Number of found documents: 390
Published from to

Proměny interpretace hudebního folkloru: od ochrany každodenní kultury po vznik hudebního žánru (na příkladu České republiky)
Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
2023 - Czech
Od 60. let 20. století se v české etnologii začaly rozvíjet snahy, které postupně začaly zařazovat projevy folkloru v jejich druhé existenci do odborného výzkumu. Oblast folklorismu se někdy překrývala s existujícími lidovými tradicemi, někdy na ně navazovala a někdy se jimi pouze v různé míře inspirovala. Rozlišení v takto vymezených kategoriích nebylo snadné ani v minulosti a s příchodem stále rychlejším vývojem společnosti se v obecném povědomí rozostřilo. V tomto rámci vznikl současný široký hudební žánr zakořeněný v hudebním folkloru, který není snadné obsahově vymezit. Příspěvek nastiňuje průběh jeho historického formování, ukazuje modelové momenty jeho vývoje a zabývá se jeho polyfunkčností: mnoho kolektivů se prezentuje nejen na jevišti (spolu s tanečníky) a v hudebních pořadech. koncertním prostředí (samostatně), podílí se ale také na místních etnokulturních tradicích, tanečních zábavách, rodinných oslavách (svatby, narozeniny) a komerčně zaměřených akcích. akce. K ilustraci popsaných faktů článek využívá archivní pramenný materiál a terénní výzkum založený na základě rozhovorů s vybranými hudebníky From the 1960s onwards, efforts began to develop in Czech ethnology, which gradually began to include folklore manifestations in their second existence in professional research. The field of folklorism sometimes overlapped with the existence of folk traditions, sometimes built on them, and sometimes was only inspired by them to varying degrees. The distinction in such defined categories was not easy even in the past, and with the increasingly rapid development of society, it became blurred in the general consciousness. Within this scope, a contemporary broad music genre, music folklore, has emerged that is not easy to define in terms of content. In this paper, the authors outline its historical formation, show model moments of its development, and deal with its polyfunctionality: many collectives present themselves not only on stage (together with dancers) and in concert settings (independently), but also participate in local ethno-cultural traditions, dance parties, family celebrations (weddings, birthdays), and commercially focused events. To illustrate this, the paper uses archival source material, and field research based on interviews with selected musicians. Keywords: Music folklore; transformations of folk tradition; music genre; folk revivalism in the Czech Republic Fulltext is available at external website.
Proměny interpretace hudebního folkloru: od ochrany každodenní kultury po vznik hudebního žánru (na příkladu České republiky)

Od 60. let 20. století se v české etnologii začaly rozvíjet snahy, které postupně začaly zařazovat projevy folkloru v jejich druhé existenci do odborného výzkumu. Oblast folklorismu se někdy ...

Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
Etnologický ústav, 2023

Když hep hep není hop hop: folklorní kulturní dědictví v kontextu politické korektnosti
Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
2022 - Czech
Příspěvek na příkladu lidových písní zapsaných na území dnešní České republiky zhruba od počátku 19. století do 70. let 20. století ukazuje, jak bylo v minulosti nakládáno s písňovými texty, které se v daném historickém nevyhovovaly dobovým společenským konvencím, estetickým i etickým ideálům i vlasteneckým cílům. Pokud byly vůbec takové písně zapsány, pak byl jejich text upravován, některé jeho části byly vypuštěny, jiné změněny. Tato situace trvala od počátku 19. století do pádů komunistické totality v roce 1989. Dnes se autentické znění folklorních textů a dalších dobových pramenů může jevit jako bezproblémová záležitost. Jednou ze složek tradice je ale také sociální paměť a s ní spojené kulturní stereotypy – ustálené představy, které mají lidé sami o sobě a o příslušnících odlišných skupin. Ti „druzí“ mohou být příslušníci jiného etnika či náboženství, odlišné sociální vrstvy apod. Jejich obraz ve folkloru představuje poměrně složitý komplex obecných představ, ideologických názorů, hodnotících postojů a historických zkušeností. Příspěvek na příkladu tzv. fenoménu cizosti, který je v českých lidových písních spojen především s negativním obrazem příslušníků židovské minority, ukazuje, že ztráta historického kontextu může znamenat, že dnes mohou být na veřejnosti prezentovány písně a tance, jejichž antisemitský motiv těm, kteří je interpretují, nemusí být vůbec zřejmý. The paper explores folk songs written down in what is present-day Czech Republic from roughly the beginning of the 19th century to the 1970s. It shows how song lyrics were treated in the past when they did not conform to the social conventions, aesthetics, ethical ideals, and patriotic goals of the time. When such songs were written down by collectors, their lyrics were often modified, some parts being omitted, others changed. This practice was followed from the early 19th century until the fall of the communist totalitarian regime in 1989. At present, these authentic folk song lyrics seem non-controversial by some performers, but many lyrics are far from it. One of the components of tradition is social memory, which is associated with cultural stereotypes—the generally fixed ideas that people have about themselves and members of different groups. These “Others” are usually members of a different ethnicity, religion, or social class. Their image in folklore involves certain ideas, ideological views, evaluative attitudes, and historical experience. Using the example of otherness, which in Czech folk songs is mainly associated with the negative image of members of the Jewish minority, the paper shows the possible results of misunderstanding the historical context: the anti-Semitic motifs of some older songs and dances resented in public may not be evident to those who perform them today. Keywords: folklore; cultural stereotypes; political correctness; cultural heritage; phenomenon of otherness Fulltext is available at external website.
Když hep hep není hop hop: folklorní kulturní dědictví v kontextu politické korektnosti

Příspěvek na příkladu lidových písní zapsaných na území dnešní České republiky zhruba od počátku 19. století do 70. let 20. století ukazuje, jak bylo v minulosti nakládáno s písňovými texty, které se ...

Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
Etnologický ústav, 2022

Valašský odzemek perspektivou studia kulturní identity a kulturního dědictví
Uhlíková, Lucie
2021 - Czech
Studie je zaměřena na problematiku kulturní identity (individuální i regionální) a konstruování kulturního dědictví na příkladu valašského lidového tance odzemek - mužského sólového tance spojeného ve své první existenci s karpatskou pasteveckou kulturou a později, v meziválečném období, oživeného jako reprezentativního projevu v oblasti folklorního hnutí na moravském Valašsku. The study focused on the issue of cultural identity (individual and regional) and the construction of cultural heritage on the example of the Wallachian folk dance odzemek - a male solo dance associated in its first existence with the pastoral culture of the Carpathian Mountains and later, in the interwar period, revived as a representative phenomenon on the platform of the folklore movement in the Moravian Wallachia region. Keywords: protection of cultural heritage; social construction of identity; inovation of tradition Available at various institutes of the ASCR
Valašský odzemek perspektivou studia kulturní identity a kulturního dědictví

Studie je zaměřena na problematiku kulturní identity (individuální i regionální) a konstruování kulturního dědictví na příkladu valašského lidového tance odzemek - mužského sólového tance spojeného ve ...

Uhlíková, Lucie
Etnologický ústav, 2021

Historické sestavy českých dudáckých muzik v produkci současných folklorních souborů
Vejvoda, Zdeněk
2021 - Czech
Komorní nástrojové sestavy dud, houslí a klarinetu jsou v českých regionech v různých variantách doloženy nejpozději od 19. století. Výjimečné postavení v nich zaujímala tzv. malá selská muzika, trio (krátkých) houslí, dud v ladění in es a es-klarinetu, jehož partitury na Chodsku v 90. letech 19. století v terénu zaznamenal Ludvík Kuba. Příspěvek konstatuje životnost těchto historických sestav v novodobé tvorbě, proměny jejich funkce a nové využití skladeb a aranží pro různé dudácké sestavy v repertoáru a jevištní produkci folklorních souborů a kapel z jihozápadních Čech. Dominantní postavení má v prostředí folklorního hnutí – i díky dlouholetému mediálnímu působení Konrádyho dudácké muziky z Domažlic – sestava velké dudácké muziky s kontrabasem a houslovou kontrou. Mnohem častěji než dříve se však na nahrávkách i na koncertech a festivalech uplatňuje duo dudy – housle či výše zmíněné „selské“ trio. Za novotvar vzniklý v prostředí folklorismu lze považovat žánr virtuózních skladeb pro sólové dudy či dokonce pro dvoje či troje dudy. Zajímavým výsledkem aktuálního výzkumu je konstatování nadstandardní poučenosti většiny tvůrčích osobností současných souborů ohledně historických pramenů české dudácké hudby, která je příslibem kvalitní prezentace kulturního dědictví a udržitelnosti jejich uměleckých a popularizačních aktivit. Chamber instrument configurations of bagpipes, a violin and a clarinet in various variations are in the Czech regions documented latest from the 19th century. Exclusive position is taken by a so-called small country music band, trio of (short) violin, bagpipes tuned to e-flat and e-flat clarinet, the score of which was recorded by Ludvik Kuba in the region of Chodsko in the 1890s. The contribution comments on sustainability of these historical configurations in modern musical work, changes in their function and new utilisation of the compositions and arrangements for various bagpipes bands in repertoire as well as on stage productions of folk groups and bands from Southwest Bohemia. A dominant position in the environment of folkloristic movement - also thanks to a long-standing media performance of Konrady Bagpipes Music Band from the town of Domazlice - is held by a configuration of big bagpipes band with a double bass and contra violin. More often that earlier, however, we hear on the recordings and see at concerts and festivals a duo of bagpipes - violin, or the above mentioned ‘country’ trio. A novelty originating from the environment of folklore groups is a genre of virtuoso compositions for solo bagpipes, or even for two or three bagpipes. An interesting outcome of the current research is acknowledgement of the above standard knowledge most creative personalities of the modern bands show as far as historical sources of Czech bagpipes music are concerned, which is a promise of a quality presentation of the cultural heritage and sustainability of their artistic and popularisation activities. Keywords: bagpipe; folklorism; music folklore Available at various institutes of the ASCR
Historické sestavy českých dudáckých muzik v produkci současných folklorních souborů

Komorní nástrojové sestavy dud, houslí a klarinetu jsou v českých regionech v různých variantách doloženy nejpozději od 19. století. Výjimečné postavení v nich zaujímala tzv. malá selská muzika, trio ...

Vejvoda, Zdeněk
Etnologický ústav, 2021

„Jak zazpívám, tak mně hrajte“: Ekonomický potenciál nositelů hudební tradice v kulturní paměti českých zemí
Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
2021 - Czech
Ekonomické poměry lidových hudebníků či jejich odměna byly v pramenech a literatuře zmiňovány spíše nesoustavně. Účast muzikantů v rámci obřadů, obyčejů a zvyků kalendářních či rodinných patřila ale ve venkovských pospolitostech k jejich přirozeným aktivitám. Poměrně časté jsou zmínky o placení za sólovou píseň nebo hraní podle předzpěvu, což v prostředí lidových tanečních zábav bylo velmi rozšířeno. Hudebníci nehrávali jenom za peníze, ale rovněž za jídlo, pití nebo naturálie. Hudební projevy jako zásadní zdroj výdělku jsou spojeny také s problematikou potulných muzikantů či zpěváků. Řada výrazných muzikantů z lidového prostředí si přivydělávala rovněž výukou hry na nejrůznější nástroje. Od konce 19. století vidíme také stále častější prezentace lidových hudebníků a tanečníků před nejširší veřejností, což vneslo do jejich produkce ještě silněji otázku finanční. Hraní pro většinu muzikantů představovalo významný přivýdělek, který se mnohdy stával hlavním způsobem obživy. Kulturní kapitál starších hudebních sestav tradičního venkova ztratil svou sílu kapitálu ekonomického v důsledku nástupu dechové hudby a dalších novějších seskupení. Postupně se však funkce přivýdělku hudebníků posilovala v souvislosti s nastupujícím folklorním hnutí. Otázka odměny lidových hudebníků rezonuje v kulturní paměti a dotváří nezkreslený obraz tradiční lidové kultury. The economic conditions of folk musicians or their remuneration have been mentioned rather inconsistently in sources and literature of the Czech lands. The participation of musicians in ceremonies, traditions and customs of the calendar, or family occasions was one of their natural activities in rural communities. There are relatively frequent references to paying for a song (which involved leading the singing) and playing according to a demonstrated song, which was widespread in the context of folk dances. Musicians played not only for money, but also for food, drink, or special benefits in kind. For itinerant musicians and singers, musical performances were a major source of their livelihood. Many outstanding rural musicians also earned a living by teaching various instruments. From the end of the 19th century, folk musicians and dancers found more occasions to present themselves to the public, which increased an interest in the financial issue of their production. With the coming of brass music bands and other novelty groups, older traditional rural music groups lost not only their cultural capital, but their economic capital as well. Gradually, however, the emerging folklore movement strengthened the position of folk musicians, including their financial rewards. The question of the remuneration of folk musicians has resonated in cultural memory, thus adding to the unbiased image of traditional folk culture. Keywords: Folk music and dance; transformation of tradition; cultural capital; social capital Available at various institutes of the ASCR
„Jak zazpívám, tak mně hrajte“: Ekonomický potenciál nositelů hudební tradice v kulturní paměti českých zemí

Ekonomické poměry lidových hudebníků či jejich odměna byly v pramenech a literatuře zmiňovány spíše nesoustavně. Účast muzikantů v rámci obřadů, obyčejů a zvyků kalendářních či rodinných patřila ale ...

Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
Etnologický ústav, 2021

Folklorní hnutí jako most mezi lidovou hudbou a jinými světy. Různé podoby revivalu.
Kratochvíl, Matěj
2021 - Czech
Folklorní hnutí v druhé polovině 20. století sehrálo několik rolí. Bylo nástrojem propagandy, ale zároveň i prostředkem k zachování tradice, nebo původní umělecké formy. Jedna z jeho rolí však zůstává poněkud stranou. V době, kdy původní formy lidové hudby a tanců zanikaly, začalo oživování lidové hudby a tanců a jejich obnovování prostřednictvím vystoupení folklorních souborů se stalo hlavním a často i nejčastěji jediným způsobem, jak tyto tradice přiblížit širší veřejnosti. K tomu přispělo propojení lidového hnutí s masovými médii a nahrávacím průmyslem. Prostřednictvím těchto kanálů se lidová hudba dostala k hudebníkům různých žánrů, kteří se tak seznámili se zvukem lidové hudby z Čech, Moravy a dalších zemí. Na základě svých dojmů se pak někteří z těchto hudebníků rozhodli zařadit do své tvorby i prvky lidové hudby. Výsledkem je řada projektů a nahrávek, kde se lidové prvky mísí s jazzem, rockem nebo elektronickou hudbou. Příspěvek se pokouší představit možné odpovědi na otázku do jaké míry folklorní hnutí jako institucionalizovaná forma oživování tradiční kultury, ovlivnilo přijetí této kultury v jiných oblastech hudby. Folklore movement in the second half of the 20th century played several roles. It was a tool of propaganda but at the same time a means to preserving tradition or original art form. One of its roles, however, remains somewhat aside the main focus. As the original forms of folk music and dances were disappearing, the revival of them through performance by folk ensembles became the main, and often the only way of bringing the traditions to wider public. This was contributed to by interconnection of folk movement with mass media and recording industry. Through these channels the folk music reached musicians of various genres, who were thus introduced to the sound of folk music from Bohemia, Moravia and Silesia. Based on their impressions, some of these musicians then decided to include the folk components in their own compositions. The result is a number of projects and recordings, where folk elements are mixed with jazz, rock, ballads or electronic music. The paper attempts to present possible answers to the question to what extent the folklore movement, as an institutionalised form of reviving traditional culture, influenced acceptance of this culture in other areas of music. The research, which forms the base of this contribution, analyses recordings and presents interviews of musicians from varied areas and of different generations. Keywords: folk music; revival; popular culture Available at various institutes of the ASCR
Folklorní hnutí jako most mezi lidovou hudbou a jinými světy. Různé podoby revivalu.

Folklorní hnutí v druhé polovině 20. století sehrálo několik rolí. Bylo nástrojem propagandy, ale zároveň i prostředkem k zachování tradice, nebo původní umělecké formy. Jedna z jeho rolí však zůstává ...

Kratochvíl, Matěj
Etnologický ústav, 2021

Hodnota lidové písně
Toncrová, Marta
2021 - Czech
Text se zamýšlí nad hodnotou lidové písně v kontextu vývoje názorů na tento kulturní fenomén v dějinách českých zemí. Protože nejstarší doklady českých světských lidových písní jsou doloženy jen ve formě církevních zákazů, je zjevné, že vnímání jejich hodnoty bylo ze strany církve zjevně odlišné od postojů obecného lidu. V osvícenství a v 19. století se postupně prosazují názory příslušníků vzdělaneckých kruhů, jejichž silně estetizující a moralistický přístup ovšem řadu lidových písní hodnotil velmi negativně. S rozvojem českého národního hnutí od 20. let 19. století lze sledovat stále bližší vztah profesionálních hudebníků, sběratelů a skladatelů k lidovým písním a jeho odraz nejen v hudební, ale také v literární a výtvarné tvorbě. Od přelomu 19. a 20. století dochází k výrazné proměně pohledu na celou oblast hudebního folkloru díky postupnému etablování vědecké disciplíny – folkloristiky. Systematické terénní výzkumy dovolují poznat také poměr lidových zpěváků k jejich písním, poměrně striktní diferenciaci písní podle jejich funkce i „hodnoty“ (rozlišování písní starých a nových, hodnotných a méně hodnotných, mužských či ženských, obřadních, pracovních, tanečních, písní vhodných pro to, aby byla zapsána sběratelem i těch, které byly zpívány jen za zvláštních okolností). The author examines the value of folk song in the context of the development of views of folk songs in the history of the Czech lands. Because the oldest evidence of Czech secular folk song has been documented in the form of various Church prohibitions, it is obvious that the Church perceived the value of folk songs differently from that of common people. The opinions of the members of the educated social strata gradually became visible in the period of the Enlightenment and in the 19th century, nevertheless, because of their highly estheticized and moralizing approach, they judged numerous folk songs very negatively. With the development of the Czech national movement, which started in the 1820s, we can observe a close attitude towards folk songs from professional musicians, collectors, and composers, which was reflected not only in music creation, but in literature and fine arts as well. At the turn of the 20th century, because of the gradual establishment of folkloristics (ethnography) as a science, there appeared a distinctive change of view on the whole sphere of musical folklore. Systematic field research allows us to understand the attitude of folk singers to their songs, as well as the rather strict differentiation of songs according to their functions and “values”: distinguishing old and new songs, valuable and less valuable, female and male, ceremonial or work-related, as well as dance songs, songs worth recording by a collector, and songs that were performed on special occasions only. Keywords: Folk song; bearers of folk tradition; function of folk song; rating and sorting of folk songs Available at various institutes of the ASCR
Hodnota lidové písně

Text se zamýšlí nad hodnotou lidové písně v kontextu vývoje názorů na tento kulturní fenomén v dějinách českých zemí. Protože nejstarší doklady českých světských lidových písní jsou doloženy jen ve ...

Toncrová, Marta
Etnologický ústav, 2021

Zápisy slovesného folkloru na Valašsku v rámci tzv. wollmanovské sběratelské akce
Pospíšilová, Jana
2021 - Czech
Výsledkem sběratelské akce studentů Franka Wollmana v letech 1930-1931 na Valašsku je 400 textů pohádek, pověstí atd. Budou součástí připravované edice. The result of a collector's action of Frank Wollman's students in 1930-1931 in Wallachia is 400 texts of fairy tales, legends, etc. They will be part of the upcoming edition. Keywords: Frank Wollman; region Wallachia; Oral traditions Available at various institutes of the ASCR
Zápisy slovesného folkloru na Valašsku v rámci tzv. wollmanovské sběratelské akce

Výsledkem sběratelské akce studentů Franka Wollmana v letech 1930-1931 na Valašsku je 400 textů pohádek, pověstí atd. Budou součástí připravované edice....

Pospíšilová, Jana
Etnologický ústav, 2021

Mezi venkovem a městem: proměny „životního prostoru“ lidových tradic v kontextu vývoje folklorního hnutí v českých zemích ve druhé polovině 20. století
Uhlíková, Lucie
2020 - Czech
Folklorní hnutí v českých zemích nevzniká teprve v důsledku kulturněpolitického vývoje po únoru 1948, kdy v Československu přezvali moc komunisté, nýbrž souvisí s euforickým obdobím těsně po druhé světové válce a navazuje také na vývoj v meziválečném Československu i na starší activity. Postupně vznikl nový jevištní i hudební žánr reprezentovanými výraznými osobnostmi, které se stávaly vzory pro způsob práce s folklorním materiálem. Ten souvisel především s kulturou venkova, jeho novým životním prostorem se však stalo zejména město. Aktivity folklorních souborů přispěly k tomu, že lidové tradice se ve druhé polovině 20. století staly nejen prostorem pro uměleckou seberealizaci, ale také důležitým sociokulturním kapitálem na úrovni lokální i regionální. The folklore movement in the Czech lands is not related only to the development of cultural policy after the communist coup in Czechoslovakia in February 1948. It is also connected to the period of enthusiasm that immediately followed the ending of World War II in Europe, although its importance is rooted in the inter-war development of Czechoslovakia and older activities. Gradually, a new stage and musical genre were developed that were represented by outstanding personalities, who became role models for the way they worked with folklore. This related predominantly to rural culture; however, very soon the city became its new environment. Various activities of folk ensembles contributed to the fact that in the second half of the 20th century, folk traditions became not only a space for artistic self-realization, but an important form of sociocultural capital at the local and regional levels. Keywords: folklore movement in Czechoslovakia; Folk ensemble; folklore on stage; culture and politics; tradition as political capital Fulltext is available at external website.
Mezi venkovem a městem: proměny „životního prostoru“ lidových tradic v kontextu vývoje folklorního hnutí v českých zemích ve druhé polovině 20. století

Folklorní hnutí v českých zemích nevzniká teprve v důsledku kulturněpolitického vývoje po únoru 1948, kdy v Československu přezvali moc komunisté, nýbrž souvisí s euforickým obdobím těsně po druhé ...

Uhlíková, Lucie
Etnologický ústav, 2020

Hudba, čas a prostor v progresivní reflexi Leoše Janáčka
Procházková, Jarmila
2020 - Czech
Příspěvek se soustřeďuje na tu část Janáčkovy teorie hudby, která byla zaměřena na souvztažnost hudby a prostoru, a tím i logicky zahrnovala termín čas jako kontinuum, ve kterém hudba probíhá. Ideální studijní materiál Janáček nalezl v nápěvcích mluvy a v lidové písni, tedy v oblastech nezatížených písemnou (psanou) petrifikací a umožňujících sledovat rytmicky a výrazově spontánně vznikající projevy. Studie se zabývá také pozdějšími Janáčkovými reflexemi specifické vazby hudby na prostor, kterou je psychická interiorizace hudební matérie. Teoretické vysvětlení týkající se lidové písně Janáček částečně nalezl v geografickém determinismu – „mesologické vlivy“ jsou podle něj příčinou regionálně specifických rysů v melodii, rytmice a dalších složkách lidové hudby. Na začátku druhého desetiletí 20. století je možné v Janáčkově teorii vysledovat nové filosofické a metodologické, včetně Einsteinovy teorie relativity. Skladatel rezignoval na termín prostoročas, který má v sobě zakódovanou variabilitu a nezávislost na pozorovateli. Právě subjektivita pozorovatele, předpokládající časové i tím i významové posuny, se stala součástí Janáčkova nazírání na hudební materiál jak ve fázi recepce, tak zejména v tvůrčím procesu. Tento náhled podpořil Janáčkovu tendenci k tektonickému pojetí hudební struktury, utvrdil jej v sofistikované práci s časovými vrstvami a ve svém důsledku tak dopomohl k vytvoření dramaturgicky unikátních počinů v oblasti operní tvorby. The paper focuses on that specific part of Janáček’s theory of music that deals with the relationship of music and space, thus logically including the term time as a continuum in which music takes place. Janáček found ideal study material in speech melodies (nápěvky) and in folk song, that is, in an area not touched negatively by literary (written) petrification. This enabled him to observe manifestations that originated spontaneously in rhythm and expression. The paper also deals with later reflections by Janáček of the specific connection of music with space, that is, the psychological internalization of music matter. Janáček found the theoretical explanation of folk song partly in geographical determinism. In his opinion, mesological influences determine the regionally-specific features of melody, rhythm, and other components of folk music. New philosophical and methodological influences, including Einstein’s Theory of Relativity, could be observed in Janáček’s theory in the beginning of the 1920s. The composer stopped using the term space-time, which included encoded variability and the independence of the observer. It was this subjectivity of the observer, presupposing shifts in time and thus in meaning, that became a part of Janáček’s understanding of the musical material, both in the reception phase and especially in the process of creation. This view supported Janáček’s tendency towards the tectonic concept of music structure, affirming him in his sophisticated work with time layers and consequently helping him create unique deeds in dramaturgy in the area of composing opera music. Keywords: Leoš Janáček; (folk) music theory; geographical determinism; theory of relativity; rhythmic organization of music Fulltext is available at external website.
Hudba, čas a prostor v progresivní reflexi Leoše Janáčka

Příspěvek se soustřeďuje na tu část Janáčkovy teorie hudby, která byla zaměřena na souvztažnost hudby a prostoru, a tím i logicky zahrnovala termín čas jako kontinuum, ve kterém hudba probíhá. Ideální ...

Procházková, Jarmila
Etnologický ústav, 2020

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases