Národní úložiště šedé literatury

Screening sarkopenie u hospitalizovaných pacientů na standardním oddělení nemocnice
VÁCLAVÍKOVÁ, Monika
2024 - český Tato diplomová práce je zaměřená na zmapování znalostí sester v oblasti sarkopenie a popsání současného stavu využívání screeningových nástrojů pro její identifikaci v praxi. Na základě stanovených cílů byly definovány dvě výzkumné otázky, které zní: "Jaké znalosti mají sestry v oblasti sarkopenie?" a "Jaké screeningové metody sestry využívají?" Dále byly stanoveny dvě hypotézy zaměřené na znalosti sester. H1: Znalosti sester v oblasti sarkopenie se liší v souvislosti s oddělením, na kterém pracují. H2: Znalosti sester v oblasti sarkopenie se liší v souvislosti s délkou jejich praxe. V průběhu analýzy dat byly formulovány další hypotézy, které umožnily lepší porozumění zkoumané problematice. Empirická část práce kombinovala smíšenou výzkumnou strategii s využitím polostrukturovaných rozhovorů a nestandardizovaných dotazníků. Kvalitativního šetření se účastnilo pět sester a jedna lékařka. Do kvantitativního výzkumu se zapojilo 179 sester z různých oddělení. Výsledky ukázaly nedostatečné znalosti sester o sarkopenii, což potvrdilo kvalitativní i kvantitativní šetření. Také jsme zjistili minimální využití hodnoticích nástrojů sarkopenie v praxi. Výsledky šetření statisticky potvrdily vztah mezi znalostmi sester a jejich postojem k hodnoticím nástrojům, mezi délkou praxe sester a preferencí klinického pozorování místo hodnoticích nástrojů a rozdíl mezi postojem sester v souvislosti s typem oddělení. Dále byl nalezen vztah mezi věkem respondentů a reakcí na výsledky hodnoticích nástrojů. Zastoupení používaných hodnoticích nástrojů bylo na všech odděleních stejné. Výsledky výzkumného šetření odhalily slabé stránky ve znalostech sester a nedostatečné využití screeningových metod sarkopenie v praxi. Na základě výsledků výzkumu je zřejmé, že je zapotřebí zlepšit znalosti sester v oblasti sarkopenie, zejména na odděleních s vysokým výskytem pacientů trpících touto chorobou. Je také důležité školit zdravotníky a zajistit, aby screeningové metody byly aktivně zavedeny do praxe. This thesis aims to map nurses' knowledge of sarcopenia and describe the current utilization of screening tools for its identification in practice. Two research questions were formulated: "What knowledge do nurses possess regarding sarcopenia?" and "What screening methods do nurses employ?" Furthermore, two hypotheses were formulated: H1: Nurses' knowledge in the field of sarcopenia varies depending on the department they work in. H2: Nurses' knowledge in the field of sarcopenia varies depending on the length of their practice. Additional hypotheses were formulated during the data analysis, allowing for a better understanding of the research issue. The empirical part of the thesis combined a mixed research strategy using semi- structured interviews and non-standardized questionnaires. Five nurses and one physician participated in the qualitative survey, while 179 nurses from various departments were involved in the quantitative research. The results showed insufficient knowledge of nurses about sarcopenia, which was confirmed in both qualitative and quantitative surveys. Minimal utilization of sarcopenia assessment tools in practice was also identified. Statistical analysis confirmed relationships between nurses' knowledge and their attitudes toward assessment tools, as well as between length of practice and preference for clinical observation over assessment tools. Age of respondents was found to correlate with reactions to assessment tool results. Representation of assessment tools used was consistent across all departments. The research survey results revealed weaknesses in nurses' knowledge and insufficient utilization of sarcopenia screening methods in practice. Based on the research findings, it is evident that improving nurses' knowledge in the field of sarcopenia, especially in departments with a high prevalence of patients suffering from this condition, is necessary. It is also important to train healthcare professionals and ensure that screening methods are actively implemented in practice. Klíčová slova: screening; sarkopenie. ošetřovatelství; sestra; hospitalizace; pacient; standardní oddělení; screening; sarcopenia; nursing care; nurse; hospitalization; patient; standard ward Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Screening sarkopenie u hospitalizovaných pacientů na standardním oddělení nemocnice

Tato diplomová práce je zaměřená na zmapování znalostí sester v oblasti sarkopenie a popsání současného stavu využívání screeningových nástrojů pro její identifikaci v praxi. Na základě stanovených ...

VÁCLAVÍKOVÁ, Monika
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Uvědomění, znalosti a dovednosti potřebné k poskytování kulturně kompetentní péče
NOVOTNÁ, Štěpánka
2024 - český Úvod: Migrace obyvatel je v současné době stále aktuální. Sestry pracující u praktických lékařů by se měly celoživotně vzdělávat v oblasti kulturní kompetence. Každá sestra by měla mít kulturní znalosti, postoje a dovednosti, aby mohla ošetřovat různé minority. Cílem diplomové práce bylo zjistit úroveň kulturních kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků pracujících u praktických lékařů. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo pomocí kvantitativní metody v ordinacích praktického lékaře, která byla součástí výzkumného grantového projektu GAJU číslo 046/2021/S. Výzkum probíhal od května do listopadu 2022. Byly osloveny sestry ze tří krajů. Výsledky byly zjišťovány pomocí anonymního dotazníku, který se skládal z nestandardizované a standardizované části. Obsahoval celkem 79 otázek. Dotazník zjišťoval, jaké mají sestry kulturní znalosti, citlivost, dovednosti a zda si toto všechno uvědomují. Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 120 respondenty. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že sestry v ordinacích praktického lékaře poskytují kulturně kompetentní péči. Byly odhaleny nedostatky práce sester, kterými jsou komunikační bariéra a tlumočnický vztah s daným zařízením. Sestry mají kulturní znalosti, kulturní dovednosti a jsou kulturně citlivé. Uvědomují si, že kulturní kompetence jsou neustálým procesem a měly by se i nadále v této oblasti kontinuálně vzdělávat. Bylo zjištěno, že nemají negativní postoje vůči pacientům z jiných kultur. Závěr: Diplomová práce poskytuje komplexní pohled na multikulturní ošetřovatelství v ordinacích praktických lékařů. Na základě výsledků diplomové práce bude vytvořen článek do časopisu, který bude přínosný pro nelékařský zdravotnický personál i laickou veřejnost. Introduction: Population migration is still a topical issue today. Nurses working in general practitioners surgeries should receive lifelong training in cultural competence. Every nurse should have cultural knowledge, attitudes and skills to be able to treat different minorities. The aim of this thesis is to determine the level of cultural competence of non-medical health care workers working in general practitioners surgeries. Methodology: The research investigation was conducted using a quantitative method in general practitioner's offices as part of a GAJU research grant project number 046/2021/S. The research was being conducted from May to November 2022. Nurses from three regions were contacted. The results were collected using an anonymous questionnaire, which consisted of a non-standardized and a standardized part. It contained a total of 79 questions. The questionnaire looked into the nurses cultural knowledge, sensitivity, skills and whether they were aware of all these. Results: The research group consisted of 120 respondents. From the research results, it is clear that nurses in general practitioners surgeries provide culturally competent care. Some flaws concerning nurses work were revealed, which are communication barrier and the interpretation relationship with the set institution. Nurses have cultural knowledge, cultural skills and are culturally sensitive. They realize that cultural competence is an ongoing process and they should be educated continually in this area. It was noted that they do not have negative attitudes towards patients from other cultures. Conclusion: This thesis provides a comprehensive view of multicultural nursing in general practitioners surgeries. Based on the results of the thesis, a journal article will be written that will be beneficial to non-medical health care personnel and also the general public. Klíčová slova: Diversita; kulturní kompetence; model; multikulturní ošetřovatelství; praktický lékař; sestra; Diversity; cultural competence; model; multicultural nursing; general practitioner; nurse Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Uvědomění, znalosti a dovednosti potřebné k poskytování kulturně kompetentní péče

Úvod: Migrace obyvatel je v současné době stále aktuální. Sestry pracující u praktických lékařů by se měly celoživotně vzdělávat v oblasti kulturní kompetence. Každá sestra by měla mít kulturní ...

NOVOTNÁ, Štěpánka
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Management hojení chronických ran u pacientů po chirurgickém zákroku
ŠKORNIČKA, Matěj
2024 - český Teoretická část diplomové práce předkládá definici pojmu chronická rána a její specifikaci po chirurgickém zákroku. Druhá část je zaměřena na faktory, které podporují její vznik a hojení. Třetí část představuje aspekty spojené s interakcí s pacientem a managementem hojení chronických ran. Dále se zde objevují inovace v hojení chronických ran. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké používají sestry hodnotící metody na posouzení ran a zmapovat, jak samotnou péči o pacienta s chronickou ranou po chirurgickém zákroku realizují. Snahou bylo zjistit maximum aspektů a následně získat odpovědi na výzkumné otázky. Empirická část je zpracována kvalitativním výzkumným šetřením technikou polostrukturovaného rozhovoru a nezúčastněného pozorování na chirurgických odděleních. Rozhovor poskytlo 11 informantů z různých krajů a různých oddělení a dále bylo učiněno 6 pozorování. Výsledky přinesly zjištění, že jednou z nevýznamnějších využívaných metod jsou jejich smysly, hodnotící pomůcky nebo škály a fotodokumentace. Sestry rády tyto metody využívají. Edukace a profesionální asertivní komunikace je podle sester nedílnou součástí procesu při hojení rány. Podpůrnými metodami v léčbě rány je pravidelný debriedment a využití nynějších metod, jež zahrnují vlhké hojení a podtlakové metody. Z výsledků lze usoudit, že sestry rády používají nové metody a techniky, ovšem vše záleží na ordinaci ošetřujícího lékaře. Důležitým aspektem, který sestry zmiňují, je spolupráce mezi zdravotnickými obory. The theoretical part of the thesis presents the definition of the term chronic wound and its specification after surgery. The second part is focused on the factors that support its formation and healing. The third section presents aspects related to patient interaction and management of chronic wound healing. In addition, there are innovations in the healing of chronic wounds. The aim of the diploma thesis was to find out what assessment methods nurses use to assess wounds and map how they implement the care of a patient with a chronic wound after surgery. The effort was to find out the maximum aspects and then get answers to the research questions. The empirical part is processed by qualitative research using the technique of semi-structured interviews and non-participant observation in surgical departments. The interview was given by 11 informants from different regions and different departments, and 6 observations were also made. The results revealed that one of the most important methods used is their senses, evaluation tools or scales and photo documentation. Nurses like to use these methods. According to the nurses, education and professional assertive communication is an integral part of the wound healing process. Supporting methods in the treatment of the wound are regular debridement and the use of current methods, which include moist healing and negative pressure methods. From the results, it can be concluded that nurses like to use new methods and techniques, but everything depends on the doctor's office. An important aspect that the nurses mention is the cooperation between health professions. Klíčová slova: management; hojení ran; chronická rána; chirurgický zákrok; moderní metody; management; wound healing; chronic wound; surgery; modern methods Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Management hojení chronických ran u pacientů po chirurgickém zákroku

Teoretická část diplomové práce předkládá definici pojmu chronická rána a její specifikaci po chirurgickém zákroku. Druhá část je zaměřena na faktory, které podporují její vznik a hojení. Třetí část ...

ŠKORNIČKA, Matěj
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Terapeutická komunikace v práci sestry
VLKOVÁ, Blanka
2024 - český Teoretická východiska: Tato diplomová práce popisuje terapeutickou komunikaci v praxi a s ní spojené důležité prvky. Dále popisuje nejčastější a jednotlivé techniky terapeutické komunikace a je nastíněna problematika bariér v terapeutické komunikaci. Cíle práce: Diplomová práce si klade dva cíle: ZMAPOVAT UPLATŇOVÁNÍ TERAPEUTICKÉ KOMUNIKACE V KLINICKÉ PRAXI Z POHLEDU SESTER a ZMAPOVAT BARIÉRY PŘI UPLATŇOVÁNÍ TERAPEUTICKÉ KOMUNIKACE S PACIENTEM Z POHLEDU SESTER. V závislosti na těchto cílech byly zvoleny dvě výzkumné otázky: "Jaké techniky terapeutické komunikace jsou v klinické praxi sestrami uplatňovány?" a "Jaké bariéry sestry vnímají při uplatňování terapeutické komunikace v klinické praxi? Metodika: V empirické části této diplomové práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Byla zvolena metoda dotazování a technikou sběru dat byly zvoleny polostrukturované rozhovory se sestrami. Data byla analyzována pomocí programu Atlas.ti (2024), ve kterém byly vytvořeny 4 hlavní kategorie a 15 podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo celkem 21 sester, které pracují na vybraných pracovištích. Výsledky: Po důkladné analýze rozhovorů bylo zjištěno, že sestry v praxi nejčastěji využívají techniky, kterými jsou empatie, vytváření důvěry a použití motivačního rozhovoru. Dále bylo také zjištěno, že ze zmiňovaných bariér tvoří nejčastější překážku v terapeutické komunikaci nedostatek času, rozpoložení a chování pacienta a jazyková bariéra. Závěr: Tato diplomová práce rozšiřuje přehled o využívání jednotlivých technik terapeutické komunikace a poskytuje náhled na bariéry terapeutické komunikace vnímané ze strany sester. Zároveň také poskytuje užitečné informace, které by mohly tvořit podklad pro vytvoření semináře v rámci celoživotního vzdělávání sester, či simulační výuku studentů ošetřovatelství. Theoretical basis: This diploma thesis describes therapeutic communication in practice and the important elements associated with it. Next, we will describe the most common and individual techniques of therapeutic communication and outline the issue of barriers in therapeutic communication. Goals of the thesis: The diploma thesis sets two goals: Mapping application of therapeutic communication in clinical practice from the nurses´point of view and mapping the barriers in the application of therapeutic communication with the patient from the nurses´point of view. Depending on these goals, two research questions were chosen: "What techniques of therapeutic communication are applied by nurses in clinical practice?" and "What barriers do nurses perceive when applying therapeutic communication in clinical practice?" Methodology: In the empirical part of this diploma thesis, the method of qualitative research was chosen. The interview method was chosen and semi-structured interviews with nurses were chosen as the data collection technique. The data was analysed using Atlas.ti, (2024), in which 4 main categories and 15 subcategories were created. The research group consisted of a total of 21 nurses at selected workplaces in internal medicine and surgery. Results: After a thorough analysis of the interviews, it was found that the techniques most often used by nurses in practice are empathy, building trust and the use of motivational interviewing. Furthermore, it was also found that of the mentioned barriers, the most common obstacle in therapeutic communication is the lack of time, the patient's mood and behaviour, and the language barrier. Conclusion: This thesis expands the overview of the use of individual techniques of therapeutic communication and provides an insight into the barriers of therapeutic communication perceived by nurses. At the same time, it also provides useful information that could form the basis for creating a seminar within the lifelong education of nurses. As part of the diploma thesis, an example scenario was created that could serve as a basis for simulation teaching of nursing students. Klíčová slova: Sestra; terapeutická komunikace; praxe; ošetřovatelská péče; pacient; Nurse; therapeutic communication; practice; nursing care; patient Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Terapeutická komunikace v práci sestry

Teoretická východiska: Tato diplomová práce popisuje terapeutickou komunikaci v praxi a s ní spojené důležité prvky. Dále popisuje nejčastější a jednotlivé techniky terapeutické komunikace a je ...

VLKOVÁ, Blanka
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Vyjadřování identity a emocí v denících Natashi Holme
NOVÁKOVÁ, Eliška
2024 - český Tato diplomová práce se zaměřuje na zaznamenání způsobu, kterým Natasha Holme (pseudonym, nar. 1969) ve svých denících zachycovala své emoce a vyjadřovala svou - v té době se rozvíjející - identitu. Práce nabídne stručný vhled do lesbické historie, představí tendence, které se propisují i do díla samotné Natashi, a poté se bude soustředit na to, jak na stránkách deníků Natasha Holme prozkoumává jednotlivé stránky své krystalizující identity. Cílem této práce je prozkoumat její obsesivní touhu zachycovat každý detail jejího života a nastínit kontrast, který vzniká mezi jejím vnitřním světem, uvězněným v deskách jejích deníků, a mezi realitou, která vládla mimo tyto stránky. This thesis focuses on recording the manner in which Natasha Holme (pseudonym, born 1969) captured her emotions and expressed her - at that time developing - identity in her diaries. This thesis will offer a brief insight into lesbian history, it will introduce tendencies, which resonate in Natasha's own work, and then it will concentrate on how Natasha Holme explored various aspects of her crystalizing identity on the pages of her diaries. The aim of this thesis is to investigate her obsessive desire to capture every detail of her life and to outline the contrast that arises between her inner world, imprisoned within the pages of her diaries, and the reality that reigned outside these pages. Klíčová slova: deníky; emoce; identita; sexualita; Natasha Holme; lesbická historie; diaries; emotions; identity; sexuality; Natasha Holme; lesbian history Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Vyjadřování identity a emocí v denících Natashi Holme

Tato diplomová práce se zaměřuje na zaznamenání způsobu, kterým Natasha Holme (pseudonym, nar. 1969) ve svých denících zachycovala své emoce a vyjadřovala svou - v té době se rozvíjející - identitu. ...

NOVÁKOVÁ, Eliška
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Monitorace v neurointenzivní péči
BAXA, Radim
2024 - český Monitorace v neurointenzivní péči je jednou z důležitých částí péče o pacienta v kritickém stavu. Monitorace umožňuje sledování hodnot a parametrů kontinuálně, či intermitentně v průběhu času. Monitorace vyhodnocuje aktuální stav pacienta a upozorňuje na možné změny, které mohou nastat vývojem primárního postižení, a včasně varovat před rozvojem sekundárního postižení. Neuromonitorace je rozdělena na monitoraci invazivního a neinvazivního charakteru. Hlavními cíli předkládané práce bylo zjistit znalosti sester a zdravotnických záchranářů z prostředí anesteziologicko-resuscitačního oddělení v oblasti neuromonitorace. Zjistit, zda sestry a zdravotničtí záchranáři na anesteziologicko-resuscitačním oddělení znají postupy neuromonitorace. Posledním cílem bylo zjistit, zda jsou dodržovány doporučené postupy v rámci neuromonitorace v intenzivní péči. Empirická část práce byla provedena skrze kvantitativní výzkumné šetření s využitím nestandardizovaného dotazníku. Výzkum byl prováděn mezi sestrami a zdravotnickými záchranáři, kteří mají zkušenosti s neuromonitorací na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Analýze výsledků bylo podrobeno 158 úplných dotazníků. Na základě provedené statistické analýzy výsledků byla zjištěna souvislost mezi nejvyšším dosaženým vzděláním respondentů a mírou znalostí. Souvislost byla zjištěna i mezi délkou praxe respondentů a mírou znalostí. Naopak souvislost se neprokázala ve vztahu mezi věkem respondentů a mírou znalostí. Monitoring in neurointensive care is one of the important parts of caring for a patient in critical condition. Monitoring enables tracking of values and parameters continuously or intermittently over time. It evaluates the patient's current condition and draws attention to possible changes that may occur as a result of the development of a primary disability, and warns in time of the development of a secondary disability. Neuromonitoring is divided into invasive and non-invasive monitoring. The main goals of the presented work were to detect the knowledge of nurses and paramedics from the environment of the anesthesiology-resuscitation department in the field of neuromonitoring. To discover whether nurses and paramedics in the anesthesia-resuscitation department are familiar with neuromonitoring procedures. And the final goal was to find out whether the recommended procedures are followed in the framework of neuromonitoring in intensive care. The empirical part of the analysis was carried out through quantitative research using a non-standardized questionnaire. The research was conducted among nurses and paramedics who have experience with neuromonitoring in the anesthesia-resuscitation department. To the analysis were subjected 158 complete questionnaires. Based on the statistical analysis of the results, a connection was established between the respondents' highest level of education and the level of knowledge. A connection was also found between the respondents' length of experience and level of knowledge. On the contrary, the connection was not shown in the relationship between the age of the respondents and the level of knowledge. Klíčová slova: Nervový systém; neuromonitorace; intenzivní péče; mikrodialýza; sestra; zdravotnický záchranář; Nervous system; neuromonitoring; intensive care; microdialysis; nurse; paramedic Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Monitorace v neurointenzivní péči

Monitorace v neurointenzivní péči je jednou z důležitých částí péče o pacienta v kritickém stavu. Monitorace umožňuje sledování hodnot a parametrů kontinuálně, či intermitentně v průběhu času. ...

BAXA, Radim
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Saturace potřeb pacienta při akutním příjmu na oddělení chirurgického typu
JIRÁČKOVÁ, Anna
2024 - český Diplomová práce se věnuje problematice saturace potřeb pacienta akutně přijatého na oddělení chirurgického typu. Výzkumné šetření se zaměřovalo na pocity a vnímání v oblasti saturace potřeb akutně přijatých pacientů, ale také na pohled ošetřovatelského personálu, který potřeby akutně přijatých pacientů saturuje. Zjišťovali jsme, zda je pacient vnímán jako holistická bytost, a s jakými problémy se nejčastěji ošetřovatelský personál v průběhu saturace potřeb u akutně přijatého pacienta potýká. V teoretické části diplomové práce je popsána struktura příjmu pacienta do nemocničního zařízení, a jsou zde specifikovány lidské potřeby a faktory, které je ovlivňují. V empirické části je prezentována metodika a výsledky využitých výzkumných metod. Pro empirickou část diplomové práce byly zvoleny kvantitativní a kvalitativní výzkumné metody. V rámci kvantitativního výzkumu byl sestaven dotazník oslovující sestry působící na příjmových ambulancích chirurgického typu, či sestry, které provádí akutní příjem pacientů na oddělení chirurgického typu. Informace získané pomocí dotazníkového šetření přiblížily názor sester na saturaci potřeb akutně přijatých pacientů a z části pracovní podmínky ošetřovatelského personálu na oddělení chirurgického typu. Pro kvalitativní výzkum byly využity metody polostrukturovaného rozhovoru a skrytého pozorování. Rozhovory byly vedeny s akutně přijatými pacienty, kteří byli po neplánovaném ošetření na oddělení chirurgického typu hospitalizováni. Pacienti byli seznámeni s využitím získaných informací, a museli k realizaci rozhovorů dát souhlas. Dotazování se zaměřovalo na vnímání saturace potřeb u akutně přijatých pacientů, a do jaké míry jsou pacientovy potřeby saturovány. Skryté pozorování umožňovalo sledovat ošetřovatelský personál při zajištění akutního příjmu pacienta, a zhodnotit jakým způsobem jsou potřeby pacienta saturovány, jak personál reaguje na obavy a podměty pacienta. Výsledky kvantitativního výzkumu ukázaly, že sestry prioritně saturují základní (biologické) potřeby pacientů, a vyšší (psychosociální) potřeby jsou zajišťovány jako sekundární. Práce také poukazuje, že sestry v mnoha případech jednají přes jim příslušné kompetence. Ošetřovatelský personál v dotazování většinově vyslovil, že by stál o to, mít na pacienta více času. Dále jsme zjistili, že většina sester má alespoň jednu zkušenost se zajištěním akutně přijatého pacienta v jedné osobě, a tišení bolesti pacienta při akutním příjmu vychází častěji od sester než od lékařů. Ačkoliv sestry jako primární faktor, který by jim napomohl snížit míru stresu při saturaci potřeb pacienta, uváděli více personálu, tak při testování hypotéz bylo potvrzeno, že nemožnost saturace potřeb pacienta nesouvisí s pracovními podmínkami ošetřovatelského personálu. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření naznačily, že pacienti nedokáží posoudit validitu provedených ošetřovatelských intervencí během jejich akutního příjmu. Kvalitu ošetřovatelské péče však nejčastěji vyvozovaly z míry a kvality komunikace personálu, informovanosti, reakcí na vyslovené obavy, klidného přístupu atd. Zjistili jsme, že pacienti, kteří mají předchozí zkušenost s hospitalizací, jsou těmito zkušenostmi ovlivněni, a mnohdy cítí negativní obavy z nadcházející hospitalizace. Skryté pozorování podpořilo výsledky získané již ze zmíněných metod. Vyplývá z něj, že sestry primárně zajišťovaly fyziologické potřeby na všech příjmových ambulancích a odděleních chirurgického typu. A až poté saturovaly potřeby psychosociální. Sestry saturovaly potřeby pacientů jak dle ordinace lékaře, tak nezávisle, kdy jednaly jako autonomní součást multidisciplinárního zdravotnického týmu. Výsledky diplomové práce by mohly přispět ke zkvalitnění péče při akutním příjmu pacienta, a sloužit jako možný algoritmus při příjmu pacienta v podobě brožury. Práci lze zpracovat jako výukový materiál v rámci celoživotního vzdělávání pro zdravotnický personál působící nejen na příjmových ambulancích. The diploma thesis deals with the issue of satisfying the needs of a patient acutely admitted to a surgical department. The research focused on feelings and perceptions in the area of satiration of the needs of acutely admitted patients, but also on the view of the nursing staff, who saturate the needs of acutely admitted patients. We investigated whether the patient is perceived as a holistic being, and what problems the nursing staff most often faces during the saturation of the needs of an acutely admitted patient. The theoretical part of the thesis describes the structure of the patient's admission to a hospital facility, and specifies human needs and factors that affect them. In the empirical part, the methodology and results of the research methods used are presented. For the empirical part of the thesis, quantitative and qualitative research was chosen. As part of the quantitative research, a questionnaire was compiled addressing nurses working in surgical outpatient departments or nurses who perform acute admission of patients in surgical wards. The information obtained through the questionnaire survey approximated the opinion of nurses on the saturation of the needs of acutely admitted patients and partly on the working conditions of nursing staff in the surgical department. Methods of semi-structured interview and covert observation were used for qualitative research. Interviews were conducted with acutely admitted patients who were hospitalized after unplanned treatment in the surgical department. Patients were informed about the use of the information obtained and had to give their consent to conduct the interviews. The results of quantitative research have shown that nurses prioritize satisfying the basic (biological) needs of patients, and higher (psychosocial) needs are provided as secondary. The thesis also points out that in many cases nurses act through established competencies. In the interview, the nursing staff mostly said that they would like to have more time for the patient. We also found that most nurses have at least one experience with providing for an urgently admitted patient in one person, and pain relief in an acute admission comes more often from nurses than from doctors. Although nurses cited more staff as the primary factor that would help them reduce stress levels while satisfying the patient's needs. When testing hypotheses, it turned out that the impossibility of satisfying the patient's needs is not related to the working conditions of the nursing staff. The qualitative results of the research answered that patients are unable to assess the validity of the nursing interventions performed during their acute admission. However, the quality of nursing care was most often deduced from the level of communication of the staff, information, reactions to expressed concerns, calm approach, etc. We have found that patients who have previous experience with hospitalization are affected by the experience and often bring negative fears about upcoming hospitalization. Covert observation supported the results obtained from the methods already mentioned. It shows that nurses primarily provided physiological needs in all outpatient departments and surgical wards. And only then did they saturate the psychosocial needs. Nurses satiated the needs of patients both according to the doctor's office and independently, acting as an autonomous part of a multidisciplinary medical team. The results of the diploma thesis could contribute to the improvement of care in the acute admission of the patient, and serve as a possible algorithm for the admission of the patient in the form of a brochure. The thesis can be processed as a teaching material within the framework of lifelong learning for medical staff working not only in emergency departments. Klíčová slova: Potřeby pacienta; akutní příjem; chirurgické oddělení; ošetřovatelská péče; bolest; informace; Patient's needs; acute addmision; surgical department; nursing care; pain; information Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Saturace potřeb pacienta při akutním příjmu na oddělení chirurgického typu

Diplomová práce se věnuje problematice saturace potřeb pacienta akutně přijatého na oddělení chirurgického typu. Výzkumné šetření se zaměřovalo na pocity a vnímání v oblasti saturace potřeb akutně ...

JIRÁČKOVÁ, Anna
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Informovanost sester o příčinách synkopálních stavů
FOUSKOVÁ, Jitka
2024 - český Úvod: Synkopa je příznak objevující se při poruše kardiovaskulárního nebo autonomního nervového systému. Projevuje se krátkodobou ztrátou vědomí, která je způsobena nedostatečným prokrvením mozku. Bývá provázena ztrátou rovnováhy. Po nabytí vědomí nedochází k poruše neurologických funkcí. Synkopa postihuje všechny věkové kategorie. Během života se s ní setká velká část populace. Pro sestry je důležité, aby se orientovaly v základních příčinách způsobující synkopy a mohly tak být lékařům rovnocenným partnerem v diagnostice, léčbě a péči o takové pacienty. Metodika: K dosažení stanovených cílů byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Výzkum probíhal ve 4 jihočeských nemocnicích s písemným povolením hlavních sester. Výsledky byly zjišťovány pomocí nestandardizovaného dotazníku zjišťující míru informovanosti sester o příčinách synkopálních stavů. Získaná data byla analyzována a statisticky zpracována pomocí programu Microsoft Excel 365. Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 242 respondenty, které tvořily sestry pracující na interních, kardiologických, neurologických, chirurgických, traumatologických a ortopedických odděleních. Z výsledků je zřejmé, že sestry nemají dostatečné znalosti o příčinách synkopálních stavů. Lepší informovanost mají sestry pracující na odděleních interních oborů a urgentním příjmu (p = 0,007), sestry s vysokoškolským vzděláním (p = 0,004) a zkušené sestry s dlouholetou praxí (p = 0,032). Závěr: Diplomová práce poukazuje na důležitost sester při péči o pacienta se synkopou, ze které vyplývá i potřeba orientace sester, v této problematice. Zdůrazňuje nezastupitelnou roli sester v multidisciplinárním týmu. Introduction: Syncope is a symptom occurring with disorder of the cardiovascular or autonomic nervous system. It is manifested by a transient loss of consciousness caused by insufficient blood supply to the brain, usually it is associated with loss of balance. After regaining consciousness, there is no impairment of neurological function. Syncope occurs at all age categories. A large portion of the population experiences it during their lifetime. It is important for nurses to be familiar with the underlying causes of syncope so that they can be an equal partner to physicians in the diagnosis, treatment and care of such patients. Methodology: The quantitative research method was used to achieve the stated aims. The research was conducted in 4 South Bohemia hospitals with written permission of the head nurses. The results were collected using non standardised questionnaire to measure the level of nurses´ awareness of the causes of syncopal states. The obtained data were analysed and statistically processed using Microsoft Excel 365. Results: The research sample was made up of 242 respondents, which included nurses working in internal, cardiology, neurology, surgery, traumatology, orthopaedic and emergency departments. The results show that nurses do not have sufficient knowledge about causes of syncopal states. Better awareness is among nurses working in internal medicine departments and emergency departments (p = 0,007), nurses with higher education (p = 0,004) and experienced nurses with longer work experience (p = 0,032). Conclusion: The diploma thesis points out the importance of nurses in the care of patients with syncope, from which the need for nurses to be familiar with this issue is also evident. It emphasises the irreplaceable role of nurses in the multidisciplinary team. Klíčová slova: Informovanost; kardiální synkopa; neurogenní synkopa; ortostatická synkopa; role sestry; sestra; synkopální stavy; Awareness; cardiac syncope; neurogenic syncope; orthostatic syncope; role of the nurse; nurse; syncopal conditions Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Informovanost sester o příčinách synkopálních stavů

Úvod: Synkopa je příznak objevující se při poruše kardiovaskulárního nebo autonomního nervového systému. Projevuje se krátkodobou ztrátou vědomí, která je způsobena nedostatečným prokrvením mozku. ...

FOUSKOVÁ, Jitka
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Historie a vývoj intenzivní péče
KADLECOVÁ, Eva
2024 - český Diplomová práce se zabývá historií a vývojem intenzivní péče s důrazem na české země. Jejím cílem je popsat historický vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích s akcentem na aspekty (například nové techniky, přístroje a podobně), které tento proces determinovaly. Jádro práce tvoří tři hlavní kapitoly. První z nich stanovuje základní východiska práce, věnuje se tedy definici intenzivní péče, dějin medicíny a ošetřovatelství. Druhá hlavní kapitola analyzuje počátky intenzivní péče v mezinárodním kontextu - v tomto kontextu akcentuje zejména vliv Florence Nightingale na vznik intenzivní péče a reflexi práce této ošetřovatelky v českých zemích. Třetí kapitola již popisuje historii a vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích - tento výklad je rozčleněn do chronologicky seřazených podkapitol. Práce vychází zejména z historických pramenů (primárně se jedná o dobové publikace a časopisecké články, které vznikaly v popisované době a přímo tak reflektují tehdejší diskurs) a z odborné literatury. Jako důležité období je reflektováno komunistické Československo, kdy byl značně omezen kontakt československé medicíny se západními poznatky a intenzivní péče i ošetřovatelství byly značně ideologicky podmíněny, což v mnoha aspektech vedlo k zaostávání za Západem. The thesis deals with the history and development of intensive care with emphasis on the Czech lands. Its aim is to describe the historical development of intensive care and nursing in the Czech lands with an emphasis on aspects (such as new techniques, devices, etc.) that have determined this process. The core of the thesis consists of three main chapters. The first one establishes the basic premises of the work, focusing on the definition of intensive care, the history of medicine, and nursing. The second main chapter analyzes the beginnings of intensive care in an international context, emphasizing the influence of Florence Nightingale on the emergence of intensive care and the reflection of her work in the Czech lands. The third chapter describes the history and development of intensive care and nursing in the Czech lands, with this exposition being divided into chronologically arranged subchapters. The thesis is primarily based on historical sources (primarily contemporary publications and journal articles reflecting the discourse of the time) and professional literature. The communist Czechoslovakia period is reflected as an important period when contact between Czechoslovak medicine and Western knowledge was significantly limited, and intensive care as well as nursing were heavily ideologically conditioned, leading to lagging behind the West in many aspects. Klíčová slova: dějiny lékařství; dějiny medicíny; Florence Nightingale; intenzivní péče; ošetřovatelství; všeobecná sestra; history of medicine; Florence Nightingale; intensive care; nursing; general nurse Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Historie a vývoj intenzivní péče

Diplomová práce se zabývá historií a vývojem intenzivní péče s důrazem na české země. Jejím cílem je popsat historický vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích s akcentem na aspekty ...

KADLECOVÁ, Eva
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Management práce sestry o pacienty se zrakovým postižením při příjmu a hospitalizaci
PRÁŠILOVÁ, Renáta
2024 - český Diplomová práce je zaměřena na management práce sestry při poskytování péče pacientům se zrakovým postižením. Zrakově postižení pacienti tvoří zcela specifickou skupinu pacientů, kteří mají pro svůj zrakový handicap jiné potřeby a nároky než vidící pacienti. Cílem výzkumného šetření bylo prozkoumat zkušenosti a poznatky sester, které pečují o pacienty se zrakovým postižením, odhalit nejčastější problémy a překážky, jež nastávají při poskytování péče. Empirická část diplomové práce byla zpracována pomocí kvalitativního šetření. Pro sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výsledky výzkumného šetření nelze generalizovat, jsou charakteristické pouze pro daný výzkumný soubor, odhalily však řadu velmi závažných problémů, které musí sestry a pacienti v každodenní praxi řešit. Šetření poukázalo také na oblasti, jež jsou zdrojem těchto problémů. Sestry mají pouze malé zkušenosti s ošetřováním pacientů se zrakovým postižením a absence vzdělávacích programů zaměřených na tuto skupinu pacientů staví sestry do pozice, kdy neví, jak správně k pacientům přistupovat, jak s nimi vhodně komunikovat. Domníváme se, že výsledky této diplomové práce by mohly být inspirací pro management poskytovatelů zdravotních služeb, v jejichž kompetenci je zajištění bezpečného prostředí pro pacienty se zrakovým handicapem. Výsledky provedeného šetření ukazují na absenci vzdělávacích programů zaměřených na oblast péče o zrakově postižené. The present thesis focuses on managing the work of nurses caring for patients with visual impairment. Visually challenged patients constitute a particular group of patients with needs and demands different from those of sighted patients due to their visual impairment. The research aimed to investigate the experiences and knowledge of nurses providing care to patients with visual impairment and to identify the most frequent challenges and barriers that arise when delivering care. The empirical part of the thesis used qualitative research methods. Data was gathered using semi-structured interviews. Even though the research results cannot be generalised as they are specific to the research population, they revealed many very serious difficulties that nurses and patients have to deal with daily. The research also highlighted the underlying causes of these difficulties. Nurses have limited experience in treating patients with visual impairment. The lack of training programmes for this specific group of patients means that nurses do not know how to approach and communicate with them appropriately. The results of the present thesis may inspire the management of healthcare providers responsible for providing a safe environment for patients with visual impairments. The research results indicate a general deficiency in training programmes focusing on the care of the visually impaired. Klíčová slova: Komunikace; management; ošetřovatelská péče; pacient; uspokojování potřeb; zrakové postižení; Communication; management; nursing; patient; meeting needs; visual impairment Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Management práce sestry o pacienty se zrakovým postižením při příjmu a hospitalizaci

Diplomová práce je zaměřena na management práce sestry při poskytování péče pacientům se zrakovým postižením. Zrakově postižení pacienti tvoří zcela specifickou skupinu pacientů, kteří mají pro svůj ...

PRÁŠILOVÁ, Renáta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024