Yes (2250)
Number of found documents:
2250
Published from
to
Teorie a aplikace postupu DoE (planovani experimentu) ve farmaceuticke technologii
Maruška, Julie; Duintjer Tebbens, Erik Jurjen; Svozil, Daniel; Muselík, Jan
2024 - English
Charles University, Faculty of pharmacy in Hradec Králové Department: Department of Pharmaceutical Technology Department of Biophysics and Physical Chemistry Candidate: Mgr. Julie Maruška Supervisor: Assoc. Prof. Dipl.-Math. Erik Jurjen Duintjer Tebbens, Ph.D. Consultant: Assoc. Prof. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. Title of dissertation: Theory and applications of DoE (design of experiments) in pharmaceutical technology The conventional process for developing new medicines involves selecting combinations of various types of factors that impact numerous properties of the final dosage form. This scenario is well-suited for using methods from the statistical field of design of experiments (DoE). Currently, the latest publications on pharmaceutical technology related to the development of new dosage forms are increasingly beginning to incorporate experimental design techniques, which are the subject of study in this work. This interdisciplinary dissertation thesis is an annotated summary of the publication and research activities of the author and aims to explore the DoE approaches focusing on their practical applications within the realm of pharmaceutical technology; to apply the selected techniques in actual processes of pharmaceutical technology; and to present a review of the most useful... Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické technologie Katedra biofyziky a fyzikální chemie Kandidát: Mgr. Julie Maruška Školitel: doc. Dipl.-Math. Erik Jurjen Duintjer Tebbens, Ph.D. Konzultant: doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. Název disertační práce: Teorie a aplikace postupu DoE (plánovaní experimentů) ve farmaceutické technologii Tradiční proces vývoje nových přípravků zahrnuje výběr kombinací různých typů faktorů ovlivňujících řadu vlastností konečné lékové formy. Tato situace je vhodná pro použití metod z oblasti statistického plánovaní experimentů (DoE). V současné době začínají nejnovější publikace v oblasti farmaceutické technologie týkající se vývoje nových lékových forem stále více začleňovat techniky plánovaní experimentů, které jsou předmětem studia v této práci. Tato interdisciplinární disertační práce je anotovaným shrnutím publikací a výzkumných aktivit autora a klade si za cíl zkoumat postupy DoE zaměřené na jejich praktické využití v oblasti farmaceutické technologie; aplikovat vybrané techniky na reálné postupy farmaceutické technologie; a představit přehled nejúčinnějších DoE technik pro implementaci ve výzkumu v oblasti farmaceutické technologie. V prvním publikovaném článku jsme provedli retrospektivní analýzu získaných dat...
Keywords:
Design of Experiments; Quality by design; factorial design; pharmaceutical technology; Plánováni experimentu; plánování kvality; faktoriální design; farmaceutická technologie
Available in a digital repository NRGL
Teorie a aplikace postupu DoE (planovani experimentu) ve farmaceuticke technologii
Charles University, Faculty of pharmacy in Hradec Králové Department: Department of Pharmaceutical Technology Department of Biophysics and Physical Chemistry Candidate: Mgr. Julie Maruška Supervisor: ...
Adaptace komponent a jejich kooperace na základě strojového učení
Töpfer, Michal; Bureš, Tomáš
2024 - English
In the area of distributed self-adaptive smart systems (such as applications of Internet of Things and Cyber-Physical Systems), machine learning has been successfully used in several applications including the prediction of metrics regarding the components in the system (e.g., battery consumption), and pruning of the space of possible adaptations. It is clear that machine learning can be a useful tool in self-adaptive systems. Most of the research works focus on using the machine learning algorithms for a specific task, yet they are (at least partially) lacking in providing a systematic approach to the introduction of machine learning into the architecture of the system. In this thesis, we propose ML-DEECo - a machine-learning-enabled component model for adaptive component architectures. It is based on the concepts of autonomous com- ponents and their ensembles (coalitions) from the DEECo component model. We enrich DEECo with abstractions for specifying machine-learning-based estimates directly in the architecture of the system. The architect can thus focus on the business logic of the application while all the tasks necessary to provide the estimates (such as collecting the data and training the model) are provided by our runtime framework. We provide an implementation of the ML-DEECo runtime in Python and... Strojové učení se úspěšně používá pro dílčí úlohy v oblasti distribuovaných adaptivních systémů (například internet věcí a tzv. cyber-physical systémy). Mezi nejčastější použití patří predikce budoucího stavu komponent systému (například kolik energie bude zbý- vat v baterii dané komponenty za určitý čas) a prořezávání prostoru možných adaptací systému. Většina dosavadního výzkumu se soustředila především na použití algoritmů strojového učení pro konkrétní úlohy, nicméně zatím nebylo věnováno příliš pozornosti systematickému zapojení strojového učení přímo do architektury systémů. V této práci představujeme ML-DEECo - komponentový model specificky navržený pro snadné použití strojového učení v adaptivní komponentové architektuře systému. ML-DEECo je založen na konceptech komponent a jejich kooperace z komponentového modelu DEECo a rozšiřuje DEECo o abstrakce pro specifikaci predikcí přímo v architek- tuře systému. Architekt softwarového systému se tak může soustředit pouze na logiku systému a vše potřebné pro získání predikcí (například trénink modelu pomocí algoritmů strojového učení) zajišťuje náš framework. Součástí práce je implementace ML-DEECo frameworku v Pythonu a ukázka jeho použití na příkladech adaptivních systémů z oblastí chytrého farmaření a Průmyslu 4.0.
Keywords:
adaptace|strojové učení|komponenty|kooperace; self-adaptive|machine learning|components|ensembles
Available in a digital repository NRGL
Adaptace komponent a jejich kooperace na základě strojového učení
In the area of distributed self-adaptive smart systems (such as applications of Internet of Things and Cyber-Physical Systems), machine learning has been successfully used in several applications ...
Gabrielova-Roiterova míra v teorii reprezentací
Krasula, Dominik; Šťovíček, Jan
2024 - English
The Gabriel-Roiter measure is a module-theoretic invariant, defined in 1972 by P. Gabriel. It is an order-preserving function that refines a composition length of a module by also taking lengths of indecomposable submodules into account. We calculate all Gabriel-Roiter measures for finite-length representa- tions of an orientation of a Dynkin graph D4 and an orientation of a Euclidean graph ˜A3. In 2007, H. Krause proposed a combinatorial definition of the Gabriel-Roiter measure based on other length functions instead of composition length. We study these alternative Gabriel-Roiter measures on thin representations of quiv- ers whose underlying graph is a tree. 1 Gabriel-Roiterova míra je invariant na modulech, definovaný v roce 1973 P. Gabrielem. Je to uspořádání-zachovávajicí funkce, která zjemňuje kompoziční délku modulu tím, že bere v potaz též délky nerozložitelných podmodulů. Spočí- táme všechny Gabriel-Roiterovi míry pro reprezentace konečné délky pro konkrét- ní orientaci Dynkinova grafu D4 a Euklidovského grafu ˜A3. V roce 2007 H. Krause navrhl kombinatorickou definici Gabriel-Roiterovi míry založenou na jiných funkcích než kompoziční délce. Tyto alternativní Gabriel- Roiterovi míry studujeme na tenkých reprezentacích toulců, které neobsahují neorientované cesty. 1
Keywords:
Gabriel-Roiter measure|representations of quivers|thin representations; Gabriel-Roiterova míra|reprezentace toulců|tenké reprezentace
Available in a digital repository NRGL
Gabrielova-Roiterova míra v teorii reprezentací
The Gabriel-Roiter measure is a module-theoretic invariant, defined in 1972 by P. Gabriel. It is an order-preserving function that refines a composition length of a module by also taking lengths of ...
Optimální prostory funkcí pro vážená Sobolevova vnoření s monomiální vahou
Drážný, Ladislav; Mihula, Zdeněk
2024 - English
In this thesis we study a weighted Sobolev-type inequality for functions from a certain Sobolev-type space that is built upon a rearrangement-invariant space. Considered rear- rangement-invariant spaces are defined on the space Rn endowed with the measure that is given by a monomial weight. We prove a so-called reduction principle for the Sobolev- type inequality. The reduction principle represents a method of how to characterize the rearrangement-invariant spaces that satisfy the Sobolev-type inequality by means of one- dimensional inequalities. Next, for a fixed domain rearrangement-invariant space, we describe the optimal, i.e. the smallest target rearrangement-invariant space such that the Sobolev-type inequality holds. Finally, we describe some concrete examples. We describe the optimal spaces for Lorentz-Karamata spaces. 1 V této práci studujeme jistou váženou Sobolevovu nerovnost pro funkce z daného Sobolevova prostoru, jenž je vybudován nad prostorem s normou nezávisející na pře- rovnání. Uvažované prostory s normou nezávisející na přerovnání jsou zavedeny na pro- storu Rn s váženou mírou, jež je definována pomocí monomiální váhy. V práci dokážeme redukční princip pro danou Sobolevovu nerovnost. Redukční princip představuje metodu, jak za použití nerovností zahrnujících funkce pouze jedné proměnné charakterizovat pro- story s normou nezávisející na přerovnání, jež splňují zkoumanou Sobolevovu nerovnost. Pro pevně zvolený prostor s normou nezávisející na přerovnání dále nalezneme optimální, tedy nejmenší, prostor s normou nezávisející na přerovnání, jenž splňuje Sobolevovu ne- rovnost. Nakonec odvodíme charakterizaci těchto optimálních prostorů pro Lorentzovy- Karamatovy prostory. 1
Keywords:
prostory funkcí s normou invariantní k přerovnání|Sobolevova vnoření|monomiální váhy|optimální prostory funkcí|Lorentzovy-Karamatovy prostory; rearrangement-invariant function spaces|Sobolev embeddings|monomial weights|optimal function spaces|Lorentz-Karamata spaces
Available in a digital repository NRGL
Optimální prostory funkcí pro vážená Sobolevova vnoření s monomiální vahou
In this thesis we study a weighted Sobolev-type inequality for functions from a certain Sobolev-type space that is built upon a rearrangement-invariant space. Considered rear- rangement-invariant ...
Tektonický záznam a termochronologie pozdně-variských a post-variských geodynamických událostí v jihozápadní části moldanubika (Český masív)
Kalinová, Radka; Verner, Kryštof; Franěk, Jan
2024 - English
The southwestern part of the Moldanubian Zone including southern flank of the Western Moldanubian Unit, Bavarian Unit and "Transitional Zone" located in between reveal a complex tectonic history as the result of late-orogenic exhumation and several post-Variscan tectonic episodes in Permian to Neogene era. New multi-mineral K-Ar dating reflects the cooling up to ca. 150ř C and later stages of crustal exhumation in the southern flank of the Western Moldanubian Unit at ~339 to 334 Ma. In contrast, the "Transitional Zone" and the Bavarian Unit underwent the exhumation and similar cooling history in range ~330 to 315 Ma and ~300 to 280 Ma, respectively. These events were driven by fading ~N(NNW)-S(SSE) oriented compression (up to 325 Ma) and subsequent increasing role of ~ENE-WSW oriented extension. In this context, a prominent right-lateral to oblique normal slip along ~WNW(NW)- ESE(SE) shear or fault zones and simultaneous left-lateral to oblique normal slip along ~NNE(NE)-SSW(SW) were active. Following "post-orogenic" (post-Permian) episodes were mainly associated with (a) additional thermal input (re-heating) between Jurassic (~170 Ma) to early Cretaceous (~140 Ma), accompanied by ~NE-SW oriented extension (transtension) and (b) upper Cretaceous (~105-82 Ma) crustal uplift and cooling under... Jihozápadní část moldanubika včetně jižního křídla západní moldanubické jednotky, bavorské jednotky a "přechodné zóny" nacházející se mezi nimi odhaluje složitou tektonickou historii, která je výsledkem pozdně-orogenní exhumace a několika post-variských tektonických událostí v období permu až neogénu. Výsledky nového geochronologického datování metodou K-Ar indikují schlazení pod ca. 150ř C v součinnosti se závěrečnou fází exhumace v jižní části západní moldanubické jednotky v období ~339 až 334 Ma. Naproti tomu "přechodná zóna" a bavorská jednotka prošly obdobnou exhumační historií v období ~330 až 315 Ma (přechodná zóna) a ~300 až 280 Ma (bavorská jednotka). Tyto události byly řízeny slábnoucí ~S(SSZ)- J(JJZ) orientovanou kompresí (do období ca. 325 Ma) a postupným nárůstem extenze ve směru ~VSV-ZJZ. V této souvislosti docházelo k pravostrannému až šikmému poklesu podél smykových nebo zlomových zón v průběhu ~ZSZ(SZ)-VJV(JV) a současnému levostrannému až šikmému poklesu podél struktur ve směru ~SSV(SV)-JJZ(JZ). Následující "postorogenní" tektonické události byly spojeny s dodatečným prohřátím exhumované kůry v období mezi mezi jurou (~170 Ma) až ranou křídou (~140 Ma), a to v součinnosti s extenzí (transtenzí) ve směru ~SV-JZ. Dále v období svrchní křídy (~105-82 Ma) došlo k výzdvihu kůry a...
Available in a digital repository NRGL
Tektonický záznam a termochronologie pozdně-variských a post-variských geodynamických událostí v jihozápadní části moldanubika (Český masív)
The southwestern part of the Moldanubian Zone including southern flank of the Western Moldanubian Unit, Bavarian Unit and "Transitional Zone" located in between reveal a complex tectonic history as ...
Interakce sauroleishmanií s flebotomy
Tichá, Lucie
2024 - English
Sauroleishmania is a group of less studied parasites that belong to the genus Leishmania (Kinetoplastida: Trypanosomatidae). They circulate between reptile hosts and sand fly vectors (Diptera: Psychodidae). Due to the non-pathogenic character of its species, little is known about their development in reptiles and sand flies. The main objective of this project was to elucidate some missing aspects of Sauroleishmania life cycle. A major part of this thesis aimed to test the susceptibility of various sand fly species to different Sauroleishmania isolates and describe their development in the sand fly intestinal tract. A minor part was devoted to the study of infection in reptiles. First, we investigated the development of Leishmania (Sauroleishmania) tarentolae in three Phlebotomus species. Sand flies were infected through membrane on promastigote suspension and dissected at various time intervals post infection. Leishmania (S.) tarentolae developed in all three species tested and underwent peripylarian type of the development. Moreover, heavy parasite loads were frequently found in Malpighian tubules, which is a unique localization among Leishmania parasites. To summarize the current knowledge on L. (S.) tarentolae, we have also written a review describing the origin, life cycle and application of... Sauroleishmanie jsou méně zkoumanou skupinou parazitů, kteří náleží do rodu Leishmania (Kinetoplastida: Trypanosomatidae). Jejich životní cyklus zahrnuje plazí hostitele a flebotomy (Diptera: Psychodidae). Sauroleishmanie nejsou patogenní pro člověka, a tak je o jejich vývoji ve flebotomech a gekonech známo velmi málo. Hlavním cílem této práce tedy bylo otestovat vnímavost různých druhů flebotomů k sauroleishmaniové infekci a popsat vývoj těchto parazitů ve střevě přenašeče; menší část pak byla věnována výzkumu infekcí v plazech. Nejprve jsme se zabývali vývojem Leishmania (Sauroleishmania) tarentolae ve třech druzích flebotomů rodu Phlebotomus. Flebotomové byli infikováni kulturou promastigotů sáním přes membránu a jejich střeva byla vyšetřována v různých časových intervalech po infekci. Leishmania (S.) tarentolae se vyvíjela ve všech třech zkoumaných druzích, typ vývoje byl peripylární. Kromě toho se parazité v hojném počtu vyskytovali v Malpigických trubicích, což je pro parazity rodu Leishmania unikátní lokalizace. Dosavadní poznatky o L. (S.) tarentolae jsme také shrnuli do přehledového článku popisujícího původ, životní cyklus a využití tohoto druhu sauroleishmanie. Dále jsme popsali vývoj dvou vybraných druhů sauroleishmanií, L. (S.) adleri a L. (S.) hoogstraali, v různých druzích flebotomů...
Keywords:
Leishmania; Sauroleishmania; Sergentomyia; Phlebotomus; flebotomové; Leishmania; Sauroleishmania; Sergentomyia; Phlebotomus; sand flies
Available in a digital repository NRGL
Interakce sauroleishmanií s flebotomy
Sauroleishmania is a group of less studied parasites that belong to the genus Leishmania (Kinetoplastida: Trypanosomatidae). They circulate between reptile hosts and sand fly vectors (Diptera: ...
Akutní vliv perkusivní terapie na posturální stabilitu a svalovou aktivaci u lidí s chronicky nestabilním kotníkem
Michal, Lukáš; Hank, Mikuláš; Šorfová, Monika
2024 - English
F2 = 0.15; with a significance level of α = 0.05 and a test power of β = - - (p=0.014) CAI NO PRE (CNP) and HEALTHY YES POST (HYPO) and between the CAI NO POST (CNPO) vs. HYPO (p=0.05). The only statistical difference (p=0.045) within CAI group was found in CNP vs. CAI YES POST (CYPO). Since there was no significant difference in the pre-tests between any of the groups (CNP and CYP), we may confirm the hypothesis of the effect of PT in postural stability (OE) test. In contrast, in the CE test, this change was observed between groups CNPO and CYPO (p=0.05). Since there was no pre-test difference between the CAI groups in CE parameter, we may also confirm the effect of PT in CE test, even though the intragroup outcomes between pre and post-test weren't sensitive enough to find significant (p<0.05) improvement. Unilateral postural stability surveyed in relation to PT showed increased bilateral asymmetry between DOM and NON in Flamingo test (expressed as %). Especially HYPO group revealed risen asymmetry after PT when compared to CNPO (p=0.007), CNP (p=0.015) and CYPO (p=0.05). Key finding was measured significant difference in intragroup parameter between HYP vs. HYPO (p=0.014), which confirmed increased bilateral asymmetry in unilateral postural stability HEALTHY subjects before and after use of PT, but not... Název: AKUTNÍ ÚČINEK PERKUSNÍ TERAPIE NA POSTURÁLNÍ STABILITU A AKTIVACI SVALŮ U OSOB S CHRONICKOU NESTABILITOU KOTNÍKU A U Předměty masážní pistole ). Tato relativně snadno dostupná forma automasáže uvolněním měkkých tkání, zlepšením rozsahu pohybu přímou aktivací masírovaných svalů před nebo po fyzické aktivitě Svalové napětí bylo spojen nestabilitou a vyšším rizikem zranění dolních končetin. Stále však chybí důkazy o účincích perkusní terapie na posturální stabilitu a aktivaci svalů u osob v rámci různých muskuloskeletálních onemocnění, jako je chronická nestabilita kotníku (CAI), kde může být ohrožena posturální stabilita S každou distorzí nebo luxací kotníku se zvyšuje možnost opětovného výskytu tohoto typu zranění, stejně jako s tím spojené o narušení běžných stereotypů. Chronická nestabilita kotníku může být mimo jiné pádným důvodem pro absenci pohybových aktivit, s nimiž je spojeno mnoho faktorů udržujících zdraví. Cílem tohoto í stabilitu a aktivaci svalů při studie. Počet účastníků byl stanoven pomocí s předpokládanou střední velikostí účinku F2 = 0,15; s hladinou významnosti α = 0,05 a β = 0,8) na . Záměrné rozdělení účastníků do 2 skupin (skupina 1 Úvodní měření 30sekundového testu posturální stability na tlakové plošině FootScan (FS) před a po aplikaci otevřenýma očima zavřenýma očima (CE),...
Keywords:
elektromyografie; svalová aktivace; posturální stabilita; hlezení kloub; electromyography; muscle activation; postural stability; ankle joint
Available in a digital repository NRGL
Akutní vliv perkusivní terapie na posturální stabilitu a svalovou aktivaci u lidí s chronicky nestabilním kotníkem
F2 = 0.15; with a significance level of α = 0.05 and a test power of β = - - (p=0.014) CAI NO PRE (CNP) and HEALTHY YES POST (HYPO) and between the CAI NO POST (CNPO) vs. HYPO (p=0.05). The only ...
Genomová nestabilita spojená se vznikem RNA:DNA hybridů a mechanismy jejího potlačení
Naščáková, Zuzana
2024 - English
One of the most common infections of a human organism is an infection of stomach induced by pathogenic bacteria Helicobacter pylori (H. pylori). It is estimated that every second person is infected, with even higher prevalence in developing countries. As a quiet enemy, H. pylori can colonise a human stomach for decades without manifestation of infection-associated symptoms. However, chronic infection may cause severe damage to the stomach tissue, subsequently leading to the development of gastric diseases, including gastritis and ulcer disease. H. pylori infection is also a driving cause of gastric cancer, with 80% of gastric cancers being associated with chronic infection. H. pylori ensures its life-long persistence in a human host organism via the action of its virulence factors, which have a pleiotropic effect on multiple systems, mostly acting on the attenuation of a human immune system and the induction of atrophy of stomach tissue. The irreversible changes of stomach epithelium are induced by activation of an innate immune response in H. pylori-exposed epithelial cells through the stimulation of ALPK1/TIFA/NF-κB signalling pathway upon a recognition of β-ADP heptose, an intermediate product of bacterial lipopolysaccharide biosynthesis, and consequently leading to the formation of DNA... Jednou z nejrozšířenějších infekcí lidského organizmu je infekce žaludku způsobená patogenní bakterií Helicobacter pylori (H. pylori). Předpokládá se, že tímto patogenem je nakažená každá druhá osoba a prevalence nákazy výrazně stoupá v méně rozvinutých zemích. H. pylori, jako nenápadný nepřítel, může kolonizovat prostředí žaludku po desítky let bez toho, aby se projevil jakýkoliv příznak onemocnění u infikované osoby. Avšak dlouhodobá infekce může způsobit závažné poškození žaludeční tkáně a následné onemocnění žaludku, jakými jsou gastritida, vředová nemoc nebo rakovina. Až 80 % karcinomů žaludku je spojeno s infekcí H. pylori, která je považována za hlavní faktor pro rozvoj tohoto onemocnění. Dlouhodobá přítomnost bakterií v lidském hostiteli je zabezpečena produkcí bakteriálních virulentních faktorů, které svou aktivitou utlumují imunitní systém. Nevratné změny epitelu žaludku jsou vyvolané aktivací imunitní odpovědi infikovaných buněk zprostředkované mimo jiné ALPK1/TIFA/NF-κB signální dráhou. Aktivátorem této signální dráhy je β-ADP-heptóza, meziprodukt biosyntézy bakteriálního lipopolysacharidu. Již dříve bylo ukázáno, že infekce buněk H. pylori a aktivace ALPK1/TIFA/NF-κB signální dráhy je spojena se zvýšeným výskytem dvouvláknových zlomů v DNA hostitelských buněk. My jsme pozorovali, že...
Keywords:
R-smyčky; RNA:DNA hybridy; replikační stres; transkripční stres; genomová stabilita; R-loops; RNA:DNA hybrids; replication stress,transcription stress; genome stability
Available in a digital repository NRGL
Genomová nestabilita spojená se vznikem RNA:DNA hybridů a mechanismy jejího potlačení
One of the most common infections of a human organism is an infection of stomach induced by pathogenic bacteria Helicobacter pylori (H. pylori). It is estimated that every second person is infected, ...
Experimentální zvířecí modely a přenašeči leishmanií podrodu Mundinia
Bečvář, Tomáš
2024 - English
Leishmania are vector-borne dixenous protozoan parasites of vertebrates causing diseases collectively called leishmaniases, which threaten more than 1 billion people mainly in tropical and subtropical regions. These parasites are divided into four subgenera: Leishmania, Viannia, Sauroleishmania, and Mundinia. The last named are geographically widely dispersed and their distribution covers all continents except Antarctica. Although their medical and veterinary importance is increasing, there is currently almost no information on natural reservoir hosts, vector species, and experimental research options due to the very limited range of model animals. This thesis summarizes our efforts to unravel possible vectors and laboratory models for this subgenus. In the first three studies, we focused on potential models; therefore, we experimentally infected guinea pigs (Cavia porcellus), BALB/c mice, Chinese hamsters (Cricetulus griseus), and steppe lemmings (Lagurus lagurus) with five species of Mundinia and we also tested reservoir potential of African grass rat (Arvicanthis niloticus) and Natal multimammate mouse (Mastomys natalensis) to Leishmania chancei. The second part focused on potential vectors of the parasites. We experimentally infected biting midges Culicoides sonorensis and sand flies sharing... Leishmanie jsou dvojhostitelští a hmyzem přenášení parazité obratlovců, kteří způsobují onemocnění označované jako leishmanióza, ohrožující více než miliardu lidí po celém světě. Tito parazité jsou aktuálně rozděleni do čtyř podrodů: Leishmania, Viannia, Sauroleishmania a Mundinia. Zástupci posledního jmenovaného podrodu se vyskytují na všech kontinentech kromě Antarktidy. Ačkoliv jejich medicínský i veterinární význam stále roste, o jejich rezervoárových hostitelích a přenašečích se ví jen velmi málo, stejně tak jako o možných modelových organismech využitelných pro jejich výzkum. Tato práce shrnuje výsledky naší snahy o rozšíření znalostí o tomto podrodu. V prvních třech studiích jsme se zaměřili na potenciální modelové hostitele a postupně jsme experimentálně infikovali morčata (Cavia porcellus), BALB/c myši, křečíky čínské (Cricetulus griseus) a pestrušky písečné (Lagurus lagurus) celkem 5 druhy leishmanií z podrodu Mundinia, a navíc jsme testovali rezervoárový potenciál afrických hlodavců myši nilské (Arvicanthis niloticus) a krysy mnohobradavkaté (Mastomys natalensis) pro L. chancei. Čtvrtá studie byla zaměřena na přenašeče. Provedli jsme experimentální infekce flebotomů, sdílejících rozšíření s danými druhy leishmanií, a tiplíků Culicoides sonorensis, abychom mohli sledovat vývoj leishmanií...
Keywords:
Mundinia; Leishmania; flebotomus; Phlebotomus; Lutzomyia; tiplíci; Culicoides; Mundinia; Leishmania; sand fly; Phlebotomus; Lutzomyia; biting midges; Culicoides
Available in a digital repository NRGL
Experimentální zvířecí modely a přenašeči leishmanií podrodu Mundinia
Leishmania are vector-borne dixenous protozoan parasites of vertebrates causing diseases collectively called leishmaniases, which threaten more than 1 billion people mainly in tropical and subtropical ...
Trypanosomy přenášené komáry: výskyt v hostitelích, přenos a specifita
Kulich Fialová, Magdaléna
2024 - English
7 Abstract Trypanosomes (Trypanosoma, Kinetoplastea) are dixenous blood protists that require not only a vertebrate host but also a blood-feeding invertebrate to complete their life cycle. Infection of vertebrates can be asymptomatic, but on the other hand can cause serious diseases affecting lives of humans and animals. Thus, researchers usually focus on Trypanosoma species causing Chagas disease and sleeping sickness in humans or nagana and surra in animals, and on their vectors: tsetse flies and kissing bugs. However, mosquitoes are able to transmit trypanosomes as well, specifically, avian trypanosomes and probably mammalian trypanosomes from the T. theileri group. Nevertheless, the role of mosquitoes in the life cycle of trypanosomes has substantial gaps, which are focused in this dissertation. Within the experimental work, it has been demonstrated that mosquitoes of the genus Culex are susceptible hosts of two species of avian trypanosomes: T. thomasbancrofti and T. tertium n. sp. On the other hand, Culex mosquitoes were unsuitable hosts for T. theileri, while the genus Aedes and surprisingly even sand flies (Phlebotomus perniciosus) turned up to be competent vectors. All investigated trypanosomes were able to develop within the guts of mosquitoes and were also found in their prediuretic liquid. This... 7 Abstrakt Trypanosomy (Trypanosoma, Kinetoplastea) jsou dixenní krevní prvoci, kteří střídají v životním cyklu obratlovce a krev sající bezobratlé. Infekce obratlovců mohou probíhat bez zřejmých zdravotních komplikací, ale mohou způsobovat i závažná onemocnění ohrožující jak lidi, tak zvířata. Pozornost výzkumu se proto většinou obrací právě směrem k druhům trypanosom způsobujících lidská onemocnění jako Chagasova choroba a spavá nemoc, či nagana a surra u dobytka, a také k jejich přenašečům, kterými jsou mouchy tse tse a ploštice. Méně známý je fakt, že trypanosomy jsou přenášeny i komáry, konkrétně trypanosomy ptačí a s velkou pravděpodobností i savčí ze skupiny T. theileri. Nicméně role komárů v životním cyklu trypanosom je jen nedostatečně prozkoumána, a proto se tato disertace věnuje tomuto tématu. V rámci experimentální práce jsme prokázali, že komáři rodu Culex jsou vnímavými hostiteli a pravděpodobnými přenašeči dvou druhů ptačích trypanosom: T. thomasbancrofti a T. tertium n. sp. Naopak pro T. theileri nejsou komáři rodu Culex vhodnými hostiteli, těmi se ukázali být komáři rodu Aedes a překvapivě i flebotomové rodu Phlebotomus. Všechny tři zkoumané trypanosomy se vyvíjely v zadní části střeva komárů a byly nalézány i v jejich prediuretické tekutině. Tato lokalizace trypanosom napovídá, že kromě...
Keywords:
trypanosoma; pěvec; sýkora; culex; komár; životní cyklus
Available in a digital repository NRGL
Trypanosomy přenášené komáry: výskyt v hostitelích, přenos a specifita
7 Abstract Trypanosomes (Trypanosoma, Kinetoplastea) are dixenous blood protists that require not only a vertebrate host but also a blood-feeding invertebrate to complete their life cycle. Infection ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases