Interdisciplinární vědecké týmy při Československé akademii věd a Univerzitě Karlově v 60. letech
Hoppe, Jiří
2021 - Czech Konferenční příspěvek přináší stručný přehled o genezi a činnosti čtyř mezioborových vědeckých týmů (Šikova týmu, Richtova týmu, Machoninova týmu a Mlynářova týmu), které výrazně spoluutvářely společenskou i politickou dynamiku v ČSSR v 60. letech 20. století. Ukazuje, jak tyto týmy podporovaly změny a inovace ve způsobu uplatňování vedoucí úlohy KSČ, jak nově analyzovaly parametry a limity stávajícího státního zřízení a jak promýšlely a inspirativně modelovaly alternativy jeho budoucnosti. The conference paper provides a brief overview of the genesis and activities of four interdisciplinary scientific teams (Šik's team, Richta's team, Machonin's team and Mlynář's team), which significantly co-created social and political dynamics in the Czechoslovak Socialist Republic in the 1960s. It shows how these teams supported changes and innovations in the way the CPC's leading role was exercised, how they newly analyzed the parameters and limits of the current state system, and how they thought out and inspiringly modeled alternatives for its future. Keywords: Prague Spring 1968; scientific and technological revolution; Action programme Available at various institutes of the ASCR Interdisciplinární vědecké týmy při Československé akademii věd a Univerzitě Karlově v 60. letech

Konferenční příspěvek přináší stručný přehled o genezi a činnosti čtyř mezioborových vědeckých týmů (Šikova týmu, Richtova týmu, Machoninova týmu a Mlynářova týmu), které výrazně spoluutvářely ...

Hoppe, Jiří
Ústav pro soudobé dějiny, 2021

Beleš, cviboch, trnčené koláč aneb jak se dříve hodovalo na Hané
Šimečková, Marta
2021 - Czech Pro oblast Hané jsou typická moučná jídla, která se konzumovala jako každodenní pečivo, též byla připravována v rámci svátků a lidových obřadů. Článek představuje jednak příspěvek k poznání hanácké lidové kuchyně v dobách minulých, jednak jsou v něm výběrově analyzovány názvy pokrmů, zachycené v nářeční podobě, z hlediska jejich utvoření, původu či sémantické motivace. Region called Hanakia or the Haná region (Central Moravia) is characterized by flour dishes. Some dishes were prepared during the cultural festivals or folk customs, some were consumed daily. The article focuses on this phenomenon of traditional Hanakian cuisine. It selectively analyzes the dialectal names of dishes, especially in terms of their forming, origin and semantic motivation.\n Keywords: dialects; Hanakia/Haná; regional cuisine; loanword; semantic motivation Available at various institutes of the ASCR Beleš, cviboch, trnčené koláč aneb jak se dříve hodovalo na Hané

Pro oblast Hané jsou typická moučná jídla, která se konzumovala jako každodenní pečivo, též byla připravována v rámci svátků a lidových obřadů. Článek představuje jednak příspěvek k poznání hanácké ...

Šimečková, Marta
Ústav pro jazyk český, 2021

Majuskule v staročeském Žaltáři kapitulním
Voleková, Kateřina
2021 - Czech Článek se věnuje tomu, jaký vliv měl zápis majuskulí v staročeských žaltářích ze 14. století na obsahovou stránku textů. Majuskule mají v žaltářích odlišnou funkci než v jiných soudobých rukopisných zápisech, kde zpravidla slouží k syntaktickému členění textu, zatímco v žaltářích označují začátky veršů a jsou do textu zapisovány dodatečně odlišnou barvou inkoustu. Ve většině staročeských žaltářů rubrikátoři doplnili majuskule podle předepsané reprezentanty. To však neplatí pro Žaltář kapitulní z 80. let 14. století, jehož rubrikátor se v některých případech opíral o vlastní úsudek a doplnil do textu jiné velké písmeno, než mu předepisovala reprezentanta. Tím mohlo dojít nejen ke změně jednoho slova, ale i k celkovému vyznění daného verše, rubrikátor se tak nezanedbatelnou měrou podílel na výsledném textu staročeských žalmů. The article deals with the influence of the notation of capital letters on the text of the Old Czech Psalters from the 14th century. The capital letters have a different function in the Psalters than in other contemporary manuscripts, where they usually serve for syntactic division of the text, while in the Psalters they mark the beginnings of verses and are written into the text additionally in a different colour of ink. In most Old Czech Psalters, the scribes supplemented the capital letters according to the prescribed letters. However, this does not apply to the so-called Chapter Psalter from the 1380s, whose scribe in some cases relied on his own judgment and added a different capital letter to the text than was prescribed. This could lead not only to a change in one word, but also to the overall meaning of the given Psalm verse, the scribe thus contributed significantly to the final version of the Old Czech Psalms. Keywords: Old Czech; Psalter; verse; capital letters Available at various institutes of the ASCR Majuskule v staročeském Žaltáři kapitulním

Článek se věnuje tomu, jaký vliv měl zápis majuskulí v staročeských žaltářích ze 14. století na obsahovou stránku textů. Majuskule mají v žaltářích odlišnou funkci než v jiných soudobých rukopisných ...

Voleková, Kateřina
Ústav pro jazyk český, 2021

Diskusní příspěvek
Bednář, Miloslav
2021 - Czech Mezinárodnost a nadstátnost nesmí být nad individuálními národy. Internationalism, resp. supranationalism, must not be above individual nations. Keywords: education; half-heartedness; nation; supranationalism; T. G. Masaryk Available at various institutes of the ASCR Diskusní příspěvek

Mezinárodnost a nadstátnost nesmí být nad individuálními národy.

Bednář, Miloslav
Filosofický ústav, 2021

Hra pro zasvěcené. Veršované hádanky v obrozenských časopisech
Vítová, Andrea
2021 - Czech Veršované hádanky a slovní hříčky (anagramy, logogryfy, palindromy, šarády ad.) představovaly v kulturně-společenských časopisech a novinových přílohách období národního obrození žánr určený k ukrácení volné chvíle. Jejich zašifrovaná sdělení však odkazovala k osobnostem a počinům z prostředí utvářející se národní společnosti, a byla proto přístupná především těm čtenářům, kteří se identifikovali s vlasteneckými kruhy. Úspěšné řešení hádanky bylo klíčem k tomuto výlučnému společenství. Rhyming riddles and word plays (anagrams, logogriphs, palindromes and charades) in the cultural and social magazines and newspaper supplements of the national revival period represented a genre aimed at passing time. Their encrypted messages pointed to personalities and acts from an environment where a national society was being formed and was accessible mainly to those readers who identified with nationalist circles. A successful solution to a riddle was a key to this certain community. Keywords: riddle; game; word play; encrypted messages; nationalist content Available at various institutes of the ASCR Hra pro zasvěcené. Veršované hádanky v obrozenských časopisech

Veršované hádanky a slovní hříčky (anagramy, logogryfy, palindromy, šarády ad.) představovaly v kulturně-společenských časopisech a novinových přílohách období národního obrození žánr určený k ...

Vítová, Andrea
Ústav pro českou literaturu, 2021

O gejšách z Vršovic. Hlouchova špetka exotiky jako příspěvek k zábavním možnostem metropole
Kořínková, Lucie; Kořínek, Pavel
2021 - Czech Příspěvek pojednává o takzvané japonské čajovně, kterou na pražském holešovickém výstavišti u příležitosti Jubilejní výstavy v roce 1908 provozovali bratři Joe a Karel Hlouchovi. Autoři se domnívají, že tento podnik přitahoval své hosty nejen nabídkou občerstvení, ale stejnou měrou, ne-li více, také příslibem exotického zážitku, modelovaného po vzoru podobných atrakcí v západních zemích. Text sleduje, jakým způsobem byla tato exotická atrakce konstruována, a zasazuje ji do kontextu díla a podnikatelských aktivit japonofila a autora sentimentálních románů o Japonsku Joe Hlouchy. Nastiňuje také, jak tato atrakce souvisela s dobovým obrazem Japonska na Západě obecně, se společenskou módou japanismu a s tím, jak se tyto odrážely v zábavě středostavovských společenských vrstev. Na citacích z humoristických a publicistických článků o čajovně studie ukazuje, že návštěvníci si byli umělosti „hry na Japonsko“ částečně vědomi, aniž by to ovšem zcela kazilo jejich radost z „exotického zážitku“. Příspěvek pojednává o takzvané japonské čajovně, kterou na pražském holešovickém výstavišti u příležitosti Jubilejní výstavy v roce 1908 provozovali bratři Joe a Karel Hlouchovi. Autoři se domnívají, že tento podnik přitahoval své hosty nejen nabídkou občerstvení, ale stejnou měrou, ne-li více, také příslibem exotického zážitku, modelovaného po vzoru podobných atrakcí v západních zemích. Text sleduje, jakým způsobem byla tato exotická atrakce konstruována, a zasazuje ji do kontextu díla a podnikatelských aktivit japonofila a autora sentimentálních románů o Japonsku Joe Hlouchy. Nastiňuje také, jak tato atrakce souvisela s dobovým obrazem Japonska na Západě obecně, se společenskou módou japanismu a s tím, jak se tyto odrážely v zábavě středostavovských společenských vrstev. Na citacích z humoristických a publicistických článků o čajovně studie ukazuje, že návštěvníci si byli umělosti „hry na Japonsko“ částečně vědomi, aniž by to ovšem zcela kazilo jejich radost z „exotického zážitku“. Keywords: Japanese tearoom; Joe Hloucha; Jubilee Exhibition; Attractions; Japanism Available at various institutes of the ASCR O gejšách z Vršovic. Hlouchova špetka exotiky jako příspěvek k zábavním možnostem metropole

Příspěvek pojednává o takzvané japonské čajovně, kterou na pražském holešovickém výstavišti u příležitosti Jubilejní výstavy v roce 1908 provozovali bratři Joe a Karel Hlouchovi. Autoři se domnívají, ...

Kořínková, Lucie; Kořínek, Pavel
Ústav pro českou literaturu, 2021

Valašský odzemek perspektivou studia kulturní identity a kulturního dědictví
Uhlíková, Lucie
2021 - Czech Studie je zaměřena na problematiku kulturní identity (individuální i regionální) a konstruování kulturního dědictví na příkladu valašského lidového tance odzemek - mužského sólového tance spojeného ve své první existenci s karpatskou pasteveckou kulturou a později, v meziválečném období, oživeného jako reprezentativního projevu v oblasti folklorního hnutí na moravském Valašsku. The study focused on the issue of cultural identity (individual and regional) and the construction of cultural heritage on the example of the Wallachian folk dance odzemek - a male solo dance associated in its first existence with the pastoral culture of the Carpathian Mountains and later, in the interwar period, revived as a representative phenomenon on the platform of the folklore movement in the Moravian Wallachia region. Keywords: protection of cultural heritage; social construction of identity; inovation of tradition Available at various institutes of the ASCR Valašský odzemek perspektivou studia kulturní identity a kulturního dědictví

Studie je zaměřena na problematiku kulturní identity (individuální i regionální) a konstruování kulturního dědictví na příkladu valašského lidového tance odzemek - mužského sólového tance spojeného ve ...

Uhlíková, Lucie
Etnologický ústav, 2021

Historické sestavy českých dudáckých muzik v produkci současných folklorních souborů
Vejvoda, Zdeněk
2021 - Czech Komorní nástrojové sestavy dud, houslí a klarinetu jsou v českých regionech v různých variantách doloženy nejpozději od 19. století. Výjimečné postavení v nich zaujímala tzv. malá selská muzika, trio (krátkých) houslí, dud v ladění in es a es-klarinetu, jehož partitury na Chodsku v 90. letech 19. století v terénu zaznamenal Ludvík Kuba. Příspěvek konstatuje životnost těchto historických sestav v novodobé tvorbě, proměny jejich funkce a nové využití skladeb a aranží pro různé dudácké sestavy v repertoáru a jevištní produkci folklorních souborů a kapel z jihozápadních Čech. Dominantní postavení má v prostředí folklorního hnutí – i díky dlouholetému mediálnímu působení Konrádyho dudácké muziky z Domažlic – sestava velké dudácké muziky s kontrabasem a houslovou kontrou. Mnohem častěji než dříve se však na nahrávkách i na koncertech a festivalech uplatňuje duo dudy – housle či výše zmíněné „selské“ trio. Za novotvar vzniklý v prostředí folklorismu lze považovat žánr virtuózních skladeb pro sólové dudy či dokonce pro dvoje či troje dudy. Zajímavým výsledkem aktuálního výzkumu je konstatování nadstandardní poučenosti většiny tvůrčích osobností současných souborů ohledně historických pramenů české dudácké hudby, která je příslibem kvalitní prezentace kulturního dědictví a udržitelnosti jejich uměleckých a popularizačních aktivit. Chamber instrument configurations of bagpipes, a violin and a clarinet in various variations are in the Czech regions documented latest from the 19th century. Exclusive position is taken by a so-called small country music band, trio of (short) violin, bagpipes tuned to e-flat and e-flat clarinet, the score of which was recorded by Ludvik Kuba in the region of Chodsko in the 1890s. The contribution comments on sustainability of these historical configurations in modern musical work, changes in their function and new utilisation of the compositions and arrangements for various bagpipes bands in repertoire as well as on stage productions of folk groups and bands from Southwest Bohemia. A dominant position in the environment of folkloristic movement - also thanks to a long-standing media performance of Konrady Bagpipes Music Band from the town of Domazlice - is held by a configuration of big bagpipes band with a double bass and contra violin. More often that earlier, however, we hear on the recordings and see at concerts and festivals a duo of bagpipes - violin, or the above mentioned ‘country’ trio. A novelty originating from the environment of folklore groups is a genre of virtuoso compositions for solo bagpipes, or even for two or three bagpipes. An interesting outcome of the current research is acknowledgement of the above standard knowledge most creative personalities of the modern bands show as far as historical sources of Czech bagpipes music are concerned, which is a promise of a quality presentation of the cultural heritage and sustainability of their artistic and popularisation activities. Keywords: bagpipe; folklorism; music folklore Available at various institutes of the ASCR Historické sestavy českých dudáckých muzik v produkci současných folklorních souborů

Komorní nástrojové sestavy dud, houslí a klarinetu jsou v českých regionech v různých variantách doloženy nejpozději od 19. století. Výjimečné postavení v nich zaujímala tzv. malá selská muzika, trio ...

Vejvoda, Zdeněk
Etnologický ústav, 2021

Keltští žoldnéři ve službách mediteránních států a jejich návraty do krajin střední Evropy
Šedo, Ondrej; Knápek, R.
2021 - Czech O působení keltských žoldnéřů v mediteránním prostředí se překvapivě často zmiňují antičtí zpravodajové. Objevovali se ve službách tamních států, na Předním Východě, ve Velkém Řecku a v dalších částech jižní Evropy, a také v Egyptě nebo Kartágu. Doplňovali vojska mocností bojujících mezi sebou anebo proti Římské republice v době, kdy se zapojila do zápasů o dominanci v této oblasti, a poslední jednotky byly ve službě ještě v desetiletích před změnou letopočtu. Nálezy získané při archeologických výzkumech, především mince ražené ve Středomoří, které se objevují ve střední Evropě (Roseldorf, Němčice nad Hanou, Nowa Cerekwia) vedly k nastolení hypotézy, že se někteří z žoldnéřů do těchto míst po skončení služby vraceli. V článku jsou uváděny argumenty, které umožňují podpořit takové domněnky. Activities of the Celtic mercenaries in the Mediterranean environment are surprisingly often mentioned by the ancient writers. They used to appear in services for authorities there, in the Near East, “Magna Graecia” and other parts of southern Europe and also in Egypt or Carthage. They completed armies of the states fighting each other or against the Roman republic when they joined the fighting for domination in this area, and the last troops were still in service during the last decades before the change of the era. The findings discovered during the archaeological research, mainly coins that had been produced in the Mediterranean area and which appear in the Middle Europe (Roseldorf, Němčice nad Hanou, Nowa Cerekwia) led to a hypothesis that some of the mercenaries returned to these places after finishing their service. The article comes up with arguments enabling a support for such hypotheses. Keywords: Celtic mercenaries; Germanic tribes; Mediterraneum; Carthage; Central Europe; Celtic minting Available at various institutes of the ASCR Keltští žoldnéři ve službách mediteránních států a jejich návraty do krajin střední Evropy

O působení keltských žoldnéřů v mediteránním prostředí se překvapivě často zmiňují antičtí zpravodajové. Objevovali se ve službách tamních států, na Předním Východě, ve Velkém Řecku a v dalších ...

Šedo, Ondrej; Knápek, R.
Archeologický ústav, Brno, 2021

Idealizovaná minulost - barokní vlastenci a poddaní na venkově
Mikulec, Jiří
2021 - Czech Available at various institutes of the ASCR Idealizovaná minulost - barokní vlastenci a poddaní na venkově

Mikulec, Jiří
Historický ústav, 2021