Ano (41004)
Počet nalezených dokumentů:
41004
Publikováno od
do
Sebereflexe kulturních kompetencí u sester pracujících v domácí péči
CHVALOVÁ, Miroslava
2024 - český
Kulturní kompetence jsou soubor kulturních znalostí, které umožní nelékařským zdravotnickým pracovníkům dosahovat vhodných výsledků při péči a spolupráci s klienty/pacienty z odlišné země. Hlavním cílem naší práce bylo zjistit jaké kulturní kompetence mají sestry v domácí péči. V empirické části byla použita kvantitativní výzkumná metoda v zařízeních domácí péče. Respondenti odpovídali na dotazník, skládající se z 88 otázek a dvou částí a to standardizované a nestandardizované části. Zjišťovali jsme uvědomění sester se zřetelem na kulturu pacientů/klientů, úroveň jejich kulturních kompetencí s orientací na kulturní dovednosti, kulturní znalosti a kulturní citlivost a jako poslední jsme zjišťovali sebehodnocení kulturních kompetencí sester. Výzkumu se zúčastnilo 108 respondentů a výsledky šetření poukazují, že uvedené znaky v hypotézách, věk a dosažené vzdělání, nesouvisí s úrovní kulturních kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků. Vyplývá také, že většina sester si nemyslí, že znalost cizího jazyka je pro praxi důležitá a polovina jich cizí jazyk ani nevyužívá. Ale nemají negativní postoje k cizincům a uvědomují si důležitost celoživotního učení, aby mohli poskytovat kulturně kompetentní péči. Tato práce by mohla by sloužit jako vzdělávací materiál pro studenty, budoucí nelékařské zdravotnické pracovníky. Výsledky diplomové práce budou publikovány v časopisu, který bude přínosný pro nelékařský zdravotnický personál, tak i laickou veřejnost a také budou prezentovány na konferenci. Cultural competence is a set of cultural knowledge that enables non-medical health professionals to achieve appropriate outcomes when caring for and working with clients/patients from a different country. The main aim of our study was to find out what cultural competencies nurses have in home care. The empirical part used a quantitative research method in home care settings. Respondents answered a questionnaire consisting of 88 questions and two parts namely standardized and non-standardized part. We surveyed the nurses' awareness of the culture of patients/clients, their level of cultural competence, focusing on cultural skills, cultural knowledge and cultural sensitivity and lastly, we surveyed the nurses' self-assessment of cultural competence. 108 respondents took part in the research and the results of the survey indicate that the characteristics mentioned in the hypotheses, age and educational attainment, are not related to the level of cultural competence of non-medical health workers. It also shows that the majority of nurses do not think that knowledge of a foreign language is important in practice and half of them do not even use a foreign language. However, they do not have negative attitudes towards foreigners and recognize the importance of lifelong learning in order to provide culturally competent care. This work could serve as educational material for students, future non-medical health workers. The results of the thesis will be published in a journal that will be beneficial to non-medical health personnel as well as the general public and will also be presented at a conference.
Klíčová slova:
Sebereflexe; multikulturní ošetřovatelství; kulturní kompetence; domácí péče; sestra; Self Reflection; multicultural nursing; cultural competence; home care; nurse
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Sebereflexe kulturních kompetencí u sester pracujících v domácí péči
Kulturní kompetence jsou soubor kulturních znalostí, které umožní nelékařským zdravotnickým pracovníkům dosahovat vhodných výsledků při péči a spolupráci s klienty/pacienty z odlišné země. Hlavním ...
Poskytování kulturně kompetentní péče v intenzivní ošetřovatelské péči
PAĎOURKOVÁ, Aneta
2024 - český
Současný stav: S poskytováním kulturně shodné péče se setkáváme v každém klinickém prostředí, avšak v intenzivním ošetřovatelství je poněkud náročnější. Setkáváme se s pacienty z různých kultur, jejichž zdravotní stav je kritický. Z tohoto důvodu by sestry měly mít odpovídající znalosti a dovednosti, aby mohly poskytovat kvalitní kulturně citlivou péči. Cíle práce: 1. Zmapovat úroveň kulturních kompetencí sester v intenzivní ošetřovatelské péči. Metodika: Práce byla vypracována kvantitativním výzkumným šetřením. Technika sběru dat byl dotazník, který se skládal z nestandardizované a standardizované části. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl tvořen sestrami na ARO, JIP, IMP v nemocnicích Jihočeského kraje. Velikost výzkumného souboru činila 137 respondentů. Výsledky práce: Výsledky výzkumu ukazují úrovně kulturních kompetencí v jednotlivých oblastech kulturního uvědomění, kulturních znalostí a dovedností. Bylo zjištěno, že sestry disponují spíše vyšší úrovní kulturních znalostí než kulturních dovedností. Sestry si uvědomují důležitost poskytování kulturně shodné péče v intenzivní péči a uvědomují si, že je nutné celoživotního procesu v získávání znalostí v oblasti kulturních kompetencí. Většina sester dokáže přizpůsobit svůj komunikační styl pacientovým potřebám tak, aby byla jejich vzájemná komunikace efektivnější. Využití v praxi: Výsledky budou prezentovány v odborném článku, který mohou využít všechny sestry z praxe a studenti zdravotnických oborů. Výzkum pomůže ke zdůraznění důležitosti poskytování kulturně shodné péče. V neposlední řadě budou výsledky výzkumu prezentovány na odborných konferencích. Current state: The provision of culturally congruent care is a critical aspect of nursing practice in all nursing settings, with particular complexities evident within intensive care units. We encounter patients from different cultures whose health condition is critical. Consequently, nurses should have appropriate knowledge and skills to provide quality culturally sensitive care. Objective of the work: 1. To map the level of cultural competencies among nurses in intensive nursing care. Methodology: The study was conducted using a quantitative research survey. The data collection technique employed was a questionnaire. Data collection technique was a questionnaire consisting of both non-standardized and standardized sections. Research sample: The research sample consisted of nurses from the ICU, CCU and IMCU departments in hospitals in the South Bohemian region. The size of the research sample was 137 respondents. Results of the work: The research results show levels of cultural competencies in various areas of cultural awareness, cultural knowledge, and skills. Nurses demonstrate a higher level of cultural knowledge rather than cultural skills. Nurses recognize the importance of providing culturally congruent care in intensive care and acknowledge the necessity of a lifelong process of acquiring knowledge in the field of cultural competencies. The majority of nurses are able to adapt their communication style to meet the needs of the patients, thus making their communication more effective. Implications for practice: This research emphasizes the importance of culturally congruent care and cultural competency in nursing practice. The results of this study will be disseminated in a professional journal article and conferences.
Klíčová slova:
Intenzivní ošetřovatelská péče; kultura; kulturní kompetence; multikulturalismus; náboženství; Intensive nursing care; culture; cultural competence; multiculturalism; religion
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Poskytování kulturně kompetentní péče v intenzivní ošetřovatelské péči
Současný stav: S poskytováním kulturně shodné péče se setkáváme v každém klinickém prostředí, avšak v intenzivním ošetřovatelství je poněkud náročnější. Setkáváme se s pacienty z různých kultur, ...
Bezpečné podávání injekčních léčivých přípravků
VANÍČKOVÁ, Eliška
2024 - český
Úvod: Podávání léků je neodmyslitelnou součástí práce sester. Po vzoru zahraničí se otázka bezpečnosti při podávání léků dostává do popředí. V současnosti je bezpečí pacientů klíčovým prvkem v poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. Cílem diplomové práce bylo zmapovat postup podávání léků intramuskulární a subkutánní formou. Metodika a výzkumný soubor: Pro účely zpracování práce byla vybrána metoda zúčastněného pozorování, které probíhalo na odděleních interna a chirurgie od srpna do října 2023. Všechna pozorování byla zaznamenána do předem připraveného záznamového archu a data byla vyhodnocena statisticky pomocí programů SASD a SPSS. Analýza byla prováděna na základě prvního a druhého stupně třídění, byly konstruovány kontingenční tabulky s absolutními a relativními četnostmi a znaménkové schéma. Následně byly výsledky rozčleněny do grafů a tabulek. Výsledky: Z výsledků diplomové práce vyplývá, že pozorované sestry značně nedodržují označování injekcí, což může mít za následek vznik pochybení. Dále sestry ve značném počtu případů nedbají na řádnou dezinfekci místa vpichu injekčního léčivého přípravku, z toho vyvozujeme vyšší pravděpodobnost známky zánětu v místě vpichu. Překvapivým zjištěním byla preciznost při hygieně rukou. Toto jednání je velice důležité, jelikož v kombinaci s pečlivou dezinfekcí místa vpichu se více zamezuje vstupu infekce do těla pacienta. Závěr: Diplomová práce poskytuje komplexní pohled na problematiku bezpečného podávání injekčních léčivých přípravků. Výstupem práce bude prezentace této diplomové práce na studentské konferenci a na podkladě této práce bude vytvořen článek na zmíněné téma. Introduction: Drug administration is an essential part of nursing practice. Following the example of other countries, the safety of drug administration is coming to the fore. Nowadays, patient safety is a key element in the provision of quality nursing care. The aim of this thesis was to map the procedure of drug administration by intramuscular and subcutaneous routes. Methodology and research sample: For the purpose of this thesis, the method of participant observation was chosen, which took place in the departments of internal medicine and surgery from August to October 2023. All observations were recorded in a pre-designed record sheet and the data were statistically analysed using SASD and SPSS software. The analysis was based on first and second level classification, contingency tables with absolute and relative frequencies and sign scheme were constructed. The results were then organised into graphs and tables. Results: The results of the thesis indicate that the nurses observed do not follow the labelling of injections to a considerable extent, which can lead to errors. Furthermore, in a significant number of cases the nurses do not take care to properly disinfect the injection site of the injectable drug, which leads to a higher likelihood of signs of inflammation at the injection site. A surprising finding was the precision in hand sanitation. This behaviour is very important because, in combination with careful disinfection of the injection site, it is more likely to prevent the introduction of infection into the patient's body. Conclusion: The thesis provides a comprehensive view on the issue of safe administration of injectable medicinal products. As a result of this work, it will be presented at a student conference and an article will be written on the subject.
Klíčová slova:
Klíčová slova: aplikace injekcí; bezpečnost; infekce; injekce; intramuskulární injekce; pochybení; subkutánní injekce; Key words: injection administration; safety; infection; injection; intramuscular injection; errors; subcutaneous injection
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Bezpečné podávání injekčních léčivých přípravků
Úvod: Podávání léků je neodmyslitelnou součástí práce sester. Po vzoru zahraničí se otázka bezpečnosti při podávání léků dostává do popředí. V současnosti je bezpečí pacientů klíčovým ...
Přednemocniční a intenzivní péče o pacienty po cévní mozkové příhodě
KULHAVÝ, Jakub
2024 - český
Diplomová práce je obsahově rozčleněna na dvě základní části (teoretickou a empirickou) a zabývá se přednemocniční a intenzivní péčí o pacienty po cévní mozkové příhodě. Práce má celkem tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat vybrané aspekty procesu poskytování přednemocniční neodkladné péče u pacientů s podezřením na akutní cévní mozkovou příhodu. Druhým cílem bylo popsat průběh intenzivní ošetřovatelské péče o pacienty po cévní mozkové příhodě a třetím cílem bylo zjistit rozdílnost ošetřovatelské péče o pacienty s ischemickou cévní mozkovou příhodou a hemoragickou cévní mozkovou příhodou. Empirická část byla zaměřena na studium lékařské a především ošetřovatelské dokumentace. Získaná data byla zpracována kvantitativní výzkumnou metodou založenou na retrospektivní analýze dat, která byla následně interpretována. Data byla zaznamenána do záznamových archů vlastní tvorby, které byly zkonstruovány tak, aby odpovídaly předem vytyčeným cílům a hypotézám. Přínosem této diplomové práce je především neobvyklý náhled na danou problematiku, která se na jednom místě zabývá přednemocniční a současně intenzivní péčí o pacienty jak po ischemické, tak po hemoragické cévní mozkové příhodě. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že zásadní aspekty v přednemocniční péči tvoří především správná a rychlá diagnostika, zhodnocení vitálních funkcí, konzultace pacientova stavu s iktovým lékařem a rychlý transport do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení. Průběh intenzivní péče je zaměřen především na kontinuální monitoraci vitálních funkcí a jejich případnou stabilizaci spojenou s komplexní ošetřovatelskou péčí, která se odvíjí od stupně soběstačnosti pacientova stavu a zahrnuje veškerou péči o základní lidské potřeby především s cílem navrátit pacientovi veškeré funkce pro zvládání základních denních činností. Souhrnně lze říci, že pacienti s hemoragickou cévní mozkovou příhodou vyžadovali náročnější a komplexnější ošetřovatelskou péči oproti pacientům s ischemickou cévní mozkovou příhodou. The thesis is divided into two main parts (theoretical and empirical) and deals with prehospital and intensive care for patients with stroke. The thesis has a total of three objectives. The first objective was to map selected aspects of the process of providing prehospital emergency care to patients suspected of having an acute stroke. The second objective was to describe the course of intensive nursing care for patients after a stroke, and the third objective was to determine the differences in nursing care between patients with ischemic stroke and hemorrhagic stroke. The empirical part focused on studying medical and, primarily, nursing documentation. The obtained data were processed using a quantitative research method based on retrospective data analysis, which was then interpreted. The data was recorded in record sheets created specifically to adhere to the predetermined objectives and hypotheses. The contribution of the thesis is primarily its unusual approach to the issue, addressing at the same time both prehospital and intensive care for patients after both ischemic and hemorrhagic strokes. The results indicate that crucial aspects of prehospital care include correct and rapid diagnosis, assessment of vital functions, consultation of the condition of a patient with a stroke physician and rapid transportation to the nearest appropriate medical facility. The course of intensive care focuses primarily on continuous monitoring of vital functions and their potential stabilization combined with comprehensive nursing care, which depends on the level of self-sufficiency of a patient and includes all care for basic human needs, primarily aimed at restoring the patient's ability to manage basic daily activities. In summary, it could be said that patients with hemorrhagic stroke required more demanding and comprehensive nursing care compared to patients with ischemic stroke.
Klíčová slova:
Cévní mozková příhoda; přednemocniční péče; intenzivní péče; ošetřovatelská péče; neurologie; iktová jednotka; Stroke; prehospital care; intensive care; nursing care; neurology; stroke unit
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Přednemocniční a intenzivní péče o pacienty po cévní mozkové příhodě
Diplomová práce je obsahově rozčleněna na dvě základní části (teoretickou a empirickou) a zabývá se přednemocniční a intenzivní péčí o pacienty po cévní mozkové příhodě. ...
Pooperační ošetřovatelská péče u pacientů po malých urologických výkonech
VÁVROVÁ, Eliška
2024 - český
Diplomová práce se zabývá pooperační ošetřovatelskou péčí u pacientů po malých urologických výkonech. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje význam urologie, endoskopie v urologii, ošetřovatelský proces v rámci pooperační péče po malých urologických výkonech a týmovou spolupráci jako nedílnou součást urologického oddělení. Praktická část diplomové práce byla provedena kvalitativním výzkumným šetřením, technikou zúčastněného pozorování sester a technikou sběru dat polostrukturovaného rozhovoru u pacientů. Na zúčastněném pozorování se podílelo šest sester pracujících na urologickém oddělení. Rozhovor byl realizován se šesti pacienty po malém urologickém výkonu do úplného nasycení teoretického vzorku. Analýza a zpracování dat byla provedena metodou otevřeného kódování s použitím techniky "tužka - papír" a následně získané kódy byly zpracovány do jednotlivých kategorií a podkategorií. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cíle bylo zjistit, jaká je role sestry v pooperační péči u pacientů po malých urologických výkonech. Poté bylo nezbytné zmapovat specifika pooperační ošetřovatelské péče u pacientů po malých urologických výkonech. Třetí cílem bylo zjistit, jak pacienti vnímají péči sester po malých urologických výkonech. Z analýzy dat výzkumného šetření vyplynulo, že role sester je nedílnou součástí poskytování pooperační péči po malých urologických výkonech. Jejich individuální přístup, odborné znalosti a empatie hrají významnou roli během pooperační rekonvalescence pacientů. Důležitým faktorem je také zefektivnění komunikace mezi sestrou a pacientem. Výsledky naznačují, že vnímavost pacientů po malých urologických výkonech je spojena s interpersonálními dovednostmi a schopností poskytovat kvalitní péči, která výrazně ovlivňuje celkovou spokojenost pacientů. The diploma thesis deals with postoperative nursing care in patients after minor urological procedures. The thesis is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part presents the importance of urology, endoscopy in urology, the nursing process in postoperative care after small urological procedures and teamwork as an integral part of the urology department. The practical part of the thesis was carried out by qualitative research, the technique of participant observation of nurses and the technique of data collection of semi-structured interview with patients. Six nurses working in the urology department participated in the participant observation. The interview was conducted with six patients after a small urological procedure until the theoretical sample was completely saturated. The analysis and processing of the data was carried out using the open coding method, using the "pen and paper" technique. Subsequently, the obtained codes were processed into individual categories and subcategories.Three goals were set in the diploma thesis. The first objective was to find out what is the role of the nurse in postoperative care in patients after minor urological procedures. Then to map the specifics of postoperative nursing care in patients after minor urological procedures. The third objective was to find out how patients perceive the care of nurses after minor urological procedures. The analysis of the data of the research showed that the role of nurses is an integral part of the provision of postoperative care after minor urological procedures. Their individual approach, expertise and empathy play a significant role in the postoperative recovery of patients. Improving communication between the nurse and the patient is also an important factor. The results suggest that patient susceptibility to minor urological procedures is associated with interpersonal skills and the ability to provide quality care, which significantly affects overall patient satisfaction.
Klíčová slova:
Endoskopie; komunikace; ošetřovatelský proces; pacient; pooperační péče; role sestry; urologické výkony; Endoscopy; communication; nursing process; patient; aftercare; the role of the nurse; Urological procedures
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Pooperační ošetřovatelská péče u pacientů po malých urologických výkonech
Diplomová práce se zabývá pooperační ošetřovatelskou péčí u pacientů po malých urologických výkonech. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje význam urologie, ...
Edukační role sestry pracující v primární péči
MARKOVÁ, Monika
2024 - český
Diplomová práce se zabývá edukační rolí sestry pracující v primární péči. Edukace je výchova a vzdělávání jedince, jejíž cílem je změna jeho chování, postojů, jednání a názorů. Primární péče je komplexní a koordinovaná péče. Je souborem činností, které jsou zaměřeny převážně na prevenci, podporu zdraví, ale i na léčbu, ošetření a vyšetření. Na sestru v primární péči jsou kladeny vysoké nároky v oblasti správného a plynulého chodu ordinace, administrativy nebo provádění výkonů. Prvním cílem diplomové práce bylo zjistit, jakým způsobem sestry pracující v primární péči edukuji a motivují své pacienty ke změně životního stylu. Druhým cílem bylo zjistit v jakých oblastech nejčastěji sestra edukaci provádí. Praktická část je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor je tvořen dvanácti sestrami, které pracují v ordinacích praktických lékařů pro dospělé. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sestrám bylo položeno 33 otázek, které byly zaměřeny na edukaci pacienta. Na základě rozhovorů a sesbíraných dat byly výsledky zpracovány otevřeným kódováním do šesti kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že se sestry pracující v primární péči nedrží žádného edukačního procesu ani nemají stanovený žádný edukační plán, spíše čerpají ze svých zkušeností. Bylo také zjištěno, že sestry nemají na pacienta dostatek času ani řádné edukační prostředí, ve kterém by mohly edukaci provádět. Dle výsledků bylo zjištěno, že sestry nejčastěji edukují pacienty o problematice diabetu mellitu, hypertenze, obezity, preventivního očkování nebo zvýšeného cholesterolu. Aktuálním problémem, k měsíci březnu 2024, kdy byl prováděn sběr dat, byla edukační činnost sester zaměřena na problematiku černého kašle. Na základě zjištěných výsledků je vytvořen podklad semináře pro sestry pracující v ordinacích praktických lékařů. Seminář je zaměřen na provádění efektivní edukace pacientů sestrou pracující v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. The thesis focuses on the educational role of the nurse working in primary care. Education is the upbringing and training of an individual, the aim of which is to change their behaviour, attitudes, actions and beliefs. Primary care is comprehensive and coordinated care. It is a set of activities that focus mainly on prevention, health promotion, but also on treatment, therapy and examination. High demands are placed on the primary care nurse in terms of the proper and smooth running of the practice, administration or performance of procedures. The first aim of this thesis was to find out how nurses working in primary care educate and motivate their patients to make lifestyle changes. The second aim was to find out in which areas the nurse most frequently educates. The practical part of the thesis is developed through qualitative research. The research population consists of twelve nurses working in practices of adult general practitioners. The data was collected using a semi-structured interview. The nurses were asked 33 questions that focused on patient education. Based on the interviews and the data collected, the results were open coded into six categories. From the results of the research, it was found that nurses working in primary care do not follow any educational process or have any educational plan, rather they draw from their own experience. It was also found that the nurses do not have enough time for the patient nor a proper educational environment in which to conduct education. According to the results, it was found that nurses most frequently educate patients on issues such as diabetes mellitus, hypertension, obesity, preventive vaccinations, or elevated levels of cholesterol. The current issue, as of the month of March 2024, when the data collection was conducted, was the educational activities of nurses focused on the issue of whooping cough. Based on the findings, a material for a seminar for nurses working in practices of general practitioners was developed. The seminar focuses on the implementation of effective patient education by a nurse working in an adult general practitioner's office.
Klíčová slova:
Edukace; primární péče; sestra; prevence; edukační proces; životní styl; Education; primary care; nurse; prevention; educational process; healthy lifestyle
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Edukační role sestry pracující v primární péči
Diplomová práce se zabývá edukační rolí sestry pracující v primární péči. Edukace je výchova a vzdělávání jedince, jejíž cílem je změna jeho chování, postojů, jednání a názorů. Primární péče je ...
Nemocnice na Františku - od řeholníků, přes císaře pána až do současnosti
BARTÍKOVÁ, Alžběta
2024 - český
Nemocnice Na Františku ležící v samém centru hlavního města Prahy je nejdéle fungujícím zdravotním zařízením na území České republiky a možná i ještě v širším regionu. Její počátky jsou datovány až do poloviny 14. století, kdy o jejích budovách nacházíme první zmínky v historických pramenech. I přes její bohaté dějiny a současný status nejdéle fungující nemocnice, v současné době neexistuje samostatná publikace, jež by se podrobněji zabývala historií nemocnice a okolnostmi, které jí ovlivňovaly a formovaly. Cílem této práce je tedy podat komplexní a chronologický přehled informací o historickém dění v nemocnici. Práce byla také vytvořena s cílem předat znalosti všem, které minulost nemocnice zajímá, neboť jsou v práci detailněji popsána a vysvětlena i některá více pro veřejnost atraktivní fakta, která však často bývají vlivem pochybné žurnalistické popularizace pozměněna a misinterpretována. Práce je vedena jakožto kvalitativní historický výzkum a za výzkumnou metodu byla zvolena analýza historických pramenů. Jako hlavní zdroje, ze kterých byly informace čerpány, byly zvoleny historické knihy, dobová periodika a archivní materiály. Vše bylo následně pečlivě analyzováno a využito k rekonstrukci historie nemocnice a jejího provozu. Významným zdrojem byl především fond Milosrdných bratří v depozitu Národního archivu a také mnoho knih a spisů z knihovny a archivu Milosrdných bratří v Brně. Některé historické literární materiály byly také nalezeny v knihovně Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků. V rámci syntézy dat byla pozornost věnována především zásadním historickým událostem, které se v nemocnici udály, a významným osobnostem, jež v jejích budovách působily. Minulost zařízení je také silně spjatá s řádem Milosrdných bratří, kteří nemocnici provozovali přes 300 let, a tak je v práci věnována pozornost i zmíněnému řádu a ošetřovatelské péči, kterou v nemocnici bratři poskytovali. Výsledkem práce je podrobné shrnutí klíčových událostí a proměn nemocnice v průběhu staletí. Jednotlivá období jsou popsána s důrazem na významné proměny, inovace, události a s nemocnicí spjaté osobnosti. Kromě toho jsou v práci popsány i klíčové historické události, jako jsou epidemie, války a změny ve společenských a politických podmínkách, které ovlivnily nemocnici a zdravotnictví v širším kontextu. Located in the heart of the capital city of Prague, hospital Na Františku is the longest operating healthcare facility in Czech Republic and possibly even in the wider region. Its origins date back to the mid-14th century, with the first mentions of its buildings found in historical sources. Despite its rich and extensive history and current status as the longest operating hospital, there is currently no standalone publication that comprehensively addresses the history of the hospital and the circumstances that influenced its evolution. The aim of this work is to provide a comprehensive and chronological overview of the historical events at the hospital. Additionally, this work seeks to impart knowledge to all those, who are interested in the hospital's past, as it provides more detailed descriptions and explanations of some of the more publicly appealing facts that are often misinterpreted due to questionable journalistic popularization. The whole diploma thesis has been conducted as a qualitative historical research, with the chosen investigative method being analysis of historical sources. The main origins of information were historical books, contemporary periodicals, and archival materials. All the information have been thoroughly analyzed and utilized to reconstruct the history and operation of the hospital. A significant resource was the collection of the Brothers of Mercy stored in the National Archive of Prague, along with numerous books and documents from the Brothers of Charity library and archive in Brno. Additional historical literary materials were discovered within the library of Institute for history of medicine and foreign languages. The synthesis of data primarily focused on key historical events that occured at the hospital as well as the eminent figures who worked within its walls. The history of the facility is also strongly associated with the Hospitaller Order of Saint John of God, that run the hospital for over 300 years. Therefore, attention is also given to this order and the healthcare provided by the brothers at the hospital. The outcome of the work is a detailed summary of key events and changes within the hospital over the centuries. Each period is described with an emphasis on significant transformations, innovations, events, and personalities associated with the hospital. Additionally, the work covers key historical events such as epidemics, wars and changes in social and political conditions that have influenced the hospital and healthcare in a broader context.
Klíčová slova:
Nemocnice; Na Františku; špitál; Hospitálský řád svatého Jana z Boha; Milosrdní bratři; historie; Praha; Hospital; Na Františku; Hospitaller Order of Saint John of God; Brothers of Mercy; history; Prague
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Nemocnice na Františku - od řeholníků, přes císaře pána až do současnosti
Nemocnice Na Františku ležící v samém centru hlavního města Prahy je nejdéle fungujícím zdravotním zařízením na území České republiky a možná i ještě v širším regionu. Její počátky jsou datovány až ...
Důstojnost a etika ve vybraných aspektech ošetřovatelství v domovech pro seniory
HLINŠŤÁKOVÁ, Lucie
2024 - český
Tato diplomová práce se zabývá důstojnými a etickými aspekty v oblastech komunikace se seniory, důstojného přístupu ke klientovi při hygienické péči a způsobech důstojného podávání stravy seniorům v konkrétním domově pro seniory. Pro bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření, u kterého byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jakým způsobem je zachována důstojnost v rámci komunikace se seniory, druhým cílem pak bylo zmapovat, jakým způsobem je zachována důstojnost v rámci hygienické péče o seniory a třetím a posledním cílem bylo zmapovat, jakým způsobem je zachována důstojnost v rámci nutrice u seniorů. Pro splnění cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky. První z nich zní: "Jaké prvky důstojné komunikace jsou využívány sestrami v komunikaci se seniory?" Druhou výzkumnou otázkou je: "Jaké prvky důstojné péče jsou využívány sestrami u seniorů při hygienické péči?" A jako třetí otázka: "Jaké prvky důstojné péče jsou využívány sestrami při zajišťování tekutin a správné výživy u seniorů?" Práce se skládá ze dvou částí teoretické a praktické. V teoretické části je definováno, co je to důstojnost, etika a tři zkoumané oblasti, které se zabývají komunikací se seniory, hygienické péči a vhodné podávání výživy a pitného režimu. Pro sběr dat empirické části bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření s použitím technik skrytého a zjevného pozorování a následných polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo pět sester, které byly vybrány ředitelkou domova pro seniory. Ukázalo se, že sestry ne vždy přistupují ke klientům důstojně. Skryté a zjevné pozorování bylo zvoleno s cílem zjistit, zda si své chování uvědomují. Výsledky empirické části ukázaly, že sestry, které se chovají nedůstojně a neeticky ke klientům si své chování uvědomují. Výstupem diplomové práce je připravovaný článek, který popisuje danou problematiku a výsledky výzkumu práce. This thesis deals with the dignity and ethical aspects in the areas of communication with the elderly; dignified approach towards the clients during the hygienic care; and dignified approach towards the clients when serving meals and drinks in a specific care home with nursing. There were three objectives chosen for the purpose of the qualitative research of this thesis. The first objective focuses on monitoring how the dignity is maintained in communication with the elderly; the second objective focuses on monitoring how the dignity is maintained when providing hygienic care for the elderly; and the final objective focuses on monitoring how the dignity is maintained when providing the nutrition and drink scheme care for the elderly. There were three research questions established to meet the objectives of the qualitative research of this thesis. The first research question: "What elements of dignified communication are used by nurses during communication with the elderly?" The second research question: "What elements of dignified care are used by nurses when providing hygienic care?" The final third question: "What elements of dignified care are used by nurses when providing nutrition care for the elderly?" The thesis consists of two parts: theoretical and practical. The theoretical part defines the basis of dignity and ethics; as well as three other areas, such as the communication with the elderly, hygienic care and appropriate application of nourishment and drinking scheme. Data callected for the empirical part are based on the qualitative research using techniques of covert and overt observation followed by semi-structured interviews. Research respondent group consisted of five nurses previously chosen by the director of the care home with nursing. The research showed that the approach of nurses towards the clients was not always with dignity. The aim of the covert and overt observation was to understand whether the nurses were aware of their behaviour. The outcome of the empirical part show that nurses who did not treat the clients with dignity and ethically, were aware of their behaviour. The output of the diploma thesis is a forthcoming article describing particular issues and findings of the research in this thesis.
Klíčová slova:
Klient; domov pro seniory; důstojnost; etika; komunikace se seniory; hygienická péče; podávání stravy; podávání pitného režimu.; Client; care home with nursing; dignity; ethics; communication; the elderly; hygienic care; nourishment; nutritional care.
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Důstojnost a etika ve vybraných aspektech ošetřovatelství v domovech pro seniory
Tato diplomová práce se zabývá důstojnými a etickými aspekty v oblastech komunikace se seniory, důstojného přístupu ke klientovi při hygienické péči a způsobech důstojného podávání stravy seniorům v ...
Akutní pooperační komplikace v podmínkách chirurgických jednotek intenzivní péče
HLOBILKOVÁ, Magda
2024 - český
Diplomová práce se věnuje problematice akutních pooperačních komplikací v podmínkách chirurgických jednotek intenzivní péče z pohledu sestry. Práce je tvořena teoretickou a výzkumnou částí. Teoretická část je věnována problematice chirurgie, jednotek intenzivní péče a akutním pooperačním komplikacím. Výzkumná část zahrnuje cíle, metodiku a výsledky výzkumu. Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny tři cíle. Cíl 1: Zjistit vztah mezi délkou praxe, nejvyšším dosaženým vzděláním a orientovaností sester v problematice akutních pooperačních komplikací. Cíl 2: Zjistit zájem sester o vzdělávání v problematice akutních pooperačních komplikací. Cíl 3: Zmapovat nejčastější akutní pooperační komplikace na chirurgických jednotkách intenzivní péče. Výzkumná část diplomové práce je řešena formou kombinovaného výzkumu, do kterého se zapojily sestry chirurgických jednotek intenzivní péče různé délky praxe a nejvyššího dosaženého vzdělání. Výzkum probíhal ve čtyřech nemocnicích Jihomoravského a Zlínského kraje. Kvantitativní část výzkumu byla realizována prostřednictví nestandardizovaného dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo 138 respondentů. Kvalitativní část byla realizována polostrukturovanými rozhovory s 10 sestrami. Z provedeného výzkumného šetření vyplývá několik závěrů. Byl pozorován statisticky významný vztah mezi orientovaností sester v problematice akutních pooperačních komplikací, délkou praxe a nejvyšším dosaženým vzděláním. S narůstající délkou praxe dochází ke zvyšovaní orientovanosti sester, stejně tak s narůstající úrovní nejvyššího dosaženého vzdělání. Zúčastněné sestry projevují zájem o vzdělávání se v problematice, který však není ze strany zaměstnavatele dostatečně kompenzován. Nejčastější akutní pooperační komplikace na chirurgických jednotkách intenzivní péče z pohledu sester jsou bolest a akutní krvácení. Výstupem diplomové práce je návrh obsahu semináře pro zvýšení orientace sester v konkrétní akutní pooperační komplikaci. The master's thesis addresses the issue of acute postoperative complications in the conditions of surgical intensive care units from the perspective of a nurse. The thesis consists of theoretical and empirical sections. The theoretical section focuses on the issues of surgery, intensive care units, and acute postoperative complications. The empirical section includes the research's objectives, methodology, and results. Three objectives were set to elaborate on the master's thesis. First objective: To determine the relationship between the length of practice, the highest level of education attained, and nurses'orientation on the issue of acute postoperative complications. Second objective: To determine nurses' interest in education regarding acute postoperative complications. Third objective : To map the most common acute postoperative complications in surgical intensive care units. The research part of the master's thesis is addressed through a combined research approach involving nurses from surgical intensive care units with different lengths of practice and the highest levels of education attained. The research was conducted in four South Moravian and Zlín hospitals. The quantitative part of the research was carried out through non-standardized questionnaire surveys. The research sample consisted of 138 respondents. The qualitative part was conducted through semi-structured interviews with 10 nurses. Several conclusions can be drawn from the research that was conducted. A statistically significant relationship was observed between nurses' orientation on the issue of acute postoperative complications, length of practice, and the highest level of education attained. With increasing length of practice, nurses' orientation also increases, as does the level of highest education attained. Participating nurses show interest in education on the issue, which the employer does not sufficiently compensate. The most common acute postoperative complications in surgical intensive care units, from the nurses' perspective, are pain and acute bleeding. The output of the diploma thesis is a proposal for the content of a seminar to increase nurses'orientation in specific acute postoperative complications.
Klíčová slova:
Chirurgie; chirurgický pacient; intenzivní péče; jednotka intenzivní péče; JIP; komplikace; pooperační; pooperační komplikace; Complication; ICU; intensive care; intensive care unit; postoperative; postoperative complication; surgery; surgical patient
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Akutní pooperační komplikace v podmínkách chirurgických jednotek intenzivní péče
Diplomová práce se věnuje problematice akutních pooperačních komplikací v podmínkách chirurgických jednotek intenzivní péče z pohledu sestry. Práce je tvořena teoretickou a výzkumnou částí. ...
Trénink netechnických dovedností jako prevence chyb v intenzivní péči
SVÁROVSKÁ, Tereza
2024 - český
Hlavním cílem této práce bylo zmapovat aktuální stav tréninku netechnických dovedností včetně subjektivních pocitů a zkušeností s tímto tréninkem. Zaměřili jsme se i na možnosti nejefektivnějšího tréninku netechnických dovedností v době studia i v praxi. Trénink netechnických dovedností může sloužit ke zkvalitnění bezpečné péče o kriticky nemocné pacienty, kteří se nachází na jednotkách intenzivní péče, kde jsou často náročné, stresující a vypjaté situace. Teoretická část ukotvuje stanovené základy k porozumění pojmům jako je intenzivní péče, netechnické dovednosti či simulační výuka a jejich náležitostem. Výzkum byl realizován se studenty navazujícího studia Specializace v ošetřovatelství, Intenzivní péče. Druhý výzkumný vzorek tvořil ošetřující personál působící na jednotkách intenzivní péče. Výzkum byl realizován metodou kvalitativního šetření a při výzkumu byl použit polostrukturovaný rozhovor s ošetřujícím personálem a se studenty absolvujícími simulační výuku a dále bylo použito nezúčastněné zjevné pozorování právě při již zmíněné simulační výuce. Stanovením prvního cíle jsme zjistili, že pouze v ojedinělých případech je tento trénink realizován pro zdravotníky přímo na jejich pracovištích. Studenti trénink netechnických dovedností absolvují v rámci simulační výuky. Z dalšího výzkumného šetření jsme zjistili, že v praxi zdravotníci ojediněle, a často nevědomky alespoň základy netechnických dovedností používají. Někteří zdravotníci trénink netechnických dovedností absolvovali buďto na jiných pracovištích nebo v rámci předchozího studia a mají s tímto tréninkem většinou pozitivní zkušenosti. Studentům chybí častější výuka v simulační místnosti, a jelikož výzkum byl realizován se studenty, kteří jsou všichni již zaměstnaní, tak by tento trénink i uvítali na jejich pracovištích s jejich kolegy. Nejčastější stěžejní dovednost byla při pozorování leader ve skupině a uzavírání komunikační smyčky. Mezi nejefektivnější metody jsme výzkumným šetřením zařadili především simulační výuku. The main goal of this work was to map the current state of training in non-technical skills. Training in non-technical skills can contribute to improving the safe care of critically ill patients in intensive care units, where situations are often demanding, stressful, and tense. Maximum concentration, precise commands, and teamwork are necessary in these work-places. The theoretical part establishes the foundations for understanding concepts such as intensive care, non-technical skills, or simulation-based education and their relevance. The research was conducted with students in the Advanced Nursing Specialization in Intensive Care, who, thanks to simulation-based education, are aware of acquiring non-technical skills and practice them in specific simulated scenarios. The second research sample consisted of nursing staff working in intensive care units, who are exposed to stressful situations daily, and therefore should know and use the basics of non-technical skills to per-form their duties in order to prevent as many errors as possible, which can have fatal consequences. The objectives of the work focused on mapping the current situation in the training of non-technical skills in intensive care units and in student education. Another goal focused on the experiences and subjective feelings of healthcare professionals and students with training in non-technical skills in crisis situations within intensive care and during simulation-based education. The final goal aimed to identify methods and techniques of training in non-technical skills that are most effective for healthcare workers and students in intensive care, considering their specific needs and obstacles. The research was conducted using qualitative inquiry method, employing semi-structured interviews with nursing staff and students undergoing simulation-based education, along with non-participant overt observation during the mentioned simulation-based education.
Klíčová slova:
Chyby na jednotce intenzivní péče; intenzivní péče; netechnické dovednosti; ošetřovatelský personál; prevence; simulační výuka; studenti; Healthcare errors in intensive care; intensive care; non-technical skills; nursing staff; prevention; simulation-based education; student
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Trénink netechnických dovedností jako prevence chyb v intenzivní péči
Hlavním cílem této práce bylo zmapovat aktuální stav tréninku netechnických dovedností včetně subjektivních pocitů a zkušeností s tímto tréninkem. Zaměřili jsme se i na možnosti nejefektivnějšího ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze