Number of found documents: 428
Published from to

Apropriace lidové slovesnosti a žánr (lidové) pohádky 19. století
Šidák, Pavel
2020 - Czech
Studie popisuje podobu apropriace lidové pohádky do české umělecké literatury. Zároveň jsou tematizovány související jevy či problémy. V první polovině 19. století, kdy je apropriována pohádka jako žánr, jde zejména o hledání funkčního místa pohádky a též jejího žánrového tvaru. Ve druhé polovině století pak jde o pojme „modus“, jímž pohádka ovlivňuje tzv. vysokou literaturu, a o jeho narativní strategie. The essay describes the appropriation of the folk fairytale in Czech artistic literature. The related phenomena and problems are also discussed. In the first half of the 19th century, when the fairytale was appropriated as a genre, this was mainly about finding a functional spot for the fairytale and its genre form. In the second half of the century, it was about the term “modus”, which the fairytale used to influence so-called high literature and its narrative strategy. Keywords: appropriation; folk fairytale; narrative strategy Available at various institutes of the ASCR
Apropriace lidové slovesnosti a žánr (lidové) pohádky 19. století

Studie popisuje podobu apropriace lidové pohádky do české umělecké literatury. Zároveň jsou tematizovány související jevy či problémy. V první polovině 19. století, kdy je apropriována pohádka jako ...

Šidák, Pavel
Ústav pro českou literaturu, 2020

Nedůvěra měšťana v lid. Narativní figura
Jedličková, Alice
2020 - Czech
Příspěvek se zaměřuje na motivační strategii reprezentace venkovského lidu, resp. prostého člověka. Ta vychází z předpokládaného nebo aktuálně formulovaného nedůvěřivého či přezíravého postoje měšťana k lidu, který je třeba změnit. Ideovým základem je přitom představa tradičních hodnot, které nejsou doceněny a je třeba je objevovat a chránit (jazyk, minulost, venkovský lid); vztah města a venkova lze přitom formulovat jako celou řadu (skutečný stav věcí samozřejmě poněkud zjednodušujících) opozic: pokrok, vzdělanost, vymoženosti proti zaostalosti, nevzdělanosti, chudobě atp. V próze s venkovskou tematikou se ve sledovaném období 50.–70. let 19. století se předpoklad nedůvěry či nadřazenosti měšťana ustaluje v narativní figuru, která podstatným způsobem formuje komunikační situaci vyprávění. V jednotlivých případech zasahuje i celý text a mění tak jeho žánrový profil: v próze Boženy Němcové Chudí lidé se na půdoryse obrazu ze života uplatňuje metoda polemiky („argumentu“): jednotlivé situace představují v jistém smyslu argument proti nastolené představě „nedůvěry měšťana v lid“. This paper focuses on a strategy used to represent rural people, or “simple folk,” in narratives whose goal is to motivate readers to reassess their own attitudes towards the folk. The authorial intent of such works draws from the idea that traditional values are not appreciated and therefore must be discovered and protected (e.g., language, the past, the rural folk). Urban dwellers’ prejudiced perception of the countryside represented in such narratives can be simply formulated through contrasting images: for example, the progress, education, and conveniences offered by the city versus the backwardness, ignorance, and poverty of the countryside. This strategy is based on the distrustful or dismissive views of city people towards the folk as implicitly voiced by the narrator or by a specific character in the narrative. In contrast, we also find rather explicit counterarguments against these views in the speech of the narrator or in the speech, actions, and behaviors of the characters. In rural-themed prose from the 1850s through the 1870s, the subject matter of this study, this constellation of ideas and opposing ideas is regularly reflected in both the story and the narrative discourse and forms a stable narrative device, which substantially contributes to forming the narrative point-of-view and its effectiveness in persuading readers. In some works, this narrative device permeates the entire text and affects its genre; in Božena Němcová’s short story “Poor Folk” the “slice of life” genre intertwines with the genre of argument: every situation presented is in some regards an argument against the previously established idea that “city people distrust the folk.” Keywords: narrative; narrative genres; argument; rhetorical and narrative devices; persuasion; Božena Němcová; Vítězslav Hálek; Josef Kajetán Tyl Available at various institutes of the ASCR
Nedůvěra měšťana v lid. Narativní figura

Příspěvek se zaměřuje na motivační strategii reprezentace venkovského lidu, resp. prostého člověka. Ta vychází z předpokládaného nebo aktuálně formulovaného nedůvěřivého či přezíravého postoje měšťana ...

Jedličková, Alice
Ústav pro českou literaturu, 2020

Neznámé březinovské rukopisy ve fondu Jakuba Demla v LA PNP Praha
Iwashita, Daniela; Kořínková, Šárka
2019 - Czech
Téma a postava Otokara Březiny patří k ústředním konstantám celého Demlova díla. Básníkovy rukopisy o Březinovi však dosud nebyly probádány. Článek přibližuje výsledky výzkumu, v němž autorky v mylně označených a neuspořádaných osmi kartonech fondu Jakuba Demla v Literárním archivu PNP hledaly Demlovy texty o Otokaru Březinovi, identifikovaly je a rekonstruovaly. Do celkového uspořádání zahrnuly i další dva kartony označené jako „fragmenty Mého svědectví o Otokaru Březinovi“. Podařilo se tak sestavit téměř úplný rukopis Mého svědectví (97% ze zhruba 1000 číslovaných stran rukopisu). Jeho struktura i části sloupcových korektur vypovídají o postupné genezi knihy ve čtyřech blocích a o smyslu některých změn (mj. podstatná scelující i podvratná vrstva díla – komentáře v margináliích – vznikala až po vytištění). Dále se podařilo identifikovat pět větších fragmentů nepublikovaných přednášek z let 1929 až 1942. Studie zvláště pojednává o textu skandalizované přednášky z roku 1929 ve Velkém Meziříčí (59 dochovaných stran), kvůli které byl Deml trestně stíhán pro urážku hlavy státu a o níž dosud existovaly pouze sekundární zprávy s vybranými citacemi. Z rukopisu vyplývá, že Deml citoval nejen Březinovu kritiku Masarykovy filozofie, ale též chválu jeho mravního příkladu v roli prezidenta. Přednáška je zároveň první variantou závěru Mého svědectví o Otokaru Březinovi. Dalšími významnými rekonstruovanými texty je fragment tříhodinové přednášky v Brně z roku 1931 (83 dochovaných stran) o filozofii a životě Otokara Březiny nebo fragment z roku 1942, který mj. pojednává o smyslu protichůdných výroků v Březinových hovorech a korespondenci, jež však sám básník podle Demlova svědectví nepokládal za součást svého díla. Otokar Březina, both as a man and a subject, belongs among the central constants of Deml’s entire work. In spite of this, however, Deml’s Březina-related manuscripts have not yet undergone proper examination. This article reports on the authors’ research into Deml’s texts on Březina which had to be retrieved, identified and reconstructed from eight mislabelled and disorganized boxes in the Jakub Deml fund in the Literary Archive of the MCL. The entire collection of manuscripts compiled includes two further boxes of material labelled as “fragments of My Testimony about Otokar Březina”. The authors therefore succeeded in assembling almost the entire manuscript of My Testimony (representing 97% of the approximately 1,000 numbered pages). Both the manuscript structure and parts of the typeset proofs testify to the gradual genesis of the book in four separate sections, and also throw light on the significance of certain changes (e.g. that the integrative as well as subversive part of the work – namely the marginal commentary – came into being only after the printing of the manuscript). Further, the authors managed to identify five bigger fragments of Deml’s unpublished lectures from the years 1929 to 1942. Above all, the article discusses the text of a lecture (59 preserved pages) given by Deml in Velké Meziříčí in 1929, which at the time caused considerable scandal and led to Deml being prosecuted for lèse-majesté against the then Czechoslovak President, until now it had been known only from secondary sources and citations. From the manuscript of the lecture it is clear that Deml had cited not only Březina’s criticism of Masaryk’s philosophy but also his praise of the President’s moral leadership while in office. At the same time the lecture represents the very first version of Deml’s conclusion to My Testimony about Otokar Březina. Two other significant fragments are: first, a fragment (83 preserved pages) of a three-hour lecture, given by Deml in Brno in 1931 and dealing with Otokar Březina’s life and philosophy, and, second, a fragment from 1942 which discusses, among other things, the significance of contradictory statements in Březina’s conversations and letters, which, according to Deml, Březina himself did not consider an integral part of his work. Keywords: Březina, Otakar; Deml, Jakub; Czech writers; Czech literature; manuscript Available at various institutes of the ASCR
Neznámé březinovské rukopisy ve fondu Jakuba Demla v LA PNP Praha

Téma a postava Otokara Březiny patří k ústředním konstantám celého Demlova díla. Básníkovy rukopisy o Březinovi však dosud nebyly probádány. Článek přibližuje výsledky výzkumu, v němž autorky v mylně ...

Iwashita, Daniela; Kořínková, Šárka
Ústav pro českou literaturu, 2019

Assessing the reliability of stress as a feature of authorship attribution in syllabic and accentual syllabic verse
Plecháč, Petr; Birnbaum, D. J.
2019 - English
This work builds on a recent study by one of the authors, which shows that statistics about versification may be used as a feature in the process of authorship attribution. One such statistic is what we have called the stress profile of a poem, a vector consisting of frequencies of stressed syllables at particular metrical positions. Our initial hypothesis was that because syllabic versification (SV) regulates by definition the number of syllables in a line but not the distribution of stresses, it allows authors to individualize their rhythmical style much more than accentual syllabic versification (ASV), where the distribution of stresses is primarily determined by meter. For that reason, we expected the stress profile to be a more reliable indicator of authorship in Spanish SV than in Czech or German ASV. This hypothesis, however, was not supported by our analysis. For most of our samples, German ASV had lower accuracy than Spanish, which we had predicted, but, contrary to our expectations, the accuracy for Czech ASV and Spanish SV were more or less the same. This result led us to hypothesize further that the traditional labels SV and ASV were misleading and we sought to measure the tonic entropy of our data. In this case, Spanish SV, as expected, was found to be the least tonically regular, while there was a significant difference between the two ASV systems: the values for Czech were even closer to Spanish than to the low-scoring German system. This explains why our initial grouping of Czech and German together into a single ASV category was insufficiently nuanced. Keywords: versification; authorship attribution; poetry Fulltext is available at external website.
Assessing the reliability of stress as a feature of authorship attribution in syllabic and accentual syllabic verse

This work builds on a recent study by one of the authors, which shows that statistics about versification may be used as a feature in the process of authorship attribution. One such statistic is what ...

Plecháč, Petr; Birnbaum, D. J.
Ústav pro českou literaturu, 2019

Quantitative Approaches to Versification.
Plecháč, Petr; Barry, P.; Skulacheva, T.; Bermúdez-Sabel, H.; Kolár, Robert
2019 - English
This volume presents a wide range of quantitative approaches to versification. It comprises various methodological perspectives ranging from simple descriptive statistics to advanced machine learning methods (such as support vector machines, random forests or neural networks) as well as material covering a large span of time and languages: from very ancient versifications (Sumerian, Akkadian, Hittie, Ancient Greek), through medieval (Old English, Old Icelandic, Old Saxon) and Renaissance verse to modern experiments (free verse, concrete poetry), from English and Russian through Spanish and German to Portuguese and Catalan. Not only written, but also spoken poetry has been analyzed. The book covers multiple topics. What they all share in common is that versification is being studied in the context of other linguistic phenomena that may affect or determine it. Analyses of large corpora go hand in hand with comparative approaches. It is shown that quantitative approaches can be used for the purpose of authorship attribution, to build reasonable typologies as well as to understand why certain forms play such a dominant roles in our cultural tradition(s). Keywords: versification; quantitative verse studies; prosody Fulltext is available at external website.
Quantitative Approaches to Versification.

This volume presents a wide range of quantitative approaches to versification. It comprises various methodological perspectives ranging from simple descriptive statistics to advanced machine learning ...

Plecháč, Petr; Barry, P.; Skulacheva, T.; Bermúdez-Sabel, H.; Kolár, Robert
Ústav pro českou literaturu, 2019

„Čas nestojí, kamaráde...” Vyprávěný a žitý čas v próze Terézy Novákové
Jedličková, Alice; Piorecká, Kateřina
2019 - Czech
Hlavním tématem prózy Terézy Novákové Děti čistého živého se stala náboženská pluralita obcí a samot v okolí Proseče. Autorka se rozhodla sledovat osudy poměrně velké skupiny postav v průběhu několika desítek let. Literární kritika prózu proto označovala za románovou kroniku, vedl ji k tomu také autorčin etnograficky poučený přístup v popisech prostředí i obvyklých činnostech postav hovořících spolu autentickým dialektem. Autorčin záměr byl ovšem jiný, jak o tom svědčí prvotní rozvrh díla, autorský deník, rukopis románu i osobní korespondence. Potvrzuje to i rozbor výstavby vyprávění: Rozvinutím románové metody založené na objektivizujícím vyprávění a odvážné časové konstrukci se Novákové podařilo vytvořit román o individuálních podobách času žitého pod tíhou nezvratného, neúprosného chodu času fyzikálního. The main topic in Teréza Nováková's prose work Děti čistého živého came to be the religious plurality of villages and solitary residences around Proseč. The author decided to follow the fortunes of a fairly large group of characters over several decades. Hence the literary critics described this work of fiction as a novel chronicle. The author was also induced to do this by her ethnographically erudite approach to descriptions of the environments and the usual activities of the characters speaking together in their authentic dialect. However, the author's intention was different, as testified by the initial outline of the work, the author's diary, the novel manuscript and personal correspondence. This is also confirmed by an analysis of the narrative structure: by developing a novel methodology based on objectivizing narration and bold time structure, Nováková succeeded in creating a novel on the individual forms of time lived under the burden of the irreversible, inexorable march of physical time. Keywords: narrative temporality; novel chronicle; writting process; summa; rization; scene; free indirect discourse Available at various institutes of the ASCR
„Čas nestojí, kamaráde...” Vyprávěný a žitý čas v próze Terézy Novákové

Hlavním tématem prózy Terézy Novákové Děti čistého živého se stala náboženská pluralita obcí a samot v okolí Proseče. Autorka se rozhodla sledovat osudy poměrně velké skupiny postav v průběhu několika ...

Jedličková, Alice; Piorecká, Kateřina
Ústav pro českou literaturu, 2019

Jak psát transkulturní literární dějiny?
Petrbok, Václav; Smyčka, Václav; Turek, Matouš; Nekula, M.; Heimböckel, D.; Weinberg, M.; Budňák, Jan; Futtera, Ladislav; Horňáček, L.; Hon, J. K.
2019 - Czech
Publikace Jak psát transkulturní literární dějiny? obsahuje vybrané příspěvky z mezinárodní konference uspořádané 15. – 16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR v.v.i. Konference se zaměřila na teoretickou a metodologickou problematiku psaní dějin vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí. Její součástí jsou příspěvky týkající se jak středověké slovesné produkce, exponovaného „dlouhého“ 19. století až k první polovině století 20., tak i tematizující i celou řadu problémových okruhů (překlad, kulturní transfer, periodizace, vícejazyčnost, kánon, regionalismus, konfesionalismus) i teoretických a metodologických přístupů (postkoloniální studia, transkulturní teorie, nový historismus). Vedle odborného záměru rovněž usiluje tento sborník stimulovat další debaty o podobě budoucí literárněhistorické syntézy literatur(y) českých zemí napříč obory – bohemistikou, germanistikou i dalšími filologiemi a rovněž kulturní vědou či sociální a politickou historií. A publication How to write a transcultural literary history? contains selected contributions from the international conference held on 15th - 16th November 2018 by the Group for Research on Czech-German Intercultural Relations in the Bohemian Lands in the Institute of Czech Literature of the ASCR. The conference focused on the theoretical and methodological issues of writing the history of several literary cultures in different languages that coexisted in the Bohemian lands. It includes contributions concerning medieval literary production, the exposed "long" 19th century to the first half of the 20th century, as well as a number of problem areas (translation, cultural transfer, periodization, multilingualism, canon, regionalism, confessionalism) and theoretical and methodological approaches (postcolonial studies, transcultural theory, new historicism). In addition to the scholarly intent, this collection also seeks to stimulate further debates on the form of future literary-historical synthesis of literatures of Bohemian Lands across disciplines - Czech studies, German studies and other philologies, as well as cultural science or social and political history. Keywords: literary history; literary historiography; culture diversity; Czechs and Germans Available at various institutes of the ASCR
Jak psát transkulturní literární dějiny?

Publikace Jak psát transkulturní literární dějiny? obsahuje vybrané příspěvky z mezinárodní konference uspořádané 15. – 16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR ...

Petrbok, Václav; Smyčka, Václav; Turek, Matouš; Nekula, M.; Heimböckel, D.; Weinberg, M.; Budňák, Jan; Futtera, Ladislav; Horňáček, L.; Hon, J. K.
Ústav pro českou literaturu, 2019

Melanchthonovo Rozmlouvání utěšené a potěšitedlné Pána Boha s Evou z roku 1557
Pišna, Jan
2019 - Czech
Příspěvek přináší informace o tisku Rozmlouvání utěšené a potěšitedlné Pána Boha s Evou vyhnanou z ráje a rodinou její, který přeložil táborský písař a konšel Pavel Lucín (1525-1597) a následně jej vydal roku 1557 u pražského tiskaře Jiřího Melantricha v Praze. Výchozím textem pro Lucínův překlad byla některá z edic latinského katechismu luteránského teologa Lucase Lossia. Na konci Lossiovy knihy byl přidán text Dialogus pius et festivus de colloquio Deum (ut ferunt) et Evam, jehož pramenem byl text Melanchthonova latinského listu z 23. března 1539 pro Johana IV. hraběte z Wiedy a který byl ještě téhož roku několikrát vytištěn. Závěr příspěvku pojednává o typografii a ilustračním štočku s vyobrazením Boha s Adamem a Evou. Pozoruhodná je také souvislost tohoto vyobrazení s iniciálou N, kterou nacházíme v různých verzích a stylových variantách v Biblích tištěných u Netolického, Melantricha a u Samuela Adama z Veleslavína. The article disscusses the print of Rozmlouvání utěšené a potěšitedlné Pána Boha s Evou vyhnanou z Ráje a rodinou její (A very beautiful and pleasant dialogue between Our Lord and Eve expelled from Paradise as well as with her family) which was translated by the scribe and town councillor Pavel Lucín (1525-1597) from Tábor who later in 1557 had the work published by the Prague printer Jiří Melantrich. The text which Lucín chose as the basis for his translation was one of the editions of the Latin catechism by the Luteran theologian Lucas Lossius. At the end of Lossius' book the text Dialogus pius et festivus, de colloquio Deum (ut ferunt) et Evam was added, which drew inspiration from Melanchthon's Latin letter from the 23th March 1539 addressed to Johan IV., count of Wieda which had been printed several times that year. The final part of the article focuses on the typography and the block print illustration depicting God with Adam and Eve. Remarkable is also the connection of this deptiction with the initial N which is found in various version and stylistic variants of the Bibles printed by Netolický, Melantrich and Samuel Adam of Veleslavín. Keywords: Filip Melanchthon; Pavel Lucín; Jakub Kočka z Kocenštejnu; Jiří Melantrich z Aventina; translation; dedication; initials; typography Available at various institutes of the ASCR
Melanchthonovo Rozmlouvání utěšené a potěšitedlné Pána Boha s Evou z roku 1557

Příspěvek přináší informace o tisku Rozmlouvání utěšené a potěšitedlné Pána Boha s Evou vyhnanou z ráje a rodinou její, který přeložil táborský písař a konšel Pavel Lucín (1525-1597) a následně jej ...

Pišna, Jan
Ústav pro českou literaturu, 2019

Pochopit vteřinu. Prožívání času v české kultuře 19. století
Hrdina, Martin; Piorecká, Kateřina; Bendová, E.
2019 - Czech
Tématem plzeňského sympozia pro rok 2018 je čas – jeho význam pro člověka a společnost dlouhého 19. století. Modernizační procesy, jimiž se toto historické období vyznačuje, vedly k potlačení cyklického vnímání času ve prospěch linearity. Čas a jeho reflexe se z mysli filozofů a vědců přesunuly do každodenního života většiny lidí. Sympozium se těmto tématům věnovalo na základě otázek, které jsou v současnosti aktuální pro výzkum této problematiky z hlediska humanitních a sociálních věd. Keywords: time; human and society; 19th century Available at various institutes of the ASCR
Pochopit vteřinu. Prožívání času v české kultuře 19. století

Tématem plzeňského sympozia pro rok 2018 je čas – jeho význam pro člověka a společnost dlouhého 19. století. Modernizační procesy, jimiž se toto historické období vyznačuje, vedly k potlačení ...

Hrdina, Martin; Piorecká, Kateřina; Bendová, E.
Ústav pro českou literaturu, 2019

Časnost romantiků. Poznámky k pojetí a figuraci času
Hrbata, Zdeněk
2019 - Czech
Intenzivní vědomí nebo prožitek času jsou jedním z ústředních témat literatury 19. století, zvláště u autorů, kteří jsou označováni za romantické. Prostřednictvím několika příkladů se zaměřujeme na poezii těch osobností (A. de Lamartine, V. Hugo, J. Vrchlický aj.), kteří se ve své tvorbě pokoušejí čelit nezvratnému běhu času (dávné, vergiliovské téma: „fugit irreparabile tempus“, traktované též F. Petrarkou, P. de Ronsard ad.) přivoláváním a vzkříšením minulosti, konzervováním a zvěčňováním minulého, vzpomínky. Ta např. proniká do přítomnosti subjektu a podílí se na utváření kontinua, kdy plynoucí čas, jemuž v romantické koncepci umění má vzdorovat také sama tvorba, neznamená nutně jen mizení a ztrátu. – Proti tomu stojí Baudelairovy podoby a figurce času jako univerzálního zla, destruktivního nepřítele lidí budícího stálou úzkost, ničitele, kterého není možné eliminovat, ale jemuž lze, alespoň dočasně, vzdorovat různými formami úniku. The intensive awareness or experience of time is one of the central topics of 19th century literature, particularly among authors considered Romantic. By way of several examples we focus on the poetry of these individuals (e.g. A. de Lamartine, V. Hugo and J. Vrchlický), whose work attempts to confront the irreversible course of time (the ancient, Virgilian subject: „fugit irreparabile tempus“, also dealt with by e.g. Petrarch and Pierre de Ronsard) by invoking and resurrecting the past, conserving and immortalizing the past, and with memories. For example, this penetrates the present of the subject and is involved in the creation of the continuum, when the passage of time, which in the Romantic conception of art is to be resisted by creation itself, does not necessarily entail disappearance and loss. In contrast to this we have Baudelaire's figures and the figure of time as the universal evil, the destructive enemy of the people provoking constant anxiety, the destroyer who cannot be eliminated, but who can, at least temporarily, be resisted by various forms of escape. Keywords: time; poetry; transience; transcendence; fatality; escape Available at various institutes of the ASCR
Časnost romantiků. Poznámky k pojetí a figuraci času

Intenzivní vědomí nebo prožitek času jsou jedním z ústředních témat literatury 19. století, zvláště u autorů, kteří jsou označováni za romantické. Prostřednictvím několika příkladů se zaměřujeme na ...

Hrbata, Zdeněk
Ústav pro českou literaturu, 2019

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases