Psychoanalýza před psychoanalýzou? Zájem pozdního osvícenství o nevedomí a trauma
Smyčka, Václav
2022 - Czech Studie se zabývá uchopením traumatu, neurózy a nevědomí v psychologických povídkách a případových studiích pozdních osvícenců z českých zemí. Zaměřuje se na texty filozofa, spisovatele a přírodovědce Gottfrieda Immanuela Wenzela a spisovatele Christiana Heinricha Spieße. Dokládá, že zájem těchto autorů o dané fenomény nevycházel tolik z nastupujícího romantismu, jako spíše z osvícenské empirické nauky o duši a často i překvapivě archaických teorií, jako bylo aristotelské pojetí duše a paměti či mechanické představy o fungování nervových vláken na principu vibrace. Zvláště Wenzel propojil úvahy o neurózách se svým výzkumem snů, vytěsněných myšlenek a principů snové imaginace, a takto předjal některé teze psychoanalýzy. This study deals with the understanding of trauma, neurosis and the unconscious in psychological narratives and case studies during the late Enlightenment in the Czech lands, focusing on the texts of the philosopher, writer and naturalist Gottfried Immanuel Wenzel and the writer Christian Heinrich Spiess. It shows that the interest of these authors in these phenomena did not so much stem from emerging Romanticism as from the empirical Enlightenment teaching on the soul, and often from surprisingly archaic theories such as the Aristotelian concept of the soul and memory and the mechanical notion of the functioning of nerve fibres, based on the principle of vibration. In particular, Wenzel combined his reflections on neuroses with his research into dreams, displaced thoughts and the principles behind dream imagery, thus anticipating some of the theses of psychoanalysis. Keywords: psychoanalysis; Enlightenment; Gottfried Immanuel Wenzel; dream; unconscious; story Available at various institutes of the ASCR Psychoanalýza před psychoanalýzou? Zájem pozdního osvícenství o nevedomí a trauma

Studie se zabývá uchopením traumatu, neurózy a nevědomí v psychologických povídkách a případových studiích pozdních osvícenců z českých zemí. Zaměřuje se na texty filozofa, spisovatele a přírodovědce ...

Smyčka, Václav
Ústav pro českou literaturu, 2022

Ještě jednou k Voltairovu „dílu“ v Čechách anebo proč jeho četbu Dobrovský odložil
Madl, Claire
2022 - Czech Definice díla jako události je trefná pro charakterizaci Voltairových spisů. Zaznamenáváme totiž nejen jejich dopad na historický děj, ale Voltaira samotného považujeme také za jednoho z první intelektuálů, kteří vystoupili na veřejnost, aby „stav věcí“ změnili. Tato aktuálnost jeho díla je však jistě na obtíž při zkoumání jeho recepce v českých zemích v generacích jemu současných, tj. u aktérů „českého osvícenství“ a prvního obrození. Zevrubnější analýza této otázky (Minář, Kopal, Vodička 1964) nejen pozorovala oblibu k Voltairovu divadelnímu dílu a náznaky „voltairiánství“, coby kritický ba ironický projev vůči mnišství, pověrčivosti, klerikalismu a fatalismu, zároveň však také konstatovala, že se místní autoři k Voltairovi hlásili jen proto, aby explicitně zavrhli figuru, jež ztělesňovala theismus a svobodomyšlenkářství. Zvlášť enigmatické se jeví víckrát komentované váhání Dobrovského před četbou Voltairova díla.Díky dnes již dostupnějším poznatkům o dovozu knih do českých zemí a na základě dvou koncepčních přístupů se pokusíme přispět k této diskusi a posléze k definici díla a jeho působení ve společnosti. Vezmeme jednak v potaz materiální povahu díla, jehož rozšíření záleží na jeho fyzické vlastnosti. V případě Voltairově se jeví pro české země zásadní jazyk rozšíření jeho spisů a povaha knižního trhu druhé poloviny 18. století. Na úhel nahlížení na Voltairovo dílo dále velice působil sociální kontext rozšíření jeho renomé. Konečně cenzurní praxe byla nevyhnutelnou, avšak nejednoznačnou překážkou. Tímto přístupem lze situovat momenty recepce díla v časovosti jeho nikdy nedokončené konstrukce, kterou po Pierre-Michel Mengerovi pojmeme jako proces jeho „řídnutí, upevňování a vzrůstu“. The definition of a work as an event is apt for characterising Voltaire’s writings. For not only do we record their impact on historical events, but we also consider Voltaire himself one of the first intellectuals to step out into the public arena to change the “state of affairs”. However, this topicality of his work is certainly a difficulty when examining its reception in the Czech Lands in the generations of his contemporaries, i.e. the actors of the “Czech Enlightenment” and the first Czech National Revival. A more thorough analysis of this matter (Minař, Kopal, Vodička 1964) not only observed the popularity of Voltaire’s plays and hints of “Voltairianism” as a critical or even ironic approach towards monasticism, superstition, clericalism and fatalism, but also noted that local authors only claimed allegiance to Voltaire in order to explicitly reject a figure that embodied theism and free-thinking. Dobrovsky’s often commented hesitation to read Voltaire’s work seems particularly enigmatic. Thanks to the now more accessible knowledge about book imports to the Czech Lands and using two conceptual approaches, we will try to contribute to this discussion and, subsequently, to the definition of a work and its impact on society. First, we will take into account the material nature of a work, whose dissemination depends on its physical characteristics. In the case of Voltaire, the language of dissemination of his writings and the nature of the book market in the second half of the 18th century seem to be crucial for the Czech Lands. Furthermore, the angle of viewing Voltaire’s work was strongly influenced by the social context of his reputation. Finally, censorship practices were an inevitable but ambiguous obstacle. This approach can situate the moments of reception of a work in the temporality of its never-finished construction, which, following Pierre-Michel Menger, we will conceive as a process of its “rarefaction, consolidation and growth”. Keywords: Czech Enlightement; reading; creative work; reception; book market; Josef Dobrovský; Voltaire; Karl Zinzendorf; Ladislav Hejdanek Available at various institutes of the ASCR Ještě jednou k Voltairovu „dílu“ v Čechách anebo proč jeho četbu Dobrovský odložil

Definice díla jako události je trefná pro charakterizaci Voltairových spisů. Zaznamenáváme totiž nejen jejich dopad na historický děj, ale Voltaira samotného považujeme také za jednoho z první ...

Madl, Claire
Ústav pro českou literaturu, 2022

Marco Polo a jeho znalost asijských jazyků
Liščák, Vladimír
2021 - Czech Marco Polo (1254–1324) prohlašoval (či spíše jeho editoři), že umí mluvit (a číst) kromě svého vlastního i v jiných jazycích, nejméně pěti. Nevíme, zda Marco – jehož dovednosti v jeho rodném jazyce (benátštině), jak se zdá, nebyly nikdy silné a byly zcela jistě ovlivněny i tím, že více než půl života byl daleko od domova – čekal na příležitost, aby své zážitky popsal, nebo zda Rustichello, který je zapsal, využil příležitosti procvičit si své řemeslo spisovatele. Marco často zmiňuje, že lidé v některých regionech mluví vlastním jazykem.\nAčkoli uměl jen málo čínsky nebo spíše čínsky vůbec neuměl, mluvil řadou jazyků, které se tehdy ve východní Asii používaly – s největší pravděpodobností turkičtinou (v kumánském dialektu: (lingua) tartara, tartaresce, tartaresche), kterou se mluvilo i mezi Mongoly, arabizovanými Peršany, Ujgury, a možná uměl i mongolsky. Marco Polo (1254–1324) claimed (or rather his editors) that he could speak (and read) in other languages in addition to his own, at least five. We do not know whether Marco – whose skills in his native language (Venetian) seem to have never been strong and were certainly influenced by the fact that he had been away from home for more than half his life – was waiting for an opportunity to describe his experiences, or whether Rustichello, who wrote them down, took the opportunity to practice his craft as a writer. Marco often mentions that people in some regions speak their own language. Although he spoke little or no Chinese, he spoke a number of languages used in East Asia at the time – most likely Turkish (in the Kuman dialect: (lingua) tartara, tartaresce, tartaresche), which was also spoken among Mongols, Arabized Persians, Uighurs, and perhaps Mongolian. Keywords: Asia; Mediaeval travellers; Marco Polo Available on request at various institutes of the ASCR Marco Polo a jeho znalost asijských jazyků

Marco Polo (1254–1324) prohlašoval (či spíše jeho editoři), že umí mluvit (a číst) kromě svého vlastního i v jiných jazycích, nejméně pěti. Nevíme, zda Marco – jehož dovednosti v jeho rodném jazyce ...

Liščák, Vladimír
Orientální ústav, 2021

Ruská politická reforma – řešení krize ruského státu?
Vlček, Radomír
2021 - Czech Stať Ruská politická reforma – řešení krize ruského státu pojednává o genezi a vývoji komplexu reforem, jimiž se různí činitelé ruského státu snažili v průběhu staletí zmodernizovat Rusko jako stát ve smyslu jeho moci, velikosti a schopnosti politické i mocenské konkurence. Ve všech svých částech si otevřeně i skrytě klade otázku, zda jí bylo možné předejít revolučním výbuchům, zejména pak Ruské revoluci 1917. Zaměřuje se především na osobnost Petra Jakovleviče Stolypina, ministerského předsedy Ruské říše v letech 1906-1911, ukazuje však genezi jeho myšlenek v hluboké minulosti. Stolypina představuje jako osobnost, která se snažila prosadit široký a také dalekosáhlý komplex reforem, z nichž nejvýznamnější byly ty, které se týkaly agrární otázky. Nepovšimnutu ovšem neponechává ani další Stolypinovy snahy o změnu, především v sociální, správní a soudní rovině. Snaží se ukázat Stolypina bez příkras a v kontextu historických událostí. Práce má analyticko-syntetický charakter. Je příspěvkem k dějinám idejí a ideologií, v rovině hledání alternativ vývoje ruského státu a ruské společnosti má podobu případové studie. Vzhledem k absenci sledování tohoto problému v českém dějepisectví se opírá o zahraniční, především ruskou literaturu a editované prameny. Russia's Political Reform – The Solution to the Russian State's Crisis deals with the genesis and development of a complex of reforms by which various Russian state officials have sought over the centuries to modernize Russia as a state in terms of its power, size, and the capacity of political and power competition. In all its parts, it openly and covertly asks whether it could have been prevented by revolutionary explosions, especially the Russian Revolution of 1917. It focuses primarily on the personality of Pyotr Jakovlevich Stolypin, Prime Minister of the Russian Empire from 1906 to 1911, but shows the genesis of his ideas in the deep past. Stolypin presents himself as a figure who has tried to push through a broad and also far-reaching set of reforms, the most significant of which were those on the agrarian issue. However, Stolypin's other attempts at change, especially on a social, administrative and judicial level, do not go unnoticed either. He's trying to show Stolypin without embellishing and in the context of historical events. The work has an analytical-synthetic character. It is a contribution to the history of ideas and ideologies, in the field of finding alternatives to the development of the Russian state and Russian society takes the form of a case study. Due to the lack of monitoring of this problem in Czech history, it relies on foreign, mainly Russian literature and edited sources. Keywords: history of russia political radicalism; russian revolutions 1905–1907; russian revolutions 1917; political radicalism; political reform; Pyotr Arkadyevich Stolypin Available at various institutes of the ASCR Ruská politická reforma – řešení krize ruského státu?

Stať Ruská politická reforma – řešení krize ruského státu pojednává o genezi a vývoji komplexu reforem, jimiž se různí činitelé ruského státu snažili v průběhu staletí zmodernizovat Rusko jako stát ve ...

Vlček, Radomír
Historický ústav, 2021

Cesty v jazyce starých Čechů
Karlíková, Helena
2021 - Czech Keywords: Old Czech; etymology Available at various institutes of the ASCR Cesty v jazyce starých Čechů

Karlíková, Helena
Ústav pro jazyk český, 2021

Introduction
Šimůnek, Michal V.
2021 - English This chapter is an introductory study of the whole Volume. It provides an overview of the recent production concerning the role of science in the WW2 and sumarizes the possible levels of comparison. Keywords: national socialism; history of science; WW2 Available at various institutes of the ASCR Introduction

This chapter is an introductory study of the whole Volume. It provides an overview of the recent production concerning the role of science in the WW2 and sumarizes the possible levels of comparison.

Šimůnek, Michal V.
Ústav pro soudobé dějiny, 2021

Jak se kde v česku mluví aneb Co víme o dialektech češtiny
Ireinová, Martina; Konečná, Hana
2021 - Czech V příspěvku jsou představeny jednotlivé nářeční skupiny, podskupiny a typy, jsou uvedeny jejich charakteristické nářeční znaky. Nářečí jsou prezentována zéž ukázkami autentických promluv. The article deals with the question of Czech dialects. It presents the clasification of Czech dialects, their main features and specifics, and discusses in detail their subgroups and subtypes.\n Keywords: dialectology; Czech dialects; Czech Linguistic Atlas Available at various institutes of the ASCR Jak se kde v česku mluví aneb Co víme o dialektech češtiny

V příspěvku jsou představeny jednotlivé nářeční skupiny, podskupiny a typy, jsou uvedeny jejich charakteristické nářeční znaky. Nářečí jsou prezentována zéž ukázkami autentických promluv....

Ireinová, Martina; Konečná, Hana
Ústav pro jazyk český, 2021

Popularizace v zákopech – Zákopy.cz jako platforma popularizace archeologie bojišť
Hlavica, Michal; Zubalík, J.; Těsnohlídek, J.
2021 - Czech Příspěvek informuje o popularizačních aktivitách výzkumného týmu zaměřených na otázky spojené s archeologií bojišť a konfliktů. The paper informs about popularization activities of the research team focusing on questions connected to the battlefield and conflict archaeology. Keywords: popularization; battlefield archaeology; online presentation; blog; web; forum Available at various institutes of the ASCR Popularizace v zákopech – Zákopy.cz jako platforma popularizace archeologie bojišť

Příspěvek informuje o popularizačních aktivitách výzkumného týmu zaměřených na otázky spojené s archeologií bojišť a konfliktů....

Hlavica, Michal; Zubalík, J.; Těsnohlídek, J.
Archeologický ústav, Brno, 2021

Interdisciplinární vědecké týmy při Československé akademii věd a Univerzitě Karlově v 60. letech
Hoppe, Jiří
2021 - Czech Konferenční příspěvek přináší stručný přehled o genezi a činnosti čtyř mezioborových vědeckých týmů (Šikova týmu, Richtova týmu, Machoninova týmu a Mlynářova týmu), které výrazně spoluutvářely společenskou i politickou dynamiku v ČSSR v 60. letech 20. století. Ukazuje, jak tyto týmy podporovaly změny a inovace ve způsobu uplatňování vedoucí úlohy KSČ, jak nově analyzovaly parametry a limity stávajícího státního zřízení a jak promýšlely a inspirativně modelovaly alternativy jeho budoucnosti. The conference paper provides a brief overview of the genesis and activities of four interdisciplinary scientific teams (Šik's team, Richta's team, Machonin's team and Mlynář's team), which significantly co-created social and political dynamics in the Czechoslovak Socialist Republic in the 1960s. It shows how these teams supported changes and innovations in the way the CPC's leading role was exercised, how they newly analyzed the parameters and limits of the current state system, and how they thought out and inspiringly modeled alternatives for its future. Keywords: Prague Spring 1968; scientific and technological revolution; Action programme Available at various institutes of the ASCR Interdisciplinární vědecké týmy při Československé akademii věd a Univerzitě Karlově v 60. letech

Konferenční příspěvek přináší stručný přehled o genezi a činnosti čtyř mezioborových vědeckých týmů (Šikova týmu, Richtova týmu, Machoninova týmu a Mlynářova týmu), které výrazně spoluutvářely ...

Hoppe, Jiří
Ústav pro soudobé dějiny, 2021

Beleš, cviboch, trnčené koláč aneb jak se dříve hodovalo na Hané
Šimečková, Marta
2021 - Czech Pro oblast Hané jsou typická moučná jídla, která se konzumovala jako každodenní pečivo, též byla připravována v rámci svátků a lidových obřadů. Článek představuje jednak příspěvek k poznání hanácké lidové kuchyně v dobách minulých, jednak jsou v něm výběrově analyzovány názvy pokrmů, zachycené v nářeční podobě, z hlediska jejich utvoření, původu či sémantické motivace. Region called Hanakia or the Haná region (Central Moravia) is characterized by flour dishes. Some dishes were prepared during the cultural festivals or folk customs, some were consumed daily. The article focuses on this phenomenon of traditional Hanakian cuisine. It selectively analyzes the dialectal names of dishes, especially in terms of their forming, origin and semantic motivation.\n Keywords: dialects; Hanakia/Haná; regional cuisine; loanword; semantic motivation Available at various institutes of the ASCR Beleš, cviboch, trnčené koláč aneb jak se dříve hodovalo na Hané

Pro oblast Hané jsou typická moučná jídla, která se konzumovala jako každodenní pečivo, též byla připravována v rámci svátků a lidových obřadů. Článek představuje jednak příspěvek k poznání hanácké ...

Šimečková, Marta
Ústav pro jazyk český, 2021