Yes (191)
No (86)
Number of found documents:
277
Published from
to
Přijímačky na střední školy: promyšlený mechanismus nebo velká národní loterie?
Protivínský, Tomáš
2023 - Czech
Průběh přijímaček na střední školy na jaře 2023 naplno odhalil více i méně známé nedostatky zavedeného systému. V kombinaci se silným populačním ročníkem a velkým nesouladem mezi strukturou nabídky a poptávky uvrhl systém mnoho dětí a jejich rodičů do zbytečně velké nejistoty ohledně dalšího vzdělání. Přestože se naprostá většina uchazečů na nějakou střední školu nakonec dostala, zavedený mechanismus párování uchazečů a škol vede k neefektivitám a nespravedlnostem. Při výběru škol systém žáky a rodiče nutí strategizovat, systém znevýhodňuje děti méně informovaných a méně sofistikovaně uvažujících rodičů a dlouhodobě tak přispívá k vysokým nerovnostem v přístupu ke vzdělání v zemi. Systém zároveň generuje velmi zkreslené informace o struktuře poptávky, což komplikuje řízení systému. Na jaro 2024 je proto plánována zásadní změna přijímacího řízení. Očekává se, že by měla odstranit alespoň některé z hlavních problémů. Elektronická přihláška by měla proces zjednodušit, žáci si budou moci vybírat místo dvou škol školy tři. Prioritní řazení škol by pak mělo umožnit automatický zápis přijatých do škol. Mělo by se také minimalizovat chaotické období druhého kola, kdy se žáci nezapsaní v kole prvním hlásí na uvolněná místa. The spring 2023 secondary school admissions process has fully revealed the shortcomings of the established admissions system. The combination of a baby boom and a large mismatch between the structure of supply and demand, the system has left many children\nand their parents unnecessarily uncertain about secondary education. Although the vast majority of applicants eventually get into a secondary school, the mechanism in place to match applicants with schools is inefficient and inequitable. The system forces students\nand parents to strategize ways to select schools, and disadvantages children of less informed and less sophisticated parents, contributing to high inequalities in access to education over the long term. The system also generates highly skewed information on the structure of demand, which complicates management of admissions. A major change in the admissions procedure is therefore planned for spring 2024. It is expected to eliminate at least some of the main problems. Electronic application should simplify the process, and will allow pupils to apply to three schools instead of two. Prioritization of schools should then allow for automatic enrollment of those admitted. It should also minimize the chaotic second round period when pupils who are not enrolled in the first round apply for vacant places.
Keywords:
secondary school admissions; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Přijímačky na střední školy: promyšlený mechanismus nebo velká národní loterie?
Průběh přijímaček na střední školy na jaře 2023 naplno odhalil více i méně známé nedostatky zavedeného systému. V kombinaci se silným populačním ročníkem a velkým nesouladem mezi strukturou nabídky a ...
Analýza výdajů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019
Janský, Petr; Kolář, Daniel
2023 - Czech
Naše analýza srovnává návrh státního rozpočtu na rok 2024 schválený vládou s výsledky státního rozpočtu v roce 2019. Mezidobí tedy zahrnuje dvě zásadní události — koronavirus a agresi Ruska na Ukrajině — s řadou významných ekonomických dopadů. Procentní nárůsty klíčových výdajů státního rozpočtu poměřujeme s nárůstem cenové hladiny o 40,6 % a nominálního hrubého domácího produktu (HDP) o 33,9 % za stejné období 2019–2024. Srovnání s inflací je určující pro změnu reálné hodnoty výdajů, srovnání s nárůstem HDP ukazuje změnu podílu výdajů na HDP. Our analysis compares the 2024 state budget proposal approved by the government with 2019 state budget results. The interim period includes two major events with a number of significant economic impacts - the coronavirus and Russia’s aggression in Ukraine. We compare the percentage increases in key state budget expenditures with the 40.6% increase in prices and the 33.9% increase in nominal gross domestic product (GDP) over the same period, 2019-2024. Comparison that takes inflation into account is indicative of the change in the real value of spending, while comparison accounting for GDP growth shows the change in the shares of spending in GDP.
Keywords:
budget proposal; budget expenditures; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Analýza výdajů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019
Naše analýza srovnává návrh státního rozpočtu na rok 2024 schválený vládou s výsledky státního rozpočtu v roce 2019. Mezidobí tedy zahrnuje dvě zásadní události — koronavirus a agresi Ruska na ...
Jak zachránit státní rozpočet a napravit nedostatky v danění příjmů? Modelování dopadů změn daně z příjmu fyzických osob (zaměstnanců)
Prokop, D.; Kalíšková, Klára; Šoltés, Michal; Münich, Daniel; Ostrý, M.
2023 - Czech
Strukturální deficit státního rozpočtu je z části tvořen výpadkem daňových příjmů za cca 150 miliard Kč od roku 2020. Pro stabilizaci veřejných financí je třeba kromě reforem výdajů zacelit maximum těchto daňových ztrát. Příjmy lze ale posilovat i jinak než zdaněním zaměstnanců. Jinými typy daní lze odhadem vybrat 70 až 115 miliard Kč. Navržené změny DPFO (daň z příjmu fyzických osob) tak musí dorovnávat očekávaný výběr z dalších zdrojů a reagovat na další specifika nastavení daně z příjmu v ČR. Tím je mimo jiné malá progrese a existence řady slev, které nemohou plně čerpat lidé s nižšími příjmy. To vede k relativně vysokému zatížení nízkopříjmových zaměstnanců při omezeném výběru DPFO. The structural deficit of the state budget is partly made up of a shortfall in tax revenues of about CZK 150 billion from 2020 onwards. In order to stabilize public finances, in addition to spending reforms, the maximum of these tax losses must be recovered. However, revenue can be strengthened also in other ways than by taxing employees. An estimated CZK 70 to 115 billion can be raised through other types of taxes. The proposed changes to the personal income tax (PIT) must therefore balance the expected collection from other sources and respond to other specificities of the income tax set-up in the Czech Republic. These include, among others, the small progression and the existence of a number of discounts that cannot be fully used by people with lower incomes. This leads to a relatively high burden on low-income employees with limited collection of the PTI.
Keywords:
state budget; income tax; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Jak zachránit státní rozpočet a napravit nedostatky v danění příjmů? Modelování dopadů změn daně z příjmu fyzických osob (zaměstnanců)
Strukturální deficit státního rozpočtu je z části tvořen výpadkem daňových příjmů za cca 150 miliard Kč od roku 2020. Pro stabilizaci veřejných financí je třeba kromě reforem výdajů zacelit maximum ...
Pracovně motivační dopady návrhů daňových změn na zaměstnance
Kalíšková, Klára; Münich, Daniel; Šoltés, Michal
2023 - Czech
V této studii analyzujeme dopady změn daní a povinných odvodů zaměstnanců, tak jak je navrhuje vládní konsolidační balíček představený v květnu 2023. Detailně se věnujeme i dopadům omezení slevy na manžela či manželku s nízkými příjmy. Zatímco existující analýzy se soustředí především na vyčíslení přerozdělovacích efektů a dopadů na daňový výnos, naše analýza sleduje i proměnu motivací k práci, tedy motivace pracovat či nepracovat a motivace pracovat více nebo méně. Ukazujeme, jak návrh změní průměrné, mezní a participační daňové sazby. Zatímco průměrná daňová sazba vypovídá o daňovém zatížení příjmů a říká, jaká část nákladů práce je odváděna ve formě daní a odvodů, další dva ukazatele souvisejí s motivací pracovat. Mezní daňová sazba popisuje motivaci pracovat více nebo méně hodin a participační daňová sazba motivaci k participaci na trhu práce (nebo naopak k odchodu z něj). Poskytujeme tedy tzv. ex ante analýzu očekávaných dopadů vládního balíčku na míru zdanění různých skupin obyvatel a jejich pracovní motivace. Ex post analýzu behaviorálních efektů tohoto balíčku, tedy jeho dopadů na participaci na trhu práce nebo počet odpracovaných hodin, přirozeně není možné provést před samotnou implementací daňových opatření. In this study, we analyse the impact of the changes to taxes and compulsory contributions for employees as proposed in the government's consolidation package unveiled in May 2023. We also look in detail at the impact of the restrictions on the low-income spouse allowance. While existing analyses focus primarily on quantifying redistributive effects and the impact on tax revenue, our analysis also looks at the transformation of incentives to work, i.e., incentives to work or not work and incentives to work more or less. We show how the proposal will change average, marginal and participation tax rates. While the average tax rate tells us about the tax burden on income and how much of the cost of labour is paid in taxes and levies, the other two indicators are related to the incentive to work. The marginal tax rate describes the incentive to work more or fewer hours, and the participation tax rate the incentive to participate in (or leave) the labour market. We thus provide an ex ante analysis of the expected effects of the government package on the tax rates of different groups of the population and their work motivation. Ex post analysis of the behavioural effects of this package, i.e. its impact on labour market participation or the number of hours worked, is naturally not possible before the actual implementation of the tax measures.
Keywords:
tax system; TAXBEN model; income tax
Fulltext is available at external website.
Pracovně motivační dopady návrhů daňových změn na zaměstnance
V této studii analyzujeme dopady změn daní a povinných odvodů zaměstnanců, tak jak je navrhuje vládní konsolidační balíček představený v květnu 2023. Detailně se věnujeme i dopadům omezení slevy na ...
Rozdíly v přísnosti známkování žáků a dopady na vzdělanostní aspirace
Münich, Daniel; Protivínský, Tomáš
2022 - Czech
Pro žáky a jejich rodiče představují známky ve škole klíčovou informaci formující i vzdělávací a kariérní ambice. 87 % žáků devátých ročníků s jedničkou z matematiky chce vystudovat vysokou školu. Mezi žáky s trojkou chce na VŠ jen 39 %. Mezi základními školami panují v přísnosti známkování velké rozdíly. Klasifikace žáků se stejnými akademickými výsledky se mezi školami liší v průměru o celý klasifikační stupeň. Při stejných dovednostech mají žáci z přísně známkujících škol nižší studijní ambice oproti žákům z mírně známkujících škol. Známky na vysvědčení také často představují jedno z přijímacích kritérií na středních školách a víceletých gymnáziích. Rozdíly v přísnosti známkování a zásadní role známek při plánování budoucí vzdělávací dráhy mohou tedy vést k chybným rozhodnutím žáků a rodičů, neefektivitám ve vzdělávacím systému a k suboptimální alokaci talentů. For students and their parents, school grades are a key piece of information that helps to shape educational and career ambitions. We find that 87% of Czech ninth graders with an A in mathematics want to go to university. Among students with a C, only 39% have the same aspiration. There is wide variation in the strictness of grading across Czech primary schools. On average, grades awarded can differ by as much as a full letter grade between stricter and more moderately grading schools. Even when they in fact have measurably equivalent skills, students from schools that grade more strictly have lower academic aspirations than students from schools that grade more moderately. Grades on report cards are also often among the admissions criteria for secondary schools and high schools. Differences in the strictness of grading and the crucial roles of grades in planning future educational paths can therefore lead to misguided decisions by students and parents, inefficiencies in the education system, and suboptimal allocation of talent.
Keywords:
primary schools; school grades; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Rozdíly v přísnosti známkování žáků a dopady na vzdělanostní aspirace
Pro žáky a jejich rodiče představují známky ve škole klíčovou informaci formující i vzdělávací a kariérní ambice. 87 % žáků devátých ročníků s jedničkou z matematiky chce vystudovat vysokou školu. ...
Publikační výkonnost panelistů Grantové agentury ČR (2019–2021)
Bajgar, Matěj
2022 - Czech
Cílem výzkumu bylo zjistit, nakolik vědecké výsledky členů hodnotících panelů Grantové agentury České republiky (GA ČR) potvrzují jejich vědeckou erudovanost pro hodnocení návrhů Standardních projektů GA ČR. The aim of this research has been to find out to what extent the scientific results of the members of the Czech Science Foundation (GA ČR) evaluation panels confirm their erudition for evaluating GA ČR Standard Project proposals.
Keywords:
Czech Science Foundation; evaluation panels; publication performance
Fulltext is available at external website.
Publikační výkonnost panelistů Grantové agentury ČR (2019–2021)
Cílem výzkumu bylo zjistit, nakolik vědecké výsledky členů hodnotících panelů Grantové agentury České republiky (GA ČR) potvrzují jejich vědeckou erudovanost pro hodnocení návrhů Standardních projektů ...
Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik?
Bartušek, D.; Bouchal, Petr; Janský, Petr
2022 - Czech
V českém veřejném sektoru je zaměstnána (přepočteno na plné úvazky) téměř pětina pracovních sil země. Téměř polovina (464 tisíc) z tohoto téměř milionu zaměstnanců byla v roce 2020 placena ze státního rozpočtu a nazýváme je státními zaměstnanci. Nadpoloviční část státních zaměstnanců připadá na příspěvkové organizace (265 tisíc), kde dominují zaměstnanci regionálního školství. Menší část ostatních státních zaměstnanců (198 tisíc) spadá pod řadu různorodých organizací, od armády a policii až po ministerstva a úřady práce. Jen malou část státních zaměstnanců lze označit za státní úředníky. Těch v roce bylo zhruba 78 tisíc, což představuje 8 % zaměstnanců veřejného sektoru a 17 % státních zaměstnanců. S ohledem na to, jak velká je často věnována pozornost tématu počtu státních úředníků ve veřejných debatách, jsou jejich počty i podíly poměrně nízké. Almost one fifth of the Czech Republic's workforce (calculated in full time equivalents) is employed in the public sector. In 2020, almost half (464,000) of these almost one million employees were paid out of the state budget and can be considered state employees. More than half (265,000) of the country's state employees are employed in state-funded institutions, in particular schools. The remaining, smaller share of state employees (198,000) work in a wide variety of other public organizations, including the armed forces, the police force, government ministries and job centres. Only a small proportion of state employees can be considered to be civil servants. In 2020 there were about 78,000 of these, which is approximately 8% of all public sector workers and 17% of state employees. This number is rather low in both absolute and relative terms, and stands in contrast to the substantial attention frequently paid in public debate to how many civil servants the country has.
Keywords:
state employees; civil servants; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik?
V českém veřejném sektoru je zaměstnána (přepočteno na plné úvazky) téměř pětina pracovních sil země. Téměř polovina (464 tisíc) z tohoto téměř milionu zaměstnanců byla v roce 2020 placena ze státního ...
Spočítali jsme za vás: dopady zrušení superhrubé mzdy, snížení odvodů na sociální pojištění a zavedení daňových prázdnin
Kalíšková, Klára; Šoltés, Michal
2022 - Czech
Poslední rok přinesl mnoho změn ve zdanění práce v České republice. Daňové zákony přijaté v prosinci 2020 a červenci 2021 sníží příjmy veřejných rozpočtů v roce 2022 přibližně o 116 mld. Kč. Zaměstnanci tak v tomto roce odvedou na dani z příjmu méně než polovinu toho, kolik by odvedli bez přijatých daňových změn. Odvodové zatížení zaměstnanců se snížilo u všech příjmových skupin, nízkopříjmový zaměstnanci však z koláče úspor získají disproporčně méně. Zaměstnanci v nízkopříjmové pětině ušetří v letošním roce v průměru 500 Kč měsíčně, zatímco ti ve vysokopříjmové pětině v průměru 4 000 Kč měsíčně. Přijaté daňové zákony výrazně zvýšily podíl zaměstnanců, kteří platí nulovou nebo zápornou daň z příjmu (tedy pobírají tzv. daňový bonus na děti). Prostor pro další snižování daně z příjmu je tak již omezený, obzvláště u poplatníků, kteří čerpají slevu na dani na dítě a na manželku/la s nízkým příjmem. In the past year, the Czech Republic has seen plenty of changes in how employment income is taxed. Tax legislation adopted in December 2020 and July 2021 will reduce public revenues in 2022 by about 116 billion CZK. In other words, in 2022 employees will pay less than half the income tax that they would have paid without these tax changes. Average tax rates have been reduced for all income groups, although low-income employees will gain a disproportionately small slice of this savings pie. Employees in the lowest income quintile will save 500 CZK per month on average, whereas those in the highest income quintile will save an average of 4,000 CZK each month. The newly adopted tax legislation has substantially increased the share of employees who pay zero or negative income tax (i.e. receive what is known as the child tax bonus). There is thus little room for any further income tax reduction, especially for taxpayers who claim tax relief for their children or low-earning spouse.
Keywords:
social security; tax legislation; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Spočítali jsme za vás: dopady zrušení superhrubé mzdy, snížení odvodů na sociální pojištění a zavedení daňových prázdnin
Poslední rok přinesl mnoho změn ve zdanění práce v České republice. Daňové zákony přijaté v prosinci 2020 a červenci 2021 sníží příjmy veřejných rozpočtů v roce 2022 přibližně o 116 mld. Kč. ...
Odchody z učitelské profese v Evropě
Federičová, Miroslava; Pertold, Filip
2022 - Czech
Tato krátká studie shrnuje zjištění původního empirického výzkumu dlouhodobých trendů v opouštění učitelské profese v evropských regionech včetně České republiky. Tento fenomén má v některých ohledech podobný charakter napříč zeměmi, ale také existují výrazné regionální rozdíly. Pro Českou republiku a celý středoevropský region zemí zjišťujeme, že během ekonomické transformace dochází k odlivu mladých učitelů-mužů z učitelské profese. To je pravděpodobně způsobeno lepšími možnostmi v alternativních profesích. Transformace tak značně přispěla k feminizaci učitelské profese. This short study summarises the findings of original empirical research on long-term trends in teachers exiting the profession in all European regions, including the Czech Republic. We find similar patterns in some respects across all countries, but there are significant regional differences. For the Czech Republic and countries in the entire Central European region, we find that, during the economic transformation from 1990-2000 more young male teachers left the teaching profession. This is likely due to more lucrative opportunities in alternative professions. The economic transformation significantly contributed to the feminization of the teaching profession.
Keywords:
teacher turnover; educational system; European countries
Fulltext is available at external website.
Odchody z učitelské profese v Evropě
Tato krátká studie shrnuje zjištění původního empirického výzkumu dlouhodobých trendů v opouštění učitelské profese v evropských regionech včetně České republiky. Tento fenomén má v některých ohledech ...
Platy učitelů v roce 2021: vrchol dosažen a co dál?
Münich, Daniel; Smolka, Vladimír
2022 - Czech
Úroveň učitelských platů v dlouhodobém horizontu spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zajišťuje dostatečný zájem o profesi. Výběrovost profese, jak na straně vysokoškolské přípravy, tak během kariéry stimuluje kvalitu práce učitelů. Jde však o dlouhodobé procesy realizované průběžnými příchody a odchody do a z profese a dalším vzděláváním. Proto lze dopady učitelských platů na zájem o profesi, kvalitu práce učitelů a vzdělávací výsledky vysledovat až s odstupem let, spíše dekád. Relativní platy učitelů vůči ostatním platům v ekonomice je důležitým ukazatelem. Takto poměřované platy učitelů v České republice (ČR) patřily až do roku 2017/2018 k nejnižším v rámci celé EU, respektive několika desítek ekonomicky nejvyspělejších zemí světa (OECD). V roce 2021, díky nebývale dynamickému tempu zvyšování po několik let v řadě, se relativní platy českých učitelů výrazně přiblížily průměru zemí OECD i EU. V roce 2021 dosáhly úrovně 122 % průměrných mezd v ekonomice. Vládě A. Babiše se tak během několika let podařilo to, co se nepodařilo žádné vládě předchozí. Podařilo se jí výrazně přiblížit naplnění ambiciózního programového závazku, kterému po špatných zkušenostech z minula věřil málokdo. Udržení dosažené relativní úrovně učitelských platů v dalších letech bude vyžadovat jejich zvyšování tempem růstu nominálních mezd v ekonomice. Ve výhledu roku 2022 relativní platy učitelů však zřejmě mírně poklesnou na 119 %. Za slibů daných v létě při vyjednávání vlády s odbory se tam zřejmě udrží i v roce 2023. Minulou i současnou vládou přislibované úrovně 130 % učitelské platy rozhodně nedosáhnou, platy širší skupiny pedagogických pracovníků už vůbec ne. In the long term, the level of teacher salaries co-determines the attractiveness of the teaching profession and ensures sufficient interest in choosing to embark on a career in teaching. The selectivity of the profession, both in the process of university preparation and during the career itself, stimulates the quality of teachers’ work. However, these are long-term processes, occurring through continuous entry into and exit out of the profession and through further training. Therefore, the effects of teacher salaries on interest in the profession, teacher quality and educational outcomes can only be traced over a period of years, or rather decades. The level of teacher salaries relative to other salaries in the economy is an important indicator. Until 2017/2018, teacher salaries in the Czech Republic (CR) were among the lowest in the EU and top ten most economically advanced countries in the world (OECD). In 2021, however, thanks to an unusually dynamic rate of increase for several years in a row, salaries of Czech teachers reached levels significantly closer to the average of OECD and EU countries, reaching 122% of the average salaries in the Czech economy. Thus, in just a few years, the government of Andrej Babiš achieved what no previous government had managed to do: it succeeded in making significant steps towards fulfilling its ambitious commitment, which few people had believed was possible given the lack of success the past. In the coming years, maintaining the achieved relative level of teacher salaries will require increasing them at the rate of nominal wage growth in the economy. However, relative teacher salaries are likely to fall slightly to 119% in the 2022 outlook. Based on promises made in the summer following the government’s negotiations with unions, salaries are likely to remain at the same level in 2023. Teacher salaries will certainly not reach the 130% level promised by the previous and current governments, let alone the salaries of the wider pedagogical workforce.
Keywords:
teachers’ salaries; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Platy učitelů v roce 2021: vrchol dosažen a co dál?
Úroveň učitelských platů v dlouhodobém horizontu spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zajišťuje dostatečný zájem o profesi. Výběrovost profese, jak na straně vysokoškolské přípravy, tak během ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases