Ne (442)
Použitá omezení
(2)
Počet nalezených dokumentů:
442
Publikováno od
do
O popisu
Jedličková, Alice
2014 - český
Na popis jako slohový úkol ve škole možná leckdo nevzpomíná rád. Přesto nejspíš nepopře, že jej často potřebujeme i v každodenních hovorech. Málokdo z nás si ovšem uvědomuje, jak vlastně běžně popisujeme a jak velkou roli při tom hrají okolnosti komunikace. Sondu do všednodenní řeči i námět k sebereflexi nabízí studie Jany Hoffmannové o „nepřítomném popisu“. Lingvistika je přitom jen jedním z oborů zastoupených v této publikaci: nad společným tématem se sešlo devět zástupců nejrůznějších disciplín a teorií: analytické filozofie a teorie fikcionality, lingvistiky a literární historie, teorie literatury a poetiky, dějin umění a teorie intermediality. Nad tím, do jaké míry lze přenášet zkušenost s komunikačním fungováním popisu do rozumění světu literárního díla, se z pozice teorie fikčních světů zamýšlí Petr Koťátko. Zatímco v jeho příspěvku ukázky z realistického románu ilustrují limity identifikační funkce popisu, Ivana Taranenková sleduje různé deskriptivní postupy jako příznak vývoje realistického psaní. Žádný čtenář patrně nepochybuje o tom, že vyprávění má vždy svého více či méně zřejmého vypravěče. Ovšem zda se popis může chlubit svým „deskriptorem“, je třeba se teprve přesvědčit: v české próze ověřuje Stanislava Fedrová. Podobně jako o tom, nakolik se dají popisné formy uplatnit jako nástroj poetiky: ať už historické (jak v interpretaci Gautierova Kapitána Fracasse ukazuje Zdeněk Hrbata), nebo intermediální (temporální principy básnické ekfráze zkoumá Emma Tornborgová). There are probably not many readers who would cherish their memories of writing a description at school… Nevertheless, hardly anyone would deny that we cannot do without descriptions in everyday face-to-face dialogues – though only a few of us may be able to reflect on the process of describing, and to judge to what extent it is influenced by the circumstances surrounding communication. The essay on “absent description” by Jana Hoffmannová provides an insight into everyday speech, as well as an opportunity for linguistic self-reflection. Linguistics is only one of the disciplines present in this volume: nine representatives of various fields of research and theories are brought together here to discuss the issue of description: analytic philosophy and fictionality theory, linguistics and literary history, art history and intermedia theory. Petr Koťátko discusses the relationship between the communicational functions of descriptions and their function in the structure of fictional worlds of literature. While he employs realist descriptions to illustrate the limits of their identificatory work, various descriptive modes provide a parameter for Ivana Taranenková to pursue the development of realist writing. Hardly any reader will doubt the fact that every fiction has its own more or less overt (or covert) narrator. Nevertheless, it remains to be proved whether there is a corresponding “descriptor” in descriptions: an attempt at doing so in the context of Czech fiction is made by Stanislava Fedrová. The possibilities of employing descriptive forms as a tool of poetics (be it the historical or the intermedia one) are put to the test by Zdeněk Hrbata (in his interpretation of the generic schemes underlying Gautier’s novel Le Capitaine Fracasse, and Emma Tornborg, who focuses on poetic ekphrasis.
Klíčová slova:
description; narratology; literary theory
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
O popisu
Na popis jako slohový úkol ve škole možná leckdo nevzpomíná rád. Přesto nejspíš nepopře, že jej často potřebujeme i v každodenních hovorech. Málokdo z nás si ovšem uvědomuje, jak vlastně běžně ...
Experientiality: does it divide or link description and narration?
Jedličková, Alice
2014 - anglický
The paper revisits the – in the scholarly discourse for various reasons time and again rejected – differentiation between description and narration arguing in its favour, hoping to illuminate its usefulness in the analyses of both literary narratives and those produced by other media, as well as to pave the way for papers focusing on ekphrasis and its aspects such as temporality, perspectivization and intermedia functions.
Klíčová slova:
description; narration; experientiality; intermediality
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Experientiality: does it divide or link description and narration?
The paper revisits the – in the scholarly discourse for various reasons time and again rejected – differentiation between description and narration arguing in its favour, hoping to illuminate its ...
Popis a jeho subjekt: očima pozorovatele
Fedrová, Stanislava
2014 - anglický
Kategorie pozorovatele jakožto klíčového zprostředkovatele vnějšího světa (či obrazu vnějšího světa) vyvstává z konfrontace verbální a vizuální deskriptivity. Studie se tak soustředí právě na úlohu pozorovatele a funkce jeho vnímání ve výstavbě deskripce. Je třeba nastolit otázky postupů přebírání perspektivy postavy do diskurzu vypravěče či implicitního pozorovatele. Musíme přitom rozlišovat mezi modem pozorovatele, zdůrazňujícím percepční rovinu, a interpreta, tj. takového vnímání okolního světa, které vědomě využívá např. piktoriálních modelů a kulturních/vizuálních konceptů a připravuje tak evokaci či vizualizaci čtenáře. Studie zkoumá tradičně chápanou "objektivitu" neinterpretující postavy a představuje škálu pozorovatelských perspektiv v popisu a rovněž v ekfrázi jako specifickém popisném typu. The category of beholder as key mediator of the surrounding world (or its image) in an artwork results from confrontation of verbal and visual descriptivity. The paper focuses on the role of beholder and the influence of processes of her perception on the descriptive structure. It seems inevitable to inquire into the ways and devices of transforming the perspective of a character into narratorial discourse or into that of an implied beholder. Concurrently, it is necessary to differentiate between the mode of beholder where emphasize is on perception, and the mode of interpreter, i. e. such apprehension of the world, which employs e. g. pictorial models and cultural/visual concepts intently in order to induce evocation or visualization in readers. The paper examines the assumed “objectivity” or noninterpretative character of description by displaying a variety of observer’s perspectives in description and also in ekphrasis as a specific type of description.
Klíčová slova:
intermediality; literary description; ekphrasis; visual studies
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Popis a jeho subjekt: očima pozorovatele
Kategorie pozorovatele jakožto klíčového zprostředkovatele vnějšího světa (či obrazu vnějšího světa) vyvstává z konfrontace verbální a vizuální deskriptivity. Studie se tak soustředí právě na úlohu ...
České Rukopisy a polské návraty k národním zpěvům
Dobiáš, Dalibor
2014 - český
Studie si klade otázku, kterak zrcadlí polská literatura druhé poloviny 10. let a počátku 20. let 19. století české Rukopisy královédvorský a zelenohorský (RKZ), které jako „nejvýznamnější podvod ve stylu Macphersonových Ossianových zpěvů“ (Donald Rayfield) podstatně formovaly českou kulturu 19. i 20. století. Soustřeďuje se geneticko-typologicky na Śpiewy historyczne z muzyką i rycinami (Historické zpěvy s hudbou a rytinami, 1816) Juliana Ursyna Niemcewicze (1758–1841), jejichž vznik RKZ předcházel, a na edici Ruska prawda (Ruská pravda, 1820, 1822) historika slovanského práva Ignacyho Benedykta Rakowieckého, která proti Josefu Dobrovskému docenila i pohanské reálie RZ a zapůsobila tak na českou recepci tohoto rukopisu. V dynamicky se přetvářející české a polské literatuře 10. let 19. století studie na případě RKZ a Śpiewů historyczných pojmenovává řadu společných prvků, ale charakterizuje i odlišné kulturní a společenské zázemí, které motivovalo zásadní odlišnosti RKZ a Śpiewů. České RKZ vzniklé v tradici evropského ossianismu vyzdvihuje studie především jako jedinečný lingvoliterární počin při přestavbě českého básnického jazyka v druhé polovině 10. let 19. století. This study raises the issue of how late 1810s and early 1820s Polish literature reflects the Czech forged manuscripts, which "as the most prominent fraud in the style of Macpherson’s Songs of Ossian" (Donald Rayfield) substantially molded 19th and 20th century Czech culture. The generic and typological focus is on Śpiewy historyczne z muzyką i rycinami (Historical songs with music and engravings, 1816) by Julian Ursyn Niemcewicz (1758–1841), which preceded the Czech manuscripts, and the edition of Ruska prawda (Russian Truth, 1820, 1822) by the historian of Slavonic law Ignacy Benedykt Rakowiecki, which in opposition to Josef Dobrovský appreciated the pagan realia in the Zelená Hora manuscript and so had an effect on its Czech reception. In the dynamically transforming Czech and Polish literature of the 1810s, this study identifies a number of common elements based on the case of the manuscripts and Śpiewy historyczne, but it also characterizes the differing cultural and social backgrounds behind the basic differences between the manuscripts and Śpiewy. The Czech manuscripts, created in the tradition of European Ossianism, are highlighted by the study primarily as a unique linguistic and literary achievement in the reconstruction of Czech poetic language in the latter half of the 1810s.
Klíčová slova:
Czech literature; 19th century; forged manuscripts; mystification; Polish literature
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
České Rukopisy a polské návraty k národním zpěvům
Studie si klade otázku, kterak zrcadlí polská literatura druhé poloviny 10. let a počátku 20. let 19. století české Rukopisy královédvorský a zelenohorský (RKZ), které jako „nejvýznamnější podvod ve ...
Introduction. On description
Jedličková, Alice
2014 - anglický
Preface to a book On description.
Klíčová slova:
description; narratology; literary theory
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Introduction. On description
Preface to a book On description.
Druhá část Rukopisu královédvorského a její nálezce Antonín Pfleger Kopidlanský
Píša, Petr
2014 - český
Příspěvek podává rozbor vzpomínky Antonína Pflegra (1811–1896, literárně činného pod přízviskem Kopidlanský), podle níž roku 1821, ve svých deseti letech, nalezl v kobce věže královédvorského děkanského kostela pergamenový proužek náležící k Rukopisu královédvorskému, který později věnoval Václavu Hankovi. Pflegrův objev pergamenového proužku je interpretován jako doklad o raném uctívání místa nálezu rukopisných památek, které začíná plnit roli místa paměti českých národních dějin. Příspěvek ukazuje dále postupnou institucionalizaci a kolektivizaci vzpomínání na místo nálezu Rukopisu, stejně jako pokles této tradice na lokální úroveň po odeznění hlavní fáze sporů o pravost rukopisných památek. This paper presents an analysis of the memoirs of Antonín Pflegr (1811–1896), who was literarily active under the name of Kopidlanský, which claimed that in 1821, when he was ten years old he found in a cell in the Dvůr Králové decanal church tower a parchment strip belonging to the Dvůr Králové manuscript, which he later presented to Václav Hanka. Pfleger’s parchment strip discovery is interpreted as proof of the early worship of the place in which the manuscripts were found, which started to play the role of a Czech national history heritage site. This paper refers to the ongoing institutionalization and collectivization involved in commemoration of the site on which the manuscript was allegedly discovered and the decline in this tradition at a local level after the main wave of disputes over the authenticity of the manuscripts had passed over.
Klíčová slova:
Dvůr Králové manuscript; Pfleger Kopidlanský, Antonín; forged manuscripts; Dvůr Králové nad Labem
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Druhá část Rukopisu královédvorského a její nálezce Antonín Pfleger Kopidlanský
Příspěvek podává rozbor vzpomínky Antonína Pflegra (1811–1896, literárně činného pod přízviskem Kopidlanský), podle níž roku 1821, ve svých deseti letech, nalezl v kobce věže královédvorského ...
Description and its subject: through the eyes of the observer
Fedrová, Stanislava
2014 - anglický
The category of beholder as key mediator of the surrounding world (or its image) in an artwork results from confrontation of verbal and visual descriptivity. The paper focuses on the role of beholder and the influence of processes of her perception on the descriptive structure. It seems inevitable to inquire into the ways and devices of transforming the perspective of a character into narratorial discourse or into that of an implied beholder. Concurrently, it is necessary to differentiate between the mode of beholder where emphasize is on perception, and the mode of interpreter, i. e. such apprehension of the world, which employs e. g. pictorial models and cultural/visual concepts intently in order to induce evocation or visualization in readers. The paper examines the assumed “objectivity” or noninterpretative character of description by displaying a variety of observer’s perspectives in description and also in ekphrasis as a specific type of description.
Klíčová slova:
intermediality; literary description; ekphrasis; visual studies
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Description and its subject: through the eyes of the observer
The category of beholder as key mediator of the surrounding world (or its image) in an artwork results from confrontation of verbal and visual descriptivity. The paper focuses on the role of beholder ...
Zrod národní mytologie jako teoretický konstrukt a praktický čin
Janoušek, Pavel
2014 - český
Příspěvek charakterizuje přístup Vladimíra Macury k české literatuře 19. století a jeho pojetí mystifikace. Macurův vědecký koncept národního obrození pak usouvztažňuje s jeho zájmem o Estonsko a s ním spjatými aktivitami organizačními a překladatelskými. This contribution first describes Vladimír Macura’s approach to 19th-century Czech literature and his concept of mystification. It then explores the correlations between his scientific concept of national awakening and his interest in Estonia, including his organization and translation work connected with that interest.
Klíčová slova:
Macura, Vladimír; Czech National Revival; literary history; Czech literature; Estonia; Estonian literature; mystification
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Zrod národní mytologie jako teoretický konstrukt a praktický čin
Příspěvek charakterizuje přístup Vladimíra Macury k české literatuře 19. století a jeho pojetí mystifikace. Macurův vědecký koncept národního obrození pak usouvztažňuje s jeho zájmem o Estonsko a s ...
Pojď ke mně umyješ mi záda
Hruška, Petr
2014 - český
Studie. Study.
Klíčová slova:
I. M. Jirous; Czech poetry; conference
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Pojď ke mně umyješ mi záda
Studie.
Study.
Typografický popis tisků Melanchthonovy latinské gramatiky v české adaptaci Trojana Nigella
Pišna, Jan
2014 - český
Článek se věnuje genezi a typografickému popisu české adaptace Melanchthonovy latinské gramatiky, kterou původně pro slezskou školu v Goldbergu (dnes Złatorija v Polsku) vypracoval Valentin Trotzendorf a pro tisk ji připravil zhořelecký učitel Laurentius Lodovicus. Do českého prostředí ji v roce 1594 adaptoval Trojan Nigellus z Oskořína a první vydání vzniklo v tiskárně Daniela Adama z Veleslavína. Pro Otmarovu reedici je patrná snaha důsledně napodobit sazbou i dekorem předlohu z veleslavínské tiskárny. Ve druhé polovině 17. století vyšla Nigellova česká adaptace v žilinské tiskárně u Jana Dadana st. This study is aimed at genesis and typographical description of Melanchton’s Latin grammar adaptation to Czech language. It was originally worked out by Valentin Trotzendorf for Silesian school in Goldberg (town Zlatorija in Poland today). It was prepared for printing by Laurentius Lodovicus – teacher from Zhořelec. Trojan Nigellus from Oskořín adapted this work on the Czech milieu in 1594 and its first edition was published in the printing press of Daniel Adam from Veleslavín. In Otmar’s reprint of this work is an evident effort to imitate its original design of Veleslavín’s edition. In the second half of the 17th century was its Czech adaptation from Nigellus printed in Jan Dadan’s printing house in Žilina.
Klíčová slova:
Latin grammar; Ludovicus, Laurentius; Nigellus from Oskořín, Trojan; Veleslavín, Daniel Adam from; Dačický, Jiří Jakubův Otmar; Dadan senior, Jan; Trotzendorf, Valentin; Melanchton, Filip; typography; adaptation to Czech language
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Typografický popis tisků Melanchthonovy latinské gramatiky v české adaptaci Trojana Nigella
Článek se věnuje genezi a typografickému popisu české adaptace Melanchthonovy latinské gramatiky, kterou původně pro slezskou školu v Goldbergu (dnes Złatorija v Polsku) vypracoval Valentin ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze