Yes (191)
Number of found documents:
191
Published from
to
Práce z domova: možnost, nebo nutnost?
Grossmann, Jakub; Korbel, Václav; Münich, Daniel
2021 - Czech
Studie mapuje rozsah využívání práce z domova v České republice během koronavirového roku 2020 napříč sociodemografickými skupinami. Ukazuje, jak s přechodem na práci z domova souvisí charakteristiky pracujících, jako jsou vzdělání, odvětví, pohlaví, péče o menší dítě v domácnosti. Analýza také odhaluje vnímané překážky a výhody práce z domova. The study describes the use of work from home across socio-demographic groups in the Czech Republic during the coronavirus year 2020. It shows how work-from-home arrangements relate to workers' characteristics, such as their education, industry, gender, and type of household. The analysis reveals the perceived barriers to and benefits of working from home.
Keywords:
working from home; Czech Republic; covid-19
Fulltext is available at external website.
Práce z domova: možnost, nebo nutnost?
Studie mapuje rozsah využívání práce z domova v České republice během koronavirového roku 2020 napříč sociodemografickými skupinami. Ukazuje, jak s přechodem na práci z domova souvisí charakteristiky ...
Kdo v první vlně pandemie zachránil zaměstnance? Analýza čerpání podpory programu Antivirus B
Jurajda, Štěpán; Doleželová, P.; Zapletalová, Lucie
2021 - Czech
Studie srovnává strukturu využití programu Antivirus B českými firmami v druhé čtvrtině roku 2020, tedy v průběhu první „jarní vlny“ epidemie covid-19. Srovnání je provedeno se strukturou ekonomiky a strukturou poptávkových šoků aproximovaných poklesem odpracovaných hodin oproti druhému kvartálu roku 2019. Studie dává příklad, jak tento typ programů do budoucna průběžně monitorovat. Zjištění studie lze použít při rozhodování o podobě dlouhodobého nastavení nástroje typu kurzarbeit v českém právním řádu. This study examines the structure of Czech firms’ use of the Antivirus B programme in the second quarter of 2020, i.e. during the first “spring wave” of the Covid-19 epidemic. We compare application of the programme benefits with the structure of the economy and with the structure of demand shocks, approximated by the drop in hours worked against those worked in the second quarter of 2019. The study provides an example of how this type of programme could be continuously monitored in the future. The study’s findings can be useful when making long term decisions about how to set up tools such as kurzarbeit in Czech legislation.
Keywords:
kurzarbeit; Covid-19; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Kdo v první vlně pandemie zachránil zaměstnance? Analýza čerpání podpory programu Antivirus B
Studie srovnává strukturu využití programu Antivirus B českými firmami v druhé čtvrtině roku 2020, tedy v průběhu první „jarní vlny“ epidemie covid-19. Srovnání je provedeno se strukturou ekonomiky a ...
Jaké změny v rodinné politice slibují volební programy politických stran? Shrnutí a rozbory
Ostrý, Michal; Pertold, Filip
2021 - Czech
V práci stručně shrnujeme návrhy jednotlivých politických subjektů (dále stran) v jednotlivých oblastech ekonomicky založené rodinné politiky. Shrnutí doplňujeme odbornými komentáři, které mají oporu v řadě výzkumných studií včetně studií IDEA při CERGE-EI. In this work we briefly summarize the proposals of individual political entities (hereinafter parties) in individual areas economically based family policies. We supplement the summary with expert comments, which are supported by a number of research studies, including IDEA studies at CERGE-EI.
Keywords:
family policy; election programs; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Jaké změny v rodinné politice slibují volební programy politických stran? Shrnutí a rozbory
V práci stručně shrnujeme návrhy jednotlivých politických subjektů (dále stran) v jednotlivých oblastech ekonomicky založené rodinné politiky. Shrnutí doplňujeme odbornými komentáři, které mají oporu ...
Výluka prezenční výuky během pandemie covid-19: odhad neviditelných ekonomických ztrát
Jann, Ole; Münich, Daniel; Zapletalová, Lucie
2021 - Czech
Studie dopadů dávnějších školních výluk, školních absencí a již i několik zahraničních dopadových studií z období pandemie covid-19 ukazují, že výluka prezenční výuky způsobená pandemií bude mít i v Česku výrazné negativní dopady na vzdělávací výsledky žáků a zvýšení vzdělanostních nerovností. Snížená úroveň vzdělání se velmi pravděpodobně promítne i do budoucích výdělků současných žáků a studentů, a to po dlouhé dekády jejich produktivního života. Studies of the impact of school closures and school absences as well as impact studies already carried out abroad into the Covid-19 pandemic period all show, that the gap in in-person teaching caused by the pandemic will have a substantial negative impact on pupils' educational outcomes and will increase educational inequalities. The loss of learning will very likely lower the future earnings of current pupils and students for decades of their productive life.
Keywords:
Covid-19 pandemic; school closures; future earnings
Fulltext is available at external website.
Výluka prezenční výuky během pandemie covid-19: odhad neviditelných ekonomických ztrát
Studie dopadů dávnějších školních výluk, školních absencí a již i několik zahraničních dopadových studií z období pandemie covid-19 ukazují, že výluka prezenční výuky způsobená pandemií bude mít i v ...
Zásah nutný: dopady budoucího ekonomického vývoje a pandemických opatření na příjmy a výdaje systému veřejného zdravotního pojištění
Bryndová, Lucie; Šlegerová, L.
2021 - Czech
Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění (v.z.p.) v České republice jsou provázány s ekonomickou situací, zejména se situací na trhu práce. Tato studie se zabývá dopadem epidemie covid-19 a s ní spojených restrikcí a podpůrných opatření na vývoj příjmů systému v.z.p. a jeho celkovou bilanci v příštích letech. Ukazuje se, že bez výrazného zásahu, posílení zdrojů financování nebo omezování výdajové strany, bude systém od roku 2021 směřovat k výrazným deficitům.\n In the Czech Republic, social health insurance (SHI) revenues are connected to the economic situation, particularly the state of the labour market. This study looks at the impacts of the Covid-19 epidemic and its associated restrictive and supportive measures on trends in SHI revenues and the system’s overall financial situation in coming years. We find that without major interventions, being it either strengthening its funding sources or limiting its expenditures, the Czech health care system will move towards substantial deficits from 2021 onwards.
Keywords:
social health insurance; Czech Republic; Covid-19
Available in digital repository of the ASCR
Zásah nutný: dopady budoucího ekonomického vývoje a pandemických opatření na příjmy a výdaje systému veřejného zdravotního pojištění
Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění (v.z.p.) v České republice jsou provázány s ekonomickou situací, zejména se situací na trhu práce. Tato studie se zabývá dopadem epidemie covid-19 a s ní ...
Společenský status učňovského vzdělávání v České republice: vývoj posledních 15 let a srovnání se zahraničím
Korbel, Václav; Münich, Daniel
2021 - Czech
Česká republika (ČR) má historicky silnou větev učňovského vzdělávání, do které každý rok vstupuje okolo 30 % žáků prvního ročníku středního vzdělávání (SV). Často se debatuje, jak velký podíl žáků má studovat v učňovském vzdělávání, ale méně se zkoumá, jací žáci o něj mají zájem a jak se jejich složení mění v čase. Tato studie mapuje tyto fenomény měřením společenského statusu učňovského vzdělávání v ČR a jeho vývoje od roku 2003. Na základě zahraničních studií definujeme společenský status jako relativní rozdíl v gramotnosti žáků prvního ročníku učňovského vzdělávání oproti podobně starým žákům zbylých typů SV v testování PISA při kontrole dalších faktorů. Společenský status tedy odráží, jací žáci si učňovské vzdělávání vybírali, a je součtem různých faktorů, které ovlivnily jejich výběr – očekávaná kvalita vzdělávání, uplatnění po dokončení, zaměření daného oboru nebo vnímání a názory rodičů a spolužáků na základních školách (ZŠ). Například, pokud by se relativní gramotnost žáků učňovského vzdělávání oproti ostatním typům SV mezi lety snížila, můžeme to za splnění určitých předpokladů interpretovat jako pokles společenského statusu učňovského vzdělávání. The Czech Republic (CZ) has an historically strong system of vocational education and training (VET), which around 30% of first-year high school (HS) students enter each year. How many students should enter VET has often been debated. However, which students select into VET and how their composition has changed over time has been less examined. This study maps these phenomena by measuring the social status linked to VET programs in the Czech Republic since 2003. Based on previous literature, we define social status as the relative difference in PISA scores of first-year VET students compared to first year students at other types of high schools. The social status thus reflects which students chose VET, and is the sum of various factors that influenced their choice – the expected quality of education, employment prospects after graduation, and the perception and opinions of parents and primary school classmates. If the relative PISA scores of VET students decreased in comparison to those of students who entered other types of high schools from one PISA wave to another, we can interpret this as a decrease in the social status of VET students.
Keywords:
vocational education and training; Czech Republic; social status
Fulltext is available at external website.
Společenský status učňovského vzdělávání v České republice: vývoj posledních 15 let a srovnání se zahraničím
Česká republika (ČR) má historicky silnou větev učňovského vzdělávání, do které každý rok vstupuje okolo 30 % žáků prvního ročníku středního vzdělávání (SV). Často se debatuje, jak velký podíl žáků má ...
Sociální kontakty v časech covid-19
Pertold, Filip; Lichard, T.
2021 - Czech
Rychlost šíření epidemie je do značné míry ovlivněna počtem mezilidských kontaktů. Pomocí dat “Život během pandemie” analyzujeme vývoj počtu kontaktů během roku 2020. Počet kontaktů vykazovaných v sociologickém šetření je silně\nkorelovaný jak s číslem R (reprodukčním číslem), tak s objektivním měřením aktivity v Google mobility reportu. Základní cíl této analýzy je ukázat, jak je počet kontaktů svázán s reportovanými aktivitami, které jsou přímo nebo nepřímo ovlivňovány vládními opatřeními. The rate of spread of the epidemic is largely influenced by the number of contacts. Using the data “Life during the pandemic”, we analyze the development of the number of contacts during 2020. The number of contacts reported in the sociological survey is strongly correlated with both the R number (reproduction number) and the objective measurement of activity in the Google mobility report. The basic goal of this analysis is to show how the number of contacts is linked to the reported activities, which are directly or indirectly affected by government measures.
Keywords:
social contacts; COVID-19; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Sociální kontakty v časech covid-19
Rychlost šíření epidemie je do značné míry ovlivněna počtem mezilidských kontaktů. Pomocí dat “Život během pandemie” analyzujeme vývoj počtu kontaktů během roku 2020. Počet kontaktů vykazovaných v ...
Platy učitelů v roce 2019: blýská se na lepší časy?
Münich, Daniel; Smolka, Vladimír
2020 - Czech
Co do relativní úrovně učitelských platů vůči ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům si Česko dlouhodobě vede velmi špatně. Ještě v roce 2018 patřilo Česku poslední pořadí ze všech ekonomicky vyspělých zemí. Relativní úroveň platů přitom spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zájem o ní. Atraktivitu vyžaduje nejen potřeba zajištění dostatku učitelů, ale umožňuje uplatňovat výběrovost s důrazem na kvalitu práce učitelů. Nedávno zveřejněné podrobné národní údaje za rok 2019, na kterých je založena tato studie, ukazují, že se situace začala výrazně zlepšovat. A podle původního slibu současné vlády by to mělo pokračovat i v letech 2020 a 2021. Průměrný plat učitelů základních škol (ZŠ) v roce 2019 dosáhl 123,5 % průměrného platu v ekonomice, oproti 114,3 % v roce 2018. Relativní platy učitelů tak po téměř patnácti letech překonaly historické maximum z roku 2006. Tempa růstu učitelských platů v roce 2019 výrazně převyšovala tempa u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců veřejného sektoru a velmi výrazně sektoru podnikatelského. Během dvou let 2018–2019 tak průměrný i mediánový plat učitele vzrostl o více než 28 %. Odpovídající růst u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců veřejného sektoru byl 19,8 % a v podnikatelském sektoru pouze 14,1 %.\n As far as the relative level of pay for teachers compared to other university-educated employees is concerned, the Czech Republic has long occupied a very low position relative to other developed countries. As recently as 2018, the country ranked lowest on this front among all the OECD countries. The relative level of teachers’ pay is one of the factors that determine the attractiveness of the teaching profession. The teaching profession needs to be attractive not only in order to ensure a sufficient supply of teaching staff but also to enable selectivity in teacher recruitment, with an emphasis on teacher quality. The national data for 2019, which have recently been published and on which this study is based, show that this situation has begun to improve substantially. If the pledges originally made by the current government are anything to go by, this situation ought to further improve substantially during 2020 and 2021. In 2019 primary school teachers’ average pay reached 123.5% of the average salary in the national economy, up from 114.3% in 2018. This means that teachers’ relative pay level exceeded the previous record, which was set almost fifteen years ago in 2006. The speed of increase in teachers’ salaries in 2019 was far greater than the speed of increase in the salaries of other university-educated public sector employees and very substantially greater than that in the private sector. During 2018-2019 teachers’ mean and median pay rose by more than 28%. The equivalent growth among university-educated employees in the public sector was 19.8% and in the private sector just 14,1%.\n
Keywords:
teachers’ pay; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Platy učitelů v roce 2019: blýská se na lepší časy?
Co do relativní úrovně učitelských platů vůči ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům si Česko dlouhodobě vede velmi špatně. Ještě v roce 2018 patřilo Česku poslední pořadí ze všech ekonomicky ...
Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit (noční rešerše ekonomické literatury)
Matějka, Filip
2020 - Czech
Jsme svědky globálního i národního ekonomického šoku, jaký svět (dlouho) neviděl. Je unikátní rozsahem i povahou. Utlumení světové i české ekonomiky probíhá nebývale rychle, v řádu dní, a tvoříme je dobrovolně sami skrze naše omezení a karantény. A přichází to úplně najednou v celé EU i v mnoha ekonomicky významných zemích světa. Toto dění ovlivňuje všechny kouty naší ekonomiky: nabídku, poptávku i finanční trhy. Mnoho zaměstnanců nesmí či nemůže pracovat a musí zůstat doma, provozovny jsou povinně zavřené. Poptávka po zboží a mnoha službách padá, protože lidé nesmějí vycházet a nakupovat. Při rostoucí nejistotě a ztrátě příjmů ani o nákupy není zájem. Mnozí se začínají strachovat ohledně splácení hypoték, banky nápodobně. Snižuje se schopnost firem splácet své závazky: finanční systém se dostává do problémů. Každodenní náklady budou veliké, ale můžeme omezit dobu jejich trvání. Zatím nemáme odhady, jak velký propad a dopad bude a jak bude rozložen v čase. Každým dnem budeme vědět více. Často ovšem budeme nemile překvapeni, kde všude se problémy rodí. Propad ekonomik může být kdekoliv mezi 10 % až 30 %. Pro statisíce lidí v Česku to může znamenat výpadek všech příjmů. Náklady Česka, tedy nás všech, na tuto krizi se budou pravděpodobně pohybovat ve stovkách miliard Kč (např. roční výdaje státu na platy učitelů jsou zhruba 100 mld. Kč, na vědu kolem 40 mld.). Bude tedy zásadní, zda se z propadu ekonomiky oklepeme za dva měsíce, nebo až za tři čtvrtě roku. V USA je už dnes na stole balíček pomocných vládních opatření, který by v českých podmínkách odpovídal zhruba 200 mld. Kč výdajů navíc. The usual rules of economic stimulus do not apply now, because we actually want this recession. We need to limit meetings and in-person collaboration, the recession should be substantial. On the other hand, it could be exceptionally short. We must put the economy into hibernation, while at the same time preserving as many vital employment ties as possible. We will only be able to start stimulating the economy to increase performance once the greatest health risks are behind us. For now, the authorities must focus on ensuring that businesses and households can survive this period. This is the cheaper strategy, because if employment ties were broken it would take years to renew them, even if the health crisis were to last only a month.
Keywords:
COVID-19; impact on economy
Fulltext is available at external website.
Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit (noční rešerše ekonomické literatury)
Jsme svědky globálního i národního ekonomického šoku, jaký svět (dlouho) neviděl. Je unikátní rozsahem i povahou. Utlumení světové i české ekonomiky probíhá nebývale rychle, v řádu dní, a tvoříme je ...
Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
Kulveit, J.; Steiner, Jakub
2020 - Czech
Testů na Covid-19, obzvláště těch přesnějších z nich, tzv. PCR testů, je omezený počet. Proto se musí aplikovat co nejefektivněji, pokud jde o cílovou skupinu testovaných. Efektivnost užití testů totiž nevyjadřuje pouze počet odhalených nakažených, ale také potenciální schopnost testované osoby nákazu dále šířit, čemuž pak lze díky výsledku testování bránit. Algoritmy přidělující nedostatkové covid testy proto musí vycházet spíše ze společenského než osobního přínosu testu. Testy by proto měly být používány přednostně u těch osob, u kterých je společenský přínos testování nejvyšší. Společenský přínos testování určité osoby se odvíjí zejména od apriorní pravděpodobnosti (hrubého odhadu) nakažení této osoby na základě informací o místech pobytu a způsobu života dané osoby. Druhé významné kritérium je epidemiologický význam osoby. Ten vyjadřuje, nakolik zkoumaná osoba přichází a bude případně přicházet do styku s jinými ohroženými lidmi. To lze opět zjistit rozhovorem s danou osobou a případně šetřením v místě pobytu osoby. Byť je odhad společenského přínosu testování osoby založen na nepřesných a nekompletních datech, je na něm založený algoritmus přidělování nedostatkových PCR testů společensky efektivnějších, než je plošné testování osob na základě pouhého podezření na nakažení covid-19. Vysoký společenský přínos testu má odhalení nákazy u osob s mnoha společenskými interakcemi ještě v bezpříznakové fázi nemoci, tj. u tzv. super přenašečů. Při vyhodnocování výsledku jakéhokoliv testu je nutno brát v potaz, že žádný test není zcela přesný (spolehlivý). Byť jsou PCR testy v laboratorních podmínkách vysoce přesné, k chybám může docházet při odběrech vzorků v terénu, například špatně setřeným vzorkem. Interpretace výsledku testu je potom citlivá na apriorní pravděpodobnost nakažení dané osoby. Ta může být nízká i v případě pozitivního výsledku testu, protože testy nejsou zcela spolehlivé. Použití testů není vhodné v situacích, kdy výsledek testu stejně nezmění rozhodnutí hygienika o dalším postupu. Pokud hygienik předem ví, že své rozhodnutí nezmění ani v případě pro něj překvapivého výsledku testu, tak nemá člověka nechat testovat a mařit tak relativně vzácný testovací instrument. Testování může na straně obyvatel vytvářet nežádoucí motivace, které šíření nemoci usnadňuje. Například, když budou testovány jen osoby s vysokou apriorní pravděpodobností nakažení, budou lidé apriorní pravděpodobnost vlastního nakažení zveličovat ve snaze domoci se otestování. Proto například v počátcích epidemie covid-19 někteří Češi se zájmem o test hygienikům lživě tvrdili, že byli v Itálii. Po připuštění k testování pak v testovacích zařízeních zbytečně riskovali vlastní nákazu. Vážné komplikace může způsobit společenská stigmatizace nákazy covid-19. Nakažené totiž motivuje k zamlčování symptomů nákazy a vyhýbání se testování. Je proto možná vhodné algoritmus výběru osob k testování nezveřejňovat a stigmatizaci nákazy covid-19 intenzivně a systematicky předcházet informačními kampaněmi v médiích a osvětou. Algoritmus testování nákazy covid-19 a jeho soustavná adaptace na měnící se stav epidemie, na vyvíjející se technologie trasování, i na pokrok poznání nemoci, bude stěžejní pro boj s epidemií. Nastavení tohoto algoritmu je mezioborový problém vyžadující vstupy epidemiologů, biochemiků, a dalších. Jakožto ekonomové, věříme v naší relevanci, neboť testování nákazy covid-19 je klasickým problémem alokace vzácných statků. Následující stať o ekonomii testování jsme připravili jako vstup do mezioborové diskuse s vědomím naší nedostatečné znalosti jiných oborů. There are limited numbers of tests for Covid-19, especially of the more precise type known as PCR tests. That means they must be used as efficiently as possible, in terms of which people are tested. Efficiency in the use of these tests is not only a matter of revealing how many people are infected, but also has to do with the potential ability of those tested to spread the infection further, which a positive test result can help to prevent. The algorithms by which the short supply of Covid-19 tests is assigned must therefore be grounded in the social, rather than individual benefits of testing. People whose testing brings maximum social benefit should be given priority. The social benefit of testing a particular person is calculated primarily in terms of the a priori likelihood (rough estimation) of that person being infected, based on information about where they live and their lifestyle. The second important criterion is that individual’s epidemiological significance, which is an indication of how much the individual in questions comes into contact with, and is likely to come into further contact with other at-risk people. This can also be established by asking pertinent questions to the individual themselves, complemented if desired by a survey in the place where they live. Although our estimations of the social benefit of testing are based on imprecise and incomplete data, the algorithm for allocating the limited numbers of PCR tests we have that is based on them is more socially effective than blanket use of them for testing anyone suspected of having contracted Covid-19. The greatest social benefit of testing comes from identifying the infection in people whose level of social interaction is high, during the phase of the infection in which they do not yet have any symptoms, that is, in so-called superspreaders. When evaluating the results of any test it is necessary to bear in mind that no test is ever entirely precise (reliable). Although PCR tests are very precise in laboratory conditions, errors can occur when samples are collected in the field, for example through poor sample handling. Our interpretation of the test result is then sensitive to the a priori likelihood that the person in question is infected, which might be low even when the test is positive, because the tests are not entirely reliable. It is not appropriate to use tests in situations in which nothing about the healthcare official’s decision about the next steps to take will change, regardless of the test result. If the healthcare official knows beforehand that they will not change their approach even if the result of the test is surprising, they should not waste one of those rather rare tests on testing the patient in question. Among the general public, testing can create undesirable motives that facilitate the spread of the infection. For example, if only people with a high a priori likelihood of infection are tested, people will exaggerate their own likelihood of being infected in an effort to gain access to testing. That’s why, for example, at the beginning of the Covid-19 epidemic in the Czech Republic, some Czechs who wanted to get themselves tested told healthcare officials they had been in Italy, when in fact they had not. Having been approved for testing, they then unnecessarily exposed themselves to the virus at the testing facilities. Social stigma surrounding infection with Covid-19 also poses complications, since it motivates people to conceal any symptoms they are experiencing and avoid being tested. For that reason, it may be sensible not to publicise details of the algorithm according to which individuals might be selected for testing, and to work systematically and intensively to prevent any stigma associated with Covid-19 infection through media campaigns and raising public awareness.
Keywords:
COVID-19; COVID-19 testing
Fulltext is available at external website.
Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
Testů na Covid-19, obzvláště těch přesnějších z nich, tzv. PCR testů, je omezený počet. Proto se musí aplikovat co nejefektivněji, pokud jde o cílovou skupinu testovaných. Efektivnost užití testů ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases