Tvůrčí ‚já‘ mezi psychologismem v umění a materialitou života. Arbesovská melanž
Charypar, Michal
2022 - Czech Studie analyzuje Arbesovy názory na psychologický rozměr umělecké tvorby v propojení s často bědnou materiální situací umělce. Zdrojovým materiálem jsou četné Arbesovy stati o spisovatelích a umělcích. The study analyzes J. Arbes´s opinions on the psychology of artistic creation as interconnected with the material situation of the artists, often destitute. The source material is comprised of Arbes´s numerous articles on writers and artists. Keywords: Jakub Arbes; criticism; art; originality; plagiarism Available at various institutes of the ASCR Tvůrčí ‚já‘ mezi psychologismem v umění a materialitou života. Arbesovská melanž

Studie analyzuje Arbesovy názory na psychologický rozměr umělecké tvorby v propojení s často bědnou materiální situací umělce. Zdrojovým materiálem jsou četné Arbesovy stati o spisovatelích a ...

Charypar, Michal
Ústav pro českou literaturu, 2022

Putování za Libuší aneb Identity Josefa Jiřího Kolára
Futtera, Ladislav
2022 - Czech Studie analyzuje trojici prací spisovatele a dramatika Josefa Jiřího Kolára, německy psanou novelu Libussa am Missisippi (1842), její českou verzi Libuše v Americe (1854) a dramatickou scénu Věštba Libušina (1868), na jejichž příkladu je sledován Kolárův umělecký vývoj a proměny identity slovesného umělce působícího v českých zemích kolem poloviny 19. století. Během sledovaného období se z Kolára, roku 1842 herce německého a českého souboru Stavovského divadla, publikujícího v obou zemských jazycích, stal uznávaný českojazyčný dramatik. Tuto kariéru trojice textů výstižně lemuje: v případě Libuše na Mississippi se jedná o originální pokus kriticky se vyrovnat z pozice uměleckého uskupení Mladá Čechie (Junges Böhmen) s dědictvím poetiky romantismu, romantickými stereotypy o Češích a českých zemích a konečně též s romantickým nacionalismem českého národního hnutí. Třebaže Kolár při převodu novely do češtiny učinil řadu úprav, jeho text nebyl kompatibilní s mytologicko-historickým čtením pověsti o Libuši, dominantnímu v českojazyčné kultuře. Tomu vyhovovala až Věštba Libušina, inscenovaná u příležitosti položení základních kamenů Národního divadla. Kolár jejím vyzněním, přitakávajícím historismu prostupujícímu českou společnost, negoval oba své předchozí libušovské texty. Tato negaci však současně znamenala definitivní umělecké ztotožnění s českým národním programem a přijetí české národní identity. Kolára tak lze s ohledem na jeho tvůrčí trajektorii vnímat jako typického zástupce generace umělců, která zahájila svou kariéru na počátku 40. let 19. století, kriticky se vyrovnávala s romantismem a romantickým nacionalismem, po revoluci roku 1848 však její příslušníci vrostli – ať už na české či německé straně – do nacionalizované měšťanské společnosti českých zemí. This study analyses three works by the writer and playwright Josef Jiři Kolar: the German-language short story Libussa am Missisippi (Libuše in Mississippi, 1842), its Czech version Libuše v Americe (Libuše in America, 1854) and the drama Věštba Libušina (Libuše’s Prophecy, 1868). These are used as an example to demonstrate Kolar’s artistic development and changes in the identity of a writer working in the Czech lands around the mid-19th century. During the period under review, Kolar, who in 1842 had been an actor in German and Czech ensembles at the Estates Theatre, publishing in both languages, came to be an acclaimed Czech-language playwright. This career is faithfully reflected in these three texts. In the case of Libuše in Mississippi, this is an original attempt to critically come to terms from the position of the Young Bohemia (Junges Bohmen) artistic group with the heritage of romantic poetics, romantic stereotypes about the Czech lands and ultimately with the romantic nationalism of the Czech national movement. Although Kolar made a number of alterations when rendering the novel into Czech, his text was not compatible with the mythological-historical reading of the Libuše legend, dominant in Czech-language culture. It was not until Libuše’s Prophecy, staged to mark the laying of the foundation stones for the National Theatre, that he did conform. Kolar negated both of his previous Libuše texts with her message, which appealed to the historicism that pervaded Czech society. However, this negation also meant a definitive artistic identification with the Czech national programme and the acceptance of a Czech national identity. With regard to his creative trajectory, Kolar may thus be perceived as a typical representative of the generation of artists who began their career in the early 1840s, critically addressing Romanticism and Romantic nationalism, but after the 1848 revolution its members integrated, both on the Czech and the German side, into the nationalized bourgeois society of the Czech lands. Keywords: Bohemism; Josef Jiří Kolár; Princess Libuše; Young Bohemia; nationalism; national identity; German-Czech literature; Romanticism Available at various institutes of the ASCR Putování za Libuší aneb Identity Josefa Jiřího Kolára

Studie analyzuje trojici prací spisovatele a dramatika Josefa Jiřího Kolára, německy psanou novelu Libussa am Missisippi (1842), její českou verzi Libuše v Americe (1854) a dramatickou scénu Věštba ...

Futtera, Ladislav
Ústav pro českou literaturu, 2022

Hrob známého vojína. De-anonymizace válečných pomníků a hromadných hrobů jako modernizační proces?
Kessler, Vojtěch; Michlová, M.; Šrámek, J.
2022 - Czech Tento článek se zaměřuje na vnímání anonymity padlých vojáků na válečných pomnících v Čechách v polovině 19. století. Badatelé působící ve střední Evropě mohou dojít k překvapivě odlišným závěrům než angloamerické práce. Tento článek tento nedostatek ve výzkumu kompenzuje. Anonymita válečných pomníků v českých zemích v průběhu první poloviny 19. století téměř vymizela. Vysvětlení hledáme ve čtyřech hlavních změnách, k nimž v té době došlo. Za prvé to byly zásadní změny ve společnosti, za druhé vyvíjející se estetika odrážející se ve válečných pomnících, za třetí rozdíl ve způsobu vedení války a konečně měnící se emoce vůči padlým, vlasti a rodině. This article focuses on perceiving the anonymity of fallen soldiers in the mid-19th century war memorials in Bohemia. The researchers working in Central Europe can draw surprisingly different conclusions than Anglo-American works. This article compensates for this lack of research. The anonymity of war memorials in the Czech lands almost disappeared during the first half of the 19th century. We are looking for an explanation in the four main changes that took place at that time. Firstly, fundamental changes in society, secondly, evolving aesthetics reflected in war memorials, thirdly, a difference in the way of waging war, and finally, changings emotions towards the fallen, the homeland and family. Keywords: sepulchral monuments; military monuments history; memory; piety; mass grave; Bohemia; 19th century Available at various institutes of the ASCR Hrob známého vojína. De-anonymizace válečných pomníků a hromadných hrobů jako modernizační proces?

Tento článek se zaměřuje na vnímání anonymity padlých vojáků na válečných pomnících v Čechách v polovině 19. století. Badatelé působící ve střední Evropě mohou dojít k překvapivě odlišným závěrům než ...

Kessler, Vojtěch; Michlová, M.; Šrámek, J.
Historický ústav, 2022

Požadavek liturgie v národním jazyce a cyrilometodějské dědictví
Vykypělová, Taťána
2022 - Czech Keywords: linguistics; Cyril and Methodius Available at various institutes of the ASCR Požadavek liturgie v národním jazyce a cyrilometodějské dědictví

Vykypělová, Taťána
Ústav pro jazyk český, 2022

Nejstarší hroby v katedrále sv. Víta a otázka jejich datování
Vrána, David
2022 - Czech Mezi lety 1995–2018 proběhl revizní výzkum hrobů K1 a K2 nalezených pod podlahou svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta v místě bývalé rotundy stejného zasvěcení. Výsledky radiouhlíkového datování tělesných ostatků a dřevěné konstrukce stejně jako další zjištění ukazují na vznik v 9. století, tyto výsledky však nebyly akceptovány vzhledem k údajným stratigrafickým problémům. Převládá mínění, že hroby byly vyhloubeny až po výstavbě rotundy respektive po údajně pozdější přístavbě jižní apsidy, v níž se nachází hrob sv. Václava. Tento názor vychází z nálezu zdiva uvnitř apsidy, nalezeného pod pozdějším gotickým oltářem, které bylo interpretováno jako pozůstatek odbouraného základu lodi rotundy. Na základě nového vyhodnocení se jeví pravděpodobnější, že relikt pod gotickým oltářem souvisí s nejstarší fází oltáře a základového oltářního stupně (gradus altaris). Jako stratigrafický problém bylo prezentováno také zasypání mrtvého v hrobě K1 vápnem nebo maltou, k čemuž však muselo dojít až po uložení mrtvého do hrobu. Podobně nález zbytků opuky a malty v rohu hrobu K1 při archeologické revizi v roce 1995 není důkazem, že hrob vznikl až po výstavbě rotundy, protože se pravděpodobně jedná o sekundární kontaminaci. Identifikace zemřelých zůstává nejistá, muž z hrobu K1 podle morfologických znaků a krevní skupiny může patřit k rodu Přemyslovců. Na základě dosavadních zjištění nelze zcela vyloučit hypotézu E. Vlčka o ztotožnění mrtvého z hrobu K1 s knížetem Bořivojem I. (†890), sousedící pohřeb ženy v hrobě K2 však naznačuje, že je třeba hledat jiné řešení, které bude možné potvrdit pouze úspěšným opakováním analýzy DNA. During the years 1995–2018, inspection research was carried out for graves K1 and K2 discovered under the Saint Wenceslas Chapel floor in Saint Vitus Cathedral, on the site of the former rotunda with the same consecration. The results of radiocarbon dating of the human remains and the wooden structure, as well as other findings, indicate an origin in the 9th century, however, putative stratigraphic problems obstruct the acceptation of these results. A belief prevails that the graves were dug only after the rotunda’s erection, or rather after the building of the alleged later annex for the south apse that contains the grave of Saint Wenceslas. This opinion is based on the finding of masonry inside the apse that was detected under the later Gothic altar and that was interpreted as the remains of the demolished foundation of the rotunda nave. Based on the latest evaluation, it seems more likely that the relics under the Gothic altar are connected with the earliest stage of the altar and the foundation altar step (gradus altaris). Covering the dead in grave K1 with lime or mortar was also identified as a stratigraphic issue, nevertheless, it must have been done after the deceased was placed in the grave. Similarly, the findings of marlstone and mortar fragments in the corner of grave K1 during the archaeological inspection in 1995 provide no evidence that the grave was dug only after the erection of the rotunda because it is most likely only secondary contamination. The identification of the deceased persons remains uncertain, but morphology features and the blood group of the man in grave K1 suggest his affiliation with the House of Přemyslid. Based on current findings, the hypothesis of E. Vlček about the identification of the dead from grave K1 with Prince Bořivoj I (†890) cannot be ruled out, yet the buried woman in the neighbouring grave K2 indicates the need to search for another explication that only a new successfully conducted DNA analysis would confirm. Keywords: chamber graves; House of Přemyslid; Prague Castle; Prague; Bohemia; 9th – 10th centuries Available at various institutes of the ASCR Nejstarší hroby v katedrále sv. Víta a otázka jejich datování

Mezi lety 1995–2018 proběhl revizní výzkum hrobů K1 a K2 nalezených pod podlahou svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta v místě bývalé rotundy stejného zasvěcení. Výsledky radiouhlíkového datování ...

Vrána, David
Ústav dějin umění, 2022

Úvodem
Roháček, Jiří
2022 - Czech Keywords: proceedings; sepulchral monuments; art history; epigraphy; methodology; Central Europe; 9th - 20th centuries Available at various institutes of the ASCR Úvodem

Roháček, Jiří
Ústav dějin umění, 2022

Středověké sepulkrálie kláštera obutých augustiniánů v Domažlicích očima barokních klášterních historiografů
Hrdinová, Martina
2022 - Czech V řádovém archivu Provincialátu řádu obutých augustiniánů v Praze byl v rukopise Liber benefactorum Ecclesiae (Národní archiv, fond Augustiniáni obutí – Provincialát a konvent Praha, č. kn. 97) z let 1680 až 1735 nalezen soupis sepulkrálních a nápisových památek v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Domažlicích z roku 1708. Jeho autorem byl augustiniánský historiograf Valentina Weidnera (1658–1736). Soupis obsahuje popis, vyobrazení a komentáře ke 13 památkám, z nichž jsou tři středověkého původu – znakový náhrobník Jana z Rožmitálu (†1430), Racka Rýzmberského z Janovic (†1461) a neznámého muže (15.-16. stol.). Pomocí těchto nově objevených barokních textů lze rekonstruovat nápisy a vzhled dvou nejstarších sepulkrálních památek, kterých torza byla v 80. letech 20. století znovuobjevena v presbytáři klášterního kostela. Příspěvek se zaměřuje rovněž na způsob práce klášterních kronikářů s epigrafickými a heraldickými prameny a také na důvody jejich zájmu o tento druh památek. In the monastic archive of the Provincial Office of the Calced Augustinians in Prague, the manuscript Liber benefactorum Ecclesiae (National Archive, fonds Calced Augustinians, Prague, no. 97) from 1680–1735 revealed a list of sepulchral relics in the monastic Church of the Assumption of the Virgin in Domažlice from 1708. The list was made by the Augustinian historiographer Valentin Weidner (1658–1736) and it includes descriptions and illustrations for 13 monuments of which three date from the Middle Ages – the headstones of Jan of Rožmitál (†1480), Racek Rýzmberský of Janovice (†1461), and an unknown man (15th–16th century). These newly discovered Baroque texts facilitate the reconstruction of inscriptions and the appearance of sepulchral monuments whose fragments were re-discovered in the 1980s. The paper further focuses on the methods of monastic chroniclers used for epigraphy and heraldry sources and also on the reasons behind their interest in this type of monument. Keywords: sepulchral monuments; Domažlice, Czech Republic; Augustinians Available at various institutes of the ASCR Středověké sepulkrálie kláštera obutých augustiniánů v Domažlicích očima barokních klášterních historiografů

V řádovém archivu Provincialátu řádu obutých augustiniánů v Praze byl v rukopise Liber benefactorum Ecclesiae (Národní archiv, fond Augustiniáni obutí – Provincialát a konvent Praha, č. kn. 97) z let ...

Hrdinová, Martina
Masarykův ústav a Archiv, 2022

Identifying the materials in archaeological textiles
Březinová, Helena; Pechočiaková, M.; Grabmüllerová, J.
2022 - English Given their organic origin, textiles rank among the rarest archaeological finds. While the vast majority of these artefacts are preserved as small fragments or mineralised remnants, their detailed textile technology study provides interesting and important information about the use of textile techniques and the quality of processing. The most important information concerns the utilised textile materials, but for degraded textiles, these materials are among the most difficult information to obtain. Image analysis using electron microscopy (SEM) is a significant aide in this pursuit. Keywords: archaeological textiles; raw material; SEM; image analyses Available at various institutes of the ASCR Identifying the materials in archaeological textiles

Given their organic origin, textiles rank among the rarest archaeological finds. While the vast majority of these artefacts are preserved as small fragments or mineralised remnants, their detailed ...

Březinová, Helena; Pechočiaková, M.; Grabmüllerová, J.
Archeologický ústav, Praha, 2022

Druhý život zaniklých sídel na Moravě a ve Slezsku (s přihlédnutím k Jesenické oblasti)
Kovařík, David
2022 - Czech Příspěvek se zabývá problematikou současné podoby zaniklých sídel v pohoří Jeseníků, kde zejména v posledních letech se objevily pokusy o oživení zaniklých obcí a osad, které musely být v letech 1945 až 1989 z různých důvodů zničeny. The article deals with the issue of the current form of the extinct settlements in Jeseníky Mountains, where have been attempts to revive defunct villages and settlements that had to be eradicated between 1945 and 1989 for various reasons. Keywords: extinct settlements; Moravia and Silesia; 20th century Available at various institutes of the ASCR Druhý život zaniklých sídel na Moravě a ve Slezsku (s přihlédnutím k Jesenické oblasti)

Příspěvek se zabývá problematikou současné podoby zaniklých sídel v pohoří Jeseníků, kde zejména v posledních letech se objevily pokusy o oživení zaniklých obcí a osad, které musely být v letech 1945 ...

Kovařík, David
Ústav pro soudobé dějiny, 2022

Sepulkrální palimpsest? Translokace památky a vzpomínky na příkladu padlých z války v roce 1866 v Köslin/Koszalinu a Poznani
Ćwiek-Rogalska, K.; Kessler, Vojtěch; Šrámek, J.
2022 - Czech Cílem článku je analýza dvou válečných památníků, které vznikly po prusko-rakouské válce v roce 1866 v pruských městech Köstlin (dnes Koszalin) a Poznań v letech 1867 a 1870. Připomínaly úspěchy pruských armád v bitvách u Hradce Králové a Náchoda, stejně jako padlé pruské vojáky, často polské národnosti. Recepce obou pomníků se však v průběhu 19. století změnila. Oba válečné pomníky byly vnímány jako „pruské“, respektive „německé“, což vedlo k jejich zániku po opětovné polonizaci obou měst po roce 1918 (Poznaň) a 1945 (Köstlin/Koszalin). Tyto válečné památníky tak představují zajímavý příklad specifických jevů týkajících se zacházení se sepulkrálně-vojenskými památkami, které se vymykají obecné klasifikaci a teoretickým konceptům běžně přijímaným jak na kulturněhistorické, tak na památkověhistorické úrovni. Jejich specifičnost spočívá v neobvyklé míře translokace, kdy vojáci národnosti „A“ padli v zemi „B“ za zájmy státu „C“, zatímco pomník věnovaný jejich památce byl postaven v lokalitě „D“. Analyzované památníky navíc představují určitý „pomníkový utilitarismus“, neboť jejich význam byly přepsány a samy byly zničeny a jejich části druhotně využity. Řada těchto faktorů, integrálně spojených s oběma památníky, se pak stává zajímavým předmětem historické analýzy, týkající se studia historické a kolektivní paměti. The article aims at analyzing two war memorials, established after the Austro-Prussian War of 1866 in the Prussian cities of Köslin (now Koszalin) and Poznań, subsequently in the years 1867 and 1870. They commemorated the successes of Prussian armies in the battles of Hradec Králové and Náchod, as well as the fallen Prussian soldiers, often of Polish nationality. However, the reception of both monuments changed during the 19th century. Both war memorials were perceived as „Prussian“, or respectively „German“, which led to their demise after the re-Polonization of both cities after 1918 (Poznań) and 1945 (Köslin/Koszalin). Thus, these war memorials constitute an interesting example of specific phenomena concerning treatment of sepulchral-military monuments, which defy general classification and theoretical concepts commonly accepted both at the cultural-historical and commemoration-historical level. Their specificity lies in the unusual degree of translocation, when soldiers of nationality „A“ fell in country „B“ for the interests of state „C“, while a monument devoted to their memory was built in locality „D“. Furthermore, the analyzed monuments represent a certain „monument utilitarianism“, as their meaning was rewritten, and they were themselves destroyed and their parts secondarily used. The range of these factors, integrally connected with both memorials, then becomes an interesting subject of historical analysis, concerning the study of historical and collective memory. Keywords: military monuments; memory; War of 1866 Available at various institutes of the ASCR Sepulkrální palimpsest? Translokace památky a vzpomínky na příkladu padlých z války v roce 1866 v Köslin/Koszalinu a Poznani

Cílem článku je analýza dvou válečných památníků, které vznikly po prusko-rakouské válce v roce 1866 v pruských městech Köstlin (dnes Koszalin) a Poznań v letech 1867 a 1870. Připomínaly úspěchy ...

Ćwiek-Rogalska, K.; Kessler, Vojtěch; Šrámek, J.
Historický ústav, 2022