Ano (263)
Počet nalezených dokumentů:
263
Publikováno od
do
Coordination Incentives in Cross-Border Macroprudential Regulation
Derviz, Alexis; Seidler, Jakub
2012 - anglický
Článek se zabývá motivací národních regulatorních autorit při předávání části svých pravomocí týkající se makroobezřetnostní politiky nadnárodní autoritě. Interakce mezi dvěma národními regulátory je modelována jakožto signální hra s nedokonalými informacemi. V centru pozornosti je role informačních asymetrií v prostředí s jinak plně sladěnými preferencemi. Článek ukazuje, že existuje motivace nedokonalé spolupráce i přes neexistenci protichůdných cílu obou autorit, která je způsobena nepřenositelnou povahou některých informací dostupných na národní úrovni. Největší problémem však není samotná přesnost předávaných informací mezi národní a nadnárodní autoritou, ale institucionální nastavení nadnárodního orgánů, který má snahu o maximální uspokojení všech svých účastníků na úkor efektivního vynucování pravidel. Výsledky lze aplikovat na řízení systémového rizika mezinárodními organizacemi včetně příslušných orgánů EU. When national financial sector regulators need to mutually harmonize macroprudential policy decisions, imperfections of cross-border information exchange may undermine fair cooperation. Attempts to overcome the effects of informational distortions by delegating macroprudential policy to a supranational body are also likely to entail welfare losses due to informational inefficiencies. We study the tradeoff between macroprudential policy autonomy and centralization by means of a signaling game of imperfect information played by two national regulators. The model concentrates on informational frictions in an environment with otherwise fully aligned preferences. We show that even in the absence of evident conflicting goals, the non-transferable nature of some regulatory information creates misreporting incentives. Reporting accuracy is a part of a broader problem of strategic advantage-seeking by the national regulators. Therefore, crossborder coordination mechanisms, centralized or not, that limit strategic behavior are preferable to those allowing its full deployment. The results are applicable to systemic risk management by international organizations, including the relevant EU institutions.
Klíčová slova:
autonomie; předávání informací; integrace; makroobezřetnostní politika; autonomy; information; integration; macroprudential regulation; reporting; autonomie; ekonomická integrace; makroekonomie
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Coordination Incentives in Cross-Border Macroprudential Regulation
Článek se zabývá motivací národních regulatorních autorit při předávání části svých pravomocí týkající se makroobezřetnostní politiky nadnárodní autoritě. Interakce mezi dvěma národními regulátory je ...
Measuring Sovereign Bond Spillover in Europe and the Impact of Rating News
Claeys, Peter; Vašíček, Bořek
2012 - anglický
Přestože v současnosti existuje přesvědčivá evidence, že kreditní prémie vládních dluhopisů jsou do značné míry ovlivněny společnými faktory, znalost detailních vazeb mezi jednotlivými trhy vládních dluhopisů je stále omezená. Tato práce analyzuje intenzitu a směr bilaterálních vazeb mezi trhy vládních dluhopisů zemí EU prostřednictvím panelové autoregrese (Diebold and Yilmaz, 2009) aplikované na denní kreditní prémie vládních dluhopisů jednotlivých zemí EU a společný faktor. Rozklad rozptylu predikční chyby (FEVD) odhadovaného modelu FAVAR indikuje výraznou heterogenitu intenzity přenosu šoků mezi jednotlivými trhy. Zatímco přeshraniční spillover hraje větší roli než domácí faktory u kreditních prémií zemí eurozóny, kreditní prémie Dánska, Švédska a Velké Británie jsou před vnějšími vlivy chráněny. Prémie středoevropských zemí se ovlivňují převážně pouze mezi sebou. Celkový spillover mezi trhy dluhopisů zemí EU výrazně narostl od roku 2007, a to i přes původně již relativně vysoké hodnoty. Empirický model je dále využit k analýze dynamických vazeb mezi kreditními prémiemi vládních dluhopisů a změnami svrchovaných ratingů. Analýza potvrzuje, že tento vztah je obousměrný. Vliv ratingových změn na kreditní prémie je pak velmi heterogenní a největší intenzity dosahuje v případě dodatečného snížení ratingu u již nízkých ratingových stupňů. Přeshraniční dopad změn ratingů je často silnější než domácí. Although there is by now strong evidence that sovereign risk premia are driven by a common factor, little is known about the detailed linkages between sovereign bond markets. We employ the VAR method by Diebold and Yilmaz (2009) to analyse the strength and direction of bilateral linkages between EU sovereign bond markets using daily data on sovereign bond yield spreads and a common factor. The forecast-error variance decomposition of this FAVAR indicates a lot of heterogeneity in the bilateral spillover sent and received between bond markets. Spillover is more important than domestic factors for all eurozone countries. The CE countries mostly affect each other. Only Denmark, Sweden and the UK are rather insulated from spillover. The spillover has increased substantially since 2007, despite starting from a high level. We use this framework to measure the impact of sovereign rating news and analyse the dynamic linkages between spreads and the ratings of the main credit rating agencies. We find a two-sided relation between rating news and sovereign risk premia. The spillover of rating news is very heterogeneous, and it is substantially stronger for downgrades at lower grades. The impact is often weaker domestically than on bond spreads of other sovereigns. JEL
Klíčová slova:
nákaza; eurozóna; finanční krize; kreditní prémie vládních dluhopisů; svrchované ratingy; spillover; Contagion; eurozone; FAVAR; financial crisis; fiscal policy; sovereign bond spreads; sovereign ratings; spillover; fiskální politika; Evropská unie
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Measuring Sovereign Bond Spillover in Europe and the Impact of Rating News
Přestože v současnosti existuje přesvědčivá evidence, že kreditní prémie vládních dluhopisů jsou do značné míry ovlivněny společnými faktory, znalost detailních vazeb mezi jednotlivými trhy vládních ...
Banks’ Capital and Liquidity Creation
Horváth, Roman; Seidler, Jakub; Weill, Laurent
2012 - anglický
Článek se zabývá vztahem mezi kapitálem a tvorbou likvidity bankovního sektoru. Zkoumané téma je v centru pozornosti zejména z důvodu potenciálního dopadu vyšších kapitálových požadavků souvisejících s Basel III na tvorbu likvidity bankovního sektoru. Zmíněný vztah je testován pomocí Grangerovy kauzality s využitím dynamického GMM panelového odhadu pro český bankovní sektor v letech 2000 až 2010. V uvedeném období je pozorován významný nárůst tvorby likvidity, především u velkých bank, který je zpomalen důsledkem finanční krize. Získané výsledky naznačují nejen negativní Grangerův dopad růstu kapitálových požadavků na tvorbu likvidity, ale také negativní dopad vyšší tvorby likvidity na kapitál bank. Tato zjištění naznačují, že nové regulatorní požadavky v rámci Basel III mohou snížit tvorbu likvidity bankovního sektoru a zároveň dokládají, že vyšší tvorba likvidity může mít negativní dopad na kapitál bankovního sektoru. Z pohledu finanční stability tak může existovat trade-off mezi vyššími kapitálovými požadavky a tvorbou likvidity bankovního sektoru. This paper examines the relation between banks’ capital and liquidity creation. This issue is of interest to determine the potential impact of higher capital requirements for banks on their liquidity creation, which may have particular importance with new Basel III reform demanding from banks higher capital. We perform Granger-causality tests in a dynamic GMM panel estimator framework on an exhaustive dataset of Czech banks from 2000 to 2010.
Klíčová slova:
kapitálová přiměřenost; tvorba likvidity; likvidita; kapitál; krize; ekonomický výzkum
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Banks’ Capital and Liquidity Creation
Článek se zabývá vztahem mezi kapitálem a tvorbou likvidity bankovního sektoru. Zkoumané téma je v centru pozornosti zejména z důvodu potenciálního dopadu vyšších kapitálových požadavků souvisejících ...
Does Central Bank Financial Strength Matter for Inflation? An Empirical Analysis
Benecká, Soňa; Holub, Tomáš; Kadlčáková, Narcisa Liliana; Kubicová, Ivana
2012 - anglický
Tento článek zkoumá empirický vztah mezi finanční silou centrálních bank a inflací. Význam tohoto tématu v posledních letech vzrostl s tím, jak rizika v bilancích řady centrálních bank narostla a zvýšila se pravděpodobnost jejich finančních ztrát. Článek dospívá k závěru, že lze sice v případě některých metod odhadu nalézt u několika alternativních měřítek finanční síly centrální banky statisticky významný a potenciálně nelineární vztah k pozorované inflaci, tento vztah však není tak robustní, jak naznačují dosavadní – nemnohé – výzkumné práce na dané téma. This paper analyses empirically the link between central bank financial strength and inflation. The issue has become very topical in recent years as many central banks have accumulated large financial exposures and the risk of losses has risen. We conclude that even though some estimates show a statistically significant and potentially non-linear negative relationship between several measures of central bank financial strength and inflation, this link appears rather weak and not as robust as suggested by the previous – very limited – literature.
Klíčová slova:
finanční síla centrální banky; nezávislost centrální banky; inflace; měnová politika; ražebné; Central bank financial strength; central bank independence; inflation; monetary policy; seigniorage; centrální banka cedulová; inflace; ekonomický výzkum
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Does Central Bank Financial Strength Matter for Inflation? An Empirical Analysis
Tento článek zkoumá empirický vztah mezi finanční silou centrálních bank a inflací. Význam tohoto tématu v posledních letech vzrostl s tím, jak rizika v bilancích řady centrálních bank narostla a ...
Changes in Inflation Dynamics under Inflation Targeting? Evidence from Central European Countries
Baxa, Jaromír; Plašil, Miroslav; Vašíček, Bořek
2012 - anglický
Cílem tohoto článku je přinést nový pohled na vývoj inflace a její dynamiky ve vybraných středoevropských zemích. K tomuto účelu je použita nová keynesovská Phillipsova křivka (NKPC) zasazená do časově proměnného rámce. S využitím regresního modelu s časově proměnnými parametry a stochastickou volatilitou, odhadnutého pomocí bayesovských technik, jsou analyzovány dvě verze NKPC, které odpovídají modelu uzavřené a otevřené ekonomiky. Získané výsledky poukazují na podstatné rozdíly v inflační dynamice v jednotlivých středoevropských zemích. The purpose of this paper is to provide a novel look at the evolution of inflation dynamics in selected Central European (CE) countries. We use the lens of the New Keynesian Phillips Curve (NKPC) nested within a time-varying framework. Exploiting a time-varying regression model with stochastic volatility estimated using Bayesian techniques, we analyze both the closed and open-economy version of the NKPC. The results point to significant differences between the inflation processes in three CE countries.
Klíčová slova:
Bayesovské průměrování modelů; středoevropské země; inflace; nová keynesovská Phillipsova křivka; model s časově proměnnými parametry; Bayesian model averaging; Central European countries; inflation dynamics; New Keynesian Phillips curve; time-varying parameter model; inflace; rozvinuté země
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Changes in Inflation Dynamics under Inflation Targeting? Evidence from Central European Countries
Cílem tohoto článku je přinést nový pohled na vývoj inflace a její dynamiky ve vybraných středoevropských zemích. K tomuto účelu je použita nová keynesovská Phillipsova křivka (NKPC) zasazená do ...
Models for Stress Testing in the Insurance Sector
Komárková, Zlatuše; Gronychová, Marcela
2012 - anglický
Projekt je zaměřen na makro-zátěžové (top-down) testování českého pojišťovacího sektoru. Cílem článku je představit pokročilejší metodu makro-zátěžového testu pojišťoven používaného Českou národní bankou, aplikovaného na jedenáct tuzemských pojišťoven. Test zahrnuje jak investiční, tak pojistná rizika, přičemž šoky, založené na makroekonomickém scénáři, jsou aplikovány na obě strany bilance. Výsledky zátěžového testu ukázaly, že český pojišťovací sektor je vůči simulovaným šokům dostatečně odolný a stabilní. The project is focused on top-down stress testing of the Czech insurance sector. The aim of the present paper is to describe the advanced method for macro stress testing of insurance companies used by the CNB. We apply the presented stress test to eleven Czech insurance companies. The shocks applied are designed to replicate a macroeconomic scenario and to impact on both the asset and liability sides of the balance sheet. We consider both investment and insurance risks relating to the Czech insurance sector. An application of the simulated scenario to the Czech insurance sector illustrates that the sector is sufficiently resilient and stable.
Klíčová slova:
finanční stabilita; pojišťovací sektor; rizika; zátěžové testování; financial stability; insurance; risks; stress testing; pojišťovny; riziková analýza; makroekonomie
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Models for Stress Testing in the Insurance Sector
Projekt je zaměřen na makro-zátěžové (top-down) testování českého pojišťovacího sektoru. Cílem článku je představit pokročilejší metodu makro-zátěžového testu pojišťoven používaného Českou národní ...
Macroprudential Policy and Its Instruments in a Small EU Economy
Frait, Jan; Komárková, Zlatuše
2012 - anglický
Tato práce se zaměřuje na možné přístupy při tvorbě rámce makroobezřetnostní politiky v malé ekonomice členské země EU. Při zohlednění zkušeností s vývojem finančního sektoru v České republice jsou definovány pojmy finanční stabilita a makroobezřetnostní politika a také jejich cíle. Následně je vysvětleno, jak se v průběhu času vyvíjí systémové riziko a jsou nastíněny způsoby k prevenci systémového rizika ve fázi jeho cyklické akumulace stejně jako přístupy k tlumení dopadů ve fázi jeho materializace, pokud není prevence úspěšná. Doporučení vycházejí z pozorování, že pro ustanovení rámce makroobezřetnostní politiky v ekonomice s relativně malým a bankovně orientovaným finančním sektorem je klíčové zohlednění jeho tendence k procyklickému chování. V souladu s tím musí makroobezřetnostní autorita sledovat primárně cyklické zdroje systémového rizika. V práci jsou nicméně diskutovány i strukturální zdroje rizik a příslušné nástroje k jejich omezení. Argumentace pro doporučené přístupy k makroobezřetnostní politice jsou podloženy empirickými analýzami stupně procyklického chování evropských bank při poskytování úvěrů a příspěvků regulatorního a účetního rámce k tomuto chování. This paper focuses on the way the macroprudential policy framework in a small EU economy should be designed. With reference to the experience of the Czech Republic’s financial system and the Czech National Bank it provides definitions of financial stability and macroprudential policy as well as of their objectives. It then explains how systemic risk evolves over the financial cycle and outlines approaches to preventing systemic risk in the accumulation stage of the cycle and subsequently mitigating the materialisation of such risk if prevention fails. The paper argues that for the establishment of a macroprudential policy framework in a bank-based economy with a relatively simple and small financial sector, the phenomenon of procyclical behaviour has to stand centrally. Correspondingly, a macroprudential authority in such an economy has to look primarily at cyclically induced sources of systemic risks. Nevertheless, structural sources of systemic risks and associated instruments are discussed as well. The arguments for the recommended arrangements are supported by empirical investigations into the extent of procyclicality in European banks’ lending behaviour and the contribution of the regulatory and accounting framework to it. JEL
Klíčová slova:
financial stability; macroprudential policy; monetary policy; procyclicality; systemic risk; monetární politika; riziko
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Macroprudential Policy and Its Instruments in a Small EU Economy
Tato práce se zaměřuje na možné přístupy při tvorbě rámce makroobezřetnostní politiky v malé ekonomice členské země EU. Při zohlednění zkušeností s vývojem finančního sektoru v České republice jsou ...
Tracking Monetary-Fiscal Interactions Across Time and Space
Franta, Michal; Libich, Jan; Stehlík, Petr
2012 - anglický
Fiskální pozice mnoha zemí je napjatá a dochází k jejímu zhoršování. Měly by se formálně nezávislé centrální banky zabývat možností průsaku excesivní fiskální politiky do měnové politiky, a tím ohrožení cenové stability? Tato studie poskytuje na toto téma některé poznatky vycházející ze sledování vzájemného působení mezi fiskální a měnovou politikou pro různé země a různá období. Ve studii lze nalézt tři hlavní příspěvky. První příspěvek je metodologického charakteru – studie kombinuje dvě nedávno vyvinuté ekonometrické techniky: model vektorové autoregrese s časově proměnlivými koeficienty a identifikaci šoků pomocí znaménkových restrikcí, a diskutuje výhody tohoto přístupu. Druhý příspěvek je pozitivní: ukazujeme, jak se měnově-fiskální interakce a ostatní makroekonomické proměnné měnily v průběhu času v šesti rozvinutých ekonomikách (Austrálie, Kanada, Japonsko, Švýcarsko, Velká Británie a Spojené státy americké). Třetí příspěvek je normativní: studie zdůrazňuje vliv institucionálního uspořádání měnové a fiskální politiky na vedení jednotlivých politik. Nejprve studie ukazuje, že explicitně deklarovaný cíl měnové politiky (například uzákoněný cíl pro průměrnou inflaci) poskytuje centrální bance zázemí pro neakomodování fiskálních šoků financovaných dluhem. Dále ukazujeme, ovšem na základě poněkud slabší evidence, že hrozba „tug-of-war“ může ovlivnit motivaci vlády a tím i výstupy fiskální politiky. Tato změna chování pak snižuje pravděpodobnost fiskálních krizí a pravděpodobnost takzvané „nepříjemné měnové aritmetiky. The fiscal position of many countries is worrying – and getting worse. Should formally independent central bankers be concerned about observed fiscal excesses spilling over to monetary policy and jeopardizing price stability? To provide some insights, this paper tracks the interactions between fiscal and monetary policies in the data across time and space.
Klíčová slova:
fiskální meze; raměnově-fiskální interakce; znaménkové restrikce; model vektorové autoregrese s časově proměnlivými koeficienty; nepříjemná měnová aritmetika; Fiscal gap; time-varying parameters VAR; monetary-fiscal interactions; unpleasant monetarist arithmetic; sign restrictions; fiskální politika; monetární politika; ekonomický výzkum
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Tracking Monetary-Fiscal Interactions Across Time and Space
Fiskální pozice mnoha zemí je napjatá a dochází k jejímu zhoršování. Měly by se formálně nezávislé centrální banky zabývat možností průsaku excesivní fiskální politiky do měnové politiky, a tím ...
Monetary Conditions and Banks’ Behaviour in the Czech Republic
Geršl, Adam; Jakubík, Petr; Kowalczyk, Dorota; Ongena, Steven; Alcalde, José-Luis Peydró
2012 - anglický
Článek zkoumá vliv měnových podmínek na přijímání rizika bankami (risk taking) v ČR. Pro analýzu jsou využita data z úvěrového registru vedeného ČNB. Analýza založená na sledování jednotlivých úvěrů v čase (duration analysis) ukazuje, že uvolněné měnové podmínky podporují přijímání rizika bankami. Zároveň však nízké úrokové sazby v průběhu trvání úvěru snižují jeho rizikovost. V rámci analýzy vzájemného vztahu mezi sklonem bank přijímat riziko a úrovní krátkodobých úrokových sazeb jsou dále řešeny otázky vztahující se k likviditnímu versus úvěrovému riziku, jakož i otázka vlivu měnověpolitické sazby v závislosti na charakteristikách banky a dlužníků. This paper examines the impact of monetary conditions on the risk-taking behaviour of banks in the Czech Republic by analysing the comprehensive credit register of the Czech National Bank. Our duration analysis indicates that expansionary monetary conditions promote risk-taking among banks. At the same time, a lower interest rate during the life of a loan reduces its riskiness. While seeking to assess the association between banks’ appetite for risk and the short-term interest rate we answer a set of questions related to the difference between higher liquidity versus credit risk and the effect of the policy rate conditioned on bank and borrower characteristics.
Klíčová slova:
hospodářský cyklus; kreditní riziko; finanční stabilita; úvěrové standardy; riziko likvidity; měnová politika; měnověpolitická sazba; přijímání rizika; ekonomický výzkum; Business cycle; credit risk; financial stability; lending standards; liquidity risk; monetary policy; policy interest rate; risk-taking; úvěry
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Monetary Conditions and Banks’ Behaviour in the Czech Republic
Článek zkoumá vliv měnových podmínek na přijímání rizika bankami (risk taking) v ČR. Pro analýzu jsou využita data z úvěrového registru vedeného ČNB. Analýza založená na sledování jednotlivých úvěrů v ...
Macroeconomic Factors as Drivers of LGD Prediction
Belyaev, Konstantin; Belyaeva, Aelita; Konečný, Tomáš; Seidler, Jakub; Vojtek, Martin
2012 - anglický
Článek se zaměřuje na klíčové makroekonomické proměnné ovlivňující ztrátovost ze selhání (loss-given-default, LGD), jež jsou důležitým ukazatelem úvěrového rizika v bankovním sektoru. Na individuálních i agregovaných datech a pro rozličné bankovní segmenty aplikujeme různé ekonometrické přístupy s cílem určit citlivost ztrát ze selhání na individuální charakteristiky dlužníků a makroekonomický vývoj. I přes relativně nízký význam makro proměnných v modelu kombinujícím mikro- a makroekonomické informace naše odhady naznačují, že makroekonomické prostředí má přímý vliv na ztráty ze selhání. Výstupy uvažovaných ekonometrických modelů indikují negativní vztah mezi ztrátami ze selhání a růstem spotřeby v rámci retailového portfolia, zatímco v případě korporátního segmentu jsme identifikovali negativní souvislost mezi ztrátami ze selhání a růstem reálného HDP. Vzhledem k tomu, že dopady agregace dat a nelinearity mohou podstatně ovlivnit výběr relevantních makroekonomických veličin, je třeba rozlišovat mezi modely využívajícími čistě makroekonomické údaje a modely kombinujícími mikro- a makroekonomické informace. This paper focuses on key macroeconomic driving factors influencing the loss given default (LGD) – an important credit risk parameter determining credit losses of the banking sector. Various econometric approaches are applied on both individual and aggregated data for different bank segments in order to identify the sensitivity of LGD parameters to both the micro characteristics of debtors and aggregated macro-level data. Despite the relatively low importance of macro variables in the model combining micro- and macroeconomic information, our estimates suggest that the macroeconomic environment contributes directly to the variation in LGD. The results from the different approaches confirm a negative link between LGD and consumption growth for the retail portfolio, while in the case of the corporate segment, a negative link between LGD and real GDP growth is identified. Importantly, given that aggregation effects and non-linearities may substantially affect the choice of relevant macroeconomic variables, it is essential to distinguish between models employing purely macroeconomic data and models combining micro- and macro-based information.
Klíčová slova:
úvěrové ztráty; credit losses; úvěry; makroekonomie; ekonomická statistika
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Macroeconomic Factors as Drivers of LGD Prediction
Článek se zaměřuje na klíčové makroekonomické proměnné ovlivňující ztrátovost ze selhání (loss-given-default, LGD), jež jsou důležitým ukazatelem úvěrového rizika v bankovním sektoru. Na ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze