Mariánské hodinky v kontextu staročeského překladu žaltáře
Voleková, Kateřina
2017 - český Příspěvek se věnuje jazykovým aspektům staročeského překladu mariánských hodinek z pěti rukopisů z konce 14. století a počátku 15. století a srovnává znění českých žalmů se staročeskými překlady žaltáře. The article focuses on the linguistic aspect of the Old Czech translations of the Little Office of Our Lady from five manuscripts from the late 14th century and early 15th century, comparing the Czech version of the Psalms with the Old Czech translation of the Psalter. Klíčová slova: Old Czech; Bible translation; Psalter Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Mariánské hodinky v kontextu staročeského překladu žaltáře

Příspěvek se věnuje jazykovým aspektům staročeského překladu mariánských hodinek z pěti rukopisů z konce 14. století a počátku 15. století a srovnává znění českých žalmů se staročeskými překlady ...

Voleková, Kateřina
Ústav pro jazyk český, 2017

Vrátný Černý na dovolené v Deštném: o substantivech s adjektivní formou
Spinková, Stanislava
2017 - český Příspěvek je věnován substantivům v češtině, která jsou formálními adjektivy. Mezi taková jména se řadí např. pojmenování osob (např. vrátný, pokojská), druhů masa nebo nápojů (např. kuřecí, plzeňské), názvy čeledí v biologii (např. psovití, hřibovité) atd., také některá příjmení (např. Černý) a zeměpisné názvy (např. Deštné). Jsou utvořena adjektivními sufixy a skloňují se jako adjektiva. The paper deals with Czech nouns which are formal adjectives. There are f. e. names of persons (f. e. vrátný, pokojská), types of meat or drinks (f. e. kuřecí, plzeňské), names of biological families (psovití, hřibovité) etc. ranked among these nouns and some surnames (f. e. Černý) or geographic names (f. e. Deštné) as well. They are formed by adjectival suffixes and declined as adjectives Klíčová slova: substantivized adjectives; Czech for foreigners; onomastics; family names; place names Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Vrátný Černý na dovolené v Deštném: o substantivech s adjektivní formou

Příspěvek je věnován substantivům v češtině, která jsou formálními adjektivy. Mezi taková jména se řadí např. pojmenování osob (např. vrátný, pokojská), druhů masa nebo nápojů (např. kuřecí, ...

Spinková, Stanislava
Ústav pro jazyk český, 2017

Český rok a český týden: o českých pojmenováních měsíců v roce a dnů v týdnu
Vykypěl, Bohumil
2017 - český Klíčová slova: linguistics; etymology Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Český rok a český týden: o českých pojmenováních měsíců v roce a dnů v týdnu

Vykypěl, Bohumil
Ústav pro jazyk český, 2017

Emancipace češtiny jako kulturního jazyka za vlády Karla IV
Nejedlý, Petr
2017 - český Během vlády Karla IV. prošel český jazykový systém řadou změn, které jej instrumentálně rozšiřovaly, funkčně obohacovaly a strukturně prohlubovaly. Část z nich byla projevem vnitřního vývoje jazyka, část vyvolaly vnější okolnosti kulturněhistorické povahy. Z hlediska celkového postavení jazyka, objemu funkcí, které plnil, a repertoáru vyjadřovacích prostředků byly pro tento vzestup klíčové podněty, které vyrůstaly z kulturní, politické a společenské situace navozené stylem, cíli a výsledky Karlova panování. Under the rule of Charles IV, the Czech language system underwent a series of changes which instrumentally broadened it, enriched its function, and deepened its structure. Part of it was a reflection of the internal language development and part was caused by external circumstances of a cultural and historical nature. Impulses which emerged from the cultural, political, and social situation introduced by the style, goals, and results of Charles’ rule were pivotal for the entire language, its functions, and the means of expression. Klíčová slova: Old Czech, Charles IV; development of language; system of language; influence of the cultural; historical and political conditions Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Emancipace češtiny jako kulturního jazyka za vlády Karla IV

Během vlády Karla IV. prošel český jazykový systém řadou změn, které jej instrumentálně rozšiřovaly, funkčně obohacovaly a strukturně prohlubovaly. Část z nich byla projevem vnitřního vývoje jazyka, ...

Nejedlý, Petr
Ústav pro jazyk český, 2017

Dramatik Ladislav Stroupežnický: autor veseloher (Naši furianti aj.) a historických her
Hoffmannová, Jana; Hoffmann, B.
2017 - český Z díla prvního českého realistického dramatika dosud žije hlavně veselohra Naši furianti; její význam spočívá především v tom, že zde byl na jevišti poprvé představen reálný obraz české vesnice, života prostých venkovanů ve 2. polovině 19. století. Komické dialogy „furiantů“ se vyznačují i jazykovým realismem – dramatik vložil do úst svých vesničanů reálnou kombinaci obecné češtiny a některých jihozápadočeských regionalismů; jedna z postav je navíc nositelkou chodského dialektu. Prostřednictvím realistických popisů i prostřednictvím osobitého vyjadřování jsou charakterizovány také postavy v další hře ze Stroupežnického současnosti, v dramatu Václav Hrobčický z Hrobčic (řeč postav tu vystihuje i sociální rozdíly mezi nimi). V historických veselohrách Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová se dramatik – inspirován četbou Pamětí Mikuláše Dačického z Heslova, renesančního vzdělance (žil v letech 1555–1626) – pokusil o zajímavou stylizaci dobového jazyka. The one work from the oeuvre of the first Czech realistic playwright that continues to be staged to this day is the comedy Naši furianti; the principal value of this comedy is that it introduced to the stage a realistic picture of a typical Czech village and the life of ordinary village people in the second half of the 19th century. One of the major features of the comic dialogues between the overly confident fellows (furianti) is realistic language: Stroupežnický endowed his villagers with a real combination of common Czech (obecná čeština) and words typical of regions in south-western Bohemia, with one of the characters speaking the dialect associated with the Chodsko region. Stroupežnický’s other play set in his own day whose characters are characterized by realistic descriptions and distinctive language features is Václav Hrobčický z Hrobčic (with language characterizing the dramatis personae and the social differences among them). In his two historical comedies, Zvíkovský rarášek and Paní mincmistrová, Stroupežnický, having been inspired by reading Paměti (Memoirs) by the Renaissance scholar Mikuláš Dačický z Heslova (1555–1626), made an interesting attempt at stylizing the Czech language as it was used in Dačický’s day. Klíčová slova: Ladislav Stroupežnický; realistic drama; historical comedy; description of the setting; characterization of the character; social deixic; politeness; Common Czech; dialect Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Dramatik Ladislav Stroupežnický: autor veseloher (Naši furianti aj.) a historických her

Z díla prvního českého realistického dramatika dosud žije hlavně veselohra Naši furianti; její význam spočívá především v tom, že zde byl na jevišti poprvé představen reálný obraz české vesnice, ...

Hoffmannová, Jana; Hoffmann, B.
Ústav pro jazyk český, 2017

Mluva v českých městech a nivelizační procesy v tradičních dialektech.
Ireinová, Martina
2017 - český Vedle komplexního zachycení územní diferenciace tradičních českých nářečí obrací čeští dialektologové svou pozornost též na nivelizační jazykové pocesy, které se projevují především v mluvě měst. Ve svých výzkumech navazují na programovou stať významného českého lingvisty Jaromíra Běliče Ke zkoumání městské mluvy (1962). V českém jazykovém prostředí městskou mluvu popisují jednak dílčí monografie, jednak jsou výsledky výzkumu představeny v Českém jazykovém atlase (1992–2011), ve vznikajícím Slovníku nářečí českého jazyka a v korpusech mluveného jazyka. Next to the complex view capturing the geographic differentiation of the traditional Czech dialects, Czech dialectologists turn their attention also to equalizing language processes that manifest themselves above all in the spoken urban language. Their research follows the program paper Ke zkoumání městské mluvy (On Research of Urban Speech, 1962) by the eminent Czech linguist Jaromír Bělič. On the one hand, the urban speech of Czech is described in monographs, on the other hand, the research results are presented in the Czech Linguistic Atlas (1992–2011) and in the arising Dictionary of Czech Dialects. A great amount of language material is concentrated in the corpuses of spoken language. Klíčová slova: spoken urban language; dialectology; Czech dialects; Czech Linguistic Atlas; Dictionary of Czech Dialects Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Mluva v českých městech a nivelizační procesy v tradičních dialektech.

Vedle komplexního zachycení územní diferenciace tradičních českých nářečí obrací čeští dialektologové svou pozornost též na nivelizační jazykové pocesy, které se projevují především v mluvě měst. Ve ...

Ireinová, Martina
Ústav pro jazyk český, 2017

Tanec v lexiku našich předků
Karlíková, Helena
2017 - český Příspěvek se věnuje etymologické analýze některých českých slov, která pojmenovávají tanec. The paper deals with the etymological analysis of some Czech words with the meaning of dance. Klíčová slova: etymology; Czech language; dance Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Tanec v lexiku našich předků

Příspěvek se věnuje etymologické analýze některých českých slov, která pojmenovávají tanec.

Karlíková, Helena
Ústav pro jazyk český, 2017

Existují ještě dnes tradiční dialekty?
Kloferová, Stanislava
2017 - český Příspěvek popisuje stav tradičních teritoriálních dialektů na území českého národního jazyka na přelomu 20. a 21. století. Zabývá se okolnostmi, které se na vývoji dialektů podílely a podílejí. Důležitý je zde zejména faktor sociální prestiže dialektu. Rozdílně se projevuje v Čechách (sociální bezpříznakovost) a na Moravě se Slezskem (sociální příznakovost). The item describes the situation of traditional territorial dialects in the area of the Czech national language at the turn of the 20th and 21st centuries. It deals with the circumstances that have been participating in the development of dialects. Important is primarily the factor of the social prestige of a dialect. It manifests itself differently in Bohemia (socially asymptomatic) and in Moravia and Silesia (socially symptomatic). Klíčová slova: bohemistics; dialectology; traditional territorial dialect; social prestige of a dialect Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Existují ještě dnes tradiční dialekty?

Příspěvek popisuje stav tradičních teritoriálních dialektů na území českého národního jazyka na přelomu 20. a 21. století. Zabývá se okolnostmi, které se na vývoji dialektů podílely a podílejí. ...

Kloferová, Stanislava
Ústav pro jazyk český, 2017

Způsoby, možnosti a problémy využití synchronního českého a slovenského anoikonymického materiálu v historické dialektologii
Harvalík, Milan; Valentová, I.
2017 - český Výzkum anoikonym (pomístních jmen) se v poslední době dostal do centra pozornosti toponomastiků nejen ve slovanských zemích, ale v celém světě. Tento příspěvek poukazuje na možnosti a způsoby užití synchronního anoikonymického materiálu, sebraného pro české a slovenské slovníky pomístních jmen, v historické dialektologii. Vzhledem ke specifickým funkcím vlastních jmen je zjevné, že k anoikonymům nelze aplikovat stejný přístup jako k obecným jménům. Proto je zvláštní pozornost věnována rozdílům v metodách jejich dialektologické a onomastické analýzy. Představené úvahy jsou založeny na studiu českých a slovenských vlastních jmen, autoři však doufají, že závěry formulované v tomto příspěvku lze aplikovat obecně. The research of anoikonyms (minor place names, in other terminologies also feature names, field names or microtoponyms) has recently attracted the attention of toponomasticians not only in Slavonic countries, but also worldwide. The aim of this paper is to show the possibilities and ways of using the synchronic anoikonymical material collected for Czech and Slovak minor place names dictionaries in historical dialectology. Given the specific functions of proper names, it is obvious that we cannot take the same approach to anoikonyms as to common nouns. For this reason, special attention is paid to differences in the methods of their dialectological and onomastic analyses. The considerations presented here are based on the study of Czech and Slovak proper names nevertheless, the authors hope that the results formulated in this paper can be applied in general. Klíčová slova: onomastics; dialectology; anoikonyms; Czech language; Slovak language Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Způsoby, možnosti a problémy využití synchronního českého a slovenského anoikonymického materiálu v historické dialektologii

Výzkum anoikonym (pomístních jmen) se v poslední době dostal do centra pozornosti toponomastiků nejen ve slovanských zemích, ale v celém světě. Tento příspěvek poukazuje na možnosti a způsoby užití ...

Harvalík, Milan; Valentová, I.
Ústav pro jazyk český, 2017

Slovo takže v současných epistolárních a mediálních textech: takže o čem ty volby jsou
Jílková, Lucie
2017 - český Příspěvek odpovídá na následující výzkumnou otázku: Jaké funkce a významy má slovo „takže“ v současných soukromých dopisech a mediálních textech? Analýza se opírá o doklady z Korpusu soukromé korespondence (https://ucnk.ff.cuni.cz/dopisy.php) a z korpusu DIALOG (https://ucnk.ff.cuni.cz). Ve zvoleném souboru textů mluvčí užívali slovo „takže“ jako vyjádření důsledku, konektivity, sumarizace, slovo „takže“ je nepochybně výraznou částí idiolektu některých mluvčích (např. v úvodu dialogické repliky). The paper attempts to answer the following research question: What are the meanings an functions of the Czech word takže in spoken texts used in contemporary private letters and in the media? The analysis is based on Private Correspondence Corpus and on the DIALOG Corpus. In selected texts , a total 50 occurrence of the word takže were found. The word takže was commonly used to express consequence, connection, and summarization, and can be embodied in the idiolect of some writers or speakers. Klíčová slova: private correspondence corpus; DIALOG corpus; Czech word takže; spoken mass media texts; correspondence texts Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Slovo takže v současných epistolárních a mediálních textech: takže o čem ty volby jsou

Příspěvek odpovídá na následující výzkumnou otázku: Jaké funkce a významy má slovo „takže“ v současných soukromých dopisech a mediálních textech? Analýza se opírá o doklady z Korpusu soukromé ...

Jílková, Lucie
Ústav pro jazyk český, 2017