Národní úložiště šedé literatury

Fyziologické, anatomické a morfologické reakce sazenic buku lesního a smrku ztepilého na stres suchem a následnou závlahu
Hájíčková, Martina
2019 - Czech Buk lesní (Fagus sylvatica L.) a smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) jsou nejrozšířenější listnatá a jehličnatá dřevina v České republice. Vzhledem ke své citlivosti na sucho jsou ohroženy probíhající změnou klimatu, která může na současných stanovištích buku i smrku způsobit zhoršení jejich vitality. Už nyní narůstá intenzita a délka období sucha a zvyšuje se i frekvence dříve výjimečného jarního sucha. Dizertační práce vychází z experimentů se sazenicemi buku lesního a smrku ztepilého vystavených různé úrovni sucha (plná závlaha, střední sucho a silné sucho). Po 3–6 týdnech sucha byly sazenice další 2 týdny plně zavlažovány a byla hodnocena jejich reakce z hlediska fyziologie, anatomie a morfologie. Experimenty probíhaly u sazenic s rašícími listy a s plně vyvinutými listy pro srovnání reakce na jarní a letní sucho. Reakce sazenic na sucho byla celkově silnější na jaře. Při jarním i letním suchu se snížily parametry výměny plynů (u silně stresovaných sazenic smrku i buku až o 100 %), hydraulická vodivost a v menší míře také fluorometrické parametry. Efektivita využití vody při jarním suchu klesla, zatímco při letním suchu vzrostla. Biomasa nadzemní části sazenic byla suchem redukována více než biomasa kořenů. Šířka letokruhu klesla, u sazenic buku přibližně dvojnásobně než u sazenic smrku. Cévy a cévice v kmeni a letorostech snížily svůj počet i velikost, v řapících sazenic buku jejich velikost naopak vzrostla. Po závlaze redukované parametry vzrostly, k obnově hydraulické vodivosti, anatomie a morfologie na úroveň kontrolních sazenic však nedošlo. Zatímco u středně stresovaných sazenic se většina fyziologických parametrů obnovila, u silně stresovaných sazenic zůstaly především parametry výměny plynů nižší. European beech (Fagus sylvatica L.) and Norway spruce (Picea abies (L.) Karst) are the most abundant deciduous and coniferous tree species in the Czech Republic. Both beech and spruce are due to their sensitivity to drought threatened by ongoing climate change that can cause deterioration of their vitality in current habitats. Drought periods are already becoming longer and stronger and previously rare spring droughts become more frequent. The dissertation thesis is based on experiments with Norway spruce and European beech seedling exposed to different levels of drought (well-watered, moderate drought and severe drought). After three to six weeks of drought, the seedlings were well-watered for another two weeks and their response of physiology, anatomy and morphology was evaluated. Experiments were conducted with seedlings at early stage of leaf development and with fully developer leaves to compare response to spring and summer drought. Overall drought response was stronger in spring. Both spring and summer drought reduced gas exchange parameters (in both beech and spruce seedlings up to 100 %), hydraulic conductivity and less strongly also fluorometric parameters. Efficiency of water use in stressed seedlings decreased in spring, while it increased in summer. Shoot and leaves biomass was more reduced by drought than root biomass. Tree-ring width decreased about two times more in beech seedlings than in spruce seedlings. Vessel and tracheids in stem and shoots reduced their number and size, on the contrary, vessel size increased in beech petioles. After rewatering the reduced parameters increased, however, hydraulic conductivity, anatomy and morphology did not reach values of well-watered seedlings. While most of physiological parameters restored in moderately stressed seedlings, in severely stressed seedlings mainly gas exchange parameters remained lower. Keywords: anatomie xylému; embolie; Fagus sylvatica; fluorescence chlorofylu; hydraulická vodivost; klimatické změny; nedostatek vody; Picea abies; regenerace; rychlost fotosyntézy Available in digital repository of Mendel University. Fyziologické, anatomické a morfologické reakce sazenic buku lesního a smrku ztepilého na stres suchem a následnou závlahu

Buk lesní (Fagus sylvatica L.) a smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) jsou nejrozšířenější listnatá a jehličnatá dřevina v České republice. Vzhledem ke své citlivosti na sucho jsou ohroženy ...

Hájíčková, Martina
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru.
Klasová, Kristýna
2019 - Czech Předkládaná disertační práce se komplexně zabývá problematikou využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru. V literární části práce jsou uvedena teoretická východiska vztahující se k dané problematice. Na tyto poznatky navazuje práce v experimentální části, která se snaží nalézt odpovědi na neuspokojivě vyřešená dílčí témata problematiky a prohloubit některé již získané poznatky do takové míry, aby bylo možné širší uplatnění letničkových záhonů z přímého výsevu ve veřejné zeleni českých obcí a měst. Pro naplnění tohoto hlavního cíle bylo v disertační práci řešeno několik samostatných dílčích témat. V praktické části práce bylo provedeno terénní šetření, v rámci kterého byly vytipovány a navštíveny modelové objekty, zejména zahraniční, vzhledem k tomu, že v době zahájení řešení disertační práce bylo v České republice využití letničkových záhonů z přímých výsevů spíše výjimečné. Celkem bylo navštíveno 12 měst a obcí s 87 plochami záhonů. Na základě získaných dat byla vypracována typologie ploch pro použití letničkových záhonů z přímých výsevů, čímž byly vymezeny možnosti využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru s důrazem na jejich limity a potenciál. Experimentální část práce se skládá ze dvou samostatných experimentů. První z nich je zaměřen na ověřování vybraných technologií zakládání letničkových záhonů z přímého výsevu, které by v co nejvyšší míře eliminovaly výskyt nežádoucích jednoletých plevelů. Tento experiment byl založen opakovaně v letech 2013, 2014 a 2015. Výsledky každého roku byly využity k úpravám technologií ověřovaných v následujících letech. V roce 2015 bylo ověřováno celkem 10 finálních variant technologií zakládání. Pro tyto finální technologie byly navíc stanoveny materiálové a pracovní náklady na založení a péči. Druhý experiment je zaměřen na ověřování nových potenciálně vhodných druhů a kultivarů letniček pro zakládání z přímého výsevu, které by rozšířily používaný sortiment letniček. V roce 2014 bylo ověřováno 45 taxonů letniček, v roce 2015 byl experiment rozšířen a celkově bylo ověřováno 70 taxonů letniček. Poslední část práce je zaměřena na přenos získaných zkušeností do praxe. V rámci této části práce byly modelové technologie ověřovány ve veřejném urbánním prostoru měst Strakonice, Plzeň, Lednice, Brno aj. Zkušenosti z mnoha uskutečněných realizací jsou jednou z důležitých součástí této práce. Předkládaná práce shrnuje poznatky v oblasti letničkových záhonů z přímého výsevu, které autor získal v průběhu 6 let. This dissertation thesis deals with the issue of annual flower beds raised by direct sowing which are located in urban space. The literary part of this thesis presents theoretical data of this issue. These data are followed by work in the experimental part which tries to find the answers to unsatisfactorily tackled parts of this issue and to deepen existing knowledge to such an extent that a wider use of annual beds based on direct sowing in Czech public greenery could be possible. In order to fulfill this main goal, several sub-themes were dealt with. In the practical part of this thesis a field research was done. Moodel objects were selected and visited. They were especially foreign ones because at the time when the dissertation work was started the use of annual flower beds from direct sawing was rather exceptional. In total, 12 cities with 87 beds were visited. On the basis of the obtained data the typology of areas for the use of annual flower beds from direct sowing was elaborated. In this way the possibilities of using annual beds from direct sowing in urban space were defined with focus on their limits and potential. The experimental part consists of two separate experiments. The first one focuses on verification of selected technologies for establishment of annual flower beds from direct sowing which would eliminate the occurrence of unwanted annual weeds as much as possible. This experiment was repeated in 2013, 2014 and 2015. The results of each year were used to improve the technologies validated in the years to follow. 10 final variants of founding technologies were verified in 2015. For these final technologies material and labor costs for foundation and care have also been set. The second experiment focuses on verifying new potentially suitable species and cultivars of annuals for direct sowing which would extend the range of usually used annuals. 45 taxa of annuals were verified in 2014, in 2015 the experiment was extended and 70 taxa of annuals were verified. The last part of the thesis deals with the transfer of experience into practice. In this part the model technologies were verified in public urban space in the towns of Strakonice, Plzeň, Lednice, Brno and others. The presented dissertation summarizes the knowledge in the field of annual flower beds raised by direct sowing which the author obtained in 6 years. Keywords: květiny; letničky; přímý výsev; technologie zakládání; veřejná zeleň; záhon Available in digital repository of Mendel University. Využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru.

Předkládaná disertační práce se komplexně zabývá problematikou využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru. V literární části práce jsou uvedena teoretická východiska vztahující ...

Klasová, Kristýna
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Studium fenolických látek hroznů révy vinné
Kumšta, Michal
2019 - Czech Jádrem předkládané práce je šest publikací věnujících se fenolickým látkám ve víně a hroznech. V literárním přehledu jsou popsány hlavní skupiny fenolických látek vyskytujících se v hroznech a ve víně z nich vyrobených. Jsou popsány hydroxybenzoové a hydrxyskořicové kyseliny, stilbeny, flavan-3-oly, flavonoly a anthokyany. Uvedena je též jejich syntéza v bobulích révy vinné. Dále jsou popsány reakce probíhající v moštu za účasti oxidativních enzymů postihujících především kyselinu kaftarovou s následnými reakcemi zahrnujícími glutathion, nebo kyselinu askorbovou. V hotovém víně je popsána oxidace za účasti kovů vedoucí ke vzniku acetaldehydu a další možné reakce oxidačních produktů. Praktická část zahrnuje potřebné chemikálie, úpravu a zpracování vzorků, použité instrumentální vybavení a popis metod použitých k stanovení jednotlivých analytů kapalinovou chromatografií, nebo skupinové spektrofotometrické stanovení. První tři publikace řeší fenolické látky v ryzlinku rýnském, jež umožňují ověření geografického původu hroznů. Další publikace ke stejnému účelu používá anthokyany. Stanovení profilu anthokynových barviv umožňuje též vyloučit nevhodné genetické zdroje při šlechtění révy. Stanovení skupin fenolických látek odhaluje kinetiku procesů probíhajících při maceraci rmutu. At the center of the presented work is six publications devoted to phenolic substances in wine and grapes. In the literary review are written main groups of phenolic substances found in grapes and wines made from them. In the topic are hydroxybenzoic and hydroxyscinnamic acids, stilbenes, flavan-3-ols, flavonols and anthocyanins. There is also mentioned theirs synthesis in grape berries. Reactions occurring in musts with participation of oxidative enzymes are involved also. Also are described the reactions occurring in grape musts with participation of oxidative enzymes affecting mainly cafftaric acid and subsequent reactions involving glutathione, or ascorbic acid. Oxidation of finished wines with the participation of metals ions leads to formation of the acetaldehyde is described also. This proces produces other reaction products too. The practical part includes necessary chemicals, treatment and processing of samples, the instrumental equipment and the description of the methods used in determination of the individual analytes by liquid chromatography. Other methods have been used to spectrophotometric determination of phenolic compouds. The first three publications deal with phenolic substances in Rhine Riesling, which allow verification of the geographical origin of grapes. Next publication uses anthocyanins for the same purpose. Determination of anthocyane dye profile makes possible to exclude inappropriate genetic sources for grape breeding. Determination of specific phenolic substances goups reveals the kinetics of processes taking place during maceration of mash. Keywords: fenolické látky; flavonoidy; neflavonoidní fenolické sloučeniny; réva; stilbeny; víno Available in digital repository of Mendel University. Studium fenolických látek hroznů révy vinné

Jádrem předkládané práce je šest publikací věnujících se fenolickým látkám ve víně a hroznech. V literárním přehledu jsou popsány hlavní skupiny fenolických látek vyskytujících se v hroznech a ve ...

Kumšta, Michal
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Nanotoxikologie pokročilých materiálů
Michálková, Hana
2019 - Czech V současné době je v mnoha oborech využívána široká škála nanočástic, která je poměrně dobře prozkoumána. Nicméně s vývojem nových pokročilých nanomateriálů přichází nové možnosti jejich využití jak v nanomedicíně, tak v jiných oborech, a z toho také plynou rizika spojená s jejich potencionální toxicitou. Tato práce se zabývá rozsáhlým tématem cytotoxicity jak samotných nanomateriá-lů, tak jejich úpravou pro lepší navázáním cytostatik, aby mohlo dojít k zvýšení účin-nosti. Práce je převážně zaměřena na interakce nanomateriálů s buňkami, zjištění to-xicity nanomateriálů a jejich potenciální využitelnost pro nanomedicínu. Hlavním cílem této práce je vypracovat souhrnný přehled informací o nanomateriá-lech, jejich fyzikálně-chemických vlastnostech a jejich využití v nanomedicíně, nano-částice modifikovat pro zajištění cílené léčby a testovat cytotoxicitu na vybraných buněčných liniích. Nowadays, a wide range of nanoparticles is used in different fields of human acti-vities. These relatively are well-researched. However, with the development of new nanomaterials, new possibilities for their use both in nanomedicine and in other fields are possible. This phenomenon is accompanied by potential toxic risks of these mate-rials. The presented thesis deals with the extensive topic of cytotoxicity of both nanoma-terials and their modification for better binding of cytostatics to increase their effi-cacy. Experimental work is focused on the interaction of nanomaterials with the cells and their environment, the determination of the toxicity of nanomaterials and their potential use in nanomedicine. The main aim of my thesis was to prepare a comprehensive summary about nano-materials, their physico-chemical properties, to modify nanoparticles surface to provi-de an entity for targeted drug delivery and to test cytotoxicity on selected cell lines. Keywords: cytostatika; nanomateriály; toxicita Available in digital repository of Mendel University. Nanotoxikologie pokročilých materiálů

V současné době je v mnoha oborech využívána široká škála nanočástic, která je poměrně dobře prozkoumána. Nicméně s vývojem nových pokročilých nanomateriálů přichází nové možnosti jejich využití jak ...

Michálková, Hana
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Vliv nanočástic na rostliny
Novotná, (roz. Štuříková) Helena
2019 - Czech Syntetické nanomateriály a nanočástice se díky svým výhodným vlastnostem rozšířily do mnoha oblastí lidské činnosti. V této souvislosti se začal stále intenzivněji studovat jejich dopad na životní prostředí. Rostliny považujeme za základní kámen ekosystému a tvoří nezbytnou složku potravy člověka. Disertační práce shrnuje dosavadní poznatky o vlivu nanomateriálů/nanočástic na různé druhy rostlin (převážně zemědělských plodin) a o mechanismu jejich příjmu, transportu, akumulaci, metabolismu a s ním související fytotoxicitou. V experimentální části práce byl sledován transport kadmioteluridových kvantových teček (CdTe QDs) v těle slunečnice roční (Helianthus annuus L.) a dále byl u stejného druhu rostliny vyhodnocen a srovnán vliv nanočástic oxidu zinečnatého (ZnO NPs), aplikovaných do roztoku pro kořenovou výživu, s vlivem síranu zinečnatého na fyziologické a biochemické parametry slunečnice. Byl také sledován vliv ZnO NPs na mikrořasu Chlamydomonas reinhardtii. Studium mobility CdTe QDs u slunečnice prokázalo schopnost transportu a akumulace těchto nanočástic v žilnatině. U ZnO NPs byl prokázán negativní vliv na klíčení a růst rostlin, který korespondoval se změnou aktivity stresových markerů. Fytotoxický efekt měl navíc ve srovnání s ZnSO4 vyšší intenzitu. Na druhé straně se u slunečnice povedl prokázat lepší příjem zinečnatých iontů pod vlivem ZnO NPs, než pod vlivem ZnSO4. Tato skutečnost nabízí k zamyšlení potenciální budoucí uplatnění těchto nanočástic ve výživě rostlin. U Chlamydomonas reinhardtii ZnO NPs negativně ovlivnily růst této mikrořasy a pozměnily u ní hladiny některých metabolitů spojených s odpovědí na stres. Engineered nanomaterials and nanoparticles are, due to their convinient properties, becoming common in many fields of human activity. According to this, there is growing concern about their impact on the environment. The plant kingdom is an essential component of all ecosystems and it is also an important human food source. This dissertation thesis summarizes existing knowledge about impact of nanoparticles/nanomaterials on different plant species (mainly cultural crops) and about mechanism of uptake, translocation, accumulation, metabolism and phytotoxicity of nanoparticles. In the experimental part, the transport of cadmium telluride quantum dots (CdTe QDs) in sunflower (Helianthus annuus L.) was observed. The impact of zinc oxide nanoparticles (ZnO NPs) on sunflower was compared to zinc sulfate and evaluated via physiological and biochemical parameters. The effect of ZnO NPs on microalgae Chlamydomonas reinhardtii was also observed. The study of mobility of CdTe QDs in sunflower showed the plants’ abillity to transport and accumulate CdTe QDs in vascular bundles. ZnO NPs were toxic for plants and negatively affected their germination and growth. This fact correlated with the change of stress markers activity, and the phytotoxic effect was even more intense in comparison to ZnSO4. On the other hand, the better uptake of zinc ions was observed under influence of ZnO NPs, than under the influence ZnSO4. This fact offers the consideration of ZnO NPs as potential fertilizer. The ZnO NPs also negatively affected growth of Chlamydomonas reinhardtii and changed its levels of some stress metabolites. Keywords: fytotoxicita; nanočástice; rostliny Available in digital repository of Mendel University. Vliv nanočástic na rostliny

Syntetické nanomateriály a nanočástice se díky svým výhodným vlastnostem rozšířily do mnoha oblastí lidské činnosti. V této souvislosti se začal stále intenzivněji studovat jejich dopad na životní ...

Novotná, (roz. Štuříková) Helena
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Zhodnocení regulačních nástrojů ochrany zemědělského půdního fondu
Vaníčková, Marta
2019 - Czech Práce je příspěvkem ke zpřehlednění současně platných a používaných ochranných mechanismů při provádění výkonu státní správy v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu a přiblížení těchto nástrojů regulace současnému stavu s ohledem na nové metodiky a postupy. Jedná se o porovnání běžně používaných regulačních nástrojů ochrany půdy ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Městského úřadu Rosice v Jihomoravském kraji s výsledky vědy a výzkumu a zhodnocení potenciální využitelnosti výsledků výzkumu při činnosti orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Ke srovnání stávajícího stavu se stavem výzkumným byly použity charakteristiky, které jsou součástí metodických a legislativních předpisů v ochraně půdy. V případě bonitních půdně ekologických jednotek bylo srovnání prováděno ve dvou rovinách - v rovině klimatických regionů a v rovině hlavních půdních jednotek. V ochraně půdy před vodní erozí bylo prováděno srovnání stávající a modernizované hodnoty faktoru erozní účinnosti deště, který ovlivňuje intenzitu erozního procesu. V ochraně půdy před větrnou erozí se jednalo o srovnání používané a nové metodiky potenciální ohroženosti půdy větrnou erozí. U všech srovnávaných charakteristik v řešeném území byly zjištěny rozdíly mezi stávajícím a výzkumným stavem. Zjištění nových poznatků ve výzkumu informuje správní orgán o pokračujících procesech na půdě a změnách půdních vlastností a potvrzuje důsledky klimatické změny i změny ve využívání krajiny. V souvislosti s pokrokovými znalostmi o kategorizaci území a půdních procesech dojde ke zřetelnému posunu při uplatňování preventivních opatření na zemědělské půdě a při ochraně zemědělského půdního fondu. The work is a contribution to clarification of the currently valid and employed protective arrangements at pursuing the civil service in the field of protection of the agricultural land resources and further at adapting these regulatory tools to the contemporary condition, having in mind new methodology and procedures. It concerns comparison of the usual regulatory tools of the soil protection in the administrative district of the municipal corporation of the Municipal Office of Rosice, South Moravian Region, with scientific and research results, and it concerns also evaluation of a possible usability of the research results for the activity of the authority for the protection of the land resources. To draw comparison between the actual condition and the research condition, those characteristics were used that are part of the systematic and legislative regulations for the soil protection. In case of the quality of ecological soil units, comparison was carried out at two levels - at a level of the climatic zones and at a level of the principal soil units. In the soil protection against water erosion, a comparison was carried out between the actual and the up-to-date factor value of erosive rainfall effectiveness that affects the intensity of the erosive process. In terms of soil protection against the wind erosion, the comparison of the recently used methodology of potential soil endangerment with the new one was carried out. Differences between the actual and research conditions were found out with all compared characteristics at the pursued area. Findings of the new research knowledge inform the administration authority about continuing processes in the soil and about changes of the soil properties and as well confirm repercussions of the climatic change and the change in the landscape utilization. Along with the modern knowledge of territory classification and soil processes, a distinctive shift will take place in practicing preventive measures concerning agricultural land and protection of the agricultural land resources. Keywords: klimatické regiony; ochrana půdy; větrná eroze Available in digital repository of Mendel University. Zhodnocení regulačních nástrojů ochrany zemědělského půdního fondu

Práce je příspěvkem ke zpřehlednění současně platných a používaných ochranných mechanismů při provádění výkonu státní správy v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu a přiblížení těchto nástrojů ...

Vaníčková, Marta
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Postavení rodiny v současné (venkovské) společnosti
Vasylchenko, Alona
2019 - Czech Disertační práce se věnuje zkoumání české venkovské rodiny jako ekosystému. Rodinný ekosystém zahrnuje souhrn interakcí členů rodiny mezi sebou a také interakcí s jinými přírodními nebo sociálně-kulturními systémy. V současné době se od sebe rodiny poměrně výrazně liší svým uspořádáním, velikostí, stylem rodinného života a dalšími charakteristikami. Mezi městy a venkovem jsou tyto rozdíly mnohem větší, a stejně tak jsou tyto rozdíly patrné v různých zemích. Cílem disertační práce bylo stanovit významné charakteristiky života českých rodin na venkově v rámci mezinárodního srovnání. Na území Jihomoravského kraje bylo provedeno vlastní sociologické šetření. Pro srovnání proběhlo dotazníkové šetření také na Ukrajině. Mezinárodní srovnání bylo provedeno také pomocí využití poznatků z Evropské sociální sondy. Práce konstatovala rozdíly v rodinném životě mezi městy a venkovem, spočívající mimo jiné v rozdílných podmínkách bydlení a služeb a v užších rodinných vazbách na venkově. Rozdíly mezi rodinným životem v Česku a na Ukrajině se zdají záviset na rozdílné míře nezaměstnanosti a na výrazně větším konzervatismu ukrajinského venkovského života. The dissertation deals with the exploration of the Czech rural family as an ecosystem. The family ecosystem includes a summary of family member interactions with each other, as well as interaction with other natural or socio-cultural systems. Nowadays, the families differ considerably in their arrangement, size, style of family life and other characteristics. These differences are much greater between cities and rural areas, and so are the differences in different countries. The aim of the dissertation was to determine the significant characteristics of the life of Czech families in the country in international comparison. A sociological survey was conducted in the South Moravian Region. The questionnaire survey was also conducted in Ukraine for comparison. International comparisons have also been made using knowledge from the European Social Probe. The paper noted the differences in family life between cities and the countryside, consisting, among other things, in different housing and service conditions and closer family relations in the countryside. The differences between family life in the Czech Republic and Ukraine seem to depend on the different rates of unemployment and the significantly greater conservatism of Ukrainian rural life. Keywords: ekologie rodiny; ekosystém; venkov Available in digital repository of Mendel University. Postavení rodiny v současné (venkovské) společnosti

Disertační práce se věnuje zkoumání české venkovské rodiny jako ekosystému. Rodinný ekosystém zahrnuje souhrn interakcí členů rodiny mezi sebou a také interakcí s jinými přírodními nebo ...

Vasylchenko, Alona
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Geobiocenologická diferenciace lesa a krajiny jako podklad lidské činnosti v krajině
Friedl, Michal
2019 - Czech Tématem disertační práce je rozvoj geobiocenologie a geobiocenologické diferenciace a jejich využití při managementu krajiny. Práce je strukturována do čtyř tematických bloků, či případových studiích a je tvořena recenzovanými a publikovanými pracemi. První část seznamuje s aplikací biogeografické diferenciace území v geobiocenologickém pojetí při tvorbě konceptu starobylých výmladkových lesů, odhadu jejich rozšíření v České republice a popisu jejich stavu. Druhá studie se zabývá testováním empiricky definovaných jednotek lesnicko-typologického klasifikačního systému na základě vyhodnocení 11 885 geobiocenologických snímků uložených v databázi lesnické typologie a obsahujících řadu exaktně měřených environmentálních dat. Poslední dvě studie představují provozní aplikace geobiocenologie. V první z nich byla geobiocenologie použita pro konstrukci regionálního plánu rozvoje lesů v Ukrajinských Karpatech, ve druhé pak pro diferenciaci vrcholových poloh Hrubého Jeseníku, na základě čehož byl mimo jiné predikován vývoj biotopů v případě odstranění nepůvodních porostů borovice kleče. Disertační práce tak prokazuje mnohostranné použití geobiocenologie, přispívá k jejímu rozvoji a obohacuje ji také v rovině provozní aplikace. The topic of the dissertation is a development of geobiocoenology and geobiocoenological system of classification and their possible application in landscape management. The thesis is structured into four thematic blocks or case studies and is composed of reviewed and published works. The first part introduces the application of biogeographical differentiation of the landscape by a geobiocoenological approach in the development of the concept of ancient coppice forests, estimation of their distribution in the Czech Republic and description of their state. The second study deals with the testing of empirically defined units of the Czech Forest Ecosystem Classification based on the evaluation of 11,885 geobiocoenological relevés stored in the Database of Czech Forest Ecosystem Classification and containing a series of accurately measured environmental data. The last two studies are operational applications of geobiocoenology. In the first one, geobiocoenology was used for the construction of a regional forest development plan in the Ukrainian Carpathians. In the second one was geobiocoenology used for the differentiation of the peak positions of Hrubý Jeseník, because of which, besides other things, was predicted the development of biotopes in case of removing allochthonous stands of mountain pine. This dissertation demonstrates the multifaceted use of geobiocoenology, contributes to its development and enriches it also at the level of operational applications. Keywords: biogeografická diferenciace území v geobiocenologickém pojetí; geobiocenologický klasifikační systém; geobiocenologie; Hrubý Jeseník; lesnicko-typologický klasifikační systém; regionální plán rozvoje lesů; starobylé výmladkové lesy; Ukrajinské Karpaty Available in digital repository of Mendel University. Geobiocenologická diferenciace lesa a krajiny jako podklad lidské činnosti v krajině

Tématem disertační práce je rozvoj geobiocenologie a geobiocenologické diferenciace a jejich využití při managementu krajiny. Práce je strukturována do čtyř tematických bloků, či případových studiích ...

Friedl, Michal
Mendelova univerzita v Brně, 2019

Nanouhlíkové materiály pro bioaplikace a detekci těžkých kovů
Bytešníková, Zuzana
2019 - Czech Cílem této disertační práce je syntéza nanouhlíkových materiálů a jejich kompozitů za účelem jejich aplikace pro ochranu životního prostředí, pro boj proti patogenním mikroorganismům a pro ochranu zemědělských plodin. Jako základní konstituent všech připravených nanomateriálů byl s úspěchem využit grafenoxid (GO) připravený modifikovanou Hummersovou metodou. Za účelem zlepšení požadovaných vlastností byl připravený GO dále redukován a modifikován magnetickými nanočásticemi (MPs) a nanočásticemi (NPs) kovů či polokovů za vzniku kompozitů. V připravených nanokompozitech bylo využito synergistického efektu grafenoxidu a nanočástic. V případě nanokompozitu tvořeného redukovaným grafenoxidem (rGO) a MPs byl připravený kompozit využit k vázání Se(IV), jakožto těžkého kovu, z vodného prostředí. Výhodou tohoto materiálu navíc byla možnost jeho opětovného použití po regeneraci v ethanolu. K ochraně zemědělských plodin před Xanthomonas euvesicatoria (X. euvesicatoria), která je původcem bakteriální skvrnitosti rajčat a paprik a způsobuje značné ekonomické ztráty, byl použit nanokompozit tvořený GO a NPs mědi a stříbra. Tento nanokompozit byl vybrán k aplikaci na rostliny rajčete a papriky po předchozích mikrobiologických testech in vitro. The aim of this thesis was the synthesis of carbon nanomaterials and their composites for environmental applications, application as an antibacterial agent, and crop protection. As the basic constituent of all prepared nanomaterials, graphene oxide (GO) prepared by the modified Hummers method was successfully used. In order to improve the desired properties, the prepared GO was further reduced and modified with magnetic nanoparticles (MPs) and nanoparticles (NPs) of metals or metalloids to form composites. In the prepared nanocomposites, the synergistic effect of graphene oxide and nanoparticles was utilized. In the case of nanocomposite formed from reduced graphene oxide (rGO) and MPs, this composite was used to bind Se (IV) as a heavy metal from an aqueous medium. In addition, the advantage of this material was its reusability after a recovery in ethanol. To protect agricultural crops against Xanthomonas euvesicatoria (X. euvesicatoria), which causes the bacterial spot disease of tomato and pepper and considerable economic casualties, nanocomposite containing GO and copper and silver NPs was used. This nanocomposite was selected for application to tomato and pepper plants after previous microbiological tests in vitro. Keywords: bakterie; kovy; nanočástice; grafen; antibiotika Available in digital repository of Mendel University. Nanouhlíkové materiály pro bioaplikace a detekci těžkých kovů

Cílem této disertační práce je syntéza nanouhlíkových materiálů a jejich kompozitů za účelem jejich aplikace pro ochranu životního prostředí, pro boj proti patogenním mikroorganismům a pro ochranu ...

Bytešníková, Zuzana
Mendelova univerzita v Brně, 2019

MikroRNA jednobuněčných řas a rostlin a vliv abiotických stresových faktorů
Koláčková, Martina
2019 - Czech Stresová signalizace reguluje proteiny kritické pro přeprogramování metabolické biosyntézy a genové exprese, aby bylo dosaženo homeostázy a buněčné stability za stresových podmínek. Pochopení podstaty stresové signalizace a odpovědi může zlepšit odolnost rostlin či řas vůči stresu. Teoretická část shrnuje dosavadní znalosti o biosyntetické dráze a rolích miRNA a představuje vybrané modelové organismy (Chlamydomonas, Arabidopsis). Zabývá se také abiotickým stresem a hledá souvislosti mezi abiotickými faktory, sekundárními metabolity a miRNA. Experimentální část se věnuje vybraným abiotickým faktorům (lykorin, UV-C záření, ZnSe kvantové tečky, CO2) a jejich vlivu na Chlamydomonas reinhardtii a Arabidopsis thaliana. Bylo zjištěno, že ZnSe nanočástice ve formě 100 a 250µM postřiku způsobily oxidační stres v listech bez morfologických změn u Arabidopsis thaliana. Současně 250µM koncentrace inhibovala životaschopnost Agrobacterium tumefaciens, gramnegativních bakterií napadající rostliny, o 60 %. Dále byla identifikována biochemická, molekulární a posttranskripční podstata mechanismu regulační odpovědi Chlamydomonas reinhardtii vystavené UV-C záření a lykorinu. Blíže byly studovány 3 konkrétní miRNA (Cre06.g281600, Cre06.g30900, Cre16.g662600) v souvislosti s mechanismem regulace metabolismu uhlíku (CCM) u Chlamydomonas reinhardtii. Exprese zmíněných miRNA vykazovala pozitivní korelaci s hladinami cílových transkriptů. Tato zjištění odhalila regulační funkci miRNA během CCM adaptaci a potenciální možnost zvýšit účinnost fotosyntézy. I přesto role epigenetiky zahrnující miRNA interferenci skrývá u jednobuněčných řas mnoho nejasností. Stress signaling pathway regulates proteins which are critical for reprogramming of metabolic synthesis and gene expression to achieve homeostasis and cellular stability under stress conditions. The understanding of stress signaling mechanism and response will increase the ability to improve plant‘s oralgal resistance to stress. The theoretical part summarizes the current knowledge of biosynthetic pathway and miRNA roles and presents selected model organisms (Chlamydomonas, Arabidopsis). As well, it introduces abiotic stress and seeks links between abiotic factors, secondary metabolites and miRNAs. The experimental part deals with selected abiotic factors [lycorine, UV-C radiation, ZnSe quantum dots (QDs), CO2] and their influence on Chlamydomonas reinhardtii and Arabidopsis thaliana. It has been shown that 100 and 250µM ZnSe QDs in the form of foliar feeding caused oxidative stress in the leaves without morphological changes in Arabidopsis thaliana. Additionaly, 250µM concentration inhibited the viability of Agrobacterium tumefaciens, a Gram-negative bacterium infecting plants, by 60 %. Furthermore, the regulatory biochemical, molecular and post-transcriptional pathways of Chlamydomonas reinhardtii response to UV-C radiation and lycorine were identified. Further, three specific miRNAs (Cre06.g281600, Cre06.g30900, Cre16.g662600) have been studied in connection with carbon concentrating mechanism (CCM) in Chlamydomonas reinhardtii. Expression of mentioned miRNAs had a positive correlation with target mRNA and revealed the potential regulatory role of miRNAs during CCM adaprion and possibility to increase the efficiency of photosynthesis. Despite, the role of epigenetics including miRNA interference is still unclear in the unicellular algae. Keywords: mikrořasy; miRNA; stres; abiotické stresory Available in digital repository of Mendel University. MikroRNA jednobuněčných řas a rostlin a vliv abiotických stresových faktorů

Stresová signalizace reguluje proteiny kritické pro přeprogramování metabolické biosyntézy a genové exprese, aby bylo dosaženo homeostázy a buněčné stability za stresových podmínek. Pochopení ...

Koláčková, Martina
Mendelova univerzita v Brně, 2019