Počet nalezených dokumentů: 1514
Publikováno od do

Postoje veřejnosti k právům homosexuálů – duben/květen 2023
Kyselá, Monika
2023 - český
V dubnu a květnu 2023 byl do pravidelného šetření Naše společnost opět zařazen blok otázek týkající se tolerance české společnosti vůči homosexuálně orientovaným ženám a mužům. Zároveň byly zjišťovány postoje občanů k tomu, zda by lidé s homosexuální orientací měli mít právo uzavřít registrované partnerství, uzavřít sňatek, adoptovat děti z „ústavů“ – tzv. dětských domovů a adoptovat děti svého partnera či partnerky, s nimiž žijí a na jejichž výchově se podílejí. In April and May 2023, a set of questions on the tolerance of Czech society towards homosexually oriented women and men was included in the regular Our Society survey. At the same time, citizens' attitudes were surveyed as to whether people with homosexual orientation should have the right to enter into registered partnerships, marry, adopt children from "institutions" - so-called children's homes, and adopt the children of their partner with whom they live and in whose upbringing they participate. Klíčová slova: public opinion; homosexuals; rights; tolerance; registered partnerships; marry; adopt children Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Postoje veřejnosti k právům homosexuálů – duben/květen 2023

V dubnu a květnu 2023 byl do pravidelného šetření Naše společnost opět zařazen blok otázek týkající se tolerance české společnosti vůči homosexuálně orientovaným ženám a mužům. Zároveň byly zjišťovány ...

Kyselá, Monika
Sociologický ústav, 2023

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti – duben/květen 2023
Tuček, Milan
2023 - český
V rámci svého jarního šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny. Poslední šetření dané problematiky proběhlo v roce 2019.\n\nNecelé dvě třetiny (63 %) dotázaných hodnotí soužití s Romy jako špatné, v tom 15 % jako velmi špatné.\n\nOd roku 2015 (posledních pět výzkumů) se ovšem toto negativní hodnocení zeslabilo o 20 procentních bodů (oproti roku 2019 o devět bodů).\n\nStereotypní pohled na romskou populaci se celkově zeslabil. Tento pohled není podmíněn sociodemografiky dotázaných, avšak souvisí s (negativním) hodnocením soužití Romů s majoritou.\n\nŘešení romské problematiky ze strany vlády považují dvě pětiny dotázaných za uspokojivé. Podobný je i podíl respondentů, kteří je považují za neuspokojivé. Místní samospráva je v tomto ohledu hodnocena lépe (převažuje hodnocení uspokojivé 41 % ku 26 % neuspokojivé). April and May survey of CVVM focused on public attitude and public relationships between Czech population and Romany minority. Survey showed that almost two thirds of Czech citizens (63%) see living together of Romany and non-Romany population as bad in Czech Republic generally. But since 2015 this negative perception decreased for 20 percentage points. Klíčová slova: public opinion; Romanies; minority; relationships; problems; policy Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti – duben/květen 2023

V rámci svého jarního šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Reforma sociálních odvodů OSVČ: vstupní analýza
Prokop, D.; Pertold, Filip
2023 - český
Studie analyzuje dopady celkem tří variant. Vládní varianta byla představena 11. 5. spolu s dalšími změnami v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Výzkumníci z PAQ a IDEA dodávají vylepšenou vládní variantu, která optimalizuje zveřejněný návrh, a poté ideální podobu reformy. Ideální varianta PAQ + IDEA počítá se zrušením paušální daně a revizí paušálních výdajů. Nezhoršuje pozici nízkopříjmových OSVČ s reálnými náklady (zejména řemeslníci), zároveň omezuje zvýhodnění vysokopříjmových OSVČ s malými náklady. Vede k narovnání nerovností mezi samotnými OSVČ i mezi zaměstnanci a OSVČ, snižuje motivaci ke švarcsystému. Otevírá prostor pro reformu zdanění zaměstnanců (jejíž podobu jsme navrhli v předchozí studii). Pomáhá konsolidovat rozpočet a brání budoucí sociální krizi, kterou by způsobily nízké důchody pro statisíce živnostníků. The study analyses the impacts of a total of three variants. The government variant was presented on 11 May together with other changes under the so-called consolidation package. Researchers from PAQ and IDEA come up with an improved government variant that optimises the published proposal, and then with the ideal form of reform. The ideal PAQ + IDEA variant envisages the abolition of the flat tax and the revision of the flat expenditure. It does not worsen the position of low-income self-employed with real costs (especially artisans), while limiting the advantage of high-income self-employed with small costs. It leads to a levelling of inequalities between self-employed workers themselves and between employees and self-employed workers, reducing the incentive to false self-employment. It opens up space for reform of employee taxation (the form of which we proposed in a previous study). It helps consolidate the budget and prevents a future social crisis caused by low pensions for hundreds of thousands of self-employed workers. Klíčová slova: self-employed workers; taxation reform; social security Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Reforma sociálních odvodů OSVČ: vstupní analýza

Studie analyzuje dopady celkem tří variant. Vládní varianta byla představena 11. 5. spolu s dalšími změnami v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Výzkumníci z PAQ a IDEA dodávají vylepšenou vládní ...

Prokop, D.; Pertold, Filip
Národohospodářský ústav, 2023

Sympatie české veřejnosti k některým zemím – podzim 2023
Červenka, Jan
2023 - český
V rámci šetření realizovaného od konce září do začátku prosince 2023 předložilo CVVM svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.\n\nNejvíce sympatií získalo Slovensko, stejně jako v minulých letech. Na druhém místě je Rakousko, následované Polskem.\n\nNa konci žebříčku se umístily Ukrajina, Čína a Rusko.\n\nVe srovnání s minulým šetřením z konce roku 2021 došlo u všech zemí vyjma Polska ke zhoršení jejich hodnocení. In Autumn 2023 survey CVVM investigated how sympathetic or unsympathetic are some selected countries to the Czech public. In this survey 13 countries were selected.\n\nThe most sympathetic country among them according to Czech citizens is Slovakia followed by Austria, Poland, Great Britain and France. Klíčová slova: public opinion; countries; sympathetic Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Sympatie české veřejnosti k některým zemím – podzim 2023

V rámci šetření realizovaného od konce září do začátku prosince 2023 předložilo CVVM svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Mediální diskurz o Green Dealu z hlediska energetiky
Kolářová, Marta
2023 - český
Green Deal, iniciativa Evropské komise zaměřená na ochranu klimatu a snížení emisí skleníkových plynů, vyvolal v české veřejné debatě kontroverze. Analýza mediálního diskurzu o Green Dealu z hlediska energetiky ukazuje, že Zelená dohoda je vnímána převážně negativně. V médiích byla označována odsuzujícími výroky a negativními charakteristikami zejména předními českými politiky. Vstřícnější pohled na ni mají české firmy, obce a odborníci. Veřejná debata se proměňuje zejména vlivem války na Ukrajině ve prospěch energetické bezpečnosti a urychlení zelené transformace. Green Deal, the European Commission's initiative to protect the climate and reduce emissions greenhouse gases, has sparked controversy in the Czech public debate. An analysis of media discourse on the Green Deal from an energy perspective shows that the Green Deal is perceived predominantly negatively. In the media, it has been labelled with condemnatory statements and negative characteristics, especially by leading Czech politicians. A more favourable view of it is held by Czech companies, municipalities and experts. The public debate is being transformed in particular by the impact of the war in Ukraine in favour of energy security and accelerating the green transformation. Klíčová slova: energy; media; Green Deal Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Mediální diskurz o Green Dealu z hlediska energetiky

Green Deal, iniciativa Evropské komise zaměřená na ochranu klimatu a snížení emisí skleníkových plynů, vyvolal v české veřejné debatě kontroverze. Analýza mediálního diskurzu o Green Dealu z hlediska ...

Kolářová, Marta
Sociologický ústav, 2023

Quo vadis? Evidence on new firm-bank matching and firm performance following “sin” bank closures
Goncharenko, R.; Mamonov, Mikhail; Ongena, S.; Popova, S.; Turdyeva, N.
2023 - anglický
In this paper, we analyze how firms search for new lenders after a financial regulator forcibly closes their prior banks, and what happens to the firms’ performance during this transition period. In 2013, the Central Bank of Russia launched a large-scale bank closure policy and started detecting fraudulent (sin) banks and revoking their licenses. By 2020, two-thirds of all operating banks had been shuttered. We analyze this unique period in history using credit register data. First, we establish that before sin bank closures, there was no informational leakage and the borrowing firms remain unaffected. After the closures, there is a clear sorting pattern: poorly-performing firms rush to other (not-yet-detected) sin banks, while profitable firms transfer to financially solid banks. We find that the coupling of poorly-performing firms and not-yet-detected sin banks occurs more frequently when the two sin banks (the prior and the next lender) are commonly owned or when the local banking market is unconcentrated. Finally, we show that during the transition period (i.e., after the sin bank closures and before matching to new banks), poorly-performing firms shrink in size and experience a sharp decline in borrowings and market sales, whereas profitable firms strengthen in terms of employment, investment, and market sales. A potential mechanism involves credit risk underpricing by sin banks: we find that poorly-performing firms (especially commonly owned) received loans at lower interest rates than profitable firms prior to sin bank closures. Klíčová slova: credit register; bank clean-up; regulatory forbearance Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Quo vadis? Evidence on new firm-bank matching and firm performance following “sin” bank closures

In this paper, we analyze how firms search for new lenders after a financial regulator forcibly closes their prior banks, and what happens to the firms’ performance during this transition period. In ...

Goncharenko, R.; Mamonov, Mikhail; Ongena, S.; Popova, S.; Turdyeva, N.
Národohospodářský ústav, 2023

The price of war: macroeconomic and cross-sectional effects of sanctions on Russia
Mamonov, Mikhail; Pestova, Anna
2023 - anglický
How much do sanctions harm the sanctioned economy? We examine the case of Russia, which has faced three major waves of international sanctions over the last decade (in 2014, 2017, and 2022). In a VAR model of the Russian economy, we first apply sign restrictions to isolate shocks to international credit supply to proxy for the financial sanctions shocks. We provide a microeconomic foundation for the sign restriction approach by exploiting the syndicated loan deals in Russia. We then explore the effects of the overall sanctions shocks (financial, trade, technological, etc.) by employing a high-frequency identification (HFI) approach. Our HFI is based on each OFAC/EU sanction announcement and the associated daily changes in the yield-to-maturity of Russia’s US dollar-denominated sovereign bonds. Our macroeconomic estimates indicate that Russia’s GDP may have lost no more than 0.8% due to the financial sanctions shock, and up to 3.2% due to the overall sanctions shock cumulatively over the 2014–2015 period. In 2017, the respective effects are 0 and 0.5%, and in 2022, they are 8 and 12%. Our cross-sectional estimates show that the real income of richer households declines by 1.5–2.0% during the first year after the sanctions shock, whereas the real income of poorer households rises by 1.2% over the same period. Finally, we find that the real total revenue of large firms with high (low) TFPs declines by 2.2 (4.0)% during the first year after the sanctions shock, whereas the effects on small firms are close to zero. Overall, our results indicate heterogeneous effects of sanctions with richer households residing in big cities and larger firms with high TFPs being affected the most. Klíčová slova: sanctions news shock; monetary policy; commodity terms-of-trade Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
The price of war: macroeconomic and cross-sectional effects of sanctions on Russia

How much do sanctions harm the sanctioned economy? We examine the case of Russia, which has faced three major waves of international sanctions over the last decade (in 2014, 2017, and 2022). In a VAR ...

Mamonov, Mikhail; Pestova, Anna
Národohospodářský ústav, 2023

Důvěra vrcholným politikům na přelomu let 2022 a 2023
Červenka, Jan
2023 - český
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím od listopadu 2022 do začátku ledna 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.\n\nMezi zkoumanými vrcholnými politiky zařazenými do výzkumu nejvyšší podíl důvěry byl zaznamenán u předsedy hnutí ANO Andreje Babiše (45 %) a u předsedy hnutí SPD Tomia Okamury (43 %).\n\nU všech zkoumaných politických představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.\n\nNejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové (65 %).\n\nOproti poslednímu šetření z jara 2022, případně z července 2021 se zlepšilo hodnocení v případě předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, předsedy Pirátů a místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, předsedy Senátu Miloše Vystrčila, předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.\n\nNárůst nedůvěry s případným poklesem důvěry se objevil v případě předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy, předsedkyně TOP 09 a zároveň předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, předsedy hnutí STAN, 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, ministra financí Zbyňka Stanjury, ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, ministra kultury Martina Baxy, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové a ministryně obrany Jana Černochové.\n\nU ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely a u předsedy KDU-ČSL, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky došlo souběžně k nárůstu podílu důvěřujících i nedůvěřujících. In the period from November 2022 to the beginning of January 2023 the Public Opinion Researcch Centre investigated whether respondents trust to top politicians. In a survey there were included names of leaders of parties holding seats in the Chamber of Deputies, members of government, heads of both parliament chambers, and the president. Klíčová slova: Top Politicians; Popularity; trust; public opinion; president Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Důvěra vrcholným politikům na přelomu let 2022 a 2023

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím od listopadu 2022 do začátku ledna 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – únor/březen 2023
Červenka, Jan
2023 - český
V šetření realizovaném v únoru a březnu 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.\n14 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 51 % ji vnímá jako špatnou a 34 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\nOproti poslednímu šetření z přelomu roku se hodnocení ekonomické situace mírně zlepšilo.\nVíce než třípětinová většina (62 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 30 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 8 % ji vnímá jako špatnou. According to the February and Mach 2023 survey of CVVM, 14% of people evaluate the current economic situation in the Czech Republic as good, 34% view it as neither good nor bad, and 51% consider it to be bad.\n62% of Czechs evaluate the living standard of their household as good, 8% consider it to be bad, and 30% characterize it as neither good, nor bad. Klíčová slova: public opinion; Economic Situation; Living Standard; Households Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – únor/březen 2023

V šetření realizovaném v únoru a březnu 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.\n14 ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Občané o situaci na Ukrajině – únor/březen 2023
Spurný, Martin
2023 - český
V šetření, jež probíhalo v průběhu února a března 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak hodnotí možná opatření ze strany mezinárodního společenství. In a survey conducted during February and March 2023, the Center for Public Opinion Research asked a set of questions about the conflict in Ukraine. The research sought to find out whether people are interested in the development of the situation in Ukraine and whether they consider it to be a security threat to the Czech Republic, Europe and world peace, how citizens feel about the government's actions in support of Ukraine and how they assess possible measures by the international community. Klíčová slova: Ukraine; Czech Republic; war; conflict; security threat; world peace; public opinion Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Občané o situaci na Ukrajině – únor/březen 2023

V šetření, jež probíhalo v průběhu února a března 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj ...

Spurný, Martin
Sociologický ústav, 2023

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze