Number of found documents: 3150
Published from to

Analýza příjmů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019
Janský, Petr; Kolář, Daniel
2024 - Czech
Tato analýza srovnává plánované příjmy státního rozpočtu na rok 2024 s výsledky státního rozpočtu v roce 2019. Mapuje období, během něhož na českou ekonomiku a veřejné rozpočty silně dopadly jak důsledky několika zásadních krizí (koronavirus, napadení Ukrajiny a válka, energetická krize a inflační vlna), tak výrazné parametrické změny českého daňového systému. Rok 2019 lze považovat za poslední předkrizový a rok 2024 za první pokrizový, takže odpovídají ‘normálním časům‘ lépe než roky mezi nimi. Tato analýza svým pojetím navazuje na předchozí analýzu vývoje výdajů státního rozpočtu mezi roky 2019 a 2024 a obsahuje i stručnou syntézu zjištění o vývoji příjmů a výdajů. This analysis compares planned state budget revenues in 2024 with the state budget outcomes of 2019. It charts a period in which the Czech economy and public budgets have been heavily impacted by the consequences of several major crises (coronavirus, the invasion of Ukraine and the war, an energy crisis, and an inflationary wave) as well as by significant parametric changes in the Czech tax system. 2019 can be considered the last pre-crisis year and 2024 the first post-crisis year, so they correspond to 'normal times' more closely than the years in between. This analysis builds on a previous analysis of the state budget expenditure development between 2019 and 2024 and includes a brief synthesis of findings on revenues and expenditures. Keywords: budget proposal; budget revenues; Czech Republic Fulltext is available at external website.
Analýza příjmů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019

Tato analýza srovnává plánované příjmy státního rozpočtu na rok 2024 s výsledky státního rozpočtu v roce 2019. Mapuje období, během něhož na českou ekonomiku a veřejné rozpočty silně dopadly jak ...

Janský, Petr; Kolář, Daniel
Národohospodářský ústav, 2024

Paralely a odlišnosti sociálních situací s panickým potenciálem - IMPAKT 2023
Červenka, Jan; Vinopal, Jiří
2024 - Czech
Výzkumná zpráva s hlavními výsledky dotazníkových šetření provedených v rámci projektu „Paralely a odlišnosti sociálních situací s panickým potenciálem - příklad RMU a pandemie koronaviru v české společnosti“ v roce 2023. A research report with main outputs of the surveys conducted under the project „Parallels and Differences of Social Situations with Panic Potential - an example of RMU and a coronavir pandemic in Czech society“ in 2023. Keywords: social panic; radiation; citizen science Available at various institutes of the ASCR
Paralely a odlišnosti sociálních situací s panickým potenciálem - IMPAKT 2023

Výzkumná zpráva s hlavními výsledky dotazníkových šetření provedených v rámci projektu „Paralely a odlišnosti sociálních situací s panickým potenciálem - příklad RMU a pandemie koronaviru v české ...

Červenka, Jan; Vinopal, Jiří
Sociologický ústav, 2024

Podnikání jako mužský svět? Využívání kompetencí v podnikání sebezaměstnaných žen a mikropodnikatelek v ČR
Maříková, Hana; Švarcová, Markéta; Křížková, Alena
2024 - Czech
Fulltext is available at external website.
Podnikání jako mužský svět? Využívání kompetencí v podnikání sebezaměstnaných žen a mikropodnikatelek v ČR

Maříková, Hana; Švarcová, Markéta; Křížková, Alena
Sociologický ústav, 2024

Hospodaření a finanční spokojenost českých domácností
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2024 - Czech
Finanční hospodaření domácností je komplexní proces, ve kterém hrají roli různorodé faktory ovlivňující finanční zdraví domácnosti. Těmito faktory jsou v první řadě výše příjmu a výdajů domácností včetně způsobu zajištění bydlení, velikost a struktura domácností, vzdělání či finanční gramotnost. Důležitým aspektem hospodaření je vyrovnanost rozpočtu, která vychází z rozdělení finančních zdrojů mezi pravidelné výdaje pokrývající základní potřeby, luxusnější a nepravidelné výdaje a případně také úspory. Vyrovnanost rozpočtu ovlivňuje finanční stabilitu domácnosti a její vyhlídky do budoucna. V případě vícečlenných domácností může být dalším důležitým aspektem rozdělení příjmů v rámci domácnosti, které může ovlivnit nejen finanční blahobyt jednotlivých členů, ale může mít i širší dopady. \nMezinárodně srovnatelná data Eurostatu za rok 2018 ukazují, že Češi mezi evropskými národy patří k těm průměrně spokojeným se svou finanční situací. Češi na škále od 0 do 10 průměrně hodnotili svoji finanční spokojenost známkou 6,7, zatímco evropský průměr byl 6,6. Čeští muži (6,8) byli o něco spokojenější než ženy (6,6). Od roku 2013 byl v datech patrný výrazný růst finanční spokojenosti českých domácností z průměrného hodnocení 6,0. \nData z výběrového šetření IPSOS v roce 2023 hodnotí finanční spokojenost Čechů v průměru známkou 5,5 (na stejné škále od 0 do 10), přičemž muži jsou opět více spokojeni (5,7) než ženy (5,3). Zhruba třetina respondentů je se svou finanční situací velmi či spíše nespokojena (0–4), více než polovina respondentů je se svou finanční situací naopak spíše či velmi spokojena (6–10).\nVýsledky regresní analýzy ukazují, že demografické charakteristiky jako pohlaví, věk, vzdělání či přítomnost dětí nemají na finanční spokojenost vliv. Obecně jsou se svou finanční situací spokojenější lidé žijící s partnerem/partnerkou a svobodní než rozvedení a ovdovělí. \nStěžejními faktory ovlivňujícími finanční spokojenost Čechů je výše příjmů domácnosti a to jak s nimi vychází, tedy „plusový“ rozpočet, stejně jako vytváření krátkodobé či dlouhodobé finanční rezervy. Splácení hypotéky či placení nájmu finanční spokojenost významně nesnižuje. Splácení úvěrů významně snižuje finanční spokojenost žen žijících v páru. \n Household financial management is a complex process in which a variety of factors play a role in influencing household financial health. These factors are primarily the level of household income and expenditure, including the way in which housing is provided, household size and structure, education and financial literacy. An important aspect of household management is the balance of the budget, which is based on the distribution of financial resources between recurrent expenditure covering basic needs, more luxurious and irregular expenditure, and possibly also savings. Budget balance affects the financial stability of a household and its future prospects. In the case of households with more members, the distribution of income within the household can be another important aspect, which can affect not only the financial well-being of individual members but also have wider implications. \nInternationally comparable Eurostat data for 2018 show that Czechs have an average level of financial satisfaction among European nations. On a scale of 0 to 10, Czechs on average rated their financial satisfaction as 6.7, while the European average was 6.6. Czech men (6.8) were slightly more satisfied than women (6.6). Since 2013, the data showed a significant increase in the financial satisfaction of Czech households from an average rating of 6.0. \nData from the 2023 IPSOS sample survey rate the financial satisfaction of Czechs as 5.5 on average (on the same scale from 0 to 10), with men again more satisfied (5.7) than women (5.3). Roughly one-third of respondents are very or rather dissatisfied with their financial situation (0-4), while more than half of respondents are rather or very satisfied with their financial situation (6-10).\nThe results of the regression analysis show that demographic characteristics such as gender, age, education or presence of children do not affect financial satisfaction. In general, people living with a spouse/partner and single individuals are more satisfied with their financial situation than those divorced and widowed. \nThe key factors influencing financial satisfaction are the amount of household income and how they manage it, as well as the accumulation of short-term or long-term financial reserves. Paying a mortgage or rent does not significantly reduce financial satisfaction. Repaying loans significantly reduces financial satisfaction for women living as a couple.\n Keywords: financial resilience; financial satisfaction; household finance Fulltext is available at external website.
Hospodaření a finanční spokojenost českých domácností

Finanční hospodaření domácností je komplexní proces, ve kterém hrají roli různorodé faktory ovlivňující finanční zdraví domácnosti. Těmito faktory jsou v první řadě výše příjmu a výdajů domácností ...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2024

České panelové šetření středoškoláků – Výzkumná zpráva z první vlny sběru dat
Kudrnáč, Aleš; Spitzerová, Markéta; Hanzlová, Radka; Petrúšek, Ivan; Aslan, Katarína; Bocskor, Ákos
2024 - Czech
Výzkumná zpráva z Českého panelového šetření středoškoláků (CZEPS) představuje základní informace o tom, jak žáci a žákyně prvního ročníku vnímají sami sebe, jaké mají studijní aspirace, vztah ke škole a s jakou úrovní kritického myšlení přichází na jednotlivé typy středních škol. Na základě odpovědí od více jak 22 tisíc žáků a žákyň z 249 škol účastnících se první vlny Českého panelového šetření středoškoláků na podzim 2023 jsme se v této výzkumné zprávě zaměřili na výsledky v oblasti wellbeingu, volby střední školy, pocitu sounáležitosti se školou, výsledků testu kritického myšlení a situace etnických menšin. This research report presents data from the Czech Education Panel Survey (CZEPS) conducted in autumn 2023. The focus is on how first-year male and female students perceive themselves, their academic aspirations, their relationship to school and their level of critical thinking they come to each type of secondary school. Based on responses from more than 22 thousands students from 249 schools participating in the first wave, in this report we focused on outcomes in the areas of wellbeing, choice of secondary school, sense of belonging to school, critical thinking test results and the situation of ethnic minorities. Keywords: panel survey; education; adolescents Fulltext is available at external website.
České panelové šetření středoškoláků – Výzkumná zpráva z první vlny sběru dat

Výzkumná zpráva z Českého panelového šetření středoškoláků (CZEPS) představuje základní informace o tom, jak žáci a žákyně prvního ročníku vnímají sami sebe, jaké mají studijní aspirace, vztah ke ...

Kudrnáč, Aleš; Spitzerová, Markéta; Hanzlová, Radka; Petrúšek, Ivan; Aslan, Katarína; Bocskor, Ákos
Sociologický ústav, 2024

Podnikání během pandemie a krize v kontextu genderových nerovností. Policy brief
Švarcová, Markéta; Pospíšilová, Marie
2024 - Czech
Zda lze vnímat pandemii jako příležitost pro snížení genderové nerovnosti v podnikání bylo hlavní otázkou participativního workshopu, který jsme uspořádaly v Sociologickém ústavu 13. 3. 2024. Diskuze v rámci participativního workshopu byla zaměřena na bariéry, kterým čelí ženy podnikatelky, na nástroje, které mohou využívat pro jejich překonání, na zavedení ošetřovného pro podnikající a dostupnost a využitelnost dat členěných dle pohlaví. Tento policy brief zaznamenává názory relevantních stakeholderů v oblasti podnikání na téma odstraňování genderových nerovností v podnikatelském prostředí, které v rámci workshopu zazněly. Whether the pandemic can be perceived as an opportunity to reduce gender inequality in entrepreneurship was the main question of the participatory workshop that we organized at the Institute of Sociology on March 13, 2024. The discussion during the participatory workshop focused on the barriers that women entrepreneurs face, the tools they can use to overcome them, the introduction of a attendance allowance for entrepreneurs, and the availability and usability of gender-disaggregated data. This policy brief write down the views of relevant stakeholders in the business sector on the topic of eliminating gender inequalities in the entrepreneurship that were expressed during the workshop. Keywords: Entrepreneuship; gender; data; attendance allowance; barriers Available in digital repository of the ASCR
Podnikání během pandemie a krize v kontextu genderových nerovností. Policy brief

Zda lze vnímat pandemii jako příležitost pro snížení genderové nerovnosti v podnikání bylo hlavní otázkou participativního workshopu, který jsme uspořádaly v Sociologickém ústavu 13. 3. 2024. Diskuze ...

Švarcová, Markéta; Pospíšilová, Marie
Sociologický ústav, 2024

(Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání
Federičová, Miroslava
2024 - Czech
Mnoho evropských zemí včetně Česka se v současnosti potýká s nedostatkem učitelů, těch kvalitních obzvlášť. Jedním z řešení je podpora učitelských profesních aspirací už u mladých během jejich studia na základní a střední škole. Tato studie empiricky mapuje učitelské aspirace v evropských zemích mezi 15letými žáky na základě dat z mezinárodního šetření PISA. Many European countries, including the Czech Republic, currently face a shortage of teachers, especially quality teachers. One possible solution to this would be to support aspiring teachers at a younger age, during their studies at primary and secondary school. This study provides an empirical overview of teaching aspirations among 15-year-old school pupils in European countries based on data from the international PISA survey. Keywords: teachers; teaching aspirations; international comparison Fulltext is available at external website.
(Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání

Mnoho evropských zemí včetně Česka se v současnosti potýká s nedostatkem učitelů, těch kvalitních obzvlášť. Jedním z řešení je podpora učitelských profesních aspirací už u mladých během jejich studia ...

Federičová, Miroslava
Národohospodářský ústav, 2024

Rizika reformy doktorského studia
Grosman, Jiří; Jurajda, Štěpán; Münich, Daniel
2024 - Czech
Systém financování doktorského studia v České republice je dlouhodobě neefektivní. Dokončovaná reforma má za cíl efektivitu systému výrazně zvýšit. V tomto krátkém textu upozorňujeme na potenciální problémy spojené s rozdělováním veřejné finanční podpory doktorského studia mezi vysoké školy. Problematické by bylo rozdělování podpory založené dominantně na míře úspěšného dokončování studií. Alokace veřejné podpory doktorského studia by vedle opodstatněných národních oborových priorit měla zohledňovat výsledky hodnocení kvality vědy na vysokých školách a úspěšnost v kariérním umisťování absolventů. The system of financing doctoral studies in the Czech Republic has long been inefficient. A reform currently underway aims to significantly increase the efficiency of the system. In this short text, we draw attention to potential problems associated with the distribution of public financial support for doctoral studies among universities. It would be problematic to distribute support based predominantly on degree completion rates. Allocation of public support for doctoral studies should take into account the results of evaluations of the quality of science produced by universities and their success in career placement of graduates, in addition to justifiable national disciplinary priorities. Keywords: doctoral studies; public financial support; Czech Republic Fulltext is available at external website.
Rizika reformy doktorského studia

Systém financování doktorského studia v České republice je dlouhodobě neefektivní. Dokončovaná reforma má za cíl efektivitu systému výrazně zvýšit. V tomto krátkém textu upozorňujeme na potenciální ...

Grosman, Jiří; Jurajda, Štěpán; Münich, Daniel
Národohospodářský ústav, 2024

Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – únor/březen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V šetření realizovaném v únoru a v březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě podle šesti vybraných kritérií.\nVe všech zkoumaných oblastech převažovalo kritické hodnocení nad pozitivním.\nRelativně nejpříznivěji česká veřejnost hodnotila, jak plnil funkce svěřené mu ústavou (40 %) a jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy (39 %).\nNejvíce kritičtí byli čeští občané k tomu, jak dosluhující prezident dbal o vážnost a důstojnost svého úřadu (73 %) a jak působil jako autorita u občanů (71 %).\nV porovnání s rokem 2020 se hodnocení prezidenta zhoršilo ve všech sledovaných položkách.\nV porovnání s předchozími prezidenty Václavem Havlem a Václavem Klausem v období na konci jejich působení hodnotili občané u Miloše Zemana lépe, jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy. U ostatních položek jeho aktuální hodnocení vyznívá kritičtěji. In its regular survey in February and March 2023 the Public Opinion Research Centre focused on questions about the Miloš Zeman's presidency.\nIn all areas examined, critical evaluations prevailed over positive ones.\nRelatively most favorably, the Czech public rated how he performed the functions entrusted to him by the constitution (40%) and how he was in contact with citizens and knew their problems (39%).\nCzech citizens were the most critical of how the outgoing president took care of the seriousness and dignity of his office (73%) and how he acted as an authority among citizens (71%).\nCompared to 2020, the president's rating worsened in all monitored items.\nCompared to the previous presidents Václav Havel and Václav Klaus in the period at the end of their tenure, citizens rated Miloš Zeman better in that how he was in contact with citizens and knew their problems. For other items, his current assessment sounds more critical. Keywords: public opinion; President; Miloš Zeman; evaluations Fulltext is available at external website.
Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – únor/březen 2023

V šetření realizovaném v únoru a v březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě podle šesti vybraných ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Pojištění v českých domácnostech
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - Czech
Pojištění zvyšuje blahobyt domácností tím, že přenáší nejistotu z jednotlivců, kteří se vyhýbají riziku, na instituce, které jsou vůči riziku neutrální. Hlavním motivem pro nákup pojištění je tedy averze k riziku s cílem vyhnout se ztrátě. Pojištění může zlepšovat finanční odolnost a celkovou finanční stabilitu domácností s obzvláště velkým významem pro domácnosti s nižšími příjmy.\nPoptávka domácností po pojištění závisí na mnoha faktorech, zahrnujících sociodemografické charakteristiky členů domácnosti, ekonomickou strukturu domácnosti, vývoj makroekonomického prostředí, ale také institucionální faktory. Význam mají také specifické preference domácností, jejich postoje a vnímání rizika. Ze všech faktorů je však jako nejdůležitější obecně uváděn příjem domácností, který zásadně ovlivňuje poptávku jak po životním, tak neživotním pojištění.\nŽivotní pojištění má téměř 60 % respondentů, naprostá většina z nich zároveň využívá i nějakou z forem pojištění neživotního (54 % všech respondentů). Na druhou stranu, skoro desetina nemá pojištění vůbec žádné. Alespoň jedno z uvažovaných forem neživotního pojištění obecně využívá většina z celkového počtu respondentů (84,4 %), přičemž pouze neživotní pojištění (a nikoli zároveň životní) má 31 % respondentů.\nPojištění častěji využívají lidé s vyšším vzděláním a také domácnosti s dětmi, což může být spojeno s motivací zajistit své závislé blízké osoby. Značný vliv má příjem domácností a jejich finanční rezervy. Výrazně méně často se pojišťují nízkopříjmové domácnosti, což může být dané tím, že je pro ně pojištění finančně nedostupné. Domácnosti zajištěné dlouhodobou finanční rezervou naopak pojištění využívají častěji. Častěji také životní pojištění využívají lidé, kteří mají i jiné půjčky či úvěry krom hypotéky.\n Insurance increases household welfare by transferring uncertainty from risk-averse individuals to risk-neutral institutions. Thus, the main motive for purchasing insurance is risk aversion to avoid loss. Insurance can improve the financial resilience and overall financial stability of households, with particular importance for low-income households.\nHousehold demand for insurance depends on many factors, including the socio-demographic characteristics of household members, the economic structure of the household, the evolution of the macroeconomic environment, as well as institutional factors. Specific household preferences, attitudes and risk perceptions are also important. However, of all the factors, household income is generally cited as the most important as it has a major impact on demand for both life and non-life insurance.\nAlmost 60% of respondents have life insurance, the vast majority of them also use some form of non-life insurance (54% of all respondents). On the other hand, almost a tenth have no insurance at all. At least one of the considered forms of non-life insurance is generally used by the majority of the total respondents (84.4%), while only 31% of respondents have non-life insurance (and not life insurance at the same time).\nPeople with higher education and households with children are more likely to use insurance, which may be related to the motivation to secure their dependents. Household income and financial reserves have a significant impact. Low-income households are significantly less likely to take out insurance, which may be due to the fact that insurance is unaffordable for them. In contrast, households with long-term financial reserves are more likely to use insurance. Life insurance is also used more often by people who have other loans or credits besides a mortgage.\n Keywords: Financial resilence; insurance; household finance Fulltext is available at external website.
Pojištění v českých domácnostech

Pojištění zvyšuje blahobyt domácností tím, že přenáší nejistotu z jednotlivců, kteří se vyhýbají riziku, na instituce, které jsou vůči riziku neutrální. Hlavním motivem pro nákup pojištění je tedy ...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2023

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases