Number of found documents: 813
Published from to

Platy učitelů v roce 2019: blýská se na lepší časy?
Münich, Daniel; Smolka, Vladimír
2020 - Czech
Co do relativní úrovně učitelských platů vůči ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům si Česko dlouhodobě vede velmi špatně. Ještě v roce 2018 patřilo Česku poslední pořadí ze všech ekonomicky vyspělých zemí. Relativní úroveň platů přitom spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zájem o ní. Atraktivitu vyžaduje nejen potřeba zajištění dostatku učitelů, ale umožňuje uplatňovat výběrovost s důrazem na kvalitu práce učitelů. Nedávno zveřejněné podrobné národní údaje za rok 2019, na kterých je založena tato studie, ukazují, že se situace začala výrazně zlepšovat. A podle původního slibu současné vlády by to mělo pokračovat i v letech 2020 a 2021. Průměrný plat učitelů základních škol (ZŠ) v roce 2019 dosáhl 123,5 % průměrného platu v ekonomice, oproti 114,3 % v roce 2018. Relativní platy učitelů tak po téměř patnácti letech překonaly historické maximum z roku 2006. Tempa růstu učitelských platů v roce 2019 výrazně převyšovala tempa u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců veřejného sektoru a velmi výrazně sektoru podnikatelského. Během dvou let 2018–2019 tak průměrný i mediánový plat učitele vzrostl o více než 28 %. Odpovídající růst u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců veřejného sektoru byl 19,8 % a v podnikatelském sektoru pouze 14,1 %.\n As far as the relative level of pay for teachers compared to other university-educated employees is concerned, the Czech Republic has long occupied a very low position relative to other developed countries. As recently as 2018, the country ranked lowest on this front among all the OECD countries. The relative level of teachers’ pay is one of the factors that determine the attractiveness of the teaching profession. The teaching profession needs to be attractive not only in order to ensure a sufficient supply of teaching staff but also to enable selectivity in teacher recruitment, with an emphasis on teacher quality. The national data for 2019, which have recently been published and on which this study is based, show that this situation has begun to improve substantially. If the pledges originally made by the current government are anything to go by, this situation ought to further improve substantially during 2020 and 2021. In 2019 primary school teachers’ average pay reached 123.5% of the average salary in the national economy, up from 114.3% in 2018. This means that teachers’ relative pay level exceeded the previous record, which was set almost fifteen years ago in 2006. The speed of increase in teachers’ salaries in 2019 was far greater than the speed of increase in the salaries of other university-educated public sector employees and very substantially greater than that in the private sector. During 2018-2019 teachers’ mean and median pay rose by more than 28%. The equivalent growth among university-educated employees in the public sector was 19.8% and in the private sector just 14,1%.\n Keywords: teachers’ pay; Czech Republic Fulltext is available at external website.
Platy učitelů v roce 2019: blýská se na lepší časy?

Co do relativní úrovně učitelských platů vůči ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům si Česko dlouhodobě vede velmi špatně. Ještě v roce 2018 patřilo Česku poslední pořadí ze všech ekonomicky ...

Münich, Daniel; Smolka, Vladimír
Národohospodářský ústav, 2020

Income tax evasion: tax elasticity, welfare, and revenue
Gillman, Max
2020 - English
This paper provides a general equilibrium model of income tax evasion. As functions of the share of income reported, the paper contributes an analytic derivation of the tax elasticity of taxable income, the welfare cost of the tax, and government revenue as a percent of output. It shows how an increase in the tax rate causes the tax elasticity and welfare cost to increase in magnitude by more than with zero evasion. Keeping constant the ratio of income tax revenue to output, as shown to be consistent with certain US evidence, a rising productivity of the goods sector induces less evasion and thereby allows tax rate reduction. The paper derives conditions for a stable share of income tax revenue in output with dependence upon the tax elasticity of reporting income. Examples are provided with less and more productive economies in terms of the tax elasticity of reported income, the welfare cost of taxation and the tax revenue as a percent of output, with sensitivity analysis with respect to leisure preference and goods productivity. Discussion focuses on how the tax evasion analysis may help explain such Öscal tax policy as the postwar US income tax rate reductions with discussion of tax acts and government Öscal multipliers. Fiscal policy with tax evasion included shows how tax rate reduction induces less tax evasion, a lower welfare cost of taxation, and makes for a stable income tax share of output. Keywords: optimal evasion; tax law; welfare Fulltext is available at external website.
Income tax evasion: tax elasticity, welfare, and revenue

This paper provides a general equilibrium model of income tax evasion. As functions of the share of income reported, the paper contributes an analytic derivation of the tax elasticity of taxable ...

Gillman, Max
Národohospodářský ústav, 2020

Sorting of candidates: evidence from 20,000 electoral ballots
Svitáková, Klára; Šoltés, Michal
2020 - English
Using over 20,000 electoral ballots from proportional representation elections, we document that political parties systematically sort candidates on the ballots according to their valence and intra party value. Valence, measured by education level, captures the public value of the candidates, while intra party value, measured by political donations and membership, represents the value of the candidate to the party. The patterns we observe are consistent with market mechanisms between candidates and party leaders where the party leaders benefit from the valence and intra party value of candidates and offer ballot positions (i.e. the probability of winning a seat) in exchange. We show that candidates with high valence and those who possess more intra party value are placed in higher level positions, despite the fact that candidates with more intra party value tend to receive relatively fewer votes than their counterparts with the same characteristics in the same position on the ballot. We also show that as a party expects to hold more council seats and thus has more bargaining power over candidates, the share of their candidates with higher intra party value increases. Overall, we provide strong evidence that political parties skew political representation based on a quid pro quo relationship with the candidates. Keywords: ballots; election; party Fulltext is available at external website.
Sorting of candidates: evidence from 20,000 electoral ballots

Using over 20,000 electoral ballots from proportional representation elections, we document that political parties systematically sort candidates on the ballots according to their valence and intra ...

Svitáková, Klára; Šoltés, Michal
Národohospodářský ústav, 2020

Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
Korbel, Václav; Novák, Vladimír; Šoltés, Michal; Tóth, L.
2020 - Czech
Zhruba tři týdny po oznámení první nakažené osoby virem covid-19 v České republice, tj. ve dnech 20.–21. března, jsme dotazníkovou formou ověřovali, jak komunikace vládních omezení ovlivňuje ochotu obyvatel se jimi řídit. Prvotní zjištění byla publikována ve studii IDEA anti COVID-19 # 7. Dotazování bylo doplněno o experiment ve formě poskytnutí pěti různých informací ohledně vládních opatření pěti náhodně vybraným skupinám. Tato studie se soustředí na prezentaci výsledků tohoto experimentu. About three weeks after the first case of Covid-19 infection in the Czech Republic was confirmed, i.e. on 20th - 21st March, we carried out a survey to find out how the way government measures are communicated affects residents’ willingness to abide by them. Our main findings were published in IDEA anti COVID-19 study # 7. We supplemented our questionnaire with an experiment in which we provided five different pieces of information\nabout the government measures to five randomly selected groups of people. This study focuses on presenting the results of that experiment. Keywords: COVID-19; Czech Republic; government’s crisis measures Fulltext is available at external website.
Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat

Zhruba tři týdny po oznámení první nakažené osoby virem covid-19 v České republice, tj. ve dnech 20.–21. března, jsme dotazníkovou formou ověřovali, jak komunikace vládních omezení ovlivňuje ochotu ...

Korbel, Václav; Novák, Vladimír; Šoltés, Michal; Tóth, L.
Národohospodářský ústav, 2020

Odkud se rekrutují výzkumníci na univerzitách?
Macháček, Vít; Srholec, Martin
2020 - Czech
Odkud přicházejí výzkumní pracovníci působící na univerzitách? Začínali s bádáním na stejném místě, anebo spíše pocházejí odjinud? Je na českých univerzitách tendence najímat výzkumníky zvenku výrazně menší než jinde? Do jaké míry se to liší mezi obory a mění v čase? Z afilací autorů v citační databázi Scopus jsme zjistili, kolik výzkumníků v současné době pracuje na stejné univerzitě, na které působili již na počátku své vědecké kariéry. Pokud jejich první články vyšly pod jinou organizací, zjistili jsme, zda to bylo ve stejné zemi, anebo v zahraničí. Neměříme jenom tendenci k najímání vlastních absolventů, neboli akademický „inbreeding“, protože první články nemusí mít vlivem různých publikačních zvyklostí uvedenu afilaci k univerzitě, na které dotyčný vystudoval. Nicméně v řadě oborů, zvláště přírodních věd, tomu tak většinou je. Analýza pokrývá jedenáct oborů napříč vědními oblastmi na třech největších českých univerzitách – Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého v Olomouci – a pro srovnání i na dalších patnácti významných zahraničních univerzitách v Evropě a v zámoří. Každý obor vychází trochu jinak, ale obecně je nejnižší sklon zaměstnávat výzkumníky, kteří působili na začátku kariéry jinde, než na sledovaných univerzitách z Česka a ostatních zemí Visegrádské čtyřky. Naopak výzkumníky původně zvenku zaměstnávají nejvíce nejlepší univerzity v USA a Velké Británii. Nicméně univerzity Visegrádské čtyřky vychází v řadě oborů podobně jako KU Leuven, Universität Wien anebo Lund University. Univerzity ze zemí Visegrádské čtyřky jsou až na výjimky na nejnižších příčkách v tendenci zaměstnávat výzkumníky s počátečním působištěm v zahraničí. V tomto zpravidla výrazně zaostávají i za západoevropskými univerzitami. Přitom pro české univerzity platí, že je za zahraničí považováno i Slovensko. Nízkou mezinárodnost v najímání výzkumníků na českých univerzitách potvrzují i jiné datové zdroje. Prezentované výsledky jsou celosvětově unikátní a nikde jinde je nenajdete. Zajímat by měly nejen manažery výzkumu, akademiky a doktorandy, kteří na univerzitách přímo působí, ale i tvůrce souvisejících politik a širší veřejnost. Na způsob řízení lidských zdrojů se totiž při hodnocení výzkumu až příliš často zapomíná, ačkoliv je pro dlouhodobý rozvoj univerzit zásadní. Where do university researchers come from? How many remain at the same institution where they began doing research? How many have come from elsewhere? Does the tendency to employ researchers originally from the same place markedly differ across universities from different countries? How does this tendency differ between disciplines and over time? From the author affiliations in the Scopus citation database, we found how many researchers are currently based at the same university they were affiliated with at the beginning of their research careers. If their early articles were published under a different organization, we traced whether this was in the same country or abroad. We do not directly measure ‘academic inbreeding’ in the sense of universities hiring their own graduates, because due to differences in publishing practices, a researcher’s early articles may not have been published under his or her alma mater. However, in many disciplines, particularly natural sciences, this is likely to be the case. Our findings are presented for eleven large disciplines and our comparison covers eighteen major universities in fourteen countries, including the new EU member states of the Visegrad group: the Czech Republic, Slovakia, Poland and Hungary. Generalizations are difficult to make, as each discipline looks a bit different. Overall, however, the most inward-looking institutions in employing researchers prove to be the national flagship universities in the Visegrad countries. In contrast, hiring researchers originally from outside is most prevalent in the leading universities in the United States and the United Kingdom, such as Princeton and Oxford. The Visegrad universities appear to be similar in their tendency to employ researchers originally from the same university to KU Leuven, the University of Vienna and Lund University in many disciplines. The main dividing line does not seem to follow the traditional ‘East vs. West’ differences, but rather tends to highlight the gap between the institutions at the top of global university rankings and the rest. Not surprisingly, the flipside of employing researchers whose research careers began at the same university is low internationalization. Cosmopolitan universities in smaller countries have the highest shares of researchers with foreign’ origins, particularly ETH Zürich, which contrasts with a strong national focus in universities in the Visegrad countries. This analysis is original and its results are not available elsewhere. The findings should be of interest not only to research managers, academics and doctoral students who are based at the universities in the study, but also to policy-makers and the broader public. Human resources management issues tend to be often underrated in research evaluations, although they are a key factor in the development of universities. Keywords: universities; researchers; research Fulltext is available at external website.
Odkud se rekrutují výzkumníci na univerzitách?

Odkud přicházejí výzkumní pracovníci působící na univerzitách? Začínali s bádáním na stejném místě, anebo spíše pocházejí odjinud? Je na českých univerzitách tendence najímat výzkumníky zvenku výrazně ...

Macháček, Vít; Srholec, Martin
Národohospodářský ústav, 2020

Rozdílné ekonomické dopady krize covid-19 na muže a ženy v Česku
Menzel, Andreas; Miotto, Martina
2020 - Czech
Tato studie upozorňuje na rozdílné dopady krize covid-19 na ženy a muže. Zaměřuje se na hospodářské a sociální aspekty současné situace na trhu práce. Soustředí se na tři hlavní oblasti, v nichž by důsledky krize mohly postihnout ženy a muže odlišně: nezaměstnanost, schopnost pracovat v důsledku nutné péče o děti a potenciální vliv na domácí násilí a jeho následné dopady na tělesné a duševní rozpoložení. Tuto studii uzavíráme diskusí o možných opatřeních, která vláda v rámci své politiky může přijmout, a o některých dlouhodobých dopadech, které může současná krize mít na rovnost žen a mužů na pracovišti. Women are very likely economically and socially affected harder by the Covid-19 crisis for at least three reasons. They are disproportionally employed in sectors affected harder by Covid-19 related lock-downs (tourism, hospitality, retail, services). They are likely to shoulder more of the additional child-care needs due to the closing of schools and child-care facilities. They are more likely to be victims of domestic violence, with many indicators pointing towards an increase in domestic violence due to the lock-down. Keywords: COVID-19; Czech Republic; women and men Fulltext is available at external website.
Rozdílné ekonomické dopady krize covid-19 na muže a ženy v Česku

Tato studie upozorňuje na rozdílné dopady krize covid-19 na ženy a muže. Zaměřuje se na hospodářské a sociální aspekty současné situace na trhu práce. Soustředí se na tři hlavní oblasti, v nichž by ...

Menzel, Andreas; Miotto, Martina
Národohospodářský ústav, 2020

Vyhodnocení dopadů návrhů na zrušení superhrubé mzdy
Kalíšková, Klára; Münich, Daniel; Prokop, D.; Šoltés, Michal
2020 - Czech
Tento pracovní list reaguje na diskusi o zrušení používání superhrubé mzdy k výpočtu daně z příjmu fyzických osob. Hodnotí dopady čtyř alternativ reformy systému, navržených vládou, parlamentem, Pirátskou stranou a think-tankem IDEA. Grafy znázorňují dopad těchto reforem na státní rozpočet a na příjmy zaměstnanců v jednotlivých příjmových kategoriích. This paper is a reaction to the public debate about the abolition of the concept of super-gross salary in the Czech income tax system. The paper evaluates the impact of four alternatives of the income tax system, which were suggested by the government, the parliament, the Pirate Party and the think-tank IDEA. The analysis is concentrated on the impact that these alternative tax reforms would have on the state budget and the income of employees at different income levels. Keywords: tax reform; super-gross salary; income tax Fulltext is available at external website.
Vyhodnocení dopadů návrhů na zrušení superhrubé mzdy

Tento pracovní list reaguje na diskusi o zrušení používání superhrubé mzdy k výpočtu daně z příjmu fyzických osob. Hodnotí dopady čtyř alternativ reformy systému, navržených vládou, parlamentem, ...

Kalíšková, Klára; Münich, Daniel; Prokop, D.; Šoltés, Michal
Národohospodářský ústav, 2020

Jak probudit ekonomiku: zklidnit, rozehřát, s něčím se rozloučit
Matějka, Filip
2020 - Czech
Květnem roku 2020 se blíží čas probouzení ekonomiky. Hlavní cíle ekonomických opatření se musí začít proměňovat a jít ruku v ruce se selektivním uvolňováním plošných restrikcí. Jakými principy se řídit? Na co si dát pozor, aby se vládou avizovaná státní pomoc přesměrování stamiliardy korun neproměnila v největší mrhání financemi za několik desetiletí? Ekonomická krize bude v příštích měsících unikátní svou obrovskou nejistotou a rozsahem problémů s platební morálkou. Státní pomoc, která přijde pozdě, či nebude předem jasné, kdo ji dostane a kdo ne, může situaci výrazně zhoršit. Indexy volatility a nejistoty jsou daleko výše, než byly i při finanční krizi před deseti lety. Nevíme, jestli se bude epidemie vracet, v jaké podobě, ani jak budou reagovat vlády. Útlum ekonomické aktivity v příštích měsících bude pravděpodobně z více než poloviny způsoben právě vysokou nejistotou, kterou musíme velmi cíleně snižovat. Zásahy státu do ekonomiky musí postupně oslabovat. Svět se trochu změní. Nebude vhodné jen ze sentimentu držet při životě podniky, které byly dříve užitečné, ale v novém světě nebudou nějakou dobu fungovat (např. aerolinky či služby pro cestování do zahraničí). Zatímco při umělých omezujících opatřeních trhy nefungují a nejsou dobrým ukazatelem toho, která firma bude posléze společensky prospěšná, volné trhy musíme postupně využívat více a více. This paper summarizes the relevant economic literature to date, combining SIR models and macroeconomic models and discussing the consequences of the pandemic for fiscal and monetary policy. SIR models imply that our fight against the pandemic will only succeed if we are able to achieve a long-term reduction of the reproduction number. Keywords: COVID-19 Fulltext is available at external website.
Jak probudit ekonomiku: zklidnit, rozehřát, s něčím se rozloučit

Květnem roku 2020 se blíží čas probouzení ekonomiky. Hlavní cíle ekonomických opatření se musí začít proměňovat a jít ruku v ruce se selektivním uvolňováním plošných restrikcí. Jakými principy se ...

Matějka, Filip
Národohospodářský ústav, 2020

Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
Federičová, Miroslava; Korbel, Václav
2020 - Czech
Cílem této studie je zjistit, do jaké míry by mohlo být vzdělávání žáků z rodin s nízkým socioekonomickým statusem (ESCS) ovlivněno výukou na dálku. Tito žáci se na první pohled zdají být jednou z nejvíce ohrožených skupin společně například se žáky s mentálním a zdravotním postižením. To by představovalo pro české školství závažný problém, protože již teď jsou nerovnosti ve vzdělávání v Česku jedny z nejvyšších v Evropě (PISA 2018). Studie navíc ukazují, že žáci s nižší úrovní ESCS mají nižší aspirace (Straková a kol. 2017), a tak méně častý kontakt s učiteli a spolužáky během distanční výuky by mohl dále snižovat jejich aspirace a motivaci k učení. In response to the Covid-19 pandemic, schools have been closed since 11th March 2020 and have been obliged to switch to remote teaching. This new situation may, among other effects, further deepen the considerable existing inequalities in education, which are already higher in the Czech Republic than in most other European countries. In this study, we look at various factors that may affect how remote teaching can be related to socioeconomic educational inequalities in the Czech Republic. For the sake of clarity, we distinguish between factors relevant to schools, families, and pupils. The aim of this study is not to describe the current situation but to outline who is most at risk of losing out as a result of remote teaching and where possible measures should be targeted in order to prevent deepening inequalities in education further. In this study, we focus on primary and lower secondary schools, with an emphasis on the lower secondary years. Keywords: COVID-19; Czech Republic Fulltext is available at external website.
Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání

Cílem této studie je zjistit, do jaké míry by mohlo být vzdělávání žáků z rodin s nízkým socioekonomickým statusem (ESCS) ovlivněno výukou na dálku. Tito žáci se na první pohled zdají být jednou z ...

Federičová, Miroslava; Korbel, Václav
Národohospodářský ústav, 2020

Firm leverage and wealth inequality
Bakota, Ivo
2020 - English
This paper studies the effects of a change in firm leverage on wealth inequality and macroeconomic aggregates. The question is studied in a general equilibrium model with a continuum of heterogeneous agents, life-cycle, incomplete markets, and idiosyncratic and aggregate risk. The analysis focuses on the particular change in firm leverage that occurred in the U.S. during the 1980s, when firm leverage increased significantly, and subsequently has been dropping since the early 1990s. In the benchmark model, an increase in firm leverage of the size that occurred during the 1980s increases capital accumulation by 5.38%, decreases wealth inequality by 1.07 Gini points and decreases government revenues by 0.11% of output. An increase in firm leverage increases average after-tax returns on savings, as firm debt has beneficial tax treatment. This increases the saving rates of all households, and disproportionately increases the saving rates of relatively poorer households. Consequently, the model implies that the increase in firm leverage did not contribute to rising inequality in the U.S. in the 1980s, but rather the opposite, that the reduction in leverage from the early 1990s to 2008 has contributed to rising wealth inequality. Furthermore, I show that if the model abstracts from beneficial tax treatment of corporate debt, the change in leverage has only minor effects on macro aggregates and inequality, despite having significant implications for asset prices. This is consistent with the previous result in the literature showing that the Modigliani-Miller theorem approximately holds in the heterogeneous agents model with imperfect markets. Keywords: portfolio choice; heterogeneous agents; life-cycle Fulltext is available at external website.
Firm leverage and wealth inequality

This paper studies the effects of a change in firm leverage on wealth inequality and macroeconomic aggregates. The question is studied in a general equilibrium model with a continuum of heterogeneous ...

Bakota, Ivo
Národohospodářský ústav, 2020

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases