Number of found documents: 6810
Published from to

Kontrolovaný čas: píchací hodiny
Hlavačka, Milan
2019 - Czech
Měření času a jeho praktické aplikace v podobě jízdních, školních či továrních řádů jsou civilizační fenomény zcela prvořadého významu. Pří zkoumání geneze kontrolovaného času narazíme na dva odlišné světy: na tradiční svět hodin, hodinářů a hodinových patentů na jedné straně a na moderní byrokratický a tovární svět na straně druhé, tedy na organizaci práce v uzavřených prostorách mimo domov. Jedná se tedy o zcela nové spojení času a prostoru, které má sociální důsledky. Dějiny píchacích hodin jsou tak nejen technokratickými dějinami, ale také civilizačními a sociálními dějinami, respektive dějinami likvidace civilizačních defektů a odchylek, čímž je míněno především odstranění nedochvilnosti v pracovním procesu. Píchací hodiny se staly prvořadým disciplinačním prostředkem transatlantické společnosti. The measurement of time and its practical applications within transport, school and factory structures are civilizational phenomena of primery importance. When we examine the origins of time control we come up against two different worlds: the traditional world of clocks, clockmakers and clock patents on the one hand and the modern world of bureaucracies and factories on the other hand, i. e. the organisation of work in closed space outside of home. Hence this entails an entirely new associations of time and space with social consequences, so the history of time clocks not only involves the history of technocracy, but also civilizational and social history, as well as the history of the elimitation of defects in civilisation, by which is primarily meant the elimination od unpunctuality in the working proces. Time clock came to be seen as the primary disciplinary device in any transatlantic company. Keywords: time clock; working hours; disciplinary device Available at various institutes of the ASCR
Kontrolovaný čas: píchací hodiny

Měření času a jeho praktické aplikace v podobě jízdních, školních či továrních řádů jsou civilizační fenomény zcela prvořadého významu. Pří zkoumání geneze kontrolovaného času narazíme na dva odlišné ...

Hlavačka, Milan
Historický ústav, 2019

„Vyjadřovat české národněpolitické stanovisko”. Ustavování České národní rady v roce 1968
Hoppe, Jiří
2019 - Czech
Autor v textu popisuje genezi České národní rady, která se utvářela v souvislosti s přechodem na federativní uspořádání ČSSR. Na její skladbu mělo silný vliv pražské jaro 1968, a díky tomu zde vznikala specifická politická kultura, jež se ale nestačila plně rozvinout. The author describes in the text the genesis of the Czech National Council, which was formed in connection with the transition to the federal structure of the Czechoslovak Socialist Republic. Its composition was strongly influenced by the Prague Spring 1968, and as a result, a specific political culture emerged, but it was not fully developed. Keywords: Czech National Council; parliamentarism Available at various institutes of the ASCR
„Vyjadřovat české národněpolitické stanovisko”. Ustavování České národní rady v roce 1968

Autor v textu popisuje genezi České národní rady, která se utvářela v souvislosti s přechodem na federativní uspořádání ČSSR. Na její skladbu mělo silný vliv pražské jaro 1968, a díky tomu zde ...

Hoppe, Jiří
Ústav pro soudobé dějiny, 2019

Sociální čas a jeho reprezentace ve výkonové společnosti 19. století: liberalizace - monetizace - diferenciace
Řezníková, Lenka
2019 - Czech
Jedním ze znaků přechodu předmoderní stavovské společnosti k moderní společnosti občanské, jak se (alespoň v ideové rovině) realizoval v průběhu 19. století, bylo zvýznamňování času a jeho transformace v sekulární nástroj liberální ideologie. Monetizace času, kterou vyjádřil Benjamin Franklin známou formulí „čas jsou peníze“ (příslušný text vyšel v českém překladu 1838), umožňovala představit čas jako faktor sociálního vzestupu. Na rozdíl od stavovských privilegií, jež zaručovala sociální status na a priori daných selektivních principech, čas byl dán každému a jeho vhodné využití mohlo i jedinci z nižších sociálních vrstev zajistit společenský vzestup. Čas se tak stává klíčovou komponentou nového liberálního biografického projektu společenského vzestupu nejen ve smyslu biologickém, ale též ve smyslu strukturace sociálního jednání. Objevuje se množství návodů (i beletristických), jak čas řádně využít a proměnit jej v hmotný zisk. Spolu se zvýznamňováním času roste i funkce lhůt a termínů a sílí nutnost synchronizace a správného načasování, neboť každý aktér nyní disponuje vlastním časem, který není vždy kompatibilní s časy jiných aktérů. Studie se pokouší ukázat, jak je nový sekularizovaný čas v rodící se výkonové společnosti reprezentován a jaké konsekvence měla monetizace času mimo tento optimistický liberální diskurs u modernistické generace přelomu 19. a 20. století. One of the symptoms of the transition from the premodern society of estates to a modern civil society, as realized during the 19th century (at least at the ideological level) was the highlighting of time and its transformation into a secular instrument of liberal ideology. The monetization of time, expressed in Benjamin Franklin’s famous formulation „time is money“ (translated into Czech in 1838) allowed time to be conceived as a factor in social ascent. In contrast to the estates privileges that quarantees social status on given a priori selective principles, time was given to everybody and its appropriate utilization could ensure social ascent even for individuals from the lowest social strata. Hence time becomes a key component in the new liberal biographical project of social ascent, not only in the biological sense, but also with regard to the structure of social behaviour. Numerous instructions are given (even in fiction) on how to utilize time properly and transform it into material profit. As time in increasingly highlighted, so the importance of time periods and deadlines grows and need also incerases for synchronization and correct timing, because each actor noe disposes of his own time, which is not always compatible with the time of others actors. This study attempts to show how the new secularized time was represented in the emerging performance-oriented society and what consequences were in store for the monetization of time beyond this optimistic liberal discourse within the modernist generation at the turn of the 19th and 20th centuries. Keywords: monetisation of time; liberalism; meritocracy; metapher; social ascent Available at various institutes of the ASCR
Sociální čas a jeho reprezentace ve výkonové společnosti 19. století: liberalizace - monetizace - diferenciace

Jedním ze znaků přechodu předmoderní stavovské společnosti k moderní společnosti občanské, jak se (alespoň v ideové rovině) realizoval v průběhu 19. století, bylo zvýznamňování času a jeho ...

Řezníková, Lenka
Filosofický ústav, 2019

Dvojakost v genetickém kódu. Národní rady v politickém systému socialistického Československa
Gjuričová, Adéla
2019 - Czech
Článek sleduje národní rady v Československu v zatím nepříliš zkoumaném období socialistického parlamentarismu v 70. a 80. letech 20. století. Autorka vysvětluje, jaké funkce plnily republikové rady v politickém systému státu, a ukazuje, že většinu času měly ve složité zastupitelské struktuře pouze reprezentovat český resp. slovenský "lid", avšak jejich "národnost" byla vepsána již ve federáním systému z roku 1968 a ihned v listopadu 1989 se začala ozývat. The article focuses on the National Councils in Czechoslovakia during the under-researched period of Socialist parliaments in the 1970 and 1980s. The author demonstrates their functions in the political system. She argues that they were expected to represent the Czech and Slovak "peoples" in the country's complicated representative structure, but their national(ist) trait was a part of the federalization of 1968 and "woke up" immediately after the Velvet Revolution. Keywords: Czech National Council; parliamentarism; political system Available at various institutes of the ASCR
Dvojakost v genetickém kódu. Národní rady v politickém systému socialistického Československa

Článek sleduje národní rady v Československu v zatím nepříliš zkoumaném období socialistického parlamentarismu v 70. a 80. letech 20. století. Autorka vysvětluje, jaké funkce plnily republikové rady ...

Gjuričová, Adéla
Ústav pro soudobé dějiny, 2019

Od regionálního sovětu k národnímu parlamentu. Tři fáze proměny České národní rady v letech 1989-1992
Zahradníček, Tomáš
2019 - Czech
Studie sleduje, jak orgány České republiky (a konkrétně Česká národní rada) postupně nabývaly na významu a přejímaly roli hlavních politických institucí v posledních třech letech existence československé federace. The study looks at how the Czech Republic's authorities, and in particular the Czech National Council, gradually gained in importance and took over the role of the main political institutions in the last three years of the existence of the Czechoslovak Federation. Keywords: Czech National Council; parliamentarism; 1989-1992 Available at various institutes of the ASCR
Od regionálního sovětu k národnímu parlamentu. Tři fáze proměny České národní rady v letech 1989-1992

Studie sleduje, jak orgány České republiky (a konkrétně Česká národní rada) postupně nabývaly na významu a přejímaly roli hlavních politických institucí v posledních třech letech existence ...

Zahradníček, Tomáš
Ústav pro soudobé dějiny, 2019

Role církví a význam religiozity v následné péči o propuštěné vězně: Vyhodnocení dotazníku určeného ke zjišťování potřeb duchovních pro zvýšení kvality postpenitenciární péče
Beláňová, Andrea; Trejbalová, T.
2019 - Czech
Průběžná zpráva je prvním výstupem z projektu „Role církví a význam religiozity v následné péči o propuštěné vězně“ realizovaného v rámci post-doktorandské podpory Akademie věd ČR. V českém prostředí se jedná o explorativní studii, která se zabývá dosud nedostatečně prozkoumanou problematikou, a to možnostmi a kompetencemi vězeňských kaplanů a dobrovolníků v rámci postpenitenciární péče. Cílem této fáze projektu je identifikovat překážky a problematické aspekty této angažovanosti, ale rovněž zdůraznit osvědčené přístupy a pozitivní výstupy. Jedním z dílčích cílů je mezi jinými vyhodnocení identity kaplanů a dobrovolníků v českém vězeňském systému. The report is a first outcome of the project “Role of Churches and the Importance of Religiosity in the Re-entry Care in the Czech Republic” supported by the Czech Academy of Sciences. It is an explorative study in the Czech Republic as it deals with understudied theme of competences of prison chaplains and volunteers within the re-entry care. The aim of the phase is to identify the limits and problematic aspects of such engagement and also to emphasize the effective approaches and positive outcomes. One of the goals is also to define the identity of chaplains and volunteers within the Czech prison system. \n\n Keywords: prison chaplains; re-entry care; volunteers Available at various institutes of the ASCR
Role církví a význam religiozity v následné péči o propuštěné vězně: Vyhodnocení dotazníku určeného ke zjišťování potřeb duchovních pro zvýšení kvality postpenitenciární péče

Průběžná zpráva je prvním výstupem z projektu „Role církví a význam religiozity v následné péči o propuštěné vězně“ realizovaného v rámci post-doktorandské podpory Akademie věd ČR. V českém prostředí ...

Beláňová, Andrea; Trejbalová, T.
Sociologický ústav, 2019

Neznámé březinovské rukopisy ve fondu Jakuba Demla v LA PNP Praha
Iwashita, Daniela; Kořínková, Šárka
2019 - Czech
Keywords: Březina, Otakar; Deml, Jakub; Czech writers; Czech literature; manuscript Available at various institutes of the ASCR
Neznámé březinovské rukopisy ve fondu Jakuba Demla v LA PNP Praha

Iwashita, Daniela; Kořínková, Šárka
Ústav pro českou literaturu, 2019

„Čas nestojí, kamaráde...” Vyprávěný a žitý čas v próze Terézy Novákové
Jedličková, Alice; Piorecká, Kateřina
2019 - Czech
Hlavním tématem prózy Terézy Novákové Děti čistého živého se stala náboženská pluralita obcí a samot v okolí Proseče. Autorka se rozhodla sledovat osudy poměrně velké skupiny postav v průběhu několika desítek let. Literární kritika prózu proto označovala za románovou kroniku, vedl ji k tomu také autorčin etnograficky poučený přístup v popisech prostředí i obvyklých činnostech postav hovořících spolu autentickým dialektem. Autorčin záměr byl ovšem jiný, jak o tom svědčí prvotní rozvrh díla, autorský deník, rukopis románu i osobní korespondence. Potvrzuje to i rozbor výstavby vyprávění: Rozvinutím románové metody založené na objektivizujícím vyprávění a odvážné časové konstrukci se Novákové podařilo vytvořit román o individuálních podobách času žitého pod tíhou nezvratného, neúprosného chodu času fyzikálního. The main topic in Teréza Nováková's prose work Děti čistého živého came to be the religious plurality of villages and solitary residences around Proseč. The author decided to follow the fortunes of a fairly large group of characters over several decades. Hence the literary critics described this work of fiction as a novel chronicle. The author was also induced to do this by her ethnographically erudite approach to descriptions of the environments and the usual activities of the characters speaking together in their authentic dialect. However, the author's intention was different, as testified by the initial outline of the work, the author's diary, the novel manuscript and personal correspondence. This is also confirmed by an analysis of the narrative structure: by developing a novel methodology based on objectivizing narration and bold time structure, Nováková succeeded in creating a novel on the individual forms of time lived under the burden of the irreversible, inexorable march of physical time. Keywords: narrative temporality; novel chronicle; writting process; summa; rization; scene; free indirect discourse Available at various institutes of the ASCR
„Čas nestojí, kamaráde...” Vyprávěný a žitý čas v próze Terézy Novákové

Hlavním tématem prózy Terézy Novákové Děti čistého živého se stala náboženská pluralita obcí a samot v okolí Proseče. Autorka se rozhodla sledovat osudy poměrně velké skupiny postav v průběhu několika ...

Jedličková, Alice; Piorecká, Kateřina
Ústav pro českou literaturu, 2019

Časnost romantiků. Poznámky k pojetí a figuraci času
Hrbata, Zdeněk
2019 - Czech
Intenzivní vědomí nebo prožitek času jsou jedním z ústředních témat literatury 19. století, zvláště u autorů, kteří jsou označováni za romantické. Prostřednictvím několika příkladů se zaměřujeme na poezii těch osobností (A. de Lamartine, V. Hugo, J. Vrchlický aj.), kteří se ve své tvorbě pokoušejí čelit nezvratnému běhu času (dávné, vergiliovské téma: „fugit irreparabile tempus“, traktované též F. Petrarkou, P. de Ronsard ad.) přivoláváním a vzkříšením minulosti, konzervováním a zvěčňováním minulého, vzpomínky. Ta např. proniká do přítomnosti subjektu a podílí se na utváření kontinua, kdy plynoucí čas, jemuž v romantické koncepci umění má vzdorovat také sama tvorba, neznamená nutně jen mizení a ztrátu. – Proti tomu stojí Baudelairovy podoby a figurce času jako univerzálního zla, destruktivního nepřítele lidí budícího stálou úzkost, ničitele, kterého není možné eliminovat, ale jemuž lze, alespoň dočasně, vzdorovat různými formami úniku. The intensive awareness or experience of time is one of the central topics of 19th century literature, particularly among authors considered Romantic. By way of several examples we focus on the poetry of these individuals (e.g. A. de Lamartine, V. Hugo and J. Vrchlický), whose work attempts to confront the irreversible course of time (the ancient, Virgilian subject: „fugit irreparabile tempus“, also dealt with by e.g. Petrarch and Pierre de Ronsard) by invoking and resurrecting the past, conserving and immortalizing the past, and with memories. For example, this penetrates the present of the subject and is involved in the creation of the continuum, when the passage of time, which in the Romantic conception of art is to be resisted by creation itself, does not necessarily entail disappearance and loss. In contrast to this we have Baudelaire's figures and the figure of time as the universal evil, the destructive enemy of the people provoking constant anxiety, the destroyer who cannot be eliminated, but who can, at least temporarily, be resisted by various forms of escape. Keywords: time; poetry; transience; transcendence; fatality; escape Available at various institutes of the ASCR
Časnost romantiků. Poznámky k pojetí a figuraci času

Intenzivní vědomí nebo prožitek času jsou jedním z ústředních témat literatury 19. století, zvláště u autorů, kteří jsou označováni za romantické. Prostřednictvím několika příkladů se zaměřujeme na ...

Hrbata, Zdeněk
Ústav pro českou literaturu, 2019

Produkce modernity a časový hiát
Smyčka, Václav
2019 - Czech
Tématem studie je vynoření moderního časového režimu na přelomu 18. a 19. století ve středoevropském kontextu. Tuto proměnu časovosti tematizuje na rovině teoretické jako topos kulturních věd i historicky na několika materiálových příkladech shrnutých do tří chronologických řezů. Zatímco první část studie je věnována kritice různých způsobů popisu zmíněné proměny historické časovosti, druhá část má ukázat konkrétní uplatnění přístupu, který rozvinul R. Koselleck a především A. Assmannová a N. Luhmann. Ti popisují tuto proměnu časového režimu jako snahu společnosti utvářet vlastní temporální struktury zúžením přítomnosti, aby tak bylo možné operacionalizovat zkušenost a očekávání. Jasnějším dělením zkušenosti na prožitou a očekávanou, starou a novou, se usnadňuje selekce paměti a stejně selektivní utváření scénářů budoucího jednání. Tímto kladením časového hiátu do stále užší přítomnosti lze ovšem produkovat modernitu jen za tu cenu, že je přítomnost vnímána jako nestabilní, stále unikající bod, jenž paradoxně nenabízí dostatek prostoru k jednání. Přítomnost je proto vnímána v modením časovém režimu jen jako rychle ubíhající období přechodu a krize mezi přehlednou minulostí a jasně osvětlenou budoucností. Materiálové řezy českým dějepisectvím, publicistikou, filosofií dějin a literaturou z 90. let 18. století, období napoleonských válek a ze závěru předbřeznové doby představuje studie jako tři fáze tohoto procesu „zčasovění“ moderního časového režimu. The topic of this study is the emergence of the modern time regime during what is known as the Sattelzeit, i.e. the turn of the 18th and the 19th centuries in the Central European context. This transformation in temporality is even thematized historically at the theoretical level as a topos of cultural studies using several material examples summarized within three chronological profiles. While the first part of the study focuses on criticism of the various ways to describe this transformation in historical temporality, the second part is meant to demonstrate the specific application of the approach developed by Reinhard Koselleck, and in particular by Aleida Assmann and Niklas Luhmann. These describe the transformation of the time regime as an attempt by society to create its own temporal structures by narrowing down the present in order to facilitate the operationalization of experience and expectations. A clearer division of experience into lived and expected, old and new, facilitates the selection of memory and likewise the selective formation of future action scenarios. However, this imposition of a time hiatus upon an ever narrowing present may only produce modernity at the expense of the present being perceived as an unstable, ever-fugitive point, which paradoxically does not offer sufficient space for action. Hence the present in the modern time regime is only perceived as a rapidly passing transitional period and a crisis between a transparent past and a clearly illuminated future. Material cross-sections through Czech history, journalism, philosophy of history and literature from the 1790s, the Napoleonic Wars and the end of the pre-1848 period are presented by the study as three stages in this process of the temporalization of the modern time regime. Keywords: time regime; present; Sattelzeit; Koselleck, Reinhard; Luhmann, Niklas; Assmann, Aleida Available at various institutes of the ASCR
Produkce modernity a časový hiát

Tématem studie je vynoření moderního časového režimu na přelomu 18. a 19. století ve středoevropském kontextu. Tuto proměnu časovosti tematizuje na rovině teoretické jako topos kulturních věd i ...

Smyčka, Václav
Ústav pro českou literaturu, 2019

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases