Number of found documents: 597
Published from to

Výroční zpráva České národní banky za rok 2021
Česká národní banka
2022 - Czech
Výroční zpráva shrnuje činnosti ČNB za rok 2021. Věnuje se aktivitám ČNB, řízení a organizaci ČNB, hospodaření i jejím vztahům s veřejností. The annual report summarizes the CNB's activities for the year 2021. It is focused on the activities of the CNB, the management and the organization of the CNB, and even on its relations with the public. Keywords: centrální banka cedulová; finanční ekonomika; monetární politika; měnový kurz; pěněžní trh; central bank of issue; financial economics; monetary policy; exchange rate; money market Available in a digital repository NRGL
Výroční zpráva České národní banky za rok 2021

Výroční zpráva shrnuje činnosti ČNB za rok 2021. Věnuje se aktivitám ČNB, řízení a organizaci ČNB, hospodaření i jejím vztahům s veřejností....

Česká národní banka
Česká národní banka, 2022

Výroční zpráva České národní banky za rok 2020
Česká národní banka
2021 - Czech
Výroční zpráva shrnuje činnosti ČNB za rok 2017. Věnuje se aktivitám ČNB, řízení a organizaci ČNB, hospodaření i jejím vztahům s veřejností. The annual report summarizes the CNB's activities for the year 2020. It is focused on the activities of the CNB, the management and the organization of the CNB, and even on its relations with the public. Keywords: centrální banka cedulová; finanční ekonomika; monetární politika; měnový kurz; pěněžní trh; central bank of issue; financial economics; monetary policy; exchange rate; money market Available in a digital repository NRGL
Výroční zpráva České národní banky za rok 2020

Výroční zpráva shrnuje činnosti ČNB za rok 2017. Věnuje se aktivitám ČNB, řízení a organizaci ČNB, hospodaření i jejím vztahům s veřejností....

Česká národní banka
Česká národní banka, 2021

Výroční zpráva České národní banky za rok 2019
Česká národní banka
2020 - Czech
Výroční zpráva shrnuje činnosti ČNB za rok 2019. Věnuje se aktivitám ČNB, řízení a organizaci ČNB, hospodaření i jejím vztahům s veřejností. The annual report summarizes the CNB's activities for the year 2019. It is focused on the activities of the CNB, the management and the organization of the CNB, and even on its relations with the public. Keywords: centrální banka cedulová; finanční ekonomika; monetární politika; měnový kurz; peněžní trh; central bank of issue; financial economics; monetary policy; exchange rate; money market Available in a digital repository NRGL
Výroční zpráva České národní banky za rok 2019

Výroční zpráva shrnuje činnosti ČNB za rok 2019. Věnuje se aktivitám ČNB, řízení a organizaci ČNB, hospodaření i jejím vztahům s veřejností....

Česká národní banka
Česká národní banka, 2020

The Czech exchange rate floor
Baxa, Jaromír; Šestořád, Tomáš
2019 - English
Po zavedení kurzového závazku a okamžitém oslabení české koruny v roce 2013 o 7 % sice došlo k obnovení ekonomického růstu, avšak inflace zůstala nízká. V důsledku toho Česká národní banka vrátila svoji měnovou politiku k normálu až po více než třech letech. Za pomoci modelu VAR s časově proměnlivými parametry a se stochastickou volatilitou ukazujeme, že tento vývoj nebyl překvapivý. Průsak směnného kurzu do cenové hladiny se po roce 2000 postupně snižoval, což naznačovalo omezené potenciální dopady kurzového závazku na inflaci. Na druhou stranu se zvyšoval průsak kurzu do ekonomického růstu. Tyto výsledky platí i v případě, kdy ze vzorku vyloučíme období trvání kurzového závazku i období nulové dolní meze úrokových sazeb, a jsou robustní vůči dalším citlivostním analýzám. Naše výsledky je možné vysvětlit bud’ zploštělou Phillipsovou křivkou, nebo rostoucí kvalitou českého vývozu a účastí v globálních hodnotových řetězcích, případně malým dopadem poklesu směnného kurzu do inflačních očekávání, když kurzový závazek není doprovázen dočasným cílováním cenové hladiny. Upozorňujeme také na užitečnost modelů zohledňujících časovou proměnlivost parametrů pro analýzu měnové politiky. After the introduction of an exchange rate commitment and an immediate 7% depreciation of the Czech koruna of in 2013, output growth resumed but inflation remained low. Consequently, the Czech National Bank did not return policy to normal for more than three years. Using a time-varying parameter VAR model with stochastic volatility, we show that this was not surprising. The exchange rate pass-through to prices had been rather low and gradually decreasing since the early 2000s, suggesting limited potential effects of the exchange rate commitment on inflation. On the other hand, the pass-through to output growth increased. These results hold even when the period of the exchange rate floor and the zero lower bound is excluded from the sample, and they are robust to other sensitivity checks. Our results are consistent either with a flattened Phillips curve, or rising quality of the Czech exports and participation in global value chains, or a small effect of the exchange rate commitment on inflation expectations when not paired with temporary price-level targeting. Moreover, we highlight the usefulness of models accounting for time variation of parameters for policy analysis. Keywords: kurzový závazek; průsak kurzu do ekonomiky; parametry měnící se v čase; vektorová autoregrese; nulová dolní mez úrokových sazeb; exchange rate commitment; exchange rate pass-through; time-varying parameters; VAR; zero lower bound Available in a digital repository NRGL
The Czech exchange rate floor

Po zavedení kurzového závazku a okamžitém oslabení české koruny v roce 2013 o 7 % sice došlo k obnovení ekonomického růstu, avšak inflace zůstala nízká. V důsledku toho Česká národní banka vrátila ...

Baxa, Jaromír; Šestořád, Tomáš
Česká národní banka, 2019

The effect of higher capital requirements on bank lending
Kolcunová, Dominika; Malovaná, Simona
2019 - English
Tento článek se zabývá dopadem vyšších dodatečných kapitálových požadavků na růst úvěrů soukromému sektoru u bank v České republice. Empirické výsledky ukazují, že v případě bank s relativně nízkým kapitálovým přebytkem mají vyšší dodatečné kapitálové požadavky záporný vliv na růst úvěrů. Dále výsledky potvrzují, že vztah mezi kapitálovým přebytkem a růstem úvěrů je významný také v dobách, kdy jsou kapitálové požadavky stabilní, a není tedy pouze zprostředkujícím kanálem transmise vyšších dodatečných kapitálových požadavků. This paper studies the impact of higher additional capital requirements on growth in loans to the private sector for banks in the Czech Republic. The empirical results indicate that higher additional capital requirements have a negative effect on loan growth for banks with relatively low capital surpluses. In addition, the results confirm that the relationship between the capital surplus and loan growth is also important at times of stable capital requirements, i.e. it does not serve only as an intermediate channel of higher additional capital requirements. Keywords: bankovní úvěry; kapitálový přebytek bank; regulatorní kapitálové požadavky; bank lending; banks’ capital surplus; regulatory capital requirements Available in a digital repository NRGL
The effect of higher capital requirements on bank lending

Tento článek se zabývá dopadem vyšších dodatečných kapitálových požadavků na růst úvěrů soukromému sektoru u bank v České republice. Empirické výsledky ukazují, že v případě bank s relativně nízkým ...

Kolcunová, Dominika; Malovaná, Simona
Česká národní banka, 2019

Výroční zpráva České národní banky za rok 2018
Česká národní banka
2019 - Czech
Výroční zpráva shrnuje činnosti ČNB za rok 2018. Věnuje se aktivitám ČNB, řízení a organizaci ČNB, hospodaření a jejím vztahům s veřejností. The annual report summarizes the CNB's activities for the year 2018. It is focused on the activities of CNB, the management and the organization of the CNB and even on its relations with the public. Keywords: finanční banka cedulová; finanční ekonomika; monetární politika; měnový kurz; peněžní trh; central bank of issue; financial economics; monetary policy; exchange rate; money market Available in a digital repository NRGL
Výroční zpráva České národní banky za rok 2018

Výroční zpráva shrnuje činnosti ČNB za rok 2018. Věnuje se aktivitám ČNB, řízení a organizaci ČNB, hospodaření a jejím vztahům s veřejností....

Česká národní banka
Česká národní banka, 2019

Estimating the effective lower bound for the Czech National Bank’s policy rate
Kolcunová, Dominika; Havránek, Tomáš
2018 - English
V tomto článku odhadujeme efektivní dolní hranici repo sazby stanovované Českou národní bankou. Tato hranice je determinována hodnotou, pod kterou by byla držba peněz v hotovosti preferovanější než držba peněz na bankovních účtech se zápornými úrokovými sazbami. Tuto hranici aproximujeme na základě nákladů na uskladnění, pojištění a transport hotovosti a nákladů ztráty pohodlnosti spojené s bezhotovostními transakcemi. Tento odhad doplňujeme výpočtem pomocí úrokových nákladů zohledňujících dopad záporných sazeb na ziskovost bank. Náš centrální odhad se nachází těsně pod úrovní –1 % při intervalu spolehlivosti přibližně (–2,0 %, –0,4 %). Kromě toho pomocí vektorové autoregrese ukazujeme, že potenciál záporných sazeb není dostatečný pro uvolnění měnové politiky srovnatelné s efektem kurzového závazku České národní banky v letech 2013–2017. This paper focuses on the estimation of the effective lower bound on the Czech National Bank’s policy rate. The effective lower bound is determined by the value below which holding and using cash would be preferable to holding deposits with negative yields. This bound is approximated on the basis of the storage, insurance and transport costs of cash and the loss of convenience associated with cashless payments. This estimate is complemented by a calculation based on interest charges reflecting the impact of negative rates on banks’ profitability. Overall, we get a mean of slightly below –1%, approximately in the interval (–2.0%, –0.4%). In addition, by means of a vector autoregression we show that the potential of negative rates is not sufficient to deliver monetary policy easing similar in its effects to the impact of the Czech National Bank’s exchange rate commitment during the years 2013–2017. Keywords: náklady držby hotovosti; efektivní dolní hranice; záporné úrokové sazby; transmise měnové politiky; nulová dolní hranice; costs of cash; effective lower bound; negative interest rates; transmission of monetary policy; zero lower bound Available in a digital repository NRGL
Estimating the effective lower bound for the Czech National Bank’s policy rate

V tomto článku odhadujeme efektivní dolní hranici repo sazby stanovované Českou národní bankou. Tato hranice je determinována hodnotou, pod kterou by byla držba peněz v hotovosti preferovanější než ...

Kolcunová, Dominika; Havránek, Tomáš
Česká národní banka, 2018

Balance sheet implications of the Czech National Bank’s exchange rate commitment
Franta, Michal; Holub, Tomáš; Saxa, Bronislav
2018 - English
Článek prezentuje projekce bilance České národní banky po ukončení kurzového závazku. Použitý model je vhodný pro modelování velké bilance centrální banky s aktivy téměř výhradně ve formě cizoměnových rezerv v prostředí konvergující ekonomiky vykazující trendové posilování kurzu. Kromě základního scénáře je diskutováno i několik srovnávacích scénářů, které se týkají vývoje bilance v případě nezavedení kurzového závazku nebo jeho dřívějšího ukončení. Dle simulací se doba trvání záporného vlastního jmění ČNB, a tedy doba nulových transferů zisků centrální banky vládě, ve srovnávacích scénářích zásadně neliší od základního scénáře. Odhadované fiskální implikace kurzového závazku jsou tedy relativně malé a vztahují se až k období po roce 2030. Stochastické simulace nicméně ukazují, že míra nejistoty je výrazná. V článku dále ukazujeme, že může být simulační nástroj využit v diskusích o důsledcích dlouhodobého poklesu oběživa, o skladbě strany aktiv bilance a o obnovení odprodejů výnosů z cizoměnových rezerv centrální bankou. We present projections of the Czech National Bank’s balance sheet after the discontinuation of the exchange rate commitment. Our model addresses the situation of a large central bank balance sheet with assets consisting almost exclusively of foreign exchange reserves in the circumstances of a catching-up economy exhibiting an exchange rate appreciation trend. Apart from the baseline projection, several counter-factual scenarios are discussed. The scenarios concern the evolution of the balance sheet in the cases of no exchange rate commitment and a commitment with earlier discontinuation. The simulated counter-factual duration of negative CNB equity, and thus the period of no profit distribution to the government, does not differ substantially from the baseline. The fiscal implications of the exchange rate commitment are thus estimated to be relatively small and related only to the period after the year 2030. Our stochastic simulations, however, show that the uncertainty bands are very wide. In addition, we show that the simulation tool can be employed to discuss the consequences of a long-run decline in currency in circulation, the composition of the asset side and the resumption of foreign exchange income sales by the central bank. Keywords: bilance centrální banky, deterministické simulace, stochastické simulace; Central bank balance sheet, deterministic simulations, stochastic simulations; banky Available in a digital repository NRGL
Balance sheet implications of the Czech National Bank’s exchange rate commitment

Článek prezentuje projekce bilance České národní banky po ukončení kurzového závazku. Použitý model je vhodný pro modelování velké bilance centrální banky s aktivy téměř výhradně ve formě cizoměnových ...

Franta, Michal; Holub, Tomáš; Saxa, Bronislav
Česká národní banka, 2018

A Profit-to-provisioning approach to setting the countercyclical capital buffer
Hodula, Martin; Pfeifer, Lukáě
2018 - English
Během posledních několika let vyvinuly národní makroobezřetnostní orgány rozdílné strategie pro nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (CCyB) v bankovním sektoru. Existující přístupy vycházejí z různých indikátorů používaných k identifikaci aktuální fáze finančního cyklu. Není nám však známo, že by existoval přístup, který by přímo zohledňoval vývoj cyklických rizik v bankovním sektoru i jeho obezřetnostní chování v průběhu finančního cyklu. V tomto článku navrhujeme nový přístup založený na vztahu zisku a tvorby opravných položek, který lze využít v procesu makroobezřetnostního rozhodování. Konstruujeme novou sadu indikátorů, které do značné míry zachycují cyklický vývoj zisku a opravných položek k úvěrovým ztrátám. Argumentujeme, že banky by během finanční expanze měly udržovat část cyklicky nadhodnoceného zisku (nerealizované očekávané ztráty) ve formě kapitálu. Výsledky námi nově navrhovaných indikátorů vyhodnocujeme pomocí dvou ekonometrických postupů. Celkově vykazují dobré statistické charakteristiky relevantní pro tvorbu rozhodnutí o CCyB a mohou přispět k přesnějšímu vyhodnocení jak akumulace systémových rizik, tak naplňování rizik. Předpokládáme, že relevance přístupu založeného na vztahu zisku a tvorby opravných položek a související sady nově navrhovaných indikátorů se zvýší při využití IFRS 9. Over the last few years, national macroprudential authorities have developed different strategies for setting the countercyclical capital buffer (CCyB) rate in the banking sector. The existing approaches are based on various indicators used to identify the current phase of the financial cycle. However, to our knowledge, there is no approach that directly takes into consideration banks’ prudential behavior over the financial cycle as well as cyclical risks in the banking sector. In this paper, we propose a new profit-to-provisioning approach that can be used in the macroprudential decision-making process. We construct a new set of indicators that largely capture the risk of cyclicality of profit and loan loss provisions. We argue that banks should conserve a portion of the cyclically overestimated profit (non-materialized expected loss) in their capital during a financial boom. We evaluate the performance of our newly proposed indicators using two econometric exercises. Overall, they exhibit good statistical properties, are relevant to the CCyB decision-making process, and may contribute to a more precise assessment of both systemic risk accumulation and risk materialization. We believe that the relevance of the profit-to-provisioning approach and the related set of newly proposed indicators increases under IFRS 9. Keywords: indikátory obezřetnosti bank, proticyklická kapitálová rezerva, finanční stabilita, makroobezřetnostní politika, vztah zisku a tvorby opravných položek; Banking prudence indicators, countercyclical capital buffer, financial stability, macroprudential policy, profit-to-provisioning approach; makroekonomie Available in a digital repository NRGL
A Profit-to-provisioning approach to setting the countercyclical capital buffer

Během posledních několika let vyvinuly národní makroobezřetnostní orgány rozdílné strategie pro nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (CCyB) v bankovním sektoru. Existující přístupy ...

Hodula, Martin; Pfeifer, Lukáě
Česká národní banka, 2018

Non-base wage components as a source of wage adaptability to shocks
Babecký, Jan; Berson, Clémence; Fadejeva, Ludmila; Lamo, Ana; Marotzke, Petra; Martins Fernando; Strzelecki Pawel
2018 - English
Tento článek přináší poznatky o roli pohyblivých složek mezd jako kanálu, jehož pomocí podniky přizpůsobují mzdové náklady v reakci na nepříznivé šoky. Využívá data z dotazníkového šetření mezi podniky provedeného ve 25 zemích EU v období 2010–2013. Zjišťujeme, že podniky dotčené rigiditami nominálních mezd, jež nedovolují úpravu základních mezd, s větší pravděpodobností snižují pohyblivé složky mezd v situaci, kdy je nutné redukovat celkové mzdové náklady. Podniky tedy využívají pohyblivé složky mezd jako prostředku k překonání rigidity základních mezd. Dále zjišťujeme, že ačkoli pohyblivé složky mezd vykazují určitou míru rigidity směrem dolů, tato rigidita je nižší než u základních mezd. This paper provides evidence on the role of non-base wage components as a channel for firms to adjust labour costs in the event of adverse shocks. It uses data from a firm-level survey for 25 European countries that covers the period 2010–2013. We find that firms subject to nominal wage rigidities, which prevent them from adjusting base wages, are more likely to cut non-base wage components in order to adjust labour costs when needed. Firms thus use non-base wage components as a buffer to overcome base wage rigidity. We further show that while non-base wage components exhibit some degree of downward rigidity, they do so to a lesser extent than base wages. Keywords: odměny, rigidita nominálních mezd směrem dolů, dotazníkové šetření mezi podniky; Bonuses, downward nominal wage rigidity, firm survey; Evropská unie Available in a digital repository NRGL
Non-base wage components as a source of wage adaptability to shocks

Tento článek přináší poznatky o roli pohyblivých složek mezd jako kanálu, jehož pomocí podniky přizpůsobují mzdové náklady v reakci na nepříznivé šoky. Využívá data z dotazníkového šetření mezi ...

Babecký, Jan; Berson, Clémence; Fadejeva, Ludmila; Lamo, Ana; Marotzke, Petra; Martins Fernando; Strzelecki Pawel
Česká národní banka, 2018

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases