Yes (191)
Number of found documents:
191
Published from
to
Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
Korbel, Václav; Novák, Vladimír; Šoltés, Michal; Tóth, L.
2020 - Czech
Zhruba tři týdny po oznámení první nakažené osoby virem covid-19 v České republice, tj. ve dnech 20.–21. března, jsme dotazníkovou formou ověřovali, jak komunikace vládních omezení ovlivňuje ochotu obyvatel se jimi řídit. Prvotní zjištění byla publikována ve studii IDEA anti COVID-19 # 7. Dotazování bylo doplněno o experiment ve formě poskytnutí pěti různých informací ohledně vládních opatření pěti náhodně vybraným skupinám. Tato studie se soustředí na prezentaci výsledků tohoto experimentu. About three weeks after the first case of Covid-19 infection in the Czech Republic was confirmed, i.e. on 20th - 21st March, we carried out a survey to find out how the way government measures are communicated affects residents’ willingness to abide by them. Our main findings were published in IDEA anti COVID-19 study # 7. We supplemented our questionnaire with an experiment in which we provided five different pieces of information\nabout the government measures to five randomly selected groups of people. This study focuses on presenting the results of that experiment.
Keywords:
COVID-19; Czech Republic; government’s crisis measures
Fulltext is available at external website.
Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
Zhruba tři týdny po oznámení první nakažené osoby virem covid-19 v České republice, tj. ve dnech 20.–21. března, jsme dotazníkovou formou ověřovali, jak komunikace vládních omezení ovlivňuje ochotu ...
Odkud se rekrutují výzkumníci na univerzitách?
Macháček, Vít; Srholec, Martin
2020 - Czech
Odkud přicházejí výzkumní pracovníci působící na univerzitách? Začínali s bádáním na stejném místě, anebo spíše pocházejí odjinud? Je na českých univerzitách tendence najímat výzkumníky zvenku výrazně menší než jinde? Do jaké míry se to liší mezi obory a mění v čase? Z afilací autorů v citační databázi Scopus jsme zjistili, kolik výzkumníků v současné době pracuje na stejné univerzitě, na které působili již na počátku své vědecké kariéry. Pokud jejich první články vyšly pod jinou organizací, zjistili jsme, zda to bylo ve stejné zemi, anebo v zahraničí. Neměříme jenom tendenci k najímání vlastních absolventů, neboli akademický „inbreeding“, protože první články nemusí mít vlivem různých publikačních zvyklostí uvedenu afilaci k univerzitě, na které dotyčný vystudoval. Nicméně v řadě oborů, zvláště přírodních věd, tomu tak většinou je. Analýza pokrývá jedenáct oborů napříč vědními oblastmi na třech největších českých univerzitách – Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého v Olomouci – a pro srovnání i na dalších patnácti významných zahraničních univerzitách v Evropě a v zámoří. Každý obor vychází trochu jinak, ale obecně je nejnižší sklon zaměstnávat výzkumníky, kteří působili na začátku kariéry jinde, než na sledovaných univerzitách z Česka a ostatních zemí Visegrádské čtyřky. Naopak výzkumníky původně zvenku zaměstnávají nejvíce nejlepší univerzity v USA a Velké Británii. Nicméně univerzity Visegrádské čtyřky vychází v řadě oborů podobně jako KU Leuven, Universität Wien anebo Lund University. Univerzity ze zemí Visegrádské čtyřky jsou až na výjimky na nejnižších příčkách v tendenci zaměstnávat výzkumníky s počátečním působištěm v zahraničí. V tomto zpravidla výrazně zaostávají i za západoevropskými univerzitami. Přitom pro české univerzity platí, že je za zahraničí považováno i Slovensko. Nízkou mezinárodnost v najímání výzkumníků na českých univerzitách potvrzují i jiné datové zdroje. Prezentované výsledky jsou celosvětově unikátní a nikde jinde je nenajdete. Zajímat by měly nejen manažery výzkumu, akademiky a doktorandy, kteří na univerzitách přímo působí, ale i tvůrce souvisejících politik a širší veřejnost. Na způsob řízení lidských zdrojů se totiž při hodnocení výzkumu až příliš často zapomíná, ačkoliv je pro dlouhodobý rozvoj univerzit zásadní. Where do university researchers come from? How many remain at the same institution where they began doing research? How many have come from elsewhere? Does the tendency to employ researchers originally from the same place markedly differ across universities from different countries? How does this tendency differ between disciplines and over time? From the author affiliations in the Scopus citation database, we found how many researchers are currently based at the same university they were affiliated with at the beginning of their research careers. If their early articles were published under a different organization, we traced whether this was in the same country or abroad. We do not directly measure ‘academic inbreeding’ in the sense of universities hiring their own graduates, because due to differences in publishing practices, a researcher’s early articles may not have been published under his or her alma mater. However, in many disciplines, particularly natural sciences, this is likely to be the case. Our findings are presented for eleven large disciplines and our comparison covers eighteen major universities in fourteen countries, including the new EU member states of the Visegrad group: the Czech Republic, Slovakia, Poland and Hungary. Generalizations are difficult to make, as each discipline looks a bit different. Overall, however, the most inward-looking institutions in employing researchers prove to be the national flagship universities in the Visegrad countries. In contrast, hiring researchers originally from outside is most prevalent in the leading universities in the United States and the United Kingdom, such as Princeton and Oxford. The Visegrad universities appear to be similar in their tendency to employ researchers originally from the same university to KU Leuven, the University of Vienna and Lund University in many disciplines. The main dividing line does not seem to follow the traditional ‘East vs. West’ differences, but rather tends to highlight the gap between the institutions at the top of global university rankings and the rest. Not surprisingly, the flipside of employing researchers whose research careers began at the same university is low internationalization. Cosmopolitan universities in smaller countries have the highest shares of researchers with foreign’ origins, particularly ETH Zürich, which contrasts with a strong national focus in universities in the Visegrad countries. This analysis is original and its results are not available elsewhere. The findings should be of interest not only to research managers, academics and doctoral students who are based at the universities in the study, but also to policy-makers and the broader public. Human resources management issues tend to be often underrated in research evaluations, although they are a key factor in the development of universities.
Keywords:
universities; researchers; research
Fulltext is available at external website.
Odkud se rekrutují výzkumníci na univerzitách?
Odkud přicházejí výzkumní pracovníci působící na univerzitách? Začínali s bádáním na stejném místě, anebo spíše pocházejí odjinud? Je na českých univerzitách tendence najímat výzkumníky zvenku výrazně ...
Rozdílné ekonomické dopady krize covid-19 na muže a ženy v Česku
Menzel, Andreas; Miotto, Martina
2020 - Czech
Tato studie upozorňuje na rozdílné dopady krize covid-19 na ženy a muže. Zaměřuje se na hospodářské a sociální aspekty současné situace na trhu práce. Soustředí se na tři hlavní oblasti, v nichž by důsledky krize mohly postihnout ženy a muže odlišně: nezaměstnanost, schopnost pracovat v důsledku nutné péče o děti a potenciální vliv na domácí násilí a jeho následné dopady na tělesné a duševní rozpoložení. Tuto studii uzavíráme diskusí o možných opatřeních, která vláda v rámci své politiky může přijmout, a o některých dlouhodobých dopadech, které může současná krize mít na rovnost žen a mužů na pracovišti. Women are very likely economically and socially affected harder by the Covid-19 crisis for at least three reasons. They are disproportionally employed in sectors affected harder by Covid-19 related lock-downs (tourism, hospitality, retail, services). They are likely to shoulder more of the additional child-care needs due to the closing of schools and child-care facilities. They are more likely to be victims of domestic violence, with many indicators pointing towards an increase in domestic violence due to the lock-down.
Keywords:
COVID-19; Czech Republic; women and men
Fulltext is available at external website.
Rozdílné ekonomické dopady krize covid-19 na muže a ženy v Česku
Tato studie upozorňuje na rozdílné dopady krize covid-19 na ženy a muže. Zaměřuje se na hospodářské a sociální aspekty současné situace na trhu práce. Soustředí se na tři hlavní oblasti, v nichž by ...
Vyhodnocení dopadů návrhů na zrušení superhrubé mzdy
Kalíšková, Klára; Münich, Daniel; Prokop, D.; Šoltés, Michal
2020 - Czech
Tento pracovní list reaguje na diskusi o zrušení používání superhrubé mzdy k výpočtu daně z příjmu fyzických osob. Hodnotí dopady čtyř alternativ reformy systému, navržených vládou, parlamentem, Pirátskou stranou a think-tankem IDEA. Grafy znázorňují dopad těchto reforem na státní rozpočet a na příjmy zaměstnanců v jednotlivých příjmových kategoriích. This paper is a reaction to the public debate about the abolition of the concept of super-gross salary in the Czech income tax system. The paper evaluates the impact of four alternatives of the income tax system, which were suggested by the government, the parliament, the Pirate Party and the think-tank IDEA. The analysis is concentrated on the impact that these alternative tax reforms would have on the state budget and the income of employees at different income levels.
Keywords:
tax reform; super-gross salary; income tax
Fulltext is available at external website.
Vyhodnocení dopadů návrhů na zrušení superhrubé mzdy
Tento pracovní list reaguje na diskusi o zrušení používání superhrubé mzdy k výpočtu daně z příjmu fyzických osob. Hodnotí dopady čtyř alternativ reformy systému, navržených vládou, parlamentem, ...
Dopady pandemie koronaviru na duševní zdraví
Bartoš, V.; Cahlíková, J.; Bauer, Michal; Chytilová, Julie
2020 - Czech
Pandemie koronaviru má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také významný dopad na jejich zdraví duševní. Díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností v průběhu pandemie zjišťujeme pomocí otázek na příznaky deprese a úzkosti rozsah těchto problémů v české populaci.\n In addition to direct effects on physical health and economic situation, the coronavirus pandemic also significantly affects the population's mental health. Using a set of questions that identify symptoms of depression and anxiety, we monitor the extent of these problems in a large representative sample of the Czech population throughout the pandemic.\n
Keywords:
COVID-19; Czech Republic; mental health
Fulltext is available at external website.
Dopady pandemie koronaviru na duševní zdraví
Pandemie koronaviru má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také významný dopad na jejich zdraví duševní. Díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností ...
Jak probudit ekonomiku: zklidnit, rozehřát, s něčím se rozloučit
Matějka, Filip
2020 - Czech
Květnem roku 2020 se blíží čas probouzení ekonomiky. Hlavní cíle ekonomických opatření se musí začít proměňovat a jít ruku v ruce se selektivním uvolňováním plošných restrikcí. Jakými principy se řídit? Na co si dát pozor, aby se vládou avizovaná státní pomoc přesměrování stamiliardy korun neproměnila v největší mrhání financemi za několik desetiletí? Ekonomická krize bude v příštích měsících unikátní svou obrovskou nejistotou a rozsahem problémů s platební morálkou. Státní pomoc, která přijde pozdě, či nebude předem jasné, kdo ji dostane a kdo ne, může situaci výrazně zhoršit. Indexy volatility a nejistoty jsou daleko výše, než byly i při finanční krizi před deseti lety. Nevíme, jestli se bude epidemie vracet, v jaké podobě, ani jak budou reagovat vlády. Útlum ekonomické aktivity v příštích měsících bude pravděpodobně z více než poloviny způsoben právě vysokou nejistotou, kterou musíme velmi cíleně snižovat. Zásahy státu do ekonomiky musí postupně oslabovat. Svět se trochu změní. Nebude vhodné jen ze sentimentu držet při životě podniky, které byly dříve užitečné, ale v novém světě nebudou nějakou dobu fungovat (např. aerolinky či služby pro cestování do zahraničí). Zatímco při umělých omezujících opatřeních trhy nefungují a nejsou dobrým ukazatelem toho, která firma bude posléze společensky prospěšná, volné trhy musíme postupně využívat více a více. This paper summarizes the relevant economic literature to date, combining SIR models and macroeconomic models and discussing the consequences of the pandemic for fiscal and monetary policy. SIR models imply that our fight against the pandemic will only succeed if we are able to achieve a long-term reduction of the reproduction number.
Keywords:
COVID-19
Fulltext is available at external website.
Jak probudit ekonomiku: zklidnit, rozehřát, s něčím se rozloučit
Květnem roku 2020 se blíží čas probouzení ekonomiky. Hlavní cíle ekonomických opatření se musí začít proměňovat a jít ruku v ruce se selektivním uvolňováním plošných restrikcí. Jakými principy se ...
Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
Federičová, Miroslava; Korbel, Václav
2020 - Czech
Cílem této studie je zjistit, do jaké míry by mohlo být vzdělávání žáků z rodin s nízkým socioekonomickým statusem (ESCS) ovlivněno výukou na dálku. Tito žáci se na první pohled zdají být jednou z nejvíce ohrožených skupin společně například se žáky s mentálním a zdravotním postižením. To by představovalo pro české školství závažný problém, protože již teď jsou nerovnosti ve vzdělávání v Česku jedny z nejvyšších v Evropě (PISA 2018). Studie navíc ukazují, že žáci s nižší úrovní ESCS mají nižší aspirace (Straková a kol. 2017), a tak méně častý kontakt s učiteli a spolužáky během distanční výuky by mohl dále snižovat jejich aspirace a motivaci k učení. In response to the Covid-19 pandemic, schools have been closed since 11th March 2020 and have been obliged to switch to remote teaching. This new situation may, among other effects, further deepen the considerable existing inequalities in education, which are already higher in the Czech Republic than in most other European countries. In this study, we look at various factors that may affect how remote teaching can be related to socioeconomic educational inequalities in the Czech Republic. For the sake of clarity, we distinguish between factors relevant to schools, families, and pupils. The aim of this study is not to describe the current situation but to outline who is most at risk of losing out as a result of remote teaching and where possible measures should be targeted in order to prevent deepening inequalities in education further. In this study, we focus on primary and lower secondary schools, with an emphasis on the lower secondary years.
Keywords:
COVID-19; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
Cílem této studie je zjistit, do jaké míry by mohlo být vzdělávání žáků z rodin s nízkým socioekonomickým statusem (ESCS) ovlivněno výukou na dálku. Tito žáci se na první pohled zdají být jednou z ...
Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
Kapička, Marek; Kejak, Michal; Slavík, Ctirad
2020 - Czech
Tento článek shrnuje dosavadní ekonomickou literaturu, které kombinuje SIR modely s makroekonomickými modely a diskutuje důsledky pandemie pro fiskální a monetární politiku. SIR modely implikují, že boj s pandemií bude úspěšný pouze v případě dlouhodobého snížení reprodukčního čísla. Makroekonomicko-epidemiologické modely zdůrazňují vzájemnou interakci šíření epidemie a ekonomického chování lidí. Ukazují, že existuje negativní vztah mezi hloubkou ekonomického propadu a rychlostí šíření epidemie. Zároveň ukazují, že epidemie vytváří negativní externality kdy spontánní omezování aktivit je nedostatečné. Ekonomické důsledky pandemie jsou modelovány jako mix nabídkových a poptávkových šoků, není zcela jasné, který druh šoků bude dominovat. Zatímco negativní nabídkový šok je prvotní, poptávkový šok může dominovat díky tomu, že některé sektory jsou postiženy více než jiné. Makroekonomická literatura také zdůrazňuje, že pandemie dopadá na různé skupiny lidí s různou intenzitou: karanténa například dopadá více na lidi s nižšími příjmy nebo na mladší ročníky. Epidemie tak má i důležité důsledky pro redistribuci příjmů a spotřeby. Stručně shrnuto: prvořadým úkolem vlád je přijmout taková veřejná zdravotní opatření, která zploští epidemickou křivku tak, aby se zdravotní problém spojený s šířením koronaviru vešel do zdravotní kapacity daného státu. Tato opatření nutně povedou k prohloubení ekonomické krize. V této fázi krize, kdy bude klíčová role fiskální politiky, je třeba za každou cenu (‚do whatever it takes‘) udržet většinu ekonomiky v životaschopném stavu. Role monetární politiky bude v této fázi pouze doprovodná. Čím delší a hlubší bude zdravotní krize, tím hlubší bude i krize ekonomická, která může mít tendenci se projevovat i jako krize finanční, měnová apod., což může vyžadovat i drastičtější fiskální politiky a větší koordinaci mezi fiskálními a monetárními politikami. Tato pandemie i jí vyvolaná ekonomická krize jsou krizemi globálními. Tudíž se nedají překonat izolovaně v jednotlivých zemích, ale vyžadují koordinované úsilí zejména nejvyspělejších zemí s patřičnou pomocí pro méně rozvinuté země a s významnou rolí ze strany mezinárodních a nadnárodních institucí (IMF, WB, ECB, EU a další). This paper summarizes the relevant economic literature to date, combining SIR models and macroeconomic models and discussing the consequences of the pandemic for fiscal and monetary policy. SIR models imply that our fight against the pandemic will only succeed if we are able to achieve a long-term reduction of the reproduction number. Macroeconomic epidemiological models highlight the mutual interaction between the spread of the infection and human economic behaviour. They show that there is a negative relationship between the depth of the economic recession and the rate at which the epidemic spreads. They also reveal that the epidemic creates negative externalities implying that spontaneously limiting activities is an inadequate response. The economic consequences of the pandemic are modelled as a mixture of supply and demand shocks, it is not entirely clear which type of shock will dominate. While the negative supply shock came first, the demand shock may end up dominating because certain sectors are hit harder than others. The macroeconomic literature also points out that the pandemic affects different groups of people to different extents: for example, quarantine measures affect young people and people with lower incomes more than others. The epidemic thus has significant consequences for the redistribution of income and consumption. In brief: governments' primary task is to implement public health measures that can flatten the epidemic's curve sufficiently to ensure that the health crisis connected with the spread of the coronavirus does not exceed the capacity of the given country's health system. These measures will necessarily contribute to worsening the economic crisis. During this stage of the crisis, in which fiscal policy plays an essential role, it is necessary ‚to do whatever it takes' to maintain the majority of the economy in a viable state. Monetary policy will play only a secondary role during this phase. The longer and more serious the health crisis, the worse the economic crisis will be: it may also start to manifest itself in the form of a financial crisis, exchange rate crisis etc., which may then demand more drastic fiscal policy measures and greater coordination between fiscal and monetary policies. This pandemic and the economic crisis it has given rise to are global crises. They cannot therefore be overcome in isolation in one country or another, but demand coordinated efforts from the most developed countries and proper aid for the less developed countries, with the international and supranational institutions (IMF, WB, ECB, EU and others) playing a substantial role.\n
Keywords:
COVID-19
Fulltext is available at external website.
Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
Tento článek shrnuje dosavadní ekonomickou literaturu, které kombinuje SIR modely s makroekonomickými modely a diskutuje důsledky pandemie pro fiskální a monetární politiku. SIR modely implikují, že ...
Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
Bauer, Michal; Chytilová, Julie
2020 - Czech
Přispět k omezení šíření viru covid-19 dnes může každý z nás svým každodenním chováním. Poznatky dosavadních výzkumů z oblasti behaviorálních věd ukazují, jak mohou být jednotlivci, soukromé organizace i státní instituce nápomocni při změně chování v oblasti prevence. Díky výzkumům poměrně dobře víme, jak se virus nejčastěji přenáší a jaké jsou efektivní formy preventivního chování, které mohou přenosu bránit. Velmi účinné je v tomto ohledu důkladné mytí rukou mýdlem, omezení sahání si na obličej a potlačení kašlání a kýchání do volného prostoru. Výzkumy však také ukazují, že informovanost o tom všem ke změně chování lidí často nestačí. Lidé totiž mají sklon zapomínat, roli hraje únava a nepozornost, mnozí lidé mají tendenci prokrastinovat a nedělat věci, které by vědomě dělat chtěli. Je rovněž těžké změnit jejich dlouhodobě zavedené návyky. Většina výzkumných poznatků pochází celkem přirozeně z rozvojových zemí, kde šíření nakažlivých chorob bylo mnohem aktuálnějším problémem než v ekonomicky rozvinutých zemích. Velký přínos mají často snadné drobné připomínky. Veřejná dostupnost zařízení na mytí rukou často nestačí k tomu, aby je lidé používali. Důležitou roli hraje jejich vhodné umístění ve veřejném prostoru a viditelnost. Důležité je přemýšlet nad tím, jak vytvořit prostředí, v němž je cílené chování jednoduše proveditelné, lidé ho mají stále na paměti a postupně si ho zautomatizují. Bariérou pravidelného a řádného mytí rukou v soukromí jsou často zvyky, jako železná košile, kterou je těžké měnit. Lidé mají sklon si mýt ruce příliš rychle a nedokonale. I když člověk ví, jak si správně mýt ruce, dělat to soustavně mnohokrát denně, po dobu alespoň dvaceti vteřin není jednoduchý úkol. Every one of us can help limit the spread of the Covid-19 virus today, through our everyday behaviour. Research from behavioural science to date has shown how individuals, private organizations and state institutions can all contribute to changes in behaviour that are effective in prevention. Thanks to the studies that have been carried out so far, we know quite a lot about how the virus spreads most frequently and what kinds of behaviour are most effective in preventing that spread. Washing our hands with soap, avoiding touching our faces and stifling any coughs or sneezes into the air are all very effective. However, research has shown that simply being informed about all this is not sufficient for people to change their behaviour. People have a tendency to forget, which is enhanced by tiredness and inattention, many people also tend to procrastinate and not to do things even though they are aware of wanting to do them. Furthermore, it is difficult to change our long-established habits. Most existing research into behavioural prevention is, quite naturally, from developing countries, where the spread of infectious diseases has been a more topical problem than in the economically developed countries. These studies have shown that frequent, simple reminders can be very beneficial. Making hand-washing facilities available to the public does not mean that people will use them. Their placement within the public space and their visibility play a key role. We must think carefully about how to create an environment in which the target\nbehaviour is easily carried out, people are constantly reminded of it, and it gradually becomes automatic. Our habits, which are very hard for us to shake off, often act as a barrier to regular, proper hand-washing at home. People tend to wash their hands too quickly and not thoroughly enough. Even when we know how to wash our hands properly, doing so systematically, several times a day for twenty seconds at a time is no easy task.
Keywords:
COVID-19; prevention; behavioural economics
Fulltext is available at external website.
Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
Přispět k omezení šíření viru covid-19 dnes může každý z nás svým každodenním chováním. Poznatky dosavadních výzkumů z oblasti behaviorálních věd ukazují, jak mohou být jednotlivci, soukromé ...
Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná (krátké doporučení)
Münich, Daniel
2020 - Czech
Toto shrnutí popisuje základní charakteristiky odkladu splatnosti odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelů z mezd zaměstnanců, jako jednoho z řady nezbytných opatření, která by měla česká vláda uvést co nejrychleji do praxe, aby snížila negativní ekonomické dopady probíhající epidemie COVID-19 na firmy, zaměstnance a obyvatele a zkrátila období budoucí konsolidace národního hospodářství. Opatření je v souladu s doporučením studie IDEA anti COVID-19 #2, které zdůrazňuje význam rychlosti zavádění opatření a jejich cílení na přežití zavedených ekonomických struktur během nejobtížnějšího období.\n This recommendation describes the basic characteristics of deferring the due date for payment of employers’ social security and health insurance contributions from their employees’ salaries, as one of a range of necessary measures that the Czech government should bring into force as quickly as possible in order to reduce the negative economic impact of the ongoing COVID-19 epidemic on companies, employees and residents and to shorten\nthe domestic economy’s future period of consolidation. The measure is in line with the recommendations in the study IDEA anti COVID-19 #2 study, which emphasises the significance of bringing in measures quickly and targeting them at the survival of wellestablished economic structures during the most difficult period.
Keywords:
COVID-19; impact on economy
Fulltext is available at external website.
Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná (krátké doporučení)
Toto shrnutí popisuje základní charakteristiky odkladu splatnosti odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelů z mezd zaměstnanců, jako jednoho z řady nezbytných opatření, která by měla ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases