Možnosti elektronické edice
Kosák, Michal; Flaišman, Jiří
2015 - český Příspěvek se věnuje analýze specifik elektronické vědecké edice na rovině možností prezentace, koncepce uspořádání, metodologie a nástrojů ediční práce. Součástí příspěvku je tedy nejprve zhodnocení vztahu tradiční tištěné vědecké edice k edici elektronické, následuje rozbor problematiky elektronického zveřejnění textu, tj. zmapování jak teoretických, tak praktických přístupů k problematice elektronických, především náročněji koncipovaných, edic (databází, archivů, vědeckých edic) vzhledem k možnostem a limitům elektronického zveřejnění. Na rovině editologické jsou klasifikovány typy elektronických edic, posouzeny základní termíny z oblasti editologie: koncepty volby výchozího textu, kanonického textu, podoby textověkritického aparátu a komentářů. Dále se příspěvek věnuje možnostem počítačového zpracování pro potřeby speciálních textologických analýz. \nPříspěvek vychází ze zkušeností s přípravou a koncipováním elektronických edic: plnotextové databáze Česká elektronická knihovna, Kritické hybridní edice (Dílo Františka Gellnera /2014/) a elektronické edice Weinerova Rozcestí (2015). This article presents an analysis of the particular features of the digital scholarly edition with regard to the possibilities of presentation, the conception of its organization, methodology, and the tools of editorial work. The article therefore first assesses the relationship between the traditional printed scholarly edition and the digital edition. It then presents an analysis of the topic of the digital publication of a text, and charts out the theoretical and the practical approaches to digital editions, particularly more complicatedly conceived ones, such as databases, archives, and scholarly editions. It does so while bearing in mind the possibilities and limitations of digital publishing. Different types of digital editions are then classified from the perspective of the discipline of editing, and basic terms from the discipline are judged, including the concepts of the choice of urtext, the canonical text, the forms of critical apparatus, and commentary. The article then considers the possibilities of digital processing for the needs of special textual analyses. The article is based on actual experience with the planning and preparing of digital editions, for example, the full-text databases of the Česká elektronická knihovna (Czech digital library) and the Kritické hybridní edice (Critical scholarly editions) — namely, the works of František Gellner (2014) and an electronic edition (2015) of Richard Weiner’s Rozcestí (Crossroads, 1918). Klíčová slova: digital scholarly edition; Gellner, František; textology; digital edition; full-text databases Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Možnosti elektronické edice

Příspěvek se věnuje analýze specifik elektronické vědecké edice na rovině možností prezentace, koncepce uspořádání, metodologie a nástrojů ediční práce. Součástí příspěvku je tedy nejprve zhodnocení ...

Kosák, Michal; Flaišman, Jiří
Ústav pro českou literaturu, 2015

"Monstrskandál": aféra Kohout - Trefulka
Svobodová, Barbora
2015 - český Publikovaná verze konferenčního příspěvku se soustředí se na polemickou debatu nad ranými verši Pavla Kohouta, která se odehrála v polovině 50. let na stránkách měsíčníku Host do domu a dalších periodik. Pozornost byla věnovaná především okolnostem uveřejnění kritického článku Jana Trefulky a roli tehdejšího redaktora Ludvíka Kundery ve zmíněné kauze. Klíčová slova: Kundera, Ludvík; Trefulka, Jan; Host do domu; literary criticism; 50s 20th century; Kohout, Pavel; polemic Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. "Monstrskandál": aféra Kohout - Trefulka

Publikovaná verze konferenčního příspěvku se soustředí se na polemickou debatu nad ranými verši Pavla Kohouta, která se odehrála v polovině 50. let na stránkách měsíčníku Host do domu a dalších ...

Svobodová, Barbora
Ústav pro českou literaturu, 2015

Manipulace s pamětí: protižidovské perzekuce v jižních a západních Čechách v pozdním středověku
Soukup, Daniel
2015 - český Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Manipulace s pamětí: protižidovské perzekuce v jižních a západních Čechách v pozdním středověku

Soukup, Daniel
Ústav pro českou literaturu, 2015

Historické fikce a mystifikace v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 33. ročníku sympozia k problematice 19. století
Hrdina, Martin; Piorecká, Kateřina
2014 - český Sborník obsahuje texty konferenčních příspěvků, případně jejich rozšířené a upravené verze. Collection of studies. Klíčová slova: Czech culture; 19th century; hoax Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Historické fikce a mystifikace v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 33. ročníku sympozia k problematice 19. století

Sborník obsahuje texty konferenčních příspěvků, případně jejich rozšířené a upravené verze.

Hrdina, Martin; Piorecká, Kateřina
Ústav pro českou literaturu, 2014

Korespondence českých hudebníků s básníkem, překladatelem, novinářem a diplomatem Camillem Hoffmannem
Petrbok, Václav
2014 - český Příspěvek se zabývá zprostředkovatelskými aktivitami německojazyčného básníka a překladatele, kulturního atašé československého vyslanectví v Berlíně Camilla Hoffmanna (1878-1944) v oblasti hudební a literární kultury v 20. a počátku 30. let 20. století. Klíčová slova: Hoffmann, Camill; Czech music; cultural mediation; Czech country; Germany Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Korespondence českých hudebníků s básníkem, překladatelem, novinářem a diplomatem Camillem Hoffmannem

Příspěvek se zabývá zprostředkovatelskými aktivitami německojazyčného básníka a překladatele, kulturního atašé československého vyslanectví v Berlíně Camilla Hoffmanna (1878-1944) v oblasti hudební a ...

Petrbok, Václav
Ústav pro českou literaturu, 2014

Recepce Rukopisů v satiře a v humoru
Hemelíková, Blanka
2014 - český Česká humoristicko-satirická recepce zrcadlí kontroverze spjaté s Rukopisy, ale také je dokladem využití literárního materiálu památek k "čistému humoru". Komika nejprve napomahála obrozenecké demytizaci (zesměšněním "sakrálnosti" památek), poté se zapojila do bojů pro Rukopisy a proti nim. Zde nejprve namířila na zahraniční oponenty "autentičnosti" Rukopisů, poté na domácí oponenty. Krátce je zmíněna satirická lokální recepce evropského ossianismu, včetně anglické odezvy na Macphersonův podvrh. Czech manuscripts were importantly reflected in humour and satire, the key issues being the cult and myth connected with the manuscripts and controversies in the battles for or against authenticity of the manuscripts. The local echoes of the mainstream of European Ossianism is brought to mind, too. Klíčová slova: Czech literature; 19th century; forged manuscripts; humor; satire Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Recepce Rukopisů v satiře a v humoru

Česká humoristicko-satirická recepce zrcadlí kontroverze spjaté s Rukopisy, ale také je dokladem využití literárního materiálu památek k "čistému humoru". Komika nejprve napomahála obrozenecké ...

Hemelíková, Blanka
Ústav pro českou literaturu, 2014

Experiencialita: rozděluje, nebo spojuje popis a vyprávění?
Jedličková, Alice
2014 - český Příspěvek přehodnocuje – ve vědecké rozpravě z různých důvodů opakovaně odmítané – rozlišování mezi popisem a vyprávěním a uvádí argumenty v jeho prospěch, a to jednak ve snaze ukázat jeho užitečnost v analýzách literárních i jinými médii produkovaných narativů, jednak se záměrem připravit půdu pro další studie sborníku zaměřující se na ekfrázi a její aspekty, jako jsou temporalita, perspektivizace a její intermediální funkce. The paper revisits the – in the scholarly discourse for various reasons time and again rejected – differentiation between description and narration arguing in its favour, hoping to illuminate its usefulness in the analyses of both literary narratives and those produced by other media, as well as to pave the way for papers focusing on ekphrasis and its aspects such as temporality, perspectivization and intermedia functions. Klíčová slova: description; narration; experientiality; intermediality Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Experiencialita: rozděluje, nebo spojuje popis a vyprávění?

Příspěvek přehodnocuje – ve vědecké rozpravě z různých důvodů opakovaně odmítané – rozlišování mezi popisem a vyprávěním a uvádí argumenty v jeho prospěch, a to jednak ve snaze ukázat jeho užitečnost ...

Jedličková, Alice
Ústav pro českou literaturu, 2014

The chariot of Thespis
Hrbata, Zdeněk
2014 - anglický The analysis of the Gautier´s famous novel Captain Fracasse is governed by principles of historical poetics, i. e. by taking into account the presence of generic and discursive models or their elements distributed in the novel´s structure (like roman comique, theatricality, novel od adventure, journey topos). Klíčová slova: Gautier, Théophile; adventure; journey; description Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. The chariot of Thespis

The analysis of the Gautier´s famous novel Captain Fracasse is governed by principles of historical poetics, i. e. by taking into account the presence of generic and discursive models or their ...

Hrbata, Zdeněk
Ústav pro českou literaturu, 2014

Možnosti poezie
Zizler, Jiří
2014 - český Úvodní slovo ve sborníku textů z 11. ročníku literární soutěže Hořovice Václava Hraběte. Klíčová slova: Czech poetry; literary prizes Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Možnosti poezie

Úvodní slovo ve sborníku textů z 11. ročníku literární soutěže Hořovice Václava Hraběte.

Zizler, Jiří
Ústav pro českou literaturu, 2014

O popisu
Jedličková, Alice
2014 - český Na popis jako slohový úkol ve škole možná leckdo nevzpomíná rád. Přesto nejspíš nepopře, že jej často potřebujeme i v každodenních hovorech. Málokdo z nás si ovšem uvědomuje, jak vlastně běžně popisujeme a jak velkou roli při tom hrají okolnosti komunikace. Sondu do všednodenní řeči i námět k sebereflexi nabízí studie Jany Hoffmannové o „nepřítomném popisu“. Lingvistika je přitom jen jedním z oborů zastoupených v této publikaci: nad společným tématem se sešlo devět zástupců nejrůznějších disciplín a teorií: analytické filozofie a teorie fikcionality, lingvistiky a literární historie, teorie literatury a poetiky, dějin umění a teorie intermediality. Nad tím, do jaké míry lze přenášet zkušenost s komunikačním fungováním popisu do rozumění světu literárního díla, se z pozice teorie fikčních světů zamýšlí Petr Koťátko. Zatímco v jeho příspěvku ukázky z realistického románu ilustrují limity identifikační funkce popisu, Ivana Taranenková sleduje různé deskriptivní postupy jako příznak vývoje realistického psaní. Žádný čtenář patrně nepochybuje o tom, že vyprávění má vždy svého více či méně zřejmého vypravěče. Ovšem zda se popis může chlubit svým „deskriptorem“, je třeba se teprve přesvědčit: v české próze ověřuje Stanislava Fedrová. Podobně jako o tom, nakolik se dají popisné formy uplatnit jako nástroj poetiky: ať už historické (jak v interpretaci Gautierova Kapitána Fracasse ukazuje Zdeněk Hrbata), nebo intermediální (temporální principy básnické ekfráze zkoumá Emma Tornborgová). There are probably not many readers who would cherish their memories of writing a description at school… Nevertheless, hardly anyone would deny that we cannot do without descriptions in everyday face-to-face dialogues – though only a few of us may be able to reflect on the process of describing, and to judge to what extent it is influenced by the circumstances surrounding communication. The essay on “absent description” by Jana Hoffmannová provides an insight into everyday speech, as well as an opportunity for linguistic self-reflection. Linguistics is only one of the disciplines present in this volume: nine representatives of various fields of research and theories are brought together here to discuss the issue of description: analytic philosophy and fictionality theory, linguistics and literary history, art history and intermedia theory. Petr Koťátko discusses the relationship between the communicational functions of descriptions and their function in the structure of fictional worlds of literature. While he employs realist descriptions to illustrate the limits of their identificatory work, various descriptive modes provide a parameter for Ivana Taranenková to pursue the development of realist writing. Hardly any reader will doubt the fact that every fiction has its own more or less overt (or covert) narrator. Nevertheless, it remains to be proved whether there is a corresponding “descriptor” in descriptions: an attempt at doing so in the context of Czech fiction is made by Stanislava Fedrová. The possibilities of employing descriptive forms as a tool of poetics (be it the historical or the intermedia one) are put to the test by Zdeněk Hrbata (in his interpretation of the generic schemes underlying Gautier’s novel Le Capitaine Fracasse, and Emma Tornborg, who focuses on poetic ekphrasis. Klíčová slova: description; narratology; literary theory Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. O popisu

Na popis jako slohový úkol ve škole možná leckdo nevzpomíná rád. Přesto nejspíš nepopře, že jej často potřebujeme i v každodenních hovorech. Málokdo z nás si ovšem uvědomuje, jak vlastně běžně ...

Jedličková, Alice
Ústav pro českou literaturu, 2014