Number of found documents: 3751
Published from to

Rozdíly nákladnosti vysokoškolského výzkumu mezi vědními oblastmi: jak moc se liší od „KENů“ ve výuce?
Srholec, Martin
2023 - Czech
Na téma nízkých mezd v oblasti sociálních a humanitních věd bylo v poslední době hodně řečeno a napsáno. Akademici proti tomu už i demonstrovali v ulicích a začalo se dokonce mluvit o stávce. Ačkoliv řešení vypadá v nedohlednu, jeden pozitivní výsledek tomu nelze upřít. Začalo se totiž konečně mluvit o tom, jestli tzv. koeficienty ekonomické náročnosti (KEN), podle kterých již třicet let rozděluje MŠMT hlavní část dotace na vysokoškolskou výuku, nepotřebují aktualizovat. Cílem této studie je porovnat rozptyl těchto KENů s rozdíly v nákladnosti akademické činnosti, která má k vysokoškolské výuce nejblíže, což je bezesporu výzkum a vývoj (VaV). Nesnažíme se spočítat nové KENy – což by bylo žádoucí, ale není v rámci nám dostupných dat a zdrojů proveditelné – nýbrž alespoň rámcově zjistit, do jaké míry se současné KENy liší od proporcí pozorovaných ve VaV. Much has been said and written recently about low wages in the social sciences and humanities. Academics have demonstrated in the streets about it, and there has even been talk of a strike. Although a solution seems to be out of sight, one positive outcome cannot be denied. Discussion has finally begun on whether the so-called „koeficienty ekonomické náročnosti“ (KEN), on the base of which the Ministry of Education, Youth and Sports (MEYS) distributes the main part of the subsidy for teaching in higher education over the past thirty years needs to be updated. This study compares the dispersion of KENs with the differences in costs of the academic activity closest to higher education teaching, which is undoubtedly research and development (R&D). We are not attempting to recalculate the KENs - which would be desirable, but is not feasible with the data and resources available to us - but at least to approximate the extent to which current KENs differ from the costs observed in R&D. Keywords: social sciences and humanities; R&D; wages Fulltext is available at external website.
Rozdíly nákladnosti vysokoškolského výzkumu mezi vědními oblastmi: jak moc se liší od „KENů“ ve výuce?

Na téma nízkých mezd v oblasti sociálních a humanitních věd bylo v poslední době hodně řečeno a napsáno. Akademici proti tomu už i demonstrovali v ulicích a začalo se dokonce mluvit o stávce. Ačkoliv ...

Srholec, Martin
Národohospodářský ústav, 2023

“Crime and punishment”? How banks anticipate and propagate global financial sanctions
Mamonov, Mikhail; Pestova, Anna; Ongena, S.
2023 - English
We study the impacts of global financial sanctions on banks and their corporate borrowers in Russia. Financial sanctions were imposed consecutively between 2014 and 2019, allowing targeted (but not-yet-sanctioned) banks to adapt their international and domestic exposures in advance. Using a staggered difference-in-differences approach with in-advance adaptation to anticipated treatment, we establish that targeted banks immediately reduced their foreign assets and actually increased their international borrowings after the first sanction announcement compared to other similar banks. We reveal that the added value of the next sanction announcements was rather limited. Despite considerable outflow of domestic private deposits, the government support prevented disorderly bank failures and resulted in credit reshuffling: the banks contracted corporate lending by 4% of GDP and increased household lending by almost the same magnitude, which mostly offset the total economic loss. Further, we introduce a two-stage treatment diffusion approach that flexibly addresses potential spillovers of the sanctions to private banks with political connections. Employing unique hand-collected board membership and bank location data, our approach shows that throughout this period, politically-connected banks were not all equally recognized as potential sanction targets. Finally, using syndicated loan data, we establish that the real negative effects of sanctions materialized only when sanctioned firms were borrowing from sanctioned banks. When borrowing from unsanctioned banks, sanctioned firms even gained in terms of employment and investment but still lost in terms of market sales pointing to a misallocation of government support. Keywords: staggered policy implementation; anticipation effects; treatment diffusion Fulltext is available at external website.
“Crime and punishment”? How banks anticipate and propagate global financial sanctions

We study the impacts of global financial sanctions on banks and their corporate borrowers in Russia. Financial sanctions were imposed consecutively between 2014 and 2019, allowing targeted (but ...

Mamonov, Mikhail; Pestova, Anna; Ongena, S.
Národohospodářský ústav, 2023

Finanční náročnost bydlení v českých domácnostech
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - Czech
Náklady na bydlení obecně představují nejvýznamnější položku spotřebních výdajů domácností. Zatímco průměrná evropská domácnost za bydlení včetně energií a dalších plateb utratila v roce 2021 25 % svého rozpočtu, v Česku to bylo dokonce 28 %. Finanční dostupností bydlení se zpravidla rozumí zajištění určitého standardu bydlení za cenu či nájemné, které je považováno za přiměřené zatížení domácností. Pokud má domácnost podíl výdajů na bydlení příliš vysoký, může to negativně ovlivňovat další spotřebu domácností a také jejich životní standard. Studie hodnotí zátěž českých domácností náklady na bydlení za použití objektivních a subjektivních metod a identifikuje hlavní faktory, které finanční zatížení ovlivňují.\n Housing costs generally represent the most important item of household consumption expenditure. While the average European household spends 25% of its budget on housing, including energy and other payments, in 2021, the Czechs spend as much as 28%. Housing affordability is generally defined as the provision of a certain standard of housing at a price or rent that is considered a reasonable burden on households. If a household's share of housing costs is too high, this can have a negative impact on other household consumption as well as on living standards. The study assesses the burden of housing costs on Czech households using objective and subjective methods and identifies the main factors influencing the financial burden. Keywords: Financial resilence; housing affordability Available at various institutes of the ASCR
Finanční náročnost bydlení v českých domácnostech

Náklady na bydlení obecně představují nejvýznamnější položku spotřebních výdajů domácností. Zatímco průměrná evropská domácnost za bydlení včetně energií a dalších plateb utratila v roce 2021 25 % ...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2023

Důvěra ústavním institucím – duben/květen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nVládě důvěřovalo 32 % Čechů, prezidentovi 58 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 32 % a Senát 38 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) s obecními zastupitelstvy (66 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 17 % občanů, nespokojenost vyjadřovala třípětinová většina (60 %) veřejnosti. In the period from the end of March to the beginning of the last third of May 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the President, both Chambers of Parliament, the Government, and Local and Regional Councils.\n58% of Czechs trust the President, 32% of Czechs trust the government.\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 32% and the Senate of 38% of the public.\n17% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 60% are dissatisfied. Keywords: constitutional institutions; trust; confidence; public opinion Fulltext is available at external website.
Důvěra ústavním institucím – duben/květen 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – srpen/září 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
12 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z června a července se hodnocení ekonomické situace mírně zhoršilo.\n\nTéměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 32 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 9 % ji vnímá jako špatnou. According to the August and September 2023 survey of CVVM, 12% of people evaluate the current economic situation in the Czech Republic as good, 28% view it as neither good nor bad, and 58% consider it to be bad.\n\n59% of Czechs evaluate the living standard of their household as good, 9% consider it to be bad, and 32% characterize it as neither good, nor bad. Keywords: public opinion; Economic Situation; Living Standard; Households Fulltext is available at external website.
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – srpen/září 2023

12 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z června a července se ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Česká veřejnost o globálních problémech – srpen/září 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví znečišťování oceánů, které jako „velmi závažný“ či „dosti závažný“ problém označilo více než devět z deseti dotázaných (93 %), podle téměř dvou třetiny (65 %) veřejnosti jde dokonce o „velmi závažný“ problém.\nV porovnání s výzkumem z roku 2021 vzrostlo vnímání závažnosti znečišťování zemědělské půdy (nárůst o 6 procentních bodů), znečišťování oceánů, úbytku rostlinných a živočišných druhů a pěstování geneticky upravených potravin (nárůst o 5 procentních bodů).\n\nK poklesu hodnocení závažnosti daného jevu došlo pouze v jednom případě, a to u provozu jaderných elektráren, které za velmi nebo dosti závažný problém označilo o 16 procentních bodů méně respondentů než v roce 2021. In its regular survey conducted in August and September 2023 the Public Opinion Research Centre focused on the environment. Representatives of the Czech population answered questions on particular environmental phenomena in the sense of their problematic character. As the most serious problems were stated the ocean pollution (for 65% "very serious" problem). Keywords: public opinion; global problems; environment; pollution; ocean; agricultural land; drinking water; air Fulltext is available at external website.
Česká veřejnost o globálních problémech – srpen/září 2023

Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví znečišťování oceánů, ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Důvěra ústavním institucím – srpen/září 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 25 % Čechů, prezidentovi 58 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 23 % a Senát 33 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (66 %) s obecními zastupitelstvy (65 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 12 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než třípětinová většina (61 %) veřejnosti. In the period from the end of July to the mid of the last third of September 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the President, both Chambers of Parliament, the Government, and Local and Regional Councils.\n\n58% of Czechs trust the President, 25% of Czechs trust the government.\n\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 23% and the Senate of 33% of the public.\n\n12% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 61% are dissatisfied. Keywords: public opinion; constitutional institutions; trust; confidence Fulltext is available at external website.
Důvěra ústavním institucím – srpen/září 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Sebezařazení na levopravé škále politické orientace – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V rámci letního šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále s body 1 až 5 reprezentujícími levou část spektra, s bodem 6 představujícím střed a body 7 až 11 zastupujícími pravou stranu, sleduje levopravou politickou orientaci: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“\n\n22,9 % občanů se řadí nalevo od středu, 44,0 % napravo a 25,5 % do středu.\n\nPodíl zastoupení levice od roku 2013 do roku 2020 vytrvale klesal z historického maxima na úrovni více než dvou pětin na úroveň historického minima pod hladinou jedné čtvrtiny, kde se v posledním období ustálil. Zastoupení pravice v posledních deseti letech s určitými přestávkami naopak rostlo. In the summer survey the Public Opinion Research Centre gave all respondents a question that at eleven-point scale measures the left-right political orientation: "In politics, people sometimes talk about right and left. Where would you place yourself ranked on this scale?"\n\n22.9% of citizens place themselves to the left of the center, 44.0% to the right and 25.5% to the center.\n\nSince 2013 till 2020, the share of the left was steadily declining from its historical high of more than two-fifths to a historical low below one-quarter, where it has stabilized since then up to date. On the contrary, the representation of the right has been growing with certain breaks in the last ten years. Keywords: public opinion; Political Orientation; Left-Right Scale Fulltext is available at external website.
Sebezařazení na levopravé škále politické orientace – červen/červenec 2023

V rámci letního šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále s body 1 až 5 reprezentujícími levou ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Postoje českých občanů k obraně ČR – červen/červenec 2023
Kyselá, Monika
2023 - Czech
V šetření realizovaném v červnu a červenci 2023 dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO.[1] Výsledky popisované v této zprávě se pojí s obecnými názory na obranu státu. Dotázaní konkrétně vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu s výroky spojenými s obranou suverenity státu, schopností ovlivnit vlastní obranu a s armádou České republiky\n\nVíce v tiskové zprávě „Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023“ dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/politicke/mezinarodni-vztahy/5730-obcane-o-clenstvi-ceske-republiky-v-nato-cerven-cervenec-2023\n\nČeská veřejnost se v naprosté většině (84 %) shoduje, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Oproti roku 2022 zde došlo po výrazném nárůstu k poklesu o 9 procentních bodů. Situace je nyní na úrovni srovnatelné s rokem 2020.\n\nI přesto více než polovina (56 %) respondentů pochybuje o schopnosti České republiky ubránit se, pokud by k něčemu došlo, oproti dvěma pětinám dotázaných (40 %), kteří s tímto výrokem nesouhlasí. Oproti roku 2022 došlo ke zvýšení důvěry ve schopnost ČR ubránit se o 13 procentních bodů.\n\nNecelá polovina (47 %) respondentů nepovažuje obranu ČR za podstatnou, protože patříme mezi malé země, jejichž osud mají stejně v rukou velmoci. Zde došlo k osmibodovému poklesu skepse.\n\nNecelé dvě pětiny dotázaných (39 %) si myslí, že naše armáda je na srovnatelné úrovni s armádami západních zemí. Oproti minulému šetření došlo k nárůstu nesouhlasných odpovědí, tedy názoru, že naše armáda není na úrovni vyspělých západních zemí (ze 46 % na 52 %), přičemž jde o dosud nejvyšší zjištěný podíl takovýchto skeptických odpovědí\n\nTéměř polovina dotázaných (46 %) uvedla, že náklady na obranu zbytečně zatěžují státní rozpočet. Ve srovnání s výrazným nárůstem podpory financování armády v roce 2022 se v letošním šetření podíly vrací zpět k dřívějším trendům z let 2015-2020. In the June and July 2023 the Public Opinion Research Centre included a block of questions connected to NATO and defense of Czech Republic in general in its survey (find out more in previous article). Questions focused mainly on ability of the Czech Republic to defend its own sovereingty, attitudes towards defense expenditures, and exaluation of army's quality in comparison to developed western countries.\n\nThe Czech public largely agrees (84 %) that the sovereignty of the state must be defended at all costs. Compared to 2022, there has been a decrease of 9 percentage points after a significant increase. The situation is now at a level comparable to 2020.\nDespite this, more than half (56 %) of respondents doubt the Czech Republic's ability to defend itself if something would happen, compared to two-fifths of respondents (40 %) who disagree with this statement. Compared to 2022, confidence in the Czech Republic's ability to defend itself has increased by 13 percentage points.\nLess than half (47 %) of respondents do not consider the defence of the Czech Republic to be essential, as we are one of the small countries whose fate is in the hands of the superpowers anyway. Here there was an eight-point drop in scepticism.\nLess than two-fifths of respondents (39 %) think that our army is on a comparable level with the armies of Western countries. Compared to the last survey, there has been an increase in disagreeing responses, i.e. the view that our army is not on a par with that of advanced Western countries (from 46 % to 52 %), with the highest proportion of such sceptical responses found so far\nAlmost half of the respondents (46 %) said that defence spending is an unnecessary burden on the state budget. Compared to the significant increase in support for military funding in 2022, the proportions in this year's survey revert back to previous trends from 2015-2020. Keywords: public opinion; defense; sovereignt; army Fulltext is available at external website.
Postoje českých občanů k obraně ČR – červen/červenec 2023

V šetření realizovaném v červnu a červenci 2023 dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO.[1] Výsledky popisované v této zprávě se pojí s ...

Kyselá, Monika
Sociologický ústav, 2023

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V šetření realizovaném v červnu a červenci 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.\n\n16 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 57 % ji vnímá jako špatnou a 26 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z dubna a května se hodnocení ekonomické situace významně nezměnilo.\n\nTéměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 32 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 9 % ji vnímá jako špatnou. According to the summer 2023 survey of CVVM, 16% of people evaluate the current economic situation in the Czech Republic as good, 26% view it as neither good nor bad, and 57% consider it to be bad.\n\n59% of Czechs evaluate the living standard of their household as good, 9% consider it to be bad, and 32% characterize it as neither good, nor bad. Keywords: public opinion; Economic Situation; Living Standard; Households Fulltext is available at external website.
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – červen/červenec 2023

V šetření realizovaném v červnu a červenci 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases