Národní úložiště šedé literatury

Mozkový systém odměny u hmyzu
DVOŘÁČEK, Jiří
2023 - Czech Chování živočichů není náhodné, ale je primárně orientováno podle biologické významnosti podnětů prostředí: podněty potřebné pro přežití jedince či druhu jsou konkrétními mozkovými oblastmi, tzv. systémem odměny, označkovány pozitivní libostní hodnotou a jejich dosažení je spojeno s libostí (odměnou). Koncept systému odměny vzešel ze studia mozku savců, předpokládalo se, že jde o systém nacházející se jen v mozku vyšších živočichů (mesolimbický dopaminergní systém), libost byla projev vyšších funkcí mozku a komplikovaných nervových sítí. V interpretacích studia systému odměny dochází ale k vývoji. Od relativně celistvého fenoménu mozkové odměny ke komplexní funkci a k rozdělení na komponenty "liking", "wanting" a "learning", od dominantní libostní role dopaminu ke komplexnější představě přiznávající klíčové role dalším neurochemickým systémům. Dopaminu nadále zůstává důležitá role ve funkci "wanting", komponenta "liking" je pravděpodobně více řízena systémem opioidovým. Systém odměny již také není vnímán jen jako funkce mozku savců, ale stejné principy rozlišování podnětů na libé/nelibé (atraktivní/averzivní) byly popsány i u hmyzu (a jsou předpokládány v celé živočišné říši). V mozku hmyzu (zejména u dvou hlavních modelových druhů octomilky Drosophila melanogaster a včely Apis mellifera) byla jako klíčové oblasti libostních funkcí identifikována houbovitá tělíska (mushroom body) - oblasti spojované s asociativním učením a s vytvářením paměti. Byly také precizně popsány konkrétní buněčné a síťové struktury včetně zúčastněných neurotransmiterů a modulátorů. Odlišnosti mezi savčím a hmyzím systémem odměny jsou v komplexnosti mozkové sítě, obecné principy zůstávají však stejné. Moucha Drosophila melanogaster je častým laboratorním modelem pro zkoumání principů fungování nervových sítí. Při studiu mozkového libostního systému není atraktivní jen tím, že jde o relativně jednoduchý organismus s přehledným mozkem a s popsaným genomem, ale i tím, že při přemýšlení o jejím mozku neuplatňujeme tolik relativně staré, komplexní pojmy s neohraničenými významy - právě komplexnost a neohraničitelnost pojmů je při interpretacích studia lidského mozku potíž. U octomilky můžeme zdůraznit, že 1) oblasti mozku uplatňující se v asociativním učení a funkcích mozkové odměny jsou překvapivě komplexní, ač jde o organismus relativně jednoduchý a krátce žijící, 2) téměř jistě má její mozek systém vytvářející motivační drive (funkci "wanting" ), 3) existují náznaky možné přítomnosti hedonické složky libosti či jejího evolučního předchůdce, postavené nikoli na endogenních opioidech, ale pravděpodobně na jiných neuropeptidech. Srovnání mozkových systémů dvou evolučně vzdálených skupin živočichů (hmyzu a savců/člověka) je inspirativní v mnoha směrech. Ze srovnání lze vyvodit několik důsledků pro obecný model libosti živočichů: Libostní principy jsou univerzální - usilování o libost je pravděpodobně základní vlastností všech živočichů. Libostní funkce mozku se jeví být hierarchicky postavené, nikoliv centrálně organizované, ale s funkcemi spíše distribuovanými mezi ostatní mozkové sítě, a funkce, její jednotlivé části můžou být na sobě nezávislé a pracovat paralelně, posílení spojení konkrétního podnětu s žádoucím chováním může být víceúrovňové. Role monoaminů v systému odměny je evolučně pravděpodobně konzervativní, role neuropeptidů je vývojově flexibilní (roli endogenních opioidů savců může alespoň částečně mít u hmyzu jiný neuropeptid). Neurotransmiterová identita dopaminergních neuronů v systému odměny je pravděpodobně flexibilní a úzce závislá na životním kontextu. U systému odměny včely lze najít další dva zajímavé koncepty: sublimaci libostních funkcí u jedinců ve prospěch kolektivní libosti a naznačenou integrovanou funkci spojující funkce odměny a sociálního chování v jedno kontinuum. Toto komparativní studium dává nový prostor k pochopení poruch libostního systému, zejména závislosti, a může mít i významné důsledky filozofické. Animal behavior is not random; rather, it is primarily determined by the biological significance of environmental stimuli: stimuli essential for a survival are marked by the brain reward system, with a positive hedonic value and their achievement is associated with the pleasure (reward). The concept of the reward system emerged from research of the mammalian brain; early theories held that it was a system present only in the brains of higher animals (the mesolimbic dopaminergic system), and that reward was a manifestation of more complex neural networks and higher brain functions. The brain reward has evolved from a solitary phenomenon to a complex function that is divided into the components of ´liking´, ´wanting´, and ´learning´, and from the predominate role of dopamine to a more sophisticated idea that assigns important functions to other neurochemical systems. While dopamine still plays a significant part in the ´wanting´ function, the opioid system likely plays a larger role in the ´liking´ function. The distinction of stimuli into pleasant/unpleasant (attractive/aversive) has been described in insects, and it is widely believed that this principle applies throughout the animal kingdom. Mushroom bodies have been identified as the critical regions of reward functions in the brains of insects. The exact descriptions of the implicated neurotransmitters and modulators, as well as specific cellular and network structures, were also provided. Although the complexity of the brain networks in mammalian and insect reward systems differs, the general principles are the similar in both. The fly Drosophila melanogaster is a frequent laboratory model for investigating the principles of neural network functioning. When studying the brain reward system, it is not only appealing because it is a relatively simple organism with a transparent brain and a described genome, but it may also have the benefit for us that when thinking about its brain, we do not apply relatively old, complex concepts with unlimited meanings, which are a problem in interpreting the human brain study. In the case of the fruit fly, we can highlight that 1) the brain regions involved in associative learning and brain reward functions are surprisingly complex, despite the fact that it is a relatively simple and short-lived organism, 2) its brain almost certainly has a system that creates a motivational drive (´wanting´), and 3) there are indications of the potential existence of a hedonic component of pleasure or its evolutionary predecessor, based not on endogenous opioids. It is inspiring in many ways to compare the brain structures of two evolutionary distinct animal groupsinsects and mammals/humans. This comparison has several implications for a broad paradigm of animal reward, including: Reward principles are universal, and all species are likely fundamentally motivated by the need for rewards. The brain reward mechanisms appear to be hierarchically structured; rather than being centrally organized, they are distributed among other brain networks and mechanisms. The components of these mechanisms can operate independently of one another and concurrently. While the function of neuropeptides in the reward system is flexible, the function of monoamines in the reward system is likely to be conservative in evolutionary terms (the function of endogenous opioids in mammals may be at least partially regulated by another neuropeptide in insects). The neurotransmitter identity of dopaminergic neurons in the reward system is likely to be very context-dependent. Two other interesting concepts can be found in the bee: the sublimation of reward functions in individuals in favor of collective pleasure, and the implied integrated function connecting reward functions and social behavior into one continuum. The comparative study gives new scope for understanding disorders of the reward system, especially addiction, and may also have significant philosophical consequences. Keywords: mozkový systém odměny; mozková libost; mushroom body; mozek Drosophily; dopamin; závislost; kolektivní odměna.; brain reward system; brain reward; mushroom body; Drosophila brain; addiction; dopamine; collective reward Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Mozkový systém odměny u hmyzu

Chování živočichů není náhodné, ale je primárně orientováno podle biologické významnosti podnětů prostředí: podněty potřebné pro přežití jedince či druhu jsou konkrétními mozkovými oblastmi, tzv. ...

DVOŘÁČEK, Jiří
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Comparative Analysis of Silk Proteins and Discovery of Novel Sericin Gene in Lepidopteran Moths
WU, Bulah Chia-Hsiang
2023 - English This thesis focuses on the silk components of the Mediterranean moth, Ephestia kuehniella, and the discovery of a novel silk gene, P150/ser6, in the silkworm, Bombyx mori. We analyzed and described the cocoon silk components in both species. In the first publication, we combined transcriptomic, genomic, and proteomic approaches to identify silk proteins in E. kuehniella. In the second publication, we described the discovery of gene P150/sericin6 in B. mori based on microsynteny analysis. Keywords: Ephestia kuehniella; Bombyx mori; Galleria mellonella; silk; fibroin; sericin; synteny; genomics; transcriptomics; proteomics Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Comparative Analysis of Silk Proteins and Discovery of Novel Sericin Gene in Lepidopteran Moths

This thesis focuses on the silk components of the Mediterranean moth, Ephestia kuehniella, and the discovery of a novel silk gene, P150/ser6, in the silkworm, Bombyx mori. We analyzed and described ...

WU, Bulah Chia-Hsiang
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Řízení podniků v podmínkách Industry 4.0 a rozvoj lidských zdrojů
ČERMÁKOVÁ, Julie
2023 - Czech Na základě výzkumu je cílem disertační práce zjistit klíčové kompetence v podmínkách Industry 4.0 a navrhnout nástroje pro rozvoj lidských zdrojů s cílem vyhodnotit jejich implementaci z hlediska zajištění požadovaného rozvoje pracovníků. V kvantitaivní části na základě dotazníkového šetření statistický výzkum odhalil v počtu testů ANOVA a po úpravě jejich p-hodnot Bonferroniho korekcí kompetence leadership a celoživotní vzdělávání jako statisticky významné klíčové kompetence odborníků pro Industry 4.0. Tento statistický výsledek je podpořen případovými studiemi, které jsou součástí kvalitativní části disertační práce. Případové studie zachycují profesionální rozvoj pěti manažerů, kteří zastávají klíčové profese Industry 4.0. Z kvalitativního výzkumu ve formě koučovacích interview je v práci zřetelný profesní rozvoj expertů v průměru o dvě úrovně u každé kompetence zvlášť na desetibodové škále, která vychází z primárního dotazníkového šetření založeného na sebeevaluaci odborníků. Metoda koučování se v případových studiích potvrdila jako nejúčinnější metoda rozvoje kompetencí pro Industry 4.0 oproti leadershipu a mentoringu. Využití 360stupňové zpětné vazby potvrzuje výsledky, ke kterým autorka v rámci případových studiích dospěla. Metody pro rozvoj lidských zdrojů na klíčových pracovních pozicích v podmínkách Industry 4.0 se podařilo účelně vystihnout a cíle naplnit. Based on the research, the aim of the dissertation is to identify the key competencies in the conditions of Industry 4.0 and to propose tools for human resources development in order to evaluate their implementation in terms of ensuring the required development of employees. In the quantitative part, based on a questionnaire survey, the statistical research revealed in the number of ANOVA tests and after adjusting their p-values by Bonferroni correction, the competencies of leadership and lifelong learning as statistically significant key competencies of professionals for Industry 4.0. This statistical result is supported by the case studies included in the qualitative part of the dissertation. The case studies capture the professional development of five managers who hold Industry 4.0 core competencies. From the qualitative research in the form of coaching interviews, the thesis shows the professional development of the experts by an average of two levels for each competency separately on the ten-point scale based on the primary questionnaire survey based on the experts' self-evaluation. The coaching method was confirmed in the case studies as the most effective method of competence development for Industry 4.0 compared to leadership and mentoring. The use of 360-degree feedback confirms the results reached by the author in the case studies. The methods for developing human resources in key positions in Industry 4.0 conditions have been effectively captured and the objectives have been met. Keywords: Klíčové kompetence pro Průmysl 4.0; rozvoj lidských zdrojů; případové studie; koučink; vedení; celoživotní vzdělávání 360stupňová zpětná vazba; Key competencies for Industry 4.0; human resources development; case studies; coaching; leadership; lifelong learning; 360degree feedback Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Řízení podniků v podmínkách Industry 4.0 a rozvoj lidských zdrojů

Na základě výzkumu je cílem disertační práce zjistit klíčové kompetence v podmínkách Industry 4.0 a navrhnout nástroje pro rozvoj lidských zdrojů s cílem vyhodnotit jejich implementaci z hlediska ...

ČERMÁKOVÁ, Julie
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Psychologie v kontextu profesionálního gamingu
STANĚK, Jakub
2023 - Czech Cílem této práce je zmapovat náročné situace, se kterými se profesionální a poloprofesionální hráči digitálních her mohou setkávat a které na ně vytvářejí psychický tlak, a zároveň odhalit, zda existují nějaká psychologická specifika u výkonnostních hráčů, tedy pokusit se zmapovat jejich psychologický profil. Na obě tato témata jsou úzce navázány také psychologické potřeby hráčů a psychologická podpora. Data byla získána pomocí baterie psychodiagnostických metod, dotazníku vlastní konstrukce a polostrukturovaných rozhovorů shráči a trenéry zčeských profesionálních organizací. Celkem tvořilo výzkumný soubor 45 profesionálních a poloprofesionálních hráčů a 5 trenérů. Komparační skupina byla sestavena ze 183 volnočasových hráčů. Výsledky ukázaly, že profesionální hráči jsou převážně introvertně ladění svelkou orientací na výsledek jejich úsilí a vysokou orientací na výkon. Zároveň vykazují nižší míru sociálních interakcí mimo svůj tým. Podařilo se také identifikovat náročné situace, které vycházejí ztréninku, zápasů, týmu a kariéry hráče. Pro jejich zvládnutí jsou pro hráče klíčové schopnosti zvládat stres, efektivně komunikovat, kontrolovat emoce a jednat disciplinovaně. Stěmito aspekty mohou hráčům pomáhat psychologové, jejichž práce vprogamingu by měla spočívat vindividuálních konzultacích shráči a trenéry, skupinové práci stýmem a vedukaci a nácviku dovedností. Srovnání studujících a nestudujících progamerů ukázalo, že prezenční studium podporuje sociální složku života hráčů, ale aktuální parametry školní docházky a podmínky pro zisk IVP nejsou vhodné pro kombinaci studia a profesionálního hraní. The aim of dissertation thesis is to map the challenging situations that professional, and semi-professional digital game players may encounter and which create psychological pressure on them, and at the same time to reveal whether there are any psychological specificities in performance gamers, i.e. to try to map their psychological profile. Closely linked to both of these themes are the psychological needs of gamers and psychological support. Data were collected using a battery of psychodiagnostic methods, a self-constructed questionnaire and semi-structured interviews with players and coaches from Czech professional organizations. In total, the research sample consisted of 45 professional and semi-professional players and 5 coaches. The comparison group was composed of 183 leisure players. The results showed that professional players are mostly introverted with a high orientation towards the outcome of their efforts and a high-performance orientation. At the same time, they showed lower levels of social interactions outside their team. It was also possible to identify challenging situations that stem from training, matches, the team and the player's career. To cope with these, the skills of managing stress, communicating effectively, controlling emotions and acting in a disciplined manner are crucial for players. Psychologists can help players with these aspects, and their work in progaming should consist of individual consultations with players and coaches, group work with the team, and education and skills training. A comparison of studying and nonstudying progamers showed that full-time study supports the social component of players' lives, but the current parameters of schooling and the conditions for obtaining an individual study plan are not suitable for a combination of study and professional gaming. Keywords: esport; psychologie esportu; progaming; psychologie sportu; digitální hry; esport; esport psychology; progaming; sport psychology; digital games Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Psychologie v kontextu profesionálního gamingu

Cílem této práce je zmapovat náročné situace, se kterými se profesionální a poloprofesionální hráči digitálních her mohou setkávat a které na ně vytvářejí psychický tlak, a zároveň odhalit, zda ...

STANĚK, Jakub
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Ecology of Gemmatimonadota
MUJAKIĆ, Izabela
2023 - English Phylum Gemmatimonadota is a common group present in many natural environments. Yet, this interesting bacterial group is rarely studied. Since its discovery 20 years ago, only six cultured species have been described. Abundances of Gemmatimonadota in various environments are usually low (<1%), with the exception of soils, where they are one of the more abundant phyla. Probably for this reason, at the onset of this work, most of the knowledge about Gemmatimonadota came from studies of soil environments, while information about their ecology in freshwater lakes was missing. An interesting discovery relating to the unexplored diversity of Gemmatimonadota in freshwaters was the isolation of the first phototrophic member of this group, Gemmatimonas phototrophica, which was cultured from a shallow freshwater lake. To learn more about the ecology of Gemmatimonadota in freshwaters, the main focus of this thesis was the analysis of their distribution and diversity in several freshwater lakes, with emphasis on presence of photoheterotrophic Gemmatimonadota. The potential ecological roles of this group, metabolic capabilities and general genomic characteristics have also been addressed, thereby allowing a broader scope comparison with Gemmatimonadota from other environments such as soil, marine waters, or wastewaters. Keywords: Gemmatimonadota; metagenome; Gemmatimonadetes; MAGs; anoxygenic phototrophs; aquatic bacteria; CARD-FISH; freshwater ecology Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Ecology of Gemmatimonadota

Phylum Gemmatimonadota is a common group present in many natural environments. Yet, this interesting bacterial group is rarely studied. Since its discovery 20 years ago, only six cultured species have ...

MUJAKIĆ, Izabela
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

An ethical evaluation of philanthropic strategies employed by charitable organisations operating in Mongu district of Western Zambia
MUTEMWA, David
2023 - English This study has been prompted by the fact that very little is known about the ethical aspects and operating strategies of charitable organisations in Mongu district of Western Zambia despite an influx of such organisations in the area from pre-colonial times. The aim of the study is to evaluate the ethical aspects of philanthropic strategies employed by charitable organisations operating in Mongu. Within social work, which is the guiding framework of this study, evidence of results alone does not satisfy the ethical aspect because ethics in social work are mainly deontological in nature, which means that the end does not always justify the means. The study endeavours to contribute to the discourse of philanthropic social work and, especially, towards a model for evaluating ethical aspects of philanthropic strategies of charities from the unique context of the charitable organisations operating in Mongu district of Western Zambia, which will also inform praxis in other similar contexts. This study has been prompted by the fact that very little is known about the ethical aspects and operating strategies of charitable organisations in Mongu district of Western Zambia despite an influx of such organisations in the area from pre-colonial times. The aim of the study is to evaluate the ethical aspects of philanthropic strategies employed by charitable organisations operating in Mongu. Within social work, which is the guiding framework of this study, evidence of results alone does not satisfy the ethical aspect because ethics in social work are mainly deontological in nature, which means that the end does not always justify the means. The study endeavours to contribute to the discourse of philanthropic social work and, especially, towards a model for evaluating ethical aspects of philanthropic strategies of charities from the unique context of the charitable organisations operating in Mongu district of Western Zambia, which will also inform praxis in other similar contexts. Keywords: ethics; philanthropy; strategies; charitable organisations (NGO/s); Mongu; Zambia Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. An ethical evaluation of philanthropic strategies employed by charitable organisations operating in Mongu district of Western Zambia

This study has been prompted by the fact that very little is known about the ethical aspects and operating strategies of charitable organisations in Mongu district of Western Zambia despite an influx ...

MUTEMWA, David
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

The nature and identity of apologetics in light of the calls of scripture and the Second Vatican Council
NICOLSON, Stuart
2023 - English Apologetics in recent times has had for many a negative value, and the term 'apologetics' did not appear in the Second Vatican Council documents. However, by returning to the sources in Scripture and the Early Church, especially Peter's call (1Peter 3:15-16) for all faithful to be ready to respond when questioned or challenged about their faith, and to do so in a Christian manner, apologetics can be understood as far more original, ordinary, and organic than how it is often defined. It was originally an integral part of Christians speaking out about their faith, participating with the Logos. Through a Petrine lens, apologetical calls and content can be identified in 10 of the 16 Vatican II documents, including two clear paraphrases of Peter's call. This indicates a problem in how apologetics is identified and understood. Part 1 provides a working definition for Petrine apologetics in order to identify its development through Christian history. Part 2 present a brief and selective history of apologetics. Petrine apologetics is observed and explored in Scripture in Part 2a, including in Jesus' ministry and the first Church generations. In Part 2b it is shown how a second century apologetical turn, particularly through Justin Martyr, reinforced by Eusebius, and concretised by several later Early Church Fathers, narrowed apologetics into becoming elite, intellectual, and clerical - not for all the faithful but the few. The Mediaeval period (Part 2c) could have seen a return to more universal Petrine apologetics, especially through the Fourth Lateran Council, but weak dissemination of its teachings meant the opportunity was lost. After the Reformation, in Part 2d, Charles Borromeo's pastoral apologetics stands out, as well as a growing movement based upon credibility in the English-speaking sphere where apologetics was becoming part of organic engagement of Catholics in Protestant societies. Part 3 focuses on Vatican II. The entrenched Justinian approach in Catholic Europe eschewed engagement with others, leaving apologetics as overly catechetical. Balthasar identified and rejected the old paradigm and the main reform ideas, calling for a new approach: Love Alone Is Credible. Many conciliar apologetics themes are congruent with his reform call, and with Petrine apologetics. In addition to apologetical calls, Vatican II shows that apologetical preparation should be embedded in Christian education (Gravissimum Educationis 2) and how apologetically prepared faithful should engage with society (Apostolicam Actuositatem 1, 2, 11, 29, 31, etc.). But the Council's apologetics calls were not developed and apologetics was mostly replaced by fundamental theology, which has problematic features from Justinian apologetics and the reform ideas Balthasar rejected, and is not related to the apologetical calls of Peter or Vatican II. However, there has been an organic development of apologetics since the 1980s. In Part 4, the problematic current state of Catholic understanding in the ordinary faithful is evident in two recent surveys. It is necessary to respond to this. By reframing apologetics according to the original Petrine call and its Vatican II confirmation, a New Apologetics (NA) can be developed that emphasises Peter's elements of preparation, response, in a Christian manner, for all the faithful. The Petrine elements are unpacked in today's context and several distinctions are explored, including objective and subjective approaches, and the spectrum of evangelisation-apologetics-catechetics. Three 'voices' are shown to have particularly contributed so far to NA: William Levada, Robert Barron, and Peter Kreeft. All intellectual and two being clerics, they have the insight and ability to guide developments. Looking forwards, the two named conciliar texts are explored in how they can be unpacked for developing an embedded apologetics of preparation, response, in a Christian manner: original, organic, ordinary apologetics. Apologetics in recent times has had for many a negative value, and the term 'apologetics' did not appear in the Second Vatican Council documents. However, by returning to the sources in Scripture and the Early Church, especially Peter's call (1Peter 3:15-16) for all faithful to be ready to respond when questioned or challenged about their faith, and to do so in a Christian manner, apologetics can be understood as far more original, ordinary, and organic than how it is often defined. It was originally an integral part of Christians speaking out about their faith, participating with the Logos. Through a Petrine lens, apologetical calls and content can be identified in 10 of the 16 Vatican II documents, including two clear paraphrases of Peter's call. This indicates a problem in how apologetics is identified and understood. Part 1 provides a working definition for Petrine apologetics in order to identify its development through Christian history. Part 2 present a brief and selective history of apologetics. Petrine apologetics is observed and explored in Scripture in Part 2a, including in Jesus' ministry and the first Church generations. In Part 2b it is shown how a second century apologetical turn, particularly through Justin Martyr, reinforced by Eusebius, and concretised by several later Early Church Fathers, narrowed apologetics into becoming elite, intellectual, and clerical - not for all the faithful but the few. The Mediaeval period (Part 2c) could have seen a return to more universal Petrine apologetics, especially through the Fourth Lateran Council, but weak dissemination of its teachings meant the opportunity was lost. After the Reformation, in Part 2d, Charles Borromeo's pastoral apologetics stands out, as well as a growing movement based upon credibility in the English-speaking sphere where apologetics was becoming part of organic engagement of Catholics in Protestant societies. Part 3 focuses on Vatican II. The entrenched Justinian approach in Catholic Europe eschewed engagement with others, leaving apologetics as overly catechetical. Balthasar identified and rejected the old paradigm and the main reform ideas, calling for a new approach: Love Alone Is Credible. Many conciliar apologetics themes are congruent with his reform call, and with Petrine apologetics. In addition to apologetical calls, Vatican II shows that apologetical preparation should be embedded in Christian education (Gravissimum Educationis 2) and how apologetically prepared faithful should engage with society (Apostolicam Actuositatem 1, 2, 11, 29, 31, etc.). But the Council's apologetics calls were not developed and apologetics was mostly replaced by fundamental theology, which has problematic features from Justinian apologetics and the reform ideas Balthasar rejected, and is not related to the apologetical calls of Peter or Vatican II. However, there has been an organic development of apologetics since the 1980s. In Part 4, the problematic current state of Catholic understanding in the ordinary faithful is evident in two recent surveys. It is necessary to respond to this. By reframing apologetics according to the original Petrine call and its Vatican II confirmation, a New Apologetics (NA) can be developed that emphasises Peter's elements of preparation, response, in a Christian manner, for all the faithful. The Petrine elements are unpacked in today's context and several distinctions are explored, including objective and subjective approaches, and the spectrum of evangelisation-apologetics-catechetics. Three 'voices' are shown to have particularly contributed so far to NA: William Levada, Robert Barron, and Peter Kreeft. All intellectual and two being clerics, they have the insight and ability to guide developments. Looking forwards, the two named conciliar texts are explored in how they can be unpacked for developing an embedded apologetics of preparation, response, in a Christian manner: original, organic, ordinary apologetics. Keywords: Apologetics; Apostolicam Actuositatem; Balthasar; Christian manner; Avery Dulles; Education; Engagement; Gravissimum Educationis; Justinian apologetics; Laity; New Apologetics; Ordinary apologetics; Organic apologetics; Original apologetics; Participation; Pastoral apologetics; Peter's call; Petrine apologetics; Practical apologetics; Preparation; Reframing; Response; Ressourcement; Second Vatican Council Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. The nature and identity of apologetics in light of the calls of scripture and the Second Vatican Council

Apologetics in recent times has had for many a negative value, and the term 'apologetics' did not appear in the Second Vatican Council documents. However, by returning to the sources in Scripture and ...

NICOLSON, Stuart
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Filosofické zkoumání sportu a jeho role v kontextu dobrého života
MAREŠ, Lukáš
2023 - Czech Práce se věnuje filosofickému zkoumání sportu a jeho role v dobrém životě. Pokouší se rozpracovat vybrané stěžejní otázky disciplíny filosofie sportu, které se zároveň vztahují k tradičním filosofických problémům, konkrétně Co je sport?, Co je dobrý sport? a Jakou roli má sport v dobrém životě? Mezi hlavní cíle práce patří adekvátní definování sportu, přehledné charakterizování dobrého sportu a projasnění hodnoty sportování jakožto pro člověka přínosné činnosti. Struktura textu odpovídá těmto třem cílům, přičemž každému z nich je věnována samostatná kapitola. Autor představuje sport jako instrumentálně i autotelicky významnou aktivitu hodnou zařazení do rámce dobrého života. Čerpá přitom především z filosofických děl západní tradice myšlení a z českých a anglických textů obsahově náležejících do disciplíny filosofie sportu. The thesis is concerned with a philosophical exploration of sport and its role in a good life. It attempts to elaborate on selected key questions of the philosophy of sport discipline that also relate to traditional philosophical problems, namely, What is sport?, What is good sport?, and What is the role of sport in a good life? The main objectives of the thesis include adequately defining sport, clearly characterizing good sport, and clarifying the value of sport as a beneficial activity for human beings. The structure of the text corresponds to these three aims, with a chapter devoted to each of them. The author presents sport as an instrumentally and autotelically significant activity worthy of inclusion in the framework of a good life. In doing so, he draws primarily on philosophical works in the Western tradition of thought and on Czech and English texts belonging to the philosophy of sport discipline. Keywords: filosofie sportu; definice sportu; dobrý sport; dobrý život; autotelicita; Aristotelés; Bernard Suits; philosophy of sport; definition of sport; good sport; good life; autotelicity; Aristotle; Bernard Suits Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Filosofické zkoumání sportu a jeho role v kontextu dobrého života

Práce se věnuje filosofickému zkoumání sportu a jeho role v dobrém životě. Pokouší se rozpracovat vybrané stěžejní otázky disciplíny filosofie sportu, které se zároveň vztahují k tradičním ...

MAREŠ, Lukáš
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Cíl lidského života a jeho vliv na koncepci ctností
KILBERGR, Pavel
2023 - Czech Cíl lidského života je předmětem etiky ctností a odpovídá na otázku o povaze blaženosti, která je posledním cílem lidského konání. Je předmětem jak antické filosofie, tak středověké scholastiky, ve které má zásadní místo Tomášova koncepce ctností. V současné době je zkoumán jak na poli filosofie, tak i teologie. Práce se věnuje problematice povahy posledního cíle skrze uvedení základních pozic v aristotelské a tomistické etice ctností. Skrze rozpracování základních pozic dochází k jasnému rozlišení přirozené a nadpřirozené etiky ctností, která však v rámci Tomášova konceptu tvoří ucelený a propojený systém, který je věrný aristotelské předloze. Tomášova etika ctností je modelovým příkladem pojetí ctnosti, které postihuje plnost imanentního rozměru člověka skrze filosofické poznávání spolu s transcendentním přesahem. The goal of human life is the subject of virtue ethics and answers the question about the nature of beatitude, which is the ultimate end of human action. It is the subject of both ancient philosophy and medieval scholasticism, in which Thomas's conception of the virtues has a fundamental place. It is currently being explored in the fields of both philosophy and theology. This thesis addresses the problem of the nature of the last end through an exposition of the basic positions in Aristotelian and Thomistic virtue ethics. Through the elaboration of the basic positions, a clear distinction is made between natural and supernatural virtue ethics, which, however, within the framework of Thomas's conception, form a coherent and interconnected system that is faithful to the Aristotelian model. Thomas's virtue ethics is a model example of a conception of virtue that captures the fullness of the immanent dimension of man through philosophical cognition along with a transcendent overlay. Keywords: Ctnosti; etika ctností; cíl lidského života; blaženost; nedokonalá blaženost; finální příčina etiky ctností; Tomáš Akvinský; Virtues; virtue ethics; ultimate end; beatitude; imeprfect beatitude; final cause of virtue ethics; Thomas Aquinas Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Cíl lidského života a jeho vliv na koncepci ctností

Cíl lidského života je předmětem etiky ctností a odpovídá na otázku o povaze blaženosti, která je posledním cílem lidského konání. Je předmětem jak antické filosofie, tak středověké scholastiky, ve ...

KILBERGR, Pavel
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Buněčné a molekulární charakteristiky hemolymfy u raků
KIFAYATULLAH, NA
2023 - English Celulární a molekulární složky hemolymfy jsou hlavní součástí vrozeného imunitního systému u desetinožců. Hlubší znalosti složek hemolymfy, včetně hemocytů a proteinů hemolymfy, mohou zlepšit naše chápání vrozené imunity u korýšů. Pro studium celulárních a molekulárních aspektů koagulace a fagocytózy jsme využili transmisní elektronovou mikroskopii a kvantitativní proteomiku. Kapitola 2 přehledně shrnuje celulární a molekulární parametry vrozeného imunitního systému a účinky environmentálních stresorů a jejich abiotických a biotických stresových mechanismů u desetinožců. Vrozený imunitní systém desetinožců se silně opírá o hemocyty. Obecně jsou přijímány tři typy hemocytů na základě jejich morfologie, avšak stále existuje nedostatek shody ohledně klasifikace typů hemocytů. Klíčové funkce vrozené imunity, jako jsou koagulace a fagocytóza, jsou stále špatně pochopeny a vyžadují další zkoumání zejména na molekulární úrovni. Environmentální stresory mohou negativně ovlivnit imunitní odpovědi desetinožců, čímž zvyšují jejich náchylnost k nemocem. Avšak abiotický stresový mechanismus je špatně pochopen kvůli nedostatku dostupné literatury a vyžaduje další zkoumání. V kapitole 3 byla transmisní elektronová mikroskopie použita k prozkoumání ultrastrukturního chování hemocytů během koagulace a fagocytózy v raných stadiích zranění amputace nohy u raka mramorovaného Procambarus virginalis. Granulární hemocyty byly aktivovány jako první a morfologie cytoplazmatických granulí se změnila z elektronově hustých na elektronově průsvitné formy v expanzivním způsobu. Transformované granule obsahující amorfní elektronově průsvitné materiály se sloučily a vypustily svůj obsah do extracelulárního prostoru pro koagulaci. Pozorovali jsme, že zbývající jádro z degranulovaných hemocytů se podílí na procesu koagulace, což by mohlo být v některých předchozích studiích zaměněno s hyalinocyty. Kromě toho amputace nohy způsobila masivní degeneraci svalů, následovanou významným přílivem fagocytických hemocytů, které odstranily značné množství svalových vláken a organel, jako jsou mitochondrie, generované z rozpadajících se a rozkládajících se svalů. Dále jsme zjistili, že fagocytické hemocyty obsahují různé počty granulí v cytoplazmě a poprvé jsme objevili, že tyto buňky začleňují nekrotická tělíska vzniklá z degenerovaných svalů do svých organel, jako jsou cytoplazmatické granule a jádro. Granulární hemocyty byly nalezeny jako hlavní buňky provádějící fagocytickou aktivitu na místě zranění. Tato studie poskytuje poprvé komplexní popis všech stadií morfologických změn hemocytů během koagulace a fagocytózy po zranění u raků. V kapitole 4 proteomická analýza sražených a nesražených vzorků ukázala, že množství většiny proteinů zůstalo během koagulačního procesu nezměněno, což naznačuje, že nezbytné proteiny pro koagulaci jsou předem syntetizovány a uloženy před vznikem sraženiny. Díky svému otevřenému oběhovému systému mají desetinožci robustní koagulační mechanismy. Po zranění jsou uvolněny předem syntetizované koagulační faktory, což vede ke vzniku sraženiny. Proto byly pouze některé proteiny, jako jsou proteiny obsahující domény C-typu lektinu, laminin A řetězec a tropomyosin, během srážení sníženy, což naznačuje jejich možné role ve strukturní integritě buněk. Jejich snížení by mohlo usnadnit degranulaci, klíčový krok pro vznik sraženiny. The cellular and molecular components of the hemolymph are the major arm of the innate immune system in decapod crustaceans. In-depth knowledge of the hemolymph components, including hemocytes and hemolymph proteins, can enhance our understanding of innate immunity in crustaceans. We utilized transmission electron microscopy and quantitative proteomics to study the cellular and molecular aspects of coagulation and phagocytosis in the hemolymph. Chapter 2 reviews the cellular and molecular parameters of the innate immune system and the effects of environmental stressors and their abiotic and biotic stress mechanisms in decapod crustaceans. The innate immune system of decapod crustaceans heavily relies on hemocytes in the circulating hemolymph. Generally, three types of hemocytes are accepted based on their morphology, however, there is still a lack of consensus among researchers regarding the classification of hemocyte types. The key innate immune functions such as coagulation and phagocytosis are still poorly understood and require further investigation especially at a molecular level. Environmental stressors can adversely affect the immune responses of decapod crustaceans, increasing their susceptibility to diseases. However, the abiotic stress mechanism is poorly understood due to the lack of available literature and needs further investigation. In Chapter 3, transmission electron microscopy was used to investigate the ultrastructural behavior of hemocytes during coagulation and phagocytosis in the early stages of leg amputation injury in marbled crayfish Procambarus virginalis. The granular hemocytes were the first to be activated, and the morphology of cytoplasmic granules changed from electron-dense to electron-lucent forms in an expanding manner. The transformed granules containing amorphous electron-lucent materials merged and discharged their contents into the extracellular space for coagulation. We observed that the leftover nucleus from degranulated hemocytes participates in the process of coagulation, which could be confused with hyalinocytes in some previous studies. In addition, leg amputation caused massive muscle degeneration, followed by a significant influx of phagocytic hemocytes that removed a substantial amount of muscle fibers and organelles, such as mitochondria, generated from disintegrating and decaying muscle. Furthermore, we found that phagocytic hemocytes contained varying numbers of granules in their cytoplasm and, for the first time, discovered that these cells incorporate necrotic bodies resulting from degenerated muscles into their organelles, such as cytoplasmic granules and nucleus. The granular hemocytes were found to be the main cells that carry out phagocytic activity in the injury site. This study provides a comprehensive description of all the stages of morphological changes in hemocytes during coagulation and phagocytosis after injury in crayfish for the first time. In Chapter 4, proteomic analysis of non-clotted and clotted samples indicated that quantities of most proteins remained unchanged during the coagulation process, suggesting that necessary proteins for coagulation are pre-synthesized and stored before clot formation. Due to their open circulatory system, decapod crustaceans possess robust clotting mechanisms. Upon injury, pre-synthesized clotting factors are released, resulting in clot formation. Therefore, only a few proteins, such as C-type lectin domain-containing proteins, Laminin A chain, and Tropomyosin, were down-regulated during clotting, suggesting their possible roles in the structural integrity of cells. Their downregulation could facilitate degranulation, a crucial step for clot formation. Keywords: Vrozená imunita; Srážení hemolymfy; Fagocytóza; Proteomika krevních sraženin Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Buněčné a molekulární charakteristiky hemolymfy u raků

Celulární a molekulární složky hemolymfy jsou hlavní součástí vrozeného imunitního systému u desetinožců. Hlubší znalosti složek hemolymfy, včetně hemocytů a proteinů hemolymfy, mohou zlepšit naše ...

KIFAYATULLAH, NA
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023