Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2022
Vecková, Magdaléna
2023 - český Klíčová slova: annual reports; Library of the Czech Academy of Sciences Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2022

Vecková, Magdaléna
Knihovna AV ČR, 2023

Občané o ekonomické situaci svých domácností – duben až květen 2023
Čadová, Naděžda
2023 - český V rámci svého šetření, které CVVM realizovalo v období od konce března do druhé poloviny května 2023, se zaměřilo na otázku, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. Konkrétně se dotázaní vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy, zda se jejich domácnost v posledním roce ocitla v obtížné finanční situaci a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.\n\nVětšina občanů (53 %) v aktuálním šetření uvedla, že jejich domácnosti vychází s příjmy snadno, naproti tomu téměř polovina (46 %) uvedla, že vychází s příjmy obtížně. Ve velmi obtížné finanční situaci se v průběhu posledních 12 měsíců podle získaných vyjádření ocitla více než pětina (21 %) domácností. Sedm desetin (70 %) českých občanů považuje svoji domácnost za „ani bohatou, ani chudou“. Pětina lidí (20 %) se domnívá, že jejich domácnost je chudá. Na druhé straně za bohatou svoji domácnost označila desetina (10 %) respondentů. The Public Opinion Research Centre in its survey examined how Czech citizens perceive the financial situation of their households. They evaluated whether it is difficult to make ends meet with their earnings.\n\n10% of citizens indicated their household to be rich, whilst 20% considered it to be poor. 70% of respondents regard their household as neither rich nor poor. Problems with current budget of their household were stated by 46% of respondents, on the other hand 53% said they have no problems with budget of the household. Klíčová slova: public opinion; Economic Situation; Households Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Občané o ekonomické situaci svých domácností – duben až květen 2023

V rámci svého šetření, které CVVM realizovalo v období od konce března do druhé poloviny května 2023, se zaměřilo na otázku, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Důvěra vybraným institucím – duben/květen 2023
Červenka, Jan
2023 - český V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v dubnu a v květnu 2023 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ), Bezpečnostní informační službě (BIS), Nejvyššímu státnímu zastupitelství (NSZ) a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).\n\nNejvyšší důvěru mezi institucemi zkoumanými na jaře 2023 vyjádřila česká veřejnost Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (55 %).\n\nNejvyššímu státnímu zastupitelství důvěřovalo 52 % občanů, Bezpečnostní informační službě 51 % a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost 48 %.\n\nU všech zkoumaných institucí převládá důvěra nad nedůvěrou.\n\nV porovnání s posledním srovnatelným šetřením z července 2021 se mírně zvýšila důvěra u NÚKIB, BIS a NSZ. In April and May 2023 within the regular survey, the Public Opinion Research Centre (CVVM) questioned respondents about their confidence in some institutions including the Supreme Audit Office, the Supreme State Prosecutor, the Security information service (BIS), and the National Office for Information and Cyber Security (NÚKIB). Klíčová slova: other institutions; trust; confidence; public opinion Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Důvěra vybraným institucím – duben/květen 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v dubnu a v květnu 2023 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Důvěra vybraným institucím na přelomu let 2022 a 2023
Červenka, Jan
2023 - český V šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v období od listopadu 2022 do ledna 2023 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu a České národní bance.\nČeské národní bance důvěřovalo 65 % Čechů, Ústavnímu soudu a veřejnému ochránci práv pak shodně 62 %.\nU všech zkoumaných institucí převládá důvěra nad nedůvěrou.\nV porovnání s posledním srovnatelným šetřením z července 2020, případně z prosince 2019 se důvěra u všech sledovaných institucí zvýšila. In the survey of the Public Opinion Research Centre of the Institute of Sociology of the Academy of Sciences of the Czech Republic in the period from November 2022 to January 2023, a representative sample of citizens of the Czech Republic was asked whether they trust the selected institutions. The survey specifically investigated trust in relation to the Public Defender of Rights (ombudsman), the Constitutional Court and the Czech National Bank.\n65% of Czechs trusted the Czech National Bank, 62% trusted the Constitutional Court and the Public Defender of Rights.\nTrust prevails over distrust in all institutions examined.\nCompared to the last comparable survey from July 2020, or from December 2019, trust in all monitored institutions increased. Klíčová slova: other institutions; trust; confidence; public opinion Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Důvěra vybraným institucím na přelomu let 2022 a 2023

V šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v období od listopadu 2022 do ledna 2023 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Veřejnost o energetické politice a o tzv. Zelené dohodě pro Evropu – podzim 2022
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - český V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás, zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky, a nově zařazená otázka také zjišťovala, zda občané vědí o tom, jakým způsobem český stát nakládá s jaderným odpadem.\n\nNadpoloviční většina (56 %) občanů si myslí, že by se podíl jádra na výrobě elektřiny měl do budoucna zvyšovat, necelá čtvrtina (24 %) se domnívá, že by podíl jádra měl zůstat na současné úrovni, a necelá desetina (9 %) má za to, že by se tento podíl měl snižovat.¨\n\nKolem sedmi desetin (71 %) občanů souhlasí s výstavbou nového bloku JE Dukovany, necelá pětina (18 %) s tím nesouhlasí.\n\nOproti minulým letům skokově narostla podpora rozšiřování jaderné energetiky i výstavby dalšího bloku v Dukovanech. To odráží reakci české veřejnosti na energetickou krizi a pokles energetické bezpečnosti, které byly způsobeny nárůstem cen energií od podzimu 2021 a destabilizací geopolitické situace vlivem války na Ukrajině.\n\nVe srovnání s předchozími výzkumy byla zaznamenána historicky nejvyšší hodnota (44 %) nedůvěry vládě při rozhodování o jaderné energetice.\n\nNa otázku, jak český stát nakládá s jaderným odpadem z jaderných elektráren, vybralo nejpřesnější variantu odpovědi 23 % respondentů, kteří odpověděli, že se momentálně hledá místo hlubinného úložiště pro likvidaci jaderného odpadu. In its Autumn 2022 survey, the Our Society series included a battery of questions on issues of nuclear energy. The survey examined public opinion about whether the proportion of nuclear energy in electricity production should increase or decrease in future, what people think about building a new unit of the Dukovany Nuclear Power Station (DNPS), whether or not they are concerned about the use of nuclear energy in the country, and whether they have confidence in the government’s decisions about the development of nuclear energy. A newly included question also asked whether citizens know how the Czech state manages nuclear waste. Klíčová slova: Energy Policy; European Green Deal; gas from Russia; public opinion; burning coal Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Veřejnost o energetické politice a o tzv. Zelené dohodě pro Evropu – podzim 2022

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění ...

Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
Sociologický ústav, 2023

Hodnocení vlády Petra Fialy – únor/březen 2023
Červenka, Jan
2023 - český Ve výzkumu realizovaném v průběhu února a března 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění podrobněji zaměřilo na hodnocení vlády Petra Fialy. Oslovení občané měli za úkol prostřednictvím otázky zjišťující míru spokojenosti či nespokojenosti zhodnotit program vlády, její činnost, komunikaci s veřejností, personální složení a osobu jejího předsedy. In February and March survey, the Public Opinion Research Centre focused on evaluation of Petr Fiala's government.\n32% of Czechs are satisfied with the person of Prime Minister, 64% are dissatisfied, 27% are satisfied with government's performance and 69% are not.\nGovernment's program 30% of Czechs evaluate positively, 59% hold the opposite stance.\nCommunication with public is seen positively by 30% of Czechs, 66% evaluate it negatively.\nPersonal composition of Fiala's government (24% satisfied / 71% dissatisfied) is area in which we found the most critical evaluation of public. Klíčová slova: public opinion; Cabinet; Petr Fiala; satisfaction Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Hodnocení vlády Petra Fialy – únor/březen 2023

Ve výzkumu realizovaném v průběhu února a března 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění podrobněji zaměřilo na hodnocení vlády Petra Fialy. Oslovení občané měli za úkol prostřednictvím otázky ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Quantitative easing in the euro area: implications for income and wealth inequality
Stojanović, Dušan
2023 - anglický This study examines how and to what extent quantitative easing of the ECB affects household income and wealth inequality in the euro area. Previous theoretical models have investigated the dynamics of inequality measures through differential access of households to financial/capital market (the portfolio rebalancing channel), neglecting the labor market differential (the earnings heterogeneity channel). Although the portfolio rebalancing channel may provide insight into wealth inequality and non-labor income inequality, this is not the case with labor (and thus total) income inequality. To be in line with the empirical evidence on labor income inequality, this study also considers segmented labor market on the basis of capital-skill complementarity in production and asymmetric real wage rigidities. When only financial market segmentation is considered, the quantitative results indicate a drop in total income inequality that is diminished over time, while wealth inequality experiences a rise that gradually becomes weaker. The introduction of the segmented labor market significantly mitigates the observed drop in total income inequality, while a rise in wealth inequality is largely amplified. Given the possible broadening of the ECB’s mandate towards distributional issues in the future, the analysis of segmented labor and financial markets can be more beneficial to the ECB as it provides a clearer picture of the inequality effects. Klíčová slova: quantitative easing; capital-skill complementarity; asymmetric real wage rigidity Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Quantitative easing in the euro area: implications for income and wealth inequality

This study examines how and to what extent quantitative easing of the ECB affects household income and wealth inequality in the euro area. Previous theoretical models have investigated the dynamics of ...

Stojanović, Dušan
Národohospodářský ústav, 2023

Dopady exekucí a nezaměstnanosti na podporu krajní pravice, levice a populismu v České republice v letech 2001–2017
Grossmann, Jakub; Jurajda, Štěpán; Zapletalová, Lucie
2023 - český Ve studii analyzujeme vztahy mezi zvýšeným výskytem exekucí a volební podporou populistických politických stran a stran extrémní levice a pravice na úrovni obcí. In this study, we analyze the relationships between rising rates of distraint orders and electoral support for populist political parties and extreme left and right wing political parties at the local level. Klíčová slova: distraint orders; electoral behaviour; populist political parties Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Dopady exekucí a nezaměstnanosti na podporu krajní pravice, levice a populismu v České republice v letech 2001–2017

Ve studii analyzujeme vztahy mezi zvýšeným výskytem exekucí a volební podporou populistických politických stran a stran extrémní levice a pravice na úrovni obcí....

Grossmann, Jakub; Jurajda, Štěpán; Zapletalová, Lucie
Národohospodářský ústav, 2023

Přijímačky na střední školy: promyšlený mechanismus nebo velká národní loterie?
Protivínský, Tomáš
2023 - český Průběh přijímaček na střední školy na jaře 2023 naplno odhalil více i méně známé nedostatky zavedeného systému. V kombinaci se silným populačním ročníkem a velkým nesouladem mezi strukturou nabídky a poptávky uvrhl systém mnoho dětí a jejich rodičů do zbytečně velké nejistoty ohledně dalšího vzdělání. Přestože se naprostá většina uchazečů na nějakou střední školu nakonec dostala, zavedený mechanismus párování uchazečů a škol vede k neefektivitám a nespravedlnostem. Při výběru škol systém žáky a rodiče nutí strategizovat, systém znevýhodňuje děti méně informovaných a méně sofistikovaně uvažujících rodičů a dlouhodobě tak přispívá k vysokým nerovnostem v přístupu ke vzdělání v zemi. Systém zároveň generuje velmi zkreslené informace o struktuře poptávky, což komplikuje řízení systému. Na jaro 2024 je proto plánována zásadní změna přijímacího řízení. Očekává se, že by měla odstranit alespoň některé z hlavních problémů. Elektronická přihláška by měla proces zjednodušit, žáci si budou moci vybírat místo dvou škol školy tři. Prioritní řazení škol by pak mělo umožnit automatický zápis přijatých do škol. Mělo by se také minimalizovat chaotické období druhého kola, kdy se žáci nezapsaní v kole prvním hlásí na uvolněná místa. The spring 2023 secondary school admissions process has fully revealed the shortcomings of the established admissions system. The combination of a baby boom and a large mismatch between the structure of supply and demand, the system has left many children\nand their parents unnecessarily uncertain about secondary education. Although the vast majority of applicants eventually get into a secondary school, the mechanism in place to match applicants with schools is inefficient and inequitable. The system forces students\nand parents to strategize ways to select schools, and disadvantages children of less informed and less sophisticated parents, contributing to high inequalities in access to education over the long term. The system also generates highly skewed information on the structure of demand, which complicates management of admissions. A major change in the admissions procedure is therefore planned for spring 2024. It is expected to eliminate at least some of the main problems. Electronic application should simplify the process, and will allow pupils to apply to three schools instead of two. Prioritization of schools should then allow for automatic enrollment of those admitted. It should also minimize the chaotic second round period when pupils who are not enrolled in the first round apply for vacant places. Klíčová slova: secondary school admissions; Czech Republic Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Přijímačky na střední školy: promyšlený mechanismus nebo velká národní loterie?

Průběh přijímaček na střední školy na jaře 2023 naplno odhalil více i méně známé nedostatky zavedeného systému. V kombinaci se silným populačním ročníkem a velkým nesouladem mezi strukturou nabídky a ...

Protivínský, Tomáš
Národohospodářský ústav, 2023

Důvěra vrcholným politikům na přelomu let 2022 a 2023
Červenka, Jan
2023 - český CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím od listopadu 2022 do začátku ledna 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.\n\nMezi zkoumanými vrcholnými politiky zařazenými do výzkumu nejvyšší podíl důvěry byl zaznamenán u předsedy hnutí ANO Andreje Babiše (45 %) a u předsedy hnutí SPD Tomia Okamury (43 %).\n\nU všech zkoumaných politických představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.\n\nNejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové (65 %).\n\nOproti poslednímu šetření z jara 2022, případně z července 2021 se zlepšilo hodnocení v případě předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, předsedy Pirátů a místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, předsedy Senátu Miloše Vystrčila, předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.\n\nNárůst nedůvěry s případným poklesem důvěry se objevil v případě předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy, předsedkyně TOP 09 a zároveň předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, předsedy hnutí STAN, 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, ministra financí Zbyňka Stanjury, ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, ministra kultury Martina Baxy, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové a ministryně obrany Jana Černochové.\n\nU ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely a u předsedy KDU-ČSL, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky došlo souběžně k nárůstu podílu důvěřujících i nedůvěřujících. In the period from November 2022 to the beginning of January 2023 the Public Opinion Researcch Centre investigated whether respondents trust to top politicians. In a survey there were included names of leaders of parties holding seats in the Chamber of Deputies, members of government, heads of both parliament chambers, and the president. Klíčová slova: Top Politicians; Popularity; trust; public opinion; president Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Důvěra vrcholným politikům na přelomu let 2022 a 2023

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím od listopadu 2022 do začátku ledna 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023