Yes (191)
No (86)
Number of found documents:
277
Published from
to
Dopady pandemie koronaviru na duševní zdraví
Bartoš, V.; Cahlíková, J.; Bauer, Michal; Chytilová, Julie
2020 - Czech
Pandemie koronaviru má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také významný dopad na jejich zdraví duševní. Díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností v průběhu pandemie zjišťujeme pomocí otázek na příznaky deprese a úzkosti rozsah těchto problémů v české populaci.\n In addition to direct effects on physical health and economic situation, the coronavirus pandemic also significantly affects the population's mental health. Using a set of questions that identify symptoms of depression and anxiety, we monitor the extent of these problems in a large representative sample of the Czech population throughout the pandemic.\n
Keywords:
COVID-19; Czech Republic; mental health
Fulltext is available at external website.
Dopady pandemie koronaviru na duševní zdraví
Pandemie koronaviru má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také významný dopad na jejich zdraví duševní. Díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností ...
Jak probudit ekonomiku: zklidnit, rozehřát, s něčím se rozloučit
Matějka, Filip
2020 - Czech
Květnem roku 2020 se blíží čas probouzení ekonomiky. Hlavní cíle ekonomických opatření se musí začít proměňovat a jít ruku v ruce se selektivním uvolňováním plošných restrikcí. Jakými principy se řídit? Na co si dát pozor, aby se vládou avizovaná státní pomoc přesměrování stamiliardy korun neproměnila v největší mrhání financemi za několik desetiletí? Ekonomická krize bude v příštích měsících unikátní svou obrovskou nejistotou a rozsahem problémů s platební morálkou. Státní pomoc, která přijde pozdě, či nebude předem jasné, kdo ji dostane a kdo ne, může situaci výrazně zhoršit. Indexy volatility a nejistoty jsou daleko výše, než byly i při finanční krizi před deseti lety. Nevíme, jestli se bude epidemie vracet, v jaké podobě, ani jak budou reagovat vlády. Útlum ekonomické aktivity v příštích měsících bude pravděpodobně z více než poloviny způsoben právě vysokou nejistotou, kterou musíme velmi cíleně snižovat. Zásahy státu do ekonomiky musí postupně oslabovat. Svět se trochu změní. Nebude vhodné jen ze sentimentu držet při životě podniky, které byly dříve užitečné, ale v novém světě nebudou nějakou dobu fungovat (např. aerolinky či služby pro cestování do zahraničí). Zatímco při umělých omezujících opatřeních trhy nefungují a nejsou dobrým ukazatelem toho, která firma bude posléze společensky prospěšná, volné trhy musíme postupně využívat více a více. This paper summarizes the relevant economic literature to date, combining SIR models and macroeconomic models and discussing the consequences of the pandemic for fiscal and monetary policy. SIR models imply that our fight against the pandemic will only succeed if we are able to achieve a long-term reduction of the reproduction number.
Keywords:
COVID-19
Fulltext is available at external website.
Jak probudit ekonomiku: zklidnit, rozehřát, s něčím se rozloučit
Květnem roku 2020 se blíží čas probouzení ekonomiky. Hlavní cíle ekonomických opatření se musí začít proměňovat a jít ruku v ruce se selektivním uvolňováním plošných restrikcí. Jakými principy se ...
Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
Federičová, Miroslava; Korbel, Václav
2020 - Czech
Cílem této studie je zjistit, do jaké míry by mohlo být vzdělávání žáků z rodin s nízkým socioekonomickým statusem (ESCS) ovlivněno výukou na dálku. Tito žáci se na první pohled zdají být jednou z nejvíce ohrožených skupin společně například se žáky s mentálním a zdravotním postižením. To by představovalo pro české školství závažný problém, protože již teď jsou nerovnosti ve vzdělávání v Česku jedny z nejvyšších v Evropě (PISA 2018). Studie navíc ukazují, že žáci s nižší úrovní ESCS mají nižší aspirace (Straková a kol. 2017), a tak méně častý kontakt s učiteli a spolužáky během distanční výuky by mohl dále snižovat jejich aspirace a motivaci k učení. In response to the Covid-19 pandemic, schools have been closed since 11th March 2020 and have been obliged to switch to remote teaching. This new situation may, among other effects, further deepen the considerable existing inequalities in education, which are already higher in the Czech Republic than in most other European countries. In this study, we look at various factors that may affect how remote teaching can be related to socioeconomic educational inequalities in the Czech Republic. For the sake of clarity, we distinguish between factors relevant to schools, families, and pupils. The aim of this study is not to describe the current situation but to outline who is most at risk of losing out as a result of remote teaching and where possible measures should be targeted in order to prevent deepening inequalities in education further. In this study, we focus on primary and lower secondary schools, with an emphasis on the lower secondary years.
Keywords:
COVID-19; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
Cílem této studie je zjistit, do jaké míry by mohlo být vzdělávání žáků z rodin s nízkým socioekonomickým statusem (ESCS) ovlivněno výukou na dálku. Tito žáci se na první pohled zdají být jednou z ...
Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
Kapička, Marek; Kejak, Michal; Slavík, Ctirad
2020 - Czech
Tento článek shrnuje dosavadní ekonomickou literaturu, které kombinuje SIR modely s makroekonomickými modely a diskutuje důsledky pandemie pro fiskální a monetární politiku. SIR modely implikují, že boj s pandemií bude úspěšný pouze v případě dlouhodobého snížení reprodukčního čísla. Makroekonomicko-epidemiologické modely zdůrazňují vzájemnou interakci šíření epidemie a ekonomického chování lidí. Ukazují, že existuje negativní vztah mezi hloubkou ekonomického propadu a rychlostí šíření epidemie. Zároveň ukazují, že epidemie vytváří negativní externality kdy spontánní omezování aktivit je nedostatečné. Ekonomické důsledky pandemie jsou modelovány jako mix nabídkových a poptávkových šoků, není zcela jasné, který druh šoků bude dominovat. Zatímco negativní nabídkový šok je prvotní, poptávkový šok může dominovat díky tomu, že některé sektory jsou postiženy více než jiné. Makroekonomická literatura také zdůrazňuje, že pandemie dopadá na různé skupiny lidí s různou intenzitou: karanténa například dopadá více na lidi s nižšími příjmy nebo na mladší ročníky. Epidemie tak má i důležité důsledky pro redistribuci příjmů a spotřeby. Stručně shrnuto: prvořadým úkolem vlád je přijmout taková veřejná zdravotní opatření, která zploští epidemickou křivku tak, aby se zdravotní problém spojený s šířením koronaviru vešel do zdravotní kapacity daného státu. Tato opatření nutně povedou k prohloubení ekonomické krize. V této fázi krize, kdy bude klíčová role fiskální politiky, je třeba za každou cenu (‚do whatever it takes‘) udržet většinu ekonomiky v životaschopném stavu. Role monetární politiky bude v této fázi pouze doprovodná. Čím delší a hlubší bude zdravotní krize, tím hlubší bude i krize ekonomická, která může mít tendenci se projevovat i jako krize finanční, měnová apod., což může vyžadovat i drastičtější fiskální politiky a větší koordinaci mezi fiskálními a monetárními politikami. Tato pandemie i jí vyvolaná ekonomická krize jsou krizemi globálními. Tudíž se nedají překonat izolovaně v jednotlivých zemích, ale vyžadují koordinované úsilí zejména nejvyspělejších zemí s patřičnou pomocí pro méně rozvinuté země a s významnou rolí ze strany mezinárodních a nadnárodních institucí (IMF, WB, ECB, EU a další). This paper summarizes the relevant economic literature to date, combining SIR models and macroeconomic models and discussing the consequences of the pandemic for fiscal and monetary policy. SIR models imply that our fight against the pandemic will only succeed if we are able to achieve a long-term reduction of the reproduction number. Macroeconomic epidemiological models highlight the mutual interaction between the spread of the infection and human economic behaviour. They show that there is a negative relationship between the depth of the economic recession and the rate at which the epidemic spreads. They also reveal that the epidemic creates negative externalities implying that spontaneously limiting activities is an inadequate response. The economic consequences of the pandemic are modelled as a mixture of supply and demand shocks, it is not entirely clear which type of shock will dominate. While the negative supply shock came first, the demand shock may end up dominating because certain sectors are hit harder than others. The macroeconomic literature also points out that the pandemic affects different groups of people to different extents: for example, quarantine measures affect young people and people with lower incomes more than others. The epidemic thus has significant consequences for the redistribution of income and consumption. In brief: governments' primary task is to implement public health measures that can flatten the epidemic's curve sufficiently to ensure that the health crisis connected with the spread of the coronavirus does not exceed the capacity of the given country's health system. These measures will necessarily contribute to worsening the economic crisis. During this stage of the crisis, in which fiscal policy plays an essential role, it is necessary ‚to do whatever it takes' to maintain the majority of the economy in a viable state. Monetary policy will play only a secondary role during this phase. The longer and more serious the health crisis, the worse the economic crisis will be: it may also start to manifest itself in the form of a financial crisis, exchange rate crisis etc., which may then demand more drastic fiscal policy measures and greater coordination between fiscal and monetary policies. This pandemic and the economic crisis it has given rise to are global crises. They cannot therefore be overcome in isolation in one country or another, but demand coordinated efforts from the most developed countries and proper aid for the less developed countries, with the international and supranational institutions (IMF, WB, ECB, EU and others) playing a substantial role.\n
Keywords:
COVID-19
Fulltext is available at external website.
Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
Tento článek shrnuje dosavadní ekonomickou literaturu, které kombinuje SIR modely s makroekonomickými modely a diskutuje důsledky pandemie pro fiskální a monetární politiku. SIR modely implikují, že ...
Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
Bauer, Michal; Chytilová, Julie
2020 - Czech
Přispět k omezení šíření viru covid-19 dnes může každý z nás svým každodenním chováním. Poznatky dosavadních výzkumů z oblasti behaviorálních věd ukazují, jak mohou být jednotlivci, soukromé organizace i státní instituce nápomocni při změně chování v oblasti prevence. Díky výzkumům poměrně dobře víme, jak se virus nejčastěji přenáší a jaké jsou efektivní formy preventivního chování, které mohou přenosu bránit. Velmi účinné je v tomto ohledu důkladné mytí rukou mýdlem, omezení sahání si na obličej a potlačení kašlání a kýchání do volného prostoru. Výzkumy však také ukazují, že informovanost o tom všem ke změně chování lidí často nestačí. Lidé totiž mají sklon zapomínat, roli hraje únava a nepozornost, mnozí lidé mají tendenci prokrastinovat a nedělat věci, které by vědomě dělat chtěli. Je rovněž těžké změnit jejich dlouhodobě zavedené návyky. Většina výzkumných poznatků pochází celkem přirozeně z rozvojových zemí, kde šíření nakažlivých chorob bylo mnohem aktuálnějším problémem než v ekonomicky rozvinutých zemích. Velký přínos mají často snadné drobné připomínky. Veřejná dostupnost zařízení na mytí rukou často nestačí k tomu, aby je lidé používali. Důležitou roli hraje jejich vhodné umístění ve veřejném prostoru a viditelnost. Důležité je přemýšlet nad tím, jak vytvořit prostředí, v němž je cílené chování jednoduše proveditelné, lidé ho mají stále na paměti a postupně si ho zautomatizují. Bariérou pravidelného a řádného mytí rukou v soukromí jsou často zvyky, jako železná košile, kterou je těžké měnit. Lidé mají sklon si mýt ruce příliš rychle a nedokonale. I když člověk ví, jak si správně mýt ruce, dělat to soustavně mnohokrát denně, po dobu alespoň dvaceti vteřin není jednoduchý úkol. Every one of us can help limit the spread of the Covid-19 virus today, through our everyday behaviour. Research from behavioural science to date has shown how individuals, private organizations and state institutions can all contribute to changes in behaviour that are effective in prevention. Thanks to the studies that have been carried out so far, we know quite a lot about how the virus spreads most frequently and what kinds of behaviour are most effective in preventing that spread. Washing our hands with soap, avoiding touching our faces and stifling any coughs or sneezes into the air are all very effective. However, research has shown that simply being informed about all this is not sufficient for people to change their behaviour. People have a tendency to forget, which is enhanced by tiredness and inattention, many people also tend to procrastinate and not to do things even though they are aware of wanting to do them. Furthermore, it is difficult to change our long-established habits. Most existing research into behavioural prevention is, quite naturally, from developing countries, where the spread of infectious diseases has been a more topical problem than in the economically developed countries. These studies have shown that frequent, simple reminders can be very beneficial. Making hand-washing facilities available to the public does not mean that people will use them. Their placement within the public space and their visibility play a key role. We must think carefully about how to create an environment in which the target\nbehaviour is easily carried out, people are constantly reminded of it, and it gradually becomes automatic. Our habits, which are very hard for us to shake off, often act as a barrier to regular, proper hand-washing at home. People tend to wash their hands too quickly and not thoroughly enough. Even when we know how to wash our hands properly, doing so systematically, several times a day for twenty seconds at a time is no easy task.
Keywords:
COVID-19; prevention; behavioural economics
Fulltext is available at external website.
Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
Přispět k omezení šíření viru covid-19 dnes může každý z nás svým každodenním chováním. Poznatky dosavadních výzkumů z oblasti behaviorálních věd ukazují, jak mohou být jednotlivci, soukromé ...
Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná (krátké doporučení)
Münich, Daniel
2020 - Czech
Toto shrnutí popisuje základní charakteristiky odkladu splatnosti odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelů z mezd zaměstnanců, jako jednoho z řady nezbytných opatření, která by měla česká vláda uvést co nejrychleji do praxe, aby snížila negativní ekonomické dopady probíhající epidemie COVID-19 na firmy, zaměstnance a obyvatele a zkrátila období budoucí konsolidace národního hospodářství. Opatření je v souladu s doporučením studie IDEA anti COVID-19 #2, které zdůrazňuje význam rychlosti zavádění opatření a jejich cílení na přežití zavedených ekonomických struktur během nejobtížnějšího období.\n This recommendation describes the basic characteristics of deferring the due date for payment of employers’ social security and health insurance contributions from their employees’ salaries, as one of a range of necessary measures that the Czech government should bring into force as quickly as possible in order to reduce the negative economic impact of the ongoing COVID-19 epidemic on companies, employees and residents and to shorten\nthe domestic economy’s future period of consolidation. The measure is in line with the recommendations in the study IDEA anti COVID-19 #2 study, which emphasises the significance of bringing in measures quickly and targeting them at the survival of wellestablished economic structures during the most difficult period.
Keywords:
COVID-19; impact on economy
Fulltext is available at external website.
Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná (krátké doporučení)
Toto shrnutí popisuje základní charakteristiky odkladu splatnosti odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelů z mezd zaměstnanců, jako jednoho z řady nezbytných opatření, která by měla ...
Dopady zrušení superhrubé mzdy na daň z příjmů placenou zaměstnanci
Kalíšková, Klára; Münich, Daniel; Šoltés, Michal
2020 - Czech
Tento pracovní list znázorňuje dopady navrhovaného zrušení superhrubé mzdy na státní rozpočet a příjmy zaměstnanců. Celkový pokles příjmů státního rozpočtu by přesáhl 80 mld. Kč ročně. Z toho by téměř čtvrtina přilešila desetině zaměstnanců s nejvyššími příjmy, zatímco desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami by reformou získala jen maximálně 100 Kč ročně. This paper presents an evaluation of the impact of the proposed abolition of the super-gross salary concept in the Czech Republic. It shows that the suggested reform would cause an annual drop in the state budget income in the amount of CZK 80 billion per year. Almost a quarter of this drop would benefit the highest income decile of employees while the income tax of employees in the lowest decile would decrease by a maximum of CZK 100 per year.
Keywords:
tax reform; super-gross salary; income tax
Fulltext is available at external website.
Dopady zrušení superhrubé mzdy na daň z příjmů placenou zaměstnanci
Tento pracovní list znázorňuje dopady navrhovaného zrušení superhrubé mzdy na státní rozpočet a příjmy zaměstnanců. Celkový pokles příjmů státního rozpočtu by přesáhl 80 mld. Kč ročně. Z toho by téměř ...
Nechtěné plody prorodinných politik
Bičáková, Alena; Kalíšková, Klára; Zapletalová, Lucie
2020 - Czech
Dvě reformy rodičovského příspěvku v České republice z let 1995 a 2008, které změnily možnou dobu jeho čerpání, měly vliv nejen na to, jak dlouho ženy zůstávaly s dítětem doma, ale ovlivnily i míru jejich nezaměstnanosti po návratu na trh práce. Two reforms to parental allowance in the Czech Republic, in 1995 and 2008, which changed the period during which parents could claim state financial support to take care of their child, did not only affect how long mothers stayed at home with their children, but also had an impact on their risk of becoming unemployed upon returning to the labour market.
Keywords:
parental allowance; reforms; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Nechtěné plody prorodinných politik
Dvě reformy rodičovského příspěvku v České republice z let 1995 a 2008, které změnily možnou dobu jeho čerpání, měly vliv nejen na to, jak dlouho ženy zůstávaly s dítětem doma, ale ovlivnily i míru ...
Penzijní spoření se státní podporou v České republice: spíše podpěra než pilíř
Šatava, Jiří
2020 - Czech
III. pilíř by měl vhodně doplňovat základní kámen důchodového systému – I. pilíř. Nastavení III. pilíře by tedy mělo být takové, aby výše výplat úspor z III. pilíře reflektovala to, jak velkou část čistých výdělků po odchodu do důchodu jednotlivci vynahradí jeho starobní důchod z I. pilíře. V této studii analyzujeme spořící chování pracujících v závislosti na tom, jak velkoučást jejich čistých výdělků jim po odchodu do důchodu vynahradí státní důchodz I. pilíře. Zejména samostatně výdělečně činným osobám (OSVČ) a zaměstnancůms vyššími výdělky starobní důchod z I. pilíře vynahrazuje menší část výdělků. Výplatyúspor ze III. pilíře by tak u těchto osob měly zastat větší roli. The third pillar should appropriately complement the first pillar, which is thecornerstone of the pension system. It should therefore be set up such that the level ofpayments from third pillar savings reflects how great a proportion of people’s netincomes is replaced after retirement by their old age pension from the first pillar. In this study we analyse working people’s savings behaviour dependent on how largea proportion of their net incomes will be replaced, once they retire, by their statepension from the first pillar. The first pillar old-age pension pays out a lowerproportion of incomes for employees with higher salaries and for the self-employedin particular. Payments from third pillar savings should therefore play a larger rolefor these people.
Keywords:
pension system; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Penzijní spoření se státní podporou v České republice: spíše podpěra než pilíř
III. pilíř by měl vhodně doplňovat základní kámen důchodového systému – I. pilíř. Nastavení III. pilíře by tedy mělo být takové, aby výše výplat úspor z III. pilíře reflektovala to, jak velkou část ...
Vysoké náklady nízkého vzdělání v České republice
Krajčová, Jana; Münich, Daniel
2020 - Czech
Formou projekcí kvantifikujeme hypotetické dopady scénářů kvalitnějšího vzdělání poskytnutého nedostatečně gramotným patnáctiletým žákům na dlouhodobý růst české ekonomiky v budoucích dekádách. Naše projekce nejsou predikcemi budoucího vývoje, ale hypotetickými trajektoriemi možného budoucího vývoje na základě současných vědeckých poznatků o kauzálních vztazích mezi úrovní vzdělanosti a ekonomickým růstem. Patnáctiletí žáci s nedostatečnou gramotností, tedy ti, co dosahují příliš nízkých výsledků v testech funkční gramotnosti, mají v dalším životě výrazné problémy v ekonomickém a společenském uplatnění. V rámci zemí OECD dosahuje podíl těchto žáků 24 %. V České republice je tento podíl jen o něco málo nižší (21 %), což představuje zhruba 20 tisíc žáků ve věkovém ročníku. Zanedbatelný podíl těchto žáků vykazují gymnázia, čtyřletá i víceletá. Na základních školách však představují necelou třetinu a na středních školách bez maturity podíl těchto žáků dosahuje téměř poloviny. Výluky v prezenčním vzdělávání v éře covid-19 velmi pravděpodobně zvýší nerovný přístup ke kvalitnámu vzdělání a tedy podíl nedostatečně gramotných žáků. By means of projections, we quantify the hypothetical impact of providing better education to insufficiently literate fifteen-year-old pupils on the Czech economy’s long-term growth in the coming decades, using a number of scenarios. Our projections are not predictions of future trends, but represent hypothetical projections of future trajectories based on what is currently known about the causal relationships between educational achievements and economic growth. Insufficiently literate fifteen-year-olds – those who do not achieve score enough in functional literacy tests – face substantial economic and social difficulties later in life. Across the OECD countries, 24% of pupils fall into this category. In the Czech Republic the proportion is slightly lower (21%), and this represents some 20 thousand pupils in an age cohort. Only a negligible share of these pupils attend four-year or extended gymnazia (academic upper-secondary schools). These pupils represent about a third in elementary schools, while they represent almost half of vocational / apprenticeship secondary schools (without the Maturita / Abitur school-leaving exam). School closures during the covid-19 era will likely increase unequal access to quality education and thus the proportion of under-literate pupils.
Keywords:
Czech Republic; education; economic growth
Fulltext is available at external website.
Vysoké náklady nízkého vzdělání v České republice
Formou projekcí kvantifikujeme hypotetické dopady scénářů kvalitnějšího vzdělání poskytnutého nedostatečně gramotným patnáctiletým žákům na dlouhodobý růst české ekonomiky v budoucích dekádách. Naše ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases