Number of found documents: 3759
Published from to

Generace X a Y očima dat: když byli rodiče mladí jako my
Peňázová, Eva; Šoltés, Michal
2023 - Czech
Studie představuje unikátní srovnání současného života generace Y, tzv. mileniálů (narozeni 1981–1996), s generací X jejich rodičů (narozeni 1965–1980) na základě dostupných statistik týkajících se úrovně vzdělanosti, partnerských vztahů či relativních výdělků. This study presents a unique comparison of the lives of generation Y (millennials, born in 1981–1996) and those of generation X (their parents, born in 1965–1980) at the same age, based on available statistics related to education levels, relationships, and relative earnings.\n Keywords: generation Y; generation X; income and living conditions Fulltext is available at external website.
Generace X a Y očima dat: když byli rodiče mladí jako my

Studie představuje unikátní srovnání současného života generace Y, tzv. mileniálů (narozeni 1981–1996), s generací X jejich rodičů (narozeni 1965–1980) na základě dostupných statistik týkajících se ...

Peňázová, Eva; Šoltés, Michal
Národohospodářský ústav, 2023

Professional survey forecasts and expectations in DSGE models
Rychalovska, Y.; Slobodyan, Sergey; Wouters, R.
2023 - English
In this paper, we demonstrate the usefulness of survey data for macroeconomic analysis and propose a strategy to integrate and efficiently utilize information from surveys in the DSGE setup. We extend the set of observable variables to include the data on consumption, investment, output, and inflation expectations, as measured by the Survey of Professional Forecasters (SPF). By doing so, we aim to discipline the dynamics of model-based expectations and evaluate alternative belief models. Our approach to exploit the timely information from surveys is based on re-specification of structural shocks into persistent and transitory components. Due to the SPF, we are able to improve identification of fundamental shocks and predictive power of the model by separating the sources of low and high frequency volatility. Furthermore, we show that models with an imperfectly-rational expectation formation mechanism based on Adaptive Learning (AL) can reduce important limitations implied by the Rational Expectation (RE) hypothesis. More specifically, our models based on belief updating can better capture macroeconomic trend shifts and, as a result, achieve superior long-term predictions. In addition, the AL mechanism can produce realistic time variation in the transmission of shocks and perceived macro-economic volatility, which allows the model to better explain the investment dynamics. Finally, AL models, which relax the RE constraint of internal consistency between the agents’ and model forecasts, can reproduce the main features of agents’ predictions in line with SPF evidence and, at the same time, can generate improved model forecasts, thus diminishing possible inefficiencies present in surveys. Keywords: expectations; survey data; adaptive learning Fulltext is available at external website.
Professional survey forecasts and expectations in DSGE models

In this paper, we demonstrate the usefulness of survey data for macroeconomic analysis and propose a strategy to integrate and efficiently utilize information from surveys in the DSGE setup. We extend ...

Rychalovska, Y.; Slobodyan, Sergey; Wouters, R.
Národohospodářský ústav, 2023

Dlouhodobá finanční rezerva v českých domácnostech
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - Czech
Dlouhodobé úspory pomáhají udržovat stabilní standard a blahobyt lidí v různých fázích života či dokonce podporovat růst životní úrovně v čase, a to i po výpadku příjmů, který lze očekávat např. v důchodu. Hlavními důvody dlouhodobého spoření bývá právě zajištění na důchod, investice do nemovitosti či do vyššího vzdělání, ať už pro sebe, nebo pro své děti. Cílem této studie je identifikovat hlavní faktory, které mohou působit na vytváření dlouhodobých úspor. \n\n Long-term savings help to maintain a stable standard of living and well-being for people at different stages of their lives, or even to support a rising standard of living over time, even after the loss of income that can be expected, for example, in retirement. The main reasons for saving for the long term are to provide for retirement, invest in property or higher education, either for oneself or for one's children. The aim of this study is to identify the main factors that can influence long-term savings. \n\n Keywords: Financial resilence; long-term savings Available at various institutes of the ASCR
Dlouhodobá finanční rezerva v českých domácnostech

Dlouhodobé úspory pomáhají udržovat stabilní standard a blahobyt lidí v různých fázích života či dokonce podporovat růst životní úrovně v čase, a to i po výpadku příjmů, který lze očekávat např. v ...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2023

Důvěra k vybraným institucím veřejného života a mezilidská důvěra – duben / květen 2023
Kyselá, Monika
2023 - Czech
Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (74 %) armáda a banky (shodně 68 %), nejméně lidé důvěřují církvím (28 %) a politickým stranám a hnutím (24 %).\nVýraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná také v případě soudů, výzkumů veřejného mínění, odborů a rádií. Ve vztahu k neziskovým organizacím je důvěra a nedůvěra víceméně vyrovnaná. U zbývajících institucí (televize, internet) již mírně či výrazně (politické strany a hnutí, církve, tisk) převažuje nedůvěra.\nV porovnání s předchozím šetřením z března 2022 případně srpna 2021 byly zaznamenány největší změny v případě odborů (nárůst důvěry o 10 procentních bodů), neziskových organizací, výzkumů veřejného mínění a politickým stranám (nárůst důvěry shodně o 6 procentních bodů), internetu (nárůst důvěry o 5 procentních bodů) bank a rádií (nárůst důvěry shodně o 4 procentní body). Armáda a Policie ČR naopak meziročně zaznamenávají pokles důvěry (shodně o 5 procentních bodů).\nMezilidská (sociální) důvěra je v české společnosti oproti minulému šetření z března 2022 mírně nižší. Svým nejbližším důvěřuje 94 % dotázaných (pokles o 4 procentních body), obyčejným lidem pak 73 % (pokles o 6 procentních bodů). Of the public institutions surveyed, the police (74%), the army and banks (68%) are the most trusted. On the other hand churches (28%) and political parties & movements (24%) are the least trusted.\nHigher prevalence of trust over distrust is also evident in the case of courts, opinion polls, trade unions and radio. In relation to non-profit organisations, trust and distrust are more or less equal. For the remaining institutions (television, the internet), mistrust is already slightly or strongly prevalent (political parties and movements, churches, the press).\nCompared to the previous survey of March 2022 and August 2021 respectively, the biggest changes were recorded in the case of trade unions (10 percentage point increase in trust), non-profit organisations, opinion polls and political parties (6 percentage point increase in trust), the internet (5 percentage point increase in trust) banks and radio (4 percentage point increase in trust). The army and the police, on the other hand, recorded a year-on-year decline in trust (by 5 percentage points).\nInterpersonal (social) trust is slightly lower in Czech society compared to the previous survey from March 2022. 94% of respondents trust their closest relatives (down by 4 percentage points), while 73% trust ordinary people (down by 6 percentage points). Keywords: public opinion; institutions of public life; interpersonal trust; police; army; banks; churches; political parties & movements Fulltext is available at external website.
Důvěra k vybraným institucím veřejného života a mezilidská důvěra – duben / květen 2023

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (74 %) armáda a banky (shodně 68 %), nejméně lidé důvěřují církvím (28 %) a politickým stranám a hnutím (24 %).\nVýraznější převaha ...

Kyselá, Monika
Sociologický ústav, 2023

Postoje české veřejnosti ke změně klimatu na Zemi – srpen/září 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (51 %) českých občanů, z toho 8 % se „velmi zajímá“ a 43 % „spíše zajímá“. Srovnatelný podíl veřejnosti (49 %) se naopak o tuto problematiku nezajímá. Podle naprosté většiny (90 %) české veřejnosti dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, když více než polovina (53 %) dotázaných si myslí, že se klima určitě mění, a dalších 37 %, že se pravděpodobně mění.\n\nPodle více než čtvrtiny (27 %) dotázaných lidská činnost ke změně klimatu „přispívá zásadně“, podle dalších 37 % k ní „přispívá velmi“ a další necelá třetina (31 %) dotázaných si myslí, že k ní „přispívá trochu“. Pouze 3 % dotázaných zastávají názor, že lidská činnost ke změně klimatu „vůbec nepřispívá“. Osobní zodpovědnost za změnu klimatu na Zemi cítí 42 % respondentů, většina (56 %) naopak osobní zodpovědnost necítí.\nPřibližně sedm z deseti (71 %) občanů se přiklání k názoru, že pokud by lidé změnili svoje současné chování, tak mohou současnou změnu klimatu „zpomalit“ a další více než dvacetina (6 %) si myslí, že ji mohou dokonce „úplně zastavit“. Na druhé straně pětina (20 %) občanů se domnívá, že lidé změnou svého chování „nemohou změnu klimatu nijak ovlivnit“. In a survey conducted from the end of July to the second half of September 2023, the CVVM SOÚ AV ČR dealt with the long-standing and highly debated topic of climate change on Earth. We were interested in what the Czech public thinks about this topic. Just three-fifths (60%) of respondents are somewhat worried about the impacts of climate change (15% very worried, 445 somewhat worried), while 38% are not worried.\n\nMore than a half (51%) of respondents are interested in the issue of climate change, with 8% 'very interested' and 34% 'somewhat interested'. More than a quarter (27%) of respondents think that human activity contributes 'fundamentally' to climate change, 37% think it contributes 'a lot' and just under a third (31%) think it contributes 'a little'. Only 3% of respondents believe that human activity is 'not contributing at all' to climate change. 42% of respondents feel personally responsible for climate change on Earth, while the majority (56%) do not feel personally responsible. Keywords: public opinion; Climate; Change; Interest; Human influence Fulltext is available at external website.
Postoje české veřejnosti ke změně klimatu na Zemi – srpen/září 2023

O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (51 %) českých občanů, z toho 8 % se „velmi zajímá“ a 43 % „spíše zajímá“. Srovnatelný podíl veřejnosti (49 %) se naopak o tuto problematiku ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit, a pouze necelá dvacetina (5 %) českých občanů nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.\nNejdůležitějším důvodem pro omezení plýtvání potravinami je dle respondentů finanční úspora jejich domácnosti (75 %), nejméně důležitým pak možnost svým chováním změnit společnost (34 %).\nVíce než polovina žen (54 %) zajištuje veškeré nákupy potravin v domácnosti, stejnou roli ale hraje jen necelá čtvrtina mužů (23 %).\n\nČeští občané nejčastěji nakupují potraviny (pravidelně či občas) v hypermarketu/supermarketu (98 %), v menších obchodech (91 %) či specializovaných prodejnách typu řeznictví nebo pekařství (83 %),\nZ aktivit, které k plýtvání potravinami spíše přispívají, lidé nejčastěji nakupují potraviny, protože jsou ve slevě nebo ve výhodném balení (alespoň občas to dělá 88 % občanů).\nZ aktivit, které se naopak doporučují dělat jako prevence proti plýtvání, si lidé nejčastěji před nákupem zkontrolují, co mají v lednici a ve spíži (84 %), a dále u nakupovaných potravin kontrolují datum minimální trvanlivosti/spotřeby (78 %). In its regular survey the Public Opinion Research Centre at the Institute of Sociology, Czech Academy of Sciences, examined the Czech public’s attitudes and opinions on the issue of food waste. More than a half (52%) of the respondents consider food waste to be a big problem, more than two-fifths (42%) think food waste is not right, but there are more urgent problems that need to be solved and only twentieth (5%) of the Czech public does not consider food waste to be a big problem in society.\n\nThe most important reason for reducing food waste according to respondents is to save money for their household (75%), while the least important reason is to change society through their behavior (34%).\nThe majority (55%) of respondents go shopping several times a week, while a quarter (25%) go shopping once a week. 14% of respondents shop every day. Keywords: public opinion; food waste; Shopping Behaviour; Consumer Behaviour Fulltext is available at external website.
Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností – červen/červenec 2023

Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
S faktem, že je ČR členem Severoatlantické aliance, jsou spokojeny asi dvě třetiny (67 %) českých občanů, více než čtvrtina (26 %) je nespokojena. V aktuálním výzkumu statisticky významně převážil názor, že NATO je zárukou nezávislosti České republiky (50 %) a nikoliv formou podřízenosti se cizím mocnostem (41 %). Čeští občané se většinově kloní k názoru, že členství naší země v NATO zajišťuje mír a bezpečnost ČR (56 %) a zvyšuje mír a stabilitu v Evropě (60 %).\n\nNecelá třetina (31 %) českých občanů si myslí, že členství v NATO neovlivňuje postavení ČR ve světě, více než dvě pětiny (43 %) dotázaných pak uvedly, že pozice naší země ve světě je členstvím v NATO posilována. Názor, že členství v Severoatlantické alianci naopak pro naši zemi znamená oslabení její pozice ve světě, zastává 15 % občanů.\nTéměř tři čtvrtiny (72 %) českých občanů jsou přesvědčeny o potřebnosti Severoatlantické aliance v současné době. Přibližně pětina občanů (21 %) míní, že organizace je nepotřebná.\nEvropské unii (EU) v současnosti důvěřují necelá polovina občanů (47 %), nadpoloviční většina veřejnosti (54 %) má důvěru k Organizaci spojených národů (OSN). Severoatlantické alianci (NATO) důvěřují téměř tři pětiny (57 %) českých občanů. In the summer 2023 Public Opinion Research Centre carried out a survey about NATO. Within the project were examined satisfaction with membership in NATO. Almost two-thirds (67%) of Czech citizens are satisfied with the Czech Republic's membership in the North Atlantic Alliance, more than a quarter (26%) is dissatisfied.\n\nIn the current research, the opinion that NATO is a guarantee of the independence of the Czech Republic (50%) and not a form of subordination to a foreign power (41%) was statistically significantly predominant. Keywords: public opinion; NATO; satisfaction with membership; independence; subordination Fulltext is available at external website.
Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023

S faktem, že je ČR členem Severoatlantické aliance, jsou spokojeny asi dvě třetiny (67 %) českých občanů, více než čtvrtina (26 %) je nespokojena. V aktuálním výzkumu statisticky významně převážil ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Hodnotové orientace – červen/červenec 2023
Tuček, Milan
2023 - Czech
Hodnotové orientace české společnosti byly naposledy zjišťovány v roce 2014. Mnohopoložková baterie otázek, která byla respondentům předložena k posouzení, zjišťovala, jakou důležitost přikládají vybraným hodnotám z oblasti rodinné, pracovní a společenskopolitické sféry a životního stylu. Dotázaní měli na čtyřbodové škále označit, nakolik je pro ně určitá hodnota důležitá či nedůležitá . Baterie otázek, která byla poprvé dotazována v roce 1990, byla v roce 2014 doplněna dvěma výroky („mít děti“ a „mít vlastní pěkné bydlení“), které pokrývají určité podstatné doposud chybějící hodnotové orientace.\n\nNa prvních třech místech v pořadí podle důležitosti se umístily „žít ve spokojené rodině“, „mít přátele, se kterými si dobře rozumíte“ a „žít ve zdravém životním prostředí“ (v součtu „velmi“ a „spíše důležité“ 95 % dotázaných).\n\nNa posledních třech místech jsou hodnoty „prosazovat politiku své strany, hnutí“, „mít hezké věci, které nemá každý“ a „mít práci, která umožňuje řídit činnost jiných lidí“ (v součtu „zcela“ a „spíše nedůležité“ 60-70 %).\n\nOd posledního šetření v roce 2014 statistiky významně zvýšila důležitost hodnot spojených s obsahem práce, s informovaností a vzdělaností, s životním prostředím a obecnými životními strategiemi (posílení individualizace společnosti). Naopak poklesla významnost hodnot „mít hezké věci, které nemá každý“, „vydělat hodně peněz“, „mít jakoukoliv práci, jen abyste byl zaměstnán a nebral podporu“ (zeslabení orientace na materiální spotřebu).\n\nHodnotové orientace jsou generačně výrazně odlišné oblastech rodiny a soukromého života (vyšší důležitost u starších generací), v oblasti obsahu práce a obecných životních strategií (vyšší důležitost u mladších generací).\n\nVliv pohlaví byl zjištěn u hodnot vázaných na pracovní a životní kariéru – vyšší důležitost pro muže. Jde o potvrzení genderového stereotypu, který se v jiných oblastech (rodina, práce, …) nepotvrdil.\n\nDosažené vzdělání ovlivnilo pouze hodnoty z oblasti občanské angažovanosti - pro respondenty s vysokoškolským vzděláním jsou důležitější než pro respondenty s nižším vzděláním. Summer survey of Public Opinion Research Centre focused on the matter of values and their importance for Czech people. Keywords: public opinion; value; general life strategies; environment; education; awareness; content of work Fulltext is available at external website.
Hodnotové orientace – červen/červenec 2023

Hodnotové orientace české společnosti byly naposledy zjišťovány v roce 2014. Mnohopoložková baterie otázek, která byla respondentům předložena k posouzení, zjišťovala, jakou důležitost přikládají ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Gender gap in reported childcare preferences among parents
Pertold, Filip; Sinani, S.; Šoltés, M.
2023 - English
The child penalty explains the majority of gender employment and wage gaps, however, less is known about the factors driving the child penalty itself. In this paper, we study the gender gap in childcare preferences as a potential factor that contributes to the child penalty. We surveyed Czech parents and elicited the minimal compensation they would require to stay home to care for a child. Mothers require less compensation for childcare than fathers. The estimated gender gap in childcare preferences is CZK 2,500 monthly, 7.6% of the median female wage, and cannot be explained by differences in labor market opportunities or prosocial motives to care for a family member. We further document widespread misperception of fathers’ preferences, as respondents incorrectly expect fathers to require less to care for a child than to care for an elderly parent.\n Keywords: childcare; gender wage gap; gender employment gap Fulltext is available at external website.
Gender gap in reported childcare preferences among parents

The child penalty explains the majority of gender employment and wage gaps, however, less is known about the factors driving the child penalty itself. In this paper, we study the gender gap in ...

Pertold, Filip; Sinani, S.; Šoltés, M.
Národohospodářský ústav, 2023

Pojištění v českých domácnostech
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - Czech
Pojištění zvyšuje blahobyt domácností tím, že přenáší nejistotu z jednotlivců, kteří se vyhýbají riziku, na instituce, které jsou vůči riziku neutrální. Hlavním motivem pro nákup pojištění je tedy averze k riziku s cílem vyhnout se ztrátě. Pojištění může zlepšovat finanční odolnost a celkovou finanční stabilitu domácností s obzvláště velkým významem pro domácnosti s nižšími příjmy.\nPoptávka domácností po pojištění závisí na mnoha faktorech, zahrnujících sociodemografické charakteristiky členů domácnosti, ekonomickou strukturu domácnosti, vývoj makroekonomického prostředí, ale také institucionální faktory. Význam mají také specifické preference domácností, jejich postoje a vnímání rizika. Ze všech faktorů je však jako nejdůležitější obecně uváděn příjem domácností, který zásadně ovlivňuje poptávku jak po životním, tak neživotním pojištění.\nŽivotní pojištění má téměř 60 % respondentů, naprostá většina z nich zároveň využívá i nějakou z forem pojištění neživotního (54 % všech respondentů). Na druhou stranu, skoro desetina nemá pojištění vůbec žádné. Alespoň jedno z uvažovaných forem neživotního pojištění obecně využívá většina z celkového počtu respondentů (84,4 %), přičemž pouze neživotní pojištění (a nikoli zároveň životní) má 31 % respondentů.\nPojištění častěji využívají lidé s vyšším vzděláním a také domácnosti s dětmi, což může být spojeno s motivací zajistit své závislé blízké osoby. Značný vliv má příjem domácností a jejich finanční rezervy. Výrazně méně často se pojišťují nízkopříjmové domácnosti, což může být dané tím, že je pro ně pojištění finančně nedostupné. Domácnosti zajištěné dlouhodobou finanční rezervou naopak pojištění využívají častěji. Častěji také životní pojištění využívají lidé, kteří mají i jiné půjčky či úvěry krom hypotéky.\n Insurance increases household welfare by transferring uncertainty from risk-averse individuals to risk-neutral institutions. Thus, the main motive for purchasing insurance is risk aversion to avoid loss. Insurance can improve the financial resilience and overall financial stability of households, with particular importance for low-income households.\nHousehold demand for insurance depends on many factors, including the socio-demographic characteristics of household members, the economic structure of the household, the evolution of the macroeconomic environment, as well as institutional factors. Specific household preferences, attitudes and risk perceptions are also important. However, of all the factors, household income is generally cited as the most important as it has a major impact on demand for both life and non-life insurance.\nAlmost 60% of respondents have life insurance, the vast majority of them also use some form of non-life insurance (54% of all respondents). On the other hand, almost a tenth have no insurance at all. At least one of the considered forms of non-life insurance is generally used by the majority of the total respondents (84.4%), while only 31% of respondents have non-life insurance (and not life insurance at the same time).\nPeople with higher education and households with children are more likely to use insurance, which may be related to the motivation to secure their dependents. Household income and financial reserves have a significant impact. Low-income households are significantly less likely to take out insurance, which may be due to the fact that insurance is unaffordable for them. In contrast, households with long-term financial reserves are more likely to use insurance. Life insurance is also used more often by people who have other loans or credits besides a mortgage.\n Keywords: Financial resilence; insurance; household finance Fulltext is available at external website.
Pojištění v českých domácnostech

Pojištění zvyšuje blahobyt domácností tím, že přenáší nejistotu z jednotlivců, kteří se vyhýbají riziku, na instituce, které jsou vůči riziku neutrální. Hlavním motivem pro nákup pojištění je tedy ...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2023

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases