Občané o inflaci a reálných příjmech – duben/květen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech Výzkum CVVM, který probíhal od konce března do začátku poslední dekády května 2023, se zabýval problematikou pohybu všeobecné cenové hladiny, respektive míry inflace. Nejprve jsme všem dotázaným položili otázku týkající se vývoje reálných příjmů jejich domácnosti v uplynulém roce. Následně jsme se respondentů dotázali na hodnocení inflace v minulém roce a na to, jaký vývoj reálných příjmů předpokládají letos.\n\nVíce než dvě třetiny (68 %) českých občanů jsou toho názoru, že jejich reálné příjmy jsou nižší v porovnání s uplynulým rokem. Více než čtvrtina (27 %) hodnotí svoje reálné příjmy jako zhruba stejné a jen jeden dotázaný z pětadvaceti (4 %) hodnotí svoje reálné příjmy jako vyšší oproti minulému roku.\n\nJen o málo více než pětina (21 %) občanů hodnotila inflaci za rok 2022 jako spíše přijatelnou, zatímco tři čtvrtiny (75 %) ji označily za spíše nepřijatelnou.\n\n78 % dotázaných očekává další inflační znehodnocení měny v tomto roce, přičemž 35 % se domnívá, že toto znehodnocení bude výrazné. Jde o lepší výsledek, než byl ten loňský, výrazně nejhorší za celou dobu realizace srovnatelných měření od roku 2007, ale i tak jde o druhý nejhorší výsledek od roku 2013. In the spring 2023 survey the Public Opinion Research Centre examined three questions related to inflation and real income of households. Keywords: public opinion; Inflation; Real Income; Households Fulltext is available at external website. Občané o inflaci a reálných příjmech – duben/květen 2023

Výzkum CVVM, který probíhal od konce března do začátku poslední dekády května 2023, se zabýval problematikou pohybu všeobecné cenové hladiny, respektive míry inflace. Nejprve jsme všem dotázaným ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Důvěra ústavním institucím – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce května do poloviny třetí červencové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 25 % Čechů, prezidentovi 58 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 25 % a Senát 36 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (65 %) s obecními zastupitelstvy (62 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 15 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než třípětinová většina (62 %) veřejnosti. In the period from the end of May to the mid of the last third of July 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the President, both Chambers of Parliament, the Government, and Local and Regional Councils.\n\n58% of Czechs trust the President, 25% of Czechs trust the government.\n\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 25% and the Senate of 36% of the public.\n\n15% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 62% are dissatisfied. Keywords: public opinion; constitutional institutions; trust; confidence Fulltext is available at external website. Důvěra ústavním institucím – červen/červenec 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce května do poloviny třetí červencové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Občané o materiálních životních podmínkách svých domácností – duben/květen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech V šetření CVVM SOÚ AV ČR, které probíhalo od konce března do května 2023, byly položeny všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení materiálních životních podmínek jejich domácností a očekávání vývoje těchto podmínek v tomto roce.\n\nVíce než polovina (53 %) Čechů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, 12 % je pokládá za špatné a 35 % za „ani dobré, ani špatné“.\n\nHodnocení materiálních životních podmínek vlastní domácnosti se oproti loňsku nezměnilo.\n\nTřetina (34 %) Čechů se domnívá, že v tomto roce se materiální životní podmínky jejich domácností zhorší, necelá pětina (18 %) očekává zlepšení a méně než polovina (46 %) předpokládá, že se nezmění. Očekávání se oproti loňsku výrazně zlepšila, ale zůstala výrazně horší, než byla v období let 2015 až 2020 do nástupu pandemie COVID-19. In a survey conducted in the period since end of March to May of 2023 the Public Opinion Research Centre examined two questions related to evaluation of material living conditions of respondent's households, and to expectation of development of these conditions in this year.\n\nMore than half (53%) of Czechs evaluates material living conditions of their households as good, 35% think they are neither good, nor bad, and 12% consider them to be bad.\n\nA third (34%) of Czechs believe that this year the material living conditions of their households will worsen, a little less than a fifth (18%) expect an improvement, and 46% assume that they will not change. Expectations have improved significantly compared to last year. Keywords: public opinion; Material; Living Conditions; Households Fulltext is available at external website. Občané o materiálních životních podmínkách svých domácností – duben/květen 2023

V šetření CVVM SOÚ AV ČR, které probíhalo od konce března do května 2023, byly položeny všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení materiálních životních podmínek jejich domácností a očekávání ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny – únor/březen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech V šetření, jež proběhlo v období od konce ledna do konce druhé dekády března 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání ukrajinských uprchlíků a k možnosti jejich trvalého usazování se v České republice. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace.\n\nO vývoj situace okolo uprchlíků z Ukrajiny se zajímají necelé dvě pětiny (39 %) českých občanů.\n\n\n56 % českých občanů souhlasí s přijímáním uprchlíků z Ukrajiny.\n\n\n11 % občanů je pro možnost trvalého usazení se ukrajinských uprchlíků zde, dalších sedm desetin (71 %) In a survey that was conducted between the end of January and the end of the second decade of March 2023, the Centre for Public Opinion Research surveyed a set of questions concerning the attitudes of the Czech public towards accepting refugees from Ukraine. The respondents specifically expressed their attitudes towards the admittance of Ukrainian refugees and the possibility of their permanent settlement in the Czech Republic. The survey also included a mapping of interest in current developments around this situation.\n\nLess than two-fifths (39%) of Czech citizens are interested in the situation regarding refugees from Ukraine.\n\n\n56% of Czech citizens agree with admitting refugees from Ukraine.\n\n\n11% of citizens are in favour of the possibility of permanent settlement of Ukrainian refugees here, while another seven tenths (71%) prefer only temporary admission with subsequent return to their country of origin. Keywords: public opinion; Ukraine; Refugees; interest; admittance; permanent settlement Fulltext is available at external website. Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny – únor/březen 2023

V šetření, jež proběhlo v období od konce ledna do konce druhé dekády března 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Facts and figures on gender in entrepreneurship and innovation
Křížková, Alena; Marková Volejníčková, Romana; Pospíšilová, Marie; Vohlídalová, Marta
2023 - English Keywords: gender equality; gender in entrepreneurship; gender in science; gender in innovation; gender stereotypes; good practices Available in digital repository of the ASCR Facts and figures on gender in entrepreneurship and innovation

Křížková, Alena; Marková Volejníčková, Romana; Pospíšilová, Marie; Vohlídalová, Marta
Sociologický ústav, 2023

Důvěra ústavním institucím – podzim 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce září do začátku prosince roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 17 % Čechů, prezidentovi 52 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 18 % a Senát 29 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) s obecními zastupitelstvy (62 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 10 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než dvoutřetinová většina (69 %) veřejnosti. In the period from the end of September to the beginning of December 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the President, both Chambers of Parliament, the Government, and Local and Regional Councils.\n\n52% of Czechs trust the President, 17% of Czechs trust the government.\n\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 18% and the Senate of 29% of the public.\n\n10% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 69% are dissatisfied. Keywords: public opinion; constitutional institutions; trust; confidence Fulltext is available at external website. Důvěra ústavním institucím – podzim 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce září do začátku prosince roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Lidé o vlastnostech a rizicích jaderné energetiky – srpen/září 2023
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - Czech V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Do šetření byly zahrnuty dvě baterie otázek, jejichž prostřednictvím byly na jedenáctibodové škále zkoumány názory občanů na určité vlastnosti a rizika spojená s výrobou elektrické energie prostřednictvím jaderného štěpení.\n\nVětšina občanů se přiklání k názoru, že jaderná energetika umožňuje zajistit stabilní dodávky energie, umožňuje vyrábět energii za nízkou cenu, přispívá k opatřením proti změně klimatu a je šetrná k životnímu prostředí.\n\nV české veřejnosti převládá názor, že jaderná energetika je jedním z nejbezpečnějších způsobů výroby energie.\n\nK názoru, že jaderná energetika je přechodnou technologií výroby energie, která bude brzy překonána, se česká veřejnost staví spíše skepticky.\n\nJako největší riziko v souvislosti s jadernou energetikou česká veřejnost vidí případné zneužití nebo poškození jaderné elektrárny v důsledku teroristického útoku nebo války. In the period from the end of July to the middle of the last decade of September 2023, a block of questions devoted to the issue of nuclear energy was included in the regular survey of programme Our Society. Two batteries of questions were included in the survey, through which citizens' opinions on certain characteristics and risks associated with the production of electricity through nuclear fission were examined on an eleven-point scale.\n\nThe majority of citizens are inclined to the opinion that nuclear energy makes it possible to ensure a stable supply of energy, makes it possible to produce energy at a low cost, contributes to measures against climate change and is environmentally friendly.\n\nThe prevailing opinion among the Czech public is that nuclear energy is one of the safest methods of energy production.\n\nThe Czech public is rather skeptical of the opinion that nuclear energy is a transitional energy production technology that will soon be surpassed.\n\nThe Czech public sees the greatest risk in connection with nuclear energy in possible misuse or damage to the nuclear power plant in a result of a terrorist attack or war. Keywords: public opinion; nuclear energy; energy; risks; safety Fulltext is available at external website. Lidé o vlastnostech a rizicích jaderné energetiky – srpen/září 2023

V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Do šetření byly ...

Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
Sociologický ústav, 2023

Veřejnost o energetické politice a o Zelené dohodě pro Evropu – srpen/září 2023
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - Czech V období od konce července do poloviny poslední zářijové dekády 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek zkoumala zájem občanů o energetickou politiku České republiky a zaměřila se také na problematiku tzv. Zelené dohody pro Evropu z roku 2020, u které zjišťovala, zda jsou o ní lidé dostatečně informováni, zda s ní souhlasí, nebo nesouhlasí a zda je podle názoru veřejnosti její deklarovaný cíl dosažitelný či nikoli.\n\nO energetickou politiku se zajímá necelá polovina (49 %) Čechů, což představuje zřetelný pokles zájmu v porovnání s loňským šetřením, ale nadále výrazné navýšení oproti všem předchozím výzkumům.\n\nJen o málo více než čtvrtina (26 %) dotázaných má podle svého vyjádření dostatek informací o Zelené dohodě pro Evropu.\n\n35 % českých občanů se Zelenou dohodou souhlasí, 49 % s ní nesouhlasí. Jen šestina (17 %) českých občanů přitom pokládá cíl Zelené dohody za dosažitelný, dvoutřetinová většina si myslí, že její cíl dosažitelný není. In the period from the the end of July to the mid of the third decade of September 2023, a block of questions devoted to energy issues was included in the regular research of Our Society. Part of the questions examined citizens' interest in the energy policy of the Czech Republic and also focused on the issue of the so-called European Green Deal from 2020.\n\nAn incomplete half of Czechs is interested in energy policy, which represents a decline in interest compared to the last survey from 2022 but it remained significantly higher in comparison to all other past surveys.\n\n35% of Czech citizens agree with the Green Deal, 49% disagree with it. At the same time, only one-sixth (17%) of Czech citizens consider the goal of the Green Deal to be achievable, a two-thirds majority think that its goal is not achievable. Keywords: public opinion; energy; Green Deal Fulltext is available at external website. Veřejnost o energetické politice a o Zelené dohodě pro Evropu – srpen/září 2023

V období od konce července do poloviny poslední zářijové dekády 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek zkoumala zájem ...

Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
Sociologický ústav, 2023

Quo vadis? Evidence on new firm-bank matching and firm performance following “sin” bank closures
Goncharenko, R.; Mamonov, Mikhail; Ongena, S.; Popova, S.; Turdyeva, N.
2023 - English In this paper, we analyze how firms search for new lenders after a financial regulator forcibly closes their prior banks, and what happens to the firms’ performance during this transition period. In 2013, the Central Bank of Russia launched a large-scale bank closure policy and started detecting fraudulent (sin) banks and revoking their licenses. By 2020, two-thirds of all operating banks had been shuttered. We analyze this unique period in history using credit register data. First, we establish that before sin bank closures, there was no informational leakage and the borrowing firms remain unaffected. After the closures, there is a clear sorting pattern: poorly-performing firms rush to other (not-yet-detected) sin banks, while profitable firms transfer to financially solid banks. We find that the coupling of poorly-performing firms and not-yet-detected sin banks occurs more frequently when the two sin banks (the prior and the next lender) are commonly owned or when the local banking market is unconcentrated. Finally, we show that during the transition period (i.e., after the sin bank closures and before matching to new banks), poorly-performing firms shrink in size and experience a sharp decline in borrowings and market sales, whereas profitable firms strengthen in terms of employment, investment, and market sales. A potential mechanism involves credit risk underpricing by sin banks: we find that poorly-performing firms (especially commonly owned) received loans at lower interest rates than profitable firms prior to sin bank closures. Keywords: credit register; bank clean-up; regulatory forbearance Fulltext is available at external website. Quo vadis? Evidence on new firm-bank matching and firm performance following “sin” bank closures

In this paper, we analyze how firms search for new lenders after a financial regulator forcibly closes their prior banks, and what happens to the firms’ performance during this transition period. In ...

Goncharenko, R.; Mamonov, Mikhail; Ongena, S.; Popova, S.; Turdyeva, N.
Národohospodářský ústav, 2023

The price of war: macroeconomic and cross-sectional effects of sanctions on Russia
Mamonov, Mikhail; Pestova, Anna
2023 - English How much do sanctions harm the sanctioned economy? We examine the case of Russia, which has faced three major waves of international sanctions over the last decade (in 2014, 2017, and 2022). In a VAR model of the Russian economy, we first apply sign restrictions to isolate shocks to international credit supply to proxy for the financial sanctions shocks. We provide a microeconomic foundation for the sign restriction approach by exploiting the syndicated loan deals in Russia. We then explore the effects of the overall sanctions shocks (financial, trade, technological, etc.) by employing a high-frequency identification (HFI) approach. Our HFI is based on each OFAC/EU sanction announcement and the associated daily changes in the yield-to-maturity of Russia’s US dollar-denominated sovereign bonds. Our macroeconomic estimates indicate that Russia’s GDP may have lost no more than 0.8% due to the financial sanctions shock, and up to 3.2% due to the overall sanctions shock cumulatively over the 2014–2015 period. In 2017, the respective effects are 0 and 0.5%, and in 2022, they are 8 and 12%. Our cross-sectional estimates show that the real income of richer households declines by 1.5–2.0% during the first year after the sanctions shock, whereas the real income of poorer households rises by 1.2% over the same period. Finally, we find that the real total revenue of large firms with high (low) TFPs declines by 2.2 (4.0)% during the first year after the sanctions shock, whereas the effects on small firms are close to zero. Overall, our results indicate heterogeneous effects of sanctions with richer households residing in big cities and larger firms with high TFPs being affected the most. Keywords: sanctions news shock; monetary policy; commodity terms-of-trade Fulltext is available at external website. The price of war: macroeconomic and cross-sectional effects of sanctions on Russia

How much do sanctions harm the sanctioned economy? We examine the case of Russia, which has faced three major waves of international sanctions over the last decade (in 2014, 2017, and 2022). In a VAR ...

Mamonov, Mikhail; Pestova, Anna
Národohospodářský ústav, 2023