No (2255)
Yes (1511)
Number of found documents:
3766
Published from
to
Máme příliš mnoho vysokoškoláků? Co lze vyčíst z celoživotních mzdových profilů
Hrendash, Taras; Jurajda, Štěpán; Münich, Daniel; Doleželová, P.; Mrázek, P.
2023 - Czech
Od počátku nového století došlo v ČR k dynamickému růstu VŠ vzdělané pracovní síly. V ČR k tomu nejdříve přispěl vznik a rozvoj soukromých vysokých škol na konci 90. let a posléze výrazné otevírání veřejných vysokých škol po roce 2005. Podíl VŠ vzdělaných ve věkové skupině 30–34 let se tak během tří dekád více než zdvojnásobil. Nemáme už v Česku z ekonomického pohledu příliš mnoho vysokoškolsky vzdělaných? Odpověď na otázku je důležitá pro rozhodování, do jaké míry by měl stát finančně či jinak podporovat další růst počtu VŠ studentů a absolventů a nakolik by měl občany k počátečnímu a celoživotnímu VŠ studiu motivovat. Odpověď je důležitá i do debaty o potřebě posílení dnes velmi nízké úrovně a rozsahu finanční podpory VŠ studentů. V předkládané studii vytváříme popisné statistiky o mzdách a platech zaměstnanců, které jsou užitečným podkladem pro diskusi o této důležité otázce. Srovnáváme vývoj úrovně mezd a platů vysokoškoláků pro kohorty narozené v letech 1960, 1970, 1980 a 1990. Tyto kohorty se výrazně liší co do zastoupení vysokoškolsky vzdělaných. Zároveň pro tyto kohorty sledujeme vývoj mzdového (platového) poměru mezi absolventy vysokých a středních škol (VŠ/SŠ), tj. procentního rozdílu průměrných, resp. mediánových mezd (platů) středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Since the beginning of the 21st century, the Czech Republic has experienced dynamic growth in its university-educated workforce. This trend was initially driven by the foundation and growth of private universities in the Czech Republic in the late 1990s, followed from 2005 onwards by a substantial opening-up of public universities. The share of the population aged between 30 and 34 with higher education has more than doubled over the course of three decades. From an economic perspective, do we now have too many university graduates in the Czech Republic? The answer to this question is crucial when it comes to deciding the extent to which the state should – financially or otherwise – support future growth in the numbers of university students and graduates, and how much it should encourage citizens to pursue initial or lifelong university education. The answer is also an important factor in debates about the need to increase the currently low financial support available to university students. The study we present here provides descriptive statistics about employees’ wages and salaries, which serve as a useful basis for any discussion of this important question. We compare trends in university-educated employees’ wages and salaries for cohorts born in 1960, 1970, 1980 and 1990. The shares of university graduates in these cohorts differ substantially. Further, we observe trends in the earnings ratio for these cohorts between university- and secondary-educated employees, i.e., the percentage differences between the mean or median earnings of employees with higher education and those of employees with only secondary education.
Keywords:
university education; human capital; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Máme příliš mnoho vysokoškoláků? Co lze vyčíst z celoživotních mzdových profilů
Od počátku nového století došlo v ČR k dynamickému růstu VŠ vzdělané pracovní síly. V ČR k tomu nejdříve přispěl vznik a rozvoj soukromých vysokých škol na konci 90. let a posléze výrazné otevírání ...
Finanční náročnost bydlení v českých domácnostech
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - Czech
Náklady na bydlení obecně představují nejvýznamnější položku spotřebních výdajů domácností. Zatímco průměrná evropská domácnost za bydlení včetně energií a dalších plateb utratila v roce 2021 25 % svého rozpočtu, v Česku to bylo dokonce 28 %. Finanční dostupností bydlení se zpravidla rozumí zajištění určitého standardu bydlení za cenu či nájemné, které je považováno za přiměřené zatížení domácností. Pokud má domácnost podíl výdajů na bydlení příliš vysoký, může to negativně ovlivňovat další spotřebu domácností a také jejich životní standard. Studie hodnotí zátěž českých domácností náklady na bydlení za použití objektivních a subjektivních metod a identifikuje hlavní faktory, které finanční zatížení ovlivňují.\n Housing costs generally represent the most important item of household consumption expenditure. While the average European household spends 25% of its budget on housing, including energy and other payments, in 2021, the Czechs spend as much as 28%. Housing affordability is generally defined as the provision of a certain standard of housing at a price or rent that is considered a reasonable burden on households. If a household's share of housing costs is too high, this can have a negative impact on other household consumption as well as on living standards. The study assesses the burden of housing costs on Czech households using objective and subjective methods and identifies the main factors influencing the financial burden.
Keywords:
Financial resilence; housing affordability
Available at various institutes of the ASCR
Finanční náročnost bydlení v českých domácnostech
Náklady na bydlení obecně představují nejvýznamnější položku spotřebních výdajů domácností. Zatímco průměrná evropská domácnost za bydlení včetně energií a dalších plateb utratila v roce 2021 25 % ...
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – srpen/září 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
12 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z června a července se hodnocení ekonomické situace mírně zhoršilo.\n\nTéměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 32 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 9 % ji vnímá jako špatnou. According to the August and September 2023 survey of CVVM, 12% of people evaluate the current economic situation in the Czech Republic as good, 28% view it as neither good nor bad, and 58% consider it to be bad.\n\n59% of Czechs evaluate the living standard of their household as good, 9% consider it to be bad, and 32% characterize it as neither good, nor bad.
Keywords:
public opinion; Economic Situation; Living Standard; Households
Fulltext is available at external website.
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – srpen/září 2023
12 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z června a července se ...
Česká veřejnost o globálních problémech – srpen/září 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví znečišťování oceánů, které jako „velmi závažný“ či „dosti závažný“ problém označilo více než devět z deseti dotázaných (93 %), podle téměř dvou třetiny (65 %) veřejnosti jde dokonce o „velmi závažný“ problém.\nV porovnání s výzkumem z roku 2021 vzrostlo vnímání závažnosti znečišťování zemědělské půdy (nárůst o 6 procentních bodů), znečišťování oceánů, úbytku rostlinných a živočišných druhů a pěstování geneticky upravených potravin (nárůst o 5 procentních bodů).\n\nK poklesu hodnocení závažnosti daného jevu došlo pouze v jednom případě, a to u provozu jaderných elektráren, které za velmi nebo dosti závažný problém označilo o 16 procentních bodů méně respondentů než v roce 2021. In its regular survey conducted in August and September 2023 the Public Opinion Research Centre focused on the environment. Representatives of the Czech population answered questions on particular environmental phenomena in the sense of their problematic character. As the most serious problems were stated the ocean pollution (for 65% "very serious" problem).
Keywords:
public opinion; global problems; environment; pollution; ocean; agricultural land; drinking water; air
Fulltext is available at external website.
Česká veřejnost o globálních problémech – srpen/září 2023
Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví znečišťování oceánů, ...
Důvěra ústavním institucím – srpen/září 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 25 % Čechů, prezidentovi 58 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 23 % a Senát 33 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (66 %) s obecními zastupitelstvy (65 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 12 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než třípětinová většina (61 %) veřejnosti. In the period from the end of July to the mid of the last third of September 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the President, both Chambers of Parliament, the Government, and Local and Regional Councils.\n\n58% of Czechs trust the President, 25% of Czechs trust the government.\n\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 23% and the Senate of 33% of the public.\n\n12% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 61% are dissatisfied.
Keywords:
public opinion; constitutional institutions; trust; confidence
Fulltext is available at external website.
Důvěra ústavním institucím – srpen/září 2023
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...
Sebezařazení na levopravé škále politické orientace – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V rámci letního šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále s body 1 až 5 reprezentujícími levou část spektra, s bodem 6 představujícím střed a body 7 až 11 zastupujícími pravou stranu, sleduje levopravou politickou orientaci: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“\n\n22,9 % občanů se řadí nalevo od středu, 44,0 % napravo a 25,5 % do středu.\n\nPodíl zastoupení levice od roku 2013 do roku 2020 vytrvale klesal z historického maxima na úrovni více než dvou pětin na úroveň historického minima pod hladinou jedné čtvrtiny, kde se v posledním období ustálil. Zastoupení pravice v posledních deseti letech s určitými přestávkami naopak rostlo. In the summer survey the Public Opinion Research Centre gave all respondents a question that at eleven-point scale measures the left-right political orientation: "In politics, people sometimes talk about right and left. Where would you place yourself ranked on this scale?"\n\n22.9% of citizens place themselves to the left of the center, 44.0% to the right and 25.5% to the center.\n\nSince 2013 till 2020, the share of the left was steadily declining from its historical high of more than two-fifths to a historical low below one-quarter, where it has stabilized since then up to date. On the contrary, the representation of the right has been growing with certain breaks in the last ten years.
Keywords:
public opinion; Political Orientation; Left-Right Scale
Fulltext is available at external website.
Sebezařazení na levopravé škále politické orientace – červen/červenec 2023
V rámci letního šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále s body 1 až 5 reprezentujícími levou ...
Postoje českých občanů k obraně ČR – červen/červenec 2023
Kyselá, Monika
2023 - Czech
V šetření realizovaném v červnu a červenci 2023 dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO.[1] Výsledky popisované v této zprávě se pojí s obecnými názory na obranu státu. Dotázaní konkrétně vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu s výroky spojenými s obranou suverenity státu, schopností ovlivnit vlastní obranu a s armádou České republiky\n\nVíce v tiskové zprávě „Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023“ dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/politicke/mezinarodni-vztahy/5730-obcane-o-clenstvi-ceske-republiky-v-nato-cerven-cervenec-2023\n\nČeská veřejnost se v naprosté většině (84 %) shoduje, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Oproti roku 2022 zde došlo po výrazném nárůstu k poklesu o 9 procentních bodů. Situace je nyní na úrovni srovnatelné s rokem 2020.\n\nI přesto více než polovina (56 %) respondentů pochybuje o schopnosti České republiky ubránit se, pokud by k něčemu došlo, oproti dvěma pětinám dotázaných (40 %), kteří s tímto výrokem nesouhlasí. Oproti roku 2022 došlo ke zvýšení důvěry ve schopnost ČR ubránit se o 13 procentních bodů.\n\nNecelá polovina (47 %) respondentů nepovažuje obranu ČR za podstatnou, protože patříme mezi malé země, jejichž osud mají stejně v rukou velmoci. Zde došlo k osmibodovému poklesu skepse.\n\nNecelé dvě pětiny dotázaných (39 %) si myslí, že naše armáda je na srovnatelné úrovni s armádami západních zemí. Oproti minulému šetření došlo k nárůstu nesouhlasných odpovědí, tedy názoru, že naše armáda není na úrovni vyspělých západních zemí (ze 46 % na 52 %), přičemž jde o dosud nejvyšší zjištěný podíl takovýchto skeptických odpovědí\n\nTéměř polovina dotázaných (46 %) uvedla, že náklady na obranu zbytečně zatěžují státní rozpočet. Ve srovnání s výrazným nárůstem podpory financování armády v roce 2022 se v letošním šetření podíly vrací zpět k dřívějším trendům z let 2015-2020. In the June and July 2023 the Public Opinion Research Centre included a block of questions connected to NATO and defense of Czech Republic in general in its survey (find out more in previous article). Questions focused mainly on ability of the Czech Republic to defend its own sovereingty, attitudes towards defense expenditures, and exaluation of army's quality in comparison to developed western countries.\n\nThe Czech public largely agrees (84 %) that the sovereignty of the state must be defended at all costs. Compared to 2022, there has been a decrease of 9 percentage points after a significant increase. The situation is now at a level comparable to 2020.\nDespite this, more than half (56 %) of respondents doubt the Czech Republic's ability to defend itself if something would happen, compared to two-fifths of respondents (40 %) who disagree with this statement. Compared to 2022, confidence in the Czech Republic's ability to defend itself has increased by 13 percentage points.\nLess than half (47 %) of respondents do not consider the defence of the Czech Republic to be essential, as we are one of the small countries whose fate is in the hands of the superpowers anyway. Here there was an eight-point drop in scepticism.\nLess than two-fifths of respondents (39 %) think that our army is on a comparable level with the armies of Western countries. Compared to the last survey, there has been an increase in disagreeing responses, i.e. the view that our army is not on a par with that of advanced Western countries (from 46 % to 52 %), with the highest proportion of such sceptical responses found so far\nAlmost half of the respondents (46 %) said that defence spending is an unnecessary burden on the state budget. Compared to the significant increase in support for military funding in 2022, the proportions in this year's survey revert back to previous trends from 2015-2020.
Keywords:
public opinion; defense; sovereignt; army
Fulltext is available at external website.
Postoje českých občanů k obraně ČR – červen/červenec 2023
V šetření realizovaném v červnu a červenci 2023 dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO.[1] Výsledky popisované v této zprávě se pojí s ...
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V šetření realizovaném v červnu a červenci 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.\n\n16 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 57 % ji vnímá jako špatnou a 26 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z dubna a května se hodnocení ekonomické situace významně nezměnilo.\n\nTéměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 32 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 9 % ji vnímá jako špatnou. According to the summer 2023 survey of CVVM, 16% of people evaluate the current economic situation in the Czech Republic as good, 26% view it as neither good nor bad, and 57% consider it to be bad.\n\n59% of Czechs evaluate the living standard of their household as good, 9% consider it to be bad, and 32% characterize it as neither good, nor bad.
Keywords:
public opinion; Economic Situation; Living Standard; Households
Fulltext is available at external website.
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – červen/červenec 2023
V šetření realizovaném v červnu a červenci 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich ...
Hostility, population sorting, and backwardness: quasi-experimental evidence from the Red Army after WWII
Ochsner, Christian
2023 - English
Does a short episode of conflict or exposure to hostile troops cause regional economic backwardness, and if so, why and how does it persist? I answer these questions by exploiting economic differences across the idiosyncratic and short-lived line of contact between the Red Army and the Western Allies in South Austria at the end of WWII. Spatial regression discontinuity estimates show that hostile presence of the Red Army for 74 days caused an immediate relative population decline of around 12%, amplified to 25% by today. Age-specific migration patterns and subsequent fertility differences explain the multiplying effects. Sector development and measures of local labor productivity in 2011 also lag behind in regions briefly seized by the Red Army, likely driven by skill-specific migration and hampered investment patterns after WWII. The findings provide novel insights into the long-run effects of wars and conflicts, and point to the isolated role of the Red Army’s hostile actions after WWII to understand the European economic East-West divide.\n
Keywords:
conflict; hostility; population shock
Fulltext is available at external website.
Hostility, population sorting, and backwardness: quasi-experimental evidence from the Red Army after WWII
Does a short episode of conflict or exposure to hostile troops cause regional economic backwardness, and if so, why and how does it persist? I answer these questions by exploiting economic differences ...
Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a prostituci – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
Ve výzkumu realizovaném v dubnu a květnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného omnibusového šetření zajímalo o názory veřejnosti na otázky, které lze z morálního hlediska považovat za kontroverzní. Konkrétně se dotazovaní občané vyjadřovali k tématu interrupce, eutanazie a prostituce.\n\nPřibližně čtyři pětiny (79 %) českých občanů zastávají názor, že právo rozhodnout o přerušení vlastního těhotenství má mít žena sama. Pro úplný zákaz interrupcí se vyslovila pouhá 2 % občanů. Podpora práva ženy rozhodnout se, zda má být provedeno umělé přerušení jejího těhotenství, je vůbec nejvyšší za celou dobu sledování, tj. od roku 1990.\nS uzákoněním eutanazie podle šetření souhlasí téměř tři čtvrtiny české veřejnosti (73 %).\nDvě pětiny (40 %) dotázaných občanů se přiklonily k tomu, že prostituce by měla být zákonem povolena a upravena jako živnost. In April and May 2023 within the regular survey, the Public Opinion Research Centre focused on issues that could be perceived as morally controversial. Specifically, respondents answered questions concerned with abortion, euthanasia, and prostitution.
Keywords:
public opinion; abortion; euthanasia; prostitution
Fulltext is available at external website.
Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a prostituci – duben/květen 2023
Ve výzkumu realizovaném v dubnu a květnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného omnibusového šetření zajímalo o názory veřejnosti na otázky, které lze z morálního hlediska ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases