Národní úložiště šedé literatury

Posouzení subchronické toxicity směsí pesticidů na raky
HOVORKOVÁ, Anna
2024 - český Prometryn, řadící se do skupiny s-triazinů, byl značně využíván v případě ochrany produkce kukuřice před širokolistými plevely a travinami. Jeho používání bylo zakázáno EU v roce 2004. Chloridazon je pyridazonový herbicid využívaný pro ochranu produkce řepy a k hubení širokolistých plevelů. Jeho vlastnosti zvyšují potenciál přenosu tohoto pesticidu do vodního prostředí. Společně se svými metabolity je detekován v podzemních vodách na území ČR. Zákaz jeho používání v ČR je od roku 2020. Příhodné vlastnosti a dlouhodobé využívání těchto látek mohou zvyšovat riziko kontaminace necílových ekosystémů používanými pesticidy a jejich metabolity, které v tomto prostředí mohou vytvářet směsi a mít tak ještě rizikovější dopad na životní prostředí. Cílem této práce bylo posouzení subchronické toxicity vytvořené směsi pesticidů z koncentrací zmíněných pesticidů na raku signálním (Pacifastacus leniusculus) v porovnání s kontrolou a pesticidy testovanými samostatně. K získání výsledků byl využit subchronický test toxicity v délce trvání 20 dnů s následnou 10denní depurací. Kritéria hodnotící toxicitu směsi byly biochemický profil hemolymfy, míra oxidačního stresu a aktivita antioxidačních enzymů ze vzorků hepatopankreatu, svalu a žaber. Biochemický profil hemolymfy byl významněji ovlivněn u jedinců testovaných ve směsi pesticidů. U biomarkerů pozměněných v důsledku směsi bylo v některých případech pozorováno potlačení vlivu prometrynu ve směsi. Analýza antioxidačních biomarkerů neprokázala vyšší toxicitu směsi nad pesticidy testovanými samostatně. V případě antioxidantů byl větší vliv pozorován u prometrynu testovaného samostatně, kdy v některých případech jeho přítomnost ve směsi potlačila účinek chloridazonu v této směsi. Prometryn, belonging to the group of s-triazines, has been extensively used in the case of protection of maize production against broadleaf weeds and grasses. Its use was banned by the EU in 2004. Chloridazone is a pyridazone herbicide used to protect beet production and to control broadleaf weeds. Its properties increase the potential for the transfer of this pesticide to the aquatic environment. Together with its metabolites, it has been detected in groundwater in the Czech Republic. Its use in the Czech Republic has been banned since 2020. The adventitious properties and long-term use of these substances may increase the risk of contamination of non-target ecosystems by the pesticides used and their metabolites, which may form mixtures in this environment and thus have an even riskier impact on the environment. The aim of this work was to assess the subchronic toxicity of the pesticide mixture formed of the concentrations of these pesticides on the signal crayfish (Pacifastacus leniusculus) in comparison with the control and pesticides tested alone. A subchronic toxicity test of 20 days duration followed by 10 days depuration was used to obtain the results. The criteria evaluating the toxicity of the mixture were the biochemical profile of haemolymph, oxidative stress level and antioxidant enzyme activity from hepatopancreas, muscle and gill samples. The biochemical profile of haemolymph was significantly affected in individuals tested in the pesticide mixture. For biomarkers altered due to the mixture, suppression of the effect of prometryn in the mixture was observed in some cases. The analysis of antioxidant biomarkers did not show a higher toxicity of the mixture over the pesticides tested alone. In the case of antioxidants, a greater effect was observed for prometryn tested alone, where in some cases its presence in the mixture suppressed the effects of chloridazon in the mixture. Klíčová slova: prometryn; chloridazon; směs; biochemie; hemolymfa; antioxidanty; oxidační stres; prometryn; chloridazone; mixture; biochemistry; hemolymph; antioxidants; oxidative stress Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Posouzení subchronické toxicity směsí pesticidů na raky

Prometryn, řadící se do skupiny s-triazinů, byl značně využíván v případě ochrany produkce kukuřice před širokolistými plevely a travinami. Jeho používání bylo zakázáno EU v roce 2004. Chloridazon je ...

HOVORKOVÁ, Anna
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Specifika ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu nemoci
FRANTA, Ondřej Darek
2024 - český Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o onkologické pacienty v terminálním stadiu nemoci. Cíle bakalářské práce byly zaměřeny na zmapování specifik ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu, zmapování specifik v komunikaci s těmito pacienty a dále na zhodnocení náročnosti péče o onkologické pacienty v terminálním stadiu. Metodika a výzkumný soubor K dosažení výsledků bylo využito metody dotazování, a to pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na onkologických odděleních standardního typu a také na jednotce intenzivní péče. Výzkumný soubor tvořilo jedenáct sester. Zpracování dat probíhalo pomocí otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Analyzováním dat následně vznikly tři kategorie a osm podkategorií. Výsledky Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že sestry řadí mezi hlavní specifika ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu především adekvátní tlumení bolesti s cílem minimalizovat utrpení a co nejvíce zvýšit kvalitu života. Dále respektování pacientovy potřeby být v kontaktu s blízkými. Stran specifik komunikace bylo zjištěno, že sestry považují za stěžejní empatický přístup s nastavením lidské tváře a vyjádřením podpory v nelehkých chvílích. Dále důkladnou informovanost, kterou lze předcházet případným konfliktům či nedorozuměním. Mimo jiné bylo zjištěno, že sestry vnímají jako nejnáročnější bezmoc při umírání pacienta, který trpí. V tomto ohledu následně vyplývá, že sestry kladou důraz na oddělení pracovního a soukromého života, což lze považovat za preventivní opatření hrozícího syndromu vyhoření. Dle získaných informací sestry v paliativní péči naplňuje remise pacientova onemocnění nebo dopomoc při důstojném odchodu. Výsledky pro praxi Výsledky byly využity pro vytvoření scénáře simulační výuky pro studenty, a to v oblasti komunikace s onkologickými pacienty v terminálním stadiu nemoci. Bakalářská práce tak může poskytnout náhled na specifika péče o dané pacienty a přispět ke zvýšení povědomí o této problematice. Summary This bachelor diploma thesis deals with the issues of nursing care of oncology patients in the terminal phases of the disease. The goal of the thesis is to map specifics of nursing care of oncology patients in the terminal stage and specifics of communication with these patients. Furthermore, the goal of this thesis is to evaluate how demanding it is to nurse oncology patients in the terminal stage. Methodology and research group The results were achieved by the method of questioning via semi-structured dialogues with nurses working at standard oncology departments as well as at intensive care units. The research group consisted of eleven nurses. The data was processed via open coding by method of pen and paper. The analysis of the data subsequently created three categories and eight subcategories. Results The results of the research imply that according to the nurses the most important specific of nursing care of oncology patients in terminal stage is adequate usage of painkilling medication to minimize the suffering and improving the quality of life. The next important specific is the need of patient to be in touch with his or her close people. From the communicating point of view, the research concluded that the nurses consider empathy and friendly face as key elements. Expressing support in difficult times is also very important. The nurses perceive profound awareness as the next key element to avoid possible conflicts or misunderstanding. Among other things, the research declared that the most challenging part for the nurses is the feeling of being powerless while a suffering patient is dying. Therefore, the nurses emphasize the need to separate private and working life. This separation could be understood as a precaution against burnout syndrome that is threating. The acquired data demonstrates that the nurses working in palliative care feel fulfilled when the patient's disease is in remission or when they can assist dignified passing. Results for practice The results of the research were used to create script of simulative teaching for students in the field of communication with oncology patients in terminal stage of the disease.The hope is that this diploma thesis may provide insight into specifics of nursing care of the patients in question, and it may contribute to raise awareness of this field. Klíčová slova: Komunikace; onkologičtí pacienti; ošetřovatelská péče; paliativní péče; terminální stadium; Communication; oncology patients; nursing care; palliative care; terminal stage Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Specifika ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu nemoci

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o onkologické pacienty v terminálním stadiu nemoci. Cíle bakalářské práce byly zaměřeny na zmapování specifik ošetřovatelské ...

FRANTA, Ondřej Darek
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Age management v pobytových sociálních službách
NEDBALOVÁ, Aneta
2024 - český Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak je realizován age management v pobytových sociálních službách v okrese Jindřichův Hradec z pohledu řízení a vedení pobytových sociálních služeb. Prvním dílčím cílem bylo zjistit zkušenosti z pohledu řízení pobytových sociálních služeb s realizací age managementu. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, jaké postupy mají pobytové sociální služby v rámci age managementu. Třetím dílčím cílem bylo zjistit, zda a jakým způsobem pobytové sociální služby pracují s Work Ability Indexem. Výzkumná část byla realizována na základě kvalitativní výzkumné strategie. Využita byla metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Data byla zpracována pomocí otevřeného kódování a tematické analýzy. Informanti byli vybráni na základě totálního výběru přes instituce. Výzkumný soubor tvořil 7 informantů, kterými byli vedoucí pracovníci pobytových sociálních služeb. Výzkumem bylo zjištěno, že v pobytových sociálních službách jsou využívány pouze prvky age managementu, nikoli celý koncept. Vedoucí pracovníci mají zkušenosti jenom s určitými prvky a ukázalo se, že často o age managementu nejsou dostatečně informováni. V oslovených organizacích je však realizováno mnoho různých postupů, které jsou součástí age managementu, i když si vedoucí pracovníci nejsou vědomi toho, že se jedná právě o součásti age managementu. Nástroj Work Ability Index bohužel nevyužívá žádá z organizací. Tato diplomová práce může být přínosem pro studenty managementu sociálních služeb a vedoucí pracovníky pobytových sociálních služeb, kterým poskytuje inspiraci a náhled na využití prvků age managementu v pobytových sociálních službách. The aim of the diploma thesis was to find out how age management is implemented in residential social services in the district of Jindřichův Hradec from the point of view of management and control of residential social services. The first partial objective was to find out the experience from the point of view of the management of residential social services with the implementation of age management. The second partial objective was to find out what procedures residential social services have in the context of age management. The third partial objective was to find out whether and how do the residential social services work with the Work Ability Index. The research part was carried out on the basis of a qualitative research strategy. The method of questioning and the technique of semi-structured interview were used. The data were processed using open coding and thematic analysis. The informants were selected on the basis of a total selection through institutions. The research sample consisted of 7 informants, who were managers of residential social services. The research has found that only elements of age management are used in residential social services, not the whole concept. The managers have experience with only certain elements and it has been shown that they are often not sufficiently informed about age management. However, many different procedures are implemented in the addressed organizations that are a part of age management, even if the managers are not aware that these are parts of age management. Unfortunately, none of the organizations uses the Work Ability Index tool. This diploma thesis can be beneficial for students of social services management and managers of residential social services, to whom it provides inspiration and insight on the use of age management elements in residential social services. Klíčová slova: age management; pobytové sociální služby; management; věk; stárnutí populace; zaměstnanci; age management; residential social services; management; age; population ageing; staff Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Age management v pobytových sociálních službách

Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak je realizován age management v pobytových sociálních službách v okrese Jindřichův Hradec z pohledu řízení a vedení pobytových sociálních služeb. Prvním dílčím ...

NEDBALOVÁ, Aneta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Role sestry v péči o klienty se schizofrenními poruchami.
DOLEJŠÍ, Aneta
2024 - český Empirická část práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně vzniklá data byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka papír, kdy byla data rozdělena do pěti kategorií a osmnácti podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo celkem 10 informantů. Byly to sestry poskytující péči osobám se schizofrenními poruchami v zařízeních lůžkové akutní, následné, ale také ambulantní a komunitní psychiatrické péče. Praxe ve zdravotnictví u těchto informantů se pohybovala v rozmezí 2 až 30 let. Výzkumný soubor byl vybrán účelovou metodou. The empirical part of the thesis is processed by means of qualitative research with the technique of semi-structured interview. Subsequently, the data generated was processed using open coding, pencil paper method where the data was divided into five categories and eighteen sub-categories. The research population consisted of a total of 10 informants. They were nurses providing care to persons with schizophrenia disorders in inpatient acute, follow-up, as well as outpatient and community psychiatric care settings. The health care experience of these informants ranged from 2 to 30 years. The research population was selected by purposive sampling. Klíčová slova: Schizofrenie; všeobecná sestra; praktická sestra; ošetřovatelská péče; psychiatrická péče; komunitní péče; role sestry; Schizophrenia; general nurse; nurse practitioner; nursing care; psychiatric care; community care; role of the nurse Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Role sestry v péči o klienty se schizofrenními poruchami.

Empirická část práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně vzniklá data byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka papír, ...

DOLEJŠÍ, Aneta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Potřeby transplantovaných pacientů po znovu zařazení do dlouhodobého dialyzačního programu
DUŠKOVÁ, Denisa
2024 - český Úvod: V této bakalářské práce byly zkoumány potřeby transplantovaných pacientů znovu zařazených do dlouhodobého dialyzačního programu. Neuspokojené potřeby takových pacientů mohou vést ke zhoršení jejich zdravotního stavu. Je proto důležité vnímat pacientovy touhy a přání. Výsledky této problematiky tak mohou přispět k lepšímu pochopení potřeb pacienta nejen ze stran ošetřovatelského personálu, ale i pacientovy rodiny a jeho okolí. Cíl a výzkumné otázky: Hlavním cílem této práce bylo zjistit specifické potřeby těchto pacientů. Odpovědi byly hledány na otázky, jaké jsou specifické potřeby, jak se potřeby změnily před transplantací a po opětovném zařazení na dialýzu, jaké potřeby nejsou dostatečně uspokojeny a jaké jsou pro pacienty nejdůležitější. Metodika: Data byla získávána pomocí kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaného rozhovoru ve vybraném dialyzačním středisku v Jihočeském kraji. Údaje byly zpracovány metodou kódování pomocí statistického programu ATLAS.ti. Následně bylo identifikováno 5 kategorií s jejich podkategoriemi. Výsledky: Z výsledných dat bylo zjištěno, že pacienti nejvíce touží po potřebě spánku a odpočinku, být bez bolesti, po běžném životě a dostatečné podpoře od rodiny. I nedostatečné uspokojení v oblasti spánku nebrání ovšem pacientům vykonávat nějaký druh fyzické aktivity, který se pozitivně odráží i na psychické pohodě. Bylo také zaznamenáno, že nejdůležitější pro pacienty během dialýzy je klidný a nekomplikovaný průběh. Závěr: I přes výsledky tohoto výzkumu je nutné brát ohled na člověka jako individuální bytost, která se může od většiny ve svým potřebách lišit. Introduction: In this bachelor thesis, the needs of transplanted patients re-entering a long-term dialysis program were examined. The unsatisfied needs of such patients may lead to a deterioration in their health. It is therefore important to perceive the patient's desires and wishes. The issues addressed in this thesis can contribute to a better understanding of the patient´s needs not only by the nursing staff, but also by the patient's family and his surroundings. Objective and research questions: The main objective of this study was to identify the specific needs of these patients. Answers were sought to the questions such as what the specific needs are, how the needs changed before transplantation and after re-entering the dialysis, which needs are not met adequately, and which ones are the most important for the patients. Methods: The data were obtained through qualitative research in the form of a semi structured interview at a selected dialysis center in the South Bohemian Region. The data were processed by the coding method using the ATLAS.ti statistical program. Subsequently, 5 categories were identified with their subcategories. Results: From the resulting data it was found that patients most desire the need for sleep and rest, being pain-free, leading a normal life, and receiving sufficient support from family. However, inadequate satisfaction in the area of sleep does not prevent patients from engaging in a form of physical activity, which positively affects their mental well being. It was also noted that the most important aspect for patients during dialysis is a calm and uncomplicated process. Conclusion: Despite the results of this research, it is necessary to consider a person as an individual being whose needs may differ from the majority. Klíčová slova: potřeba; transplantace; dialýza; pacient; znovu zařazení; ošetřovatelství; need; transplantation; dialysis; patient; re-entering; nursing Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Potřeby transplantovaných pacientů po znovu zařazení do dlouhodobého dialyzačního programu

Úvod: V této bakalářské práce byly zkoumány potřeby transplantovaných pacientů znovu zařazených do dlouhodobého dialyzačního programu. Neuspokojené potřeby takových pacientů mohou vést ke zhoršení ...

DUŠKOVÁ, Denisa
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Možnosti působení sestry v primární prevenci chronického selhání ledvin
FIKAROVÁ, Anna
2024 - český Úvod: Chronické selhání ledvin (Chronic Kidney Disease - dále jako CKD) je nevyléčitelné onemocnění a celosvětově se vyskytuje stále častěji. Proto je prevence obzvláště důležitá. Sestra v primární péči se setkává s pacienty se zvýšeným rizikem pro vznik CKD a může přispět k jeho prevenci tím, že bude zvyšovat povědomí o tomto onemocnění a o způsobech, jak mu předcházet. Cíl práce: Hlavním cílem práce bylo zjistit vnímání sestry v působení při primární prevenci chronického selhání ledvin. Metodika: Výzkumná část byla realizována metodou kvalitativního šetření formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl tvořen 7 sestrami pracujícími v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Získané informace byly analyzovány s využitím otevřeného kódování pomocí kvalitativního statistického programu Atlas.ti. Vznikly tak dvě kategorie a čtyři podkategorie. Výsledky: Z výsledků vyplynulo, že sestry u praktických lékařů pro dospělé považují za jejich hlavní možnost v primární prevenci CKD edukaci pacientů, kterou uskutečňují ústními rozhovory a nabídnutím informačního letáku. Sestry informují pacienty především o dodržování zdravého životního stylu, režimových opatření, seznamují pacienty s daným onemocněním, jeho komplikacemi a kladou důraz na význam pravidelné účasti na preventivních prohlídkách. Sestry vnímají screeningové testy, umožňující identifikaci rizikových osob pro vznik CKD, jako důležitý prvek v primární prevenci CKD. Závěr: Primární prevenci CKD brání především nedostatečná znalost pacientů o tomto onemocnění, od které se odvíjí spolupráce pacienta. Pro zlepšení primární prevence by sestry uvítaly více času na pacienta a větší propagaci CKD. Introduction: Chronic Kidney Disease (CKD) is an incurable condition that is increasingly prevalent worldwide. Therefore, prevention is particularly important. Nurses in primary care encounter patients at increased risk for developing CKD and can contribute to its prevention by raising awareness about the disease and ways to prevent it. Objective: The main goal of the study was to determine the perception of nurses in the primary prevention of chronic kidney failure. Methods: The research part was conducted by qualitive research method in the form of semi-structured interviews. The research sample consisted of seven nurses working in a general practitioner's office for adults. The information gathered was analysed using open coding with the qualitative statistical program Atlas.ti, resulting in two categories and four subcategories. Results: The results indicated that nurses at general practitioners' offices for adults see their main opportunity in the primary prevention of CKD as educating patients, which they conduct through oral discussions and by offering informational leaflets. Nurses primarily inform patients about maintaining a healthy lifestyle, regimen measures, familiarising patients with the disease, its complications, and the importance of regular participation in preventive examinations. Nurses perceive screening tests, which allow for the identification of at-risk individuals for CKD, as an important element in primary prevention. Conclusion: The primary prevention of CKD is primarily hindered by patients' insufficient knowledge about the disease, from which patient cooperation is derived. To enhance the efficacy of primary prevention, nurses would benefit from increased time per patient and more comprehensive promotion of CKD. Klíčová slova: Chronické onemocnění ledvin; pacient; primární prevence; rizikové faktory; sestra; Chronic kidney disease; patient; primary prevention; nurse; risks factors Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Možnosti působení sestry v primární prevenci chronického selhání ledvin

Úvod: Chronické selhání ledvin (Chronic Kidney Disease - dále jako CKD) je nevyléčitelné onemocnění a celosvětově se vyskytuje stále častěji. Proto je prevence obzvláště důležitá. Sestra v primární ...

FIKAROVÁ, Anna
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Barcoding společenstva makrozoobentosu Křesánovského potoka
PEJCHAROVÁ, Eliška
2024 - český Molekulární genetické metody, mezi které se řadí i barcoding, jsou v posledních letech stále častěji a častěji využívány pro analýzu společenstev nejen makrozoobentosu. Morfologická determinace přesných druhů jepic, pošvatek či chrostíků v jejich larválním stádiu je náročná a vyžaduje množství času a znalostí. Analýza pomocí barcodingu může pomoci přesněji zařadit sporné druhy. Cílem této diplomové práce je pomocí metody barcodingu determinovat vybrané zástupce makrozoobentosu a ověřit morfologickou determinaci zástupců makrozoobentosu. Sledovanou lokalitou je Křesánovský potok v jižních Čechách. Z odebraných vzorků byla extrahována dna a s pomocí mitochondriálního genu CO1 a primerových párů LCO1490, HCO2198 a jgLOC1490 a jgHCO2198 byly vytvořeny sekvence které byly testovány v programu BLAST. Byly získány nejpodobnější sekvence z veřejně dostupných databází a následně byl jejich porovnáním určen přesný druh. Celkem bylo studováno 57 vzorků z nichž bylo morfologicky určeno 29 druhů (šest druhů pošvatek osm druhů jepic, sedm druhů chrostíků, tři zástupce brouků, čtyři druhy dvoukřídlých a jeden druh blešivce) a barcodingem 30 druhů (11 druhů jepic, osm druhů pošvatek, pět druhů chrostíků, dva druhy dvoukřídlých, tři druhy brouků a jeden druh blešivce). Morfologická determinace byla úspěšná v 63 % případů. U jepic byla úspěšnost 74 %, u pošvatek 67 %, u chrostíků 33 % a u dvoukřídlých 25 %. Zástupce blešivců byl morfologicky určen správně. Barcoding se jeví jako vhodná metoda pro studium makrozoobentosu a vynikající doplněk k morfologické analýze vzorků. Má však svá omezení a není vhodné jej uvažovat jako jedinou metodu při determinaci vzorků makrozoobentosu. Molecular genetic methods, including barcoding, have been increasingly utilized in recent years for the analysis of communities of macrozoobenthos and many other organisms. Morphological identification of precise species of mayflies, caddisflies, or stoneflies in their larval stage is demanding and requires a significant amount of time and expertise. Barcoding analysis can help to classify disputed species more accurately. The aim of this thesis is to use the barcoding method to determine selected representatives of macrozoobenthos and verify the morphological determination of macrozoobenthos representatives. The studied locality is Křesánovský Stream in southern Bohemia. DNA was extracted from the collected samples and using mitochondrial gene CO1 and primer pairs LCO1490, HCO2198, jgLOC1490, and jgHCO2198, sequences were created and tested in the BLAST program. The most similar sequences from publicly available databases were obtained, compared to sequences from this thesis and the exact species were subsequently determined. A total of 57 samples were studied, from which 29 species were morphologically identified (six species of mayflies, eight species of caddisflies, seven species of stoneflies, three representatives of beetles, four species of dipterans, and one specimen of Gammarus fossarum), and 30 species were identified through barcoding (11 species of mayflies, eight species of caddisflies, five species of stoneflies, two species of dipterans, three species of beetles, and one species of fleas). Morphological determination was successful in 63% of cases. The success rate was 74% for mayflies, 67% for caddisflies, 33% for stoneflies, and 25% for dipterans. The specimen of Gammarus fossarum was morphologically identified correctly. Barcoding appears to be a suitable method for studying macrozoobenthos and an excellent complement to morphological analysis of samples. However, it has its limitations, and it is not appropriate to consider it as the sole method for determining macrozoobenthos samples. Klíčová slova: Barcoding; makrozoobentos; CO1; sekvence; jepice; pošvatky; chrostíci; Křesánovský potok; Barcoding; macrozoobenthos; Křesánovský stream; stoneflies; mayflies; caddisflies; sequence Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Barcoding společenstva makrozoobentosu Křesánovského potoka

Molekulární genetické metody, mezi které se řadí i barcoding, jsou v posledních letech stále častěji a častěji využívány pro analýzu společenstev nejen makrozoobentosu. Morfologická determinace ...

PEJCHAROVÁ, Eliška
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Proces poskytování podpory prostřednictvím uceleného systému rehabilitace
ŠTURMOVÁ, Alena
2024 - český Cílem diplomové práce bylo analyzovat reálnou podobu a průběh procesu poskytování podpory dostupnými prostředky uceleného systému rehabilitace a její koordinaci v centru ARPIDA z pohledu rodičů uživatelů s důrazem na využití case managementu. V centru kladou důraz na spolupráci interprofesního týmu, přičemž rodiče jsou vnímáni jako partneři a přirozená součást týmu odborníků. Diplomová práce tak může sloužit jako podklad pro rozvoj a zlepšení stávajících služeb a jejich koordinace v centru ARPIDA. Pro diplomovou práci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořili rodiče uživatelů v různých životních etapách, kteří využívají služby v centru ARPIDA. Informanti byli zvoleni na doporučení pracovníků a vybráni dle zastoupení všech druhů služeb, které ARPIDA nabízí. Bylo uskutečněno 8 rozhovorů a výběr byl ukončen na základě saturace, kdy docházelo k opakování témat, názorů a rozhovory nepřinášely nové informace. Data byla zpracována pomocí Interpretativní fenomenologické analýzy (IPA), která podrobně zkoumá subjektivní zkušenosti informantů a vzniklo tak 13 hlavních témat, která se opírají o výzkumné otázky a cíl diplomové práce: vnímání uceleného systému rehabilitace, provázanost služeb, jaké služby v nabídce centra chybí, první kontakt s centrem, vnímání komunikace s pracovníky, na koho se mohou rodiče obrátit, spolupráce s klíčovým pracovníkem, podpora ze strany pracovníků a jejich spolupráce, jak rodiče vnímají roli v interprofesním týmu, interprofesní setkání s pracovníky, zapojení case managera a jaké jsou slabé a silné stránky procesu uceleného systému rehabilitace. Odpovědi na všechna tato témata mohou pomoci centru ARPIDA lépe porozumět tomu, jak rodiče uživatelů služeb vnímají komplexní koordinovanou péči v duchu uceleného systému rehabilitace. The aim of the thesis was to analyse the current form, process, and available means of providing support within a comprehensive rehabilitation system and its coordination with the broader ARPIDA centre, from the perspective of clients' parents and with an emphasis on the application of case management. The centre emphasises the cooperation of the cross-functional team, with parents perceived as partners and an organic part of the team of specialists. The thesis can thus serve as a basis for the development and improvement of existing services and their coordination in the ARPIDA centre. The qualitative research strategy, interviewing research method and semi-structured interview data collection technique were determined to be the most suitable for this particular thesis. The sample group consisted of clients' parents at different life stages who use services at the ARPIDA centre. The informants were selected based on the staff's recommendation and to form a representative group of all types of services provided by ARPIDA. Eight interviews were conducted and the selection was concluded on the bases of data saturation, where there was repetition of themes, opinions and the interviews did not bring new information. The data was processed using Interpretative Phenomenological Analysis (IPA), which explores the subjective experiences of informants in detail, resulting in 13 main themes that underpin the research questions and the aim of the thesis: Perceptions of the holistic rehabilitation system, the interconnectedness of services, which services are missing from the centre's offerings, first contact with the centre, perceptions of communication with staff, whom parents can contact, collaboration with key workers, support from staff and their collaboration, how parents perceive their role in the cross-functional team, interprofessional meetings with staff, case manager involvement, and what are the weaknesses and strengths of the holistic rehabilitation process. Answers to all of these themes can help the ARPIDA centre to better understand how clients' parents perceive comprehensive coordinated care in the spirit of a holistic system of rehabilitation. Klíčová slova: sociální práce; sociální služby; ucelený systém rehabilitace; osoby se zdravotním postižením; ARPIDA; social work; social services; comprehensive rehabilitation system; persons with disabilities; ARPIDA Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Proces poskytování podpory prostřednictvím uceleného systému rehabilitace

Cílem diplomové práce bylo analyzovat reálnou podobu a průběh procesu poskytování podpory dostupnými prostředky uceleného systému rehabilitace a její koordinaci v centru ARPIDA z pohledu rodičů ...

ŠTURMOVÁ, Alena
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Case management a sociální práce s osamělými rodiči
HRONOVÁ, Veronika
2024 - český Tato diplomová práce je zaměřená na case management a sociální práci s osamělými rodiči. Jejím cílem je zjistit využívání metody case management (popřípadě jejích prvků) při práci s osamělými rodiči. Pro získání odpovědí byly stanoveny následující výzkumné otázky: "Jakým způsobem je v praxi realizována metoda Case managementu v rámci služeb spolupracujících s osamělými rodiči?", "V čem je využívání této metody (popř. jejích prvků) v práci s osamělými rodiči přínosné?" a "Co brání využívání case managementu při práci s osamělými rodiči?" Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou neboli výzkumnou. Část teoretická definuje význam a historii rodiny, osamělého rodičovství, jeho potřeb i forem. Druhá část teorie je zaměřena na význam a obsah case managementu, jeho historii, rozdělení i využívání. Pro praktickou část byla v rámci kvalitativního výzkumu vybrána metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovorů bylo provedeno celkem 15 a byly uskutečněny se sociálními pracovníky organizací pracujících s rodinami, osamělými rodiči ve Středočeském kraji, event. přímo u pozice case managera v rámci České republiky. Závěrem lze shrnout výsledky výzkumu a na výzkumnou otázku "Jakým způsobem je v praxi realizována metoda Case managementu v rámci služeb spolupracujících s osamělými rodiči" lze na základě rozhovorů s komunikačními partnery odpovědět tak, že metoda case managementu není stále všeobecně známá a pracovní pozice case managera v rámci služeb pracujících s rodinami a osamělými rodiči není obvyklá. Ti pracovníci, kteří metodu znají, jí využívají nejčastěji při vyhodnocování a mapování situace klienta, při koordinaci podpory a při případových konferencích. Profit vidí pracovníci ale i na straně klienta, který může využívat individuální přístup a pomoc "ušitou na míru", má podle nich také možnost volby pomoci a podporuje se v převzetí zodpovědnosti za svůj život, čímž se mimo jiné omezuje vznik závislosti klienta na podpoře nebo pracovníkovi. K výzkumné Otázce 2-V čem je využívání této metody (popř. jejích prvků) v práci s osamělými rodiči přínosné? Z výpovědí pracovníků vyplývá, že Ti pracovníci, kteří jsou s metodu seznámeni, jí vnímají pro svou práci jako přínosnou, a to hned z několika důvodů. Jedním z hlavních důvodů je snížení zátěže rozhodování o postupu v řešení klientovy situace, neboť řešení situace se hledá za aktivního přispění klienta a spolupracujících organizací. S tím souvisí další přínos vnímaný komunikačními partnery a sice snížení rizika pochybení. Dalším přínosem je podle komunikačních partnerů navazování blízké spolupráce s podpůrnými institucemi v regionu a vytváření podpůrné sítě. Komunikační partneři vnímají jako bonus i pocit smysluplnější práce s větším a dlouhodobějším efektem na straně klienta. Z odpovědí komunikačních partnerů na Otázku 3 - Co brání využívání case managementu při práci s osamělými rodiči? vyplynulo, že rozšíření case managementu brání nedostatek času na individuální práci s klientem způsobený přemírou jiné práce a nedostatek poznatků a informací o možnostech využití a přínosech. This thesis focuses on case management and social work with single parents. Its aim is to describe the utilization of the case management method (or its elements) in working with single parents. To obtain answers, the following research questions were formulated: "How is the Case management method practically implemented within services collaborating with single parents?", "What are the benefits of using this method (or its elements) in working with single parents?", and "What barriers exist to the utilization of case management in working with single parents?" The thesis is divided into theoretical and practical, or research, parts. The theoretical part defines the significance and history of family, single parenthood, its needs, and forms. In the second part of the theory, I focus on the significance and content of case management, its history, classification, and utilization. For the practical part, the method of interviewing was selected as part of qualitative research, using a semi-structured interview technique. A total of 15 interviews were conducted with professionals from organizations working with families, single parents in the Central Bohemian Region, or directly in the position of a case manager within the Czech Republic. In conclusion, the results of the research can be summarized and the research question "How is the case management method implemented in practice within the services cooperating with single parents" can be answered based on interviews with communication partners in such a way that the case management method is still not widely known and the job position of a case manager it is not common in services working with families and single parents. Those workers who know the method use it most often when evaluating and mapping the client's situation, when coordinating support and during case conferences. The workers see profit, but also on the client's side, who can use an individual approach and "tailor-made" help, according to them, he also has the option of choosing help and is supported in taking responsibility for his life, which, among other things, limits the emergence of the client's dependence on support or worker. Regarding Research Question 2 - How is the use of this method (or its elements) beneficial in working with single parents? It follows from the statements of the workers that those workers who are familiar with the method perceive it as beneficial for their work, for several reasons. One of the main reasons is to reduce the burden of deciding on the procedure for solving the client's situation, since the solution to the situation is sought with the active contribution of the client and collaborating organizations. This is related to another benefit perceived by communication partners, namely the reduction of the risk of errors. Another benefit, according to communication partners, is the establishment of close cooperation with support institutions in the region and the creation of a support network. Communication partners also perceive the feeling of more meaningful work with a greater and longer-term effect on the client's side as a bonus. From the communication partners' answers to Question 3 - What prevents the use of case management when working with single parents? it turned out that the expansion of case management is hindered by a lack of time for individual work with the client caused by an excess of other work and a lack of knowledge and information about the possibilities of use and benefits. Klíčová slova: Rodina; neúplná rodina; osamělý rodič; sociální práce; case management; Family; single parent; social work; case management Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Case management a sociální práce s osamělými rodiči

Tato diplomová práce je zaměřená na case management a sociální práci s osamělými rodiči. Jejím cílem je zjistit využívání metody case management (popřípadě jejích prvků) při práci s osamělými rodiči. ...

HRONOVÁ, Veronika
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Individuální plánování v sociálně aktivizační službě pro rodiny s dětmi v ORP Milevsko jako funkční nástroj změny rodinné situace
MOULÍKOVÁ, Dita
2024 - český Diplomová práce se zaměřuje na individuální plánování v sociálních službách, speciálně pak v sociálně aktivizační službě pro rodiny s dětmi v ORP Milevsko. Cílem této diplomové práce je zjistit, jak napomáhá individuální plánování ke změně situace rodin v ORP Milevsko. Pro tuto práci stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jak hodnotí klienti sociálně aktivizační služby spolupráci se sociálním pracovníkem s použitím individuálního plánu?" a "Jak hodnotí sociální pracovník změnu situace rodiny po vyhodnocení individuálního plánu?" Diplomová práce je strukturována do teoretické a praktické části, přičemž teoretická část obsahuje popis procesu individuálního plánování, vysvětluje pojmy individuální plán, klíčový pracovník, obecnou rovinu sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi a poté konkrétně seznamuje se sociálně aktivizační službou pro rodiny s dětmi v ORP Milevsko jako vybrané oblasti. Ke zpracování praktické části byla využita metoda dotazování s technikou polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory se sociálními pracovníky byly provedeny celkem dva a s 12 klienty služby. Tyto oba výzkumné soubory byly vybrány metodou záměrného výběru. Výsledky praktické části byly vyhodnoceny prostřednictvím otevřeného kódování. Z výsledků z provedených rozhovorů vyplývá, že individuální plánování má pro rodiny v dané lokalitě přínos v rámci poskytování sociálních služeb a podpory. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako učební materiál pro studenty i instituce zaměřené na individuální plánování. Zároveň mohou nabídnout komplexní pohled na fungování procesu v menší komunitě a na specifické potřeby rodin v dané lokalitě. The master's thesis is focused on the individual planning in social services specifically in the social activation service for families with children in the ORP Milevsko. The aim of this master's thesis is to investigate how individual planning contributes to changing the situation of families in the ORP Milevsko. Two research questions were set for this thesis: "How do clients of the social activation service evaluate collaboration with a social worker using an individual plan?" and "How do social workers evaluate the change in the family situation after evaluating the individual plan?" The thesis is structured into theoretical and practical part, where the theoretical part describes the process of individual planning, explains concepts such as individual plan, key worker, the general level of social activation service for families with children, and then specifically introduces the social activation service for families with children in the ORP Milevsko as the selected area. The practical part was processed using the method of questioning with semi-structured interviews. Interviews with social workers were conducted in total of two, and with 12 service clients. Both research samples were selected by purposive sampling method. The results of the practical part were evaluated through open coding. The results from the conducted interviews indicate that individual planning is beneficial for families in the given locality in the context of providing social services and support. The results of the master's thesis can serve as educational material for students and institutions focused on individual planning. They can also offer a comprehensive view of the functioning of the process in a smaller community and the specific needs of families in the given locality. Klíčová slova: individuální plánování; klíčový pracovník; sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi; rodina; individual planning; key worker; social activation service for families with children; family Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Individuální plánování v sociálně aktivizační službě pro rodiny s dětmi v ORP Milevsko jako funkční nástroj změny rodinné situace

Diplomová práce se zaměřuje na individuální plánování v sociálních službách, speciálně pak v sociálně aktivizační službě pro rodiny s dětmi v ORP Milevsko. Cílem této diplomové práce je zjistit, jak ...

MOULÍKOVÁ, Dita
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024