Kdo je nejvíce zasažen růstem cen? Rozdíly v inflaci pro různé domácnosti 2020–2023
Janský, Petr; Kolář, Daniel; Šedivý, Marek
2023 - český Mezi lednem 2020 a březnem 2023 vzrostly ceny v ČR kumulativně o nebývalých 33 %. V této studii ukazujeme rozdíly v inflaci pro různé skupiny domácností. Between January 2020 and March 2023, prices in the Czech Republic rose cumulatively by an unprecedented 33%. In this study, we demonstrate the differences in price inflation experienced by different types of households. Klíčová slova: price increases; households; Czech Republic Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Kdo je nejvíce zasažen růstem cen? Rozdíly v inflaci pro různé domácnosti 2020–2023

Mezi lednem 2020 a březnem 2023 vzrostly ceny v ČR kumulativně o nebývalých 33 %. V této studii ukazujeme rozdíly v inflaci pro různé skupiny domácností....

Janský, Petr; Kolář, Daniel; Šedivý, Marek
Národohospodářský ústav, 2023

The long-term impact of energy poverty and its mitigation on educational attainment: evidence from China
Martirosyan, Yervand
2023 - anglický Existing studies demonstrate the short-run connection between environmental conditions and academic performance. However, the long-term effects of exposure to adverse living conditions on academic achievement remain underexplored. This study investigates the long-term impact of energy poverty, and policy interventions aimed at alleviating it, on the academic performance of Chinese schoolchildren starting from infancy. It specifically utilizes the Huai River Policy, which provides free winter heating exclusively to northern regions in China but not to adjacent southern regions. My findings suggest a significant positive influence of winter heating on schoolchildren’s academic performance, with a more pronounced effect for children born during winter months. The insights gained from this research could inform policy debates to enhance educational outcomes and human well-being.\n Klíčová slova: energy poverty; academic performance; climate Dokument je dostupný na externích webových stránkách. The long-term impact of energy poverty and its mitigation on educational attainment: evidence from China

Existing studies demonstrate the short-run connection between environmental conditions and academic performance. However, the long-term effects of exposure to adverse living conditions on academic ...

Martirosyan, Yervand
Národohospodářský ústav, 2023

Krátkodobá finanční rezerva a finanční odolnost Čechů
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - český Cílem této studie je identifikovat hlavní faktory, které mohou působit na odolnost českých domácností vůči finančním šokům skrze vliv na vytváření úspor – krátkodobé finanční rezervy.\n\n The aim of this study is to identify the main factors that may affect the resilience of Czech households to financial shocks through their impact on savings - short-term financial reserves.\n\n Klíčová slova: Financial resilence; short-term savings Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Krátkodobá finanční rezerva a finanční odolnost Čechů

Cílem této studie je identifikovat hlavní faktory, které mohou působit na odolnost českých domácností vůči finančním šokům skrze vliv na vytváření úspor – krátkodobé finanční rezervy.\n\n...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2023

Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života – srpen/září 2023
Tuček, Milan
2023 - český Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života.\n\nNejnaléhavějším problémem je stav veřejných financí, když 71 % dotázaných jeho řešení považuje za velmi naléhavé (deficit státního rozpočtu, úsporné balíčky…). Následuje oblast energetiky (63 %) a (logicky) zachování sociálních jistot (62 %).\n\nNejméně naléhavá je situace v oblasti nabídky zboží a služeb (20 % odpovědí velmi naléhavé), kultuře (14 %) a řešení pandemie COVID-19 (11 %).\n\nK vzestupu naléhavosti došlo u velké většiny dotazovaných položek. Nejvíce u energetiky (o 33 procentních bodů u odpovědi velmi naléhavé), přistěhovalectví (o 24 procentních bodů) a životní úrovně (19 procentních bodů).\n\nNaopak k poklesu naléhavosti došlo jen u tří položek. Jde řešení pandemie COVIDu (o 44 procentních bodů), nezaměstnanost (o 6 procentních bodů) a kulturu (o 3 procentní body u podílu odpovědí „velmi naléhavé“ a dalších 9 procentních bodů u „docela naléhavé“).\n\nJe zjevné, že za názorovými posuny vesměs stojí obavy veřejnosti spojené s vývojem ekonomické, politické a bezpečnostní situace. In August and September of this year, respondents of the Public Opinion Research Centre evaluated the urgency of solving in some areas of public life. The most urgent problems are supposed to be public finance, energetics, and social security. Klíčová slova: public opinion; public finance; energetics; social security; culture; unemployment; immigration; living standard Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života – srpen/září 2023

Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Wurmová Jindřiška. Inventář osobního fondu
Květová, Miroslava
2023 - český Klíčová slova: Jindřiška Wurmová; personal fond Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Wurmová Jindřiška. Inventář osobního fondu

Květová, Miroslava
Masarykův ústav a Archiv, 2023

Krajina Vladimír. Inventář osobního fondu [1953]–[1993]
Martinovská, Soňa
2023 - český Klíčová slova: Vladimír Krajina; personal fond Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Krajina Vladimír. Inventář osobního fondu [1953]–[1993]

Martinovská, Soňa
Masarykův ústav a Archiv, 2023

“Crime and punishment”? How banks anticipate and propagate global financial sanctions
Mamonov, Mikhail; Pestova, Anna; Ongena, S.
2023 - anglický We study the impacts of global financial sanctions on banks and their corporate borrowers in Russia. Financial sanctions were imposed consecutively between 2014 and 2019, allowing targeted (but not-yet-sanctioned) banks to adapt their international and domestic exposures in advance. Using a staggered difference-in-differences approach with in-advance adaptation to anticipated treatment, we establish that targeted banks immediately reduced their foreign assets and actually increased their international borrowings after the first sanction announcement compared to other similar banks. We reveal that the added value of the next sanction announcements was rather limited. Despite considerable outflow of domestic private deposits, the government support prevented disorderly bank failures and resulted in credit reshuffling: the banks contracted corporate lending by 4% of GDP and increased household lending by almost the same magnitude, which mostly offset the total economic loss. Further, we introduce a two-stage treatment diffusion approach that flexibly addresses potential spillovers of the sanctions to private banks with political connections. Employing unique hand-collected board membership and bank location data, our approach shows that throughout this period, politically-connected banks were not all equally recognized as potential sanction targets. Finally, using syndicated loan data, we establish that the real negative effects of sanctions materialized only when sanctioned firms were borrowing from sanctioned banks. When borrowing from unsanctioned banks, sanctioned firms even gained in terms of employment and investment but still lost in terms of market sales pointing to a misallocation of government support. Klíčová slova: staggered policy implementation; anticipation effects; treatment diffusion Dokument je dostupný na externích webových stránkách. “Crime and punishment”? How banks anticipate and propagate global financial sanctions

We study the impacts of global financial sanctions on banks and their corporate borrowers in Russia. Financial sanctions were imposed consecutively between 2014 and 2019, allowing targeted (but ...

Mamonov, Mikhail; Pestova, Anna; Ongena, S.
Národohospodářský ústav, 2023

The effects of government spending in segmented labor and financial markets
Stojanović, Dušan
2023 - anglický This paper develops a model with high-skilled and low-skilled workers to show the expansionary effects of government spending despite large training costs for new hires. The main idea is that a fiscal stimulus induces changes in the composition of the labor force conditional on the extent of aggregate demand pressure. A period of high aggregate demand pressure is followed by a high value of forgone output as training activity causes production disruption. In this period firms decide to hire more low-skilled workers, who constitute a cheaper part of the labor force. When aggregate demand pressure is diminished, firms switch to hiring more high-skilled workers. However, the current literature considers only high-skilled workers, who tend to increase saving in government bonds to protect against poor employment prospects. In this case, the combination of weak employment prospects and the crowding-out effects of higher lump-sum taxes and government debt on private consumption and capital investment gives rise to recessionary effects. In contrast, this paper provides a model with a more realistic labor and financial market structure and suggests that countercyclical government spending in the form of government consumption and especially government investment can be used to deal with recessions.\n Klíčová slova: government spending; training cost; search and match frictions Dokument je dostupný na externích webových stránkách. The effects of government spending in segmented labor and financial markets

This paper develops a model with high-skilled and low-skilled workers to show the expansionary effects of government spending despite large training costs for new hires. The main idea is that a fiscal ...

Stojanović, Dušan
Národohospodářský ústav, 2023

Ruská imperiální válka a potřeba pomoci Ukrajině během války a po ní
Švejnar, Jan
2023 - český V této eseji se na základě historického pohledu na imperiální ambice Ruska a Sovětského svazu zabývám Putinovou invazí na Ukrajinu a potřebou rozhodné pomoci západu Ukrajině během války a po ní. Zdůrazňuji, že role, kterou v západní reakci sehrály země středovýchodní Evropy, byla rozhodující, stejně jako je a v budoucnu může být jiným způsobem rozhodující role Číny. Západní sankce doposud nebyly příliš účinné, protože Evropa nadále dovážela ruskou ropu a plyn a většina západních firem Rusko neopustila. Na globální úrovni Putinova invaze na Ukrajinu také do značné míry předznamenává, že se žádná země nikdy nevzdá svých jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky velmocí. In this essay, I use a historical perspective on Russia’s and Soviet Union’s imperial ambitions to examine Putin’s invasion of Ukraine and the need for the West to assist Ukraine decisively during and after the War. I emphasize that the part played by the countries of Central-East Europe in western response has been critical, as is and may in the future be, in a different way, the part played by China. Western sanctions have not been very effective as Europe has continued importing Russian oil and gas and most western firms have not left Russia. At the global level, Putin’s invasion of Ukraine also pretty much ensures that no country will ever give up its nuclear weapons in return for security guarantees by the Great Powers. Klíčová slova: Russia; invasion of Ukraine; assistance Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Ruská imperiální válka a potřeba pomoci Ukrajině během války a po ní

V této eseji se na základě historického pohledu na imperiální ambice Ruska a Sovětského svazu zabývám Putinovou invazí na Ukrajinu a potřebou rozhodné pomoci západu Ukrajině během války a po ní. ...

Švejnar, Jan
Národohospodářský ústav, 2023

Důvěra ústavním institucím na přelomu let 2022 a 2023
Červenka, Jan
2023 - český V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny listopadu 2022 do začátku ledna 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nPrezidentovi důvěřovalo 38 % Čechů, vládě 34 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 33 % a Senát 41 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (71 %) s obecními zastupitelstvy (69 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 16 % občanů, nespokojenost vyjadřovala asi třípětinová většina (59 %) veřejnosti. In the period from the first half of November 2022 to the beginning of Junuary 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the Chambers of Parliament, the President, the Government, and Local and Regional Councils.\n38% of Czechs trust the president, 34% trust the government.\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 33% and the Senate of 41% of the public.\n16% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 59% are dissatisfied. Klíčová slova: constitutional institutions; political situation; confidence; public opinion; satisfaction Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Důvěra ústavním institucím na přelomu let 2022 a 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny listopadu 2022 do začátku ledna 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023