Yes (2397)
Number of found documents:
2397
Published from
to
Mediální diskurz o Green Dealu z hlediska energetiky
Kolářová, Marta
2023 - Czech
Green Deal, iniciativa Evropské komise zaměřená na ochranu klimatu a snížení emisí skleníkových plynů, vyvolal v české veřejné debatě kontroverze. Analýza mediálního diskurzu o Green Dealu z hlediska energetiky ukazuje, že Zelená dohoda je vnímána převážně negativně. V médiích byla označována odsuzujícími výroky a negativními charakteristikami zejména předními českými politiky. Vstřícnější pohled na ni mají české firmy, obce a odborníci. Veřejná debata se proměňuje zejména vlivem války na Ukrajině ve prospěch energetické bezpečnosti a urychlení zelené transformace. Green Deal, the European Commission's initiative to protect the climate and reduce emissions greenhouse gases, has sparked controversy in the Czech public debate. An analysis of media discourse on the Green Deal from an energy perspective shows that the Green Deal is perceived predominantly negatively. In the media, it has been labelled with condemnatory statements and negative characteristics, especially by leading Czech politicians. A more favourable view of it is held by Czech companies, municipalities and experts. The public debate is being transformed in particular by the impact of the war in Ukraine in favour of energy security and accelerating the green transformation.
Keywords:
energy; media; Green Deal
Fulltext is available at external website.
Mediální diskurz o Green Dealu z hlediska energetiky
Green Deal, iniciativa Evropské komise zaměřená na ochranu klimatu a snížení emisí skleníkových plynů, vyvolal v české veřejné debatě kontroverze. Analýza mediálního diskurzu o Green Dealu z hlediska ...
Quo vadis? Evidence on new firm-bank matching and firm performance following “sin” bank closures
Goncharenko, R.; Mamonov, Mikhail; Ongena, S.; Popova, S.; Turdyeva, N.
2023 - English
In this paper, we analyze how firms search for new lenders after a financial regulator forcibly closes their prior banks, and what happens to the firms’ performance during this transition period. In 2013, the Central Bank of Russia launched a large-scale bank closure policy and started detecting fraudulent (sin) banks and revoking their licenses. By 2020, two-thirds of all operating banks had been shuttered. We analyze this unique period in history using credit register data. First, we establish that before sin bank closures, there was no informational leakage and the borrowing firms remain unaffected. After the closures, there is a clear sorting pattern: poorly-performing firms rush to other (not-yet-detected) sin banks, while profitable firms transfer to financially solid banks. We find that the coupling of poorly-performing firms and not-yet-detected sin banks occurs more frequently when the two sin banks (the prior and the next lender) are commonly owned or when the local banking market is unconcentrated. Finally, we show that during the transition period (i.e., after the sin bank closures and before matching to new banks), poorly-performing firms shrink in size and experience a sharp decline in borrowings and market sales, whereas profitable firms strengthen in terms of employment, investment, and market sales. A potential mechanism involves credit risk underpricing by sin banks: we find that poorly-performing firms (especially commonly owned) received loans at lower interest rates than profitable firms prior to sin bank closures.
Keywords:
credit register; bank clean-up; regulatory forbearance
Fulltext is available at external website.
Quo vadis? Evidence on new firm-bank matching and firm performance following “sin” bank closures
In this paper, we analyze how firms search for new lenders after a financial regulator forcibly closes their prior banks, and what happens to the firms’ performance during this transition period. In ...
The price of war: macroeconomic and cross-sectional effects of sanctions on Russia
Mamonov, Mikhail; Pestova, Anna
2023 - English
How much do sanctions harm the sanctioned economy? We examine the case of Russia, which has faced three major waves of international sanctions over the last decade (in 2014, 2017, and 2022). In a VAR model of the Russian economy, we first apply sign restrictions to isolate shocks to international credit supply to proxy for the financial sanctions shocks. We provide a microeconomic foundation for the sign restriction approach by exploiting the syndicated loan deals in Russia. We then explore the effects of the overall sanctions shocks (financial, trade, technological, etc.) by employing a high-frequency identification (HFI) approach. Our HFI is based on each OFAC/EU sanction announcement and the associated daily changes in the yield-to-maturity of Russia’s US dollar-denominated sovereign bonds. Our macroeconomic estimates indicate that Russia’s GDP may have lost no more than 0.8% due to the financial sanctions shock, and up to 3.2% due to the overall sanctions shock cumulatively over the 2014–2015 period. In 2017, the respective effects are 0 and 0.5%, and in 2022, they are 8 and 12%. Our cross-sectional estimates show that the real income of richer households declines by 1.5–2.0% during the first year after the sanctions shock, whereas the real income of poorer households rises by 1.2% over the same period. Finally, we find that the real total revenue of large firms with high (low) TFPs declines by 2.2 (4.0)% during the first year after the sanctions shock, whereas the effects on small firms are close to zero. Overall, our results indicate heterogeneous effects of sanctions with richer households residing in big cities and larger firms with high TFPs being affected the most.
Keywords:
sanctions news shock; monetary policy; commodity terms-of-trade
Fulltext is available at external website.
The price of war: macroeconomic and cross-sectional effects of sanctions on Russia
How much do sanctions harm the sanctioned economy? We examine the case of Russia, which has faced three major waves of international sanctions over the last decade (in 2014, 2017, and 2022). In a VAR ...
Důvěra vrcholným politikům na přelomu let 2022 a 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím od listopadu 2022 do začátku ledna 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.\n\nMezi zkoumanými vrcholnými politiky zařazenými do výzkumu nejvyšší podíl důvěry byl zaznamenán u předsedy hnutí ANO Andreje Babiše (45 %) a u předsedy hnutí SPD Tomia Okamury (43 %).\n\nU všech zkoumaných politických představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.\n\nNejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové (65 %).\n\nOproti poslednímu šetření z jara 2022, případně z července 2021 se zlepšilo hodnocení v případě předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, předsedy Pirátů a místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, předsedy Senátu Miloše Vystrčila, předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.\n\nNárůst nedůvěry s případným poklesem důvěry se objevil v případě předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy, předsedkyně TOP 09 a zároveň předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, předsedy hnutí STAN, 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, ministra financí Zbyňka Stanjury, ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, ministra kultury Martina Baxy, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové a ministryně obrany Jana Černochové.\n\nU ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely a u předsedy KDU-ČSL, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky došlo souběžně k nárůstu podílu důvěřujících i nedůvěřujících. In the period from November 2022 to the beginning of January 2023 the Public Opinion Researcch Centre investigated whether respondents trust to top politicians. In a survey there were included names of leaders of parties holding seats in the Chamber of Deputies, members of government, heads of both parliament chambers, and the president.
Keywords:
Top Politicians; Popularity; trust; public opinion; president
Fulltext is available at external website.
Důvěra vrcholným politikům na přelomu let 2022 a 2023
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím od listopadu 2022 do začátku ledna 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval ...
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – únor/březen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V šetření realizovaném v únoru a březnu 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.\n14 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 51 % ji vnímá jako špatnou a 34 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\nOproti poslednímu šetření z přelomu roku se hodnocení ekonomické situace mírně zlepšilo.\nVíce než třípětinová většina (62 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 30 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 8 % ji vnímá jako špatnou. According to the February and Mach 2023 survey of CVVM, 14% of people evaluate the current economic situation in the Czech Republic as good, 34% view it as neither good nor bad, and 51% consider it to be bad.\n62% of Czechs evaluate the living standard of their household as good, 8% consider it to be bad, and 30% characterize it as neither good, nor bad.
Keywords:
public opinion; Economic Situation; Living Standard; Households
Fulltext is available at external website.
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – únor/březen 2023
V šetření realizovaném v únoru a březnu 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.\n14 ...
Determinants of Financial Inclusion in Africa and OECD Countries
Kočenda, Evžen; Eshun, S. F.
2023 - English
Sub-Saharan Africa (SSA) has been identified as one of the least financially inclusive regions in the world with a huge disparity in comparison to highly financially inclusive regions. Using a dynamic panel data analysis, we explore the factors influencing financial inclusion in Sub-Saharan Africa (SSA) using countries belonging to the Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD) as a benchmark. We employ the System Generalized Method of Moments (GMM) estimator and assess 31 SSA and 38 OECD countries from 2000-2021. We show that the differences in trade openness, banks' efficiency, income, and remittances are some macro-level factors that explain the variation in financial inclusion levels. We highlight the importance of quality literacy policies, trade improvement with restrictions on cross-border capital flows, and a more efficient financial system to promote financial inclusion.
Keywords:
Financial Inclusion; Financial Inclusion Index; Sub-Saharan Africa
Fulltext is available at external website.
Determinants of Financial Inclusion in Africa and OECD Countries
Sub-Saharan Africa (SSA) has been identified as one of the least financially inclusive regions in the world with a huge disparity in comparison to highly financially inclusive regions. Using a dynamic ...
Občané o situaci na Ukrajině – únor/březen 2023
Spurný, Martin
2023 - Czech
V šetření, jež probíhalo v průběhu února a března 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak hodnotí možná opatření ze strany mezinárodního společenství. In a survey conducted during February and March 2023, the Center for Public Opinion Research asked a set of questions about the conflict in Ukraine. The research sought to find out whether people are interested in the development of the situation in Ukraine and whether they consider it to be a security threat to the Czech Republic, Europe and world peace, how citizens feel about the government's actions in support of Ukraine and how they assess possible measures by the international community.
Keywords:
Ukraine; Czech Republic; war; conflict; security threat; world peace; public opinion
Fulltext is available at external website.
Občané o situaci na Ukrajině – únor/březen 2023
V šetření, jež probíhalo v průběhu února a března 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj ...
Hodnocení některých sociálních podmínek – duben/květen 2023
Tuček, Milan
2023 - Czech
Součástí jarního šetření CVVM byla otázka zjišťující hodnocení možností, které nabízí naše společnost občanům v oblasti bydlení, finančního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělávání a uplatnění na trhu práce. Naposledy byla tato otázka položena v květnu 2022.\n\nNejlépe je hodnocen přístup ke vzdělání (84 % dotázaných uvedlo, že je velmi dobrý či spíše dobrý), následuje přístup ke zdravotní péči (74 %) a možnost pracovat (73 %).\n\nNejhůře jsou hodnoceny možnosti získání bytu, resp. koupě vlastního bytu (85 %, resp. 91 % odpovědí „velmi špatná“ a „spíše špatná“ situace). Následují finanční podmínky k založení rodiny a zabezpečení ve stáří (záporné hodnocení uvádějí zhruba dvě třetiny dotázaných).\n\nV porovnání s výsledky z roku 2022 se hodnocení sociálních podmínek změnilo u hodnocení životních podmínek zdravotně postižených (pokles negativních odpovědí) a u obou položek hodnotících situaci s byty (nárůst negativních odpovědí) o 7-10 procentních bodů. Ve stejném rozsahu došlo též k nárůstu negativního hodnocení u přístupu ke vzdělání a ke zdravotní péči\n\nHodnocení všech položek se výrazně liší v závislosti na deklarované životní úrovni domácnosti. In the spring of 2023 Public Opinion Research Centre's survey investigated views of Czech citizens on some social conditions.\n\nFrom all specific social conditions included in the survey people evaluate mostly positively the accessibility of education (84% positively, 13% critically), the health care (73% : 25%), and a chance to get a job (74% : 23%). All other monitored areas of social conditions - i.e. a chance to get a flat (11% positively, 85% critically), to buy a flat or house (7% : 91%), financial situation to start a family with children (26% : 69%), social security for the elderly (30% : 65%), and life conditions for the handicapped (36% : 42%) - are evaluated mostly critically.
Keywords:
public opinion; Social Conditions; education; health care; chance to get a job; chance to get a flat; family with children; social security; handicapped
Fulltext is available at external website.
Hodnocení některých sociálních podmínek – duben/květen 2023
Součástí jarního šetření CVVM byla otázka zjišťující hodnocení možností, které nabízí naše společnost občanům v oblasti bydlení, finančního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělávání a uplatnění na trhu ...
Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – únor/březen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V šetření realizovaném v únoru a v březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě podle šesti vybraných kritérií.\nVe všech zkoumaných oblastech převažovalo kritické hodnocení nad pozitivním.\nRelativně nejpříznivěji česká veřejnost hodnotila, jak plnil funkce svěřené mu ústavou (40 %) a jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy (39 %).\nNejvíce kritičtí byli čeští občané k tomu, jak dosluhující prezident dbal o vážnost a důstojnost svého úřadu (73 %) a jak působil jako autorita u občanů (71 %).\nV porovnání s rokem 2020 se hodnocení prezidenta zhoršilo ve všech sledovaných položkách.\nV porovnání s předchozími prezidenty Václavem Havlem a Václavem Klausem v období na konci jejich působení hodnotili občané u Miloše Zemana lépe, jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy. U ostatních položek jeho aktuální hodnocení vyznívá kritičtěji. In its regular survey in February and March 2023 the Public Opinion Research Centre focused on questions about the Miloš Zeman's presidency.\nIn all areas examined, critical evaluations prevailed over positive ones.\nRelatively most favorably, the Czech public rated how he performed the functions entrusted to him by the constitution (40%) and how he was in contact with citizens and knew their problems (39%).\nCzech citizens were the most critical of how the outgoing president took care of the seriousness and dignity of his office (73%) and how he acted as an authority among citizens (71%).\nCompared to 2020, the president's rating worsened in all monitored items.\nCompared to the previous presidents Václav Havel and Václav Klaus in the period at the end of their tenure, citizens rated Miloš Zeman better in that how he was in contact with citizens and knew their problems. For other items, his current assessment sounds more critical.
Keywords:
public opinion; President; Miloš Zeman; evaluations
Fulltext is available at external website.
Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – únor/březen 2023
V šetření realizovaném v únoru a v březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě podle šesti vybraných ...
Morálka politiků očima veřejnosti – únor/březen 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
Polovina (50 %) dotázaných si myslí, že morálka politiků by měla být posuzována přísněji než u ostatních, necelá polovina (47 %) věří, že by měla být posuzována stejně, a pouze 2 % soudí, že mírněji. Od posledního šetření z roku 2020 výrazně poklesl (o 10 procentních bodů) podíl těch, kteří by politiky posuzovali přísněji než ostatní, a naopak o 12 procentních bodů vzrostl podíl občanů, podle kterých platí pro morálku politiků stejná pravidla jako pro všechny ostatní.\nVíce než polovina (54 %) dotázaných si myslí, že při posuzování morálky politiků je třeba vzít v úvahu jen oblast politiky, 45 % uvádí, že je třeba vzít v úvahu i jejich soukromý život. Poprvé za celou dobu sledování tak převážil u české veřejnosti názor, že hodnocení morálky politika má zahrnovat jen výkon jeho funkce.\nNecelých devět desetin oslovených souhlasilo s tím, že o problémech, sporech a aférách je třeba informovat, protože politici potřebují kontrolu veřejnosti (89 %), že je často těžké se v těchto sporech a aférách vyznat (86 %) a že se spousta vážných problémů a afér zatajuje (85 % občanů). In the last survey CVVM enquired how strictly according to public should be judged morality of politicians and what criteria should be considered in their deliberations. CVVM also focused on attitudes of Czech citizens to disputes, problems and affairs which appear in our political and public life. In this case, respondents were presented with a list of statements with which they expressed their agreement or disagreement.
Keywords:
public opinion; Politicians; Morality
Fulltext is available at external website.
Morálka politiků očima veřejnosti – únor/březen 2023
Polovina (50 %) dotázaných si myslí, že morálka politiků by měla být posuzována přísněji než u ostatních, necelá polovina (47 %) věří, že by měla být posuzována stejně, a pouze 2 % soudí, že mírněji. ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases