Emočná regulácia vo vzťahu k agresívnemu správaniu v škole
Baumgartner, František; Vancu, Eva; Mžyková, K.
2014 - Czech Abstrakt: Emočná regulácia hrá dôležitú úlohu vo vyrovnávaní sa so záťažovými situáciami, preto môžeme predpokladať jej pozitívne pôsobenie aj vo vzťahu k prejavom agresie a šikanovania. Príspevok sa zameriava na to, či emočná regulácia oslabuje výskyt a prejavy agresívneho správania v školských triedach. Vo výskumnom súbore 108 žiakov ZŠ bol použitý dotazník agresívneho správania a dotazník kognitívnej regulácie emócií. Výsledky ukazujú, že dospievajúci, ktorí sa dopúšťajú agresie využívajú viac stratégiu obviňovanie iných a menej stratégiu akceptovanie. Obrancovia usilujúci sa zabrániť agresii frekventovanejšie uplatňujú pozitívne prehodnotenie a posudzovanie v kontexte ako postupy regulovania emócií. Emotion regulation plays the important role in dealing with stressful situations, therefore it can be supposed its positive effect in relation to aggression and bullying. The article is devoted to question, if emotion regulation diminishes the frequency of aggressive behavior in school classes. It was used the questionnaire of aggressive behavior and the questionnaire of cognitive regulation of emotions in research sample of 108 pupils of elementary school. The obtained results reveal that adolescents, which behave aggressively, use more frequently blaming others and less acceptation as the strategies of emotion regulation. The defenders who try to forestall of aggression more frequently use positive reappraisal and putting into perspective. Keywords: cognitive emotion regulation; aggressive behavior; school classes Available at various institutes of the ASCR Emočná regulácia vo vzťahu k agresívnemu správaniu v škole

Abstrakt: Emočná regulácia hrá dôležitú úlohu vo vyrovnávaní sa so záťažovými situáciami, preto môžeme predpokladať jej pozitívne pôsobenie aj vo vzťahu k prejavom agresie a šikanovania. Príspevok sa ...

Baumgartner, František; Vancu, Eva; Mžyková, K.
Psychologický ústav, 2014

Školitel (zlých) snů: zkušenost PhD studentů s neetickým chováním na pracovišti
Mudrák, Jiří; Zábrodská, Kateřina; Machovcová, K.
2014 - Czech Vztah PhD studenta se školitelem je klíčovým pro úspěšný průběh a zakončení doktorského studia a následnou akademickou dráhu PhD studentů. Pozice PhD studentů je v tomto vztahu zranitelná - školitel v něm má značnou moc a v případě zneužití této moci mají studenti jen omezené možnosti, jak se bránit. V tomto příspěvku představujeme analýzu semi-strukturovaných rozhovorů s PhD studenty a studentkami z přírodních a humanitních věd, kteří se setkali v průběhu svého doktorského studia s různými formami neetického chování ze strany svého školitele. Neetické chování na pracovišti je obecná kategorie, do které patří jednání jako nezdvořilost, diskriminace, obtěžování a šikana. Na základě tematické analýzy rozhovorů identifi kujeme typický průběh vývoje neetického chování. Popisujeme vývoj vztahu se školitelem, spouštěcí moment a průběh neetického chování, vnímané důvody vzniku neetického chování, způsoby rezistence proti němu, a dopady na průběh PhD studia respondentů a jejich další akademickou dráhu. Závěrem diskutujeme, jak organizační klima univerzit může přispívat k vzniku neetického chování, nebo naopak vytvářet podmínky zamezující zneužití nerovného postavení ve vztahu PhD student-školitel. Relationship between PhD candidate and her/his supervisor is not only a key factor throughout the doctoral programme and its successful completion, it influences significantly further academic career. Position of PhD candidate is rather vulnerable – if supervisor abuses their power privileges, there are limited options for resistance. Our aim is to present analysis of semi-structured interviews with PhD candidates from natural sciences and humanities, who experienced different kinds of non-ethical behavior by their supervisor. Non-ethical workplace behavior is a category that describes actions such as workplace incivility, discrimination, harassment and bullying. Using thematic analysis of the interviews we identifie typical pattern of non-ethical behavior. We describe development of the relationship between student and supervisor, trigger moments and process of non-ethical behavior, possibilities for resistance and impact on PhD study of the respondents and their further academic career. We discuss how organizational climate at universities can contribute to development of non-ethical behavior, or conversely create conditions precluding power abuse in the non-equal relationship between PhD candidate and supervisor. Keywords: unethical behavior; university; PhD students Available at various institutes of the ASCR Školitel (zlých) snů: zkušenost PhD studentů s neetickým chováním na pracovišti

Vztah PhD studenta se školitelem je klíčovým pro úspěšný průběh a zakončení doktorského studia a následnou akademickou dráhu PhD studentů. Pozice PhD studentů je v tomto vztahu zranitelná - ...

Mudrák, Jiří; Zábrodská, Kateřina; Machovcová, K.
Psychologický ústav, 2014

Porovnání výkonu v kognitivním screeningu podle regionů
Panenková, E.; Štěpánková, H.; Lukavský, Jiří; Kopeček, M.
2014 - Czech Keywords: screening; region; Montreal Cognitive Assessment; Mini Mental State examination Fulltext is available at external website. Porovnání výkonu v kognitivním screeningu podle regionů

Panenková, E.; Štěpánková, H.; Lukavský, Jiří; Kopeček, M.
Psychologický ústav, 2014

Kvalitativní perspektiva při využívání mixed-methods výzkumu
Machovcová, K.; Zábrodská, Kateřina; Mudrák, Jiří
2014 - Czech Záměrem tohoto příspěvku je přispět k diskusi nad využíváním mixed-methods výzkumu, tedy strategií, které zahrnují v různých obměnách kvalitativní i kvantitativní metody. V příspěvku budeme reflektovat některé související metodologické diskuse a uvedeme konkrétní problémy, se kterými jsme se setkali při realizaci dvou výzkumných projektů v oblasti studia organizací a organizačního chování. Goal of this presentation is to discuss possibilities of practical use of mixed-methods research design, so conducting a research project that would utilize both qualitative and quantitative approach and aim at their integration. We will reflect some relevant methodological discussions and share concrete examples of problems we have encountered during realization of two research projects that used mixed-methods design for studying organizations and organizational behavior. Keywords: methods research; academia; organization studies Available at various institutes of the ASCR Kvalitativní perspektiva při využívání mixed-methods výzkumu

Záměrem tohoto příspěvku je přispět k diskusi nad využíváním mixed-methods výzkumu, tedy strategií, které zahrnují v různých obměnách kvalitativní i kvantitativní metody. V příspěvku budeme ...

Machovcová, K.; Zábrodská, Kateřina; Mudrák, Jiří
Psychologický ústav, 2014

Strategie seberegulace v dospělosti: selekce, optimalizace a kompenzace ve vynořující se a střední dospělosti
Millová, Katarína
2014 - Czech Strategie seberegulace nabývají význam především v průběhu období, ve kterých člověk prochází různými životními změnami. Rozsah využití strategií se v průběhu života mění. Tato studie (N = 185; 109 mladých dospělých ve věku 20 do 25 let; 76 lidí ve střední dospělosti ve věku 47 do 50 let) je založená na Baltesově teorii selekce, optimalizace a kompenzace (SOC). V obou věkových skupinách bylo zjišťováno zapojení tří seberegulačních strategií: selekce, optimalizace a kompenzace (tzv. strategie řízení života). Obecně, mladí dospělí používali všechny tyto strategie méně než dospělí ve středním věku. Úroveň jejich zvolené selekce a kompenzace byla podprůměrná. Naopak, lidé ve střední dospělosti spíše využívali především selekci založenou na ztrátě a strategii optimalizace. Mezisubjektový t test odhalil významné rozdíly mezi oběma skupinami ve zvolené selekci (t = -1,93; p < 0,01), selekci založené na ztrátě (t = -1,52; p < 0,01), a optimalizaci (t = -2,22; p < 0,01). U kompenzace se žádné významné rozdíly neobjevily. Tyto výsledky podporují předešlá zjištění o zvýšeném využití strategií řízení života ve střední dospělosti. Rovněž umožňují vhled do dynamiky těchto strategií v průběhu delšího životního období. Self-regulation strategies are important especially during periods when a person goes through different life transitions. The extent to which they are used in life course is changing. This study (N = 185; 109 young adults, aged 20 to 25 years; 76 middle-aged adults, aged 47 to 50 years) was based on Baltes' theory of selective optimization with compensation (SOC). In both age groups we investigated the employment of three self-regulation mechanisms: selection, optimization, and compensation (i.e. life-management strategies). In general, young adults tended to use all of these strategies less than middle-aged adults. Their level of elective selection and compensation was below average. On the contrary, middle-aged adults were more likely to employ especially loss-based selection and optimization. Between-subject t test revealed significant differences between young adults and middle-aged adults in elective selection (t = -1,93; p < 0,01), loss-based selection (t = -1,52; p < 0,01), and optimization (t = -2,22; p < 0,01). No differences were found in compensation. In all detected significant differences, older group reached higher. Our results support previous findings of increased use of life-management strategies in middle-aged adults. They also bring some insight into the dynamics of these strategies over the life course. Keywords: model SOC; middle adulthood; emerging adulthood Fulltext is available at external website. Strategie seberegulace v dospělosti: selekce, optimalizace a kompenzace ve vynořující se a střední dospělosti

Strategie seberegulace nabývají význam především v průběhu období, ve kterých člověk prochází různými životními změnami. Rozsah využití strategií se v průběhu života mění. Tato studie (N = 185; 109 ...

Millová, Katarína
Psychologický ústav, 2014

Od Velké ekonomické krize po globalizaci: výhody a úskalí longitudinálních výzkumů sledujících člověka v měnících se společnostech
Millová, Katarína
2014 - Czech Historické události, jako jsou války, změny politických systémů nebo ekonomické změny, mohou trvat poměrně krátkou dobu, jejich dopad však může být velice dramatický. Jejich následkem dochází k dlouhodobým změnám nejenom v proměňující se společnosti samotné, ale také na individuální úrovni. Život člověka je jimi ovlivněn rozmanitě, často v závislosti na věku, ve kterém změna nastala. Kromě sociální stránky jedincova života jsou ovlivněny také psychologické aspekty (osobní pohoda, hodnoty, aspirace atd.). Většinu makrosociálních změn nelze předvídat dostatečně dlouhou dobu dopředu. Velká část longitudinálních výzkumů zkoumajících proměny psychologických charakteristik před změnou a po ní tak vznikla spíše víceméně šťastnou náhodou. Proto pouze několik málo dlouhodobých výzkumů mělo možnost zachytit dynamiku změn psychologických charakteristik u běžných lidí žijících v společnostech, které prošly nějakou makrosociální změnou. Historical events, such as wars, changes in political systems or economic changes may take a relatively short time, but their impact can be very dramatic. The result is long-term changes not only in the transition society itself, but also on the individual level. A man's life is influenced by them variously, often according to age at which the change occurred. In addition to social aspects of one's life, psychological aspects are also affected (subjective well-being, values, aspirations, etc.). Most of the macro-social changes cannot be predicted sufficiently long time ahead. Thus, most of longitudinal studies examining changes in psychological characteristics before the transition and after it were more or less fortuitous. Therefore, only a few longitudinal studies had the opportunity to capture the dynamics of changes in psychological characteristics of ordinary people living in societies that have undergone some macro-social change. Keywords: society in transition; macro-social change; longitudinal research Fulltext is available at external website. Od Velké ekonomické krize po globalizaci: výhody a úskalí longitudinálních výzkumů sledujících člověka v měnících se společnostech

Historické události, jako jsou války, změny politických systémů nebo ekonomické změny, mohou trvat poměrně krátkou dobu, jejich dopad však může být velice dramatický. Jejich následkem dochází k ...

Millová, Katarína
Psychologický ústav, 2014

Prostor ve fotografii a v obrázku
Šimeček, Michal
2013 - Czech Vnímání prostoru na obrázku nebo fotografii se v mnoha rysech liší od přímého zrakového vnímání prostoru. Rozdíly jsou dosti značné, ačkoli si je většinou neuvědomujeme. Kromě naší kulturní zkušenosti s realistickými obrázky a fotografiemi, která takové vnímání prostoru umožňuje, jsou ve hře další faktory. Patří sem jednak vztah mezi zobrazovaným prostorem a tím, kdo jej zobrazuje (kamerou), ale také relace mezi výsledným obrazem (fotografií) a pozorovatelem (například velikost obrazu a pozorovatelova vzdálenost od něj). Tato složitost neumožňuje například pozorovateli z fotografie spolehlivě odhadovat egocentrické vzdálenosti jinak, než na pořadové úrovni, a i při dalších odhadech jej nutí zapojovat vlastní percepční zkušenost víc, než ve skutečnosti situace dovoluje. Space perception in pictures or photos is different from space perception of real scenes. The differences are significant but obviously unsuspected. The space perception in pictures and photos is allowed by our experience with many realistic pictures and photos. The effect of relations between picture maker (camera) and observer are important. For example complexity is conducive to uncertainty to estimate egocentric distances in the picture. The space perception is modified by properties of picture (e.g. picture size) or observer’s position. Keywords: depth perception; photography scene; scene perception Available on request at various institutes of the ASCR Prostor ve fotografii a v obrázku

Vnímání prostoru na obrázku nebo fotografii se v mnoha rysech liší od přímého zrakového vnímání prostoru. Rozdíly jsou dosti značné, ačkoli si je většinou neuvědomujeme. Kromě naší kulturní zkušenosti ...

Šimeček, Michal
Psychologický ústav, 2013

Zdraví jako norma, choroba jako "vychýlení". Jak se na to ptát?
Tavel, P.; Poláčková Šolcová, Iva
2013 - Czech Zdraví se (v porovnání s nemocí) považuje za „normální stav“ člověka. Naše kvalitativní sonda se zaměřila na kladení otázek o zdraví, resp. na analýzu scénářů individuálních rozhovorů a na oblasti, kterých se otázky týkaly. Šetření se zúčastnilo 106 studentů (tazatelů a zároveň výzkumníků), kteří samostatně vytvořili scénář na téma “zdraví“ a realizovali rozhovor s třemi participanty. Své scénáře měli za úkol po každém rozhovoru zreflektovat, zhodnotit a zkvalitnit. Tematická analýza, kterou byla získaná data vyhodnocena, byla zaměřena na okruhy v konečné podobě scénářů. Kategorizace scénářových otázek ukázala několik jádrových témat, která podle studentů - výzkumníků nejvíce souvisejí se zdravím: např. životní styl, způsob stravování, rizikové chování, role lékaře, nemoc apod. Šetření zároveň poukázalo na množství skrytých hypotéz, domnělých souvislostí a vztahů, které vý- zkumníci měli tendenci v tématu zdraví spatřovat a vkládat do scénářových otázek, ale především na skutečnost, že ptáme-li se na zdraví jiného člověka, chceme vědět více především o jeho nemocech. Human health is considered to be a “normal condition”(in contrast to illness). Our qualitative study is focused on asking questions about health or more precisely on analysis of individual interview guides. A total of 106 students (interviewers and researchers at the same time) developed an interview guide asking about health and carried out the interview with three participants. Their task was to reflect, evaluate and improve the quality of their guides after each interview. Thematic analysis utilised for data evaluation was focused on areas in the final versions of the guides. Several essential themes have emerged during categorization of interview guides questions. These themes were – according the students-researchers – most related to health: e.g. lifestyle, eating habits, risk behaviour, role of a doctor, diseases etc. This survey has also pointed to a number of hidden assumptions and beliefs, alleged connections and relations that researchers tended to see in the health theme and inject into the interview guides questions, but mainly to the fact that when asking about another person´s health, they especially wanted to know more about his/her diseases. Keywords: thematic analysis; illness; interview guide Available at various institutes of the ASCR Zdraví jako norma, choroba jako "vychýlení". Jak se na to ptát?

Zdraví se (v porovnání s nemocí) považuje za „normální stav“ člověka. Naše kvalitativní sonda se zaměřila na kladení otázek o zdraví, resp. na analýzu scénářů individuálních rozhovorů a na oblasti, ...

Tavel, P.; Poláčková Šolcová, Iva
Psychologický ústav, 2013

Výzkum pachatelů trestné činnosti realizovaný na svobodě vs. ve věznicích: výhody a nevýhody
Polišenská, Veronika; Koubalíková, Sylva; Borovanská, Michaela
2013 - Czech Forenzní výzkum, který využívá rozhovory pachatelů je vždy velmi složitý a obsahuje mnoho výzev. Tyto výzvy se odvíjejí nejen od pachatelů samotných ale take od prostředí ve kterém se výzkum provádí. Sběr dat ve věznicích je sice náročný ale mnoho věcí se dá předvídat a kontrolovat. Avšak výzkumu pachatelů na svobodě je velmi ojedinělý a obsahuje mnoho problemů a uniktních situacích. Tento příspěvěk se tedy bude věnovat srovnání výhod a nevýhod výzkumu ve věznicích svýzkumem pachatelů na svobodě. Zejména se bude věnovat tématům jako jsou: výběr vzorku, odměňování, motivace, etika, ochrana dat, výdrž a pod. Naším cílem je představit a porovnat tyto výhody a nevýhody a představit je dalším výzkumníkům. Forensic research, which uses interviews with offenders is always difficult and has many challenges. These challenges come from the offenders themselves but also from the environment in which the research take place.The collection of data in prison is difficult but also includes aspects which are predictable and can be controlled. On the other hand research of offenders after release is unique and includes many problems and situations. This article will concentrate upon the comparison of advantages and disadvantages of research in prisons vs. research of released offenders. We will discus such topics as selection of sample, reward system, motivation, ethics, security etc. Keywords: offenders; probation; resocialization Available at various institutes of the ASCR Výzkum pachatelů trestné činnosti realizovaný na svobodě vs. ve věznicích: výhody a nevýhody

Forenzní výzkum, který využívá rozhovory pachatelů je vždy velmi složitý a obsahuje mnoho výzev. Tyto výzvy se odvíjejí nejen od pachatelů samotných ale take od prostředí ve kterém se výzkum provádí. ...

Polišenská, Veronika; Koubalíková, Sylva; Borovanská, Michaela
Psychologický ústav, 2013

Silné stránky charakteru v kontextu strategií zvládání života
Millová, Katarína; Slezáčková, A.; Blatný, Marek
2013 - Czech Ve studii jsme vycházeli z předpokladu, že strategie zvládání života (selekce, optimalizace a kompenzace) se významně podílí na silných stránkách. Cílem bylo zjistit, do jaké míry tyto strategie vysvětlují silné stránky (např. naději, vděčnost, zvídavost) i při zahrnutí osobnostních charakteristik (extraverze, neuroticismus). Údaje jsme získali od 83 účastníků Brněnského výzkumu celoživotního vývoje člověka (48 žen; 47-50 let). Použili jsme následující metody: Dotazník selekce, optimalizace a kompenzace (SOC), Eysenckův osobnostní dotazník (EOD), Dotazník vděčnosti (GQ-6), Dotazník naděje v dospělosti, Škálu kuráže a ambicí, Inventář zvídavosti a explorace (CEI II) a Škálu využití silných stránek (SUCK). Regresní analýza ukázala, že strategie zvládání života (především optimalizace) byly významnými prediktory všech zkoumaných silných stránek. Po zahrnutí extraverze a neuroticismu vysvětlovaly tyto strategie významně další variabilitu, konkrétně u naděje, zvídavosti a kuráže. Tyto výsledky naznačují, že silné stránky nejsou spojeny pouze s osobnostními proměnnými, ale i s charakteristikami, které souvisí spíše se seberegulací. In our study we came out of the assumption that life-management strategies (selection, optimization and compensation) significantly contribute to the human strengths. The aim was to determine to what extent these strategies explain the strengths (e.g., hope, gratitude, curiosity) even when we include personality traits (extraversion, neuroticism). We obtained data from 83 participants of Brno Longitudinal Study (BLS; 48 women, 47-50 years old). We used the following methods: SOC Questionnaire (SOC), Eysenck Personality Inventory (EOD), Gratitude Questionnaire (GQ-6), Adult Hope Scale, Grit and Ambition Scale, Curiosity and Exploration Inventory (CEI II) and Strengths Use and Current Knowledge Scale (SUCK). Regression analysis showed that the life-management strategies (especially optimization) were significant predictors of all investigated human strengths. Even after inclusion of extraversion and neuroticism explain these strategies significantly more variability, concretely in hope, curiosity and grit. It seems that human strengths are connected not only with personality variables, but also with self-regulatory characteristics. Keywords: character strengths; selection; optimization; compensation Available in digital repository of the ASCR Silné stránky charakteru v kontextu strategií zvládání života

Ve studii jsme vycházeli z předpokladu, že strategie zvládání života (selekce, optimalizace a kompenzace) se významně podílí na silných stránkách. Cílem bylo zjistit, do jaké míry tyto strategie ...

Millová, Katarína; Slezáčková, A.; Blatný, Marek
Psychologický ústav, 2013