Ano (876)
Ne (59)
Použitá omezení
(3)
Počet nalezených dokumentů:
935
Publikováno od
do
Hunter-gatherer Archaeobotany: Central European Mesolithic
PTÁKOVÁ, Michaela
2021 - český
Disertační práce se zabývá obdobím mezolitu ve středoevropském prostoru z perspektivy environmentální archeologie. Na základě analýzy rostlinných makrozbytků zkoumá potenciální rostlinnou složku mezolitické stravy. Práce dále přispívá k poznání historie vegetace v oblasti Českého ráje a vlivu mezolitických komunit na přírodní prostředí. Následuje diskuse týkající se přechodu od lovecko-sběrařského způsobu života k produktivním ekonomikám. This thesis focuses on Central European Mesolithic from the perspective of environmental archaeology. Based on analysis of plant macrofossils, it examines potential plant component of Mesolithic diet. The work further contributes to the knowledge on vegetation history of the area of Český ráj (Czech Republic) and attempts to reveal past plant use and the impact of Mesolithic communities on past environments. This is followed by a discussion concerning transition from hunting and gathering way of life to productive economies using examples of specific landscape units and well defined spatiotemporal scales.
Klíčová slova:
mezolit; archeobotanika; environmentální archeologie; neolitizace; Mesolithic; archaeobotany; environmental archaeology; neolithisation
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Hunter-gatherer Archaeobotany: Central European Mesolithic
Disertační práce se zabývá obdobím mezolitu ve středoevropském prostoru z perspektivy environmentální archeologie. Na základě analýzy rostlinných makrozbytků zkoumá potenciální rostlinnou složku ...
Využití hodnotících a měřících nástrojů pro hodnocení populace starší 60 let
DOLEŽALOVÁ, Jitka
2021 - český
Úvod: Populace straší 60 let je jednou z nejohroženějších skupin z hlediska zdravotní stránky. Je nutné poskytovat vysoce kvalifikovanou a odbornou péči, která bude přispívat k udržení nebo zvýšení kvality života. Jednou z možností jak, tohoto dosáhnout je správné a vhodné používání hodnotících nástrojů. Cíl: Disertační práce měla za cíle zjistit postoj sester vůči současně používaným hodnotícím nástrojům, dále zjistit výskyt geriatrických syndromů u populace starší 60 let a jejich případný dopad na kvalitu života a posledním cílem bylo provést jazykovou validaci nástroje Rapid Geriatric Assessment. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo pomocí kvantitativní a kvalitativní části. V rámci kvantitativního výzkumného šetření byl použit dotazníkový sběr dat v Jihočeském kraji, a to jak u populace starší 60ti let, tedy výzkumný soubor A, tak u sester poskytující péči populaci starší 60ti let, tedy výzkumný soubor B. Dotazníky byly vytvořeny pro oba výzkumné soubory a skládaly se z nestandardizované části a standardizované části. U seniorů bylo nestandardizované šetření zaměřené na hodnocení poskytované péče, zařízení, vykonávání běžných aktivit a zhodnocení psychického a fyzického zdravotního stavu. Standardizovaná část obsahovala nástroj RGA pro zmapování geriatrických syndromů a WHOQOL BREF pro monitoraci kvality života. U sester byla nestandardizovaná část určena pro hodnocení současně používaných nástrojů, dále nového nástroje RGA a na zhodnocení určených oblastí zdravotně sociální péče. Nástroj RGA byl po souhlasu autora přeložen do českého jazyka, otestován v pilotáži, dle potřeb upraven a následně byl zanesen jako součást dotazníkového šetření. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo pomocí metody focus group a bylo prováděno se sestrami, které poskytují ošetřovatelskou péči seniorům v nemocničním nebo jiném druhu zařízení nebo v domácí péči. Výsledky: Výsledky prokázaly přítomnost křehkosti, sarkopenie, úbytku tělesné hmotnosti, mírné kognitivní poruchy a demence. Dále byl také prokázán negativní dopad geriatrických syndromů na kvalitu života seniorů. U sester bylo prokázáno, že úroveň vzdělání a délka praxe ovlivňují pohled na hodnotící nástroje a ovlivňují také samotné používání hodnotících nástrojů. Dále byl zjištěn vliv pobytu seniorů na subjektivní hodnocení psychického a fyzického zdravotního stavu a na spokojenost s fyzickým a psychickým zdravotním stavem. Byl také zjištěn dopad nejzávažněji vnímaného onemocnění na uspokojení potřeb a vykonání běžných denních aktivit u seniorů. Závěr: Disertační práce poskytuje komplexní pohled na problematiku používání hodnotících nástrojů u populace starší 60 let. Byla vytvořena modifikovaná ošetřovatelská dokumentace, které by měla lépe sloužit pro základní zhodnocení zdravotního stavu seniorů. Introduction: The 60-year-old population is one of the most vulnerable groups in terms of health. It is necessary to provide highly qualified and professional care to maintain or improve the quality of life. One way to achieve this is to use evaluation tools correctly and appropriately. Aims: The dissertation aimed to determine the attitude of nurses to currently used assessment tools, to determine the incidence of geriatric syndromes in the population over 60 years and their potential impact on quality of life, and the last goal was to validate the Rapid Geriatric Assessment tool. Methodology: The research was carried out using the quantitative and qualitative parts. The quantitative research survey used questionnaire data collection limited to the South Bohemian Region, both for the population older than 60 years, research group A. For nurses providing care for the population older than 60 years, research group B. Questionnaires were created for both research files. They consisted of a non-standardized part and a standardized part. For seniors, a non-standardized survey focused on evaluating the care provided, facilities, the performance of routine activities, and the evaluation of mental and physical health. The standardized part included an RGA tool for geriatric mapping syndromes and a WHOQOL BREF for quality of life monitoring. For nurses, the non-standardized part was intended to evaluate currently used tools and the new RGA tool and for the evaluation of designated areas of health and social care. The RGA tool was translated into the Czech language with the author's consent, tested in a pilot, modified as needed, and then entered as part of a questionnaire survey. The qualitative research survey was conducted using the focus group method and was conducted with nurses who provide nursing care to seniors in a hospital or other type of facility or in-home care. Results: The results showed fragility, sarcopenia, weight loss, mild cognitive impairment, and dementia. Furthermore, the negative impact of geriatric syndromes on the quality of life of seniors has also been demonstrated. For nurses, it has been shown that the level of education and length of practice influence the view of assessment tools and also affect the actual use of assessment tools. Furthermore, the influence of the stay of seniors on the subjective assessment of mental and physical health and on satisfaction with physical and mental health was found. The impact of the most seriously perceived disease on meeting the needs and performing normal daily activities in the elderly was also found. Conclusion: The dissertation provides a comprehensive view of the use of assessment tools in the population over 60 years of age. Modified nursing documentation was created, which should better serve for a basic assessment of the health status of seniors.
Klíčová slova:
Hodnotící nástroje; ošetřovatelství; populace starší 60 let; geriatrické syndromy; Assessment tool; nursing; population 60 years and older; geriatric syndromes
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Využití hodnotících a měřících nástrojů pro hodnocení populace starší 60 let
Úvod: Populace straší 60 let je jednou z nejohroženějších skupin z hlediska zdravotní stránky. Je nutné poskytovat vysoce kvalifikovanou a odbornou péči, která bude přispívat k udržení nebo zvýšení ...
Využití hodnotících a měřících nástrojů pro hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním
NEUGEBAUER, Jan
2021 - český
Tělesné znevýhodnění je velmi diskutabilní téma z pohledu terminologie,variability i specifik péče. V souvislosti s touto problematikou nahlížíme na celý koncept v rámci analýzy a uspokojování aktuálních potřeb, které se výrazně odlišují v závislosti na druhu, míře a reverzibilitě znevýhodnění. Obecné potřeby bývají stálé, avšak u těchto pacientů bývá výrazněji ovlivněno spektrum potřeb, které se v souvislosti se znevýhodněním modifikovali, nebo které nově vznikli. Pro pečlivou analýzu lze využit hodnotící a měřící nástroje, zaměřující se na problematickou oblast (např. soběstačnost či rizikové faktory) nebo komplexně na míru znevýhodnění. V České republice jsou aktuálně evidovány pouze nástroje specificky hodnotící každou oblast separovaně.Implementace komplexního nástroje by mohla přispět ke zlepšení péče o pacienty s tělesným znevýhodněním v klinické praxi. Cílem disertační práce bylo analyzovat dostupné hodnotící a měřící nástroje pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním v ošetřovatelství, zmapovat poskytovanou péči o tyto pacienty a analyzovat problematické situace, které jsou u pacientů s tělesným znevýhodněním v průběhu hospitalizace přítomny.Pro zpracování práce byl využit mix metod za použití techniky dotazníkového šetření a metody Focus groups. Dotazníkové šetření probíhalo u dvou skupin označené jako A a B. Výzkumný soubor A měl reprezentativní charakter a byl tvořen sestrami z celé České republiky. Výzkumný soubor B byl tvořen pacienty s tělesným znevýhodněním. V rámci sběru dat byly konstruovány dva odlišné dotazníky ? nestandardizovaný pro výzkumný soubor A se zaměřením na využití hodnotících nástrojů, práci s výsledky, doporučení pro praxi a pojetí konceptu tělesného znevýhodnění;a kombinaci standardizovaného dotazníku WHODAS 2.0 obohaceného o nestandardizovaný blok otázek pro výzkumný soubor B, zaměřující se na pojetí vlastního těla a koncepci kvality života. V klinické praxi se používání obecné standardizované nástroje, zejména pro hodnocení rizika pádu (Conley scale a Morse Fall Scale), hodnocení rizika vzniku dekubitů (Braden scale a Norton scale) a hodnocení soběstačnosti (Barthel test, test instrumentálních všedních činností). V rámci aktivního vyhledávání specifických potřeb sestry také hodnotí oblast aktivity, motivace, mobility a výživy. Oblast sexuality a spirituality není v klinické praxi adekvátně hodnocena a sestry uvádí, že tato témata jsou stále tabuizována a považují za vhodnější alternativu, aby tyto domény zajišťovali jiní specialisté. Pro oblast hodnocení by ve své praxi přivítaly jak nástroje pro hodnocení rizika vzniku dekubitů ? Waterlow Scale, Knoll Scale nebo Shannon Scale; nástroje pro hodnocení rizika pádu ? Morse Fall Scale, Conley Scale nebo Tinetti scale; nástroje pro hodnocení soběstačnosti ? Barthel test, test instrumentálních všedních činností. U pacientů s tělesným znevýhodněním je aktuálně nejvíce problematickou doménou inkontinence moče, bolest a psychická oblast se zaměřením na sebeúctu a pocit bezpečí a jistoty. Sestry by pro využití v klinické praxi rády uvítaly komplexnější nástroj pro hodnocení problematiky tělesného znevýhodnění a pro tuto oblast by přivítaly i edukační kurzy, které jim pomohou této problematice více porozumět. V klinické praxi se používají standardizované i nestandardizované nástroje pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním. Mnoho ze standardizovaných nástrojů by respondenti uvítali ve své praxi a je doporučují pro využití v celé České republice. Pacienti s tělesným znevýhodněním velmi často trpí rizikem vzniku dekubitů, pádů, rozvojem infekcí, psychickými obtížemi a bolestí. Jako doporučení pro praxi souhlasíme s implementací standardizovaných nástrojů do klinické praxe. Nástroj WHODAS 2.0 je vhodně nastaven pro analyzování úrovně znevýhodnění a poukazuje na znevýhodněné oblasti. Dále může sestře pochopit náročnost onemocnění a dopadů zdravotních komplikací na psychickou i fyzickou stránku, která znemožňuje vykonávat standardní práci. Physical disadvantage is a debatable topic regarding terminology,variability,and specifics of care.In connection with this issue,we look at the whole concept in analyzing and satisfying current needs,which differ significantly depending on the type,extent, and reversibility of disadvantage.General needs tend to be constant,but in these patients,the spectrum of needs that have been modified or newly created in connection with the disadvantage is more significantly affected. For careful analysis, the nurses can use the evaluation and measurement tools,focusing on the problematic area(e.g., self-sufficiency or risk factors) or comprehensively on the level of disadvantage.Nurses in the Czech Republic use only instruments specifically evaluating each area separately.Implementing a comprehensive tool could contribute to the improvement of care for patients with physical disabilities in clinical practice.The dissertation aimed to analyze the available evaluation and measurement tools for evaluating patients with physical disabilities in nursing, map the care provided for these patients,and analyze problematic situations present in patients with physical disabilities during hospitalization.We use a mix of methods to process the work using the questionnaire survey technique and the Focus groups method. We create the questionnaire survey for two groups marked as A and B. Research group A had a representative character and consisted of nurses from all over the Czech Republic.Research group B consisted of patients with physical disabilities.Within the data collection, we create two different questionnaires - non-standardized for research set A with a focus on using evaluation tools,work with results,recommendations for practice,and the concept of physical disabilities.We also create a combination of a WHODAS 2.0 and further information focusing on the concept of own body and the quality of life for research set B.In clinical practice, the use of a general standardized tool,especially for fall risk assessment (Conley scale and Morse Fall Scale),pressure ulcer risk assessment (Braden scale and Norton scale),and self-sufficiency assessment (Barthel test,routine instrumental test).As part of the active search for the specific needs of the nurse, she also evaluates the area of activity,motivation, mobility,and nutrition.Respondents do not evaluate sexuality and spirituality adequately in clinical practice,and nurses state that these topics are still taboo and consider it a more suitable alternative for these domains to be provided by other specialists.For the field of assessment, they would welcome in their practice both tools for assessing the risk of pressure ulcers - Waterlow Scale,Knoll Scale or Shannon Scale;fall risk assessment tools - Morse Fall Scale,Conley Scale or Tinetti scale;tools for self-sufficiency evaluation - Barthel test, a test of everyday instrumental activities.In patients with physical disabilities,the most problematic domains currently are urinary incontinence,pain,and the psychological area,focusing on self-esteem and a sense of security and safety.Nurses would like to welcome a more comprehensive tool for assessing the issue of physical disadvantage for use in clinical practice,and they would also welcome educational courses in this area,which will help them understand this issue better.In clinical practice,respondents use standardized and non-standardized tools to evaluate patients with physical disabilities.The respondents would welcome many of the standardized tools in their practice and recommend them for use throughout the Czech Republic.Patients with physical disabilities often suffer from the risk of pressure ulcers,falls,the development of infections,mental health problems,and pain.As a recommendation for practice,we agree with the implementation of standardized tools into clinical practice.WHODAS 2.0 is well-suited for analyzing the level of disadvantage and points to disadvantaged areas.Furthermore,the nurse
Klíčová slova:
Tělesné znevýhodnění; hodnotící nástroje; měřící nástroje; hodnocení v ošetřovatelství; WHODAS 2.0; Physical disabilities; measuring tools; evaluating tools; assessment in nursing; WHODAS 2.0
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Využití hodnotících a měřících nástrojů pro hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním
Tělesné znevýhodnění je velmi diskutabilní téma z pohledu terminologie,variability i specifik péče. V souvislosti s touto problematikou nahlížíme na celý koncept v rámci analýzy a uspokojování ...
Problematika výuky objektově orientovaného programování v kurzech programování v terciárním vzdělávání
REMEŠ, Radim
2021 - český
Výuka programování se zaměřením na objektově orientované programování v různých informatických oborech na vysokých školách patří mezi základní, ale náročné disciplíny. Prezentovaný výzkum se zabýval problémem, jak studenti začátečníci rozumí základním konceptům objektově orientovaného přístupu v programování. Výzkum identifikoval prahové koncepty tohoto přístupu k programování, které jsou pro studenty obtížné, ale jejich překonání je pro dobré zvládnutí objektově orientovaného programování klíčové, a dále se zabýval otázkou, jaké strategie používají studenti ve výuce programování při překonávání těchto obtížných konceptů. Využili jsme fenomenografický rámec; pomocí deduktivní a induktivní obsahové analýzy s otevřeným kódováním jsme identifikovali koncepty objektově orientovaného programování a jejich vlastnosti podle teorie prahových konceptů. Uskutečnili jsme polostrukturované rozhovory, které nám pomohly získat pohled, jak studenti rozumí a používají jednotlivé koncepty objektově orientovaného programování v úlohách zadaných v rámci výzkumu. Použili jsme i metodu hodnocení porozumění konceptům pomocí konceptuálních map a hodnocení úloh a výsledků studentských řešení pomocí SOLO metriky kognitivních procesů. Na základě využití těchto metod jsme identifikovali v rámci výuky objektově orientovaného programování dva prahové koncepty: "Rozhraní" a "Událost (resp. Delegát)". Pro úspěšné osvojení objektového přístupu v programování je nutné zvládnutí obou prahových konceptů, nicméně zvládnutí každého z nich znamená výrazný posun ("otevření portálu") ve schopnostech řešit komplexnější programové úlohy pomocí objektově orientovaného paradigmatu. Oba tyto koncepty také patří do abstraktní úrovně SOLO metriky kognitivních procesů, tedy schopnost zpracovávat abstraktní koncepty a myšlenky. Ta je klíčová při navrhování a implementaci složitých informačních systémů. Teaching programming with a focus on object-oriented programming in various computer science disciplines at universities is one of the basic but challenging disciplines. The presented research dealt with the problem of how beginner students understand the basic concepts of object-oriented approach in programming. The research identified the threshold concepts of this approach to programming that are difficult for students, but overcoming them is the key to good mastery of object-oriented programming, and addressed the question of what strategies students use in teaching programming to overcome these difficult concepts. We used a phenomenographical framework; using deductive and inductive content analysis with open coding, we identified the concepts of object-oriented programming and their properties according to the theory of threshold concepts. We conducted semi-structured interviews that helped us gain insight into how students understand and use the various concepts of object-oriented programming in the tasks assigned in the research. We also used the method of evaluating the understanding of concepts using conceptual maps and evaluating the tasks and results of student solutions using SOLO taxonomy of cognitive processes. Based on the use of these methods, we identified two threshold concepts in the teaching of object-oriented programming: "Interface" and "Event (or Delegate)". To successfully master the object-oriented approach in programming, it is necessary to master both threshold concepts, however, mastering each of them means a significant shift ("opening the portal") in the ability to solve more complex program tasks using an object-oriented paradigm. Both of these concepts also belong to the abstract level of SOLO metrics of cognitive processes, i.e. the ability to process abstract concepts and ideas. This is the key in the design and implementation of complex information systems.
Klíčová slova:
výuka programování; objektově orientované programování; objektově orientovaný návrh; prahové koncepty; teaching programming; object oriented programming; object oriented design; threshold concepts
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Problematika výuky objektově orientovaného programování v kurzech programování v terciárním vzdělávání
Výuka programování se zaměřením na objektově orientované programování v různých informatických oborech na vysokých školách patří mezi základní, ale náročné disciplíny. Prezentovaný výzkum se zabýval ...
Neolitický sídelní areál Praha-Krč, Společenská zahrada. Organizace prostoru sídelního areálu s rondely a problematika formativních procesů
VONDROVSKÝ, Václav
2021 - český
Práce předkládá vyhodnocení neolitického sídelního areálu s dvěma rondely, který byl odkryt roku 2001 v rámci záchranného archeologického výzkumu ve Společenské zahradě v Praze-Krči. Na základě široce pojaté analýzy hlavních kategorií artefaktů a ekofaktů jsou identifikovány tafonomické procesy, které formovaly nálezové soubory sídlištních jam, příkopů rondelů i kulturního souvrství. Tyto poznatky o integritě nálezových souborů slouží jako východisko pro další otázky. Standardně pojatá relativní chronologie neolitického areálu je doplněna o pravděpodobnostní modelování radiokarbonových dat získaných především z příkopů obou rondelů. Výsledky ukazují na současnost obou rondelů a dovolují rovněž zpřesnit dosavadní absolutní chronologii rondelů ve střední Evropě. Prostorová analýza nastiňuje možnosti identifikace dílčích aktivit a míst depozice odpadu v archeologickém záznamu sídelního areálu. V závěrečné části je diskutován význam rondelů pro symbolickou kompetici neolitických komunit organizovaných na translokálním principu. The thesis presents an evaluation of the Neolithic settlement area with two rondel enclosures which was excavated in the year 2001 during the salvage campaign at the Společenská zahrada site in Praha-Krč. Taphonomic processes which formed assemblages of settlement pits, rondel ditches and settlement layers were identified on the basis of a comprehensive analysis of all main categories of artefacts and ecofacts. These pieces of knowledge concerning the integrity of finding assemblages are used as a starting point for following investigations. Conventional relative chronology of the settlement area is accompanied by probability modelling of radiocarbon dates obtained particularly from ditches of both rondels. The results point to the contemporaneous use of both rondels and allow to set more precise absolute chronology of Neolithic rondels in central Europe. Spatial analysis presents possibilities and limits for the identification of particular domestic activities and refuse deposits within the archaeological record of settlement area. In the final part, the meaning of rondels for symbolic competition of Neolithic communities organised on the principle of translocality is discussed.
Klíčová slova:
neolit; rondel; tafonomie; radiokarbonové datování; Neolithic; rondel enclosure; taphonomy; radiocarbon dating
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Neolitický sídelní areál Praha-Krč, Společenská zahrada. Organizace prostoru sídelního areálu s rondely a problematika formativních procesů
Práce předkládá vyhodnocení neolitického sídelního areálu s dvěma rondely, který byl odkryt roku 2001 v rámci záchranného archeologického výzkumu ve Společenské zahradě v Praze-Krči. Na základě široce ...
Nové trendy prevence infekcí spojených se zdravotní péčí v ošetřovatelské praxi
KRAUSE, Martin
2021 - český
Cílem disertační práce bylo zjistit rizikové předměty a plochy používané při poskytování ošetřovatelské péče z hlediska přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí. Dalším cílem bylo zjistit současný stav znalostí všeobecných sester o provádění dezinfekce předmětů a ploch při poskytování ošetřovatelské péče. Posledním cílem bylo zjistit mikrobiální účinnost nanomateriálu aplikovaného na vybrané předměty a plochy v ošetřovatelské praxi. Výzkum byl realizován u vybraného poskytovatele zdravotních služeb, tedy nemocnice krajského typu. Stanovených cílů bylo dosaženo s využitím kvalitativní a kvantitativní metody výzkumu. Část výzkumu byla realizována za finanční podpory v rámci studentské grantové soutěže. V první části výzkumu byly kvalitativním výzkumem technikou nestrukturovaného pozorování zjištěny rizikové předměty a plochy, které se využívají při poskytování ošetřovatelské péče na standardních pracovištích vybrané nemocnice. Druhou částí výzkumu byly kvantitativním výzkumem technikou dotazníku zjišťovány znalosti všeobecných sester pracujících na pracovištích interních a chirurgických oborů o zásadách provádění dezinfekce. Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že úroveň dosažených znalostí je závislá na vzdělání, době praxe, dosaženém věku a také pracovišti. Nicméně v některých oblastech jsou znalosti limitované. Třetí částí výzkumu byla kvantitativním výzkumem s využitím experimentu zjišťována mikrobiální účinnost nanomateriálu aplikovaného na vybrané předměty a plochy (emitní miska, pracovní podnos a box sloužící k ukládání zdravotnického materiálu). Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že vybrané předměty a plochy s nanomateriálem (antibakteriální a hydrofobní nanovrstva) vykazovaly bakteriální kontaminaci, tzn., nepodařilo se prokázat statisticky signifikantní rozdíl mezi bakteriální kontaminací předmětů a ploch s nanomateriálem a bez nanomateriálu. Další analýzou bylo zjištěno, že např. emitní misky budou kontaminovány bakteriemi v 31,3 % či pracovní podnosy v 38,1 %. Také bylo zjištěno, že některé předměty a plochy jsou kontaminovány i patogenními bakteriemi, např. Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus, Enterobacter cloacae či Serratia rubidaea. Z výsledků je patrné, že dodržování dekontaminace předmětů a ploch, zejména pak high touch předmětů a ploch, je důležité stále věnovat pozornost, zlepšovat znalosti a dovednosti všeobecných sester podílejících se na poskytování péče pacientům a vyhledávat nové možnosti implementace preventivních opatření pro minimalizaci přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí. Disertační práce tímto poskytuje pohled na problematiku prevence infekcí spojených se zdravotní péčí v kontextu s používáním opakovaně používaných high touch předmětů a ploch vyžadujících chemickou dezinfekci při poskytování ošetřovatelské péče. Dále poskytuje důkazy pro dodržování závazných hygienicko-epidemiologických opatření a ověření nových možností pro snížení rizika přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí. Disertační práce je přínosná v oblasti vzdělávání, praxe, ale i pro další směřování výzkumů v této problematice. The aim of the dissertation thesis was to find out risky objects and surfaces used in the provision of nursing care in terms of transmission of healthcare associated infections. Another aim was to find out the current state of knowledge of nurses about the disinfection of objects and surfaces in the provision of nursing care. The last aim was to find out the microbial efficiency of nanomaterial applied to selected objects and surfaces in nursing practice. The research was carried out at a selected provider of health services, i.e. a regional hospital. The aims were achieved using a qualitative and a quantitative research methods. Part of the research was carried out with financial support within the student grant competition. In the first part of the research, risky objects and surfaces that are used in the provision of nursing care at standard departments of the selected hospital were identified by qualitative research using the technique of unstructured observation. In the second part of the research, the knowledge of nurses working in the departments of internal medicine and surgery in the principles of disinfection was found out by quantitative research using the questionnaire technique. Based on the results of the research, it was found out that the level of achieved knowledge depends on education, period of practice, age and department. However, knowledge is limited in some areas. In the third part of the research, the microbial efficiency of the nanomaterial applied to selected objects and surfaces (kidney dish, tray and box used to store medical material) was found out by quantitative research using an experiment. Based on the research results, it was found out that selected objects and surfaces with nanomaterial (antibacterial and hydrophobic nanolayer) showed bacterial contamination, i.e. it was not possible to demonstrate a statistically significant difference between bacterial contamination of objects and surfaces with and without nanomaterial. Further analysis revealed that, for example, kidney dishes would be contaminated with bacteria in 31.3% or trays in 38.1%. It was also found out that some objects and surfaces were also contaminated with pathogenic bacteria, such as Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus, Enterobacter cloacae or Serratia rubidaea. The results show that adherence to decontamination of objects and surfaces, especially high touch objects and surfaces, it is important to pay attention at all times, to improve knowledge and skills of nurses involved in providing care to patients and seek new ways to implement preventive measures to minimize transmission of healthcare associated infections. The dissertation thesis thus provides an insight into the prevention of healthcare associated infections problematics in the context of the use of reusable high touch objects and surfaces requiring chemical disinfection in the provision of nursing care. It also provides evidence for compliance with binding hygienic-epidemiological measures and verification of new possibilities for reducing the risk of transmission of healthcare associated infections. The dissertation thesis is beneficial in the field of education, practice, but also for further research in this problematics.
Klíčová slova:
antibakteriální nanovrstva; dekontaminace; dezinfekce; infekce spojené se zdravotní péčí; kontaminace; ošetřovatelství; prevence; předměty a plochy; všeobecná sestra; znalosti; antibacterial nanolayer; decontamination; disinfection; healthcare associated infections; contamination; nursing; prevention; objects and surfaces; nurse; knowledge
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Nové trendy prevence infekcí spojených se zdravotní péčí v ošetřovatelské praxi
Cílem disertační práce bylo zjistit rizikové předměty a plochy používané při poskytování ošetřovatelské péče z hlediska přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí. Dalším cílem bylo zjistit současný ...
Biogenesis of the cyanobacterial photosystem II complex: involvement of selected accessory factors with emphasis on the novel Psb35 protein
PASCUAL AZNAR, Guillem Miquel
2021 - český
In the last twenty years, intensive work has been devoted to elucidating the structure and function of a number of protein factors involved in the assembly and repair of Photosystem II (PSII). These proteins are not found in the crystal structure of the active PSII but transiently interact with one or more of the assembly/repair intermediates in order to facilitate the PSII assembly/repair or protect their components. The principal aim of this thesis consists in the description of a novel PSII assembly factor that we termed Psb35. Additionally, research on the previously identified Ycf48 and RubA assembly factors is also presented. Based on these results their structure and function are further clarified. In the last twenty years, intensive work has been devoted to elucidating the structure and function of a number of protein factors involved in the assembly and repair of Photosystem II (PSII). These proteins are not found in the crystal structure of the active PSII but transiently interact with one or more of the assembly/repair intermediates in order to facilitate the PSII assembly/repair or protect their components. The principal aim of this thesis consists in the description of a novel PSII assembly factor that we termed Psb35. Additionally, research on the previously identified Ycf48 and RubA assembly factors is also presented. Based on these results their structure and function are further clarified.
Klíčová slova:
Genetics; Proteomics; cyanobacteria; photosystem II; photosynthesis; chlorophyll-binding proteins; assembly factor; Genetics; Proteomics; cyanobacteria; photosystem II; photosynthesis; chlorophyll-binding proteins; assembly factor
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Biogenesis of the cyanobacterial photosystem II complex: involvement of selected accessory factors with emphasis on the novel Psb35 protein
In the last twenty years, intensive work has been devoted to elucidating the structure and function of a number of protein factors involved in the assembly and repair of Photosystem II (PSII). These ...
Účinnost intervenčních programů prevence pádů v ošetřovatelské praxi
HOROVÁ, Jana
2021 - český
Pády pacientů a zranění způsobená pádem se stávají vlivem všech okolností spojených s hospitalizací jednou z nejčastějších nežádoucích událostí hlášenou poskytovateli zdravotních služeb. Preventivní působení v oblasti problematiky pádů pacientů se celosvětově zaměřují na soft faktory, a to převážně na vzdělávání zdravotníků i pacientů a organizační kulturu. Oblast e-learningu je vlivem dynamického vývoje informačních technologií a zvyšující se digitální gramotnosti odborné i laické populace stále vyhledávanější formou vzdělávání. Hlavním cílem empirické části práce bylo vyhodnotit efektivitu vzdělávání všeobecných sester prostřednictvím informačních technologií jako intervenčního programu prevence pádů pacientů. Metodologie: Využit byl smíšený design výzkumu. Jednalo se o monocentrickou, observačně-intervenční studii. První dílčí cíl, provedení analýzy pádů pacientů, byl splněn s využitím kvantitativní metody výzkumu. Analyzovány byly pády pacientů velkého poskytovatele zdravotních služeb za pětileté období. Pro statistické testování vztahů byl použit ??2-test nebo Fisherův exaktní test. Pro testování neparametrických proměnných byl použit Kruskal-Wallisův test. Vyhodnocení trendu ve výskytu zranění z pádů rizikových pacientů bylo provedeno s využitím regresní analýzy. Druhým dílčím cílem bylo detekovat oblasti pádové problematiky, které bylo vhodné zařadit do vzdělávacího programu. Sběr dat proběhl prostřednictvím kvalitativní metody semistrukturovaných rozhovorů. Třetím dílčím cílem byla tvorba a implementace e-learningového vzdělávacího programu pro všeobecné sestry do klinického prostředí. V rámci pilotního testování byly kvantitativními výzkumnými metodami ověřeny vlastnosti znalostních testů, obsahová validita a reliabilita. Použit byl Spearmanův koeficient pořadové korelace a metoda Cronbachovo alfa. Pro ověření efektivity zavedeného e-learningového programu (čtvrtý dílčí cíl) byl komparován výskyt pádů u skupin pacientů před a po zavedené intervenci. K ověření homogenity srovnávaných skupin pacientů byla využita Bonferroniho korekce a test rovnosti parametrů dvou alternativních rozdělení. S ohledem na možný vliv zavádějících faktorů a pro ověření incidence zranění způsobených pády byla následně použita metoda statistického párování (propensity score matching). Zhodnocení účinnosti e-learningového programu s ohledem na úroveň znalostí účastníků bylo provedeno porovnáním výsledků vstupního a výstupního znalostního testu, ke kterému byl využit Stuartův-Maxwellův test a Fisherův exaktní test. Analýza dílčích cílů jednotlivých fází výzkumu probíhala odděleně, cíle na sebe logicky navazovaly a jejich plnění bylo podmíněno splněním cíle předchozího.Provedení testu rovnosti parametrů dvou alternativních rozložení umožnilo komparovat skupiny pacientů, které bylo možné považovat za rovnocenné. V obou oborech došlo k poklesu výskytu zranění pacientů následkem pádů (všech zranění v chirurgickém oboru; p ? 0,05 a těžkých zranění v interním oboru; p ? 0,01). Statistickým párováním došlo k eliminaci zaváděcích faktorů a potvrdilo se statisticky významné snížení výskytu pádů pacientů se zraněním v interních oborech (p ? 0,05).Došlo i ke zlepšení znalostí účastníků ve výstupním znalostním testu (p ? 0,001). Výsledky práce prokázaly efekt e-learningového vzdělávacího programu na konkrétních ukazatelích klinické praxe. Vzdělávání zdravotnického personálu založené na principech vědeckosti a potřebách klinické praxe je možnou efektivní preventivní intervencí v problematice pádů pacientů a snah minimalizovat výskyt jejich následků.Poskytnutí vhledu do pádové problematiky klinického prostředí velkého poskytovatele zdravotních služeb a přiblížení procesu zavádění preventivní intervence s ohledem na maximální možnou úroveň vědecké verifikace podkladů v jednotlivých fázích výzkumu může být inspirací pro další zdravotnická zařízení. Patient falls and fall injuries have become one of the most common adverse events reported by health care providers due to all the circumstances associated with hospitalisation.Worldwide preventive actions in the field of patient falls focus on soft factors,predominantly on the education of healthcare professionals and patients,and organisational culture.Due to the dynamic development of information technologies and the increasing digital literacy of the professional and lay population,the e-learning field is an increasingly sought-after form of education.The empirical part's main objective was to determine the effectiveness of general nurses' education through information technology as an intervention programme to prevent patient falls. The main objective was divided into consecutive partial objectives.A mixed approach was used.The study uses a observational-interventional design. The first partial objective,an analysis of patient falls, was investigated using a quantitative research method.Patient falls concerning a major health care provider were analysed over five years.The ??2-test or Fisher's exact test was used to test statistical relations.The Kruskal-Wallis test was used to test nonparametric variables.Regression analysis was applied to evaluate the trend in the incidence of fall injuries with regard to high-risk patients.The second research phase was based on the previous phase results,whereby a qualitative methodological approach was selected.The aim was to detect areas of falls focused on the specifics of the clinical environment,which were suitable for being included in the educational programme.Data was collected through a semi-structured interview. The third partial objective was creating and implementing an e-learning educational programme for general nurses in a clinical environment.Within the pilot testing,the properties of knowledge tests,content validity,and reliability were verified using Spearman's rank correlation coefficient and Cronbach's alpha.The effectiveness of the established e-learning programme (fourth partial objective)was verified by comparing the incidence of patient falls before and after the established intervention.Bonferroni correction and test of equality of parameters of two alternative distributions were used to verify the homogeneity of the compared groups of patients. With regard to the possible influence of confounders and to verify the incidence of injuries caused by falls,the method of statistical matching (propensity score matching) was subsequently used.Valuation of the e-learning programme's effectiveness with regard to the participants' level of knowledge was performed by comparing the results of the input and output knowledge test,for which the Stuart-Maxwell test and Fisher's exact test were used.The analysis of partial objectives of individual research phases was carried out separately;the objectives logically followed,and fulfilling the previous objective conditioned their fulfilment.The test of equality of parameters of two alternative distributions allowed for comparing groups of patients that could be considered equal.There was a decrease in the incidence of patient injuries due to falls in both disciplines (all injuries in the surgical discipline; p ? 0.05 and severe injuries in the internal medicine discipline; p ? 0.01).The results proved the influence of the e-learning educational programme on specific clinical practice indicators.Statistical matching eliminated confounding factors and confirmed a statistically significant reduction in the incidence of falls in patients with internal medicine injuries (p? 0,05).There was also an improvement in the participants' knowledge in the output knowledge test (p ? 0,001). Education of medical personnel based on the principles of science and the needs of clinical practice is a possible effective preventive intervention in patients falls and efforts to minimise the occurrence their consequences.
Klíčová slova:
efektivita; pád; následky pádu; pacient; preventivní program; e-learning; vzdělávání; effectiveness; fall; fall consequences; patient; prevention programme; e-learning; education
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Účinnost intervenčních programů prevence pádů v ošetřovatelské praxi
Pády pacientů a zranění způsobená pádem se stávají vlivem všech okolností spojených s hospitalizací jednou z nejčastějších nežádoucích událostí hlášenou poskytovateli zdravotních služeb. Preventivní ...
Společenská dimenze víry v římskokatolické církvi v České republice v teorii a praxi
ŠÍDLOVÁ, Jana
2021 - český
Tato dizertační práce zkoumá společenskou dimenzi víry v římskokatolické církvi v České republice. Nejprve jsou analyzovány možnosti využití empirických výzkumů v praktické teologii a naznačeno paradigma, ve kterém se tato práce pohybuje. Jedná se se o pomezí mezi empiricko-analytickým a hermeneutickým proudem v pojetí G. Heitinka s využitím empirických metod intradisciplinárně, podle J. van der Vena. Následuje teologická analýza termínu společenství. Jedná se o zkoumání dokumentů II. vatikánského koncilu, vztahu mezi univerzální a partikulární církvi i některých ekleziologií, které pracují s termínem společenství. Dále se také zaměřuje na menší společenství uvnitř církve, jako je farnost či nefarní společenství. Následně jsou představeny výsledky dvou případových studií, první byla realizovaná ve vybrané farnosti, druhá v nefarním společenství žen. Obě případové studie jsou následně komparovány a jejich kategorie podrobeny prakticko-teologické reflexi. V poslední části je navržen vzdělávací plán s parametry rámcového vzdělávacího programu pro církevní vzdělávání laiků v církvi, který zohledňuje jak normativní, tak empirické aspekty katecheze dospělých. This dissertation deals with the communional dimension of faith in the Roman Catholic Church in the Czech Republic. First, the possibilities of using the empirical methods in the field of Practical Theology are analysed and the paradigm of the paper is described. It is on the boundary of the empirical-analytical current and the hermeneutical-mediative current according to the concept of G. Heitink, using the intradisciplinary approach of J. van der Ven. The following part focuses on the term communion and community. The documents of the Second Vatican Council are explored, the relations between the Universal and particular Church are analysed, and three ecclesiologies based on the term communion are examined. This part also concentrates on the smaller Church communities inside her such as a parish and non-parish community. Subsequently, the results of two case studies are presented, the first was carried out in a chosen parish, the second was carried out in the non-parish community of women. Both the case studies are compared and analysed in the practical-theological method. The educational plan is designed in the last part of the paper. It is a general plan for education of the laity in the Church. The plan takes into consideration the normative and the empirical aspects of the adult catechesis.
Klíčová slova:
společenství; farnost; malé církevní společenství; praktická teologie; empirické metody; případová studie; církevní vzdělávaní dospělých; community; communion; parish; small Church community; Practical Theology; empirical methods; case study; adult religious education
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Společenská dimenze víry v římskokatolické církvi v České republice v teorii a praxi
Tato dizertační práce zkoumá společenskou dimenzi víry v římskokatolické církvi v České republice. Nejprve jsou analyzovány možnosti využití empirických výzkumů v praktické teologii a naznačeno ...
Význam edukace pro péči o pacienty s implantabilními kardiovertery-defibrilátory s možností dálkového sledování
ŠAFAŘÍKOVÁ, Iva
2021 - český
Úvod: Telemedicína v podobě dálkového monitorování pacientů s implantabilními kardiovertery-defibrilátory (ICD) je již součástí rutinní klinické péče, což vyvolávápotřebu zefektivnit edukaci pacientů. Cíl: Cílem práce bylo zjistit, jaká je současná úroveň znalostí pacientů s ICD o možnostech dálkové péče o jejich implantát a zda by absolvování intenzivního edukačního programu mohlo přinést aditivní prospěch. Metodika: Do studie bylo zapojeno 163 pacientů (122 mužů, 41 žen, průměrný věk 64?77 let), kterým byl implantován ICD (17,8 % jednodutinový, 5,5 % dvoudutinovýa 76,7 % biventrikulární) a kteří byli sledováni systémem Home Monitoring? (HM,Biotronik, Německo). Pacienti byli randomizováni buď do kontrolní skupiny s konvenční edukací lékařem, nebo do intervenční skupiny s intenzivní edukací vedenou sestrou za pomocí osobního verbálního poučení společně s užitím písemných materiálů a videa. Edukační sezení probíhala ještě během primární hospitalizace. Pacienti byli následující den po implantaci ICD osloveni s žádostí o vyplnění detailního dotazníku (vstupní), jenž zkoumal rozsah jejich obecných a technických znalostí týkajících se systémudálkového sledování implantátu a také zkoumal rozsah znalostí klinických výhod HM. U obou skupin pacientů byl s odstupem 3 měsíců testován stejný rozsah znalostí za pomocí identického dotazníku. Za pomocí jiného dotazníku byla dále zjišťována spokojenost s poskytnutou edukací a také názor pacientů na doplnění pozice edukační sestry v každodenní klinické praxi. Výsledky: Pacienti bezprostředně po implantaci ICD nemají dostatečné znalosti o typu implantátu, který obdrželi, a ani o výhodách jeho dálkového sledování. Po 3 měsících od edukace celkem 100 % sestrou edukovaných vs. 44 % kontrolních pacientů znalo možnosti sledování svého ICD (p < 0,001). Celkem 88 % edukovaných vs. 59 % needukovaných pacientů bylo schopno definovat pojem ?telemedicína? (p < 0,001) a pacienti také demonstrovali lepší obecné znalosti o dálkové monitoraci (p < 0,001). Technické funkce pacientské jednotky (CardioMessengeru) také znali lépe pacienti edukovaní sestrou než pacienti needukovaní (p < 0,001). Ve skupině sestrou edukovaných pacientů došlo také k navýšení počtu vyjmenovaných klinických výhod dálkového sledování ICD (p < 0,001). Z hlediska spokojenosti s obdrženými informacemi o HM byli edukovaní pacienti spokojenější se všemi formami poskytování informací ve srovnání s kontrolní skupinou (p < 0,001). Edukační video bylo taktéž pacienty hodnoceno pozitivně, průměr hodnocení dosáhl 1,2 ? 0,7 na škále od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší). Velká většina všech pacientů (97 %), nezávisle na typu edukace, by jistě nebo pravděpodobně jistě ocenila, kdyby obdržela kompetentní informace o dálkovém sledování jejich ICD od kvalifikované edukační sestry v rámci rutinní klinické praxe. Závěr: Intenzivní edukace pacientů s ICD v oblasti dálkového sledování vedená sestrou pozitivně přispívá k vyšší míře obecných i technických znalostí v oblasti systému HM a vede ke zvýšení povědomí o klinických výhodách telemedicíny. Pacienti bez specifické edukace nejsou spokojení se současným stavem předávání informací o dálkovém sledování a většina pacientů by preferovala fokusovanou edukaci vedenou kvalifikovanou edukační sestrou jako standardní proces předávání informací během hospitalizace. Doporučením pro praxi by mohlo být zřízení programu intenzivní edukace v oblasti telemedicínské péče o pacienty s ICD vedeného edukační sestrou, tj. dálkové péče o jejich implantát. Takový program by zajistil včasnou a adekvátní informovanost pacientů s ICD i jejich rodin. Remote monitoring is a type of telemedicine for patients with implantable cardioverter-defibrillators (ICDs) that has already become the standard of care; however, it requires more efficient methods of patient education. The main goals of our study were to determine the current level of knowledge of patients with ICDs regarding the use of remote device monitoring and determine if an intensive education program would be beneficial for ICD patients. 163 patients (122 men, 41 women, mean age 64?77 years) in whom a single chamber, dual chamber, or biventricular ICDs were implanted in 17.8%, 5.5%, and 76.7%, respectively, were included in the trial and followed using the Home Monitoring? (HM) system (Biotronik, Germany). Patients were randomized either into a group with standard physician-led education program (control group) or into a group with an intensive nurse-led educational program using in-person content, along with written and video material (intervention group). All education sessions were carried out during the primary hospitalization. Enrolled patients were approached the day after ICD implantation with the request to fill in a detailed questionnaire (baseline), which investigated the general and technical knowledge as well as the patient?s awareness of the clinical advantages of using an HM system. After three months of follow-up, both groups of patients were surveyed again, using the same questionnaire with the same questions. Using a different questionnaire, patient satisfaction with the provided education programs was also surveyed. Furthermore, patient opinions regarding adding a nurse educator position to daily clinical practice were also assessed.The day after ICD implantation, we found that patients had little understanding of the ICD type they had received and poorly understood the advantages of remote monitoring of their device. After the three-month follow-up, 100% of the nurse-educated group vs. 44% of the control group had a good understanding of the follow-up possibilities of their ICD (p<0.001). Altogether 88% of nurse-educated group vs. 59% of control group were able to correctly define the term ?telemedicine? (p<0.001) and the former group also demonstrated a better understanding of remote monitoring (p<0.001).The technical functions of patient units (i.e., the CardioMessengers) were also better understood by the educated vs. control group (p<0.001). Patients in the nurse-led education group were able to list and describe more clinical advantages of remote ICD monitoring than the control group (p<0.001). Regarding patient satisfaction with HM information, educated patients were more satisfied with all types of education than patients in the control group (p<0.001). Most patients assessed the educational video positively, with a mean grade of 1.2 ? 0.7 on a scale from 1 (best) to 5 (worst). The vast majority (97%) of patients, undependently of the educational program group, reported that they would ?definitely? or ?most likely? welcome receiving information on remote monitoring of their ICD devices from a qualified nurse-educator as part of routine clinical practice.Intensive education of patients regarding remote monitoring of their ICDs contributes to better overall technical knowledge of the HM system and a better understanding of telemedicine in general. It also leads to greater awareness regarding the clinical advantages of HM. However, patients not in the nurse-led education program reported that they were not satisfied with the remote monitoring education they received; most of these patients reported that they would also prefer an intensive education program led by a qualified nurse as part of routine in-hospital education regarding HM devices. Therefore, we recommend creating a nurse-led educational program in telemedicine (i.e.,remote monitoring care) for ICD patients. Such a program would guarantee the provision of timely and accurate information for ICD patients and their families.
Klíčová slova:
Implantabilní kardiovertery-defibrilátory; telemedicína; dálkové sledování; HomeMonitoring; edukace; model životních aktivit; Implantable cardioverter - defibrillators; telemedicine; remote monitoring; Home Monitoring; education; model of activities of daily living
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Význam edukace pro péči o pacienty s implantabilními kardiovertery-defibrilátory s možností dálkového sledování
Úvod: Telemedicína v podobě dálkového monitorování pacientů s implantabilními kardiovertery-defibrilátory (ICD) je již součástí rutinní klinické péče, což vyvolávápotřebu zefektivnit edukaci pacientů. ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze