Number of found documents: 2716
Published from to

Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
S faktem, že je ČR členem Severoatlantické aliance, jsou spokojeny asi dvě třetiny (67 %) českých občanů, více než čtvrtina (26 %) je nespokojena. V aktuálním výzkumu statisticky významně převážil názor, že NATO je zárukou nezávislosti České republiky (50 %) a nikoliv formou podřízenosti se cizím mocnostem (41 %). Čeští občané se většinově kloní k názoru, že členství naší země v NATO zajišťuje mír a bezpečnost ČR (56 %) a zvyšuje mír a stabilitu v Evropě (60 %).\n\nNecelá třetina (31 %) českých občanů si myslí, že členství v NATO neovlivňuje postavení ČR ve světě, více než dvě pětiny (43 %) dotázaných pak uvedly, že pozice naší země ve světě je členstvím v NATO posilována. Názor, že členství v Severoatlantické alianci naopak pro naši zemi znamená oslabení její pozice ve světě, zastává 15 % občanů.\nTéměř tři čtvrtiny (72 %) českých občanů jsou přesvědčeny o potřebnosti Severoatlantické aliance v současné době. Přibližně pětina občanů (21 %) míní, že organizace je nepotřebná.\nEvropské unii (EU) v současnosti důvěřují necelá polovina občanů (47 %), nadpoloviční většina veřejnosti (54 %) má důvěru k Organizaci spojených národů (OSN). Severoatlantické alianci (NATO) důvěřují téměř tři pětiny (57 %) českých občanů. In the summer 2023 Public Opinion Research Centre carried out a survey about NATO. Within the project were examined satisfaction with membership in NATO. Almost two-thirds (67%) of Czech citizens are satisfied with the Czech Republic's membership in the North Atlantic Alliance, more than a quarter (26%) is dissatisfied.\n\nIn the current research, the opinion that NATO is a guarantee of the independence of the Czech Republic (50%) and not a form of subordination to a foreign power (41%) was statistically significantly predominant. Keywords: public opinion; NATO; satisfaction with membership; independence; subordination Fulltext is available at external website.
Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023

S faktem, že je ČR členem Severoatlantické aliance, jsou spokojeny asi dvě třetiny (67 %) českých občanů, více než čtvrtina (26 %) je nespokojena. V aktuálním výzkumu statisticky významně převážil ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Hodnotové orientace – červen/červenec 2023
Tuček, Milan
2023 - Czech
Hodnotové orientace české společnosti byly naposledy zjišťovány v roce 2014. Mnohopoložková baterie otázek, která byla respondentům předložena k posouzení, zjišťovala, jakou důležitost přikládají vybraným hodnotám z oblasti rodinné, pracovní a společenskopolitické sféry a životního stylu. Dotázaní měli na čtyřbodové škále označit, nakolik je pro ně určitá hodnota důležitá či nedůležitá . Baterie otázek, která byla poprvé dotazována v roce 1990, byla v roce 2014 doplněna dvěma výroky („mít děti“ a „mít vlastní pěkné bydlení“), které pokrývají určité podstatné doposud chybějící hodnotové orientace.\n\nNa prvních třech místech v pořadí podle důležitosti se umístily „žít ve spokojené rodině“, „mít přátele, se kterými si dobře rozumíte“ a „žít ve zdravém životním prostředí“ (v součtu „velmi“ a „spíše důležité“ 95 % dotázaných).\n\nNa posledních třech místech jsou hodnoty „prosazovat politiku své strany, hnutí“, „mít hezké věci, které nemá každý“ a „mít práci, která umožňuje řídit činnost jiných lidí“ (v součtu „zcela“ a „spíše nedůležité“ 60-70 %).\n\nOd posledního šetření v roce 2014 statistiky významně zvýšila důležitost hodnot spojených s obsahem práce, s informovaností a vzdělaností, s životním prostředím a obecnými životními strategiemi (posílení individualizace společnosti). Naopak poklesla významnost hodnot „mít hezké věci, které nemá každý“, „vydělat hodně peněz“, „mít jakoukoliv práci, jen abyste byl zaměstnán a nebral podporu“ (zeslabení orientace na materiální spotřebu).\n\nHodnotové orientace jsou generačně výrazně odlišné oblastech rodiny a soukromého života (vyšší důležitost u starších generací), v oblasti obsahu práce a obecných životních strategií (vyšší důležitost u mladších generací).\n\nVliv pohlaví byl zjištěn u hodnot vázaných na pracovní a životní kariéru – vyšší důležitost pro muže. Jde o potvrzení genderového stereotypu, který se v jiných oblastech (rodina, práce, …) nepotvrdil.\n\nDosažené vzdělání ovlivnilo pouze hodnoty z oblasti občanské angažovanosti - pro respondenty s vysokoškolským vzděláním jsou důležitější než pro respondenty s nižším vzděláním. Summer survey of Public Opinion Research Centre focused on the matter of values and their importance for Czech people. Keywords: public opinion; value; general life strategies; environment; education; awareness; content of work Fulltext is available at external website.
Hodnotové orientace – červen/červenec 2023

Hodnotové orientace české společnosti byly naposledy zjišťovány v roce 2014. Mnohopoložková baterie otázek, která byla respondentům předložena k posouzení, zjišťovala, jakou důležitost přikládají ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Pojištění v českých domácnostech
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - Czech
Pojištění zvyšuje blahobyt domácností tím, že přenáší nejistotu z jednotlivců, kteří se vyhýbají riziku, na instituce, které jsou vůči riziku neutrální. Hlavním motivem pro nákup pojištění je tedy averze k riziku s cílem vyhnout se ztrátě. Pojištění může zlepšovat finanční odolnost a celkovou finanční stabilitu domácností s obzvláště velkým významem pro domácnosti s nižšími příjmy.\nPoptávka domácností po pojištění závisí na mnoha faktorech, zahrnujících sociodemografické charakteristiky členů domácnosti, ekonomickou strukturu domácnosti, vývoj makroekonomického prostředí, ale také institucionální faktory. Význam mají také specifické preference domácností, jejich postoje a vnímání rizika. Ze všech faktorů je však jako nejdůležitější obecně uváděn příjem domácností, který zásadně ovlivňuje poptávku jak po životním, tak neživotním pojištění.\nŽivotní pojištění má téměř 60 % respondentů, naprostá většina z nich zároveň využívá i nějakou z forem pojištění neživotního (54 % všech respondentů). Na druhou stranu, skoro desetina nemá pojištění vůbec žádné. Alespoň jedno z uvažovaných forem neživotního pojištění obecně využívá většina z celkového počtu respondentů (84,4 %), přičemž pouze neživotní pojištění (a nikoli zároveň životní) má 31 % respondentů.\nPojištění častěji využívají lidé s vyšším vzděláním a také domácnosti s dětmi, což může být spojeno s motivací zajistit své závislé blízké osoby. Značný vliv má příjem domácností a jejich finanční rezervy. Výrazně méně často se pojišťují nízkopříjmové domácnosti, což může být dané tím, že je pro ně pojištění finančně nedostupné. Domácnosti zajištěné dlouhodobou finanční rezervou naopak pojištění využívají častěji. Častěji také životní pojištění využívají lidé, kteří mají i jiné půjčky či úvěry krom hypotéky.\n Insurance increases household welfare by transferring uncertainty from risk-averse individuals to risk-neutral institutions. Thus, the main motive for purchasing insurance is risk aversion to avoid loss. Insurance can improve the financial resilience and overall financial stability of households, with particular importance for low-income households.\nHousehold demand for insurance depends on many factors, including the socio-demographic characteristics of household members, the economic structure of the household, the evolution of the macroeconomic environment, as well as institutional factors. Specific household preferences, attitudes and risk perceptions are also important. However, of all the factors, household income is generally cited as the most important as it has a major impact on demand for both life and non-life insurance.\nAlmost 60% of respondents have life insurance, the vast majority of them also use some form of non-life insurance (54% of all respondents). On the other hand, almost a tenth have no insurance at all. At least one of the considered forms of non-life insurance is generally used by the majority of the total respondents (84.4%), while only 31% of respondents have non-life insurance (and not life insurance at the same time).\nPeople with higher education and households with children are more likely to use insurance, which may be related to the motivation to secure their dependents. Household income and financial reserves have a significant impact. Low-income households are significantly less likely to take out insurance, which may be due to the fact that insurance is unaffordable for them. In contrast, households with long-term financial reserves are more likely to use insurance. Life insurance is also used more often by people who have other loans or credits besides a mortgage.\n Keywords: Financial resilence; insurance; household finance Fulltext is available at external website.
Pojištění v českých domácnostech

Pojištění zvyšuje blahobyt domácností tím, že přenáší nejistotu z jednotlivců, kteří se vyhýbají riziku, na instituce, které jsou vůči riziku neutrální. Hlavním motivem pro nákup pojištění je tedy ...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2023

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřují více než dvě pětiny (41 %) českých občanů, neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastává více než pětina (21 %) a více než třetina (36 %) je nespokojena.\nPřibližně dvě třetiny veřejnosti si myslí, že evropská integrace je prospěšná v oblasti obrany (65 %) a kultury (64 %). Nadpoloviční většina kladně hodnotí spolupráci v oblasti ekologie (55 %) a hospodářství (53 %). Nejméně často hodnotila česká veřejnost evropskou integraci jako prospěšnou v oblasti politiky, kterou takto vnímají více než dvě pětiny (44 %) dotázaných, srovnatelný podíl (46 %) je naopak přesvědčen o její škodlivosti.\nV postojích české veřejnosti k posilování či oslabování integrace je nejčastější názor, že míra integrace Evropské unie by měla do budoucna zůstat přibližně stejná jako v současnosti.\n\nV české společnosti stále přetrvává převážně odmítavý postoj k přijetí eura. V současné době téměř tři čtvrtiny (73 %) českých občanů s přijetím eura za měnu ČR nesouhlasí, pro přijetí eura je nyní necelá čtvrtina (22 %) českých občanů.\nPřibližně dvě třetiny českých občanů (66 %) se domnívají, že Česká republika má být členem Evropské unie, opačný názor, tedy že Česká republika nemá být členem Evropské unie, vyjádřily tři desetiny oslovených (30 %). The press release presents some results of the April and May 2023 survey, which focused on Czech public opinion on EU membership. More than two-fifths (41%) of Czech citizens are satisfied with our country's EU membership, more than a fifth (21 %) are neither satisfied nor unsatisfied and more than a third (36 %) is unsatisfied.\nRespondents were also asked about their views on economic, political, cultural, defence, and ecological integration in the European Union.\n\nThe survey also focused on opinion to the level of integration of the EU and the role of the Czech Republic in this process. The part of this survey was also a question about the adoption of the euro. Keywords: public opinion; EU; membership; satisfaction; integration; euro Fulltext is available at external website.
Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti – duben/květen 2023

Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřují více než dvě pětiny (41 %) českých občanů, neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastává více než pětina (21 %) a více než třetina (36 %) ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
Evropské unii v současné době důvěřuje o málo méně než polovina (46 %) českých občanů, naopak polovina veřejnosti (50 %) jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů (NATO 56 %, OSN 52 %) a více než třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 36 %, OSN 37 %).\nVíce než třetina oslovených důvěřuje Evropské komisi (38 %) a Evropskému parlamentu (36 %), nicméně o něco vyšší, a to přibližně poloviční, podíl jim nedůvěřuje (Evropské komisi 47 % a Evropskému parlamentu 50 %).\n\nDůvěra jednotlivým institucím a představitelům Evropské unie se pohybuje od necelé jedné čtvrtiny po necelé dvě pětiny společnosti, přičemž nedůvěra těmto institucím převažuje nad důvěrou. Podíl nedůvěřujících v případě všech sledovaných evropských institucí a představitelů od roku 2021 významně vzrostl. In April and May 2023 Public Opinion Research Centre included a block of questions connected to confidence in European Union and international institutions. Questions focused mainly on trust in European Union in general and its concrete authorities. In connection to international institutions respondents evaluated their trust in United Nations and North Atlantic Treaty Organisation. Keywords: public opinion; International Institutions; trust; EU; North Atlantic Treaty Organisation; United Nations Fulltext is available at external website.
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben/květen 2023

Evropské unii v současné době důvěřuje o málo méně než polovina (46 %) českých občanů, naopak polovina veřejnosti (50 %) jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Názory veřejnosti na přijatelnost půjček a míru zadlužení občanů a státu – duben/květen 2023
Tuček, Milan
2023 - Czech
V rámci dubnového a květnového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a na zadluženost občanů a státu.\n\n90 % dotázaných považuje půjčky za riziko. Zároveň 78 % je přesvědčeno, že půjčování peněž a pořizování si věcí na dluh je v dnešní době přirozenou součástí života. A jen 38 % dotázaných si myslí, že za půjčky se musí člověk tak trochu stydět.\n\nPouze 30 % dotázaných souhlasí s tím, že půjčovat si peníze se vyplatí.\n\nNázory na půjčky se podle očekávání liší podle generační příslušnosti.\n\nNejpřijatelnější jsou pro českou veřejnost půjčky na bydlení (88 %), podnikání (82 %) a studium (81 %), naopak nejméně přijatelné jsou půjčky na dovolenou (11 %) a na vánoční dárky (11 %).\n\nNecelé tři čtvrtiny (73 %) dotázaných pokládají míru zadlužení obyvatelstva za vysokou, u státu to je to téměř devět z deseti dotázaných, přičemž 60 % zadlužení státu považuje za velmi vysoké.\n\nOproti roku 2019 se podíl těch, kteří zadlužení státu považují za velmi vysoké, dramaticky zvýšil o 44 procentních bodů (od roku 2021 o 21 procentních bodů). In April and May 2023, the Public Opinion Research Centre investigated views on the problem of loans and indebtment. Keywords: public opinion; loans; Debts; indebtment; Citizens; State Fulltext is available at external website.
Názory veřejnosti na přijatelnost půjček a míru zadlužení občanů a státu – duben/květen 2023

V rámci dubnového a květnového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a na zadluženost občanů a státu.\n\n90 % dotázaných považuje půjčky za riziko. ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Občané o situaci na Ukrajině – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V šetření, jež probíhalo v průběhu června a července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.\n\nV současnosti se o vývoj situace na Ukrajině zajímají tři pětiny (60 %) české veřejnosti, což je o 18 procentních bodů méně než na jaře 2022. V dlouhodobém srovnání od roku 2014 jde o třetí nejvyšší podíl, když druhý nejvyšší byl, zaznamenám v březnu 2014.\n\nTři čtvrtiny (75 %) občanů považují situaci na Ukrajině za hrozbu pro evropskou bezpečnost, sedm desetin (70 %) ji má za hrozbu pro bezpečnost České republiky a více než dvě třetiny (68 %) situaci na Ukrajině vidí jako hrozbu pro mír ve světě.\n\nVíce než dvě pětiny občanů (43 %) souhlasí s kroky vlády na podporu Ukrajiny, nadpoloviční většina (54 %) s nimi nesouhlasí. Necelé dvě pětiny (39 %) českých občanů si myslí, že česká vláda Ukrajinu podporuje přiměřeně, jen malá část dotázaných uvedla, že ji podporuje příliš málo (2 %), a více než polovina (56 %) soudí, že ji podporuje příliš mnoho.\n\nVýrazná většina občanů souhlasí s vyvíjení diplomatického tlaku na Rusko ze strany mezinárodního společenství (72 %), o málo více než polovina (52 %) by souhlasila s úplnou politickou a ekonomickou izolací Ruska. Necelá polovina Čechů schvaluje finanční pomoc (49 %) a poskytování vojenského vybavení Ukrajině (47 %), ale jen o málo více než desetina (12 %) by podporovala vyslání vojáků, kteří by se zapojili do boje. In a survey conducted during June and July 2023, the Center for Public Opinion Research asked a set of questions about the conflict in Ukraine. The research sought to find out whether people are interested in the development of the situation in Ukraine and whether they consider it to be a security threat to the Czech Republic, Europe and world peace, how citizens feel about the government's actions in support of Ukraine and how they assess possible measures by the international community. Keywords: public opinion; Ukraine; situation; conflict; interest; security threat; peace; support Fulltext is available at external website.
Občané o situaci na Ukrajině – červen/červenec 2023

V šetření, jež probíhalo v průběhu června a července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Key barriers, opportunities and good practices for entrepreneurship and innovation
Křížková, Alena; Marková Volejníčková, Romana; Pospíšilová, Marie; Vohlídalová, Marta
2023 - English
The report is focused on barriers, opportunities and good practices for gender-sensitive innovations and entrepreneurship. It is based on the analysis of 36 interviews with experts from the health, green and digital fields and the target groups defined in the quadruple helix of academia, citizens, industry, and government. The interviews were collected by 12 GILL partners in the 10 consortium countries in 2023. Gender stereotypical cultural beliefs and norms, masculine bias, gender segregation, lack of funding, lack of policies to support work-life balance and lack of political will and empirical evidence to remove these barriers are the main problems identified. The opportunities reflected largely correspond to these barriers and highlight the role of key actors, such as the EU, in setting standards. Projects focusing on fixing the number of women under-represented in certain fields and occupations and management positions predominate among good practices. Keywords: .gender equality; gender in entrepreneurship; gender in science; gender in innovation; gender stereotypes; good practices Available in digital repository of the ASCR
Key barriers, opportunities and good practices for entrepreneurship and innovation

The report is focused on barriers, opportunities and good practices for gender-sensitive innovations and entrepreneurship. It is based on the analysis of 36 interviews with experts from the health, ...

Křížková, Alena; Marková Volejníčková, Romana; Pospíšilová, Marie; Vohlídalová, Marta
Sociologický ústav, 2023

Rozdělení Československa: 30 let od vzniku samostatné ČR a SR
Červenka, Jan
2023 - Czech
Při příležitosti výročí třiceti let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., výzkum mapující názory české veřejnosti ohledně rozdělení i vzniku samostatných států. Podobný výzkum byl realizován rovněž před pěti lety, proto tato tisková zpráva obsahuje jak aktuální údaje, tak časové srovnání.\nRozdělení Československa je ve srovnání s jinými historickými událostmi období od roku 1989 vnímáno relativně nejhůře.\nPolovina občanů (50 %) dnes považuje tento krok za správný, 39 % jej hodnotí jako nesprávný, přičemž o něco kritičtěji rozdělení Československa v tomto směru vnímají lidé, kteří jsou jeho pamětníky.\nI v tomto šetření se potvrdilo mínění o blízkém vztahu obou států a občané České republiky si většinově myslí, že by takový i měl být. In its regular survey in Autumn 2022, Public Opinion Research Centre investigated public opinion regarding the dissolution of Czechoslovakia thirty years ago.\nCompared to other historical events of the period since 1989, the dissolution of Czechoslovakia is perceived relatively the worst.\nToday, half of the citizens (50%) consider this step correct, 39% evaluate it as incorrect. At the same moment the people who witnessed it perceive the dissolution of Czechoslovakia somewhat more critically in this regard.\nThe opinion about the close relationship between the two states was confirmed once again in this survey, and the majority of the citizens of the Czech Republic think that it should be so. Keywords: dissolution of Czechoslovakia; Czech republic; Slovakia; public opinion Fulltext is available at external website.
Rozdělení Československa: 30 let od vzniku samostatné ČR a SR

Při příležitosti výročí třiceti let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., výzkum mapující názory ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Veřejnost o svých obavách a bezpečnostních rizicích pro Českou republiku – listopad a prosinec 2022
Spurný, Martin
2023 - Czech
Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku mírně nadpoloviční většina občanů považuje mezinárodní organizovaný zločin (52 %), téměř polovina teroristy (47 %), více než dvě pětiny uprchlíky (41 %) a více než třetina radikální náboženská hnutí (35 %). Tři desetiny občanů pokládají za velkou hrozbu cizí zpravodajské služby (30 %), krajní pravici více než čtvrtina (26 %) a více než pětina pak cizince žijící v ČR a krajní levici (shodně 22 %).\n\nVýrazně také narostl podíl těch, kteří považují Rusko za reálnou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Jde o nárůst podruhé v řadě, o 33 procentních bodů proti předminulému výzkumu z listopadu 2018 a o 13 procentních bodů proti minulému výzkumu z června 2021, a to na o málo více než polovinu (51 %) občanů. In November and December 2022, respondents had to assess security threats related to selected groups in the Czech Republic and they were also expressing views on threats by war, epidemics, natural disasters, economic crisis or resource crisis. These two questions were amended with an open question trying to find out, which countries represent a security threat for the Czech Republic. The survey also focused on expectations concerning the future of the personal life of citizens, the future of the Czech society and the future of the whole humankind. Keywords: Security Threats; Czech Republic; war; epidemics; natural disasters; economic and resource crisis; public opinion Fulltext is available at external website.
Veřejnost o svých obavách a bezpečnostních rizicích pro Českou republiku – listopad a prosinec 2022

Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku mírně nadpoloviční většina občanů považuje mezinárodní organizovaný zločin (52 %), téměř polovina teroristy (47 %), více než dvě pětiny uprchlíky (41 ...

Spurný, Martin
Sociologický ústav, 2023

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases