics were often modified, some parts being omitted, others changed. This practice was followed from the early 19th century until the fall of the communist totalitarian regime in 1989. At present, these authentic folk song lyrics seem non-controversial by some performers, but many lyrics are far from it. One of the components of tradition is social memory, which is associated with cultural stereotypes—the generally fixed ideas that people have about themselves and members of different groups. These “Others” are usually members of a different ethnicity, religion, or social class. Their image in folklore involves certain ideas, ideological views, evaluative attitudes, and historical experience. Using the example of otherness, which in Czech folk songs is mainly associated with the negative image of members of the Jewish minority, the paper shows the possible results of misunderstanding the historical context: the anti-Semitic motifs of some older songs and dances resented in public may not be evident to those who perform them today. Klíčová slova: folklore; cultural stereotypes; cultural heritage; phenomenon of otherness; political correctness Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
The Folk Song Cultural Heritage in the Context of Political Correctness: When hep, hep is not hop, hop

The paper explores folk songs written down in what is present-day Czech Republic from roughly the beginning of the 19th century to the 1970s. It shows how song lyrics were treated in the past when ...

Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
Etnologický ústav, 2022

Filosoficko-sociologické kontexty Masarykova smyslu českých dějin
Svoboda, Jan
2022 - český
V České otázce (1895) Masaryk položil základ svého pojetí smyslu českých dějin. Nosnou ideu, jež kvalitativně vytváří onu kontinuitu českých dějin a jako národní emancipační program má nezbytný potenciál udílet smysl všem jejím dílčím kontextům, Masaryk našel v myšlence humanity. Účelem příspěvku je poukázat na principiální spojitost mezi demokratizačním úsilím Masarykova politického realismu o jakousi permanentní humanizaci společnosti, jejímž cílem bylo přetvářet disfunkční starý režim federalizovaného Rakouska na moderní občanskou společnost. Teoretický základ k těmto úvahám byl nicméně podán už ve starších pracích, především v knize Základové konkrétní logiky (1885). In the Czech Question (1895) Masaryk laid the foundation for his conception of the meaning of Czech history. Masaryk found the main idea, which qualitatively creates the continuity of Czech history and as a national emancipation programme has the necessary potential to give meaning to all its partial contexts, in the idea of humanity. The purpose of this paper is to point out the fundamental connection between the democratizing efforts of Masaryk’s political realism for a kind of permanent humanization of society, the aim of which was to transform the dysfunctional ancien régime of federalized Austria into a modern civil society. However, the theoretical basis for these considerations had already been given in earlier works, most notably in the book Foundations of Concrete Logic (1885). Klíčová slova: the meaning of Czech history; emancipation; humanity; realism; Masaryk Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Filosoficko-sociologické kontexty Masarykova smyslu českých dějin

V České otázce (1895) Masaryk položil základ svého pojetí smyslu českých dějin. Nosnou ideu, jež kvalitativně vytváří onu kontinuitu českých dějin a jako národní emancipační program má nezbytný ...

Svoboda, Jan
Filosofický ústav, 2022

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze