No (399)
Used filters
(3)
Number of found documents:
399
Published from
to
Intimní portrét Lidových novin mezi válkami
Řehák, Daniel
2013 - Czech
Studie o redakčním zákulisí deníku Lidové noviny v Brně a v Praze. Obsahuje množství citací z redakčních přípisů redaktora Arnošt Heinricha zaslaných Eduardu Bassovi. Též o Jaroslavu Stránském, Ferdinandu Peroutkovi a Hubertu Ripkovi. A study of the editorial background to the Lidové noviny daily in Brno and Prague. It includes numerous quotes from editorial memoranda sent by editor Arnošt Heinrich to Eduard Bass. Also concerning Jaroslav Stránský, Ferdinand Peroutka and Hubert Ripka.
Keywords:
journalism; Lidové noviny; Bass, Eduard; Heinrich, Arnošt
Available at various institutes of the ASCR
Intimní portrét Lidových novin mezi válkami
Studie o redakčním zákulisí deníku Lidové noviny v Brně a v Praze. Obsahuje množství citací z redakčních přípisů redaktora Arnošt Heinricha zaslaných Eduardu Bassovi. Též o Jaroslavu Stránském, ...
František Gellner, karikaturista Lidových novin
Peisertová, Lucie
2013 - Czech
Konferenční příspěvek. Conference paper.
Keywords:
journalism; Lidové noviny; Gellner, František; cartoons; political satire
Available at various institutes of the ASCR
František Gellner, karikaturista Lidových novin
Konferenční příspěvek.
Conference paper.
Intimní portrét Lidových novin mezi válkami
Řehák, Daniel
2013 - Czech
Anotace: Studie pojednávající o dvou redakcich deníku Lidové noviny v Brně a v Praze a vztahu mezi nimi je založena především na citacích dopisů zasílaných šéfredaktorem Arnoštem Heinricha pražskému redaktoru Eduardu Bassovi. Cílem studie je nahlédnutí do zákulisí přípravy proslulého meziválečného deníku a nový pokus o vyprávění jeho pravdivého i trpkého příběhu očima jeho programového tvůrce. The study about a different situation of two bipolar editorial staffs of Lidove noviny in Brno and Prague and connections between them is based chiefly on a quotations of the letters used to send by chiefeditor Arnost Heinrich from Brno to Prague editor Eduard Bass. Goal of the study is looking behind scene of a preparation of the reputable newspaper and it is new trial to tell its true and bitter story by eyes its best programme editor.
Keywords:
newspapers; 20th century; mass media and society; Czechia; Lidové noviny
Available at various institutes of the ASCR
Intimní portrét Lidových novin mezi válkami
Anotace: Studie pojednávající o dvou redakcich deníku Lidové noviny v Brně a v Praze a vztahu mezi nimi je založena především na citacích dopisů zasílaných šéfredaktorem Arnoštem Heinricha pražskému ...
Čtenáři a čtení v České republice (2013)
Trávníček, Jiří
2013 - Czech
Studie přinášející srovnání posledních tří výzkumů čtenářství v České republice (2007, 2010, 2013). Study presenting a comparison of the last three surveys of readership in the Czech Republic (2007, 2010, 2013).
Keywords:
readers; readership surveys; libraries
Available at various institutes of the ASCR
Čtenáři a čtení v České republice (2013)
Studie přinášející srovnání posledních tří výzkumů čtenářství v České republice (2007, 2010, 2013)....
Mašinová práce. K technologii psaní před rokem 1914
Piorecká, Kateřina
2013 - Czech
Psací stroj byl na počátku 90. let 19. století v českém prostředí novinkou, o čemž svědčí jak popularizační články v denících i odborných časopisech (např. Český mechanik), tak první satiry (např. Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda v časopise Švanda dudák 1892). Přes paralelní existenci mnoha konkurenčních systémů se psací stroj postupně prosadil v administrativě (včetně administrace nakladatelství a periodik), ve sféře tvůrčí ovšem velmi pomalu. Rukopis byl považován za vyjádření osobnosti svého původce a byl ceněn zvláště v souvislosti s literární tvorbou. Generace symbolistů a dekadentů proto kladla důraz na kaligrafické psaní. K volbě psacího stroje spisovatele zpočátku vedly velmi pragmatické důvody: 1. zdravotní stav pisatele (zdravotní postižení, zvláště slepota, vleklé kloubní choroby apod.); 2. čitelnost výsledného textu (požadavky na rukopis se v důsledku proměny technologie sazby a jejího mnohonásobného zrychlení zpřísnily, přesto ještě ve 30. letech 20. století máme doklady rukopisu odevzdávaných sazeči /Karel Čapek/); 3. anonymnost textu (na rozdíl od rukopisu strojopis nepoukazuje přímo na svého autora). Nicméně své příznivce si psací stroj mezi spisovateli našel. Neobešli se bez něj Eliška Krásnohorská, Karel Matěj Čapek Chod nebo Václav Tille. The typewriter was a novelty in the Czech milieu at the beginning of the 1890s, which is evidenced by both the popularisation articles in dailies and professional journals and the first satires. Despite the parallel existence of multiple competing systems, the typewriter gradually found its application in administration (including the administration of publishing houses and periodicals), but very slowly in the creative sphere. A handwritten manuscript was considered to be an expression of the personality of its author and was highly valued in particular in connection with literary production. Generations of symbolists and decadents therefore placed emphasis on calligraphic writing. A writer initially selected a typewriter for very pragmatic reasons: joint diseases etc.); 2) the legibility of the resulting text (as a consequence of changes in typesetting technology and its multiple acceleration, the requirements on the handwritten text became much stricter); 3) the anonymity of the text (unlike the handwriting, the typescript does not point directly to its author). However, a typewriter found favourers among writers, it was used by Josef Kalousek or Eliška Krásnohorská, Václav Tille or Karel Matěj Čapek Chod.
Keywords:
literature; culture history; 19th century; Bohemian Lands; typewriter; writing
Available at various institutes of the ASCR
Mašinová práce. K technologii psaní před rokem 1914
Psací stroj byl na počátku 90. let 19. století v českém prostředí novinkou, o čemž svědčí jak popularizační články v denících i odborných časopisech (např. Český mechanik), tak první satiry (např. ...
Inovace v době privilegií: Höchenbergerův vynález polní tiskárny
Wögerbauer, Michael
2013 - Czech
Text se zaměřuje na pokusy pražského tiskaře Jana Tomáše Höchenbergera o získání výsadního postavení vojenského knihtiskaře v sedmdesátých letech 18. století, kdy bylo pro nové podniky obtížné prosadit se v zastaralém systému privilegií. Po prvním neúspěšném pokusu v letech 1779-1780 se pokusil získat výsadní pozici s pojízdným tiskařským lisem, který byl autorem i historikem Josefem Dobrovským označen za Höchenbergerův vlastní vynález. Pokus je analyzován na pozadí zkostnatělosti existujícího systému privilegií a na základě teze francouzského historika knižní kultury Frederica Barbiera, že na konci 18. století nastala "druhá knižní revoluce", která však na rozdíl od první (Gutenbergův vynález) a třetí (digitalizace) nebyla charakterizována technickým pokrokem, ale šířením a demokratizací tištěné komunikace. Na tomto pozadí je Höchenbergerův pokus ještě pozoruhodnější z hlediska naplňování potřeb armádní správy a komunikace se vzrůstajícím počtem vojáků, kteří už nebojují jako žoldáci za peníze, nýbrž za "vlast" a "národ". The text analyses the attempts of the Prague book printer Jan Tomas Höchenberger to obtain the privileged position of a military book printer in the 1770s, hence at the time when it was difficult for new companies to win recognition against the obsolete system of privileges. After the first, unsuccessful attempt in 1779-1780, he applied for the privilege again with a 'filed printing press on a cart', which was labelled by both the author and the historian Josef Dobrovský as Höchenberger's 'own invention'. The attempt to obtain the privilege is analysed on the background of the stiffness of the existing system of privileges and on the basis of the thesis of the French book historian Frederic Barbier that at the end of the 18th century there was 'the second book revolution', which however unlike the first (Gutenberg's invention) and third (digitisation) was not characterised by technical progress but by the spreading and democratisation of printed communication. On this background, Höchenberger's attempt is all the more remarkable in that field printing presses fulfil the need of administering the new 'people's' armies and communicating with the growing number of the soldiers that do not fight as mercenaries for money but for their 'country' and 'nation'.
Keywords:
history of the printing press; Austrian Monarchy; 19th century; Bohemian Lands; 18th century; propaganda; public
Available at various institutes of the ASCR
Inovace v době privilegií: Höchenbergerův vynález polní tiskárny
Text se zaměřuje na pokusy pražského tiskaře Jana Tomáše Höchenbergera o získání výsadního postavení vojenského knihtiskaře v sedmdesátých letech 18. století, kdy bylo pro nové podniky obtížné ...
Moc a dystopie: antiutopické vize v současné angloamerické fikci
Kořínek, Pavel
2012 - Czech
Studie sleduje proměny antiutopického žánrového typu v angloamerické fikci a zaměřuje se především na texty z posledních dvou dekád (Mitchell, Atwoodová, Ishiguro). The study describes the transformations of antiutopic genre formula in an Anglo-American fiction of 20th century with a particular interest being focused on the texts from the recent two decades (Mitchell, Atwood, Ishiguro).
Keywords:
contemporary literature; genre stereotypes; utopia and antiutopia
Available at various institutes of the ASCR
Moc a dystopie: antiutopické vize v současné angloamerické fikci
Studie sleduje proměny antiutopického žánrového typu v angloamerické fikci a zaměřuje se především na texty z posledních dvou dekád (Mitchell, Atwoodová, Ishiguro)....
Vítr se vrací k Acheirům
Jareš, Michal
2012 - Czech
Na českých a slovenských utopických románech z let 1945–1949 autor ukazuje některé z hlavních proudů poválečné sci-fi. Jsou to především tematické okruhy strachu z atomové zbraně, budování nového, mírového světa, a také varování před nástupem totalitní společnosti. The author spotlights some of the main postwar science fiction trends found in Czech and Slovak utopian novels between 1945 and 1949. These primarily involve topics such as fear of nuclear weapons, the construction of a peaceful new world and warnings against the emergence of a totalitarian society.
Keywords:
Czech literature; Utopian novels; popular literature
Available at various institutes of the ASCR
Vítr se vrací k Acheirům
Na českých a slovenských utopických románech z let 1945–1949 autor ukazuje některé z hlavních proudů poválečné sci-fi. Jsou to především tematické okruhy strachu z atomové zbraně, budování nového, ...
Teorie verše ve stopovém množství
Ibrahim, Robert; Plecháč, Petr
2012 - Czech
Příspěvek se věnuje versologickým výkladům ve vybraných středoškolských učebnicích. Autoři uvedené výklady komentují a předkládají vlastní návrhy, jak versologickou látku vyložit středoškolákům. This study focuses on versological interpretations in selected secondary school textbooks. The authors comment on these interpretations and present their own suggestions for interpreting versological material for secondary school pupils.
Keywords:
verse theory; iamb; metre; rhythm; foot; secondary school textbooks
Available at various institutes of the ASCR
Teorie verše ve stopovém množství
Příspěvek se věnuje versologickým výkladům ve vybraných středoškolských učebnicích. Autoři uvedené výklady komentují a předkládají vlastní návrhy, jak versologickou látku vyložit ...
Z druhé strany Atlantiku. Witold Gombrowicz a jeho dialog s (polskou) kulturou
Kanda, Roman
2012 - Czech
Pro literární dílo Witolda Gombrowicze je charakteristická tematicko-motivická soudržnost a myšlenková soustředěnost. Celým jeho dílem proniká linie sporu mezi tvůrčí osobností (tvůrčím „já“) a omezující formou kultury (kulturním „my“), nejviditelněji především v jeho Denících (psány mezi 1953 a 1967, resp. 1969). Gombrowiczův radikální antikulturalismus, doprovázená mnoha skandály a provokacemi, je třeba vnímat jako důslednou obranu tvůrčí svobody, jeho subjektivity. Nicméně představuje rovněž alternativní pohled na kulturu odhalující její skryté aspekty (nezralost, šaškovský smích, mladost) jako specifické hodnoty. For the literary work of the Polish writer Witold Gombrowicz (1904–1969), distinct thematical-motivic coherence and compactness of thinking is characteristic. A conflict between creative individuality (creative „self “) and limiting form of culture (cultural „us“) is among the lines that permeate all his work, and especially his Diaries (written between 1953 and 1967, or rather 1969) most visibly. Gombrowicz’s radical anti-culturalism, accompanied with numerous scandals and provocations, must be seen as a consistent defence of his creative freedom, his subjectivity. Nevertheless, it also represents an alternative view of culture, revealing its so far hidden aspects (immatureness, clownish laughter, youth) as distinctive values.
Keywords:
culture; Polish literature; exile; individuality
Available at various institutes of the ASCR
Z druhé strany Atlantiku. Witold Gombrowicz a jeho dialog s (polskou) kulturou
Pro literární dílo Witolda Gombrowicze je charakteristická tematicko-motivická soudržnost a myšlenková soustředěnost. Celým jeho dílem proniká linie sporu mezi tvůrčí osobností (tvůrčím „já“) a ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases