Hlaváč černoústý v potravním řetězci našich vod
Všetičková, Lucie; Mikl, Libor; Adámek, Zdeněk; Vašek, Mojmír; Švecová, H.; Kolářová, J.; Jurajda, Pavel
2018 - český Klíčová slova: Neogobius melanostomus Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Hlaváč černoústý v potravním řetězci našich vod

Všetičková, Lucie; Mikl, Libor; Adámek, Zdeněk; Vašek, Mojmír; Švecová, H.; Kolářová, J.; Jurajda, Pavel
Ústav biologie obratlovců, 2018

Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka aneb vývoj rybničních ekosystémů od Šusty k hypertrofii
Vrba, Jaroslav; Benedová, Z.; Jezberová, Jitka; Matoušů, Anna; Musil, M.; Nedoma, Jiří; Pechar, L.; Potužák, J.; Řeháková, Klára; Šimek, Karel; Šorf, M.; Zemanová, J.
2018 - český Shallow manmade fishponds in south Bohemia were used for fish production for centuries, however, their ecosystems have changed dramatically due to excessive nutrient loading and fish stocking. Preliminary results of ten sampled fishponds suggested their hypertrophic status at present, while their plankton structure and dynamics reflected the actual size/age class of fish stock consisting predominantly of common carp. Planktivorous fish (both young carp and whitefish) remarkably reduced abundance, size, and species diversity of crustacean zooplankton, in particular large daphnids, whereas larger carp itself did not cause such a strong top-down effect. All other plankton components, i.e. phytoplankton, bacteria, protists, and rotifers showed rather high abundance and diversity, and suggested a reasonable impact of various microbial processes and interactions in the recent hypertrophic ecosystems. Klíčová slova: hypertrophic fishponds; nutrients; plankton; diversity; food webs Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka aneb vývoj rybničních ekosystémů od Šusty k hypertrofii

Shallow manmade fishponds in south Bohemia were used for fish production for centuries, however, their ecosystems have changed dramatically due to excessive nutrient loading and fish stocking. ...

Vrba, Jaroslav; Benedová, Z.; Jezberová, Jitka; Matoušů, Anna; Musil, M.; Nedoma, Jiří; Pechar, L.; Potužák, J.; Řeháková, Klára; Šimek, Karel; Šorf, M.; Zemanová, J.
Biologické centrum, 2018

Mezinárodní spolupráce na sbírkách Průhonické botanické zahrady
Caspers, Zuzana; Sekerka, Pavel; Macháčková, Markéta
2017 - český Průhonická botanická zahrada se účastní činností Středoevropské společnosti, spolupracuje s Presby Iris Memorial Gardens (USA), botanickými zahradami v Pekingu, Vilniusu a Wojslawicích. Overview of the international activities of Průhonice botanical garden. The garden participates in Middle European Iris Society and cooperates with Presby Iris Memorial Gardens (USA), has a partnership with botanical gardens in China, Lithuania and Poland. Klíčová slova: Iris, Paeonia, Hemerocallis; gene-pool collections; international cooperation; Průhonice botanical garden Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Mezinárodní spolupráce na sbírkách Průhonické botanické zahrady

Průhonická botanická zahrada se účastní činností Středoevropské společnosti, spolupracuje s Presby Iris Memorial Gardens (USA), botanickými zahradami v Pekingu, Vilniusu a Wojslawicích....

Caspers, Zuzana; Sekerka, Pavel; Macháčková, Markéta
Botanický ústav, 2017

Stanovení rtuti a methylrtuti ve specifických antarktických půdách z okolí uhynulých tuleňů
Zvěřina, O.; Kuta, J.; Coufalík, Pavel; Komárek, J.
2017 - český Tato práce se zabývá stanovením celkové rtuti a methylrtuti ve specifických antarktických půdách, vyskytujících se v okolí uhynulých tuleňů. This work is dealing with the determination of total mercury and methylmercury in specific Antarctic soils, which occur in the surroundings of seal carcasses. Klíčová slova: methylmercury; soil; Antarctica Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Stanovení rtuti a methylrtuti ve specifických antarktických půdách z okolí uhynulých tuleňů

Tato práce se zabývá stanovením celkové rtuti a methylrtuti ve specifických antarktických půdách, vyskytujících se v okolí uhynulých tuleňů....

Zvěřina, O.; Kuta, J.; Coufalík, Pavel; Komárek, J.
Ústav analytické chemie, 2017

Výskyt silných mrazů koncem měsíce dubna 2016 s ohledem na škody způsobené v ovocnářství
Zahradníček, Pavel; Rožnovský, J.; Štěpánek, Petr; Chuchma, F.
2017 - český Výskyty teplot vzduchu pod bodem mrazu na počátku a konci vegetace, tedy výskyty tzv. vegetačních mrazů, byly vždy v našich klimatických podmínkách nebezpečím. Zima 2015/2016 byla relativně teplá, podobně také počátek jara a též měsíc duben. Vysoké škody v sadech způsobilo prudké ochlazení od 25. do 30. dubna 2016, kdy se na naše území dostal velmi studený vzduch od severu. Minimální teploty v noci a ráno klesly pod bod mrazu. Příliv studeného vzduchu začal 19. 4. 2016, ale pod bodem mrazu byly jen přízemní teploty vzduchu. Ovšem v období 25. až 30. 4. 2016 poklesly pod 0°C i teploty vzduchu měřené ve 2 metrech. Na celém území ČR byla nejnižší naměřená minima pod bodem mrazu a nejčastěji se pohybovala mezi -2 až -4°C. Nejnižší minimální přízemní teploty vzduchu za dané období klesly pod -5°C na 85 % území ČR. Na Moravě byla přízemní minimální teplota vzduchu nižší než 0°C v pěti dnech, v Čechách každý den ze sledovaného období 25. až 30. 4. 2016. Je nutné zdůraznit, že v době květu ovocných stromů bez listů tvoří květy aktivní povrch. Vyzařováním jsou teploty květů často ještě nižší než naměřená minima přízemní teploty vzduchu. V tomto hodnocení není zahrnut vliv reliéfu, díky kterému dochází k výskytu mrazových kotlin. Air temperatures below 0°C, the so-called vegetation period frosts, have always been a problem in the climate conditions of the Czech Republic. The 2015/2016 winter as relatively mild, as well as the following beginning of spring and April. Major damages were caused by sudden rapid drop in air temperatures in the period between 25th and 30th April 2016, as a result of very cold air from the North. Air temperature began to fall on 19th April 2016, but only ground temperatures were below freezing point. Between 25th and 30th April, however, even air temperatures measured at 2m above the ground dropped below 0°C. All over the country, the minimum temperatures were below 0°C, usually between -2 and -4°C. The lowest minimum ground air temperatures were below -5°C at 85% of the area of the Czech Republic. In Moravia, the minimum ground air temperature was below 0°C on five days, in Bohemia it was every day in the period between 25th and 30th April 2016. It should be emphasized that during the flowering time of fruit trees without leaves, the flowers form an active surface. Due to radiation the flower temperature is often even lower than the measured ground air temperature minimum. This analysis does not include the effects of terrain, which determines positions of frost basins. Klíčová slova: vegetation period frost; minimum ground air temperature; April 2016; fruit farming Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Výskyt silných mrazů koncem měsíce dubna 2016 s ohledem na škody způsobené v ovocnářství

Výskyty teplot vzduchu pod bodem mrazu na počátku a konci vegetace, tedy výskyty tzv. vegetačních mrazů, byly vždy v našich klimatických podmínkách nebezpečím. Zima 2015/2016 byla relativně teplá, ...

Zahradníček, Pavel; Rožnovský, J.; Štěpánek, Petr; Chuchma, F.
Ústav výzkumu globální změny , 2017

Využití modelů Euro-CORDEX pro predikci sucha s ohledem na holomrazy a srážkový deficit v chladném období roku
Potopová, V.; Štěpánek, Petr; Zahradníček, Pavel; Farda, Aleš; Türkot, L.; Hiřmanová, D.
2017 - český Příspěvek se zaměřuje na analýzu změny v rozložení četnosti, délky trvání a závažnosti sucha v různých časových měřítkách pro historické i budoucí běhy regionálních klimatických modelů v rámci aktivity Euro-CORDEX. Analýzy jsou založené na experimentech se scénáři vývoje skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5 v budoucích obdobích 2041 - 2070 a 2071 - 2100 včetně porovnání s referenčním obdobím 1981 - 2010. Pro kvantifikaci sucha byl z řady různých charakteristik zvolen standardizovaný srážkový evapotranspirační index (SPEI) a standardizovaný srážkový index (SPI) v pěti časových intervalech – 1, 3, 6, 12 a 24 měsíců. Odhady budoucích projekcí sucha dle SPI, mají tendenci podceňovat rizika sucha, zatímco riziko závažnosti sucha dle SPEI se zvyšuje do konce tohoto století, i přes mírný nárůst srážek. This paper focuses on the analysis of changes in the distribution of frequency, duration and magnitude of drought for various time scales for two future time periods, 2041 - 2070 and 2071 - 2100 and compared to the reference period 1981 - 2010 under the two Representative Concentration scenarios RCP4.5 and RCP8.5. Dry events are calculated and analysed according to the classification of the standardized precipitation evapotranspiration index (SPEI) and the standardized precipitation index (SPI). Estimates of future drought projections based on the SPI tend to underestimate risk, while risk of the SPEI drought magnitude increases by the end of the century, even if precipitation increases moderately. Klíčová slova: regional climate models; SPEI; SPI; RCP4.5; RCP8.5 Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Využití modelů Euro-CORDEX pro predikci sucha s ohledem na holomrazy a srážkový deficit v chladném období roku

Příspěvek se zaměřuje na analýzu změny v rozložení četnosti, délky trvání a závažnosti sucha v různých časových měřítkách pro historické i budoucí běhy regionálních klimatických modelů v rámci ...

Potopová, V.; Štěpánek, Petr; Zahradníček, Pavel; Farda, Aleš; Türkot, L.; Hiřmanová, D.
Ústav výzkumu globální změny , 2017

Stanovení a změna tuhosti jednotlivých zim za období 1961-2015
Zahradníček, Pavel; Rožnovský, J.; Brzezina, J.; Štěpánek, Petr; Farda, Aleš; Chuchma, F.; Potopová, V.
2017 - český Hodnoty minimálních teplot vzduchu v chladném období, ale zvláště v zimě mají často velmi negativní dopady na celý soubor našich aktivit. Je mnoho dokladů z předcházejících let, kdy prudké ochlazení způsobilo škody na technice, zastavilo dopravu apod. Každou zimní sezónu či chladný půlrok lze ohodnotit podle několika parametrů. Pro tento článek byly vybrány tři klimatické charakteristiky. První je základní, a to průměrná teplota vzduchu. Dále byla použita suma efektivních teplot vzduchu pod 0°C a -5°C. Poslední charakteristikou, která určuje extremitu daného roku, je absolutní minimální teplota vzduchu. U všech parametrů byla provedena časoprostorová analýza. K největší statisticky významné změně dochází u průměrné teploty vzduchu, kdy od roku 1961 dochází k postupnému oteplování. Velký vliv na teploty vzduchu v zimních měsících má kontinentalita podnebí, kdy v Čechách se otepluje rychleji než na Moravě a zároveň na západním okraji republiky jsou nejnižší absolutní minimální teploty vzduchu. Při víceparametrické analýze klimatických charakteristik vyšel jako rok s nejchladnější zimou a chladným půlrokem rok 1963. Naopak nejméně drsná zima byla v roce 2007. Podle klimatologických modelů lze očekávat zimy do roku 2100 v průměru teplejší o 2,4 °C až 4,9 °C, což by znamenalo výraznou změnu dosavadních zimních podmínek. Values of the minimum air temperatures during cold periods, especially winter, have often negative impacts on a wide range of human activities. In the past there have been many cases when rapid decrease in air temperature caused damages to machines, halted traffic etc. Every winter or cold half-year can be assessed using several parameters. In this article, three climatological characteristics were used. First was the average air temperature. Second was the sum of effective air temperatures below 0°C and -5°C. Last characteristic, which determines the extremity of that particular period, is the absolute minimum air temperature. Space-time analysis was performed for all the three characteristics. Statistically, the most significant change was found in case of the average air temperature – there is a gradual warming since 1961. Air temperatures during winter are to a large extent affected by the continentality of the climate. In Bohemia, the warming is faster than in Moravia and the western part of the country has the lowest absolute minimum air temperatures. Using multiparametric analysis of climatological characteristics it was found that the coldest winter and coldest half-year from the analyzed years was in 1963. In contrast, mildest winter was in 2007. Current climatological models predict that winter temperatures by the end of 21st century will be higher by 2.4°C to 4.9°C, which would mean a significant change in the current winter conditions.\n Klíčová slova: winter severity; EURO-CORDEX; absolute minimum; effective temperature; winter climate Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Stanovení a změna tuhosti jednotlivých zim za období 1961-2015

Hodnoty minimálních teplot vzduchu v chladném období, ale zvláště v zimě mají často velmi negativní dopady na celý soubor našich aktivit. Je mnoho dokladů z předcházejících let, kdy prudké ochlazení ...

Zahradníček, Pavel; Rožnovský, J.; Brzezina, J.; Štěpánek, Petr; Farda, Aleš; Chuchma, F.; Potopová, V.
Ústav výzkumu globální změny , 2017

Mrazové indexy v chladném půlroce na území České republiky
Zahradníček, Pavel; Rožnovský, J.; Brzezina, J.; Štěpánek, Petr; Farda, Aleš; Chuchma, F.; Potopová, V.
2017 - český Největší škody vyvolávají poklesy minimální teploty vzduchu na mimořádně nízké hodnoty. V současné změně klimatu se projevuje růst teplot vzduchu i v zimě, ale tento fakt se nemusí zcela odrážet v poklesu výskytu velice nízkých teplot vzduchu. Vyjádřit jednoduchou charakteristikou průběh teplot vzduchu v chladném období v celé jejich šíři není jednoduché. Meteorology a klimatology jsou využívány různé charakteristiky, které můžeme označit jako mrazové indexy. Cílem tohoto zpracování je analyzovat časoprostorovou změnu standardních mrazových indexů, jako je počet mrazových, ledových a arktických dnů. Jelikož tyto indexy nemusí vždy zcela vyjadřovat reakci přírody na teplotní limit, byly dále zkoumány počty dnů s minimální teplotou vzduchu pod -3, -5, -7, -10, -15 , -20 a -25°C. V posledních 15 letech (2001-2015) byl zaznamenán pokles těchto mrazových indexů oproti normálu 1961-1990, ale ne vždy jde o statisticky významný trend. Ten byl nalezen hlavně u počtu dnů s vyšší teplotní hranicí (mrazový, ledový den a minimální teplota vzduchu nad -3 až -10°C). Naopak dnů s extrémně nízkými teplotami je za rok pouze velmi málo (nebo se objevují jednou za několik let), takže zde hraje dominantní roli spíše variabilita. Součásti článku je i analýza možného vývoje do budoucnosti na základě nejnovější klimatických modelů. The dynamics of air temperatures during cold half-year to a large extent affect all human activities. Most significant damages are caused by minimum air temperatures dropping to very low values. Due to the current ongoing climate change, air temperatures in winter in general are increasing, however, this does not necessarily mean the frequency of these very low temperatures decreases. It is not easy to express the course of air temperatures during cold periods using some simple characteristic. Meteorologists and climatologists use various characteristics, which can be referred to as frost indexes. These include the number of frost, ice or arctic days. Since these indexes not always perfectly reflect reaction of the nature to a particular temperature threshold, the analysis also included number of days with minimum air temperature below -3, -5, -7, -10, -15, -20 and -25°C. In the last 15 years (2001-2015), there has been a decrease in the frost indexes in comparison to the normal period 1961-1990, this trend however, is not always statistically significant. Significant changes were found in particular in case of the number of days with a higher temperature threshold (frost, ice days and minimum air temperature above -3 to -10°C). In contrast, days with extremely low temperatures are relatively rare (sometimes only observed once in several years), so the dominant factor here is rather variability. The paper also includes an analysis of possible future development based on the most recent climatological models. Klíčová slova: frost; typical days; trend; EURO-CORDEX; climate change Plné texty jsou dostupné na vyžádání prostřednictvím repozitáře Akademie věd. Mrazové indexy v chladném půlroce na území České republiky

Největší škody vyvolávají poklesy minimální teploty vzduchu na mimořádně nízké hodnoty. V současné změně klimatu se projevuje růst teplot vzduchu i v zimě, ale tento fakt se nemusí zcela odrážet v ...

Zahradníček, Pavel; Rožnovský, J.; Brzezina, J.; Štěpánek, Petr; Farda, Aleš; Chuchma, F.; Potopová, V.
Ústav výzkumu globální změny , 2017

Voda v krajině a revitalizace
Petřík, Petr; Salzmann, K.; Hejzlar, Josef; Pithart, D.; Fanta, J.
2017 - český Klimatické změny vidíme jako příležitost pro diskuzi, která by se neomezovala pouze na technická řešení, ale vzala by vážně i potenciál ekosystémů a přirozených procesů, které v naší krajině probíhaly po tisíciletí a které jsme drasticky zredukovali. Platforma pro krajinu (www.nasekrajina.eu) vytváří prostor pro takovou diskuzi. How to return water to the landscape and keep it there? One of the strategic objectives and priorities of water protection should be the revitalization of the river and valley network, accompanied by a change of the approach to river network management. Klíčová slova: EU Water Directive; European Landscape Convention; Natura 2000 Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Voda v krajině a revitalizace

Klimatické změny vidíme jako příležitost pro diskuzi, která by se neomezovala pouze na technická řešení, ale vzala by vážně i potenciál ekosystémů a přirozených procesů, které v naší krajině probíhaly ...

Petřík, Petr; Salzmann, K.; Hejzlar, Josef; Pithart, D.; Fanta, J.
Botanický ústav, 2017

Využití dat z ceilometru při intepretaci vývoje koncentrací látek v ovzduší během dne
Komínková, Kateřina; Holoubek, Ivan
2017 - český Pro interpretaci naměřených koncentrací látek znečišťujících atmosféru je jedním z klíčových parametrů výška mezní vrstvy atmosféry a její vývoj během dne. Planetární mezní vrstva (angl. Planetary Boundary Layer - PBL) atmosféry je široký pojem, který v sobě zahrnuje různé stavy dynamiky proudění vzduchu v části troposféry nejblíže při zemském povrchu (0 – 2 km nad povrchem), jehož bezprostřední vliv se v této oblasti projevuje. Během dne dochází v PBL ke změnám proudění. Pro měření koncentrací látek v ovzduší je velmi podstatný především vývoj (konvektivní) směšovací vrstvy (angl. Mixing Layer - ML) ve světelné části dne. Existuje řada nepřímých technik umožňujících stanovení vývoje výšky PBL, jednou z metod ednoduchou na provoz je stanovení výšky PBL na základě dat z ceilometru. Získaná data jsou ale poměrně náročná pro interpretaci. Při měření v terénu navíc nastává poměrně hodně případů, kdy hodnoty výšky PBL není možné neboť měření ceilometrem je rušeno. For the interpretation of air pollutants concentrations, the one of the key parameter is the atmospheric boundary layer (ABL) evolution during a day and night. The ABL is a broad concept that includes different states of airflow dynamics in the part of troposphere closest to the Earth's surface (0-2 km above the surface), which has an effect in this area. A lot of air flow changes occur in the ABL during the day. For the measurement of substances concentrations in the air the development of mixing layer (ML) in the light part of the day is very important. A lot of ground remote sensing methods was developed for determination of ABL height during the day, one of them which can be very simply operated is to use data from ceilometer. However, the obtained outputs cannot be directly interpreted. In addition, in the case of the terrain measurements a lot of cases when ABL height values cannot be determined because the ceilometer measurement is disturbed can occur.\n\n Klíčová slova: ceilometr; atmospheric boundary layer; mixing layer height concentration gradient; tropospheric ozone Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Využití dat z ceilometru při intepretaci vývoje koncentrací látek v ovzduší během dne

Pro interpretaci naměřených koncentrací látek znečišťujících atmosféru je jedním z klíčových parametrů výška mezní vrstvy atmosféry a její vývoj během dne. Planetární mezní vrstva (angl. Planetary ...

Komínková, Kateřina; Holoubek, Ivan
Ústav výzkumu globální změny , 2017