Co si myslí evropští muslimové a proč?
Blažejovská, Markéta
2016 - český Klíčová slova: veřejné mínění; muslimská morálka; islám; společenská integrace; fundamentalismus Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL Co si myslí evropští muslimové a proč?

Blažejovská, Markéta
Evropské hodnoty o.s., 2016

Ratifikace asociační dohody s Ukrajinou v ČR: čekání na Godota?
Čech, Adam; Hendrychová, Klára; Víchová, Veronika
2015 - český Klíčová slova: Ukrajina; Česko; Asociační dohoda; ratifikace; zahraniční politika; politika; mezinárodní smlouvy Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL Ratifikace asociační dohody s Ukrajinou v ČR: čekání na Godota?

Čech, Adam; Hendrychová, Klára; Víchová, Veronika
Evropské hodnoty o.s., 2015

K čemu vlastně bude bankovní unie a vzikne vůbec?
Famfule, Jan
2013 - český Desátý červencový den zasadilo Německo ránu připravovanému projektu evropské bankovní unie. Jeho vláda odmítla konečný návrh druhého pilíře předloženého Evropskou komisí. Ten zakládá společný fond pro eurozónu, do kterého budou přispívat evropské banky (1 % z pojištěných vkladů), a počítá s právem Komise přijmout konečné rozhodnutí o tom, která banka v nesnázích bude ze společného fondu restrukturalizována, popř. která se nechá zbankrotovat. Klíčová slova: background paper; bankovní unie; Evropské hodnoty; think-tank; politika; Evropská unie Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL K čemu vlastně bude bankovní unie a vzikne vůbec?

Desátý červencový den zasadilo Německo ránu připravovanému projektu evropské bankovní unie. Jeho vláda odmítla konečný návrh druhého pilíře předloženého Evropskou komisí. Ten zakládá společný fond pro ...

Famfule, Jan
Evropské hodnoty o.s., 2013

Jak pracovali čeští europoslanci v uplynulém období?
Kovář, Jan; Břízová, Pavla; Hofbauerová, Jitka; Krajník, Jan
2013 - český Tato studie se zabývá systematickým hodnocením práce českých europoslanců za období od posledních voleb. Konkrétně tedy od počátku sedmého funkčního období až do posledního plenárního zasedání před začátkem zpracování této studie (14. 07. 2009–14. 07. 2013). Navazuje na obdobné odborné práce z jiných států EU a snaží se přinést relevantní argumenty pro rozhodování ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v květnu 2014. Nutnost podrobněji sledovat práci europoslanců je úzce svázána se zvyšujícími se pravomocemi EP. Studie pracuje s devíti kvantitativními indikátory činnosti poslanců EP. Jedná se o docházku na plenární zasedání a účast na jmenovitých hlasováních. Dále jsou to počty zpráv předložených zpravodajem, stanovisek (k legislativním návrhům) předložených navrhovatelem, pozměňovacích návrhů, parlamentních otázek (směřovaných na Radu a Komisi), písemných prohlášení, návrhů usnesení, o nichž se hlasuje na plenárním zasedání, a nakonec o počty vystoupení na plenárním zasedání. Tato data jsou následovně zpracována do tabulek a žebříčků, aby poslanci mohli být snadno porovnáni mezi sebou navzájem. Druhým srovnáním je vztažení výsledků českých europoslanců jako celku na kontrolní skupiny – například průměrné hodnoty daných indikátorů pro postkomunistické státy EU nebo původní EU – 15. Výsledky ukazují, že jednotliví čeští europoslanci se ve své pracovní aktivitě na půdě EP výrazně liší. Od velmi aktivních europoslanců, kteří snesou srovnání i s poslanci EU – 15, až po ty, kteří v oblastech vyžadujících větší osobní iniciativu zcela zaostávají a jejich práce se nejeví jako dostatečná. To představuje výrazný argument pro výběr nových kandidátů v příštím roce. Další významné zjištění je, že průměrné hodnoty pro české europoslance se zpravidla nacházejí pod průměry kontrolních skupin, což ještě podtrhává nutnost věnovat v nadcházející předvolební kampani pozornost i otázce pracovní aktivity českých europoslanců, zvláště u těch kandidátů, kteří usilují o znovuzvolení. Klíčová slova: Evropské hodnoty; think-tank; europoslanec; evropský parlament; hlasování; politika; Evropská unie; analýza; výzkum; politické strany Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL Jak pracovali čeští europoslanci v uplynulém období?

Tato studie se zabývá systematickým hodnocením práce českých europoslanců za období od posledních voleb. Konkrétně tedy od počátku sedmého funkčního období až do posledního plenárního zasedání před ...

Kovář, Jan; Břízová, Pavla; Hofbauerová, Jitka; Krajník, Jan
Evropské hodnoty o.s., 2013

Jaká rozhodnutí čekají české europoslance v letech 2014–2019?
Kovář, Jan; Dědek, Vojtěch; Krajník, Jan; Michalcová, Andrea
2013 - český Na základě jednoduchého metodologického rám- ce tato studie přichází s katalogem klíčových témat, o kterých se bude rozhodovat v Evropské unii v násle- dujících letech. Jsou to otázky, o nichž budou přímo či nepřímo spolurozhodovat poslanci, které si zvolíme ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v květnu 2014. Podstatným prvkem je posílení role EP dle platné Lisa- bonské smlouvy ve volbě předsedy Komise, která bude následovat po ustavení nového parlamentu v červenci 2014. Volby do EP tak přeneseně mimo jiné rozhodnou o předsedovi Komise, jejích členech a dalších předních představitelích Unie. Další balík důležitých témat tvoří neutěšený stav evropských ekonomik. Boj s nezaměstnaností nejen mlá- deže, vleklá krize eurozóny, neschopnost některých států dostát svým finančním závazkům a vynucená úsporná opatření tvoří prostor pro soupeření různých politických konceptů a návrhů řešení. Toto soupeření se odehrává jak na tradičním pravolevém politickém spektru, tak i na specifické štěpící linii mezi posilováním společných řešení nebo naopak preferováním národní úrovně. Stra- nou by nezůstane ani budoucí vývoj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, která by měla posílit vliv EU na globální úrovni, tak aby odpovídal její ekonomické síle. Podobně i spolupráce v oblasti energetiky a ochrany ži- votního prostředí v sobě obsahuje mnoho kontroverz- ních témat s výraznými ekonomickými dopady. Volby do EP mohou rozhodnout o budoucím směru EU a bylo by chybou v kampani zůstat pouze u domácích témat. Klíčová slova: Europoslanec; Evropský parlament; think-tank; Evropské hodnoty; Evropská komise; rozhodnutí; politika; Evropská unie; výzkum Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL Jaká rozhodnutí čekají české europoslance v letech 2014–2019?

Na základě jednoduchého metodologického rám- ce tato studie přichází s katalogem klíčových témat, o kterých se bude rozhodovat v Evropské unii v násle- dujících letech. Jsou to otázky, o nichž budou ...

Kovář, Jan; Dědek, Vojtěch; Krajník, Jan; Michalcová, Andrea
Evropské hodnoty o.s., 2013

Vyzbrojování Armády České republiky
Čermáková, Kamila; Faltejsek, Filip; Hlouchová, Iveta; Hornát, Jan; Kulda, Tomáš; Soural, Aleš
2013 - český Jak nejefektivněji vyzbrojit armádu České republiky (AČR)? Text zkoumá, zdali je zájmem České republiky více investovat do rozvoje obranného průmyslu a vývoje nových technologií či pořizovat více armádní techniky a výstroje v zahraničí. Finanční situace Ministerstva obrany jej značně omezuje při provádění reforem AČR, které jsou vytyčeny ve strategických dokumentech, například Bezpečnostní strategii ČR z roku 2003.1 V roce 2013 obranný rozpočet klesl až na 42 miliardy Kč.2 Rozpočtová kapitola určená na akvizici nové výstroje a techniky tvořila v roce 2011 pouze 13% z celého rozpočtu ministerstva. 3 AČR je přitom nutné přezbrojit, aby byla schopna se zapojit do zahraničních misí Evropské unie (EU) či Severoatlantické aliance (NATO). Ministerstvo obrany musí zvážit oba tyto aspekty před uskutečněním dalších reformních kroků. Nabízejí se dvě možná řešení. První z nich počítá s investicemi do rozvoje českého obranného průmyslu. Druhé preferuje akvizice armádní techniky a výstroje od zahraničních výrobců. Česká republika má za sebou dlouhou a úspěšnou tradici českého zbrojního průmyslu, která sahá až do dob Rakouska – Uherska. Výroba se rozvíjela i v období obou světových válek a největšího významu dosáhla v období socialismu. Česká republika byla v té době významným exportérem v rámci východního bloku. V roce 1987 dosáhla produkce zbrojního průmyslu 29 miliard Kčs, kdy přibližně 70 % našeho exportu putovalo do Sovětského svazu.4 Po rozpadu Sovětského svazu produkce prudce klesla na 4,6 miliard Kč a v současné době jsou pro rozšíření výroby nutné značné investice. Rozvoj českého průmysl by mohl významně pomoci české ekonomice a především snížit nezaměstnanost. Získat novou techniku a výstroj může AČR i od zahraničních firem, mezi něž patří například Lockhead Martin, Boeing či BAE, jejichž technika byla prověřena i ve válkách v Iráku a Afghánistánu. Nákupy v zahraničí může AČR uskutečňovat skrze veřejné tendry nebo za pomoci agentur pro společné nákupy spadajících pod NATO či EU. Výhodou takových nákupů může být nižší cena a pořízení velmi kvalitních produktů. V minulosti však byly tyto nákupy často provázeny korupčními skandály. Klíčová slova: background paper; Evropské hodnoty; Armáda České republiky; Česká republika; think-tank; Evropská unie; politika; armáda Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL Vyzbrojování Armády České republiky

Jak nejefektivněji vyzbrojit armádu České republiky (AČR)? Text zkoumá, zdali je zájmem České republiky více investovat do rozvoje obranného průmyslu a vývoje nových technologií či pořizovat více ...

Čermáková, Kamila; Faltejsek, Filip; Hlouchová, Iveta; Hornát, Jan; Kulda, Tomáš; Soural, Aleš
Evropské hodnoty o.s., 2013

Česká imigrační politika- stát se stává vyhledávanou cílovou zemí?
Beránková, Petra; Rahimi, Fatima; Dvořáková, Martina; Svetlíková, Monika; Chocholáčková, Kristina
2013 - český Text zkoumá, zdali je zájmem České republiky uvolnit svou imigrační politiku a zabývá se dopady politiky, vedoucí k proměně země v atraktivní cílovou zemi pro ekonomické migranty. Ačkoliv západoevropské země od druhé poloviny 20. století podporovaly imigraci jako dočasný a konjunkturní fenomén, vznikající závislost na zahraniční pracovní síle s sebou přinesla i výzvy, zejména v oblasti dlouhodobé integrace cizinců. Usazující se migranti se do většinové společnosti začleňovali dle rozdílných integračních modelů, jejichž podoba byla ovlivněna politikami a ekonomickou situací jednotlivých cílových států. Důležitost vyhranění zájmů v této oblasti je tudíž zřejmá. Integrační modely přitom samy o sobě nejsou bezchybné a je tedy vhodné je kombinovat. Imigrační a integrační politika České republiky doposud v podstatě odrážela poptávku českého trhu po pracovních silách ze zahraničí. Česká republika lákala migranty během ekonomického růstu, tedy mezi lety 1993-1996 a 2000-2008. Po začátku ekonomické krize se přiklonila k restriktivnímu přístupu. Volba tohoto přístupu se ovšem nezdá být nejvhodnější, jelikož nastavení selektivních kritérií omezuje větší flexibilitu trhu. Zavedení otevřenějšího přístupu by pravděpodobně vedlo k posílení statutu ČR jako cílové země imigrantů. Jaká opatření by k takovému vývoji vedla? Jedná se především o změny v celkové koncepci imigrační a integrační politiky, která doposud nahlíží na trvalé usazování migrantů spíše negativně. S ohledem na výše uvedené závěry lze dospět k doporučením dvojí povahy: Za prvé, navzdory prosazující se společné imigrační politice v rámci Evropské unie, pod vlivem Strategie Evropa 2020, a rovněž Haagského a Stockholmského programu, si Česká republika může podobu své imigrační politiky předurčit dle svých zájmů sama. Ačkoliv Česká republika nemá koloniální minulost jako většina západoevropských zemí, je lákavou destinací především pro migranty z východních zemí. Zdá se být tudíž žádoucí zaujmout aktivní strategii řízené migrace právě ze zemí východní Evropy. Za druhé, z hlediska integrační politiky je třeba vnímat migranty dle jejich zájmu o pobyt v rozdílné délce. Opatření by tedy měla v maximální míře reflektovat nehomogenní požadavky imigrantů. Příliš restriktivní přístup vůči migrantům vede k jejich přesunu do šedých sfér ekonomiky, což představuje značný problém nejen z hlediska právního, ale i socioekonomického. Je tedy v zájmu České republiky poskytnout migrantům takové podmínky, jež by nejen přispěly k jejich ekonomické soběstačnosti a informovaly je o právech a povinnostech v České republice, ale zároveň i napomáhaly k jejich začlenění do většinové společnosti. Klíčová slova: imigrační politika; stát; Evropské hodnoty; think-tank; background paper; historie; migrace; www; Evropská unie; politika Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL Česká imigrační politika- stát se stává vyhledávanou cílovou zemí?

Text zkoumá, zdali je zájmem České republiky uvolnit svou imigrační politiku a zabývá se dopady politiky, vedoucí k proměně země v atraktivní cílovou zemi pro ekonomické migranty. Ačkoliv ...

Beránková, Petra; Rahimi, Fatima; Dvořáková, Martina; Svetlíková, Monika; Chocholáčková, Kristina
Evropské hodnoty o.s., 2013

Česká zahraniční politika: lidská práva, nebo ekonomické zájmy?
Brichová, Eva; Ducháčková, Michaela; Juránek, Vilém; Klincová, Lucia; Svobodová, Petra; Šťastný, Kryštof; Tetřev, Matti
2012 - český Podpořit potlačované aktivisty za lidská práva nebo se raději „dívat jinam“ v obavách, že klesne obchodní bilance s danou zemí? Tak by se asi daly obecně charakterizovat dva proti sobě stojící názorové tábory. Zástupci jedné strany kladou důraz na dodržování základních práv a svobod za každou cenu a bojují proti všemožným formám totalitních režimů, druzí hájí národní suverenitu a raději by se do vnitřních záležitostí obchodních partnerů nevměšovali. Česká zahraniční politika je podobně rozpolcená. Mnohdy tak dává vzniknout trapným situacím, kdy její představitelé, neschopni domluvit se na jedné názorové linii, stojí každý na jiné straně názorového spektra. Nepodílet se na obchodu se zeměmi s výrazným potenciálem růstu by z ekonomického pohledu nebylo moudré. Na druhou stranu, Česká republika jako signatář mnoha závazných mezinárodních smluv chránících lidská práva a svobody nemůže přehlížet často do očí bijící porušování lidských práv tamních obyvatel. K podobným debatám dochází i u našich sousedů. Například Polsko se jasně staví za podporu běloruských aktivistů bojujících proti režimu Alexandra Lukašenko. Slovensk oproti tomu svým silně „proruským“ postojem prosazuje ekonomické zájmy jako prioritní oblast své zahraniční politiky. Česká veřejnost se vyslovuje pro podporu lidských práv nad ekonomickými zájmy. Znamená to, že jsme se posunuli do tzv. postmaterialistické společnosti, společnosti pro níž nehraje prim pouze pragmatická politika? Klíčová slova: Evropské hodnoty; think-tank; banky; projekty; politika; zahraniční politika; lidská práva přirozená; Evropská unie Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL Česká zahraniční politika: lidská práva, nebo ekonomické zájmy?

Podpořit potlačované aktivisty za lidská práva nebo se raději „dívat jinam“ v obavách, že klesne obchodní bilance s danou zemí? Tak by se asi daly obecně charakterizovat dva proti sobě stojící ...

Brichová, Eva; Ducháčková, Michaela; Juránek, Vilém; Klincová, Lucia; Svobodová, Petra; Šťastný, Kryštof; Tetřev, Matti
Evropské hodnoty o.s., 2012

Shrnutí diskuze o nastavení imigrační, azylové a integrační politiky České republiky v evropském kontextu
Janda, Jakub
2012 - český Mezinárodní migrací je označován proces prostorového přemisťování osob přes hranice, spojený se změnou místa bydliště na dobu kratší či delší, případně natrvalo. Podle směrumigracese rozeznáváemigrace(vystěhovalectví) aimigrace(přistěhovalectví). Od migrace je potřeba odlišit ostatní formy prostorového pohybu, které vedou pouze k dočasné změně bydliště - dojížďka, vyjížďka, cestování. Pro všechny formy prostorových pohybů obyvatelstva se používá souhrnný pojem mobilita (hybnost). Migrací vnitřní označujeme pohyby uvnitř hranic vymezené oblasti – vnitrostátní migrace. Migrace je přesun jednotlivců i skupin v prostoru, který je spolu s porodností a úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních. Imigrant je cizinec, přicházející do země za účelem pobytu dlouhodobějšího charakteru, zatímco cizinec je každá fyzická osoba, která není občanem České republiky. Pro účely zákona o pobytu cizinců se cizincem rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. Do tématiky zapadá také problematika azylu, což je ochranný pobyt – oficiálně nazýván jako mezinárodní ochrana, kterou stát poskytuje státnímu příslušníku třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti v souvislosti s jejím pronásledováním zpravidla z důvodů politických (v ČR jsou důvody udělení azylu specifikovány v zákoně o azylu). Klíčová slova: imigrace; azyl; integrace; Evropa; Česká republika; emigrace; OSN; politika; Evropská unie; neziskové organizace Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL Shrnutí diskuze o nastavení imigrační, azylové a integrační politiky České republiky v evropském kontextu

Mezinárodní migrací je označován proces prostorového přemisťování osob přes hranice, spojený se změnou místa bydliště na dobu kratší či delší, případně natrvalo. Podle směrumigracese ...

Janda, Jakub
Evropské hodnoty o.s., 2012

Tajemství českého úspěchu v EU?!
Hokovský, Radko; Lebeda, Václav; Geist, Radovan; Karásek, Tomáš; Kaczynski, Piotr; Niedermayer, Luděk; Ptáčková Melicharová, Lenka; Černoch, Filip; Souček, Marek; Lang, Kai-Olaf; Hodáč, Ivan; Joch, Roman; Macek, Lukáš
2011 - český Může být Česká republika v Evropské unii úspěšnější? Můžeme lépe využít možností, které nám členství v Unii nabízí? Můžeme se dokonce zařadit mezi ty státy, které mají klíčové slovo při každodenním rozhodování a určování dalšího směřování evropské integrace? Rozhodně ano! Tato publikace přináší refl exe, analýzy a konkrétní doporučení předních odborníků na fungování EU, kteří odkrývají, v čem spočívá tajemství úspěchu České republiky v Evropské unii. This publication contains reflections, analysis and concrete recommendations by leading experts on the European Union. Its aim is to stimulate Czech public debate about the role, interests and priorities of the Czech Republic in the eu. Klíčová slova: think-tank; Evropské hodnoty; Česká republika; úspěch; členství; politika; Evropská unie; evropská integrace; analýza Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL Tajemství českého úspěchu v EU?!

Může být Česká republika v Evropské unii úspěšnější? Můžeme lépe využít možností, které nám členství v Unii nabízí? Můžeme se dokonce zařadit mezi ty státy, které mají klíčové slovo při každodenním ...

Hokovský, Radko; Lebeda, Václav; Geist, Radovan; Karásek, Tomáš; Kaczynski, Piotr; Niedermayer, Luděk; Ptáčková Melicharová, Lenka; Černoch, Filip; Souček, Marek; Lang, Kai-Olaf; Hodáč, Ivan; Joch, Roman; Macek, Lukáš
Evropské hodnoty o.s., 2011