Česká putování za Richardem Wagnerem
Fránek, Michal; Kopecký, J.
2024 - Czech Studie zkoumá fenomén českých cest za slavným německým skladatelem Richardem Wagnerem a do míst spojených s jeho kultem (Mnichov, Bayreuth, Curych atd.). Zaměřuje se na wagnerovské cesty – uskutečněné i neuskutečněné – českých skladatelů (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich, Josef Bohuslav Foerster), interpretů (Ema Destinnová, Karel Burian aj.), hudebních kritiků (Otakar Hostinský, V. V. Zelený), malířů (Jaroslav Čermák) a spisovatelů (Julius Zeyer, Jaroslav Maria, Teréza Nováková), přičemž sleduje jejich různé motivace. The study explores the phenomenon of Czech travels to famous German composer Richard Wagner and to the places associated with his cult (Munich, Bayreuth, Zurich, etc.). It focuses on the Wagnerian journeys – accomplished and not – of Czech composers (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich, Josef Bohuslav Foerster), performers (Ema Destinnová, Karel Burian, etc.), music critics (Otakar Hostinský, V. V. Zelený), painters (Jaroslav Čermák) and writers (Julius Zeyer, Jaroslav Maria, Teréza Nováková), tracing their different motivations. Keywords: Richard Wagner; travelling to artists Available at various institutes of the ASCR Česká putování za Richardem Wagnerem

Studie zkoumá fenomén českých cest za slavným německým skladatelem Richardem Wagnerem a do míst spojených s jeho kultem (Mnichov, Bayreuth, Curych atd.). Zaměřuje se na wagnerovské cesty – uskutečněné ...

Fránek, Michal; Kopecký, J.
Ústav pro českou literaturu, 2024

Hlupák, hňup, ťulpas a jiní
Karlíková, Helena
2024 - Czech Keywords: Old Czech; etymology Available at various institutes of the ASCR Hlupák, hňup, ťulpas a jiní

Karlíková, Helena
Ústav pro jazyk český, 2024

Z českých slov a věcí: záchod, toaleta, aha
Janyšková, Ilona
2024 - Czech Článek vysvětluje etymologii českých názvů záchod, toaleta, aha. Keywords: etymology; Czech Available at various institutes of the ASCR Z českých slov a věcí: záchod, toaleta, aha

Článek vysvětluje etymologii českých názvů záchod, toaleta, aha.

Janyšková, Ilona
Ústav pro jazyk český, 2024

Železniční cestovatel Eduard Bazika aneb Cestování s manželkou
Hlavačka, Milan
2024 - Czech Ing. Eduard Bazika (1830–1914) nebyl profesionální poutník, ale poutník z profese. Jako absolvent pražské polytechniky se celý život specializoval na železniční stavitelství a jako inženýr nejdříve státních drah a od roku 1855 až do odchodu na odpočinek v roce 1891 soukromé Společnosti státní dráhy (StEG) celý život procestoval, respektive před výstavbou prochodil svěřené železnice v české a moravské krajině. I po odchodu na penzi pracoval pro Zemský výbor Království českého a jeho Železniční výbor a v této pozici opět pracovně putoval po všech koutech Čech, aby posuzoval rentabilitu budoucích místních drah. Jeho zvláštností bylo, že se vždy snažil skloubit své cestovní povinnosti s rodinným životem, což mělo za následek, že jeho žena a děti putovaly s ním po nejrůznějších štacích a železničních stavbách. Stranou neponechával ani dlouhodobější náročnější soukromé cesty s manželkou na světové výstavy a po historických památkách Itálie (v doprovodu Jiřího Stibrala) či k obhlídce nově dokončených alpských železnicích. Jako představitel sebevědomé české střední třídy, která už disponovala volným časem a finančními prostředky (a samozřejmě režijní jízdenkou) dovedl skloubit cestovatelskou povinnost s cestovatelskou vášní a putování vnímal jako nezbytnou součást aktivního životního stylu moderního člověka. Ing. Eduard Bazika (1830–1914) was not a professional pilgrim, but a pilgrim by profession. As a graduate of the Prague Polytechnic, he specialized in railway construction all his life and as an engineer, first of all for the State railways, and from 1855 until his retirement in 1891, he traveled all his life for the private State Railway Company (StEG), or rather, before construction, he traveled the entrusted railways in the Bohemian and Moravian landscape. Even after retiring, he worked for the Land Committee of the Kingdom of Bohemia and its Railway Committee, and in this position he once again traveled to all corners of Bohemia to assess the profitability of future local railways. A peculiarity of his was that he always tried to combine his traveling duties with his family life, which resulted in his wife and children traveling with him to various estates and railway constructions. He did not leave aside longer, more demanding private trips with his wife to world exhibitions and historical monuments in Italy (accompanied by Jiří Stibral) or to inspect the newly completed Alpine railways. As a representative of the self-confident Czech middle class, who already had free time and financial resources (and, of course, an overhead ticket), he was able to combine the obligation to travel with a passion for travel and perceived traveling as a necessary part of the active lifestyle of a modern person. Keywords: Ing Eduard Bazika; pilgrim by profession; railway Available at various institutes of the ASCR Železniční cestovatel Eduard Bazika aneb Cestování s manželkou

Ing. Eduard Bazika (1830–1914) nebyl profesionální poutník, ale poutník z profese. Jako absolvent pražské polytechniky se celý život specializoval na železniční stavitelství a jako inženýr nejdříve ...

Hlavačka, Milan
Historický ústav, 2024

Rizika reformy doktorského studia
Grosman, Jiří; Jurajda, Štěpán; Münich, Daniel
2024 - Czech Systém financování doktorského studia v České republice je dlouhodobě neefektivní. Dokončovaná reforma má za cíl efektivitu systému výrazně zvýšit. V tomto krátkém textu upozorňujeme na potenciální problémy spojené s rozdělováním veřejné finanční podpory doktorského studia mezi vysoké školy. Problematické by bylo rozdělování podpory založené dominantně na míře úspěšného dokončování studií. Alokace veřejné podpory doktorského studia by vedle opodstatněných národních oborových priorit měla zohledňovat výsledky hodnocení kvality vědy na vysokých školách a úspěšnost v kariérním umisťování absolventů. The system of financing doctoral studies in the Czech Republic has long been inefficient. A reform currently underway aims to significantly increase the efficiency of the system. In this short text, we draw attention to potential problems associated with the distribution of public financial support for doctoral studies among universities. It would be problematic to distribute support based predominantly on degree completion rates. Allocation of public support for doctoral studies should take into account the results of evaluations of the quality of science produced by universities and their success in career placement of graduates, in addition to justifiable national disciplinary priorities. Keywords: doctoral studies; public financial support; Czech Republic Fulltext is available at external website. Rizika reformy doktorského studia

Systém financování doktorského studia v České republice je dlouhodobě neefektivní. Dokončovaná reforma má za cíl efektivitu systému výrazně zvýšit. V tomto krátkém textu upozorňujeme na potenciální ...

Grosman, Jiří; Jurajda, Štěpán; Münich, Daniel
Národohospodářský ústav, 2024

Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – únor/březen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech V šetření realizovaném v únoru a v březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě podle šesti vybraných kritérií.\nVe všech zkoumaných oblastech převažovalo kritické hodnocení nad pozitivním.\nRelativně nejpříznivěji česká veřejnost hodnotila, jak plnil funkce svěřené mu ústavou (40 %) a jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy (39 %).\nNejvíce kritičtí byli čeští občané k tomu, jak dosluhující prezident dbal o vážnost a důstojnost svého úřadu (73 %) a jak působil jako autorita u občanů (71 %).\nV porovnání s rokem 2020 se hodnocení prezidenta zhoršilo ve všech sledovaných položkách.\nV porovnání s předchozími prezidenty Václavem Havlem a Václavem Klausem v období na konci jejich působení hodnotili občané u Miloše Zemana lépe, jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy. U ostatních položek jeho aktuální hodnocení vyznívá kritičtěji. In its regular survey in February and March 2023 the Public Opinion Research Centre focused on questions about the Miloš Zeman's presidency.\nIn all areas examined, critical evaluations prevailed over positive ones.\nRelatively most favorably, the Czech public rated how he performed the functions entrusted to him by the constitution (40%) and how he was in contact with citizens and knew their problems (39%).\nCzech citizens were the most critical of how the outgoing president took care of the seriousness and dignity of his office (73%) and how he acted as an authority among citizens (71%).\nCompared to 2020, the president's rating worsened in all monitored items.\nCompared to the previous presidents Václav Havel and Václav Klaus in the period at the end of their tenure, citizens rated Miloš Zeman better in that how he was in contact with citizens and knew their problems. For other items, his current assessment sounds more critical. Keywords: public opinion; President; Miloš Zeman; evaluations Fulltext is available at external website. Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – únor/březen 2023

V šetření realizovaném v únoru a v březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě podle šesti vybraných ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Pojištění v českých domácnostech
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - Czech Pojištění zvyšuje blahobyt domácností tím, že přenáší nejistotu z jednotlivců, kteří se vyhýbají riziku, na instituce, které jsou vůči riziku neutrální. Hlavním motivem pro nákup pojištění je tedy averze k riziku s cílem vyhnout se ztrátě. Pojištění může zlepšovat finanční odolnost a celkovou finanční stabilitu domácností s obzvláště velkým významem pro domácnosti s nižšími příjmy.\nPoptávka domácností po pojištění závisí na mnoha faktorech, zahrnujících sociodemografické charakteristiky členů domácnosti, ekonomickou strukturu domácnosti, vývoj makroekonomického prostředí, ale také institucionální faktory. Význam mají také specifické preference domácností, jejich postoje a vnímání rizika. Ze všech faktorů je však jako nejdůležitější obecně uváděn příjem domácností, který zásadně ovlivňuje poptávku jak po životním, tak neživotním pojištění.\nŽivotní pojištění má téměř 60 % respondentů, naprostá většina z nich zároveň využívá i nějakou z forem pojištění neživotního (54 % všech respondentů). Na druhou stranu, skoro desetina nemá pojištění vůbec žádné. Alespoň jedno z uvažovaných forem neživotního pojištění obecně využívá většina z celkového počtu respondentů (84,4 %), přičemž pouze neživotní pojištění (a nikoli zároveň životní) má 31 % respondentů.\nPojištění častěji využívají lidé s vyšším vzděláním a také domácnosti s dětmi, což může být spojeno s motivací zajistit své závislé blízké osoby. Značný vliv má příjem domácností a jejich finanční rezervy. Výrazně méně často se pojišťují nízkopříjmové domácnosti, což může být dané tím, že je pro ně pojištění finančně nedostupné. Domácnosti zajištěné dlouhodobou finanční rezervou naopak pojištění využívají častěji. Častěji také životní pojištění využívají lidé, kteří mají i jiné půjčky či úvěry krom hypotéky.\n Insurance increases household welfare by transferring uncertainty from risk-averse individuals to risk-neutral institutions. Thus, the main motive for purchasing insurance is risk aversion to avoid loss. Insurance can improve the financial resilience and overall financial stability of households, with particular importance for low-income households.\nHousehold demand for insurance depends on many factors, including the socio-demographic characteristics of household members, the economic structure of the household, the evolution of the macroeconomic environment, as well as institutional factors. Specific household preferences, attitudes and risk perceptions are also important. However, of all the factors, household income is generally cited as the most important as it has a major impact on demand for both life and non-life insurance.\nAlmost 60% of respondents have life insurance, the vast majority of them also use some form of non-life insurance (54% of all respondents). On the other hand, almost a tenth have no insurance at all. At least one of the considered forms of non-life insurance is generally used by the majority of the total respondents (84.4%), while only 31% of respondents have non-life insurance (and not life insurance at the same time).\nPeople with higher education and households with children are more likely to use insurance, which may be related to the motivation to secure their dependents. Household income and financial reserves have a significant impact. Low-income households are significantly less likely to take out insurance, which may be due to the fact that insurance is unaffordable for them. In contrast, households with long-term financial reserves are more likely to use insurance. Life insurance is also used more often by people who have other loans or credits besides a mortgage.\n Keywords: Financial resilence; insurance; household finance Fulltext is available at external website. Pojištění v českých domácnostech

Pojištění zvyšuje blahobyt domácností tím, že přenáší nejistotu z jednotlivců, kteří se vyhýbají riziku, na instituce, které jsou vůči riziku neutrální. Hlavním motivem pro nákup pojištění je tedy ...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2023

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřují více než dvě pětiny (41 %) českých občanů, neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastává více než pětina (21 %) a více než třetina (36 %) je nespokojena.\nPřibližně dvě třetiny veřejnosti si myslí, že evropská integrace je prospěšná v oblasti obrany (65 %) a kultury (64 %). Nadpoloviční většina kladně hodnotí spolupráci v oblasti ekologie (55 %) a hospodářství (53 %). Nejméně často hodnotila česká veřejnost evropskou integraci jako prospěšnou v oblasti politiky, kterou takto vnímají více než dvě pětiny (44 %) dotázaných, srovnatelný podíl (46 %) je naopak přesvědčen o její škodlivosti.\nV postojích české veřejnosti k posilování či oslabování integrace je nejčastější názor, že míra integrace Evropské unie by měla do budoucna zůstat přibližně stejná jako v současnosti.\n\nV české společnosti stále přetrvává převážně odmítavý postoj k přijetí eura. V současné době téměř tři čtvrtiny (73 %) českých občanů s přijetím eura za měnu ČR nesouhlasí, pro přijetí eura je nyní necelá čtvrtina (22 %) českých občanů.\nPřibližně dvě třetiny českých občanů (66 %) se domnívají, že Česká republika má být členem Evropské unie, opačný názor, tedy že Česká republika nemá být členem Evropské unie, vyjádřily tři desetiny oslovených (30 %). The press release presents some results of the April and May 2023 survey, which focused on Czech public opinion on EU membership. More than two-fifths (41%) of Czech citizens are satisfied with our country's EU membership, more than a fifth (21 %) are neither satisfied nor unsatisfied and more than a third (36 %) is unsatisfied.\nRespondents were also asked about their views on economic, political, cultural, defence, and ecological integration in the European Union.\n\nThe survey also focused on opinion to the level of integration of the EU and the role of the Czech Republic in this process. The part of this survey was also a question about the adoption of the euro. Keywords: public opinion; EU; membership; satisfaction; integration; euro Fulltext is available at external website. Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti – duben/květen 2023

Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřují více než dvě pětiny (41 %) českých občanů, neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastává více než pětina (21 %) a více než třetina (36 %) ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech Evropské unii v současné době důvěřuje o málo méně než polovina (46 %) českých občanů, naopak polovina veřejnosti (50 %) jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů (NATO 56 %, OSN 52 %) a více než třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 36 %, OSN 37 %).\nVíce než třetina oslovených důvěřuje Evropské komisi (38 %) a Evropskému parlamentu (36 %), nicméně o něco vyšší, a to přibližně poloviční, podíl jim nedůvěřuje (Evropské komisi 47 % a Evropskému parlamentu 50 %).\n\nDůvěra jednotlivým institucím a představitelům Evropské unie se pohybuje od necelé jedné čtvrtiny po necelé dvě pětiny společnosti, přičemž nedůvěra těmto institucím převažuje nad důvěrou. Podíl nedůvěřujících v případě všech sledovaných evropských institucí a představitelů od roku 2021 významně vzrostl. In April and May 2023 Public Opinion Research Centre included a block of questions connected to confidence in European Union and international institutions. Questions focused mainly on trust in European Union in general and its concrete authorities. In connection to international institutions respondents evaluated their trust in United Nations and North Atlantic Treaty Organisation. Keywords: public opinion; International Institutions; trust; EU; North Atlantic Treaty Organisation; United Nations Fulltext is available at external website. Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben/květen 2023

Evropské unii v současné době důvěřuje o málo méně než polovina (46 %) českých občanů, naopak polovina veřejnosti (50 %) jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Názory veřejnosti na přijatelnost půjček a míru zadlužení občanů a státu – duben/květen 2023
Tuček, Milan
2023 - Czech V rámci dubnového a květnového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a na zadluženost občanů a státu.\n\n90 % dotázaných považuje půjčky za riziko. Zároveň 78 % je přesvědčeno, že půjčování peněž a pořizování si věcí na dluh je v dnešní době přirozenou součástí života. A jen 38 % dotázaných si myslí, že za půjčky se musí člověk tak trochu stydět.\n\nPouze 30 % dotázaných souhlasí s tím, že půjčovat si peníze se vyplatí.\n\nNázory na půjčky se podle očekávání liší podle generační příslušnosti.\n\nNejpřijatelnější jsou pro českou veřejnost půjčky na bydlení (88 %), podnikání (82 %) a studium (81 %), naopak nejméně přijatelné jsou půjčky na dovolenou (11 %) a na vánoční dárky (11 %).\n\nNecelé tři čtvrtiny (73 %) dotázaných pokládají míru zadlužení obyvatelstva za vysokou, u státu to je to téměř devět z deseti dotázaných, přičemž 60 % zadlužení státu považuje za velmi vysoké.\n\nOproti roku 2019 se podíl těch, kteří zadlužení státu považují za velmi vysoké, dramaticky zvýšil o 44 procentních bodů (od roku 2021 o 21 procentních bodů). In April and May 2023, the Public Opinion Research Centre investigated views on the problem of loans and indebtment. Keywords: public opinion; loans; Debts; indebtment; Citizens; State Fulltext is available at external website. Názory veřejnosti na přijatelnost půjček a míru zadlužení občanů a státu – duben/květen 2023

V rámci dubnového a květnového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a na zadluženost občanů a státu.\n\n90 % dotázaných považuje půjčky za riziko. ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023