Krátkodobá finanční rezerva a finanční odolnost Čechů
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - český Cílem této studie je identifikovat hlavní faktory, které mohou působit na odolnost českých domácností vůči finančním šokům skrze vliv na vytváření úspor – krátkodobé finanční rezervy.\n\n The aim of this study is to identify the main factors that may affect the resilience of Czech households to financial shocks through their impact on savings - short-term financial reserves.\n\n Klíčová slova: Financial resilence; short-term savings Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Krátkodobá finanční rezerva a finanční odolnost Čechů

Cílem této studie je identifikovat hlavní faktory, které mohou působit na odolnost českých domácností vůči finančním šokům skrze vliv na vytváření úspor – krátkodobé finanční rezervy.\n\n...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2023

Dům Páně ve „věku rozumu“. Osvícenské výhrady vůči baroknímu chrámu
Mikulec, Jiří
2023 - český Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Dům Páně ve „věku rozumu“. Osvícenské výhrady vůči baroknímu chrámu

Mikulec, Jiří
Historický ústav, 2023

Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života – srpen/září 2023
Tuček, Milan
2023 - český Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života.\n\nNejnaléhavějším problémem je stav veřejných financí, když 71 % dotázaných jeho řešení považuje za velmi naléhavé (deficit státního rozpočtu, úsporné balíčky…). Následuje oblast energetiky (63 %) a (logicky) zachování sociálních jistot (62 %).\n\nNejméně naléhavá je situace v oblasti nabídky zboží a služeb (20 % odpovědí velmi naléhavé), kultuře (14 %) a řešení pandemie COVID-19 (11 %).\n\nK vzestupu naléhavosti došlo u velké většiny dotazovaných položek. Nejvíce u energetiky (o 33 procentních bodů u odpovědi velmi naléhavé), přistěhovalectví (o 24 procentních bodů) a životní úrovně (19 procentních bodů).\n\nNaopak k poklesu naléhavosti došlo jen u tří položek. Jde řešení pandemie COVIDu (o 44 procentních bodů), nezaměstnanost (o 6 procentních bodů) a kulturu (o 3 procentní body u podílu odpovědí „velmi naléhavé“ a dalších 9 procentních bodů u „docela naléhavé“).\n\nJe zjevné, že za názorovými posuny vesměs stojí obavy veřejnosti spojené s vývojem ekonomické, politické a bezpečnostní situace. In August and September of this year, respondents of the Public Opinion Research Centre evaluated the urgency of solving in some areas of public life. The most urgent problems are supposed to be public finance, energetics, and social security. Klíčová slova: public opinion; public finance; energetics; social security; culture; unemployment; immigration; living standard Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života – srpen/září 2023

Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Důvěra ústavním institucím – podzim 2023
Červenka, Jan
2023 - český V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce září do začátku prosince roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 17 % Čechů, prezidentovi 52 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 18 % a Senát 29 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) s obecními zastupitelstvy (62 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 10 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než dvoutřetinová většina (69 %) veřejnosti. In the period from the end of September to the beginning of December 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the President, both Chambers of Parliament, the Government, and Local and Regional Councils.\n\n52% of Czechs trust the President, 17% of Czechs trust the government.\n\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 18% and the Senate of 29% of the public.\n\n10% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 69% are dissatisfied. Klíčová slova: public opinion; constitutional institutions; trust; confidence Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Důvěra ústavním institucím – podzim 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce září do začátku prosince roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Lidé o vlastnostech a rizicích jaderné energetiky – srpen/září 2023
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - český V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Do šetření byly zahrnuty dvě baterie otázek, jejichž prostřednictvím byly na jedenáctibodové škále zkoumány názory občanů na určité vlastnosti a rizika spojená s výrobou elektrické energie prostřednictvím jaderného štěpení.\n\nVětšina občanů se přiklání k názoru, že jaderná energetika umožňuje zajistit stabilní dodávky energie, umožňuje vyrábět energii za nízkou cenu, přispívá k opatřením proti změně klimatu a je šetrná k životnímu prostředí.\n\nV české veřejnosti převládá názor, že jaderná energetika je jedním z nejbezpečnějších způsobů výroby energie.\n\nK názoru, že jaderná energetika je přechodnou technologií výroby energie, která bude brzy překonána, se česká veřejnost staví spíše skepticky.\n\nJako největší riziko v souvislosti s jadernou energetikou česká veřejnost vidí případné zneužití nebo poškození jaderné elektrárny v důsledku teroristického útoku nebo války. In the period from the end of July to the middle of the last decade of September 2023, a block of questions devoted to the issue of nuclear energy was included in the regular survey of programme Our Society. Two batteries of questions were included in the survey, through which citizens' opinions on certain characteristics and risks associated with the production of electricity through nuclear fission were examined on an eleven-point scale.\n\nThe majority of citizens are inclined to the opinion that nuclear energy makes it possible to ensure a stable supply of energy, makes it possible to produce energy at a low cost, contributes to measures against climate change and is environmentally friendly.\n\nThe prevailing opinion among the Czech public is that nuclear energy is one of the safest methods of energy production.\n\nThe Czech public is rather skeptical of the opinion that nuclear energy is a transitional energy production technology that will soon be surpassed.\n\nThe Czech public sees the greatest risk in connection with nuclear energy in possible misuse or damage to the nuclear power plant in a result of a terrorist attack or war. Klíčová slova: public opinion; nuclear energy; energy; risks; safety Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Lidé o vlastnostech a rizicích jaderné energetiky – srpen/září 2023

V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Do šetření byly ...

Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
Sociologický ústav, 2023

Veřejnost o energetické politice a o Zelené dohodě pro Evropu – srpen/září 2023
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - český V období od konce července do poloviny poslední zářijové dekády 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek zkoumala zájem občanů o energetickou politiku České republiky a zaměřila se také na problematiku tzv. Zelené dohody pro Evropu z roku 2020, u které zjišťovala, zda jsou o ní lidé dostatečně informováni, zda s ní souhlasí, nebo nesouhlasí a zda je podle názoru veřejnosti její deklarovaný cíl dosažitelný či nikoli.\n\nO energetickou politiku se zajímá necelá polovina (49 %) Čechů, což představuje zřetelný pokles zájmu v porovnání s loňským šetřením, ale nadále výrazné navýšení oproti všem předchozím výzkumům.\n\nJen o málo více než čtvrtina (26 %) dotázaných má podle svého vyjádření dostatek informací o Zelené dohodě pro Evropu.\n\n35 % českých občanů se Zelenou dohodou souhlasí, 49 % s ní nesouhlasí. Jen šestina (17 %) českých občanů přitom pokládá cíl Zelené dohody za dosažitelný, dvoutřetinová většina si myslí, že její cíl dosažitelný není. In the period from the the end of July to the mid of the third decade of September 2023, a block of questions devoted to energy issues was included in the regular research of Our Society. Part of the questions examined citizens' interest in the energy policy of the Czech Republic and also focused on the issue of the so-called European Green Deal from 2020.\n\nAn incomplete half of Czechs is interested in energy policy, which represents a decline in interest compared to the last survey from 2022 but it remained significantly higher in comparison to all other past surveys.\n\n35% of Czech citizens agree with the Green Deal, 49% disagree with it. At the same time, only one-sixth (17%) of Czech citizens consider the goal of the Green Deal to be achievable, a two-thirds majority think that its goal is not achievable. Klíčová slova: public opinion; energy; Green Deal Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Veřejnost o energetické politice a o Zelené dohodě pro Evropu – srpen/září 2023

V období od konce července do poloviny poslední zářijové dekády 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek zkoumala zájem ...

Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
Sociologický ústav, 2023

Důvěra ústavním institucím na přelomu let 2022 a 2023
Červenka, Jan
2023 - český V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny listopadu 2022 do začátku ledna 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nPrezidentovi důvěřovalo 38 % Čechů, vládě 34 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 33 % a Senát 41 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (71 %) s obecními zastupitelstvy (69 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 16 % občanů, nespokojenost vyjadřovala asi třípětinová většina (59 %) veřejnosti. In the period from the first half of November 2022 to the beginning of Junuary 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the Chambers of Parliament, the President, the Government, and Local and Regional Councils.\n38% of Czechs trust the president, 34% trust the government.\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 33% and the Senate of 41% of the public.\n16% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 59% are dissatisfied. Klíčová slova: constitutional institutions; political situation; confidence; public opinion; satisfaction Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Důvěra ústavním institucím na přelomu let 2022 a 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny listopadu 2022 do začátku ledna 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Spokojenost se stavem vybraných oblastí veřejného života – listopad/prosinec 2022
Tuček, Milan
2023 - český Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života.\n\nNejvětší spokojenost je s nabídkou zboží a služeb (sedm z deseti dotázaných). Na druhém místě je oblast kultury (dvě třetiny dotázaných), na třetím místě je věda a výzkum a na čtvrtém dodržování lidských práv (polovina dotázaných).\n\nNejvětší nespokojenost je se stavem veřejných financí (73 % nespokojených) a s mírou korupce (72 %).\n\nU třinácti oblastí z třiceti zkoumaných více či méně výrazně převažuje spokojenost nad nespokojeností, u patnácti naopak převažuje nespokojenost nad spokojeností. Výraznou převahu spokojenosti i nespokojenosti šetření ukázalo shodně u deseti oblastí.\n\nOd minulého šetření došlo k významnému nárůstu nespokojenosti v oblastech životní úrovně, sociálních jistot, fungování hospodářství, veřejných financí, bezpečnostní situace a přistěhovalectví.\n\nCelková míra spokojenosti se výrazně odlišuje podle věku, vzdělání a hodnocení vlastní životní úrovně a výrazně koreluje s celkovou spokojeností se životem. In the end of 2022, citizens of the Czech Republic evaluated how satisfied they are with the situation in 30 selected areas of public life.\n\nThe best evaluated areas are the selection of goods and services (70% satisfied) and culture (67%). The worst evaluated items are corruption (72% dissatisfied), and public finances (73%). Klíčová slova: public life; satisfaction; Czech Republic Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Spokojenost se stavem vybraných oblastí veřejného života – listopad/prosinec 2022

Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Rozdíly nákladnosti vysokoškolského výzkumu mezi vědními oblastmi: jak moc se liší od „KENů“ ve výuce?
Srholec, Martin
2023 - český Na téma nízkých mezd v oblasti sociálních a humanitních věd bylo v poslední době hodně řečeno a napsáno. Akademici proti tomu už i demonstrovali v ulicích a začalo se dokonce mluvit o stávce. Ačkoliv řešení vypadá v nedohlednu, jeden pozitivní výsledek tomu nelze upřít. Začalo se totiž konečně mluvit o tom, jestli tzv. koeficienty ekonomické náročnosti (KEN), podle kterých již třicet let rozděluje MŠMT hlavní část dotace na vysokoškolskou výuku, nepotřebují aktualizovat. Cílem této studie je porovnat rozptyl těchto KENů s rozdíly v nákladnosti akademické činnosti, která má k vysokoškolské výuce nejblíže, což je bezesporu výzkum a vývoj (VaV). Nesnažíme se spočítat nové KENy – což by bylo žádoucí, ale není v rámci nám dostupných dat a zdrojů proveditelné – nýbrž alespoň rámcově zjistit, do jaké míry se současné KENy liší od proporcí pozorovaných ve VaV. Much has been said and written recently about low wages in the social sciences and humanities. Academics have demonstrated in the streets about it, and there has even been talk of a strike. Although a solution seems to be out of sight, one positive outcome cannot be denied. Discussion has finally begun on whether the so-called „koeficienty ekonomické náročnosti“ (KEN), on the base of which the Ministry of Education, Youth and Sports (MEYS) distributes the main part of the subsidy for teaching in higher education over the past thirty years needs to be updated. This study compares the dispersion of KENs with the differences in costs of the academic activity closest to higher education teaching, which is undoubtedly research and development (R&D). We are not attempting to recalculate the KENs - which would be desirable, but is not feasible with the data and resources available to us - but at least to approximate the extent to which current KENs differ from the costs observed in R&D. Klíčová slova: social sciences and humanities; R&D; wages Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Rozdíly nákladnosti vysokoškolského výzkumu mezi vědními oblastmi: jak moc se liší od „KENů“ ve výuce?

Na téma nízkých mezd v oblasti sociálních a humanitních věd bylo v poslední době hodně řečeno a napsáno. Akademici proti tomu už i demonstrovali v ulicích a začalo se dokonce mluvit o stávce. Ačkoliv ...

Srholec, Martin
Národohospodářský ústav, 2023

Právo ve věku uálů
Eliáš, Karel
2023 - český Ve studii se autor zamýšlí nad právem a právnictvím moderní doby. Termín uál vymyslel filosof a ekonom Tomáš Kulka. Označuje tak intelektuály bez intelektu – typický uál je absolvent univerzitního studia, kteří vědí, co je právě intelektuálně v módě, vědí, co je se ve vědeckém diskursu společensky passé a co aktuálně debatuje, rádi se do diskusí směle zapojují odkazy na módní autority (Derrida, Foucault …) i volbou slov jako paradigma, post- (modernismus aj.) a jinými zaklínadly, jimž zpravidla do hloubky nerozumějí. Výsledkem je tlachání a povrchnost. Právnictví je jednou z oblastí, kde se uálská entita může dobře prezentovat. Weyr takřka před sto lety a Bejček celkem nedávno charakterizovali naše právnické fakulty jako velkovýrobny právnického dorostu, které mají s étosem univerzit málo společného. To se odráží i mezi akademiky na fakultách, kde sílí konformismus podrobující se byrokratickému hodnocení vědy – větší relevanci má, kolik toho kdo napíše a kde publikuje. než myšlenkový obsah (Payne v té souvislosti píše o ‚chatbotech‘). Výsledkem je omezená schopnost praktiků aplikovat právo a hrozba proměny právnictví v pedantismus. Legislativa tomu ráda vyhovuje množícími se zákonnými pravidly, postupně více a více podrobnějšími, a tím se kruh uzavírá. Autor na závěr poukazuje, že se společnost i věda ocitla ve srovnatelných situacích už několikrát, že však vždy nakonec převládl hlas rozumu. In this study, the author reflects on law and lawyering in modern times. The term ual was coined by philosopher and economist Tomas Kulka. It denotes intellectuals without intellect - a typical ual is a university graduate who knows what is currently intellectually fashionable, knows what is socially passé in scientific discourse and what is currently being debated, likes to boldly engage in discussions with references to fashionable authorities (Derrida, Foucault ...) and by choosing words such as paradigm, post- (modernism, etc.) and other incantations that they usually do not understand in depth. The result is chatter and superficiality. Law is one area where the Uali entity can present itself well. Weyr nearly a century ago and Bejcek quite recently characterized our law schools as law school puppy mills that have little in common with the ethos of universities. This is reflected among academics in faculties where conformism is growing, subject to bureaucratic evaluation of scholarship - how much one writes and where one publishes is more relevant. The result is a limited ability of practitioners to apply the law and the threat of turning lawyering into pedantry. The legislature is happy to accommodate this by proliferating statutory rules, progressively more and more detailed, and so the circle is complete. The author concludes by pointing out that society and science have found themselves in comparable situations several times, but that the voice of reason has always prevailed in the end. Klíčová slova: lawyer; intellectual; ual; chatbot; legal education; legal science; legal concepts; abstraction Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Právo ve věku uálů

Ve studii se autor zamýšlí nad právem a právnictvím moderní doby. Termín uál vymyslel filosof a ekonom Tomáš Kulka. Označuje tak intelektuály bez intelektu – typický uál je absolvent univerzitního ...

Eliáš, Karel
Ústav státu a práva, 2023