The Prager musikalisches Album (1838) and the nineteenth-century salon as cultural practice
Bunzel, Anja
2023 - English This article deals with a collection of songs and piano pieces, the Prager musikalisches Album, published in 1838, asking two central questions. Drawing on different concepts of the musical work (Werkbegriff), I explore whether the album can be considered a work rather than a loose collection of multiple works. Within the musicological discourse there have been many attempts at defining these terms, ranging from quite narrow categorisations based on aspects of instrumentation, musical form, or stylistic matters to more open approaches encompassing the communicative process and viewing the history of genre as cultural history. Drawing on the latter, I suggest that the Prager musikalisches Album is a prime example of collective authorship, which opens up a second question, namely that of authorship. Authorship may embrace aspects of agency that exceed the realms of the person who penned a musical, literary, or artistic work. Indeed, it may be shaped by performers, audiences, presses/ salespeople, dedicatees, critics, patrons, and anyone else who has an impact on any given work at the time of its creation and/or publicization. By taking this perspective, I suggest that the Prager musikalisches Album is both reflective and representative of nineteenth-century salon culture, within whose context the album was embedded. Offering a holistic analysis of the album and its context, I use this article as a springboard to advocate for a musical historiography that takes into account the full breadth of musical culture, and which embraces, besides composers and poets, a number of other cultural agents that are often overlooked within more traditional music-historical considerations. Keywords: nineteenth-century salon; genre; work; Prague; authorship Available at various institutes of the ASCR The Prager musikalisches Album (1838) and the nineteenth-century salon as cultural practice

This article deals with a collection of songs and piano pieces, the Prager musikalisches Album, published in 1838, asking two central questions. Drawing on different concepts of the musical work ...

Bunzel, Anja
Ústav dějin umění, 2023

Are subsidies to business R&D effective? Regression discontinuity evidence from the TA CR ALFA programme
Bajgar, Matěj; Srholec, Martin
2023 - English Governments subsidise business research and experimental development (R&D) to promote development of the economy, because externalities and information asymmetries inherent to the innovation process make private funding of these activities fall short of what is socially desirable. Nevertheless, how effective such subsidies are and whether they achieve their goals is an open question that needs to be studied empirically. This study leverages the state-of-the-art method of regression discontinuity (RD) that allows us to come very close to making causal inferences about the effects of subsidies, to find out whether the Technology Agency of the Czech Republic’s (TA CR) ALFA programme stimulated new business R&D inputs, outputs, and positive economic impacts that would not have happened otherwise. Keywords: government subsidies; innovations; economic development Fulltext is available at external website. Are subsidies to business R&D effective? Regression discontinuity evidence from the TA CR ALFA programme

Governments subsidise business research and experimental development (R&D) to promote development of the economy, because externalities and information asymmetries inherent to the innovation process ...

Bajgar, Matěj; Srholec, Martin
Národohospodářský ústav, 2023

Rozdíly nákladnosti vysokoškolského výzkumu mezi vědními oblastmi: jak moc se liší od „KENů“ ve výuce?
Srholec, Martin
2023 - Czech Na téma nízkých mezd v oblasti sociálních a humanitních věd bylo v poslední době hodně řečeno a napsáno. Akademici proti tomu už i demonstrovali v ulicích a začalo se dokonce mluvit o stávce. Ačkoliv řešení vypadá v nedohlednu, jeden pozitivní výsledek tomu nelze upřít. Začalo se totiž konečně mluvit o tom, jestli tzv. koeficienty ekonomické náročnosti (KEN), podle kterých již třicet let rozděluje MŠMT hlavní část dotace na vysokoškolskou výuku, nepotřebují aktualizovat. Cílem této studie je porovnat rozptyl těchto KENů s rozdíly v nákladnosti akademické činnosti, která má k vysokoškolské výuce nejblíže, což je bezesporu výzkum a vývoj (VaV). Nesnažíme se spočítat nové KENy – což by bylo žádoucí, ale není v rámci nám dostupných dat a zdrojů proveditelné – nýbrž alespoň rámcově zjistit, do jaké míry se současné KENy liší od proporcí pozorovaných ve VaV. Much has been said and written recently about low wages in the social sciences and humanities. Academics have demonstrated in the streets about it, and there has even been talk of a strike. Although a solution seems to be out of sight, one positive outcome cannot be denied. Discussion has finally begun on whether the so-called „koeficienty ekonomické náročnosti“ (KEN), on the base of which the Ministry of Education, Youth and Sports (MEYS) distributes the main part of the subsidy for teaching in higher education over the past thirty years needs to be updated. This study compares the dispersion of KENs with the differences in costs of the academic activity closest to higher education teaching, which is undoubtedly research and development (R&D). We are not attempting to recalculate the KENs - which would be desirable, but is not feasible with the data and resources available to us - but at least to approximate the extent to which current KENs differ from the costs observed in R&D. Keywords: social sciences and humanities; R&D; wages Fulltext is available at external website. Rozdíly nákladnosti vysokoškolského výzkumu mezi vědními oblastmi: jak moc se liší od „KENů“ ve výuce?

Na téma nízkých mezd v oblasti sociálních a humanitních věd bylo v poslední době hodně řečeno a napsáno. Akademici proti tomu už i demonstrovali v ulicích a začalo se dokonce mluvit o stávce. Ačkoliv ...

Srholec, Martin
Národohospodářský ústav, 2023

Právo ve věku uálů
Eliáš, Karel
2023 - Czech Ve studii se autor zamýšlí nad právem a právnictvím moderní doby. Termín uál vymyslel filosof a ekonom Tomáš Kulka. Označuje tak intelektuály bez intelektu – typický uál je absolvent univerzitního studia, kteří vědí, co je právě intelektuálně v módě, vědí, co je se ve vědeckém diskursu společensky passé a co aktuálně debatuje, rádi se do diskusí směle zapojují odkazy na módní autority (Derrida, Foucault …) i volbou slov jako paradigma, post- (modernismus aj.) a jinými zaklínadly, jimž zpravidla do hloubky nerozumějí. Výsledkem je tlachání a povrchnost. Právnictví je jednou z oblastí, kde se uálská entita může dobře prezentovat. Weyr takřka před sto lety a Bejček celkem nedávno charakterizovali naše právnické fakulty jako velkovýrobny právnického dorostu, které mají s étosem univerzit málo společného. To se odráží i mezi akademiky na fakultách, kde sílí konformismus podrobující se byrokratickému hodnocení vědy – větší relevanci má, kolik toho kdo napíše a kde publikuje. než myšlenkový obsah (Payne v té souvislosti píše o ‚chatbotech‘). Výsledkem je omezená schopnost praktiků aplikovat právo a hrozba proměny právnictví v pedantismus. Legislativa tomu ráda vyhovuje množícími se zákonnými pravidly, postupně více a více podrobnějšími, a tím se kruh uzavírá. Autor na závěr poukazuje, že se společnost i věda ocitla ve srovnatelných situacích už několikrát, že však vždy nakonec převládl hlas rozumu. In this study, the author reflects on law and lawyering in modern times. The term ual was coined by philosopher and economist Tomas Kulka. It denotes intellectuals without intellect - a typical ual is a university graduate who knows what is currently intellectually fashionable, knows what is socially passé in scientific discourse and what is currently being debated, likes to boldly engage in discussions with references to fashionable authorities (Derrida, Foucault ...) and by choosing words such as paradigm, post- (modernism, etc.) and other incantations that they usually do not understand in depth. The result is chatter and superficiality. Law is one area where the Uali entity can present itself well. Weyr nearly a century ago and Bejcek quite recently characterized our law schools as law school puppy mills that have little in common with the ethos of universities. This is reflected among academics in faculties where conformism is growing, subject to bureaucratic evaluation of scholarship - how much one writes and where one publishes is more relevant. The result is a limited ability of practitioners to apply the law and the threat of turning lawyering into pedantry. The legislature is happy to accommodate this by proliferating statutory rules, progressively more and more detailed, and so the circle is complete. The author concludes by pointing out that society and science have found themselves in comparable situations several times, but that the voice of reason has always prevailed in the end. Keywords: lawyer; intellectual; ual; chatbot; legal education; legal science; legal concepts; abstraction Available at various institutes of the ASCR Právo ve věku uálů

Ve studii se autor zamýšlí nad právem a právnictvím moderní doby. Termín uál vymyslel filosof a ekonom Tomáš Kulka. Označuje tak intelektuály bez intelektu – typický uál je absolvent univerzitního ...

Eliáš, Karel
Ústav státu a práva, 2023

Důvěra ústavním institucím – duben/květen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nVládě důvěřovalo 32 % Čechů, prezidentovi 58 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 32 % a Senát 38 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) s obecními zastupitelstvy (66 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 17 % občanů, nespokojenost vyjadřovala třípětinová většina (60 %) veřejnosti. In the period from the end of March to the beginning of the last third of May 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the President, both Chambers of Parliament, the Government, and Local and Regional Councils.\n58% of Czechs trust the President, 32% of Czechs trust the government.\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 32% and the Senate of 38% of the public.\n17% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 60% are dissatisfied. Keywords: constitutional institutions; trust; confidence; public opinion Fulltext is available at external website. Důvěra ústavním institucím – duben/květen 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Lexikální vyjádření lichocení v českém lexiku (z hlediska jejich původu)
Karlíková, Helena
2023 - Czech Keywords: etymology Available at various institutes of the ASCR Lexikální vyjádření lichocení v českém lexiku (z hlediska jejich původu)

Karlíková, Helena
Ústav pro jazyk český, 2023

Z českých slov a věcí: parfém, voňavka, kolínská
Janyšková, Ilona
2023 - Czech Článek vysvětluje etymologii českých názvů parfému, voňavky, kolínské. The article explains the etymology of the Czech names of perfume, fragrance, cologne. Keywords: etymology; Czech; perfume Available at various institutes of the ASCR Z českých slov a věcí: parfém, voňavka, kolínská

Článek vysvětluje etymologii českých názvů parfému, voňavky, kolínské.

Janyšková, Ilona
Ústav pro jazyk český, 2023

Matouš Benešovský jako etymolog
Vykypělová, Taťána
2023 - Czech Keywords: etymology Available at various institutes of the ASCR Matouš Benešovský jako etymolog

Vykypělová, Taťána
Ústav pro jazyk český, 2023

Důvěra vrcholným politikům – duben/květen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.\n\nMezi zkoumanými vrcholnými politiky zařazenými do výzkumu nejvyšší podíl důvěry byl zaznamenán u prezidenta Petra Pavla (59 %), za nímž se na druhém místě umístil předseda hnutí ANO Andrej Babiš (44 %).\n\nS výjimkou prezidenta u všech zkoumaných politických představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.\n\nNejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové (69 %) a předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy (68 %).\n\nOproti poslednímu šetření z přelomu roku 2022 a 2023 se výrazně zhoršilo hodnocení v případě předsedy KDU-ČSL, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, ministra financí Zbyňka Stanjury, předsedy hnutí STAN, 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, ministryně obrany Jany Černochové, předsedy hnutí SPD Tomia Okamury a předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy. Mírnější nárůst nedůvěry byl u ministra spravedlnosti Pavla Blažka, místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Balaše a předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové.\n\nMírný nárůst důvěry se objevil u ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, mírný pokles nedůvěry byl zaznamenán u ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna. In the period from the end of March to the beginning of the last third of May 2023 the Public Opinion Researcch Centre investigated whether respondents trust to top politicians. In a survey there were included names of leaders of parties holding seats in the Chamber of Deputies, members of government, heads of both parliament chambers, and the president. Keywords: Top Politicians; Popularity; trust; public opinion; president Fulltext is available at external website. Důvěra vrcholným politikům – duben/květen 2023

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Nedobytá, přesto poražená. Pevnostní města Čech a Moravy v prusko-rakouské válce roku 1866
Kessler, Vojtěch; Šrámek, J.
2023 - Czech Autoři eseje se pokusili na základě ego-dokumentů odhalit hranice rozporu mezi očekávaným standardem intenzity a délky trvání prusko-rakouského konfliktu a následnou realitou. Jeden z modernizačních procesů 19. století se zkondenzoval v krátkém a intenzivním střetu v létě 1866, kdy se v důsledku zvýšení hustoty dopravní infrastruktury a zavedení nových komunikačních a infrastrukturních sítí svět zdál „menší“ a „rychlejší“. Esej přináší analýzu dobového diskurzu, který autoři chápou nejen jako rámec, v němž se odehrávaly vzpomínky a události, ale také jako produkt těchto mnemonických procesů. Authors of the essay have attempted, based on ego-documents, to reveal the borderlines of the discrepancy between the expected standard of intensity and duration of the Austro-Prussian conflict and the subsequent reality. One of the 19th-century mnodernizing processes condensed in the short and intense clash in the summer of 1866 when in consequence of increased density of the traffic infrastructure and the introduction of new communication and infrastructure networks, the world seemed „smaller“ and „faster“. The essay brings an analysis of the period discrourse that the autohors understand not only as a frame within which memories and events were performed, but also as a poduct of mnemonic processes. Keywords: 19th century; Hradec Králové; Olomouc; Terezín; Josefov; bastion fortress; Austro-Prussian War of 1866 Available at various institutes of the ASCR Nedobytá, přesto poražená. Pevnostní města Čech a Moravy v prusko-rakouské válce roku 1866

Autoři eseje se pokusili na základě ego-dokumentů odhalit hranice rozporu mezi očekávaným standardem intenzity a délky trvání prusko-rakouského konfliktu a následnou realitou. Jeden z modernizačních ...

Kessler, Vojtěch; Šrámek, J.
Historický ústav, 2023