Homonymie, nebo sémantická diferenciace?
Janyšková, Ilona
2020 - Czech Článek řeší otázku, zda české chytat ,uchopovat, brát’ a ruské nářeční chitát’ ,kývat, viklat, houpat, kolébat’ vznikly sémantickou diferenciací ze společného praslovanského základu, či zda se jedná o geneticky nepříbuzná homonyma. The article deals with the question of whether Czech chytat ,to catch, grabe, také’ and Russian dialectal chitát’ ,to swing, wobble, waddle’ originated from a common Proto-Slavonic base by semantic differentiation, or whether they are genetically unrelated homonyms. Keywords: lexical parallels; homonymy; Czech; Russian; etymology Available at various institutes of the ASCR Homonymie, nebo sémantická diferenciace?

Článek řeší otázku, zda české chytat ,uchopovat, brát’ a ruské nářeční chitát’ ,kývat, viklat, houpat, kolébat’ vznikly sémantickou diferenciací ze společného praslovanského základu, či zda se jedná o ...

Janyšková, Ilona
Ústav pro jazyk český, 2020

Etymologicko-dendrologický příspěvek k jednomu výročí
Janyšková, Ilona
2020 - Czech Keywords: linguistics; etymology; semantics; Slavonic languages; names of holly Available at various institutes of the ASCR Etymologicko-dendrologický příspěvek k jednomu výročí

Janyšková, Ilona
Ústav pro jazyk český, 2020

Co nám prozrazují česká jména stromů a keřů
Janyšková, Ilona
2019 - Czech Keywords: linguistics; etymology Available at various institutes of the ASCR Co nám prozrazují česká jména stromů a keřů

Janyšková, Ilona
Ústav pro jazyk český, 2019

Reflexe kultury stolování v češtině
Karlíková, Helena
2019 - Czech Keywords: linguistics; etymology Available at various institutes of the ASCR Reflexe kultury stolování v češtině

Karlíková, Helena
Ústav pro jazyk český, 2019

Zeměpisná jména v češtině - jak byla utvořena a jak je skloňujeme
Spinková, Stanislava
2019 - Czech Článek se zabývá původem některých českých (po)místních jmen. Soustředí se také na problémy při tvoření a s gramatickým číslem a rodem. The paper deals with etymology of some Czech (minor) place names. It concentrates also on problems with word formation, grammatical number and gender. Keywords: geographical names; declension; word formation Available at various institutes of the ASCR Zeměpisná jména v češtině - jak byla utvořena a jak je skloňujeme

Článek se zabývá původem některých českých (po)místních jmen. Soustředí se také na problémy při tvoření a s gramatickým číslem a rodem....

Spinková, Stanislava
Ústav pro jazyk český, 2019

Co nám prozrazují česká jména stromů a keřů
Janyšková, Ilona
2019 - Czech Keywords: linguistics; etymology Available at various institutes of the ASCR Co nám prozrazují česká jména stromů a keřů

Janyšková, Ilona
Ústav pro jazyk český, 2019

Mezi morfologií a slovotvorbou: gramatická kategorie čísla u toponym
Štěpán, Pavel
2019 - Czech Příspěvek se zabývá specifickými funkcemi gramatické kategorie čísla u českých toponym. Vzhledem k tomu, že propria vytvářejí specifickou vrstvu jazyka, i jejich gramatické kategorie mohou vykazovat jisté odlišnosti. U mnoha toponym plurálové zakončení neplní svou obvyklou úlohu pouhé gramatické koncovky, protože nevyjadřuje pluralitu nebo vícečetný charakter objektu (např. skutečnost, že objekt sestává z více částí). Užití plurálového zakončení je u mnoha toponym analogické, analogie je založena na mechanickém napodobení formy jiných toponym. V těchto případech plurálové zakončení plní spíše funkci derivačního slovotvorného sufixu než úlohu pouhé gramatické koncovky. U některých toponym je však gramatická funkce plurálové koncovky zachována. Rozhodující kritérium pro rozpoznání funkce plurálového zakončení je založeno na vyhodnocení podrobností daného propriálně pojmenovacího aktu. The paper deals with the specific functions of the grammatical category of number in Czech toponyms. As proper nouns form a specific sphere of the language, also their grammatical categories may display differences from the core of the lexicon. In many toponyms the plural ending does not fulfil the usual role of the grammatical ending, for it does not express the plurality or the multiple character of the object (e.g. the fact that the object consists of several parts). The use of the plural ending is merely analogical in many toponyms, the analogy is based on mechanical imitation of the form of other toponyms. In these cases the plural ending functions rather as a derivative word-formation suffix than a mere grammatical ending. On the other hand, in some toponyms the grammatical function of the plural ending is still kept. The decisive criterion for the detection of the function of the plural ending is based on the details of the given naming act. Keywords: proper names; toponyms; morphology; word-formation; grammatical ending; grammatical number; plural; singular; suffix Fulltext is available at external website. Mezi morfologií a slovotvorbou: gramatická kategorie čísla u toponym

Příspěvek se zabývá specifickými funkcemi gramatické kategorie čísla u českých toponym. Vzhledem k tomu, že propria vytvářejí specifickou vrstvu jazyka, i jejich gramatické kategorie mohou vykazovat ...

Štěpán, Pavel
Ústav pro jazyk český, 2019

O známých i neznámých názvech minerálů
Děngeová, Zuzana
2019 - Czech V příspěvku je věnována pozornost názvům minerálů. Při analýze lexikálního materiálu vycházíme z hesláře písmene A připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ) a z publikace Nerostopis čili Mineralogia (z roku 1837) Jana Svatopluka Presla. Zaměřujeme se na sémantickou motivaci vzniku názvů minerálů a na pojmenovací postupy, které jsou při pojmenovávání minerálů využívány. Představujeme strukturu heslového odstavce terminologických hesel, názvů minerálů, v ASSČ. This article is focused on names of minerals. We analyzed lexical material of The Academic Dictionary of Contemporary Czech (Akademický slovník současné češtiny (ASSČ), first part: letter A) and of publication Nerostopis čili Mineralogia (Presl, 1837). We discuss the word formation, semantic motivation and naming process in group of names of minerals. The aim of the article is to present the structure of mineral name in the entry in ASSČ. Keywords: names of minerals; monolingual dictionary; lexicography; word formation Fulltext is available at external website. O známých i neznámých názvech minerálů

V příspěvku je věnována pozornost názvům minerálů. Při analýze lexikálního materiálu vycházíme z hesláře písmene A připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ) a z publikace Nerostopis ...

Děngeová, Zuzana
Ústav pro jazyk český, 2019

Korespondence abatyše Doroty z Krumlova
Hejdová, Tereza
2019 - Czech Příspěvek se věnuje Dorotě z Krumlova a jejímu působení na pozici abatyše v konventu klarisek v Panenském Týnci a v konventu benediktinek u svatého Jiří. Popisuje historický kontext a vysvětluje, jak mohlo dojít k přesunu abatyše mezi dvěma klášterními komunitami. Text se zaměřuje na lingvistickou analýzu Dorotiných dopisů – přes hláskosloví a morfologii se dostává ke stylistice. The article focuses on Dorota from Krumlov and her activity in the posts of abbess of two convents – the convent of Poor Clares in Panenský Týnec and the Benedictine convent of Saint George in the Prague Castle. It describes the historical context and explains the possible transfer of abbess among the monastic communities. The largest space is dedicated to the linguistic analysis of the remaining letters of Dorota from Krumlov from the both convents – through phonology and morphology gets to the stylistic level. Keywords: Abbess; Early Modern Era; religious life; correspondence; linguistic analysis; convent of Poor Clares in Panenský Týnec; Convent of Saint George in the Prague Castle Fulltext is available at external website. Korespondence abatyše Doroty z Krumlova

Příspěvek se věnuje Dorotě z Krumlova a jejímu působení na pozici abatyše v konventu klarisek v Panenském Týnci a v konventu benediktinek u svatého Jiří. Popisuje historický kontext a vysvětluje, jak ...

Hejdová, Tereza
Ústav pro jazyk český, 2019

Stylistické kvalifikátory v Akademickém slovníku současné češtiny
Lišková, Michaela
2019 - Czech Text se zabývá stylistickými kvalifikátory v Akademickém slovníku současné češtiny. Představuje jejich koncepční repertoár: 1. stylistické kvalifikátory v užším smyslu (kolokviální výraz, knižní výraz, slangový a profesionální výraz ad.), 2. kvalifikátory označující expresivitu a emocionalitu (hanlivý výraz, vulgární výraz, zjemnělý výraz, dětský výraz ad.), 3. časové kvalifikátory (historismus, zastaralý výraz), 4. teritoriální kvalifikátory (regionalismus, dialektismus) a konečně 5. frekvenční kvalifikátor (řidší výraz). Zvolené kvalifikátory navazují na českou lexikografickou tradici a dílčím způsobem ji modifikují. Keywords: monolingual dictionary; lexicon; stylistic markers Fulltext is available at external website. Stylistické kvalifikátory v Akademickém slovníku současné češtiny

Text se zabývá stylistickými kvalifikátory v Akademickém slovníku současné češtiny. Představuje jejich koncepční repertoár: 1. stylistické kvalifikátory v užším smyslu (kolokviální výraz, knižní ...

Lišková, Michaela
Ústav pro jazyk český, 2019